OŘEŠÍN VE FOTOGRAFIÍCH 740. výročí Ořešína Připravil František Tonar
Vážení spoluobčané, přátelé, v letošním roce 2015 si připomeneme 740. výročí od první písemné zmínky dokládající existenci Ořešína: je z roku 1275. Před deseti lety jsme vydali Sborník k výročí 730 let obce, který se pokusil sestavit obraz Ořešína od nejstarších dob až po současnost. Před pěti lety na něj navázal Historický kalendář s daty významných událostí za celé období trvání obce. K letošnímu jubilejnímu 740. výročí předkládáme čtenářům další vzpomínkovou publikaci: Ořešín ve fotografiích. Obsahuje snímky, které jsme získali z archivních materiálů, od občanů i od editorů publikace. Byly pořízeny při nejrůznějších příležitostech a tak mohou obohatit naši představu o historických proměnách Ořešína. Těšilo by nás, kdyby čtenáři v těchto vzpomínkových publikacích našli to, co je na naší obci může zajímat: mladí a také noví obyvatelé poznatky k historii obce, ti starší, zvláště rodáci, kterým jsou publikace především určeny připomínky toho, jak se v čase proměňovala. Žádná obec není tak malá a nevýznamná, aby si nezasloužila zaznamenat, jaká kdysi byla, jak se postupně rozvíjela a jak v ní jejich obyvatelé žili a žijí. Přáli bychom si přispět k přesvědčení občanů Ořešína, že si pro svůj domov zvolili dobré místo. Chtěli bychom u nich vzbudit pocit hrdosti na svůj Ořešín. 2
Představitelé obce Jakub Kučerovský Josef Štelcl Josef Vacek Josef Popek JosefStelcl 1787 1884 1895–1900 1900–1912 1912–1919 František Šváb Petr Pluháček Rudolf Vacek Josef Kapoun Rudolf Vacek 1919–1922 1923–1927 1927–1931 1931–1933 1933–1943 Jaroslav Lev Václav Piják Karel Drápal Václav Piják Jan Schulz 1943–1945 1945–1948 1948 1948–1954 1954–1957 Ladislav Kubeš Karel Mičánek Miroslav Slezák Frant. Tonar, RNDr. Stanislav Piják 1957–1960 1960–1964 1964–1971 1972–1990 1991–1996 H. Tomášová MUDr. Zdeněk Hrnčíř Jiří Havíř, Ing. Jan Levíček, Mgr. 1996–1998 1998–2002 2002–2005 2005–dosud 3
Představitelé obce Jakub Kučerovský 1787 (pudmistr) Josef Štelcl 1884 Josef Vacek 1895–1900 (funkci vzdal 14.12. 1922, 1.volby Josef Popek 1900–1912 v ČSR) Josef Štelcl 1912–1919 (2. volby v ČSR, v r. 1923) František Šváb 1919–1922 (3. volby v r. 1927) (zbaven funkce ? XI. 1933 Petr Pluháček 1923–1927 Funkcionář KSČ v Plzni) Rudolf Vacek 1927-1931 (Starosta Vacek náhle zemřel. Josef Kapoun 1931–1933 funkci starosty převzal dosavadní náměstek Jaroslav Rudolf Vacek 1933–1943 Lev, 30. 11. 1943. Do funkce byl jmenován okresním úřadem) Jaroslav Lev 1943–1945 Václav Piják 1945–1946 (volby 26. května 1946) Václav Piják 1946–1948 (doplňovací volby po únoru) 1948) Karel Drápal 1948- Václav Piják 1948–1954 (Po připojení k Brnu zprávu obce Jan Schulz 1954–1957 zajišťoval občanský výbor - OV Ladislav Kubeš 1957–1960 (Ořešín je již samostatnou MČ jako Karel Mičánek 1960–1964 Brno-Ořešín Miroslav Slezák 1964–1971 (6. 10. 1998 funkci vzdala) František Tonar, RNDr. 1972–1990 (ve funkci od 8. 10. 1998) Stanislav Piják 1991–1996 Hana Tomášová, MUDr. 1996–1998 Zdeněk Hrnčíř 1998–2002 Jiří Havíř, Ing. 2002–2005 Jan Levíček, Mgr. 2005–dosud Charakteristika a územní příslušnost Ořešína Ořešín si zachovává vesnický charakter s rodinnou zástavbou. Počtem necelých 600 obyvatel (577 obyvatel v roce 2011) a svojí rozlohou 306,53 ha se řadí k nejmenším brněnským městským částem. Do roku 1971 byl samostatnou obcí okresu Brno-venkov, 26. listopadu 1971 byl připojen k Brnu, zpočátku jako součást městského obvodu Brno VI - Řečkovice, přejmenovaného k 1. květnu 4
