GV 2016-05-komplet

CHEBPůvabné veduty města z 19. století (nahoře), polovina 18. století (dole)

GÉVÉČKO 5 - 2016VÁŽENÍ A MILÍ ČTENÁŘI GÉVÉČKA Tradičně již s tématem této stálé rubriky je propojena druhá strana obálky prezentující ten-Poprvé jsem odmítl příspěvek do GV a vě- tokráte krásné historické veduty města Chebu. řte mně, že to pro mne nebylo vůbec leh- ké. A to hned ze dvou důvodů: Jednalo K mé velké radosti a jistě i k radosti Vás čtená-se o článek našeho pravidelného externího do- řů se opět vynořují tradiční rubriky: MiniCéVé-pisovatele, to za prvé a za druhé jsem s obsa- čko, kterou naplní svým osobitým stylem Milanhem článku, který autor nazval Quo vadis, sto- Karafiát spolu s Václavem Retem, jehož mini-procentně souhlasil. Přesto jsem byl a stále CV zarezonuje i s monotématem Bazárku, Ne-jsem přesvědčen, že filozofie GV je trochu jiná. zapomenutelný kantor Miloše Hubáčka připo-GV je list koncipovaný jako především vzpo- mene VAPINA z trochu jiného úhlu, než jsmemínkový, optimisticky se ohlížející za tím, co už ho běžně znali. A moje dvě vzpomínky na tutomáme za sebou a jen jako šafránu se na jeho postavu prosím nechápejte jako prohřešek protistránkách objevují vstupy do současnosti. Snad úzu „o mrtvých jen dobře“. Prví vzpomínka jetedy až už nebudou žádné vzpomínky, potom čichová – při příchodu do školy se už u dveříse můžeme pustit do té žhavé současnosti. dalo zjistit jestli je Vapin přítomen. Jeho záliba v ruských voňavkách byla příslovečná. DruháMusím se ovšem přiznat, že něž došlo k celko- vzpomínka je osobnější. Někdy v prosinci 89vému kolapsu mého PC, díky kterému vše již Vapin zašel k nám domů, jen tak si popovídat,uložené a napsané zmizelo v nenávratnu, za- jako již několikrát a přitom pronesl větu, která jehajoval jsem květnový úvodník pohledem pana pro mě nezapomenutelná: „Teď už si můžemeVáclava Ignáce Jebavého, kterého asi budete říkat to, co jsme si dříve jenom špitali…“ a tímspíše znát jako Otokara Březinu, na tíhu učitel- nás oba zařadil mezi disidenty. Díky, a měj seského povolání (díky Václave za zaslání) a po- tam nahoře dobře, Vapine.lemizoval jsem s jeho pesimistickým pohledemjako celoživotní (naivní) optimista, který si uči- Oslavence s osmdesátiletým mlýnským kame-telování zvolil zcela dobrovolně a dodnes je nem na krku toto GV samozřejmě vynechatpřesvědčen, že udělal dobře. Už třeba jen pro- nemohlo a tak mu ještě navíc věnuje zvláštníto, že mohl desítky let sdílet kabinet č. 23 s jis- stránky, kde se poeticky projeví gratulanti. To,tým … ale hlavně proto, že scénáře pro ta prk- co zčásti vynechat muselo, díky už zmíněnémuna, co znamenají svět, si člověk na každou ho- kolapsu šéfredaktorského compu, to je rozsahdinu píše sám, sám si to nejen odehraje, ale rubriky Glosování. Ostatní pravidelné rubrikyi zrežíruje. Znáte klasičtější případ ryze autor- takové úhony nedoznaly.ského divadla? Možná, že právě proto ta mojefascinace V+W, S+Š, Š + G,…J+Č ? Co ovšem doznalo úhony měrou maximální, je dosud skálopevné sousoší trojjedinné osobno-Ale pojďme už k dnešnímu číslu, jehož předem sti (majitel, vydavatel, šéfredaktor), která, díkyvyhlášenou prioritu, monotematický Bazárek zásahu vyšší moci, musela předat maximums maturitním nádechem, vám mohu, i s jeho pravomocí a tím i práce a zodpovědnosti zavstupní studii (StJ) a drobnějšími texty, jen do- toto číslo GV nově povýšenému art direktoroviporučit. Do tématu se zapojila téměř celá re- GV panu PpR. On si za toto číslo GV zasloužídakční rada a uzavírá jej originálním způsobem nejvíce díků.Miloš Hubáček. S Bazárkem jistě souzní i do-pis, kterým se na tetu Iluši obrací zoufalý ma-turant.PpR už po sedmé se Vám pokusí dokázat, že trocha historie Vás určitě nezabije, i když v horo- rovém příběhu z Chebu o život půjde, ale kdo ví, třeba je to jen taková po- smrtná hra jistého muže s velkým „V“. Setkáte se s ním jak v textu, tak ve videu a to také od PpR.Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 3

GÉVÉČKO 5 - 2016Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 4

GÉVÉČKO 5 - 2016CO V GÉVÉČKU Č. 3 NAJDETE? Mrkněte níže na obsahBazar opotřebených vzpomínek1, 4 – maturity (Standa Jedlička) .......................................6 ♦ Kdyby ses neučil ... (StJ) ...................................................................................................... 6 ♦ Maturitu jsem dělal dvakrát (PpR)........................................................................................ 7 ♦ není důležité se zúčastnit, ale zvítězit, ať už jakkoliv (StJ)................................................9 ♦ Maturitní SCHIT (KčS) ........................................................................................................ 11 ♦ Moje maturity (Ivo Bradáč)...................................................................................................12 ♦ Maturitní střípky (PjŘ) .........................................................................................................13 ♦ Zastavené maturitní zkoušky (Miloš Hubáček)...................................................................14MiniCéVéčko1 .................................................................................................................16 ♦ Jak se stát Amosem (Milan Karafiát)...................................................................................16 ♦ Těžko na cvičišti, lehko na bojišti (Václav Ret)..................................................................18Stránky oslavencovy3 ....................................................................................................19 ♦ Flašková počta z Kárlsbádu (Vladimír Pivnička).................................................................19 ♦ Konečně jsem pochopil (Milan Karafiát) .............................................................................19 ♦ Vaškovi k osmdesátinám (Miloš Hubáček) ........................................................................20Trocha historie nikoho nezabije1 (Pavel P. Ries).............................................................24 ♦ O smrti vraždou, o životě vabank aneb Valdštejn muž s velkým „V“ ............................21 ♦ S Valdštejnovým duchem se setkal i náš TV štáb ..........................................................22Májová vzpomínka3 (StJ).................................................................................................23Máš-li cosi na duši, svěř se tetě Iluši1 (Ilona Horáčková)..................................................24Nezapomenutelný kantor1 - Václav Štefl (Miloš Hubáček)...............................................25Glosování1 (Karel Černík) .................................................................................................26Hlášení školního rozhlasu1 (Pavel Janus) ........................................................................29Konečník aneb na poslední straně1 (Karel Černík)..........................................................30 ♦ A co GéVéčko ....................................................................................................................30Okno do budoucnosti1 (StJ - KčS) ..................................................................................31 (1)Stálé rubriky (2)Téma měsíce (3)Volné téma (4)Téma číslaTiráž Toto číslo GéVéčka vychází v elektronické podobě 17. 5. 2016 na internetu (http://fotovideo.ries.cz/fotogalerie/mesicnik-gv-2/) a v tento den jsou také abonenti upozorněni e-mailem na elektronické vydání. V tištěné podobě vychází pro členy rodiny a příbuzné 16. dubna 2016 a je rozdáno ve stejný den v restauraci Koruna v Sokolově. Majitel, vydavatel a šéfredaktor: Karel Černík Art direktor: Pavel P. Ries Hlavní ilustrátorka: Zuzana Onderová Redakční rada: Karel Černík (KčS), Ilona Horáčková (IhP), Pavel Janus (PjŘ), Stanislav Jedlička (StJ), Zuzana Onderová (ZoO), Pavel P. Ries (PpR) Adresa redakce a kontakt: někde v Sokolově, [email protected]ěsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 5

GÉVÉČKO 5 - 2016BAZAR OPOTŘEBENÝCH VZPOMÍNEK Standy JedličkyD nes v době, kdy je psán tento úvod ke květnovému monotematickému Bazárku, probíhá na našem rodném Ústavu státní maturita z českého jazyka a literatury. Máme štěstí: nemusíme jiani psát ani při ní asistovat jako dozor. Už jen vzpomínáme. A lidská paměť má to štěstí, že siobvykle pamatuje jen to lepší. Musím se ovšem přiznat, že mě Standa opět vytočil. Ty jeho jed-ničky u maturity. Rychle jsem hledal své maturitní vysvědčení – co to? Já mám jen jakýsi Diplomstvrzující, že jsem vykonal závěrečnou zkoušku z češtiny, ruštiny a obhájil závěrečnou práci Roz-vodna 22 kV a to všechno chvalitebně. Mám já vůbec maturitu? Zase, i když menší, je lepší. Alezpět k textům. Začneme Standovou maturitou, přejdeme na dvojí maturitu PpR. a pak se posune-me ke Standovi připravujícímu maturity pro své žáky, Já připomenu Martu a její… , vystřídá měchemik Bradáč, se svojí troškou do mlýna přijde i PjŘ a monotematický Bazárek zakončímeMilošovým trumfovním esem. (KčS)Kdyby ses neučil ... StJ ních. Týden přemýšlím a sbírám odvahu. CoBombardován vytrvalými Karlovými žá- dostmi o maturitní vzpomínky jsem se Podle zjištění GV rozhodl, když už asi nezachráním svět, takhle nějak mohlaco takhle zachránit aspoň další číslo GV. Kru- vypadat Eva, se kteroucifix, vždyť jsem taky musel někdy maturovat, Standa prožil maturitnítak jak to, že si nic nepamatuju. Někde jsem ples. (Dobové oblečeníčetl, že i ze smazaného (zničeného) harddisku sedí a mimozemskýse data i údaje nechají obnovit (nevím jak). Tak,co to zkusit u toho v mé hlavě. Vyhrabávám vzhled také)z krabice staré fotky. Jsou to končící padesátáléta. V duchu přicházím do své starobylé Alma když mi dá košem, co když už slíbila někomuMater, jinak též „Vyšší“ průmyslové školy elek- ze spolužáků. Dva dni chodím před gympl a če-trotechnické v Chomutově. V hale mě zdraví kám až půjde domů. S bušícím srdcem, červe-motor ze stíhačky Me 109 a něco paměti sevrací. Venku zuří bourání starého a budovánínového lepšího světa, ale nás chrání starobyláinstituce naší školy a učitelský sbor vychováva-ný v té staré „špatné\" době. Byl to zajímavýzvěřinec, ale já je všechny, od školníka Cha-loupky až po ředitele ing. Klepla miluju. Formo-vali mě správně.Naše starosti byly ale mnohem vážnější. Čekalnás nejprve maturitní ples. Ve škole je nás asi400 kluků a jedna dívka. Úkol tedy zní, sežeňtesi všichni partnerku do tance. Ale jak? Pro mějsou holky bytosti z Venuše (mimozemšťanky),i v rodině jsme byli tři bratři. Jediná záchrana bybyla Eva, se kterou se trochu znám z taneč-Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 6

