GV-02-zimník-2018-19

Dr. David Becher Jan Becher Heinrich Mattoniproslulý karlovarský lékař vynálezce slav. receptu zakladatel slav. značky 1725 - 1792 1813 - 1895 1830 - 1910 PROČ SE PRO TATO SLAVNÁ JMÉNA NENAŠLO MÍSTO V JEDNOM PRESTIŽNÍM PRVOREPUBLIKOVÉM SLOVNÍKU SE DOZVÍTE V RUBRICE TROCHA HISTORIE(Z mé strany zaručeně poslední připomínka stoletého výročí založení již neexistující republiky.) Bratři (zleva) Anton, Heinrich a Julius Puppovése ve druhé polovině 19. století postarali o vzestup Grandhotelu Pupp foto: repro z knihy Stanislava Burachoviče Příběh Grandhotelu Pupp

GÉVÉČKO 02 – čt – ročník 3. – 2018/19VÁŽENÍ A MILÍ ČTENÁŘI GÉVÉČKA, kru dochutili dvěma doporučeními pozoruhod- podívejte se za sebe a určitě je tam opět ných filmů, tentokrát od filmového kouzelníka uvidíte, jak se svorně snaží vás uhnat a z Itálie. Je jenom na vás, zda obsah našeho je jen na vás, zda jim to dovolíte. Ano, Šejkru jen ochutnáte nebo jej vypijete do dna.uhodli jste, jsou to Vánoce a Nový rok. Tedy První slovo mne Karel klidně předhodil, ale po-ony jsou to události neživotné a tak sami o so- slední si vzít nenechal a udělal dobře. Rozhod-bě vám nic udělat nemohou, ale v jejich jméně ně si jej nenechte ujít a zejména si pusťtena vás útočí už od konce září rok od roku ag- v něm doporučené video o pokročilém americ-resivnější reklama nejrůznějších kupčíků, kteří kém školství. Pobaví vás, ale i vyděsí!již dávno nerespektují ani ten chrám. Je to už Když můžou v ČT každý rok o Vánocích opako-hodně dlouho, co je ten, kvůli kterému Vánoce vat reklamu s holčičkou, která se nemusí postit,slavíme, vyhnal z chrámu a vykázal je tak do neboť prasátko za tatínkem již vidí, tak pročpatřičných mezí. Dnes je to na vás, abyste to bychom nemohli my opakovat recept na zhoto-při vzpomínání na něj udělali podle jeho příkla- vení skvělého čokoládového cukroví, zvláště,du a nepustili jste si ty kupčíky příliš k tělu když jeho konzumace přináší skvělou pohodua Vánoce a poslední dny v roce oslavili nejen do vánočních domácností? A tak tento receptmateriálně, ale také duchovně. již tradičně najdete na poslední straně obálky.K tomu se pokusíme přispět svou troškou do Vsadím se, že plno z nás si už nepamatuje, žemlýna podáním vám našeho GV zimníku, aby tento recept jsme kdy četli. Doufám, že vyslou-vás zahřál na duši v dlouhých zimních veče- žilcům pár čokoládových figurek zbude (včetněrech. jejich náplně) a že je nabídnou kamarádůmProtože ze zkušenosti víme, že dobře duši zah- v lednu v Koruně.řívají vzpomínky, jako první narazíte již tradičně Krásné Vánoce vám všem přeje redakce GVna Bazárek opotřebovaných vzpomínek Standy nejen na 1. straně obálky, pomocí kresby ZuzkyJedličky. Samozřejmě, že vzpomene nostalgic- Onderové, ale i zde na konci editorialu.ky a obrazově i na ústavní vánoční besídky. Co Přání k novému roku najdete na třetí straněnaplat, za dobu, kdy GV vychází, se vzpomínky obálky.na Vánoce staly nejen opotřebované, ale jaksise stávají vzácným artiklem a tak je KčS občas Vydržte to s námi i v roce 2019, při čtyřechpřeruší svými příspěvky, které se Vánoc již ne- číslech za školní rok jsme snadtýkají, ale jistě také potěší, zvláště Laudátio snesitelnější. z herbáře vytržené aneb nej- (PpR v zastoupení za šéfredaktora) mladší sedmdesátník. Měl čas je napsat, protože editorial tento- krát hodil na mne, když se mu to nepodařilo se Standou. Jak můžete ale vidět, nebyl jsem tím nezaskočen a hravě jsem sis editorialem poradil a ještě mi zbylo dost sil nato, abych si to ve své Historii, která nikoho ne-zabije, vyřídil s prestižním prvorepublikovýmslovníkem a udělal tím tečku nad opulentnímioslavami sta let založení tohoto již neexistujícístátního útvaru.Pro dlouhé zimní večery jsme vám v Šejkru na-mixovali velmi chutný nápoj složený z výbor-ných knih doporučených k přečtení a mix v šej- ** 3Čtvtletník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov

GÉVÉČKO 02- čt. – ročník 3. - 2018/2019 CO V GÉVÉČKU Č. 2 NAJDETE? Mrkněte níže na obsahBazárek opotřebených vzpomínek1, 4 – tentokráte pel-mel (Standa Jedlička).................05 ♦ Nevzpomínky vánoční (StJ) ...............................................................................................05 ♦ Grafouš reinkarnoval do kačera (KčS) ........................................................................ 06 ♦ Cesta (StJ) ................................................................................................................. 06 ♦ Ztratil se nám František (KčS) .................................................................................... 07 ♦ Laudatio z herbáře vytržené aneb nejmladší sedmdesátník (KčS).............................. 10Trocha historie nikoho nezabije1 (Pavel P. Ries).............................................................11 ♦ Becher – Masaryk – Mattoni – Pupp – Sudety ................................................................ 11Šejkr – jemný i ostrý kulturní mix GV1 .........................................................................14 ♦ Naši monarchisti (KčS) ......................................................................................................14 ♦ No nekup to – jak jsem starej, tak jsem ... (KaČer)...................................................... 15 ♦ Šumava (StJ).............................................................................................................. 16 ♦ Srdeční záležitost (KčS) ............................................................................................ 17 ♦ Moce není nikdy moc (KčS)........................................................................................ 18 ♦ Ahoj rakváči (KčS) ..................................................................................................... 19 ♦ Riesův samoobslužný kinoTVbar – Paolo Sorrentino........................................... 20 • Velká nádhera ..............................................................................................................20 • Mládí.................................................................................................................... 21Konečník aneb na poslední straně1 (KčS) .....................................................................22 ♦ Konečník není nevděčník a ví co se patří .......................................................................22PF 2019 s ódou na optimismus3 (PpR) ..........................................................................23 (1)Stálé rubriky nebo občasné (2)Téma měsíce (3)Volné téma (4)Téma čísla TirážToto číslo GéVéčka vychází v elektronické podobě 20. 12. 2018 na internetu (http://fotovideo.ries.cz/fotogalerie/mesicnik-gv-2/) Šéfredaktor a menšinový akcionář: Karel Černík Artdirector: Pavel P. Ries Hlavní ilustrátorka – občasně externě spolupracující: Zuzana Onderová Redakční rada: Karel Černík (KčS), Stanislav Jedlička (StJ), Pavel P. Ries (PpR) Externí občasná redakční spolupráce: Ilona Horáčková (IhP), Pavel Janus (PjŘ), Zuzana Onderová (ZoO) Adresa redakce a kontakt: někde v Sokolově, [email protected]Čtvrtletník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 4