1972 na Brno-Řečkovice. Od 21. září 1972 do 23. listopadu 1990 náležel Ořešín k městskému obvodu Brno V se sídlem v Králově Poli. Od 24. listopadu 1990 pod názvem Brno-Ořešín je samostatnou městskou částí, rozkládající se na severním okraji statutárního města Brna. Je zde evidováno 11 ulic: Klimešova, U zvoničky, Ronovská, Drozdí, Tihůvka, Odlehlá, Šikmá, Na Buble, Jasná, Příhon, rozestavěná je ul. Pluháčkova . NEJSTARŠÍ HISTORICKÉ DOKUMENTY První zmínka o vsi Horus (Ořešín) z roku 1275 pochází z Úmluvy pana Černína z Popovic o pronájmu dědiny svému věrnému prokurátorovi Bambovi (Bambo?) Překlady latinsky psaných textů jsou uvedeny ve „Sborníku k výročí 730 let obce“ 5
Prodejní smlouva vsi Horus starobrněnskému klášteru v r. 1327 Konvent zábrdovického kláštera v důsledku nedostatku finančních prostředků na opravy poničeného kláštera tatarskými nájezdy r. 1241 prodává ves Horus (Ořešín) starobrněnskému klášteru řádu cisterciaček za 40 hřiven (kop) moravských grošů. Dokument prodejní smlouvy je opatřen deseti pečetěmi: Otce opata, pečetí svou a konventu a pečetěmi svědků, které jsme o to požádali, vznešených pánů: Jindřicha z Lipé, moravského hejtmana a nejvyššího maršálka království českého, Gerharda z Kunštátu, komořího, Přibyslava, cúdaře brněnského, Vznaty z Lomnice, Půty z Widenberku, Artléba z Boskovic a Černína z Popovic. Ustanoveno a dáno v Brně, l. března 1327 6
Závěť královny Elišky Rejčky z r.1330 V obsáhlé závěti Eliška potvrzuje, že převádí veškerý svůj majetek starobrněnskému klášteru Aula Sanctae Mariae: … „Ať je tedy známo v každé době, přítomné i budoucí, že my, Eliška, z Boží milosti královna, vdova po pánech Václavovi a Rudolfovi, bývalých králích Čech a Polska blahé paměti, dáváme a dali jsme všechny naše majetky, totiž Hustopeče (Hustopecz), Starovičky, Starovice, Žarošice ……Dunajovice dolní (Thanowicz), Ořešín (Ohrzesin), Kladoruby, Hajany … atd. Dáno a pořízeno v Brně v uvedeném klášteře Aula Sanctae Mariae, 9. června léta Páně 1330. 7
Aboliční smlouva z 23. srpna roku 1784 Fotografie posledního listu aboliční smlouvy s podpisy dvorských úředníků a zástupců obce Ořešína Jakub Kučerovský pudmistr Antonín Barták František Dostál František Němec Jakub Wacek Josef Linek Závěrečnou doložku Coram me podepsal zástupce krajského hejtmana Augustin Reichmann von Hochkirchen Tato smlouva se stala základem pro výkupné z roboty v r. 1848, kdy po složení částky výkupného přešla půda do vlastnictví bývalých poddaných. 8
Co víme o původu názvu obce Ořešín Bezpečně víme, že první písemná zmínka o osadě pochází z 5. června 1275. Tehdy byla v majetku premonstrátského kláštera v Zábrdovicích, kde byla v klášterních záznamech osada (ves) uváděna pod jménem HORUS. Domníváme se však, že tento poněkud neobvyklý název z největší pravděpodobnosti pochází z latinského HORTUS, což znamená v překladu ZAHRADA. Jak vznikl název HORUS místo HORTUS lze se jen domnívat. Pravděpodobně mohl vzniknout nedopatřením (nepozorností?) klášterního písaře při přepisování klášterních záznamů, značně poničených tatarskými nájezdy na Moravu v r. 1241, kdy byl zábrdovický klášter vypálen a značně poničen, a to vynecháním písmene T (??) v původním, významově správném slově HORTUS. Obnova kláštera a chrámu si vyžádala mimo velké úsilí mnichů též značných finančních prostředků. V této souvislosti došlo k odprodeji vsi, klášterního statku