GÉVÉČKO 5 - 2016ný, vykoktávám své pozvání. Sláva, je volná, ný text recituji: Elektrostancia. Rotor s mag-slíbila mi. Starosti mi nekončí. Teď sehnat ně- netičeskiki poljusy vraščajetsja v statore.......jaké prachy. Z domova nic čekat nemohu. Pě- a v duchu čekám s nadějí, že profesorka „Ba-tičlenná rodina na jednom platu, starej se sám, bička“ Mixová ukončí můj monolog dřív, než misokolíku. Tak hurá do Solivaru, na nedělní bri- dojde text. Nezklamala. Její „chvatit“ a „atlično“gádu, vykládat vagón soli. Volně ložená sůl se završuje můj úspěch: mám čtyřikrát za jedna.z vagónu musí dostat lopatou na dopravníkový Jsem patřičně hrdý a smím si jako první vybratpás. Otrocká dřina v oblacích soli, po 4 hodi- ze seznamu umístěnek. Volím automobilkunách je vagón prázdný, ze mě solný sloup. Jen v Mladé Boleslavi. Už se vidím, jak v bílémmě postavit do kravína, ať si holky strakatý mají plášti procházím mezi moderními stroji v čistéco nalízat. Ale v kapse mě hřeje 55 Kčs, na továrně a občas některý z nich pohladím. Kdoplese budu Gróf (litr vína byl za dvacku). chce vidět idiota nemusí do ředitelny. Nastupuji od 5. července a to je poslední den, co jsemA už je tu ples, řady nastrojených fešáků, spo- v práci čistý. Mistr údržby mi říká: „To je fajn, želečenská událost roku. Bigband spouští hit „Ko- jsi tak hubený, to se v kabelových kanálechvárna v lese“, spolužák Vrba odhazuje partner- hodí.“ Kdybych, já blbec, myslel hlavou, vybralku v nacvičené rockové figuře a z rohů přibíhají bych si umístěnku na některou rozvodnu, kdepořadatelé. Vyvádějí ho ze sálu. To tedy ne, re- se spolužáci flákali ve službách, četli si, hrálipubliku si americkým tancem rozvracet nedá- karty a ruce si zamazali jen při přezouvání.me. Odcházím s Evou do suterénního, skrom- A navíc mě zlomyslní spolupracovníci týralině červeně osvětleného baru zvaného „Peklo“. psychicky při každé vhodné příležitosti. Napří-Zde hraje tříčlenné kombo klidnou hudbu, při klad mě výlučně posílali na každou opravukteré se páry k sobě mohou vinout a tisknout. v účtárně, kde u děrovacích strojů sedělo asiV přestávkách popíjíme Becherův likér a limo- 20 děvčat. Ta neznala lepší zábavu, než měnádu. Tak ples proběhl s velkým úspěchem přivádět do rozpaků. Schválně se pošťuchova-a vlastní maturita už byla úplná sranda. la, smála se mi, schovávala mi nářadí, mluvilaMy šprti můžeme být z některého z předmětů přede mnou schválně nahlas a oplzle o tom, coohroženi maximálně dvojkou. Hravě překoná-vám výpočet rozvětvené sítě a ani signální wat- Jedna z děvčat pobaveně atmetr nemůže být překážkou. Z češtiny táhnu skrytě přes děrné štítkyArbesa, jehož romaneta miluju. Jediné možné pozoruje Standu, zda najdeohrožení představuje bratrský cizí jazyk. Zá- šroubovák, který si ukryla dokladní témata mám navrčená zpaměti, ale čert výstřihu (poznámkaví ... Přes Dostojevského proklouzávám, odbor- artdirektora, který tuto fotografii získal ze svého tajného zdroje). minulý večer prováděla. Já rudnul, nářadí mi padalo z rukou a po návratu na dílnu jsem po- dával výpověď. Naštěstí nepřijatou. A tak jsem se seznamoval s tvrdostí života, s tím jak bez- významná je maturita a jak pravdivý je výrok: Kdyby ses byl neučil, mohl si se mít líp.Maturitu jsem dělal dvakrát PpRAno, maturoval jsem dvakrát, ale ne proto, učován v pobočce školy v Karlových Varech. že bych musel maturitu opakovat. Bylo to Škola byla ve čtvrti Rybáře a to hned pod zná- systémem. Hned po vyučení v Sokolově mým, dnes už neexistujícím, hotelem Brix. Tona SOU jsem začal studovat večerně Střední bylo velmi dobré umístění, neboť z nádraží seprůmyslovou školu v Ostrově nad Ohří a to šlo vždy nejprve kolem tohoto hotelu, který mělobor Radiová a sdělovací zařízení. Ten byl vy- velmi dobrou pivnici a tak jsme sem často pře-Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 7

GÉVÉČKO 5 - 2016souvali hodiny výuky a to zejména Ruského ja- řešila jednoduše. Byla to doba, kdy jsme znalizyka. zhruba okruh maturitních otázek, takže jsmeTehdy bylo středoškolské vzdělání ještě děleno věděli, co se učit. To by nás ale moc nezachrá-na tzv. SO (střední odborné - tříleté) a ÚSO nilo. Navrhla nám tedy, že všichni se dokonale(úplné střední odborné – čtyřleté). Večerní prů- naučíme jednu otázku a to o Leninovi – tahlemyslovka byla pětiletá a tak vzdělání SO bylo otázka nemohla při tehdejší maturitě z Ruskéhoukončeno maturitou po čtyřech letech a to z če- jazyka chybět a ona nám pak pomůže jakouko-štiny a ruštiny a vzdělání ÚSO po pěti letech liv otázku na tuhle převést, pokud to nezvládne-maturitou z odborného předmětu oboru, který me sami. Fungovalo to skvěle. Například jájsme studovali a další odborný předmět byl vo- jsem si vytáhl otázku o sovětském zemědělstvílitelný. Já jsem si vybral Ektromateriály. Tenhle a stačilo jen otázku v ruštině zopakovat a přejítobor mne vždy zajímal, rád jsem věděl z čeho na Leninovu zemědělskou reformu a pak už jenje co vyrobeno a jak se který materiál chová. mluvit o Leninovi. Kolega si vytáhl otázku kos- mické úspěchy Sovětského svazu a opět nebylNa Materiály, jak jsme předmětu zkráceně říka- problém přejít na Lenina, který rozvoj kosmo-li, jsme měli skvělého profesora Honzoviče, kte- nautiky údajně předvídal a už se zase mohlorý když jsme např. probírali izolátory vysokého mluvit jen o Leninovi. Nikdo z přísedících sinapětí, vyráběné ze speciální keramiky, tak při- netroufl náš plynulý výklad zastavit (ostatně ví-nesl z kabinetu třílitrový keramický džbán se ce se zajímali o chlebíčky v kabinetě a dobrouslovy: „Tady vám chci ukázat, studenti, jak vy- whisky), zvláště když paní profesorka spokoje-padá keramika a protože je škoda tahat do ho- ně přikyvovala hlavou. Komise do kabinetu sly-diny tak těžkou pomůcku bez užitku, tak někdo šela plynulou ruštinu od studentů a víc jí neza-skočte do Brixu naplnit jej pivem. Nemusel jímalo. Z ruštiny jsme tak pohodlně odmaturo-dlouho pobízet a hodina lépe poté ubíhala, ko- vali všichni za jedna - dvě a pokud byla písem-lujícím džbánem od katedry k lavicím a zpět. ka třeba za čtyři, a to zvládl každý, tak vypoč-I toto byla určitá výhoda večerní školy, kde už tený průměr byl pořád velmi uspokojivý.jsme byli všichni dospělí. Jakýkoliv materiál,který jen trochu měl co do činění s keramikou, Čeština nebyla takovou procházkou růžovoubyť by byla jen v napařené vrstvě o tloušťce zahradou (tady nám paní profesorka Růžičko-dvě molekuly zádami k sobě, byl důvodem opět vá, aprobací češtinářka, nic neodpustila), alek demonstraci keramiky zkrzevá onen džbán na mne se usmálo štěstí hned dvakrát. Při pí-a vyslání někoho z nás do Brixu. Došlo to tak semné práci jsem řešil úvahu nad citátem: Děl-daleko, že jsme některé probírané izolační ma-teriály teoreticky vylepšovali tenkou vrstvou ke-ramiky a pokud profesor připustil, což bylo té-měř vždy, že by se tím vlastnosti izolace zna-čně vylepšily, byl důvod vytáhnout jako pomůc-ku ke zkoumání keramiky džbán.Jak jsem už naznačil výše, s Brixem byly spoje-né i mnohé hodiny Ruského jazyka. Měli jsmena něj velmi famózní dámu, profesorku Růžič-kovou, u které jsme velmi brzo postřehli, žeruštinu učí jen proto, že na ní nějak zbyla. Myjsme tenhle jazyk okupantů přímo nenávidělia tak často našla paní profesorka třídu téměřprázdnou. Když časem vypátrala, kam většinana ruštinu chodí, vyřešila to tak, že hodiny námdávala při pivu v Brixu.Při takto vedených předmětech si jistě umítepředstavit, jak musela vypadat maturita z nich.Kupodivu Materiály, i při poznávání keramikypřes pivo z Brixu, nebyly tak katastrofální, pro-tože nás, kteří jsme si vybrali tenhle předmět,jinak bavil a tak jsme se i něco naučili. Napros-tou katastrofou hrozila ale ruština. To paní pro-fesorka samozřejmě věděla a tak při první ma-turitě, kdy jsme měli získat vzdělání SO, to vy-Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 8

GÉVÉČKO 5 - 2016ník je mrtvý, práce je živá. Tahle úvaha mi v po- mu ze spolužáků, který měl sestru studujícíhodě vystačila na čtyři stránky a probral jsem večerní ekonomickou školu, a to také čtvrtýmvšechny možné historické stavby, na kterých je rokem jako my, se podařil skvělý tah. Dohodlsamozřejmě stále vidět ta práce dávno mrtvých s třídou večerně studujících ekonomek, že ma-dělníků. Při ústních zkouškách jsem nevěřil turitní mejdan oslaví s námi. Jim se nedostá-svým očím, že jsem si vybral otázku: Film jako valy muži, ve třídě měly 3. Nám ženy, ve tříděsyntetické umění. Komise mě ani nenechala jsme měli jen dvě. Co se dělo při mejdanu v po-domluvit. O rok později, při ukončení vzdělání kročilém čase za teplé červnové noci v lázeň-ÚSO, jsem Materiály zvládl lehce – fakt jsem ském lese kolem vyhlídky, gentlemansky po-tenhle předmět měl rád, což vyústilo v to, že mlčím. Antikoncepce již byla hodně rozvinutájsem ho také potom léta učil. Horší to bylo s po-vinným předmětem Vysokofrekvenční technika. a HIV lidstvo ještě neznalo. Ten druhý mejdanProfesor Nývlt nám nic nedaroval a pro mne, o rok později jsme pořádali v karlovarském Au-kterému se na učilišti říkalo relátkový král (pros- tocampu za Poštovním dvorem. Věhlasu první-tě jsem potřeboval vidět ty kontakty fyzicky sep- ho však nedosáhl, neb ekonomičky, z nám ne-nuté) si představit, jak nízká frekvence modulu- známého důvodu, s námi tentokrát neslavily.je tu vysokou – no hrůza. Zachránil mě výpočetpředzesilovače, tam má představivost ještě fun-govala.Samozřejmě, že nejraději se z maturit vzpomí-ná na maturitní mejdan. I tady bylo výhodou, žejsme měli vlastně dva. Maturitním mejdanům,ale bylo věnováno minulé číslo, tak jen okra-jově. První mejdan jsme měli na Goethovovyhlídce vysoko nad Karlovými Vary v hlubo-kých lázeňských lesích. Zúčastnili se jej našinejoblíbenější kantoři, samozřejmě tedy i pro-fesorka Růžičková a profesor Honzovič. Jedno-Není důležité se zúčastnit, ale zvítězit, ať už jakkoliv StJaneb trápení učitele maturitního předmětuKdo by si myslel, že maturitní zkoušky trá- hrazdu a kruhy za středověké mučící nástroje pí pouze studenty, bude jistě překvapen nedopatřením dochované do moderní doby. Ani mou sondou do duše dotčeného učitele. švédská bedna (natož trojka) nebyla jeho ka-Samozřejmě začneme závistí více, či méně marádkou.skrytou, proti kolegům, kterých se maturitanetýká. Na příklad takový tělocvikář, co jemu Ale zpět k problému. Už samotný fakt, že buduzáleží na faktu, že dobrá polovina třídy nejen každý rok prověřován z výsledků své práceneuběhne 1 kilometr pod 5 minut, netrápí se výkonem studentů, klidu nepřidá. A co hůře,ani tím, že ho neuběhne vůbec. Nikdo to po jsem znevýhodněn kombinací výběru meziněm nezkontroluje. Ten se má. Omlouvám se matematikou a fyzikou. Není to ale tak, žezároveň kolegům tělomrskům za uvedený pří- předmět přísného matykáře si nikdo nevolí.klad, autor sám, v době svých studií, pokládal Naopak ti nejchytřejší ze třídy nemají strach z předmětu, který ovládají a dobře si uvědomu- jí, že nebudou muset biflovat litanie fyzikálních věd a učit se navíc ještě vzorečky a řešení příkladů. A tak na ubohého fyzikáře (na mě) zbývají jen průměrní a ti, kteří jsou pravděpo- dobně vzdáleně příbuzní s původními obyvateli známého chléva v Betlémě. Sice se také zkou- ším bránit výběru mého předmětu vyhrožová- ním těžkými příklady, vzteklým vyučujícím a po- dobně, ale vše marno. Jednak se mě nikdo nebojí a pro většinu těch slabých představuju menší zlo. To je trest za to, že je po celou dobuMěsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 9

