Important Announcement
PubHTML5 Scheduled Server Maintenance on (GMT) Sunday, June 26th, 2:00 am - 8:00 am.
PubHTML5 site will be inoperative during the times indicated!

Home Explore Sedm let v jižní Africe - kniha první

Sedm let v jižní Africe - kniha první

Published by M, 2017-06-07 03:48:50

Description: Emil Holub

Search

Read the Text Version

biskupa a má několik vzdělávacích ústavů. Z Portu Eliščina vedesem dráha, tolikéž bude prý Grahamstown spojen kolejemi se svýmpřístavem Portem Alfredovým, což by mu ovšem velice prospělo.Ze znamenitých budov nejkrásnější jest věž katedrálního kostela,který se teprva staví; je to nejpěknější věž v Jižní Africe s největšímizvony; o postup práce velmi záslužné se přičinil představený dómurev. Dean Williams. Pozoruhodny jsou dále: skupina domůdřívějšího vojenského velitelstva Jihoafrického s prostorem propřehlídky vojska a se sousední botanickou zahradou, potom naprotějším konci města blázinec a museum v prozatímné radniciv ulici Bathurstské. Na museum to vede náklad město a přispívají naně soukromníci; jest v něm mnoho skamenělin, získaných většinouDr. Atherstonem, konečně je tu bohatá sbírka ptákův a znamenitéherbarium; vůbec pak zastoupeny jsou v něm dosti dobře všeckyodbory přírodovědecké i národopis. Na dvoře jeho chovají několikživých zvířat. 4) a 5) Gradock náleží ku znamenitějším městům osady Kapskéa bude co nejdříve spojen drahou s Portem Eliščiným. Město máznamenitou jednu budovu, totiž hollandský kostel, podobající sevíce radnici než chrámu a vystavěný nákladem 30.000 lib. šterl. Velikého významu pro Gradock jest most Gilfillanův železnékonstrukce na třech sloupích. Most ten byl roku 1874 odplavenpotměšilým Fish-riverem; byl potom zdvižen o dva metry výše.U města dílem v jeho území, dílem na blízké farmě paněRensburgově prýští se teplé sirnaté prameny, kolem nichž se půdaskládá z hlubokých vrstev popelu. Jsou tu zřízeny také dvě prádelnyna vlnu. Okres Gradocký jest z nejznamenitějších okresů Kapskýchvyznačuje se zejména chovem koz angorských a pštrosů. Náleží kuhorským okresům i jest v něm místy neobyčejná hojnosťskamenělých zbytků želvoještěra (Dicynodon). V Cradocku samémbydlel Dr. Grey, velezasloužilý o geologii tohoto okresu; bohuželvšak, že vyrvala jej smrt životu a vědě dříve, než mohl dokončitisvoje výzkumy. 251

6) Colesberg, položený na hlavní silnici z Portu Eliščina do polídiamantových, v posledních létech značně se vzmohl. Cestuje dovnitrozemí pobyl jsem zde jenom dvě hodiny, vraceje se však zdrželjsem se tu pět dní. 7) Jagersfontein v poslední době znamenitě vzrostl zejménahorlivým přičiněním kupců Fauresmithských. 8) Přál jsem si a snažil se vždycky, abych sám na své oči viděla pozoroval zvířata, jež obyčejně nesnadno udržeti v zajetí, a protozřídil jsem si malou oboru, ve které choval jsem kromě jinýchšantoše, takarú, luskouny, bercouny atd. Po šantoši slídil jsemmarně několik let, až jsem konečné koupil dvě tato zvířata odobchodníka se slonovinou a zavřel je v ohradě ze sudových dužin,asi sedm metrů veliké. Příští jitro nalezl jsem pouze jednoho šantoše,druhý přes to, že byl ještě velmi mlád, prohrabal si za noci cestu vena byl, jak jsem vypátral, roztrhán psy. Zbylý šantoš nechtěl dlouhopožívati žádné potravy. Malým svým chrupem odkázána jest tatopaměti hodná šelma ku všekazům, tak že nezbývalo mi, než abychnásilou vecpal jí potravu: rozsekané a ve mléce namočené maso. Poněkolika dnech, když jsem podlahu prostranné klece dal vydlážditikameny, šelma žrala tuto potravu z mé dlaně, nechal-li jsem ji všakna misce neb u jejího doupěte, tu se jí ani nedotekla. Tak bylo celéčtyři měsíce; třikrát denně krmil jsem z vlastní ruky zvíře to.Ponenáhlu šantoš ve mnohé příčině zkrotí, funěl už jenom někdy,při čemž vztyčoval krásnou svou hřívu. Ježto se za čtvrtého pobytumého v polích diamantových počet mých léčenců každou nedělímnožil, byl jsem nucen odevzdán většinu svých zvířat a takéšantoše jednomu ze svých černých sluhův, aby je opatroval a krmil.Očekával jsem, že hlad donutí zvíře, aby samo hledalo potravy, alezmýlil jsem se: nedoteklo se jí tři dni ani trochu a kouslo mne, kdyžjsem mu čtvrtý den násilně strkal několik malých kousků masa dojícnu. Dva dni potom šantoš pošel hladem. 252