HORUS starobrněnskému klášteru cisterciaček. V kupní smlouvě z 1. března 1327 je ves HORUS uvedena již pod novým názvem villam OHRESCHIN (ves Ohreschin). Pozdější název OŘEŠÍN má určitě něco společného s ořechy, zřejmě však lískovými, což může úzce souviset s hojným výskytem porostu lísky obecné – ořeší. K této problematice se vyjádřil místní rodák, Ing. Stanislav Drápal pěknou básní, v níž opěvuje rodnou vesnici a vystihuje též i původ názvu vesnice. Ořešín Lůno lesů odvěkých Klenotem mé osady domovem je dětí mých. byly krásné Zahrady. V toku času staletém V máji plny květů zvali mne též Horusem. byly kouzlem světu. Doubím stráně porostlé Stráně Zahrad zelené prožily též časy zlé. ořeším byly věnčené. S vesnou v bujné zeleni, Jemu milá otčino zlatem ozdobeny v jeseni. vděčím také za jméno. Název vsi OŘEŠÍN se v dějinném vývoji mnohokrát měnil. V roce 1275 je ves uváděna pod názvem HORUS, 1327 pod VILLAM (ves) OHRESCHIN, 1580 WORZESCHIN, 1673 WORŽESSIN, 1751 WORŽESCHIN, v r. 1849 ORŽESCHIN, 1854 ORŽESCHIN, OŘEŠÍN, obec, 1872 ORZESCHIN, OŘEŠÍN, 1924 OREŠÍN, v letech 1939-1945 (Protektorát) to byl ORSCHESCHIN – OŘEŠÍN, od r. 1990 je obec samostatnou městskou částí, pod názvem BRNO-OŘEŠÍN. 9
MAPY Mapa stabilního katastru z r. 1826 s podrobným označením vlastníků 10
Orientační mapa katastrů obcí ve 14. století V té době ještě neexistovaly Bílovice nad Svitavou, Adamov. Jejich katastry byly vyčleněny z katastru Babice. 11
Zeměpisná mapa z přelomu 19. a 20. století Mapa znázorňuje původní cestu na Ořešín přes jehnickou Horku a Rakovce. Ještě nebyla dnešní silnice z Jehnic na Ořešín, (byla postavena v r. 1907). Při cestě pod Ořešínem je zakreslena cihelna. Cihelna na Ořešíně však nikdy nebyla; jde o místo, kde občané kopali hlínu (hliník) a ručně vyráběli nepálené cihly – kotovice, které sušili na slunci, rozložené kolem cesty. Na mapě není ještě zakreslena silnice z Jehnic na Vranov, na křižovatku v Babích dolech (byla postavena v r. 1913). 12
Charakteristika a územní příslušnost Ořešína Ořešín si zachovává vesnický charakter s rodinnou zástavbou. Počtem necelých 600 obyvatel (577 obyvatel v roce 2011) a svojí rozlohou 306,53 ha se řadí k nejmenším brněnským městským částem. Do roku 1971 byl samostatnou obcí okresu Brno-venkov, 26. listopadu 1971 byl připojen k městu Brnu, z počátku jako součást městského obvodu Brno VI-Řečkovice, přejmenovaného k 1. květnu 1972 na Brno- Řečkovice. Od 21. září 1972 do 23. listopadu 1990 náležel Ořešín k městskému obvodu Brno V se sídlem v Králově Poli. Od 24. listopadu 1990 pod názvem Brno-Ořešín je samostatnou městskou částí, rozkládající se na severním okraji statutárního města Brna. Je zde evidováno 11 ulic: Klimešova, U zvoničky, Ronovská, Drozdí, Tihůvka, Odlehlá, Šikmá, Na Buble, Jasná, Příhon, rozestavěná je ulice Pluháčkova. Městské části Brna 13
DOBOVÉ SNÍMKY STARÉHO OŘEŠÍNA Hájenka z r. 1744 s vahadlovou studní, tehdy jedinou na Ořešíně Ořešínský hajný Václav Škarohlíd se svým psem Rekem 14
Část starého Ořešína z přelomu 20. stol. „ Ve dvoře“ Štelclova stodola, Švábův dům, část Zahrad, Vyčnívá štít dvorské stodoly . Centrum vesnice Vackův, dříve Bartákův statek. Nově postavený kříž v r. 1901. Vlevo vyčnívá štít domu Havlíčkových, dnes již zbouraný 15
Na Luži se také bruslilo Vlevo Levův statek, vpravo statek Vackových (Bartákových). Rybníček „Luža“. (Foto po 2. světové válce (1945). Na průčelí statku je patrné poškození po zásahu granátu) Kříž a zvonička na návsi 16