GÉVÉČKO 5 - 2016studia přesvědčuji o Fyzice jako o předmětu komise, případně, kdo a kdy předsedu odvedesnadném a logickém, navíc vylepšeném v mém v nejtěžších chvílích z ohniska konfliktu. Je liprovedení veselými a často nepovedenými po- předsedou starý ostřílený kantor a navíc kuřákkusy hrozícími úrazem vyučujícího. Tedy řežu je zpola vyhráno. Stačí mít v zásobě (tajné) ně-si větev sám pod sebou. A co teď? Jak je přinu- co tvrdého a uchránit to před Hubáčkem. Paktit k zlepšení podprůměrného výkonu a nulové se v ožehavých případech předseda pozve naaktivity? Čert ví, já ne. občerstvení, případně na cigaretu. Horší je, mladší předsedkyně, která se ráda ptá, aby seZ čirého zoufalství používám málo efektivní ukázala vzdělanou. Tam musí pomoci květinymetodu vypracovávání maturitních okruhů pí- každý den a dortové, kávové občerstvení vesemně. Nic jiného nemám a tak doufám, že při vedlejší místnosti. Vidíte sami, co starosti učitelpsaní jim něco uvázne mezi slechy. Trpím jako má. A složení čtveřice adeptů, to je věda. Ne-zvíře, musím vést evidenci, upomínat a kontro- smí začínat chytrý, po něm by méně nadanílovat čtením až 90 elaborátů týdně. A výsledek? neměli šanci, ani trouba, to by byl špatný dojemJsem ve stresu, ale studenti jsou v pohodě. a předseda by zbytečně zpozorněl. Taky je tře-Okruhy vypracovávají řádně ti, kteří by se i bez- ba využít únavy před obědem a těsně po něm.tak svědomitě připravovali. Těch je pár. Ostatní To vše musí strategický plán zahrnovat.využívají dobrodiní moderní kopírovací techni- Na závěr příprav ještě pár otcovských rad stu-ky, tisknou z wikipedie, nebo na mě prostě ka- dentům. Hlavně stále mluvte, cokoliv z fyzikyšlou. Jediné plus této metody je (snad) vzbou- na co si vzpomenete. Jen nemlčet. Nedělejtezení výčitek svědomí, že něco zanedbávají. ostudu, když to nevyjde, neplačte (studentky),A květen se blíží neúprosně. nevztekejte se. Zachovejte pokerface. Jako od- strašující příklad jsme zažili studenta, který poNezbývá než pokusit se nasadit psychologické vyhlášení výsledků praštil pomůckami o zemzbraně: a řval na komisi: „Jste pěkný hajzlové a já se vám na vaší maturitu můžu vy.... . Už mě tadya) optimismus: „Zkouška je od slova zkoušet neuvidíte.“ Potom slib nesplnil a za rok přilezlto. Nic se neděje. Když to nevyjde je tu druhý a konečně absolvoval.pokus (podzimní listí maturitu jistí). Nakonec Tím jsem udělal to, co jsem uměl. A dál děj seco, je tu i pokus třetí (za rok se vrátím, vrátím vůle boží. Když celá komedie dobře dopadnese zas...)\" jsem já i maturanti jiní lidé. Tíha odpovědnosti spadla. Opět zvítězil Duch (můj) nad hmotoub) citový nátlak: „Chlapci, všichni jsme na jed-né lodi, při neúspěchu nás všechny vyhodí. Vás (temnotou neznalostí). Teď už to jen pořádněod zkoušky, mě ze zaměstnání pro neschop- oslavit. Však je taky co. Končím s olympijskounost.\" V účinek této metody moc nevěřím, řadu antimyšlenkou. Není důležité se zúčastnit, alestudentů by mé vyražení potěšilo. zvítězit, ať už jakkoliv.c) útok na ješitnost: „Nakonec si nedělejtestarosti, jediné co je potřeba zvládnout, je za-maskování neúspěchu. Před rodinou, partner-kou a hlavně před okolím. Znáte to - nic taknepotěší...“ Navrhuji příklady argumentace: ♦ je to hajzl (zkoušející) uměl jsem dobře, ale stále mě pletl a při hodnocení mě po- drazil - politují vás, ♦ bylo příliš zájemců, část zkoušených přij- de na řadu až v září, ♦ podle nových školských předpisů jsem požádal o odložení zkoušky o 1 rok.A konec srandy. Už je tu květen, zachraň se,kdo můžeš. Nastává strategické plánování po-řadí adeptů a logistika zásobování předsedy *Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 10

GÉVÉČKO 5 - 2016Maturitní SHIT KčSNedejte se oklamat tím, že začnu fotba- du studentů to byl ovšem zážitek zcela panen- lem. Ale coby pravověrný slávista nemo- ský. Důkazem by mohlo být i to, že jeden nej- hu jinak. Porazili jsme v derby Spartu menovaný člen mé expedice přišel, jak se teh-5:2. Já vím, šlo jen o letošní silvestrovské de- dy vyžadovalo, ve vypůjčeném večerním čer-rby internacionálů, ale přesto se mi na to dobře ném, ke kterému oblékl průkopnicky bílé kecky.dívalo. Tím samozřejmě prozrazuji, že tahle Dnes, kdy jsem po mnoha letech opět jakovzpomínka na maturitu z češtiny, kterou ab- předplatitel navštívil sokolovské divadlo, jsem sisolvovala Marta ze Šindelové někdy v první uvědomil, že můj oblek mezi tou záplavou svet-polovině osmdesátých let na elektrikářské ná- rů a kostkovaných košilí působí dosti staro-stavbě našeho Ústavu, byla napsána hodinu po světsky. Takže ten tehdejší průkopník, dnes jižpoledni ve čtvrtek 31. prosince 2015. v předpenzijním věku, dobře tušil, jak se věci budou jednou mít. Shrnuji: všichni studenti ve-Marta absolvovala tříletý učební obor elektro- černí nástavby, tedy i Marta byli podle méhomechanik v roce 1981 (děkuji současnému ve- nejlepšího přesvědčení dobře připraveni na ús-dení Ústavu za databázi absolventů), takže pěšné zvládnutí maturitního okruhu České au-dedukuji, že maturovat na tehdejší večerní ná- torské divadlo.stavbě mohla někdy před polovinou osmdesá-tých let – ano to bylo ještě v minulém století. Já Už jistě tušíte, že se, jak to vyžaduje klasickésám jsem tehdy buď končil, nebo měl těsně po drama, blíží vyvrcholení a že ten předchozí od-absolvování češtiny na plzeňské pajdě. Cítil stavec tady nebyl zbytečně. Maturita běží, najsem, že mám právo a i povinnost šířit na ne- řadě je čeština a Marta si táhne otázku. Co ji-vzdělaném Sokolovsku kulturu jak se jen dá. ného, než právě autorské divadlo. Nevím nako-Kultivovat své večerní studenty jsem se rozhodl lik ona, ale jako zkoušející jsem byl spokojen.i tím, že jsem je přesvědčil o tom, že kvalitní Martu jsem měl rád a přál jsem jí úspěch. Kdyžmaturant by měl alespoň jednou za život na- se z potítka ocitla před komisí, šlo z počátkuvštívit divadlo i jinak, než jen na dopoledním vše jak na drátkách. Semafor, Večerní Brno,představení pro školy. Osud mě byl nakloněn Rokoko i V+W si přišli na své. Ale potom já,a karlovarské divadlo mělo v té době na reper- toužící po té příslovečné třešničce na dortu,toáru hru Voskovce a Wericha Kat a blázen. jsem pocítil potřebu dát všem vědět, jak kultivujiTuhle klaunskou dvojici jsem miloval už od své studenty tím, že je vodím do divadla a oslo-doby svých studií na budějcké průmce, kde vil jsem Martu: „Byli jsme v divadle na hře Os-jsme se o přestávkách náramně bavili čtením vobozeného divadla Kat a blázen. Vzpomeneteprávě knižně vydaných her Osvobozeného di- si Marto, co vlastně bylo příčinou toho, že sevadla. z Mahulena stal vězeň, a že ho měl kat RadůzoA tak jsme se jednoho večera, moji studenti a já popravit, co to Mahuleno vykřikl, když kolemocitli v parteru karlovarského divadla Vítězslava něj projížděl v průvodu císař mexický?“ TrochuNezvala, abychom na vlastní oči viděli, jak se mě zarazilo, že Marta po téhle dobře míněnévlastně dělá profesionální divadlo. Pražák by si nahrávce na smeč trochu zrudla. Už jsem sly-povzdech: „Profesionální, a na oblasti?“ Pro řa- šel to její, vlastně Mahulenovo, vítězné: „Fůůj!“ A ono nic. Marta mlčí, jen stále více a více rud- ne. Znovu před sebou vidím ten černý večerní oblek v kombinaci s bílými keckami i Martu, jak sedíme, tuším v páté řadě varského divadla, sakra, tak si vzpomeň. Vzpomenula si. Rudá ja- ko rak, nahlas, velice nahlas prohlásila: „Hov- no!“. Dodnes nevím, jaké složité procesy pro- běhly Martě hlavou, že si spojila podstatu toho, že Mahulenovo fůůj bylo reakcí na to, že právě v tu chvíli, kdy jel kolem císař, šlápl do psího lejna. Marta si prostě jeho „fůůj“ transformovala do svého „hovno“. Už nikdy jsem tenhle vulga- rismus u maturit, a že jich bylo, neslyšel. Mo- žná i proto na Martu nikdy nezapomenu.Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 11

GÉVÉČKO 5 - 2016Moje maturity Ivo BradáčPo přečtení MeziGéVéčka 10 a 11 a po vyskytuje jako CaO (odborníky upozorňuji na předchozím šéfredaktorském přemlouvá- to, že by se při prvním dešti hasil na hašené ní při sezení v Koruně jsem si řekl, že vápno).bych také mohl něco zkusit napsat, i když méambice na poli literárním jsou velice nízké. Ale, Ale měl jsem to asi vzít po pořádku. Začal jsemaby nebyl Miloš jediným, kdo se podělí o zážit- chemií, kterou jsem dělal jako poslední před-ky u maturitních zkoušek, pokusím se něco vy- mět. Prvním předmětem byl český jazyk, můjplodit. nejneoblíbenější předmět. Na češtinu jsme měliZa svůj předchozí život jsem se ocitl na obou prof. dr. Františka Palackého (znalci se nemýlí,stranách, tedy jako zkoušený, tak také jako přímý potomek toho Palackého, co napsal Dě-zkoušející. Mohu říci, že v druhém případě to jiny národa českého). S ním jsem celou dobunebylo podstatně příjemnější. bojoval o dobrou známku. Vysvědčení mi větši-Jako zkoušený jsem se před maturitní komisí nou kazila známka z češtiny a dějepisu. Aleobjevil dvakrát. Poprvé ještě jako mladík na u maturity jsem měl štěstí, protože jsem si vy-gymnáziu. Pamatuji si, že u maturity jsme byli táhl Jiráska. I když mi táta po příjezdu z ma-zkoušeni z Českého a Ruského jazyka a ma- turity řekl, že mu volal ředitel gymplu (byli dobřítematiky. To všichni. A pak jsme si mohli vybrat známí), že jsem maturitu udělal, ale že se Jirá-jeden nepovinný předmět. Já jsem si samoz- sek obracel v hrobě. Ale pořád lepší Jirásek,řejmě vybral chemii. A jak jsem zjistil, udělal než nějaký básník. Nikdy jsem nepochopil, jakjsem dobře, protože u celé maturitní komise moje spolužačky vždycky věděli, co tím básníkjsme tomu o čem jsem povídal rozuměli jen já chtěl říci. Mě nikdy nic nenapadlo.a Venca Kunášek (můj profesor chemie). Do-dnes na jeho přístup k naší maturitě (z chemie Jako druhá byla ruština, což byla selanka. Ru-jsme maturovali dva) velice rád vzpomínám. štinu jsem miloval (dodneška umím rusky dopisKdyž jsem si tahal otázky, tak mi je předložil tak Taťány Oněginovi a Lermontovovu Smrt básní-šikovně, že jsem viděl číslo 17, což byla otázka ka). Hlavní zásluhu na tom měl náš pan pro-o plastických hmotách, o kterých jsem toho v té fesor Rébl, kterého jsme přezdívali džentlmen.době věděl víc, než on, takže mě chtěl před- Třetím předmětem byla matematika. Můj nej-vést. Jenže já blb jsem to překombinoval tak, oblíbenější předmět a moje nejoblíbenější pro-že jsem vytáhl číslo 18. Ale přesto to dopadlo fesorka, naše třídní Mařenka Nová. Podle tohodobře, protože Venca velkoryse bez mrknutí také vypadala celá zkouška. V pohodě a bezoka přešel mé tvrzení, že vápník se v přírodě problémů. Když to celé shrnu, tak moje maturitní zkouška na gymnáziu byla, dá se říci, procházkou růžo- vým sadem. Druhou maturitní zkoušku jsem dělal v oboru chemická technologie na večerní průmyslovce v Sokolově. Ta už byla snazší, protože jsem dělal jen odborné předměty. Při písemné části zkoušky jsme mohli používat literaturu, takže před zahájením písemky jsem měl před sebou na lavici zhruba 50 cm vysoký štos knih. Jen pro ilustraci: Analytická chemie měla 870 stránek. Takže moje výsledná písemná práce byla perfektním kompilátem z knih mého štosu. Ústní zkoušku jsem musel dělat poslední, pro- tože ing. Suk (učil nás technologii) řekl, že po mně už nikdo maturitu neudělá, což si myslím, že velmi přeháněl. S otázkami jsem měl docela štěstí. Dnes už si pamatuji, že z technologie jsem měl výrobu celuloidu a z fyzikální chemie odvození pH, což byla vlastně matematika. Na druhé straně barikády jsem stál při maturitníMěsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 12