GÉVÉČKO 02 – čt – ročník 3.– 2018/19 BAZÁREK OPOTŘEBENÝCH VZPOMÍNEK Standy Jedličky TENTOKRÁT PEL-MEL RUM V DÁRKOVÉM BALENÍN ení divu, když po třech ročnících GV dochází autoru poněkud dech. Dlouhodobá paměť není nevyčerpatelná a navíc si pamatuje jen to, co sama uzná za vhodné. A všechny příběhy, kterév paměti uvázly, také nemusí být vždy to pravé ke zveřejňování, ani zajímavé. Nakonec po hro-mosvodu jsem do sborovny lezl jen jednou, v opilosti po mostech běhal jen párkrát a z toho mno-hadílný seriál nevytluču. Naštěstí se budu muset týrat už jen čtyřikrát ročně a ne desetkrát. A jakproblém řešit?Apelovat na paměť druhých (kolegů) se ukázalo neúčinným. Většina se ukrývá za tvrzením, že sinic nepamatují. Dobře vím, že to pravda není, veselými příběhy dokážou v Koruně bavit celé od-poledne. Jen jim to nemohu dát za domácí úkol, i když i o to jsem se pokoušel. Jiní se vyvlékají,když při schůzi představenstva plátku, převádí svůj akciový podíl na druhé, v domnění, že se po-vinnosti psát zbaví. Tak jako každý rok představenstvo jedním hlasem rozhodlo, že dividendy sevyplácet nebudou a veškerý roční zisk se investuje do vybavení redakce a dobré nálady předsedysprávní rady (dřívějšího majitele). Tak k čemu mi těch 51% bude?Naštěstí máme u nás úsloví: „Pomoz si sám a Pánbůh ti pomůže“. Jsem tedy v Jeho rukou a ne-zbývá, než vymetat každý kout paměti a hledat zapomenuté pavučiny a střípky toho, co se stalo.A když už ani tam nic nenajdu, můžu psát o vlastním životě, nebo nedej Bože o současnosti a kri-tizovat dnešek s tím, jak dřív bylo všechno lepší. Koneckonců mám na to jako zapšklý dědekprávo. Žel, nebude to moc veselé a zajímavé už taky ne. Končím s optimistickým pozdravem, Ano,bude hůř. (Promiň Andreji).NEVZPOMÍNKY VÁNOČNÍS tane-li se další (zimní) GV skutkem, v to zbylo. Jen budou-li ještě čtenáři schopni rozez- doufám a hodlám pro to i cosi udělat, nevyhnem se tématicky času vánoční- nat osoby na nich zachycené, aby se v duchu do těch dob mohli přenést. Za sebe přiznávám,mu. No co, trocha sentimentality nikoho ne- že hned na první skupinové fotce před strom-zabije, nanejvýše rozteskní. Nakonec jsme setématu dotýkali v každém prosincovém čísle kem, nedám dohromady jména bývalých kole-předchozích ročníků a kámen do oken redakce gů nejméně u pěti osob (a to si dost fandím).nevlétl. Probrali jsme vánoční mejdany v budo- Jak ta paměť (a nejen ta) slábne. A co vy?vě Ústavu, vyřešili jsme i problematiku vánoč- Schválně, kdo je ta stromkem krytá postavaních dárků. Tak proč ne i letos. Ale co? Sicezbývá popis mejdanů v době postkorektní (na vpravo od kolegy HAKRA?mysli mám dobu absolutních zákazů oslavv budově), ale do toho se mi rozhodně nechce. A zase, jako celý život, mě zahambuje kabinet-Oslavy v restauraci mají totiž zcela jiný ráz, zá- ní kolega Karel, který si pamatuje všechnybava téměř oficiální, řekl bych kožená. Nic pro spolužáky po více než 60 letech a já nedámmě. dohromady ani všechny své kolegy po polo- viční době. Pravda, všichni jsou mi povědomí,I když další vzpomínky na dávno minulé časy od postiženého vrátného vpravo dole, až použ vydolovat nelze, pár obrázků ještě přece jen „Čmeldu“ vlevo nahoře, ale co platno, mé pa- měťové disky potřebovaly už dávno abgrejdo- vat. Tak radši dodám ještě dvě fotky, kde jeČtvrtletník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 5

GÉVÉČKO 02 – čt – ročník 3.– 2018/19i mě všechno jasné. Nelze nepoznat. Dva dok- noční nálada. Vyvolává ale lítost, což to nenítoři u stromku, dva velikáni. Jasno je i kdo je na k nas...., že už se tak nesejdeme a naše tvářeÚstavu nejmenší, otázka, co zaměstnávala náš se nerozjasní, nejen účinkem alkoholu, alekabinet od roku devětašedesát. Stačilo počkat. i přátelstvím. Příjemné svátky. (StJ)Snímek poslední. Rozzářené tváře, skvělá vá-GRAFOUŠ REINKARNOVAL DO KAČERAH ubajda vždy tvrdil, že sliby se mají vždy plnit a to nejen o Vánocích, Zítra začíná advent a do Vánoc, co by kamenem dohodil. Standovi jsem kdysi ve slabé chvilce (nějak mi ros- tou geometrickou řadou) slíbil, že když bude potřeba, tak do Bazárku něco sesmolím. Po-třeba se stala realitou takřka definitivní a to je důvod, proč Standovi nabízím tento text. Nejdeo žádné vzpomínání, dýchne na vás nejžhavější současnost.Nejdříve si pojďme rozebrat titulek. To je ta tuč- ře vymyšlený titulek dokáže prodat i text ne-ná řádka úplně nahoře. Tvrdí se o něm, že dob- valné kvality. S klidným svědomím, mohu hnedČtvrtletník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 6

