Slované a Němci v staré době

401maloasijští se Skythy ať ve přímé či nepřímé spojení. Když všakse považovalo za cosi zvláštního, že Aristeas došel ku Skythůma diále k Arimaspům pak muselo se to státi mnohem dříve, nežspojení se Skythy bylo všeobecné. Nastalo tudíž hnutí liduz turanské vysočiny před X. st. př. Kr. a před tímto stoletím vrazilitaké již Skythové na Kimmerie. Na dávnověké osazení východní Evropy Skythy ukazujíi ostatní zprávy u Herodota uvedené. Tak se vypravuje v kn. IV.7., že Skythové čítali od příchodu Targitaa až ku vpádu Dareiado Skythie 1000 let, z čehož lze soudit, že kladli příchod prvníchSkythů do Evropy k r. 1515 př. Kr. Podobně lze soudit na dávnýpříchod lidu z iránské vysočiny do Evropy z toho, že Agathyrsovéčítáni byli u Herodota ku Skythům, k nimž také poukazuje jménokrále jejich Spargopitha, a při tom nikde se nepraví, ba za Hero­dota už ani pověst není o tom zachována, jak tito Agathyrsovédo krajin sedmihradských se dostali. Taktéž vypravuje nám Herodot o Siginnech lidu médském,který sídlel v Pannonii a který dle popisu Herodotova byl částíSiginnů, kteří dle Strabona sídlili v Asii, aniž by se byla za He­rodota už i jen pověst dochovala, kterak tito Siginni z Asie doEvropy došli. Z toho ze všeho lze soudit, že i Agathyrsi i Siginni*)dávno před dobou Herodotovou pronikli jižní Skythii do krajinkarpatských. Pověděl jsem již, že byli evropskými Skythy nazýváni oniobývatelé, kteří sídleli ve Skythii a to bez rozdílu národnosti;však podobně bylo Skythy nazýváno všechno obývatelstvo ko­čující, jež žilo na vysočině iránské a odsud k východu a k severuse prostírající. Ani evropští ani asijští Skythové nebyl lid ani jedné ná­rodnosti ba ani jednoho plemene. Skytha jest slovo německé,značící střelce (Skytha = Schtitze) a byli oni Nomádi, kteří nauvedeném prostranství žili. kteří co bojovníci výborně dovedliluku užívati, dle této své vlastnosti pojmenováni a to hlavně Řeky(Herod. IV. 5.). Proto také jednotliví spisovatelé brzy ten brzyonen kmen čítají ku Skythům a jest Skythů brzy málo, brzymnoho. Poněvač jménem Skytha označena byla všeobecná spů-sobilost lukostřelecká, tož během doby, kdy v popředí vystoupilazvláštní, jednotlivým kmenům vlastní jména, jméno Skytha stáleupadalo, až úplně vyšlo z užívání. Nezašli tudíž Skythové, ale za­šlo pouze jejich jméno. *) Možná žc Agathyrsové a Siginni byl jeden a týž lid, který sc usadilu Karpat a odtud podnikal výpravy po Pannonii a který od Řckft ve Skythiisídlivších jmenován byl dle horstva Agathyrsi, od ThraKfl ale jejich vlastnímjménem Siginni. 26

402 A podobně jest i se jménem Kimmeriů. Jméno KimmerioSjest původu řeckého a jest totožné se slovem ysíjiipio;*) (X^P10* =xi|iépcos) = zimní, bouřný**) a jsou jménem Kimmeriů označeni•seveřané*. Tak také líčena jest země Kimmeriů, když se se jmé­nem tím u Homera shledáváme. Čteme tu:•Tam kde Kimmeriův nejzazších země a město,zahalených vždy mlhou a mrakem; na ně po věky nikdys klenby nebes žárné neshlíží slunce paprsky,ni kdykoliv kročejem stoupá k nebi hvězdosetému,ni kdykoliv se vrací nazpět k zemi s klenby nebeské,leč noc přes smrtné ubohé je rozestřena zhoubná.