GÉVÉČKO 5 - 2016zkoušce na Rodinné škole a Středním odbor- jako Miloš. Snad jen jednou jsem si neodpustilném učilišti v Citicích, kde jsem zkoušel mate- trošku zlomyslnosti k jedné kolegyni po ukon-matiku u večerňáků, které jsem učil až poslední čení zkoušek z matematiky, kdy po odchodurok před maturitou. Musím říci, že jsem z toho žáka od zkoušky jsem jí u tabule předvedl, žeměl větší vítr, než před mými maturitami. Vše- to, co počítala se zkoušeným žákem na celouchny žáky jsem k maturitě pustil, ale přesto tabuli, šlo, s použitím matematických doved-jsem si nebyl jistý, že budou všichni úspěšní. ností, spočítat na jeden řádek. Dost jsem si toAle všechno dobře dopadlo a podle mé nadří- užil, protože kolegyně dávala v průběhu rokuzené ředitelky (Jiřinka Černíková) prý to bylo dost najevo, že ona má státnice pro 6. - 12.pěkné. ročník, zatímco já jen pro 6. - 9. ročník. Všech- ny kolegy upozorňuji, že to nebyla kolegyněPak jsem se ještě zúčastnil maturitních zkou- Borská.šek jako host na bývalém SOU strojírenském,jako ředitel, na Integrované střední škole Omlouvám se všem, co dočetli až sem, že méchemické a textilní, jako zástupce ředitele a na psaní je věcné a strohé. Vlastně nic jinéhoSoukromé obchodní a manžerské škole, jako nemůžete ani po člověku, který má rád mate-ředitel. Z těchto maturit nemám takové zážitky matiku a ne češtinu chtít.Maturitní střípky PjŘVýhodou mozku je, že si je schopen upev- jsem takový maturitní panic. Ani ta příprava pod nit věci příjemné a vytěsnit jimi i ty nezá- rozpálenou oblohou a v sousedství ředkviček viděníhodné. Byť si občas připadám, že a vykukujících bramborových natí nestála vů-vytěsňuje úplně všechno a nebýt tužky a pa- bec za nic. Už bylo ve škole rozřazeno. Nalo-píru, nezaznamenal bych informaci. sováno, připraveno. Oblekové kalhoty měli sou-Už si ani nevzpomínám, co všechno měla či vislé puky, košile bílá, kravata modrá s prouž-neměla mozková spojení uchovat v době mých kem. V pondělí nástup do dnešní učebny 4317.maturit. Možná je to osvěžující nevzpomenutí, V sousední 4315 jsme zřídili základnu, týl, pro-leč v této redaktorské chvilce spíše poloprofe- viantní zázemí a případný lazaret. Začal lítýsionální faux pas. Přeloženo do cimrmanov- boj. V prvním ročníku 36 elévu, v maturitní řaděštiny, „krok stranou“. Vždyť vzpomeňte onu ci- 16 kousků. Rozdíl je třeba hledat v pohřebištimrmanovskou separaci průtokových poznatků, školních dějin. Šel jsem poslední. Byla vidětkdy učitel přímo říká, jakou látku si má žák každodenní úleva spolužáků, když to „měli zauchovat a na jakou má zapomenout. Asi se mi sebou“. Každý den někdo večer propil kapesné.obrátila místy zadání. Přesto musím říct, že Jen jeden propil kapesné žalem. Pamatuji siněco se mi uchovalo. Střípky. Fragmenty z če- témata dodnes. I pohledy učitelů, dnes kolegůhosi. Výhodu mám, že mohu srovnat onen boj a mnohdy i přátel. Bylo to jako dobývání hradu,z obou okopů. Budu tedy vršit spíše úryvky, než kdy obránci nedali zadarmo ani metr. Rychlo-souvislé texty, mající nejen hlavu a patu, ale ta- palba otázek následována nízkokadentními od-ké strukturu. pověďmi. Čím osvěžit mysl obránců vzdělání? Čím zviklat jejich ostražitost? Vodka s džusem!Když jsem v minulém tisíciletí, přesněji v minu- Pomerančový schoval leccos, i množství. Mí-lém století, okupoval rodinný zahradní domek, stopředseda komise, Standa Jedlička, ve stře-ve snaze dohonit v pětidenním „svatém týdnu“ du přišel do naší osvěžovny s káravým tónem:čtyřletou ztrátu, nevěděl jsem, do čeho jdu. Byl „Kluci, už nám tam ten džus nelejte.“ A slovo bylo zákonem. Stejně smýšlený zákon velel odvelet předsedu v době zkoušky z ruštiny na grilované kuře k třídnímu do kabinetu. Čím vět- ší kuře, tím více času. A taky než se olíznou prsty, zapije se mastnota, … umyjí ruce. Eva ruštinářka jen šeptla do zkušebního minipro- storu: „Tak to zopakuj ještě jednou…“ Předseda se totiž stačil vrátit dříve, než uplynul čas vyme- zený spřátelenému jazyku. To, že se leckomu z nás podařilo otočit žeton s číslem otázky ono- ho jazyka i napotřetí, nebyla náhoda. Prvních deset otázek - hrozba, druhých deset nebez-Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 13

GÉVÉČKO 5 - 2016pečí, třetí desítka volnější témata. Otázka č. 1 – Zažil jsem spousty trémistů s „odřenýma uši-Evžen Oněgin, … posuďte sami. ma“. Mraky zkoušečů, Co to prostě zkouší. De- sítky těch, co nejsou hodni, ale zkouší to v rám-To jsou ty veselejší chvilky, s ještě veselejším ci vyhlášky o ukončování studia …koncem. Později jsem ale býval i u podstatněvážnějších maturitních zápisů do vzdělávací Maturita je prostě živý organismus, který žijekroniky života. Rok 2001 byl pro mne asi tím svým vlastním životem. Manuál k „modré bed-nejtěžším. Ráno se nedostavil Miloš. Panika. ně“ je v rozsahu evropsko-unijní metodiky pěs-Chaos. Nezažitý zmatek. Proč nepřišel? Dů- tování zelí, tedy v rozsahu čtyř tisíc stran od-vod? Obvolal jsem snad vše. Domov, policie, borného textu. Pořádek by měl být.známí, nemocnice. Bingo. Poslední telefon roz-řešil záhadu. Výsledkem byl nejdelší břišní te- Kde jsou ty časy, kdy maturita byla veselá apenný implantát zkoušejícího. Podruhé v životě standardizovaná formalita, která prověřila sítojsem lhal veřejně. Když jsem šel za Milošem na systému.JIP, sestra mi zatarasila cestu. „Zavolejte pri-máře“, řekl jsem pevně. Přišel. Zalhal jsem, že Taky jsme měli tablo. Taky se holky jiných obo-Milda má ten den narozeniny a gratulantů není rů zdobily na tablech mašličkou. Taky jsme cho-víc než sluncí na obloze. Uvěřil mi a já viděl dili do školy. Snad tradice bude pokračovat.Miloše ve společnosti hadiček a drátů. Žil. Toť S docházkou, či bez.jeho zkouška z dospělosti. „Udělal.“Zastavené maturitní zkoušky Miloš HubáčekPo měsíci dubnu, kdy se v GéVéčku pro- učiliště. Fajn. První čtyři studenti, čtyři předmě- bírala opilecká témata, se v květnu vra- ty (cizí jazyk němčina) atmosféra slušná, káva címe k tématu zcela aktuálnímu, a to a chlebíčky. Fajn.jsou maturitní a závěrečné zkoušky. Atmosfératěchto zkoušek je pro studenty a učitele-zkou- Polední přestávka. Služební auto nás (zkušeb-šející - zcela jedinečná. Jak se zachová zku- ní komisi) zavezlo na oběd do restaurace Spar-šební komise při zkoušení, jaký bude předseda ta ve středu Chodova. Fajn. Po obědě mně by-komise, zvládnou se jednotlivé maturitní před- lo nabídnuto, abych v tomto restauračním zaří-měty? Takovéto otázky si pokládají nejen stu- zení setrval i po dobu odpolední části maturitdenti, ale celá zkušební komise. (samozřejmě s otevřeným školním účtem - „Soudruhu předsedo, odpolední část může véstPo regionu plzeňském jsem byl tentokráte no- místopředseda zkušební komise“). To jsem od-minován jako předseda maturitní komise do re- mítl.gionu karlovarského. Ať si také v karlovarskémokrese užijí „pošuka“ Hubáčka - mínilo vedení Odpolední část pondělních maturitních zkoušekZKNV v Plzni. A tak jsem se dostal do SOU začínala dalším jazykem a to ruštinou. „Sympa-Chodos Chodov. tická kantorka a „cinknuté“ otázky. Na papíro-První setkání s touto technickou školou bylo vých číslech, rozložených na stole, byly čárky,fantastické. Na nádraží v Chodově, kam jsem tečky, kroužky a jiná znaménka. Odmítl jsemdojel vlakem, na mě čekalo služební osobní vo- tuto „losovačku“ a vytáhl jsem z aktovky svojezidlo, které mě dovezlo do 2 km vzdáleného čísla, která jsem používal k losování tanečních párů při soutěžích. Tvrdě jsem narazil. Ze sym- patické ženy se rázem stala jednohlavá saň. Přivolaný ředitel tohoto „ústavu“ (mimochodem můj známý) trval na tom, že se budou vybírat otázky z cinknutých papírků na stole. Znovu jsem odmítl a upozornil soudruha ředitele, že zastavím maturitní zkoušky. Ředitel nadále trval na svém stanovisku. Bylo 13 hod a 50 minut, kdy jsem prohlásil: „Zastavuji státní maturity na technické škole v Chodosu Chodov do okam- žiku, než se celý konflikt vyřeší.“ Jistě si dokážete představit, co následovalo. Ředitel „žhavil“ telefonní dráty do Plzně. NaMěsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 14

GÉVÉČKO 5 - 2016ZKNV k telefonu zavolali inspektora, kterému si „Pokračujme v maturitách, můžeme losovatředitel školy stěžoval na můj postup. Převzal otázky z náhradních čísel.“ Maturitní zkouškyjsem od ředitele telefon a celou situaci ins- mohly s půlhodinovým zpožděním pokračovat.pektorovi vysvětlil. Dodnes slyším inspektorova Ještě ten den přijel inspektor do Chodovaslova: „Miloši, já jsem tušil, že jste to Vy - starý z Plzně. Ubytoval se v hotelu Sparta na náměs-průšvihář. Dejte mně k aparátu zpátky ředitele.“ tí a pozval mně na večeři. „Miloši, kdybych VásDo své smrti (abych se nerouhal!) budu slyšet neznal, tak bych nevěřil, že to může někdoa vidět ředitele jak říká: „Ano soudruhu inspek- udělat. Když mě ředitel z Chodosu volal, že mátore, ano, ano, ano….“, přičemž stále více a ví- zastavené maturity, tak jsem se zpočátku zara-ce se jeho skloněná hlava začala pomalu dotý- zil, ale ihned jsem pochopil, že to nemůže udě-kat jeho zakulaceného břicha. „Dejte mně ještě lat nikdo jiný, než Vy. Jste svérázný předsedas. Hubáčka.“ „Miloši, losujte z Vašich čísel a po- maturitní komise, ale uvědomte si, že Vás odčkejte na mě večer v Chodově.“ této chvíle nemůžu do žádné školy nominovat.“Bylo 14 hodin a 23 minut a já jsem prohlásil: Odvětil jsem mu, že mi to nevadí (neměl ale pravdu, ještě 3x jsem dělal předsedu na prů- myslovce v Ostrově). Celý večer potom proběhl v přátelské debatě, a když jsem v nočních hodi- nách odjížděl z Chodova posledním rychlíkem, byl jsem spokojen sám se sebou. (Později jsem se dozvěděl, že jsem byl jeden z mála předsedů, který kdy zastavil maturitní zkoušky.) Ještě snad dodatek. Druhý a třetí den matu- ritních zkoušek jsem z - a na - nádraží v Cho- dově chodil pěšky a místo oběda v restauraci Sparta jsem si z domova přinášel zabalenou svačinu. **A touto krásnou dobovou fotografií z vyřazení absolventů na sokolovském zámku celé monotéma Bazárku o maturitách uzavíráme. ***Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 15