9) Solná pánev (solné jezero) u farmy Hallwaterské má dvězátoky, jednu na sever a druhou na východ; na jižním břehu vypínáse pahorek, složený z nezbytného v těchto krajinách miskovitéhovápence, jinak jsou její břehy plochy a velmi kamenity; kamení topak jest většinou zelenokámen v balvanech se vrostlýmmandlovitým růžovým chalcedonem. Jsouc až do prostřed vyschla,pánev na nejhlubším místě byla nejvýše 60 cm. zhloubí, tak že dnovypadalo velmi rovno; bylo však zřetelně pozorovati, že toto solnéjezero za dřívějších dob mnohem více drželo vody než nyní. Doobou jeho zátok vlévají se malé potoky, tekoucí jenom tehdy,strhnou-li se v nejbližším okolí pánve prudké lijavce. Zdá mi se, žetoto jezero, jakož i většina ostatních solných pánví hluboko bylyv půdě ponořeny, ježto vyskytují se jenom v krajinách, kde nenídostatečného svahu k odtoku vody. Voda, proudící do pánve korytypotokův a strhující s sebou druhdy i malé skalní balvany, vyluhujesolnatou půdu; ježto pak se velmi rychle vypařuje, soustřeďuje seslaná voda za doby suchoty ve zbylých kalužích, tak že nelze jí píti.Nejbližší okolí solné pánve jest křovinato; zejména rostou hustékřoviny na severu a severozápadě, kdež se k nim připojuje lestrnovníků velbloudích. Pátrali jsme po rozvalinách, které nám bylyoznačeny za zbytky Monopotapy, ale nenalezli jsme po nich aninejmenší známky, nýbrž jenom v několika jamách desky břidličnéjako římsy vypadající. Na těch však nebylo nikde znáti nějaké lidsképráce; jsouť to desky břidličné, které většinou vodorovně jsouzvrstveny a v něž v této poloze za různých period s rozličnou siloupůsobil vodní proud. Tam, kde tyto břidličné desky byly napříčrozpukly, vnikla do trhliny voda a vytvořila okrouhlé plochy, kteréněkteří měli za úlomky sloupů. Většina těchto desek břidličných jestu prostřed tvrdší struktury čili desky ty jsou takořka miskovity,odtud pak pochodí čočkovitá podoba, kterou můžeš na mnohýchpozorovati. Hallwaterská farma jest tedy prozatím velezajímava jenvzhledem zeměznaleckým, pro starožitníka nemá však žádnéhovýznamu dotud, dokud nedokopá se nějakých zbytků lidské práce.Doufám však, že až pustím se na tomto místě do kopání, nového 253

nabudeme světla o geologii Jižní Afriky. Na ten čas sen o slavnéminulosti tohoto místa se rozptyluje a zbývá jenom všednískutečnosť, totiž že v pánvi jest dobrá sůl. Za poslední dobyznepokojovali Korannové, osmělení a podnícení štěstím Zulův prvých jejich bojích, krajinu tuto a vedli si vůči soudních úředníkůtak nestydatě, že bylo nutno vyslali proti nim ozbrojence, abyzmocnili se zlodějů. Bohužel však, že je Korannové přivítali sezbraní v ruce, při čemž běloch jeden byl zabit dříve, než oloupenýmstatkářům a zneuctěnému zákonu bylo lze dostiučiniti. 10) Krkatice byly neporušeny, ale vnější tepny hrtanové těžcepoškozeny. Zavázal jsem nejprve tepny a potom sešil proříznutýhrtan. Stav raněného byl velmi povážlivý, i bylo obávati se piämie(talovitosti krve). Podával jsem mu malé dávky chininu, 1/10grammu v roztoku vždy po třech hodinách, potom tincturam AconitiNapellus kapku po čtyřech hodinách s vodou, jakož i třikrát za denve dvoukapečných dávkách liquorem ferri sesquichlorati (roztokchloridu železitého), jenž se v jihoafrické mé praxi výborně osvědčil. Přišed třetího dne k nemocnému slyšel jsem již při vstupu dopokoje, jak silný proud vzduchu ubíhá ranou hrtanovou sezvláštním známým chrkotem. Nemocný rozblouznil se v noci zasa roztrhl si hrtan a pravou stranu vnější rány. Odstraniv proštipcema nůžkami části roztrhlého hrtanu, čímž vznikl zející otvor v přednístěně jeho, vypálil jsem lapisem okolní maso tam, kde se mi zdálo,že toho jest potřebí, vymyl ránu a přiložil slabý roztok pekelnéhokamínku. Již nazejtří ubylo zimnice a léčenec pozdravoval se tak, žese stav jeho ani jednou nezhoršil. Šest neděl potom zavřela se přednístěna hrtanu až na otvor zvící bobu, a po osmi nedělích ode dnesamovražedného pokusu srostla rána až na prohlubinu zvící hrachu,tak že zbyla velmi mělká jizva. Hlas nemocného byl méně zvučný,nikoli však chraptivý. 254

Emil HolubSedm let v jižní AfricePrvní cestaVydala Městská knihovna v PrazeMariánské nám. 1, 115 72 Praha 1V MKP 1. vydáníVerze 1.0 z 24. 10. 2014


Like this book? You can publish your book online for free in a few minutes!
Create your own flipbook