* (A. Škoda Od. XI. 14— 19.) Tak soudili o zemi Kimmeriů v době homerovské, tentýž soudopakovali ale Řekové o téže zemi ještě tisíc let později (Plutarch:Marius 11.). Za dob Homerových bylo tudiž obyvatelstvo sídlící na severučerného moře a odsud dále k východu až v kraji nad mořem ka­spickým nazýváno Kimmerii-Seveřany; zejmena příslušela jak z po­zdějších zpráv u Herodota uvedených zřejmo, jméno to obyva­telstvu, které ze severu do krajin poblíž černého moře ležícíchpřitáhlo a zde si lid kraj onen obývající (u Dněstru) podmanilo,neb kraj celý (jak u Donu) zajalo. Ku konci prvního tisíciletí př. Kr.byli však ti, již si lid v kraji západním podmanili, zničeni a oni,již zaujali místa v krajině donské, odsud Skythy vypuzeni. Kimmerii všickni neodtáhli ze svých sídel severních k černo-mořskému pomoří, ale zůstali z valné části v severních krajíchSarmatie jimi zabraných a když ti, již byli se u Donu usadili resppotomci jejich byli Skythy tlačeni, tu z části uchýlili se opět kuseveru do svých dřívějších držav z části usídlili se jižněji v krajipři východním břehu černého moře ležícím. O tom, že někteříKimmerii k severu se obrátili, zachována nám pověst uPlutarcha(Marius II.), kde praví. »že někteří měli za to, že všickmi Kimmeriineodešli s Lygdamem do Asie, ale někteří z nich a to největšíjich část uchýlila se do vzdálených končin k moři, kde jsou husté,tmavé lesy, jež se až k hercynským prostírají a jež slunce máloosvěcuje.* O těch pak, jež obrátili se do krajin při horách kav-kazských, máme později zprávy, kde se vypravuje o jejich válečnýchvýpravách v krajinách kavkazských a maloasijských v VII. st. př.Kr. Jedna část těchto Kimmeriů, která se usadila v Arménii připo­ *) xsí;ia = hiems = zima. **) Není původu semitického, nebo pak by Semité nenazývali Kimcric—Gomory.

403míná se tu pod jménem »Haiků« t. j. »pánů«*), kteří se územídotyčného zmocnili a lid alarodský sobě podmanili. Vůdci sborů kimerských nesou jméno Lygdamis, jež alenení jménem kimerským ale řeckým složeným z »Lyg« a »damc,z nichž první vztahuje se ku lidu Lygy zvanému, v Malé Asiibydlícímu a druhé zas k slovu 6áp-vi>fu, Sap-á^o) = krotím, podro-buju a jest tudiž jménem Lyg-dam-is označena osoba, která Lygypodrobila, porazila. Mluví-li se tudiž o panujícím rodu Lygdamíiv,sluší věc tu vykládati tak. že ti vůdci Kimmeriů, kteří vládli nadLygy, byli co vládci, podmanitelé Lygů jmenováni Lygdamy.**) Než tito Kimmerii během století v kraji asijském zúplnazašli, tak že se o nich v VI. a násl. st. př Kr. více žádné zmínky neděje Pravil jsem, že se o Kimmeriích v Evropě při černém mořisedivších vypravuje, že na straně západní (u Dněstru) byli Kimeriiod podmaněného obyvatelstva zabiti, na straně východní (u Donu)zas Skythy z Asie postupujícími vypuzeni. Jen o Kimmeriích v krajiuprostřed na severním pobřeží černomořském ležícím, bydlivšíchničeho se nepraví, zdali z území toho ustoupili neb byli-li i titopobiti a to proto, že nestalo se ani jedno ani druhé. Zde také ještě dlouho připomíná se jméno Kimmeriů a sicev místních označeních jak kimmerský bosporus, kimmerský záliva i hora na poloostrovu krimském jmenovaná jest kimmerskouba jsou, kteří mají za to, že i jméno poloostrova »Krim« vzešloze jména »Kimr.