GÉVÉČKO 5 - 2016MiniCéVéčkoK onečně odezva na neustálé doprošování o zaslání příspěvku do této rubriky GV. A dokonce dvojnásobná. A jak rozdílné pojetí. To, co Kytka, racionální technik píšící své texty s osobitoupoetikou, stihne na necelých dvou stranách, to Václav pojme jako ságu dožadující se mnoha ka-pitol. Dnes nám prozrazuje, jaké že to bylo, jak by napsal Švandrlík „za Čepičky“, na učitelskémústavu. (KčS)JAK SE STÁT AMOSEM Milan KarafiátPřed mnoha lety jsem neměl sen být kan- Jsou výjimky, které se občas rozbouří, torem. Pracoval jsem ve významném no- židli na katedru položí, vém Kombinátu. Nejdříve jako mechanikměření a regulace, pak jako střední technik. nadneseně pak k huberťákům hovoří.Moderní krásné technické věci. Rituál každéhodne. Oslovení: ,,Nechcete učit v Sokolově na Klíče jim občas z rukou vyletí, zaryjí se do tabu-SOU?“ Bláznivá nabídka. Hlava se chytla na le: ,,Tak a tak to bude!“ Další moudré myšlenkyten nesmysl. Nástup prvního září. Ve tváři zdě- socialistického školství. Žákům bylo 14 let, zá-šení. kladní školní docházku hlídal učitel. Posudky, nucené kontakty s Bezpečností. Pomalu vý- Co jsem to udělal? slech. Proč žák do školy nechodí? Matka se V době, kdy se každý slova normalizace bál. nestará.Pohled kolegů na ,,Dělnického kádra“ – nedů- Kluk má na krku sourozence.věra. Neučilo se tehdy lehce. Začal jsem pomalu učit to, co jsem znal. Nejen starosti, ale i spousta radostí. Mejdla po V měření a regulaci jsem se cítil jako král. SRPŠ. Elektrikáři a chemičky ,,Jseš nejmladší, zaběhni do krámu měli úsměv na líci. a kup kus salámu a něco k tomu, Pod lavicí četli romány. Ten učitel je trochu blázen, ale zábavný. ať to chutná celému školnímu domu!“ Učňovské a později studentské plesy. Tam bylMá hrdé Já se vzedmulo. Pak přišel ,,soudruh“ významným elementem učitel elektrických roz-zavádějící učitel (KčS). Sedl si do lavice a ml- vodů a tance. Skupina Katapult všechny vystře-čel. lila mimo režimem určený cíl. Rozborka mého umění po hodině. Bramborové brigády, branná cvičení, Tady máte všechny klíče, přezůvky. únik mimo školní území. Končím, jsem na dně. Pak se ústav stal střední školou. Začátky oboru Pak jsem pochopil, ,,Mechanik důlních strojů a velkostrojů“. Učitelé tvořili náplň tematických plánů - za korunu. že všichni začínali stejně.Kabinet plný pomůcek a dva moudří souputníci,kteří mi otevírali školní svět. Stal jsem se tříd-ním patnáctiletých ,,huberťáků“. Ministři školstvírozhodli, že 60 procent musí být dělnickou řa-dou.Roky procházely jako nůž hlavou zelí. Učitel jenejen mentorem, ale i studentem, který zasedádo vysokoškolských lavic. Všichni jsme se zbláznili při práci, ve volných dnech do škol jezdili.Dneska jsou mnozí z nás doktoři, magoři, alevždy lidé s empatií.Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 16

GÉVÉČKO 5 - 2016Maturity, hlavní událost. Jiná nabídka z jiné školy, kde večerní studium Později večerní studium Elektrotechniky, měli. Tam jsem se cítil být mentorem. Zpětná znovu se začínalo od píky. vazba, odezva lidí z provozu. Jejich zkušenosti a pochopení toho, proč vlastně studují. DenníPomalu končí mé povídání o třinácti letech mé- učni a studenti se stále cítili být se sboremho působení. Psaný text není hořkými slovy. Je v rozepři. Nechte mne být, nic nechci. Přestoto jen o tom, jak se kantor plující životem cítí. jsou z některých borci, významní podnikatelé.Přechod na jinou v Karlových Varech význam-nou školu. Noví kolegové. Jeden z dalších ministrů chtěl zavést novou te- chniku. Spustil neřízený vodopád s názvem ,IN- S těmi z praxe jsme si vzájemně rozuměli, DOŠ“ (internet do škol). Z tekoucí vody se vy- školní teoretici a ,,umělci“ šlapali jen zelí. nořilo nekonečně mnoho kritiků.Automatizace, elektrotechnika, laboratoře. To Práce s INDOŠem byla na hlavu, nové pojmy,byla moje parketa. Povinné bílé pláště. Děvčata dlouhodobé školení. Kantoři si ,,hráli“ s X-ovouv rozpuku jen lehce oděná, nakloněné nad neznámou. Dnes po letech je rovnice vyřešena.svorkovnicí: ,,Pane profesore! Kam mám zasu- Ve školách jsou IT (informační technologie)nout kolík do zdířky, abych nezpůsobila zkrat?“ experti. Stará technika byla hozena do smetí.ÁÁÁCH!!! Počítačová inteligence je ihned v rukách, které již nemají přirozený pohyb, nestíhají. Kantor jeRok 1989. Demonstrace a strach o studenty časově naprogramován. Ztrácí se radost volnév těch prvních dnech. Otáčel se svět. Noví mi- tvorby s některými chytrými žáky. Učivo je čas-nistři, nové pokyny, velké změny a skoro nic. to podáváno na talíři ve chvatu. Někteří se ne-Nebýt zkušených učitelů, kteří byli vždy nad do- vyhnou občasným záchvatům.gmaty režimů, školství by skončilo jen ve snechnových ,,tvůrců“. Na konci kariéry Amose přibyly další dva hře- bíky do rakve: Mnoho oborů se měnilo, pro mnohé technické kantory úvazků ubylo. 1. Nové pojetí jednotných maturit. Pět krásných let končilo. ♦ S IT technikou vzrostla spotřeba pa-Letní nabídka o prázdninách: ,,Soukromé uči- píru, zapečetěných beden.liště stavební“. Financí bylo o něco více, než vestátním provedení. Malá škola, mnoha oborů. ♦ Kde dříve stačila jedna pečlivě stře-Rodiče si připláceli. žená obálka, rádio s kazetami. Představa, že budou chtít víc od učitele ♦ V době internetu s možností skrytého se brzo změnila jen v to: kódování. ,,Ať se doučí to mé tele“. ♦ Není nad papír, který ministerstvo přísně chrání. Nové pojetí jsem měl již značně z nadhledu. Zastihlo mne jako předsedu maturitní komise. V jedné střední škole, při dlouhém sezení jsem nevydržel a učil jsem budoucího kuchaře vařit bešamel (základní omáčka z másla, smetany a mouky). 2. ŠVP (školní vzdělávací program, alias škola vedoucí do p….e). ♦ Nešlo o učení, ale o sezení u počíta- če. ♦ Datlování neznámých slov: integrace, kompetence, autoevaluace (být mladším, tak jsou z toho noční poluce). Škola se stala hříčkou plnou ministerských ex- perimentů. Spolu s inkluzí boří Amosovi zkuše- nosti a důchodcovské rady s velkou obavou o vnoučata. Mladým, začínajícím Amosům: ,,Neberte školství příliš vážně, nebo skončíte na psychiatrii, či v alkoholickém bahně!“Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 17

GÉVÉČKO 5 - 2016TĚŽKO NA CVIČIŠTI, LEHKO NA BOJIŠTI Václav RetMoje cesta k první maturitě byla fyzicky šel. Tím jsme se všichni stali nevěřícími sva- značně náročná, což jsem ocenil při záky a mohli jsme pokračovat ve studiu. Do- nástupu na vojnu. Ale začnu od Ada- volte malý odskok časoprostorem. V roce 2004ma. jsem uzavřel manželství – v kostele. Až ná- sledně po několika měsících jsem si vzpomnělPo ukončení 1. střední školy v Chebu (dnes je na odhlášení z církve na začátku padesátýchv budově ZDŠ) závěrečnou zkouškou s vy- let. Polil mě studený pot a v duch jsem siznamenáním, jsem byl přijat na Pedagogickou představoval, jaké následky to bude mít. Těchškolu pro vzdělávání učitelů základních škol v zmatků. Na můj dotaz u arcibiskupského úřaduKarlových Varech. Bez přijímaček, pouze poho- jsem se asi po 14 dnech dozvěděl, že k žád-vorem s paní ředitelkou. Při rozhovoru, který nému odhlášení z církve nedošlo a já jsemtrval asi 15 minut, si paní ředitelka ověřovala, pořád římský katolík. Svatební obřad je platný,zda správně artikuluji a nemám vadu řeči (dnes není ho třeba anulovat, z čehož jsem mělse již neověřuje). obavy. Uf!V roce 1951, kdy jsem nastoupil, byl na škole Mým největším problémem byla tělesná vý-polovojenský režim. (Proto nám Václav poslal chova. Na školu jsem dorazil s dvojkou z TV –Alšův obrázek vojáka – dodává editor.) Ubyto- to aby mi nezkazili vyznamenání. Moje skaut-vání v internátu bylo klasické, odjezdy domů ská výchova a chodský původ předznamenalpovoleny pouze jedenkrát měsíčně. Zajímavé moji zálibu v pochodech a turistice. Náš učitelbyly začátky vyučovacích hodin. Při příchodu TV, bývalý major a cholerik, byl sportovní fa-vyučujícího do třídy, podával žák, který měl natik a snažil se z nás vymačkat výkony hodnéslužbu, hlášení tímto způsobem: „Třído pozor – vojínů v prvním ročníku základní vojenské služ-soudruhu učiteli třída 1. B připravena k hodině by. Cvičení na nářadí jsem nemusel, nebylo di-dějepisu. Přítomno 25, chybí 3, hlášení podá- vu, že jsem získal řadu prvenství. První jsemvá…“. Následovalo obligátní – posaďte se. sletěl při rozkmihu z kruhů a při cvičení na hra- zdě jsem svůj talent potvrdil. Potom už to měloUčitelský sbor se skládal z profesorů a asi pěti spád: za jeden rok jsme splnili TOZ pro dvědoktorů. Všechny jsme museli oslovovat sou- věkové kategorie, absolvovali Sokolovské zá-druhu učiteli, učitelko. Postupně jsem se akli- vody branné zdatnost i přespolní běhy. Majormatizoval. Po několika týdnech k nám přišel do nás honil jako nadmuté kozy. Tento styl inten-třídy student třetího ročníku s rysy, chováním zivní výuky TV na mně zanechal trvalé násled-i mluvou budoucího aparátčíka. Byl to předseda ky. Dodnes, když jdu kolem tělocvičny se miškolního výboru ČSM (Československý svaz zvyšuje tep, stoupá teplota a občas se objevímládeže). Po krátkém, ale úderném projevu i kopřivka. Poctivě přiznávám, že až na vojněo významu a důležitosti učitele pro společnost, jsem si vzpomněl na soudruha učitele tělocviku,zdůraznil to, že my, budoucí učitelé, nesmíme který říkal: „Fyzická zdatnost, hoši, se vám bu-být apolitičtí, ale musíme prosazovat materialis- de hodit na vojně,“ a dodával „těžko na cvičišti,tický, marxisticko-leninský světový názor a po- lehko na bojišti.“ Měl pravdu. Jeho slova se po-litiku KSČ. Nu a prvním krokem k tomu, abyste tvrdila. (Ten dodatek soudruha tělocvikáře ne-byli kvalitní učitelé je být členem ČSM. Rozdal byl jeho, ale pochází od slavného ruského voje-přihlášky do ČSM, počkal, až je všichni vyplní vůdce A. V. Suvorova, ale soudruzi se rádia s pozdravem Čest práci s přihláškami odešel. chlubili cizím peřím – poznámka PpR). Na voj-Byli jsme všichni svazáčci. Nejbližší členská ně při prověrkách fyzické zdatnosti – běhy, sko-schůze nás přijala. ky, plížení, překážky, jsem vše zvládl bez pro- blémů.Asi za měsíc se situace opakovala. Tentokrátpřišel skutečný aparátčík, který nás v úvodu se- A tu první maturitu jsem skládal po čtyřech le-známil se zhoubným vlivem církve na společ- tech v pátek 13. června. Ale to je příběh do jinénost, zvlášť na mládež, která je lehce ovlivni- rubriky Gévéčka. Tak s mini CéVéčkem zasetelná. Proto není možné ani žádoucí, aby člo- příště, a to už budu učit.věk, který vyznává náboženskou ideologii bylučitelem. Rozdal nám namnožené odhlášky *k vystoupení z církve. Vyplněné sebral a ode-Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 18

