P.František HUdec doplněný text

P.FRANTIŠEK HUDEC Kaplan a katecheta 1906 – 1918 farář 1918 – 1936 v Brně-ZábrdovicíchŽivotopis a vzpomínky na P. Františka Hudce Připravil František Tonar 1

Farní barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie v Brně-Zábrdovicích *** P. František Hudec se narodil v Molenburku 16. července 1878 jakonejmladší ze šesti dětí v rodině Karla a Františky Hudcových („Hadamových“),hospodařících v Molenburku na zemědělské usedlosti č. 1. Po vychození obecnéškoly v Molenburku studoval na klasickém gymnáziu v Brně ul. Legionářů (dnesTřída kpt. Jaroše), kde v roce 1896 maturoval. Po maturitě studoval nabohosloveckém semináři v Brně. Na kněze byl vysvěcen dne 25. listopadu 1900. V prvních pěti letechkněžského života vystřídal několik farností, kde působil jako kooperátor(pomocný kněz farářův – kaplan, katecheta v rozsáhlé farnosti). V roce 1901začínal jako druhý kooperátor v Třešti. Ještě téhož roku byl přeložen nakooperátorské místo v Doubravici. Roku 1904 byl jmenován kooperátorem 2

v Lukově u Moravských Budějovic a v roce 1905 v Alt Hartu (Staré Hobzí).V letech 1906–1918 působil jako kaplan a katecheta v Brně-Židenicích. V prosinci1918 byl jmenován farářem v Brně-Zábrdovicích, kde pak působil až do koncesvého života v r. 1936. Farní barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie v Brně-Zábrdovicích a farníbudova se staly na 30 let působištěm a bydlištěm P. Františka Hudce. Při vedenífarního hospodářství a domácnosti na faře mu pomáhaly po nějakou dobu střídavějeho neteře Marie, Anna a Františka, dcery jeho staršího bratra Karla Hudcehospodařícího na rodném statku v Molenburku. Po nějakou dobu poskytoval nafaře i ubytování dalším synovcům a neteřím svých bratrů a sester, kteří studovalinebo pracovali v Brně. Farní budova v Brně-ZábrdovicíchKostel v Brně-ZábrdovicíchP. František Hudec na farské zahradě 3

Tehdy pod farnost zábrdovickou patřily též Židenice spolu s Juliánovem.S rozvojem průmyslu koncem 19. a počátkem 20. stol. došlo v Židenicíchk velkému nárůstu obyvatelstva a u věřících vznikla snaha postavit si vlastníchrám. Této myšlenky se tehdy ujal zábrdovický katecheta P. František Hudec,který se stal hlavním iniciátorem stavby nového kostela. V té době P. FrantišekHudec byl předsedou obou kostelních jednot, zábrdovické a židenické.Na jeho podnět se v roce 1910 ustavil „Spolek pro stavbu katolického chrámuv Židenicích - Juliánově“, s cílem postavit v Židenicích nový kostel a zříditsamostatnou duchovní správu (farnost). Předsedou Spolku byl zvolen P. JosefVašina, pokladníkem P. Fabián Matoušek a jednatelem se stal P. František Hudec.V průběhu tří let Spolek... získal přes 1300 členů a již roku 1911 zakoupil za95.000 Kč komplex stavebních pozemků o rozloze 29.810 m2 (téměř 3 ha) prostavbu nového chrámu v Židenicích - Juliánově. Nadšení Spolku a jeho aktivita hned na počátku narazila na odpor místníchproticírkevních, protiklerikálních kruhů, jak se tehdy říkalo. Odpor protiklerikálůvšak nadšení výboru a členů Spolku nezlomil. V roce 1914 chtěl Spolek zahájitvýstavbu nového kostela a zadal architektu Vladimíru Fischerovi vypracovat plánbudoucího kostela. V důsledku vypuknutí první světové války v r. 1914 byla všakstavba na neurčito oddálena. Spolek svou činnost nezastavil, schůze i valnéhromady členů spolku dále probíhaly, ale nad vším se vznášel temný stín1. světové války a vše bylo poznamenáno úsporným válečným hospodářstvím…. Základní kámen budoucího kostela byl posvěcen až 28. října 1928. S vlastní stavbou kostela v Židenicích na Gajdošově ulici se započalo ažv roce 1932 podle návrhu architekta Claudia Madlmayra, jehož návrh bylvyhodnocen jako nejlepší. Kostel byl postaven v letech 1932 – 1935. Posvěcen byldne 27. října 1935 brněnským biskupem Dr. Josefem Kupkou. Konečně bylodovršeno dlouholeté (pětadvacetileté) úsilí Spolku pro stavbu nového kostelav Židenicích. Hlavní úkol stanovený v r. 1910 byl tak splněn.Text je upraven na podkladě sborníku „Kostel sv. Cyrila a Metoděje v Brně-Židenicích“ (kolektiv autorů, 1995), knihy „Brněnské kostely“ (Jiří Bílek, 2000) a „Městská část Brno-Židenice“ (Jiří Švéda, 2001) Samostatná farnost v Židenicích byla zřízena až 1. října 1953. Do té dobypatřily Židenice a Juliánov pod duchovní správu farnosti zábrdovické, kde až doroku 1936 byl farářem P. František Hudec. Bohužel necelý rok po vysvěcenínového židenického kostela P. Hudec (v srpnu 1936) zemřel. Předsedou spolku bylzvolen dosavadní člen výboru P. Vašina. 4