GÉVÉČKO 02 – čt – ročník 3.– 2018/19 uvrhl do těžkých depresí. Tak jsem využil chao-na začátku odpřísáhnout, že vyvinu maximální su kolem komunálních voleb a reinkarnovalúsilí, aby následující řádky měly kvalitu lepší v Kačera. Svoje foto přikládám. Útočištěm senež nevalnou. Znáte to ovšem – člověk míní,pán Bůh mění. Nebo jak říká Standa, Múza za- pro mne stal KAČERŮV SO-se poletuje někde u sousedů. Ale co, risknemeto. Společně? Začneme tím, kdo je kdo. Gra- KOLOVSKÝ NEPRAVIDEL-fouš je nespisovné slovo odvozené od spisov-ného grafomana. To je slovo cizího původu. NÍK (dále jen KSN). TenMaskulinum označující toho, kdo je postižengrafomanií. A to je zase chorobná, přílišná psa- jsem jako opravdu plnohod-vost. (Tolik Klimeš na str. 218). Poprvé ho v Gé- notný grafouš dokázal za tyvéčku kdysi před lety použila moje žena v člán- necelé dva měsíce jeho exi-ku kde mne, jak jinak, chválila. Ti z vás, kterým stence zahltit padesáti texty.není pojem reinkarnace cizí, už jistě logicky Rozesílám je mailem pře-správně usoudili, že ten Kačer na konci titulku dem vybraným nešťastní-musím být zase já. Reinkarnce, česky převtě- kům, které většinou neznáte.lování, je zvláště oblíbené v Indii. To je ta země Z abonentů GV pak jen těm, kteří o to sami po-posvátných krav (přijetím istanbulské smlouvy žádali riskujíc možné důsledky. Z těch, kterébychom se k ní jistě přiblížili), jogínů a buddhi- znáte jsou to StJ, ZoO, Čmelda.smu. Tam by se takové proměně člověka, do-konce rakváře, v kačera nosícího dysneyovský Řeším ve svých textech především místní ko-dres jistě nikdo nedivil. Tady to budu muset munální politiku. On většinou každý grafoušvysvětlit. Odškrtávám si splněný první odsta- pevně věří, že jeho písemná produkce je jedinývec. Rozbor titulku hotov. Pak, že člověku není instrument, kterým se dá zachránit svět. Takprospěšná VZS. To je vojenská základní služ- tím spíše město, že. Tady vám nabízím některéba, kde se rozborky, sice ne titulků, konaly titulky, abyste věděli, že jste o moc nepřišli:takřka obden. Straníci versus nestraníci, Tady je Krakonošo-Dobře víte, že GV přešlo z měsíčního cyklu vo, Hodím to tam Balatkovi znovu, Kartel na(neplést si s menstruací – GV je a vždy bylostředního rodu, žádné femininum) na čtvrtlet- radnici?, Bourání hradeb s Hamplem, Rebel To-ník. To pro grafouše mého typu znamenalo, máš. Doufám, že stačilo pro odrazení napsat sipokud možno co nejrychleji změnit lokál. Denbez popsané obrazovky monitoru by mě jistě o abonmá. Těším se na jarní setkání s vámi prostřednic- tvím jarního GV (19. 3. 2019). Jsem plný opti- mismu. Buďte také. KčS alias KAČERCESTAH aleluja, prohibice mi skončila. Po pěti vodčí. U lístků se slevou musí kontrolovat ob- měsících se vracím z lesa do města. To čanky. „Copak jsem policajt?“ ulevoval si na- znamená, že do Koruny konečně poje- hlas. Na sokolovském nádraží také řada změn.du vlakem. A navíc jsem se stal cestujícím 65 Že místo osmi kolejí volně přístupných zeplus, za čtvrt ceny. To nám jistě dlouho nevy- všech stran, jsou už jen čtyři, přes podchod, todrží, tak honem si to užít. A je to tady, za 23 Kčz Chebu do Sokolova a zpátky. Neuvěřitelné.Tím ale překvapení pro vesničana nekončí.Nádraží v Chebu je vybagrované, díra jak ponáletu v pětačtyřicátém. Zbyla jedna kolej prv-ního nástupiště a jedna ze třetího. Něco se tamna nás chystá. Zkušený vlakový turista jako jáse nenechá chytit a nastupuje na první (a jedi-né) koleji do správného rychlíku „vyšší kvality“,jak nám sděluje rozhlas. Co si o té kvalitě myslípár turistů jedoucích do Mariánských Lázní,kteří se nachytali na tabulku s nápisem CHEB -PRAHA, nevím. Svezli se do Kynšperka a vracíse. Zato vyšší kvalitu (v nadávání) projevil prů-Čtvrtletník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 7

GÉVÉČKO 02 – čt – ročník 3.– 2018/19 čínský křáp, co mám na noze. Mrzí jen ta cena,už jsem si zvykl. Jen na nervy mi jde neustálénabádání, abych nenastupoval do vlaku dokudje v pohybu. Dotyčný autor hlášení jezdí Merce-desem a vlak dosud nepoužil, takže mu zůstaloutajeno, že dveře vagónů jsou zablokovány zajízdy a stupátka už také 20 let neexistují. Ná-dražní budova je nahražena budkou z vlnitéhoplechu (prodejna jízdenek) a dvěma vedle stojí-cimi kadibudkami TOI-TOI. (Nebo spíše Fuj-Fuj). Nádraží se rekonstruuje. Odbavovací halabude ze zrušené nádražní restaurace. Kam se je až čtyřikrát větší. Tak to si tu čínu za ty pra-asi ukryjí, natož kde se občerství, chudáci če- chy budu kupovat dál. Stejně bych tu kvalitukající na zpožděný vlak? V zimě bývají zpož- možná asi už neunosil. Abych zahnal v hlavědění i půl hodiny, či dýl a na moderních nástu- myšlenku Nohavicovy písně „Až obuju si černépištích táhne jak na Sibiři v lednu. Ale zřejmě papírové boty“ spěchám na Most lásky. Uži nádraží bude „vyšší kvality“. Vybíhám z něj dlouho to není ten, jehož stoleté výročí jsmea skrz nové autobusové nádraží (taky vídrho- slavili (zdá se, že docela nedávno). Přemýšlím,lec) zatáčím do „Bronxu“. Aspoň tady je všech- co bychom tak zavěšovali na Most rozchodůno beze změn. U zazděných dvéří vybydlených a rozvodů, který by pro zachování rovnováhydomů posedávají dámy snědší pleti a kolem si měl taky existovat. Že by kopačky? Ale dost.hrají děti. Jen střední generace tu chybí. Ta se Ulicí mezi dvěma stánky Víry (kostelem a OVobjevuje většinou až za soumraku. To se raději KSČM) vbíhám na Starák, kde mě vítá přívětivávracím kratší cestou, kolem Ústavu, bývalé tis- hospoda Koruna. Je nás tu tentokrát jen pár,kárny a Hvězdy. Teď mohu odvážně projít ce- ale nevadí. Máme větší klid na vzpomínání. U stolu ožívají minulé příběhy z našich životůlým Bronxem a na rohu zahýbám vlevo. Práz- na Ústavu. Co na tom, že jsme si je vyprávěli už několikrát. Moc hezky se poslouchají. A já sidnými okny hledí stále do ulice hotel Hahm můžu konečně objednat Kofolu s rumem. Tak(Český dům), místo našich mejdanů a závěrů tedy „Kofolu menší a ten rum větší.“ A svět ješkolních roků. Naproti obchod s českou obuví.U výkladu se zastavuji. Je proč. Hezké a kva- zase v pořádku i když možná jen pro mě.litní boty. Jistě vydrží až třikrát déle, než ten (StJ)ZTRATIL SE NÁM FRANTIŠEK – Z KALENDÁŘET aké máte mezi svými kamarády, spolužáky, přáteli někoho, kdo se jmenuje František? Já ano. A nikdy nevím, kdy mají vlastně svátek. Takže využívám příležitosti a abych si udělal jednou provždy jasno a Standovu Bazárku věnoval adventní dáreček, věnuji tohle deštivéprvní adventní pondělí (2018 – 12-03) usilovnému pátrání. Poučen dalším gévéčkařem Pavlemvím, že fakta je třeba ověřovat vždy alespoň u dvou důvěryhodných zdrojů. Tak to prý musí dělatkaždý dokumentarista. A investigativec tuplem. Takže vzhůru k prameništi. Jako obvykle se hnedvnucuje teta Wiki a strejda Googl. My co ctíme tradice nemůžeme ovšem začít jinde, než u staréhodobrého Otty. A nezapomeňte, že pátrám i pro vás. Víte snad, který z těch nabízejících se Fran-tišků je ten chebský doktor (Chamra), nebo kdysi šéf mimoškolky na Ústavu (Hrazdíra). Jistě s tímmáte problémy, jako já s třeboňským Fánym, či Fíkem von Daubrawitz.Čtvrtletník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 8