GÉVÉČKO 5 - 2016STRÁNKY OSLAVENCOVY věnujeme Retů VencoviJ ak již jste si přečetli v Blahopřání, dožil se náš velevážený kolega pan Václav Ret ve středu 11. května druhé čtyřicítky. Místo květin jsme pro něj rezervovali tyto stránky. Uvolil se totiž uvolnitz básnického díla Vladimíra Pivničky Prácheňského, které díky Kytkově dodávkám láhvové poštyexkluzivně vlastní, ty opusy, které překvapivě oslavují…koho? Samozřejmě, že Václava samot-ného.Flašková počta z Kárlsbádu Vladimír Pivnička PŘÁNÍ Na kysúckého chlápka, copak je osmdesátka. Všechno viděl, taky víly, s leckterou měl hezkou chvíli. Ale chce také na chvilku, vidět také Jeskyňku. Nemá kompas jako ptáci, dárek je k orientaci. Jestli to nebude děs, kámoš čeká SMS MARUŠKANáčelníku, Marušku jsi nalomil, ale ještě nezlomil. Pizzerii, cukrárnu i čajovnu užívá si poskrovnu. Vyrazíme do Frantovek, ať to stojí i pár stovek. Pozvou ji tři mladíci z Libverdy bojovníci. Slibama ji utlučeme, před placením utečeme.Konečně jsem pochopil Od Kytky, špeditéra lahvové pošty Ženy ve starším věku mají své směry, chlapi jen jeden cíl. Ženy se ztrátou estrogenu mají zvýšenou hladinu testosteronu. To je nutí stále něco měnit, vymýšlet, cvičit, tvořit nové věci a občas jim i vous vyraší. Chlapi se se svým testosteronem po celý život rvali, bojovali, chránili, energii ztráceli.Po dlouhém vyčerpání mají jediný cíl. V klidu si lehnout k televizi, sledovat jak jiní mladí muži silami ve sportu hýří. Pohledem zízat na krásné ženy. Při sjetí k bokům srovnají svůj zrak.Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 19

GÉVÉČKO 5 - 2016Vždyť láhev piva má nádherný tvar. Štíhlé úzké hrdlo přisát. Rtů polibek plný vášně. Ach jak je na gauči krásně.Vaškovi k osmdesátinám Od Miloše Vašku, přeji ti - ty chlape tašku, kde budeš míti vždy plnou flašku, dobrého pití. Až se budeš do historie vracet doufám, že nebudeš zvracet, nad životem svým. Buď takový, jaký jsi byl - svůj a na názorech svých si stůj, jak jsi vždycky stál. Vzpomeň si na svoje kamarády, kteří v tvé společnosti jsou rádi, při setkáních s tebou. Jeď dál, zemskou poutí, na plný plyn zatlač slzy, smutek i splín a ZVEDNI ČÍŠI PLNOU.Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 20

GÉVÉČKO 5 - 2016TROCHA HISTORIE NIKOHO NEZABIJE Stálá vzdělávací rubrika Pavla P. RieseT i, kteří čekali, že využiji kulaté výročí jmenovce šéfredaktora tohoto mě- síčníku a přinesu třeba něco o jeho Varech, budou zřejmě zklamaní.Mám, ale pocit, že se to s tím 700. výročím trochu přehání, takže jeden se skoro bojí otevřítledničku, aby na něj velký císař a král nejuknul i odtud. Na vinětě nějaké pochutiny jsem jejdokonce i zaznamenal. Vybral jsem tedy pro dnešní trochu historie muže s naší historií taktéžvelmi propojeného. Navíc jeho konec je spojen s městem, které mám velmi rád pro jeho nádhernéa nezaměnitelné náměstí, nesoucí navíc jméno mého oblíbence Jiřího z Poděbrad. Pozvu Vástedy do Chebu, kde se budete moci potkat s Albrechtem z Valdštejna i osobně – tedy najdete-liv sobě tu odvahu, jako jistý chebský měšťan nebo naše herečka Klára, která to setkání o půlnocitaké podstoupila.O smrti vraždou, o životě vabank aneb Valdštejn muž z velkým „V“Cheb je opravdu velmi krásné město ralisimus císařských vojsk a proslavený voje- a pokud jste tu dlouho nebyli či vů- vůdce 30leté války. Nikdo už neví kdo byl bec – takový se snad mezi čtenáři měšťan Pachelbel, jemuž patřil dům, kde došloGV ani nenajdou – velmi doporučuji tak udělat. k vraždě generalisima, ale jeho jméno sePředevším dobře zachovalé historické jádro historicky zvěčnilo právě pro událost, která ses již vzpomenutým náměstím a kousek od něj stala v jeho domě.umístěného chebského hradu, který je jednouzmála dochovaných románských falcí – tedy Nechci se pouštět do dalších z nekonečnýchsídlem císaře Svaté říše římské, stojí za pro- studií o tomto ve své době nejbohatším a nej-hlídku. vlivnějším muži Českého království. Jednak bych tu na to neměl prostor, druhak nejsemJe to už v historii tak, že nás nejvíce přitahují historik, ale milovník historie a třeťak jsem vám tragické děje, ostatně slíbil vždy jen trochu historie, nechtěje vás ubí- ono je to běžné také jet nudnými podrobnostmi, které si vždy můžete v současnosti a možná vyhledat a to dnes mnohem snadněji, než kdy s ještě větší intenzitou, dříve. Na historii se rád dívám tou zábavnější díky rozvinutým infor- formou třeba přes pověsti. Jak říká známé mačním technologiím. pořekadlo není šprochu, aby na něm nebylo A tak na onom náměs- pravdy trochu, že? Baví mne i pohledy zvláštní, tí Jiřího z Poděbrad vyvolávající někdy kouzlo nechtěného. To mě nejvíce láká turisty vel- nutí k malému odskočení z Chebu do Prahy. Po ký dům, kde byl 25. Valdštejnovi nám zbylo mnoho památek a jed- února roku 1634 za- nou z velkých, hodné jeho osoby, je Valdštejn- vražděn Albrecht Vác- ský palác na Malé straně, dnešní sídlo Senátu lav z Valdštejna, gene- Parlamentu ČR. Z antiky je nám známý příběh,Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 21

GÉVÉČKO 5 - 2016jak despotický císař Caligula udělal ze svého šťané souseda varovali, avšak umíněný Men-koně senátora a ten se pak účastnil zasedání ger trval na svém, neboť se chtěl před nimisenátu. My jsme to otočili a naši senátoři za- blýsknout svou statečností. Vyšel z krčmy a za-sedají v bývalé Valdštejnovo konírně. hnul do uličky vedoucí k hradu. Zvolna se blížil k černé uzavřené bráně. Rozhlížel se po hrad-Nebudu se ani pouštět do podrobného popisu bách a po vyhaslých hradních oknech, zbystřilzavraždění Valdštejna v Chebu a jaké okolnosti sluch a naslouchal. V hradě v tu chvíli byloa osoby stály za jeho vraždou. To se učí v dě- ticho jako v kostele, nikde světla, nikde ani hlá-jepisu na ZŠ nebo si to můžete najít v mnoha sku.textech na internetu. Já vám chci předložit jed-nu ne tak známou pověst o tom, jak se v cheb- Vtom začal orloj na kostelní věži odbíjet dva-ských ulicích, jak jinak, než po půlnoci, zjevuje náctou. Vrata zaskřípěla, rozlétla se, nádvořímValdštejnův duch. Možná, že Standa Jedlička to zahrčelo a na dlažbě zadupala koňská ko-by nám mohl říci, zda je na tomto šprochu, pyta. Vraty se na most vyřítil černý kočár ta-pravdy trochu. Ale raději se ho ptát nebudu, ne- žený čtyřmi vraníky. V kočáře seděl smrtelněboť jak říká klasik: neničme dobrý příběh prav- bledý mrtvý vévoda s krvavou ranou v prsou.dou. Vraníkům svítí divoce oči, z nozder jim šlehá plamen a vrhá zář na hradební zdi i na stra-Nedlouho po Vladštejnově zavraždění se mezi šidelný průvod, který mrtvého doprovází. Vedlelidem počalo šeptat, že duch Valdštejna v Che- kočáru kluše šest jezdců, v rukou se jim blyštíbu zůstal a nemá v hrobě pokoje. Proto vždy tasené meče, za kočárem kráčejí zbrojnošio půlnoci vstává, vrací se na místo, kde byl par- a uprostřed klopýtá bezbranný zajatec, kteréhotizánou setníka Deverouxe sprovozen ze světa. vedou na smrt. Menger se polekal tak, že by se v něm krve nedořezal. Na čele mu vyvstal stu-Jednoho dne se sešlo několik měšťanů v krčmě dený pot, rudé vlasy se mu naježily. Přitiskl sena náměstí a posedělo dlouho do noci. Když k sloupu, vytřeštěné oči upřel na zbrojnoše.probrali denní události, vzpomněli si na Vald- Vtom koně otočili hlavu a plamen, který jim vy-štejna. Hovor zaslechl značně otylý krčmář, šlehl z nozder, osvítil zajatcovu tvář. Pod Men-přikolébal se k měšťanům a vmísil se do jejich gerem se zachvěla kolena a vzápětí se skácelrozhovoru: „A víte, že vévoda v hradě noc co k zemi. V zajatci totiž poznal sebe sama – po-noc straší?“ Při svém šepotu zdvihal tajuplně čestného měšťana Mengera!tlustý prst k ústům a hned dokládal, kdo všech-no viděl v hradě světlo o půlnoci a slyšel přijí- V bezvědomí, omdlelého hrůzou, ho našli dru-ždět vévodův kočár. „Povídačky!“ vyhrnul pohr- hové z krčmy a dopravili do jeho domu u kos-davě ret soused Menger, jehož ryšavá hlava tela. Uprostřed naříkající rodiny prožil v horeč-vypadala v záři zapálených smolnic, jako by by- kách ještě několik dní. Vědomí nabyl jenomla ulita z bronzu. „Neuvěřím, dokud na vlastní natolik, aby mohl přátelům sdělit, co uviděl naoči neuvidím,“ řekl a vrtěl při tom hlavou. „Os- hradě. Potom znovu upadl do blouznění a ze-tatně do půlnoci mnoho času nechybí. Poseď- mřel v náručí svých přátel. Takto krutě zaplatilme ještě chvíli, podívám se do hradu a přijdu za svou zvědavost.vám sdělit, co je na těch řečech pravdy.“ Mě-S Valdštejnovým duchem se setkal i náš TV štáb V roce 2011 jsem natáčel v České televizi své Historické mini- příběhy a kuriozity a tahle pověst se mi moc zalíbila. Dohodli jsme se s paní scenáristkou, že se pokusíme o setkání z Vald- štejnem v nočním Chebu a že této kontroverzní osobnosti vě- nujeme jeden díl. Když jsme naší průvodkyni pořadem, Kláře Vojtkové, řekli, co jsme si na ni vymysleli, moc nadšená nebyla. Statečně se ale úkolu zhostila, aby nakonec zjistila, že duchové Valdštejna i jeho zavražděného druha Trčky z Lípy se i v této substanci chovají k ženám jako nefalšovaní barokní kavalíři.Vlevo Valdštejn v podání Miroslava Kně- Jen kolegovi, Jiřímu Suchému, který s ní Minipříběhy provázíborta, uprostřed Jiří Suchý, hrající Trčku a někde se v nočním Chebu zatoulal, těžko vysvětlovala svéz Lípy a vpravo Klára Vojtková – všichni setkání s oběma pány a že pan Trčka mu byl neobyčejněv místnosti Pachelbelova domu, kde byl podobný.Valdštejn zavražděn. Vy se na uvedený díl můžete podívat na této Adrese: http://1url.cz/fyV0.Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 22