« A nyní třeba zodpověděti: kdo byli Kimmerii. Jsem téhožmínění, jak již byli mnozí a jak soudili již v starověku, že Kim-merové byli Němci. Pravil jsem, že jméno Skytha jest slovo německé a že přišlov užívání kdys v X. st. či dříve, když se srazili Skythové s Kim­merii. Z toho dá se soudit, že jméno to dali Kimmerii asijskýmlukostřelcům, s nimiž se v boji setkali. Bylo tudíž slovo Skythaužíváno u Kimmeriů, z čehož dá se soudit, že Kimmerii byli Němci.Od Kimmeriů převzali pak jméno Skytha Řekové. Ukázal jsem také k tomu, že i shnilé vody zálivu při Krimu,jež se jmenují Buges, své jméno mají die něm. slova, jež se rovnánynějšímu Bucht t. j. záliv, f) V této krajině také, odkud Kimmeriiani vyhnáni a kde také pobiti nebyli, nalézáme později lid německý,který z tohoto území odesílá válečné sbory Bastarnů, později Kimbrů *) haj = skr. »pati«, hair = otec, srv. něm. >Herr«, Hirri, Heruli, Harii. **) Část Kimmeriů toulající se, válčící a plenící po Malé Asii jmenovánabyla Treri dle řeckého zpéto = pobíhám. f) Jméno Skoloti bylo dáno královským Skythům od sousedů a tu zasupominá Skolota na nynější něm. Scholtze, jež i svým významem vládnoucílid připomíná. 26*

404ku západu; z této krajiny odvádí Hunové r. 548 Němce do MaléAsie, v této krajině nalézají cestující ještě v XIII. stol. po Kr.a Buspek ještě v druhé polovici XVI. stol. Němce. Němci než vešli do Germanie, sídleli v Sarmatii a tu ukazujepříbuznost řeči německé a litevské k tomu, že třeba sídla Němcůpoblíž Litevců v Sarmatii hledati. Však i Slované jsou jazykověblízce příbuzní kmenu litevskému a sídleli od pradávna vedle téhoži na straně jižní i straně západní: třeba tudíž hledati sídla Němcůna východní straně lidu litevského. Na jihu Němci nebydleli, nebo jak Mílllenhoff (III. 168.) vedleslov Tacitových »quis poro, praeter periculum horridi et ignotimaris, Asia aut Africa aut Italia relicta Germaniam peteret, in-formem terris, asperam caelo, tristem cultu aspectuque, nisi sipatria sit?« praví: »waren die Germanen (Němci) bereits auf dieslíd — und sonnenseite Europas gelangt, sie hátten nie den wegnach norden eingeschlagen, in ein trauriges, licht — und sonnen-loses, von dichten wáldcrn starrendes, von ungeheueren wasser-massen durchzogenes und ílberflutetes armseligcs land, wo einverzweifelter, fast hoffnungsloser Kampf ums dasein ihrer wartete.* Třeba tudíž hledati pradávná sídla Němců v krajinách se­verně čáry pripeťské jezero — severní břeh kaspiského moře le­žících. Odsud oddělily se jednotlivé sbory, které táhly k jihu kučernému moři, kde je co seveřany — Kimmerie nalézáme, odkudale až na část u Krimu a v poloostrově sídlivší, dílem domácímobyvatelstvem, dílem sbory z vysočiny turanské a Iránu přišlými— Skythy — vypuzeni byli, tak že nuceni byli dílem zpět doprvotních sídel se vrátiti, dílem ku Kavkazu k jihu postoupiti.Vystoupením těchto asijských kmenů a uvedením celé Skythiev jejich područí byla obmezována i sídla Kimmeriů—Němců a titonuceni ku západu do Germanie postupovati. Praví-li se tudížu starých řeckých spisovatelů, že Kimmerii a Kimbri byli jedena týž lid, tož jest to správné, ale jen v tom mají nepravdu, kdyži jméno Kimmeriů a Kimbrů spojují, nebo každé z těchto jménznačí cos jiného. Takto seznáváme, že ono mocné hnutí, které před X. st. př.Kr. počalo v kraji mezi kaspickým mořem a Himalají, přivodilov dálších svých následcích postup kmenů německých, tehdy v Sar­macii a západní Asii sídlivších tak, že kmenové tito po několikastoletích došli až do nejzápadnějších krajin evropských. Co setěmto kmenům nepoštěstilo při moři černém t. j. trvalé opanováníklidného, rolnictvím se živícího obývatelstva, to se jim a to v mířenejhojnější podařilo později v krajích západní a severní Evropy.