GÉVÉČKO 02 – čt – ročník 3.– 2018/19Pan Otta mně nabídl hned čtyři svaté Františky,kteří stojí za řeč. V devátém svazku jeho ency-klopedie z roku 1895 jsem na straně 634 objevilpostupně Františka z Assisi zvaný Serafinský(svátek 4. října), Františka de Paula (svátek 2.dubna), Františka Xaverského (svátek 3. pro-since) a konečně Františka Saleského (svátek29. ledna). Na uvedených stránkách jsem sedočet mnoho zajímavého, neboť co Franta, toťzakladatel nějakého mnišského řádu. Některýdokonce několika. Feministky snad prominou,že není řeč o dámách. Jedinou Františkou, kte-rou znám byla moje babička.Dalším pramenem, který by měl potvrdit výšenalezené byl mnou rovněž vlastněný originálkalendáře pro rok 1900 (stařeček je už dostotrhaný, asi se vněm dost listovalo). Nezklamal.Všechna Ottou nabízená data potvrdil. Doka-zují to skeny, které přikládám. Mám k dispozicivšechny čtyři, ale jistě mi uvěříte i když semvložím jen dva. Třetím papírovým zdrojem byl současný použí- vaný kalendář. Ten už skenovat nebudu. Věřím, že mi uvěříte. První ztracený Franta je ten z 29. ledna. Nahradila ho Zdislava. Další drzou hol- čninu, která vyšoupla dubnového Františka je Erika. Jediný Fanda, který se ubránil, je říjnový. To je ten z Assisi, Serafinský. On totiž i ten Xa- verský byl nahrazen Svatoslavem. Není divu. Toho Svatoslava charakterizuje, že je prý silný silou. Znám jednoho. Skvělého pianistu Richte- ra. I když dnes nevím, byl to Rus. Ještě než stránku zavřu, musím připomenout, že jeden se musí nejdříve narodit a až potom slavit svátek. Takže ten dnešní patří Františ- kům, kteří se narodili mezi 4. říjnem a dneš- kem. Ano Fány, jsi to ty, takže blahopřeji. Jak Chamrič, narozený 3. dubna slaví netuším. Správně by měl až v říjnu, stejně jako Frenky (*17. 7.). Ale kdo ví. Já být František, tak pro jistotu slavím čtyřikrát do roka na výraz so- lidarity s těmi ostatními Františky, které pokrok vyšoupl z kalendáře. KčS **Čtvrtletník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 9

GÉVÉČKO 02 – čt – ročník 3.– 2018/19LAUDATIO Z HERBÁŘE VYTRŽENÉANEB NEJMLADŠÍ SEDMDESÁTNÍKL etos naposledy se v Koruně koná to, co autoři Hacknuté češtiny nazývají, pravda poněkud pejorativně, rakvapárty. Věcně ovšem mají pravdu. Kolem stolu sedí samý rakváč (= starší člověk důchodce). Kriste pane to jsem začal nešťastně. Rychle zpět. Mají-li být tyto řádkylaudatiem či chcete-li chvalořečí, musím začít jinak.V minulých ročnících GV byli čtenáři zvyklí na rubriku Blahopřání. Ta ovšem byla zákeřně zardou-šena monstrem GDPR. Kulatá výročí je ovšem třeba slavit i kdyby venku trakaře padaly. Prototyhle řádky. (Snad mi je Standa z Bazárku nevyhodí. Když snesl povídání o svátku, tak snad pře-žije i tohle laudatio.)Kdo má v životě takové štěstí, aby ho rodiče našli na Boží hod pod stromečkem jako ten nejvícežádaný vánoční dárek? Přece náš Milánek. Takže tentokrát titulek,vymyšlený rodákem z města ka-rafiátů Klatov, výjimečně odpovídá realitě. Začněme procházkou ko- mu na stonek jako projev díků za jeho osobité příspěvky do jejich plátku. Prostě všichni pří- lem stolu. Po pravici má tomní kolem stolu, a nepřítomní jistě na dálku, náš dnešní oslavenec Milanovi tu jeho 70 fakt ze srdce přejeme. Přejeme mu, aby jeho manželka o tohle vzácné Roubase (75), po levici kvítí pečovala i nadále stejně vzorně jako do- pak šéfa šroubkařů (82), sud. Především pak nezapomínala, aby květi- náč, ve kterém ho pěstuje, byl pravidelně za- naproti Jelena (74), vedle vlažován. A už se všichni těšíme na jeho 80. Ti, něj Béďu (81) a oba Mlád- kteří to snad už nestihnou, hovoří o exhumaci na pokladnu. ky (?, 78), habartovského Pavílka (76), Otik v čele Sláva ti Kytko, volá celý stůl náš, stolu už má také (72)… tys bratr náš a i když se nezdáš, pokračovat netřeba. Do-konce i přítomné dámy jsou starší, přestože už voláme hurá,řadu let udávají svůj věk jako něco přes třicet. pustil jsi bůra,A to nemluvíme o tom, že té naší Kytce bude70 vlastně až za týden. Vidíte, že i ten titulkový ty to dáš.dovětek je pravda pravdoucí. (KčS)Tři přítomní redaktůrci a akcionáři GV (PpR+StJ+KčS = 222), kteří také zrovna nepatří me-zi juniory se už také hrnou k Milanovi a klepají 70Čtvrtletník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 10