GÉVÉČKO 5 - 2016MALÁ MÁJOVÁ VZPOMÍNKA NA STARÉ ČASYC o dokáže obrázek starý desítky let? Probudí stejně staré události. Když jsme na 17. straně březnového GV otiskli ilustrační foto ukazující aktéry čekající na cosi, evidentně jsme uvolniliv pravé hemisféře Standova mozku pojistný vzpomínkový čip a výsledkem jsou následující řádky(trvalo to sice dva měsíce, ale zato to autor vzal zgruntu). (KčS) Byl první máj StJByl první máj. Byl..........čas. Sakra, čeho ve Skautu, kde nám vnucovali myšlenku, že sil- to byl čas? Škodolibě čekáte, že už si nější má pomáhat slabšímu, mi kapitalistů bylo nevzpomenu. To se ale pletete. Byl to trochu líto. Jiné vozy byly rozděleny na polovi-čas průvodů a projevů. A já je miloval, tedy ale- nu, v první půlce vyzáblý krejčík šlapal na staréspoň ty průvody. Nemohl jsem pochopit, proč singrovce, ve druhé mladí dělníci posedávalimí rodiče i prarodiče odmítají na tuhle skvě- u velkého textilního stroje a překračovali plán.lou zábavu se mnou chodit, ačkoliv na jiné pou- Hned jsem pochopil, že pokrok nelze zadržet.tě šli vždy. Teď už vím, nechtěli mě i sobě Na závěr průvodu jely krepovým papírem a bře-komplikovat život a neničili mou dětskou nevě- zovými větvičkami ozdobené automobily a trak-domost. No, časem jsem sám pochopil. Ale tory. To bylo slávy.vraťme se do májových průvodů. Transparentya vlajky, obrovské obrazy milovaných státníků, S rostoucím věkem však mé nadšení z májo-našich i ruských. Dechové hudby, uniformy a li- vých průvodů mizelo. Hlavně proto, že jsem se musel povinně účastnit. Ta mrzutá povinnostdové kroje. Všude plno veselých a mávajících začala na průmce, pokračovala na vojně a po-lidí. Taky bych byl mával, ale nebylo čím. Po- stupně přešla i do učitelského zaměstnání. Tocházeje z reakcionářské rodiny, neměl jsem ani už jsem dávno věděl, že není co slavit. Nášmávátko, natož vlaječku. Jak jsem záviděl spo- velký šéf Špaček blahé paměti, to řešil rezolut-lužákovi Průchovi, který měl vlaječky dvě a ješ- ně a po vojensku. „Zúčastní se všichni, sraz jetě úplně jiné, než měli ostatní. Na jedné byla v půl deváté, uvědomte si, že jste příkladem žá-spousta hvězdiček a pruhů, o druhé tvrdil, vej- kům, Diskuze a omluvenky se nevedou.\" Ne-taha, že je anglická. Nezáviděl jsem mu je ale měl a nemám mu to za zlé, každého z nás dr-sám. Brzo přišli dva členové SNB a vlaječky mu žel tehdy nějaký nadřízený za (dámy promiňte)vzali. Když byli malí, asi jim maminka neřekla, koule. Sraz byl u ředitelství Sokolovských stro-že cizí hračky si nemáme brát. Ale co, stejně jíren, vyfasovali jsme transparenty přesvědču-nejlepší z průvodu byly alegorické vozy. Žasnul jící, že pracující strojíren zdraví májové oslavyjsem nad na voze jedoucím mohutným svalna- a fangle. Průvod skončil na náměstí, před Hor-tým dělníkem, který se chystal úderem velikého ňákem. Po zahájení projevů došlo k zajímavé-kladiva rozdrtit skupinku trpasličích kapitalistů mu jevu, v přírodě nazývanému eroze. Manifes-v žaketech a cylindrech, mezi kterými nechyběl tujících ubývalo, nezlákaly je ani banány a po-krvavý pes Tito. V rukou držel stejnou širočinu, meranče, obvykle velmi nedostatkové, nepo-kterou používal náš řezník pan Brůha, ale tomu mohlo ani uzavření hospod po dobu projevů.z ní nikdy nekapala krev. Jsa zkažen výchovou Zmizely mé radosti z alegorických vozů, nelá- kají mě ani dřívější radovánky, jako skákání do řeky z lávky pod hradem, chození s děvčaty do parku a líbání pod rozkvetlými stromy. Nakonec trochu lituju i zmizení těch průvodů, se kterými zmizelo mé dětství a mládí. Zbývá snad už jen si zazpívat s Mládkem (Ivanem) jeho hit: Už je tu zase to pitomé jaro, ptáci řvou, šeříky smrdí ......Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 23

GÉVÉČKO 5 - 2016 MÁŠ-LI COSI NA DUŠI, SVĚŘ SE TETĚ ILUŠI aneb vraťte mi nepříteleP amatujete? Dopisy pro Sally… Máš-li cosi na duši, svěř se strýci Artuši… Dopisy čtenářů… či přelomové Volejte řediteli…Tisk je nejstarší hromadně sdělovací prostředek, nebo-li médium, a na rozdíl odněkterých mladších, jakým je třeba film, umožňuje zpětnou vazbu… Nebo-li, mů-žete mu nadávat, lát, spílat… a on se může pokoušet bránit, nebo ho můžetechválit a on si může tahat tričko…I naše zcela mimořádné médium GV hodlá možnosti zpětné vazby využít a re-agovat na vaše podněty, přání, poděkování, žádosti o dementi či pohrůžky soud-ním řízením…Redakci GéVéčka, k rukám šéfredaktoraVážená redakce,a všichni čtenáři, kteří pamatujete ty krásné jednoznačné časy, kdy měl každý student od počátkustudia až do jeho zdárného či nezdárného konce naprosto jasno, kde je barikáda a kdo proti němustojí na druhé straně. Byl to UČITEL, v každém předmětu od prváku po maturitu zcela konkrétníjasně identifikovatelná osoba s jménem a obličejem, ať už v plášti a „korkáčích“ či bez…Tento nepřítel vám po celá léta všechny testy a písemky oznamoval, zadával a opravoval. Podleklasifikace jste pak přesně věděli, komu spílat a komu děkovat…A co teď?! Maturitní písemku z angličtiny vám zadá tělocvikář, který si sotva pamatuje pár slovíček(často z ruštiny), takže vám sotva píchne nenápadně do papíru prstem a nezavrtí hlavou, jakože„tohle ne“, když se vrací od koše, kam vyhodil ohryzek nebo přečtené noviny… Matiku vám zadázoufalá češtinářka, která si možná pamatuje trojčlenku a spočítá si tak leda slevu na kabelku…A elektrikář se na vás nezamračí „tu úvahu si proboha nevybírej“…A známky? Ty se dozvíte ze stroje od stroje!V tomto naprostém zoufalství a vykolejení nám zbyli mezi všemi coby živí nepřátelé jen češtináři,kteří nám ty slohy zase tak blbě opravili…A příští rok nám opět vezmou i je! Zoufalý studentMilý studente,naléhavost Vašeho dopisu přesahuje naše kompetence, předali jsme ho tedy na vyšší místa, doCERMATu, na MŠMT, Vládě ČR, k rukám prezidenta republiky, ombudsmana a na lampárnu…Teta Iluše nebude v tomto případě ta správná vrba, neboť od ní víme, že je zastánkyní centrálníhohodnocení maturit. RedakceMěsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 24

GÉVÉČKO 5 - 2016 NEZAPOMENUTELNÝ KANTOR Václav Štefl alias Vapin z několika zorných úhlů Miloše HubáčkaPĚT POHLEDŮ, PĚT HODNOCENÍVapin - Václav Šteffl byl velice zajímavý Hodnocení: 3 člověk. Zástupce ředitele SOU v dobách tuhé normalizace. Pohled čtvrtý: Snažil se zlikvidovat nepříjemné osoby. DělalPodívejme se na tohoto Napoleona z několika vše proto, abych odešel ze školy. Jako nestra-zorných úhlů. Ač sám komunista (nebo spíše níka mě pověřil vedením „politického školeníbyl u komunistů), žil zajímavým životem. bezpartijních učitelů.“ Pečlivě mě kontroloval. Kromě toho přijal dva nové učitele, kteří splňo-Pohled první: vali jeho odborná a politická kritéria.Skaut. Člověk, který rád propagoval volný život Hodnocení: 4v přírodě. Kamarád svých žáků, se kterými si Pohled pátý:zásadně tykal. Jeho způsob života v přírodě se Na konci školního roku mně oznámil, že na za-projevoval především na lyžařských a branných čátku příštího roku už nebudu na SOU za- městnán. Řekl jsem mu, že je hajzl a v jehokurzech. Hodnocení: 1 kanceláři jsem mu kopal do stolu. „Budeš to ty Vapine, který tady končí!“ Věděl jsem že lžu!!Pohled druhý: (Mezitím jsem si zajistil místo ve škole ve Vans- dorfu.)Člověk společenský. Velice rád měl společnost,zvláště tehdy, kdy byla u něho zvýšená hladina Hodnocení: 5alkoholu. Předváděl se tím, že „konzumoval“skleněné předměty - sklenice, pulitry a další vě- Na začátku nového školního roku jsem se při-ci skleněné. V tomto stavu chtěl slyšet pravdu. šel rozloučit se svými kolegy. Jaké bylo mojeNěkolikrát jsem uvěřil a podlehl. Například jsem překvapení, že Vašek Šteffl už není zástupcemmu prozradil, že pokud si udělá moji Gaussovu pro teoretické vyučování. Během prázdnin totižkřivku známek, bude se deformovat a blížit se podlehl své touze cestovat po světě. Uzavřelke známkám 4 a 5. Zasmál se tomu. Po pří- smlouvu s Cirkusem, který vystupoval v Sovět-jezdu do školy si „mého Gausse“ udělal. Doo- ském svazu. Začal tam působit jako učitel dětípravdy byla křivka deformovaná. Toto zjištění varietních umělců. Tak končí můj osobní vztahpak zapsal do mého osobního spisu. s Vapinem. Hodnocení: 2 Leccos se zapomene, leccos se odpustí. Náš malý Napoleon je už na věčnosti. Musí se od-Pohled třetí: pouštět. Vašku, byl jsi pěkný podrazák. Ale kdo není i dnes podrazák a hajzl tak „nežije“. Od-Zástupce ředitele pro teoretické vyučování. Ve- pouštím.lice samolibý člověk. Všechno co nařídil, bylovždy to nejlepší. Sledoval jednotlivé kantory Miloštím, že si vedl podrobné záznamy u jednotli-vých učitelů (jak kladné tak záporné „štaflíky“).Záporné štaflíky u mě v jeho zápisech převažo-valy. **Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 25

GÉVÉČKO 5 - 2016 GLOSOVÁNÍ vybraných událostípomocí Černíkova publicistického limerikuK větnové glosování se mně opravdu vydařilo. Měl jsem už připravené dvě stránky s tím, že zbytek dorazím dodatečně. Můj komp byl ovšem jiného názoru a vše definitivně odeslal donenávratna. Ještě, že mám bývalého průmyslováckého spolužáka – Fányho sídlem na Třeboni,který mě pravidelně zachraňuje. Jemu jsou věnovány první limeriky květnové sady. Pokračuji pakjiž den ode dne počínaje 19.dubnem, až do dnešku. Sokolov úterý 19. 4. 2016 Hafo nočních mailů z Třeboně, vysadilo dědu na limerickového koně. Fány certifikovaný zachránce, přiměl dědu tančit vítězné tance. Fány opět zachránil sokolovského pakoně. Ještě, že má děda kámoše takové, co ho permanentně vytahují z pasti kompové. Fány bude zahrnut do závěti i kdyby děda měl ošidit vlastní děti. Děda je tvrdé dřevo kompové. 197. Dnes je v měsící třetí úterý, do Koruny se stahuje abonenstvo veškerý. Na pořadu je Gévéčka kolportáž, pro pivo i rum výborná kamufláž. Na chvíli se zastavilo stárnutí veškerý. Uvidíme, zda nám vysloužilci na rameno poklepou, dříve, než se jim stářím ruce a brady rozklepou. Přitom, co by se je to stálo, kdyby jich psalo víc, než dnešní málo? A tak si hrajeme na babu čím dál víc slepou. 199.Ministr spravedlnosti(!) Pelikán: „Postup ČSSD v kauze Altner nevnímám jako nerespektování soudní autority.“ Proboha,jaká kauza Altner? Snad kauza neplatičů z ČSSD, kteří navíc kašlou na zákony! Jak může takový člověk sedět byť jenjednu jedinou minutu v ministerském křesle? Může, co by nemohl, však mu tam Andrej pomohl. Když Válková šla od válu, vytáhl ho Andrej jak kouzelník z futrálu. Jinak by na ministerstvo na kole jezdit nemohl.Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 26