Pohlednice z Ořešína z doby před 1. světovou válkou 17
Obchody na Ořešíně Obchod u Antonínů Manželé Vašíčkovi. Panímáma Vašíčková provozovala hokynářství. V létě prodávala také v „boudě“ v Rakovcích. Obchůdek u Skoupých (u zvoničky) 18
Hostinec na dědině Nevelký sál hostince byl střediskem veškerého kulturního a společenského dění v obci – zábavy, schůze všech místních organizací, včetně ochotnických divadelních představení. Sál sloužil i jako tělocvična TJ Sokol a DTJ. Výletní restaurace v Rakovcích Podnikavý hostinský Potomský vybudoval v Rakovcích prosperující výletní restauraci s velkou krytou verandou 19
PAMĚTIHODNOSTI OŘEŠÍNA Bývalá panská hájenka z roku 1774 Malá vesnička Ořešín s původním názvem Horus nevynikala honosnými světskými či církevními stavbami, kromě několika drobných památek, jako jsou kříže, zvonička, pomník padlým, postavených až v 19. a 20. století. Z historického hlediska tedy v nedávné době. Z pozdější doby je významnější stavbou panská hájenka z r. 1774. Jedná se o masivní stavbu z pálených cihel, s klenutým křížovým stropem. Budova je dnes značně zchátralá, delší dobu neobývaná, v nedávných letech necitlivě upravovaná na rekreační chalupu. V roce 2010 obec získala stavbu do vlastnictví, s cílem historickou budovu zrenovovat a upravit pro potřeby obce. Dnešní zchátralý stav panské hájenky před rekonstrukcí 20
Kříž na návsi z r. 1901 Nápis na kříži: Tento sv. kříž jest věnován ke cti a chvále Boží nákladem obce Ořešínské L.P. 1901 Kříž z roku 1913 věnoval obci starosta Josef Popek Nápis na kříži: V Tebe věříme, V Tebe doufáme Tebe milujeme Tys náš vykupitel, Tys náš utěšitel, Tys náš spasitel Ku cti a slávě Boží věnovali manželé Josef a Františka Popkovi. Léta Páně 1913 Josef Popek zastával funkci starosty v letech 1900 – 1912. Za jeho vedení byla po dlouhém úsilí představitelů obce vystavěna dnešní silnice z Jehnic na Ořešín. 21
Kříž Tomáše a Anny Kremličkových z roku 1881 původně stával u chodníčku přes „Kopeček“. Po rekonstrukci byl přesunut na Příhon. Křížek v ulici Tihůvka Litinový křížek bez bližších údajů byl postaven po první světové válce u polní cesty vedoucí k polím v trati Bubla. Za jakých okolností a kdo kříž postavil není známo. 22
Boží muka z roku 1674 se nacházejí na hranicích katastru Ořešína a Jehnic u Vranovské silnice. Na starší fotografii je ještě krásná třešňová alej táhnoucí se od Jehnic až k lesu na Babě (Zřejmě v důsledku zimního solení silnice všechny stromy uhynuly.) Boží muka na Horce z r. 2005 Vlastním nákladem zbudovala rodina JUDr. Eugena Morbachera 23
Několik záběrů ze svěcení Boží muky v roce 2005 Světící kněz je probošt mikulovské kapituly a biskup P. Stanislav Krátký. Byl dlouholetým rodinným přítelem JUDr. Eugena Morbachera. 24
Pan biskup rozmlouvá s pravnuky JUDr.Morbachera 25
Pomník Padlým Původní pomník padlým na Příhoně byl v roce 1959 zrušen. (Škoda!) Nový pomník byl postaven v centru obce Slavnostní projev předsedy MNV Ladislava Kubeše při odhalování nového pomníku 8. května 1960 26