GÉVÉČKO 02 – čt – ročník 3. – 2018/19TROCHA HISTORIE NIKOHO NEZABIJE Stálá vzdělávací rubrika Pavla P. RieseJ e před námi konec osmičkového roku, kdy jsme se málem báli otevřít ledničku, aby na nás nějaká ta osmička nevyskočila. No, snad už se zatěch pár dní, které do konce roku ještě zbývají, nic světoborného nestane a mi tu osmičku šťastněpřežijeme. Užili jsme si také halasného připomínání 100 let založení Československé republiky,která již 25 let neexistuje. Můj dnešní článek se bude uvedené republiky dotýkat, ale v poněkudzvláštním úhlu pohledu, trochu i krajového. Co mají uvedená hesla v názvu článku společného?První čtyři jsou příjmení slavných a úspěšných mužů, u Bechera hned dvou, páté heslo označujetaké jméno – název území. Becher, Mattoni a Pupp považovali Sudety za svůj domov, Masaryk zanepřátelské území. Záměrně jsem ona hesla takto encyklopedicky postavil do řady, neboť se chcivěnovat úvaze o slovníku, který je pojmenován po jedné z uvedených osobností, ale má úvahanebude jen o něm. Spíše mi ten slovník pomůže k onomu jinému úhlu pohledu na I. republiku, kte-rý jsem předeslal. Nemusíte se tedy obávat, že zde rozvinu monografii jmenovaných slavných mu-žů a historii Sudet, i když by to bylo čtení rozhodně zajímavé.Becher – Masaryk – Mattoni – Pupp – SudetyV naší rodině uchováváme vzácné rodin- ruda, jsem takové věno mé ženy cenil více, než né stříbro, kterým je Masarykův slovník obvyklou výbavu moravských nevěst, jako jsou naučný. Rozsáhlé dílo čítající sedm ob- ručníky utěrky a povlečení. Slovník dostaljemných knih formátu A4 o více než 1000 stran čestné místo v knihovně a mnohokráte jsemu každého dílu. Slovník vycházel v letech 1925 z něj čerpal a pochvaloval si obsažnost mno-– 1933 nákladem Československého kompasu, hých hledaných hesel. Prostě se mi nestalo, žecož byla tiskařská a vydavatelská akciová spo- bych ve slovníku nějaké heslo nenašel a zej-lečnost se sídlem v Praze. ména zde bylo možné najít hesla, která hledatSlovník je dědictvím mé ženy po jejím dědeč- ve jmenovaném totalitním skvostu, by bylo čirékovi, vlastenci a úspěšném moravském podni- bláznovství. Pamětníci oné doby mi jistě potvr-kateli Ing. Arnoštu Lejskovi. Historku, jak jej měl dí, že dostat se k Ottovu naučnému slovníku,dědeček za okupace zakopaný na zahradě své natož jej vlastnit, bylo nesplněným snem mno-vily v Olomouci, aby se nedostal do rukou ha lidí, o to více jsem Masarykův slovník hýčkalNěmcům a jak jej rodina uchránila i před komu- a kde jsem mohl, pěl na něj chválu. Jak je se-nisty, když dědečka velkopodnikatele znárod- riózní, objektivní a ve srovnání se jmenovanounili, znají už i naše děti a jistě ji budou znát encyklopedií zcela bez jakéhokoliv ideologic-jednou i vnoučata. V době totality, kdy byl k do- kého zabarvení, kterému by podléhal výběr jed-stání pouze třídílný Ilustrovaný encyklopedický notlivých hesel.slovník ČS akademie věd, u kterého mnohá he- Tuto aureolu si náš rodinný klenot udržel mno-sla prozrazovala jeho ideologické zabarvení do ho let. Pak ale přišlo nemilé poznání. Při práci na mém novém TV cyklu Mimochodníci času, který měl pojednávat o zapomenutých osob- nostech našich dějin, jsem měl často nedo- statek informací (inu, zapomenuté osobnosti) a tak jsem je doplňoval, kde se dalo. Masaryk mi byl velkým pomocníkem. Zalistoval jsem te- dy opět v jeho značně ohmataných stránkách a hledal heslo Josef von Löschner. Marně. Ani zmínka! Bylo mi to divné. Často jsem v Masa- rykovi našel jména absolutně dnes nikomu nic neříkající, ale že bych zde nenašel ani slovo o vynikajícím geologovi, příteli Heinricha Matto- niho, jehož práce iniciovaly vznik lázní Kyselka u Karlových Varů, mě tedy opravdu překvapilo.Čtvrtletník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 11