Doslov. Zakončuje pojednání toto chci uvésti resultáty, k nimž mnebyla studie tato dovedla. Již dávno před nar. Kr., dávno před VII. st. př. Kr. obývaliSlované v krajích od Rýna k Visle a dále k východu až za středníDněpr a k černému moři t. j. všude tam, kde se o nich v po­sledních stoletích prvního tisítiletí po Kr. zmínka děje. V oněch dobách sídleli Němci ve střední Sarmacii a dosa­hovali za dolní Volhu až do Asie a počali panství své co Kimmeriirozšiřovat až na kraje při černém moři ležící. Kdysi koncem prvéhoči počátkem druhého tisíciletí př. Kr. byli však Němci lidemz iránské vysočiny vyšlým tlačeni a i vzbouřením domácího obý­vatelstva přinuceni kraje při černém moři, vyjímaje nogaiskou stepa okolí, opustiti. Tehdy jedni z nich ustoupili ku Kavkazu, kdeněkteré století pobyvše hnuli se pak do Malé Asie. Ostatní ustou­pili zpět k severu. Toto hnutí lidu z iránské vysočiny spůsobilo u Němců, žei oni obrátili se ku západu a první sbory jejich došly kdysi předVII. stol. př. Kr. až k severnímu moři, k ústí Rýnu a do Belgie,kdež také jakož i v krajích v poříčí Emže, Vesery a Rýnu pevnásídla zaujali, jež nikdy více neopustili. Tehdy také usadili se i naostrovech baltického moře a v Skandinávii. Však vedle toho seznáváme také, že již V době před nar. Kr.byli Slované rozděleni na Slovany západní a východní.*) Slované západní jmenováni jsou společným jménem Svébůa byli rozděleni na množství kmenů, z nichž největší část určitá,povaze půdy neb zaměstnání rolnickému odpovídající jména nesla. Slované východní jmenováni jsou Skythy oráči neb Skythyrolníky či Borystheneidy — Borany, kteří všickni přichází pozdějipod jménem Sklabenů-Slovanů a pak Gerri, jež později nalézámepod jménem Antů, neb společným jménem: Sporů — rolníků. *) O Slovanech jižních nemluvím tu proto, poněvadž předmětem po­jednání tohoto byly kraje Germanie a žádné jiné. Jiných krajin a obývatelstvadotekl jsem se tu jen potud, pokud toho za příčinou vztahů ku Germaniibylo třeba.

406 Kdy poprvé jméno Sklavenů a Antů přichází, nelze dle do-saváde nám známých zpráv pověděti; vyloučeno ale není, že jménatoho užíváno bylo již v prvních stoletích po Kr. Jordanis, jenžučinil n^ rychlo výpis z Cassiodora (kol r. 500 po Kr.) uvádí oběta jména. Poněvadž však Cassiodor popis Skythie napsal vedlejakési mapy a užíval hojně sdělení Dia Chrísostoma, jenž žil v doběTacitově, tož není vyloučeno, že i obě ta jména již u Dia Chrisos-toma byla uvedena.