GÉVÉČKO 5 - 2016 210.§ 355 Hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob:(1) Kdo veřejně hanobí a) některý národ, jeho jazyk, některou rasu nebo etnickou skupinu, nebo b) skupinu osob pro jejich skutečnou nebo domnělou rasu, příslušnost k etnické skupině nebo třídě, národnost, politické přesvědčení, sexuální orientaci, pohlavní identitu, vyznání nebo proto, že jsou skutečně nebo domněle bez vyznání, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.(2) Odnětím svobody až na tři léta bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 a) nejméně se dvěma osobami, nebo b) tiskem, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným obdobně účinným způsobem. Proboha, co si děda jako Gévečka vydavatel počne, až tenhle paragraf platit začne? Černě to vidím páni, já určitě skončím v báni. V barvách vidím, jak se na mne vrhají třídy a skupiny krvelačné. Já, co jsem se cítil jako vysloužilců buditel, potupně skončím jako hanobitel. To pro mne zásadně blbé je §335, odstavec 2, písmeno bé Vydávat cokoli bude na pytel. Je to ale bída, vždyť i vysloužilci jsou vlastně třída. Mohu snad (zatím) hanobit sám sebe, ale už ne Stando tebe, protože jsi, co se velikosti týče – třída. Ale jaký ze zákonů strachy, vždyť Bohouš nechce dát taky Altnerovy prachy. Nepřijdete si chlapci na Černíka, vezme si Altnera za právníka a ještě z hanobení vytluče prachy. 213.Jednu ze synagog ve francouzské Marseille čeká náboženská přeměna. Ze židovského svatostánku se promění na mu-slimskou mešitu. Mohou za to stále výraznější demografické změny v tomto jihofrancouzském městě, kde se citelnězmenšila židovská komunita a naopak roste ta muslimská. Synagogu už muslimové koupili. Snad vás to neudivuje, přečtěte si jak Podvolení – funguje. A také si pro jistotu po ránu, začněte listovat v koránu. Kadáfimu vyšla prognóza ten si libuje. 215.Babiš se Zemanem poobědvali prdelačku Po „křtinách” se politici odebrali k obědu. Na menu byla farmářská zabijačka.Kromě prdelačky si Zeman mohl vybrat z jelit, jitrnic nebo zabijačkového guláše Bimbo z Hradu zajel k Andrejovi na zahradu. K obědu dal si prdelačku, Andrej pro Klokánky pustil megakačku. Klape to, spolupráce nemá vadu.Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 27

GÉVÉČKO 5 - 2016 216.Čínská společnost Shijiazhuang Zhongxing Machinery investuje v Sokolově přes miliardu korun do výstavby novétovárny na disky do aut a zemědělských strojů. Ve čtvrtek podepsala smlouvu o investici se strojírnami Czech IndustryGroup (CIG), v jejichž areálu továrna vyroste. Ve středu slavili jsme Jardu. Dnes pro změnu miliardu. Čínský slovník děda shání, jak se řekne rozdávání? S Číňany bude hrát nejen dardu. 224.Skvělý postřeh Benjamina Kurase: „Lidé, kteří přicházejí přizpůsobit se, jsou imigranti. Lidé, kteří přicházejí a požadují,aby prostředí bylo přizpůsobeno jim, jsou kolonisté.\" Konečně má jasno děda, ženou se sem kolonisté, běda. A Angela vsadila na Turky, šáriju a burky. Jak by se asi zachoval Beneš Eda? 237. Práce art direktora z Buštěhradu, na Gévéčku květnovém, ta nemá vadu. Myslí, tvoří, sakruje a stránky láme, ještě, že ho kluka máme. Uznale mu hladíme bílou bradu.Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 28

GÉVÉČKO 5 - 2016HLÁŠENÍ ŠKOLNÍHO ROZHLASUaneb „kdo chce vidět Idiota, ať se dostaví do ředitelny“HLAVNĚ O MATURITÁCH – JAK JINAKTrápím se, trápím a myslím si, koho bych nejraději schéma. Dříve to byl Jan. Dnes Karel, Josef, Miroslav… potkal. Ulice střídám, parky i nábřeží, bojím se krás- ných … i předvolebních … lží“. Vypůjčil jsem si pár „… jen na prosebný a děkovný můj hlas, jako bych jenslov od mého oblíbeného Fráni. Toho oblíbeného, samo- splavem byl, který v lukách krásně zpívat slyšelas“ …zřejmě. Neodolal jsem na počátku jara. Šrámek a jaro, co zase Šrámek. Zase jaro a dotírající léto.byste chtěli více. Snad jen Máchu. Ale toho asi až po de-sáté večer. A už je to tady. MATURITY.Je tady duben a květen. Od každého kousek. Kousek Občas se musím před žáky svěřit se skutečností, že je toz dubna, kousek z května. „Gévéčko“ to tak už má. Víc by konečně TADY. Teď a tady. Den, na který všichni netr-se měl mít k světu duben. A taky že se má. Nebo spíš pělivě čekáme. Žáci, kteří doufají ve svůj první větší ži-měl. votní společenský touchdown, nehledě na ty menší, méně oceňované. Učitelé, kteří si už zase drží palce, a ujišťujícíCo duben dal a vzal? Vzal nám „náhradní“ vedoucí odbo- se po kabinetech, zda udělali vše pro úspěch „svých“ žá-ru školství. Zamáčkli jsme slzu nad někým, kdo opravdu ků. Začíná dvojsmyslná konverzace na jedno téma. Schi-chtěl. Opravdu. Věřte mi, něco o tom vím. Bude nám chy- zofrenní stav mezi možným a skutečným, kdy často nelzebět její úsměv i ochota. přeslechnout ono zaklínadlo: „On je chytrý, ale líný.“ Taky: „Ona je opravdu šikovná, ale to víte, … je zamilovaná.“Měsíc duben taky přináší umění, realitu a … focení sboru, A kdo ne? Podívejte se, když vykoukne jarní slunce. Kdoi tříd s třídními učiteli. Všichni víme, že právě ten den, kdy by nebyl.fotograf vyzve všechny před objektivem kouzelným slo-vem „sýr“, je počátkem podstaty hledání souvislostí škol- Taky se po dlouhé době žáci pochlubili účastí ve Středo-ské historie. Bezděčné úsměvy, naučená gesta. Dos- školské odborné činnosti. Známé SOČky jsme opanovalipělácká mimika i aktuální atmosféra. To vše je dílem ve stavební sekci. Hurá, jedeme na republikové finále. Ta-okamžiku zaznamenáno navěky. Znáte TY chvíle hledání ké fotbal není žákům cizí. Taky oblastní vítězství. Hurá, je-a pátrání. Tahání trumfového esa v době nejdůležitější, deme také na republikové finále. A taky jedno republikovékdyž termín schůzky staré třídy se nachýlil. „Podívej se, finále žáků v Praze. Mechatronická soutěž a čtvrté místo.tady, to jsi TY, … a kdo je tady?“, zní mnohdy hospodou. A Hurá.kdoví, o čem by se mluvilo, nebýt fotografií z dubnovýchfocení sboru a tříd. Já si své zvěčnělé kolegy schovávám Co by byl počátek května bez lákání? Dříve se lákalo dopo léta. Jsou to svědci mých dobrých dní. Jsem rád u májového průvodu, dnes pod rozkvetlé ovocnany. Prefe-TOHO. Ti schopní jsou stále nablízku. Ti z opačného pólu rovat třešně je trochu pro slavitele svátků práce oslavné,musí bez okolků z kola ven. ale tradice je tradice. Úcta k americkému Haymarketské- mu masakru se také vyjadřovala třepetáním sovětskýchDuben, ještě ve škole budem. Budeme-li platní, pak jsme vlajek. Proč neslavit máje zrození úprkem na Petřín, nebotam správně. Co třeba konfrontace? Soutěže? Přehlídky? do třešňového sadu. Být višňový, pak by to byla spíšeHodnocení? I duben byl dostatečně bohatý. I květen, ale pocta A. P. Č. Ale kdo pozná strom bez plodů? Zkuste senepředbíhal bych. zeptat maturantů neovocnářských oborů. Co by byl máj bez Majálesu? Ničím. Nevolejte Saly, zeptejte se Zuzany.Umíme přesvědčit okolí, že máme šikovné třeba elektri- Zase se to povedlo. Jak by ne, panem et circenses.káře. V Chomutově, si to určitě uvědomili i letos. Sokolovsi zase šeptal zprávu o výstavě automechaniků. Za pár A maturity podruhé? Teď mají týdenní přestávku a pak uždní zase o výstavě zámečníků. Povedly se. Vím o tom. to bude slovní kulometná přestřelka. Mezi kým? Hádejte.Musím se přiznat, že vidět kluky v kravatě, a s konstruk-tivní pokorou, je pro ředitele vždy dobrá zpráva. Poděko- Třeba mezi zkoušejícím a přísedícím. Ale já optimista sivání jde hlavně ke kolegům vyučujícím, ale to je historické myslím, že jim občas žák maturant skočí do řeči. U aparátu byl Pavel Janus (PjŘ)Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 29

GÉVÉČKO 5 - 2016 KONEČNÍK aneb NA POSLEDNÍ STRANĚ vyhrazeno pro pana šéfredaktoraÁ CO GÉVÉČKO, CHCE SE ZVOLAT,poté, co si níže prohlédnete nejen titulek, ale přečtete si i článek pod ním. Pravda, nemáme třiceti-člennou redakci s pěti grafiky jako DeMorgen, ovšem nevycházíme jako deník. Nebo dokonce re-dakci o bezmála stovce lidí jako portugalský týdeník Expresso. Přesto si, plni vrozené skromnostimyslíme, že pokud by existovala kategorie měsíčníků, tak nás European Newspaper Award ne-může minout. To by v tom ovšem nesměl být typicky český šlendrián – viz poslední věta článku:„Letos soutěžilo celkem 196 titulů z 26 zemí, Česká republika zastoupena nebyla !!!“ Na co si platí-me daně? To by jeden (vydavatel globálně známého měsíčníku) doslova brečel. Vlámové? Portu-galci? A co Češi?Za rok se tam beztak vnutíme. Tahle informace převzatá z 20. čísla Týdne ovšem přinesla pro re-dakci GV jednu zásadní změnu: Majitel GV povyšuje pana PpR s okamžitou platností z pozicešéfdizajnéra na ART DIREKTORA. Plat mu bohužel může být zvýšen o patřičný počet minut na ho-dinu až od roku 2017.Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 30

OKNO DO BUDOUCNOSTI Vědecká mentální prognostikaV dubnovém GV jsme naším abonentům nabídli možnost nahlédnout naším OKNEM DO BU- DOUCNOSTI do jejich budoucnosti a demonstrovali na příkladu art direktora PpR validitu zí-skaných odpovědí. Nikdo ze čtenářů neměl dostatek odvahy zeptat se na to, co ho čeká a neminea tak takto uvolněný prostor využila další členka redakce GV, dr. Zuzana Onderová ( píšící pod nic-kem ZoO) a dotázala se na to, jestli text její Reklamní pohádky, který nalezla čirou náhodou vesvém osobním archivu (pokud se dá ta nepřeberná změť všeho možného tak nazvat) nalezne mi-lost v očích vedení a bude někdy zveřejněna v GV. KčSOdpověď komunity senzbilůVážená redakce,zde je naše odpověď na otázku položenou členkou Vaší redakce paní Onderovou, která zněla:„Bude můj dramatický text Reklamní pohádka někdy otištěn v Gévéčku?“Naše nejvýkonnější médium mentálně hacklo odposlechy GIBS vedené na nejužší vedení měsíč-níku Gévéčko a z rozhovoů mezi majitelem, vydavatelem, šéfredaktorem, art direktorem a cheb-ským zástupcem odborů v redakční radě (jakýmsi StJ) se dozvědělo, že zmíněný text se chysták vydání do druhého čísla dalšího ročníku měsíčníku, které vyjde v říjnu 2016. Vaše Senzibilis corporacion Máte se na co těšit, abonentiJak jste se právě dozvěděli, je jasné, že GV bude vycházet i v příštím školním roce a že v jeho říj-novém čísle nalezněte kompletní, mnohastránkový scénář Reklamní pohádky vlastnoručně sepsa-né a ilustrované naší redaktorkou ZoO. Jako předprázdninový předkrm vám nabízíme ukázkuilustrací, kterými autorka text doprovodí.

MATURITYGéVéčko je toho názoru, že je dobré ten stres kolem maturit trochu zmírnit a k tomu nejlépe slouží humor. Tak jsme Vám tady připravili něco pro zasmání. Přestaňte tedy na chvíli myslet na maturity a pobavte se: MĚSÍC PŘED MATURITOU Bůh: Jak to vypadá se studenty, učí se? Petr: Šprti se začali učit, dobří studenti ještě ne a flákači chlastají. TÝDEN PŘED MATURITOU Bůh: Jak to vypadá se studenty? Petr: Šprti už opakují, dobří studenti se začali učit, flákači chlastají. MATURITA Bůh: Už studenti umí všechno? Petr:Šprti to umí i odzadu, dobří studenti dočítají poslední stránky a flákači se modlí. Bůh: Modlí říkáš? Tak to jim pomůžu! Nejlepší ale je, když dostanete záchvat smíchu. Zkuste tedy videa níže. MATURITA 2016 – DIDAKTICKÝ TEST Z ČEŠTINY https://youtu.be/1MaGFT-10JY ROZHOVOR SE ZAMĚSTNANCEM CERMATU 2016 https://youtu.be/ZdjE90TgTf0 GÉVÉČKO č. 5/2016 – měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov – vydáno v Sokolově v restauraci Koruna – 17. 5. 2016 v 15:00 SEČ