GÉVÉČKO 02 – čt – ročník 3. – 2018/19 soucí jeho jméno neredigoval – kde by na to vzal čas – nicméně obsah některých hesel zce-Vždyť se jednalo o osobnost vpravdě s evrop- la odpovídal popsanému charakteru I. republi-ským přesahem, rektora Karlo-Ferdinandovy ky. Ten samý slovník (díl III. z r. 1927) uvádíuniverzity, šéfa a iniciátora rozšíření dětské ne- pod heslem Karlovy Vary, mimo jiné, tyto údaje:mocnice na Karlově náměstí v Praze, který bylroku 1853 jmenován doživotním lékařem císaře Karlovy Vary, německy Karlsbad, proslulé lá-Ferdinanda, roku 1854 mimořádným profeso- zeňské město v západních Čechách při ústírem dětského lékařství a roku 1862 se stal mís- říčky Teplé do Ohře; 380 m nad mořem, 19 400todržitelským radou a protomedikem v Praze. obyvatel z toho 4,5% Čechů, 1% Židů, ostatníKdyž roku 1888 umírá, sjede se na jeho pohřeb Němci a 6,5% cizozemců.tolik významných lékařů z celé Evropy, že jejichkočáry ucpou silnici z Karlových Varů do lázní Na Němce, největší národnostní menšinu v teh-Kyselka. Přemýšlel jsem, proč to opomenutí dejší Evropě (podle sčítání lidu z r. 1921 jichv mém oblíbeném slovníku a začal mít pode- žilo na území Československa 3 124 000 oprotizření. To se změnilo v jistotu, když jsem prověřil 6 570 000 Čechů), však bylo nazíráno, jako nadalší hesla. Ano, ona příjmení z názvu článku. druhořadé občany. Všimněte si doslovnéhoTedy Masaryka ne, věděl jsem, že ve slovníku, přepisu z Masarykova slovníku, jak se dětinskynesoucí jeho jméno, je mu věnováno 11 stran! snaží tak trochu zamaskovat tu obrovskou vět-Devótnost k mocným byla v naší kotlině vždy šinu Němců. Raději zde procento není uvede-běžným jevem. Lidová encyklopedie všeobec- no. To nahrazuje slovo ostatní a věta je uza-ných vědomostí, jak zní podtitul Masarykova vřena dalším procentuelním výčtem o cizozem-slovníku naučného, se tváří, že jména Becher, cích. Prostě z textu čouhá, jak sláma z botMattoni a Pupp nejsou hodna záznamu pro manipulace a nechuť uvést to velké číslo 88%lidové vědění. Proč velké podnikatele, kteří se Němců tehdy žijících v Karlových Varech!velmi zasloužili o světovou slávu Karlových Va-rů, z jejichž vybudovaných světoznámých zna- Tomáš Garrigue Masaryk, vlastním jménemček dodnes těžíme, nebylo košer ve slovníku Thomas Johann Maszarik, byl synem maďar-tatíčka Masaryka uvést? Vždyť zakladatelé, ského Slováka z Horní země a moravské Něm-oněch velmi ceněných značek, vyrůstali a žili, ky. Když přišel Masaryk do Prahy, mluvil spíšetak jako Masaryk, v jednom státě, který se na- slovensky než česky, a uměl také maďarskyzýval Země Koruny české. Heinrich Mattoni a samozřejmě německy. Podle uvedeného bybudoval svou světoznámou značku dokonce tedy měl vyznávat spíše zemský princip, než ja-jako současník Masarykův. zykový. Proč se tak nestalo, by bylo na dlou-Masarykovi tedy musela být uvedená jména hou studii. Před I. světovou válkou je Masarykznáma. Několikrát dokonce navštívil Karlovy postrachem vlastenců-nacionalistů, podporuje národní racionalismus, přispívá ke zmírněníVary. Jenže, po roce 1918 bylo nutné se po- protiněmeckého boje a hlavně se snaží po-liticky vymezit vůči Rakousko-Uherské monar- sunovat české myšlení od východního mýtuchii, ale hlavně vůči všemu nečeskému a tedy k západní iniciativní kritičnosti. Po válce sicei vůči těm částím nového Československa, plně uvažuje o možnosti vytvoření německé samo-osídlených Němci. Lhostejno, že si od r. 1918 správy ve dvou až třech župách, ale odvahu jítpsali do úředních listin státní příslušnost ČSR. švýcarskou cestou, slibovanou jako modelČeskoslovensko se budovalo na principu ná- vhodný pro ČSR Benešem na mírových jedná-rodního státu založeného na kmenovém a jazy- ních, nenalezne. Po válce Masaryk proti čes-kovém pojetí národa, ne tedy na občanském kému militantnímu nacionalismu již nevystoupí,principu. Ostatně Masaryk zřejmě slovník ne- čímž bylo na pozdější problémy se Sudety zaděláno. Pokud by se ČSR vydala cestou Švýcarska, nikdy by neměl žádný Konrad Hen- lein šanci na svoji politiku. I přes tuto přezí- ravost vůči německé menšině, cítila tato, ve své většině, historickou sounáležitost s úze- mím, kde staletí žila a byla i loajální vůči ČSR. Chcete důkaz? Nikdy jste se ho v učebnicích dějepisu nedočetli! Nejedná se totiž o ideolo- gickou pravdu, ale o fakt dohledatelný v archivu Ministerstva vnitra. Tam se dočtete, v materiá- lech týkajících se vyhlášení všeobecné mobili- zace Benešem v roce 1938, že se dobrovolněČtvrtletník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 12

GÉVÉČKO 02 – čt – ročník 3. – 2018/19 gerant alii, tu, felix Austria, nube!“ (Války nechť vedou jiní, ty, šťastné Rakousko, snub se!) Scé-do mobilizace přihlásilo cca 70% mužů hlá- na ukazuje zásnuby desetiletého Ludvíka Jage-sících se k německé národnosti! (Občané ČSR llonského, syna českého krále Vladislava II., ss německou národností přitom do mobilizace o něco starší Marií Habsburskou, dcerou špa-nespadali – nedůvěřovalo se jim.) nělského krále Filipa I. Sličného a vnučkou cí-Masarykův slovník je i nadále rodinným kleno- saře Maxmiliána I. Obřad vykonává 22. 7. 1515tem, ale už jej neberu za tak nestranný a ob- ve vídeňské katedrále sv. Štěpána uherský kar-jektivní zdroj informací, zvláště u některých he- dinál Ladislav Bakácz z Erdödu. V mnohačlen-sel, která se dotýkají nacionalismu. Velký pro- ném komparsu historických osobností jsou zas-blém má například Masarykův slovník s tak toupeni představitelé všech národů vznikajícíhovýsostným národním malířem, jako byl Václav habsburského soustátí. Výsledný obraz BrožíkBrožík. Znalci jistě tuší proč. Považte, že z ru- dokončil v roce 1897, za odměnu obdržel, jakkou císaře obdržel šlechtický titul a řád železné jsem psal výše, šlechtický predikát a řád želez-koruny III. třídy za obraz Tu, Felix Austria, nube né koruny III. třídy. Rozměrné plátno se dnesa bez uzardění obojí přijal. Národní malíř! Ma- nachází v Rakouské národní galerii ve Vídni.sarykův slovník podrobil informace o Brožíkovi Na konec ještě k samotnému heslu Sudety.částečné cenzuře a ona vyznamenání jaksi za- Masarykův slovník naučný (díl VI. z r. 1932, str.tajil. Ostatně šlo přeci o všeobecné vědomosti 1031) uvádí toto:lidu a ne tedy o úplné vědomosti, že. Sudety, německy Sudeten, nejvyšší a nejvýz-Jistě mi odpustíte, když nyní popustím uzdu namnější část Česko-německé vysočiny, z částisvé vášni pro historii a zmíním se zde o Bro- v Německu (Prusko, Slezsko), ale hlavně v če-žíkovo veledíle podrobněji. Vím, že minimálně ských zemích (zvaných proto též „sudetské“).jeden čtenář to ocení a to Standa Jedlička. Tvoří severovýchodní horský val Čech, severníBrožíkův obraz, za který získal tak významné val Moravy a vyplňují Opavsko.ocenění, můžete vidět níže. Jednalo se o vícenež sedmimetrové plátno, které si u malíře obj- Použité prameny:ednal císař František Josef I. k padesátiletému Masarykův slovník naučnýjubileu své vlády, připadajícímu na rok 1898. Tomáš Kryslík – Co jsme v učebnicíchNámět z Palackého dějin vybral historik VáclavVilém Tomek a měl ukázat mírovou politiku Ra- dějepisu nenašlikouska, které raději řešilo své mocenské posta- Národní galerie Prahavení sňatky a války ponechávalo jiným. Odtudnázev obrazu, který tvoří část hexametru „BellaČtvrtletník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 13