OBSAH. Strana StranaÚ v o d ........................., . . . . 5 —7 Tropaia D r u s a ..................................... 51 B o g a d io n ............................................... 52I. 0 P t a jeho pramenech . . . 9 —29 S te r e o n tio n .......................................... 52 F cu g a ro n ................................................53 Pt. a jeho zpravodajové . . 9—15 M unitium ........................................53, 61 Dávná známost baltického mo­ Pramen řekyAm asie............................ 53 Místo, kde bylVarus poražen 53—61 ře před Plinicm. . . . 1 5 -2 7 F l c v u m ................................................62 Pytheovi Ostii bydleli při bal­ S i a t u t a n d a ..................................6 2 —64 T e u d e r i o n .......................................... 64 tickém m o ř i...........................2 2 -2 4 M ediolanion..................................... 64 Pliniova Eningia jest kraj Vindů Fabiranon........................................... 64 Navalia.....................................................66 a Ingiaenvi jsou Vindové 24—26 A skibu rgion ..........................................66 Hlav. cesty v Germ. vedle Pt. 27—28 M anarm anis......................................66il. 0 Germanii.............................. 30—32 T e k e l i a ...........................................67 K a s u r g is .......................................68 —71 Ohraničení Germanie. . . 3 0 -3 1 R cd intuinon ..................................... 71 Rozdělení Germanie . . . 31—32 B u d o r g is ...........................................73 N om isterion..................................... 73III. Cl. Pt. popis velké Germanie 33—38 H e g c tm a tia ..................................... 74IV. 0 městech v Germ. a určeni L u p f u r d o n ..................................... 74 hranic Germ. dle Pt. . . . 3 9 -4 8 A r c g e l i a ...........................................74 L u p p ia................................................ 74 Že města-hradiště v Germ. A sk alin g ion ......................................75 b y l a ................................... 39—42 M esov ion...........................................76 L c u f a n a ...........................................76 Západní hranice Germ. a Mariónis 1............................................77 určení jednotlivých bodů L ir im ir is ........................................... 77 při ní, zejména v poříčí T r e v a ................................................ 77 Rýnu, ústi Amasie, Vesery T u lif u r d o n ..................................... 78 a L a b e ..................................... 42 —43 T u lisu rg io n ......................................78 K arrod ún on..................................... 79 Severní hranice Germ. a ur­ A r so n io n ...........................................80 čení ústí Svíba, Visly, Vi­ K a lis ia .....................................................80 adu a Chalusu . . . . 44—45 S e t id a v a ...........................................81 A s k a u k a lis ..................................... 81 Jižní hranice Germ. a určení S k u r g o n ...........................................81 polohy ústí Innu, Kamun- R u gion................................................ 82 tu, pramene Dunaje, první S tr a g o n a ...........................................82 řeky z Germ. tekoucí, dru­ K a l a i g i a ...........................................83 hé řeky z lesa Gabréty, řeky z lesa Lůny . . . 45—48V. Poloha míst v Germanii . . 49—115 Boje Římanů s Germany na území mezi Rýnem a Vc- s e r o u .....................49 —50 Pramen Vesery...................................51