Slavnostní přinášení základního kamene na stavbu nového kostela v Brně-Židenicích (Na fotografii zleva, kněz v brýlích, je zábrdovický farář P. František Hudec) Pohled na nový kostel sv. Cyrila a Metoděje na Gajdošově ulici v Brně - Židenicích. 5

P. František Hudec trpěl dlouhodobě žaludeční nemocí. Několikrát se léčilv Karlových Varech, kam pozval i svého staršího bratra Vincence, který trpělpodobnými neduhy. Přes veškerou léčebnou péči P. Hudec nakonec zákeřnémuonemocnění 3. srpna 1936 podlehl, ve věku nedožitých 59 let. P. František Hudec pracoval neúnavně až do poslední chvíle svého životatéž jako rada biskupské konsistoře, ordinariatní komisař. Angažoval se i v dalšíchoblastech duchovní správy. Po celý život žil velice skromně. Byl šetrný, spořivý,na sebe přísný až asketický. Po své smrti zanechal jistou finanční hotovost,kterou z větší části odkázal duchovní správě a příbuzenstvu početné rodiny.Vykonavatelem závěti a poslední vůle pověřil svého synovce Jaroslava Hudce,který v té době studoval bohosloví v Brně. Foto z léčebného pobytu v Karlových Varech P. František Hudec (kněz v brýlích) a šikmo vlevo za ním jeho bratr Vincenc Hudec léčili v Karlových Varech svoje žaludeční neduhy P. František ve své závěti na rodný Molenburk nezapomněl:Těsně před svátky vánočními v r. 1936 byly pořízeny na základě jeho odkazuvěžní hodiny na kostele, nákladem 12.000 Kč. Před tím za svého života svůj vztahk Molenburku projevoval různými aktivitami, jak je patrné ze zápisů farní kronikynapř.:- Dne 22. prosince 1902 po náhlé smrti milovaného otce Karla Hudce,dlouholetého starosty obce a kostelního hospodáře, hluboce zarmoucení jehosynové a dcery, Vlastním nákladem pořídili na památku po zemřelém otci prokostel novou Křížovou cestu. Záležitost byla svěřena nejmladšímu z dětí 6

zemřelého, Páteru Františkovi, toho času kaplanu v Doubravici, jenž obrazyobjednal u Antonína Mühla akademického malíře v Nové Pace v Čechách. Ozdobnérámy dal zhotovit zdejšímu dovednému stolaři Františku Maděrovi. Nová Křížovácesta byla v kostele zavěšena 2. července 1903, den před vizitací biskupskékonzistoře v Mollenburku. Svěcení i pobožnost křížové cesty vykonal synzemřelého P. František Hudec, kaplan v Doubravici.- V roce 1929, 10. 11. posvětil P. František Hudec ze Zábrdovic novou sochu sv.Terezičky za 1050 Kč, které byly sebrány od různých dárců.- V roce 1924, dne 7. září byl posvěcen pomník padlých vojínů z Molenburku vesvětové válce a také dva nové zvony. Pomník posvětil za přísluhy vp. faráře zeZábrdovic, zdejšího rodáka Františka Hudce, děkan ze Sloupu František Geduš.Promluvu měl vp. František Hudec. *** P. František Hudec rád navštěvoval rodný Molenburk, zejména svoji matkupokud ještě žila a pak v létě o prázdninách svého nejstaršího bratra Jana, kterýtéměř pravidelně do svého rodiště přijížděl z Prahy s celou svou početnourodinou. Rodina „Pražáků“, jak jim běžně říkali, po dobu dovolené bydlela vevýměnku (chaloupce) na gruntě bratra Karla Hudce, který hospodářství po svémotci Karlovi zdědil a na něm hospodařil. To ještě žila jejich matka, která bylašťastna, když viděla svoji velkou rodinu pohromadě. I když František byl téměř odvacet let mladší než jeho nejstarší bratr Jan, oba intelektuálové si velice dobřerozuměli. Často společně podnikali výlety a procházky do krásného okolíMolenburku, blízkého poutního místa Sloupu a sousední Sošůvky, kde všude měliznámé a byli vítáni. P. František navštěvoval Molenburk i později, kdy Jan i poodchodu do důchodu byl aktivní jako překladatel a publicista a žil střídavěv Praze u své dcery Růženy, provdané Filoušové a ve svém rodném Molenburku. Posmrti Janovy manželky Marie, tetičky Mařky jak ji běžně všichni nazývali, jezdilJan do Molenburku sám. Přebýval pak ve vilce u rybníku, kterou jeho syn Vladimírpostavil v překrásném prostředí. V ní pak přebýval jeho syn Jiří (Dušan) se svojírodinou. Jan v pozdějším věku byl postižený odumíráním periferních nervůdolních končetin a z velké části byl odkázán na invalidní vozík. 7