GÉVÉČKO 02 – čt. – ročník 3. – 2018/2019 ŠEJKR JEMNÝ I OSTRÝ KULTURNÍ MIX GVM ilí abonenti, jsme přesvědčeni, že mnozí z vás jste se již stali pravidelnými čtenáři našich sice laických, ale o to upřímnějších recenzí, kterými si rozšiřujete své kulturní obzory,popřípadě se necháte inspirovat tím, na co se jit podívat do kina, čemu v TV a jakému televiznímukanálu dát přednost před informacemi z bůhvíjakých kanálů, co přečíst za knihu a s čím se radšivůbec nezahazovat, ať již jde o divadlo, film, výstavu, koncert či literaturu. Myslíme si, že i večtvrtletníku, ve který se GV přeměnilo, byste tuto rubriku postrádali a tak ji zachováváme. Přejemevám tedy i nadále hafo těch nejlepších zážitků (kulturních) a inspirací. (KčS) + (PpR)NAŠI MONARCHISTIB erte, prosím, tenhle můj příspěveček do předvánočního Šejkru jako dárek jednomu ze dvou mých nejoblíbenějších ilustrátorů Adolfu Bornovi. Doufám, že Ježíšek chodí i v nebi a že všebude doručeno včas a kvalitně, ne jako když se toho ujme Česká pošta.Dnes si člověk musí, Vánoce nevánoce, hledět i šéfů a tak, jako majitel té níže umístěné fotografie,nabízím Standovi (vlastní 52% akcií GV), že až bude knižně vydávat svojí Veselou cestu životem,má ji u mne zadara k dispozici.K nihu, jejíž obálku vidíte na obrázku vpravo, vydalo v roce 2011 nakladatelství Vyšehrad ve své edici Rozhovory. Pro nás může být zajímavý i její autor Jiří Žák. Ptáte se proč? On je totiž nejen spisovatel a překladatel, ale také herec. A v té poslední profesi působil 10 letv chebském divadle. Pátral jsem kdy, ale nepodařilo se mi to zjistit, snad pomůže Standa. Je tedymožná, že jsme ho viděli, pokud došlo k časovému souběhu jeho chebského herectví o našehopedagogického dozoru při školních představe-ních v dnes již neexistujícím sokolovském divad-le.Konec vzpomínkám, pojďme na Borna a jehoVeselou cestu životem. Začínáme ve Velenicích(1930) a zase narazíme na Cheb. Jako ajzbo-ňácký dítě žil malý Adolf v Chebu asi tak rok(1934?), pak se s rodiči přestěhoval do Prahy.Knížka – rozhovor na 135 stránkách seznámíčtenáře nejen s Adolfem Bornem, ale i se spou-stou dalších osobností, na které Born vzpomíná.A nesmím zapomenout na množství fotografií,na kterých je třeba s papežem, Ottou Habsbur-kem, Hrabalem a řadou dalších.Já jsem své bornovské obzory rozšířil a vám, pokud vás tenhle monarchista zajímá, mohu do-poručit: přečtěte si to. Standa to má samozřejmě povinné, pokud mě (nedej bože) už nepředběhl. (KčS) *Čtvrtletník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 14

GÉVÉČKO 02 – čt. – ročník 3. – 2018/2019NO NEKUP TO – JAK JSEM STAREJ, TAK JSEM...M usím překonat to genové prokletí strýčkem Skrblíkem, řekl si Kačer, a zakoupil sobě to, co se vám prezentuje výše. Když ono je to tak pohodlné nakupovat přes internet, tentokrát navícs dopravou do bytu zdarma. No NEKUP TO – první část titulku jistě chápete. Ten podtitulek jsemdoplnil až poté, co jsem si ten prezidentský zázrak přečetl. 128 kapitol na 433 stránkách, a tonepočítám epilog a poděkování. Útěchou mně může být snad jen to, že i v Americe se prodalo zadva měsíce více jak milion výtisků. Takže nejsem sám, kdo jak je starej, tak je…T o, co vám nabízím nahoře v červeném rámečku jsem poprvé viděl v 46. čísle Týdne. Jak pravdivé je známé: Práce kvapná, málo platná, jsem si uvědomil nyní, co mám knihu přeč- tenou a co jsem si navíc v 48. čísle jmenovaného týdeníku přečetl recenzi Kláry Čikarové.Musím přiznat, že titulkem Prezident superhrdina zasáhla jádro pudla. Tím netvrdím, že by se tonedalo vůbec číst. Kačer vyrostlý na povinné školní četbě padesátých let, zná horší spisky, jejichžautoři sbírali státní a Leninovy ceny po hrstech. I když soudí, že na nobelovku to asi nebude. Saxo-fonista a kuřák (nejen doutníků) je sice uváděn jako první z autorů, ale dá se předpokládat, že tendruhý je jako autor rozhodně poučenější. Nejsem recenzent na plný úvazek a Klára tu svou strán-ku 72. sepsala dobře. Snad jen s poslední její větou bych polemizoval. Mám na mysli tu idea-listickou touhu amerických demokratů po lepším světě. Klidně si Pohřešovaného prezidenta přeč-těte, neutrpíte ani duševní újmu, ani vás to nezařadí mezi intoše. KAČERP.S.NO NEKUPUJTE TO, klidně vám to půjčím. *Čtvrtletník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 15