Strana StranaLugidunon . . . . . . . . 83 VI. Hory v Germanii . . . . 116—121Budorigon . . . . . . . .Leukaristos . . . . . . . . 84 A l p y .................................... 116Kolankonon . . . . . . . . 84Su su d ata.................... . . . . 85 Abnoba ......................... . 116K istvia......................... . . . . 85 85 M e lib o k o n ......................... .117 Semanus les . . . . . . . 117 Askiburgion hora . . . . . . 117Kojnocnon . . . . Sudety............................... . . . 118Marionis II.................... . . . . 86 G a b r é t a .......................... . 118B u n itio n .................... 8 6 -9 3 L u n a ............................... . . . 119Limios alsos . . . . . . . . 93 Orkynský hvozd . . . . 119—121V i r i t i o n .................... . . . . 93 VII. 0 kmenech v Germanii . 122—184V ir u n o n .................... 9 3 -9 5 O sídlech kmenů vůbec 1 2 2 -1 2 4A lis o s .......................... . . . . 95 Busakteri menší . . . . . . 124Lakiburgion . . . . . . . . 95S trev in ta .................... . . . . 96 S ig a m b ri.......................... . . . 125Meliodúnon . . . . . . . . 97 T e n k t e r i......................... . . 126Marobuduon . . . . .... 97 I n g r io n i.......................... . . . 127 I n t u c r g i .......................... . . . 127Menosgada . . . . .... 98B e r g i o n .................... .... 99 V a rg io n i.......................... 127A rtaunon....................Lokoriton..................... .... 99 K a r it h n i.......................... . . . 127 .... 100 V i s p i ............................... . . . 127Scgodunon . . . . .... 101 Opuštěná země helvetská . . . 127Dcvona .................... . . . . 101 F r i s i ............................... 129Gravionarion. . . . . . . . 102Melokabos . . . . . . . . 103 K auchi.............................. . . . 129Amasia.......................... . . . . 104 S a s i.................................... 130, 131Mattiakon.................... . . . . 104 C h a l i ............................... 133 Farodeini......................... . . . 135B u d o r i s .................... . . . . 105 Sid cin i...............................Novaesion . . . . . . . . 105 R u tik lc ii......................... 138Bikurgion.................... .... 105 Busakteri větší . . . . . . . 139K an d n on .................... .... 106A liso n ......................... .... C h a i m v ......................... . 139, 142Tarodúnon . . . . .... 106 Angrivarii.......................... . . . 139Bómoi Flavioi . . . .... L an go b ard i.................... . 1 4 4 -1 4 8 106 A n g ili............................... . . . 148 106R iu s ia v a .................... . . . . 106 D u lg u m n ii.................... . 149Alkimoennis . . . . . . . . 107 Cheruskové.................... . . . 150 .... K a m a v o v é ....................Kantioibis . . . . .... 107 150 107B ib a k o n .................... .... 108 C h a t i ............................... . . . 152B r o d e n ti a ..................... .... 108Setvakoton . . . . .... 110 T u b a n t i ..........................U sbion......................... K a s u a r i ......................... . . . 154 N e rte a n i.......................... 154A b i lu o n .................... . . . . 111 D a n d u ti.......................... . . . 155Furgisatis.................... . . . . 111 T u ro n i...............................Koridorgis . . . . . . . . 111 155 M arvin gi.......................... . . . 156Medoslanion . . . . . . . . 111 K u r i o n i .......................... . 156F elik ia ......................... . . . . 112Eburodunon . . . . . . . . 112 C h a itu o r i.......................... Parmai-Kampi . . . . . . . 157 Baino-chaimi....................E b u r o n .................... .... 113 158P a rie n n a .................... .... 114A r s i k u a .................... .... 114 Teyrio-chaimi . . . . 158 .... 114S e t o v i a .................... .... 115 V a risti............................... 161Asanka .................... 162Kclemantia . . . . .... 115 M arkom an i.................... 162S i n g o n c .................... S u d in i............................... 162 Adrabai-Kampi . . . . K u a d i............................... . . . 163 B a i m i ............................... . . . 164Anduaition . . . . Terakatrii.......................... . 164Anavon .................... . . . . 115