Dokument o vysvěcení zvoničky a zvonu v r. 1865 Při opravě zvoničky v r. 1946 byla ve věžičce nalezena kovová zaletovaná schránka s latinsky psaným dokumentem o vysvěcení zvoničky a zvonu kapitulním děkanem z Brna Překlad latinského psaného textu: Ondřej Hammermüller, královského katedrálního (Stoličního) kostela brněnského, první infulovaný prelát a děkan Kapituly, biskupské konsistoře, předseda církevního soudu v záležitostech manželských a zkoušek prosynodálních atd. Čtoucím pozdrav od Pána! Přítomným dotvrzuji a dosvědčuji, že léta Páně 1865 dne 3. dubna byl mnou posvěcen zvon pro obec Ořešín, patřící k farnosti řečkovické, ke cti svatých Jana a Pavla, podle obvyklého obřadu Svaté církve římské, na základě pravomoci od Svaté stolice apoštolské děkanu Kapitule stoličního kostela brněnského na stanovenou dobu dne 5. prosince 1843 milostivě udělené. Na důkaz toho dal jsem tuto listinu, vlastní rukou podepsanou a pečetí opatřenou, v sídle děkanském v Brně dne 13. dubna 1865 Pečeť Ondřej Hammermüller, Kapitulní děkan 27
Restaurování kříže z roku 1881 Památný kříž Tomáše a Anny Kremličkových z roku 1881, patří k nejstarším historickým památkám na Ořešíně. Původně stál u cestičky přes „Kopeček“, kterou si pěší zkracovali cestu do Jehnic, aby nemuseli obcházet po původní vozové cestě vedoucí přes Rakovce ani po serpentinách nynější silnice z Jehnic na Ořešín, která byla postavena až v roce 1907. Znepřístupněním dříve frekventované cestičky přes „Kopeček“ v důsledku vlastnických sporů o pozemek kříž postupně chátral a hrozila jeho úplná zkáza. Z iniciativy občana Ing. Jiřího Havíře, člena zastupitelstva MČ Brno-Ořešín, byl za pomoci mladých hasičů a členů Sokola kříž rozebrán, odborně zrestaurován a znovu postaven na Příhoně, na frekventovaném místě, kde původně stával starý pomník padlým z roku 1924. Přesunem kříže a jeho pečlivou rekonstrukcí hrazenou z finančních prostředků MČ Brno-Ořešín byla pro Ořešín zachráněna cenná kulturní památka. 28
Rozebírání kříže a přesun k restaurování 29
Kříž je převezen, to se musí oslavit… 30
Stavění kříže A je hotovo 31
Vysvěcení kříže 32
Občané při slavnostním svěcení kříže 33
S0UČASNÝ OŘEŠÍN Balonem nad Ořešínem Následující fotografie zachycují pohledy na různé části obce při letu balonem. Fotografoval Jiří Břenek. Centrum obce - křižovatka ulic Klimešova, Tihůvka, Drozdí. 34
Centrum obce, ulice Klimešova s otočkou autobusu MHD. Doprava ul. Drozdí, Tihůvka, rozestavěné ul. Na Buble. Doleva ul. U zvoničky, nahoře Ronovská, Jasná a Příhon. Horní část ulice Klimešova, vlevo ul. Jasná, vpravo ul. Příhon a Ronovská. Nahoře sportovní a rekreační areál na Příhoně. 35
Ulice Příhon Ulice Odlehlá a Šikmá 36
Nová část Ořešína, ul. Šikmá Nahoře na fotografii dolní část ul. Šikmá, vpředu část ulice Odlehlá 37
Konec ul. Tihůvka, začátek ul. Šikmá Horní část ulice Odlehlá 38
Konec ulice Jasná Tenisový kurt na Příhoně 39
Sportovní areál TJ Sokol Ořešín v Rakovcích Serpentiny v dolní části ulice Klimešova 40
Pohled směr Jehnice, les Bílová a Kleštínek. Na horizontu zalesněný masiv Baby. Jehnice 41
PROMĚNY HASIČKY Původní budova z r. 1924 přestavěná v 50. letech Nová budova hasičské zbojnice byla otevřena v rámci oslav 95. výročí založení sboru dobrovolných hasičů na Ořešíně. 42
Starosta zahajuje slavnostní předání nové budovy místním hasičům Ořešínští hasiči 43
Hasiči připravili občanům zajímavou ukázku historických hasičských stříkaček. Velký zájem přihlížejících vzbudili hasiči z Kanic, dojeli se starou stříkačkou 44
45
Zatím co se všichni srdečně bavili, koníci odpočívali 46
Hasiči již odjíždějí Po slavnosti nechybělo ani bohaté občerstvení a možnost prohlídky vybavení budovy hasičky 47
Bývalý poslanec Jiří Václavek měl zásluhu na získání finančních prostředků pro stavbu hasičky 48
49
Výstavka trofejí ořešínských hasičů získaných na různých soutěžích. 50
Search