Františka Hudcová se svým synem P. FrantiškemP. František Hudec na návštěvě rodiny svého bratra Jana v Molenburku. Na fotografiích ještěJanova manželka Marie a jejich nejmladší syn Vladimír se svojí rodinou 8

Pamětní obrázek k úmrtí faráře Františka Hudce Vydala farní duchovní správa v Zábrdovicích 9

Místo posledního odpočinku P. Františka Hudce je na hřbitova v Brně – Židenicích Pohřeb P. Františka Hudce se konal ve čtvrtek dne 6. srpna v 10 hod. zezábrdovického chrámu Nanebevzetí Panny Marie. Pohřeb byl slavný za velikéúčasti lidu. Po obou stranách ulice, jimiž se pohřební průvod ubíral, stály hustéšpalíry obecenstva, od zábrdovického kostela až na židenický hřbitov, kde bylP. František Hudec pochován. Pomník P. Františka Hudce na hřbitově v Brně - Židenicích Celkový pohled a nápis na kříži pomníku. Čest jeho památce 10

Poznámka k historii premonstrátského kláštera v Brně Zábrdovicích a jeho vztah k Ořešínu Barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie v Zábrdovicích patří k nejstaršímkostelům v Brně. Nikoliv však v dnešní podobě. Jeho počátky nutno hledat nazačátku 13. století, kdy na území Zábrdovic mocný a bohatý moravský šlechtic akomorník brněnského kraje pan Lev z Klobouk založil se svojí manželkou Rychtou(Richenzou) klášter. Pozemkový majetek získal pan Lev z Klobouk od markrabětemoravského Vladislava Jindřicha a daroval jej nově zakládanému klášteru i sesvým statkem v Zábrdovicích a četnými dalšími nemovitostmi – vesnicemi, dvory,mlýny. K těmto darovaným statkům tehdy patřila i ves Ořešín (Horus). Stavba kláštera byla zahájena kolem roku 1200 a roku 1209 byl klášterdostavěn a osídlen řeholníky – premonstráty z pražského Strahova. Slavnostnívysvěcení kláštera arcibiskupem hnězdenským Jindřichem, biskupem pražskýmDanielem II. a biskupem olomouckým Robertem se konalo v r. 1211. Význam tétoudálosti dosvědčila také přítomnost krále Přemysla Otakara I. s jeho družinou,kteří byli předtím hosty na statku pana Lva z Klobouk. Později je pan Lev uváděnv brněnských análech jako podkomoří (1210 – 1222), o rok později jako cúdař(soudce). Osud zábrdovického kláštera kostela jakoby předznamenávaly historickéudálosti. Zábrdovický klášter střídavě procházel obdobími rozvoje i katastrof.Nešťastným pro zábrdovický klášter se stal rok 1241. Při vpádu tatarských hordna Moravu, kdy byly mimo jiné popleněny a vypáleny také Maloměřice i klášterzábrdovický. Brno uchránily pevné hradby a statečnost jeho obránců. Téměř dozáklady zničily klášter začátkem 15. století husitské války a k poslednímuvelkému ničení kláštera došlo v období třicetileté války. V roce 1645, za obléháníBrna Švédy, kdy budovy kláštera sloužily Švédům jako úkryt. Tenkrát po určitoudobu měl v klášteře svůj hlavní stan švédský generál Torstenson. Obnovakláštera a chrámu si vždy vyžádala mimo velkého úsilí rovněž značné finančníprostředky.Finanční nesnáze zábrdovičtí řešili zpočátku pronájmem některých ze svýchstatků bohatým zájemcům. Takový osud postihl i osady Ochoz a Horus(Ořešín), které podle svého doznání z r. 1275 [1,2] získal k doživotnímuužívání pan Bambo, prokurátor pana Černína z Popovic. Po Bambově smrtipřipadl Horus (Ořešín) zpět zábrdovickému klášteru. V majetku klášterazůstal až do roku 1327, kdy jej zábrdovický opat Heřman prodává klášterucisterciaček – klášteru Aula Sanctae Mariae na Starém Brně za 40 hřivenmoravských grošů. V majetku a pod správou starobrněnského kláštera bylOřešín 455let až do zrušení kláštera císařem Josefem II. 18. března 1782. 11

Potom spravoval klášterní statky stát – císařsko královské komorní panstvíStaré Brno bylo v držení tzv. Náboženského fondu až do roku 1825. Roku 1784 byl zábrdovický klášter na základě Josefinského patentuzrušen a ještě téhož roku byl do něj přemístěn vojenský špitál od Sv. Anny jakoc k. vojenská nemocnice, která je tam dosud.Literatura: 1. Pospěch J.: Krátký dějepis bývalého kláštera premonštráků, nynější farnosti a chrámu Páně v Zábrdovicích. Vlastním nákladem, Brno, 1869. 2. Hurt R.: Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Brně – Zábrdovicích. Vlastivědný věstník moravský, Brno, 1969. 12

13