Strana Strana R a k a ti................................................ 165 Frankové a Sasové přivtělili si S e m n o n i........................................... 166 části D urynska............................225 B u g u n t i........................................... 167 V iru n i................................................ 170 Hranice říše franeske r. 805 . . 225 A varpi................................................ 170 Teutonarii........................................... 170 Boemie Durynská . . . . 226, 237 T e u t o n i ........................................... 170 Válka Karla V. r. 805 a 806 s Boe- A ilv aion i........................................... 173 K alu g o n i........................................... 174 manv................................................ 227 Silingové........................................... 175 Thacuíf comes de Bohemia . . 237 Lugové................................................ 175 Omani. Manimi................................. 176 IX. Češi—Bémové.................................241 D iduni.................................................177 B atein i................................................ 177 Jak přišlo jméno Bóhmen-Bohemia K o rk o n ti........................................... 178 na Č e c h y .......................... 241—255 B u ri......................................................179 S id o n i.................................................179 Češi nepřišli ze Zakarpatí . . . 246 K o g n i.................................................180 Boem (Čech) a Krok pověsti a snad V isb u rg ii........................................... 180 Kterému kmenu náležela jednot­ i Přemysl jedna osoba . . . 250 livá města Pt. jmenovaná . . 1 82 Mersebursko poplatno za Svato­ pluka Č e c h á m ............................ 252Vlil. 0 Bojích a Markomanech . . 185 Panství Čechů za Bořivoje a jeho Sdělení řím. spisovatelů o hnutí předchůdce dosahovalo až k Sále 254 B o jů ................................................ 186 XI. Jaké národnosti bylo obývatelstvo Volkové Tektosagové . . 187, 189 staré Germanie . . . . 256—281 Kempsi................................................ 188 K y n eti................................................ 188 Germania jest pojem geografický 257 Příčiny hnutí K e l t ů .......................190 Němci přišli do Belgie před VII. Boji italští a odchod jich do Pan­ stol. př. Kr..................................... 259 nonie ........................................... 191 Význam jména Germani . . . 260 Kimbrové vrazili na Boje v Fan- Rozdíl mezi Germany-Belgy a Ger- nonii............................................ 193 many cisrhenanskými. . . . 261 Za Caesara a dříve byly i Alpy Aduatukové...................................... 261 lesem Orkynským, hercynským jmenovány.................................. 195 Usazeni se Němců v západní části Bojové ve Vindelicii.................. 197 G erm anie...................................... 267 Volkové-Tektosagové se usadili na pravém břehu Dunaje . . 198 Usazeni se Chatů v Batavii . . 272 Boji vypuzeni Markomany kol. r. Vystoupeni S a s ů ............................ 275 70 př. Kr.................................... 203 Frankové........................................... 276 Kde byl hercynský les za Tacita, Jižní němečtí kmenové . . . . 279 Strabona a V elleja.................. 206 Sídla Markomanů........................207 XII. 0 8tšhováni se národů. . 28 2 -3 2 8 O Marobudovi.............................209 Kam Marobud odvedl Markomany 211 Příčiny stěhování s c .......................282 O K a tv a ld o v i.............................214 V době od r. 370—410 nebylo již Markomani při řece Moravě jsou totožní s Pt. Baimy a jmeno­ stěhování se národů . . . . 286 váni později Behaimy. . . . 219 Kimbrové a Teutoni . . . 288—295 Skyth ové............................... 292- 302IX. Durynci....................... 222—240 B a š t a m i ........................................... 294 Kde bydleli Němci v Sarmacii . 303 Hermunduri odkud přišli a kde P e u k y n i........................................... 305 byli u sa z en i.............................222 Borysthenes...................................... 305 Sidoni a A m o n i ............................ 306 Hermunduri jsou Kauchové Sasy G o t h i .................................................306 v y p u z e n í................................. 224 G ep id i................................................ 317 H erulové........................................... 317 L an g o b ard i...................................... 319 Skiri..................................................... 319 Vandali................................................ 320 Burgundi........................................... 321 R u g i i ................................................ 322 V itin g i-V ítk o v ci............................ 324 *

Strana XIV. Veneti, Vindi XV. SkythovéXiii. S véb o vé......................... 329-376 XVI. Kimmerii Doslov . . . Krajina S v é b ů .................................329 Význam jména Svéb-Svíb . . . 336 Žc Svébové jsou Slovani . 338—374 Osazeni Germanie a Sarmacie Slo­ vany a N č m c i ............................375

Opravy.6. — 1. řádka g t u i m a místo známy;10. — 2. » z v a n ý » známý;10. — 12. » s k l o n13. — 8. » slkon; s e in e n » sciner;14. — 29. » S t e r e o n t i u m * Stereontium;16. — 6. » S o p h a17. — 24. » m n i > Srpka;18. — 16. » p á t r a l » quiqui; » pátrá;19. — 34. » z a s e x c e n t i s přijde M \23. — 17. » č i n i - l i místo ciní-li;23. — pod čarou v e » na;28. — 4. řádka má Marobuduon státi za Menosgada;31. — 12. ř. z dola t u n c36. posl. řádka A r t a u n o t t místo func;38. — 5. fádka j i ž » Ataunon; » jež;47. — 14.51. — 32. » R ezn o » Rezno; » Drusy; » D ru sa53. — 19. » p ov ěd ěn o * povédomo;56. — 19. » an eb » aeb;59. — 37. » o p u s t i l i59. — 40. » 4>tirfotptov » opustil; » ^tvfópiov;62. — 27. » A u e » Au;62. — 4. » i p s o s » ispos;68. — 32. » 94.572n° » 94.572 >»*; » Úrov;70. — 4. ř. pod čarou M o r . * Hlelm;75. 34. řádka H e l m . » 26®42’;78. — 20. » 27° 42’81. — 22. » 37’ » 27’;96. — 12. » 38° 10’; 48® 10’ > v. d.; 99. — 1., 2. a 3. ř. s. á. » Lohr;101. — 24. řádka L o h r u106. — 8. » K u r s - d o r fs b e r g * Kurs-dofsberg;115. — 8. » 50° 2’119. — 23. » B e s k y d y » 50° 20'; > Bczkyty;126. poslední ř. T e n k t e r y » Tauktery;128. 30. » B u s a k t e r y > Brusaktcry;130. — 35. » C u x h a f e n u » Cushavcnu;160. — 31. » j i z > jež;161. — 33. » j m é n a » jméno;174. — 1. » Ř ekov é » Rekové;181. — 28. * *o Osech či dle Pt.« » »a o Pt. praví o Osech či«;

Str. 212. 1. řádka ŘhnanA místo Rimanfi;» 217. — 27. » rodu» 218. — 14. » Tacitus * rody; > Tacitu;* 219. -• 25. netvořily » netvořili;* 226. -- 18. » břehu. 228. — 18. * u Waladaly * břehu; > a Waladaly;* 239. — 6. » slovo »Čech A« se zde vynechává;* 246. 16. * Čech místo Cech;» 246. — 19. » Dalimilovy* 249. — 32. » státotvorným * Dalimilovy;* 254. -- 1. * Češi * státotvamým;» 255. — 3. » Čechové » Ceši; » Cechové;> 260. -• 8. > levém » pravém;» 262. — 9. » Insubrové» 233. 4. » Aduatuci » Jusubrové;» 267. — 41. * neuživily » Adnatuci; * neuživili;» 268. .-.. 1. jež > již;> 269. 13. » za *nemilovali ale« přijde ;* 275. — 4. Ze* 276. ... 17. > zůstaly místo Ze;* 279. - 14. » lncriony » zůstali;* 284. — 12. * ryssdvaly > Jucriony;> 284. — 14. > hledaly * vyssávali;* 311. — 11. > Kassiodor > hledali;* 311. — 3. ř. z dola Lit. » Kassiador; > Lid.;> 312. — 30. řádka OstroyotA * Ostrogatů;» 317. — 9. » Ynlentianovým » Valentiamovým> 321. — 20. * Boyuchtval> 324. — 28. » velmi » Boguchvat; » vemi;» 325. -- 11. * in a ui* 330. — 12. » n l*t. * in a ni;* 331. - 18. v Batavorum > a Pt.;» 332. — 9. * sedév&í > Batovorum;* 334. -- 1. » Čitá-ti > sedevái;» 334. — 14. sídla » Cítá-li; > sídla; 336. — 12. * Svébodzin» 241. — 6. » Barech » Svébodzn; * Burecb;> 341. — posl. řádka usazeny> 343. — 35. řádka Kosař > usazeni;> 343. — 35. » Meliodún * Kosař;* 344. — 16. Čechách Mcliodúni; * Cechách;* 352. —... 54. Řeky* 356. 25. * Aduatuci » Reky;* 360. 15. » nesměli * Adnatuci; * nesmeli.Jiné menší tiskové chyby a přehození teček a oddělovacích znaméneklaskavý čtenář sám opraví.Na mapě má býti: místo Segonunon — Seyodnnon a místo Carru-dunon — Carrodu non.