GÉVÉČKO 02 – čt. – ročník 3. – 2018/2019ŠUMAVAO bvykle vám doporučuji knihy, které jsou napsané neobvyklým stylem, mají nevšední příběh, či mě něčím zaujaly. Tentokrát to bude literatura faktu. Kniha která potěšila mou romantickouduši. Vilém Hrach, ročník 1938, pracoval 10 let na sbírání faktů o překonávání státní hranice voblasti Šumavy po převratu v roce 1948. Kniha má název: „Šumava... hranici přecházejte po půlnoci\".J ako majitel chalupy ležící v těsné blízkosti dalších lidí, kteří se nenechali zlomit po únoru bavorské hranice, který nemohl dlouhá lé- 48 a každý po svém čelili přicházejícímu zlu. ta ani strčit nos do nejbližšího lesa, aby Ukazuje pravou tvář režimu, který se drakonic- kými tresty a v některých případech jednánímnebyl gazíkem vezen na blízkou rotu PS, kde na pomezí vraždy, snaží odstrašit obyvatelstvo.mu bylo vyhrožováno pokutami, případně trest- Opírá se o dokumenty z archivů ministerstvaním řízením, jsem pochopitelně fandil všem, co vnitra (StB) a svědectví svědků. Všechny přípa-se o přechod pokusili. Autor píše o době mezi dy doprovází původní fotografie míst, kde seléty 1947 až 1950. Hranice nebyly ještě zadrá- děj odehrával. Názvy německých obcí a samottované a zaminované a šumavští horalé hranici jsou uvedeny původní. Kniha potěší každéhopřecházeli, nebo převáděli osoby. Ať už jako milovníka Šumavy a mě potvrdila zrůdnost ce-pašeráci, či jako průvodci osob platících za lého odsunu (vyhnání) původních obyvatel aútěk z budoucího socialistického ráje. A tak mě následné zničení domů a obcí. Po přečtenípotěšil mimo jiné pravdivý příběh „Krále Šuma- jsem zatoužil ji vlastnit. Vyšla v roce 2017 v na-vy“, ne ten vylhaný z Kalčíkovy knihy a filmu. kladatelství Cattacan a já na ni v knihovněSkutečný král Kilián Nowotny pašoval přes hra- čekal skoro půl roku. Běžel jsem na náměstínici už za první republiky. Strážcům hranice če- k Dobrovským a světe div se, měli ji. Já už taky.lil dokonalou znalostí Šumavy, chytrostí a odva-hou. Nikdy nepoužil zbraně, nikdy nikoho ne- (StJ)zranil. Nikdy nebyl chycen. PS ani StB ho ne-dostali i když při poslední výpravě v květnu1950 byl postřelen, dokázal se vrátit do Bavor-ska. Jeho poslední příběh je napínavě popsánv první půli knihy.Kilián byl velmi pozoruhodný člověk. Byl nevel-ké postavy 172 cm vysoké. Po připojení Sudetk Říši musel narukovat ke Kriegsmarine. Brito-vé v roce 1943 poslali minolovku, na které slou-žil, ke dnu. Kilián se dokázal 6 hodin udržet přiživotě, než byl zachráněn britskými námořníky.Byl jako zajatec vězněn v Británii a po skončeníválky převezen do pevnosti Saint Nazaire veFrancii. Odtud uprchl a po dlouhých nočníchpochodech se vrátil do severního Bavorska.Domů do šumavských Plání už nemohl, jehorodina byla už vysídlena (vyhnána). Ze svéchalupy na Pláních dokázal část svého majetkupřes hranici přenést, jednotlivé části zařízenípřevést koňmi do nového působiště. Provozo-val obchod se dřevem, ale poptávka po nedo-statkovém zboží v Německu (tabák, cigarety,jehly do šicích strojů), ho donutila k návratuk pašeráckému způsobu života.Druhá část knihy popisuje dramatické osudyČtvrtletník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 16

GÉVÉČKO 02 – čt. – ročník 3. – 2018/2019SRDEČNÍ ZÁLEŽITOSTB udějce, kde jsem prožíval měsíc prázd- jak jsme při této činnosti přenesli fiata jednoho nin počínaje rokem 1946 a konče rokem z profesorů, který neprozřetelně zaparkoval na náměstí, přes chodník a umístili jej mezi sloupy 1953, kdy se to s nástupem do prvního podloubí. Vyjet nešlo, tak jsme autíčko velkory-járu budějcké průmky obrátilo a já tam prožil 4 se vynesli a těšili se přízni pana profesora, kte-x 10 měsíců školy, abych o prázdninách pauzí- rý nezapomněl, kdo ho zachránil. Korzování za-roval a odjížděl do rodné vísky, to je ta má niklo, ale 6 Domu kultury Slavie (dříve Němec-srdeční záležitost. A tak, když mě Fík upozornil, kému domu) se, alespoň podle tvrzení autora,že vyšlo to, čehož obálku vidíte vpravo, ne- stále říká Armáďák. Ten by mohl vyprávět o tommohlo následovat nic jiného, než objednávka. jak jsme jej při plesech dobývali bez vstupenekA potom pochod do zásilkovny v Klíčnictví u po- adrenalinovým zdoláváním zadních schodišť a světlíků.toka, které se pro mne poslední dobou staloknihkupectvím. Neprohloupil jsem, i když ze Já vím, že jsem povinnost v Šejkru samozřej-mne málem sedřeli kůži. 220 stránek za 440 mou – recenzovat vybranou knihu a doporučitkaček. Stránka za 2, kdo na to má, řečeno či nedoporučit její četbu – nesplnil. Zabředl jsem do vzpomínek, však víte: srdeční zále-s Paroubkem. Budu muset jednou vynechat žitost. Omlouvám se. Příště se polepším.Korunu, abych ušetřil nějakou korunu. Dosti po-pisu činností a vzpomínek gerontových na mlá- (KčS)dí, které odešlo a nevrátí se víc a pojďme ke Zajímalo by mne, zda se v prvním díle recenzovanéknize. knihy dostalo na úžasnou secesní budovu banky, která ve svých interiérech skrývá nádherné dekorač-Její autor Jan Schinko nám v ní sympatickým ní prvky od Gustava Klimta a jeden obraz znázor-způsobem, připomínajícím řazení hesel v ency- ňující místní pověst. Pokud ne, tak TADY se můžete seznámit – s onou pověstí i bankou (těch 8 minutklopediích, nabízí celkem 100 zastavení u vý- videa jistě zvládnete).znamných objektů soustředěných povětšinouv centrální části města. Co zastavení, to dvě (PpR)stránky textu vždy doplněného o obrázek z his-torie i současnosti. Prostě paráda. Už se těším 17na další každoroční sraz E4B, už 62 let pomaturitě. Dřív se asi do Budějc nedostanu. Mo-žná by některá hesla zaujala i Standu při vzpo-mínce na školní výlet s elektrikáři někdy na pře-lomu šedesátek a sedmdesátek. Třeba číslo 25– Železný most, nebo snad číslo 64 – Split?Kdybychom chtěli dodržet časosled, museli by-chom začít u 64 – vinárny, kam si Standa došatny odložil zakoupené dřevěné kosiště a kdejsme konzumovali a konzumovali. Abychom sepo zavírací hodině dostali ke zmíněné 25, po-chodovali jsme ulicemi Českou, Radniční a Bis-kupskou k Malši. Díky 25 ji Standa, poté cojsem od něj převzal kosiště, překonal pocho-dem po oblouku mostu. Standovi knihu vnutím,ať si přečte, jak bez povšimnutí míjel objektynesoucí v knize čísla 66, 67, 68, 71, 33, 29a alespoň dodatečně přijde Budějcům na chuť.Mně osobně trochu rozesmutnil závěr 97 Ná-městí – korzo, když jsem se dočetl (cituji):Korzování zanikalo v 6o. letech 20. století, nacož měla podstatný vliv televize. Chvíli se udr-želo dopolední nedělní korzování. Patřilo k to-mu i lehce nedělní oblečení, šusťák, tvídovésako a špičaté boty plzeňky. Na druhé stranějsem ještě stihl pravidelné každodenní korzo-vání v druhé polovině padesátek. Vzpomínám, Čtvrtletník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov

GÉVÉČKO 02 – čt. – ročník 3. – 2018/2019MOCE není nikdy MOC aneb Austrálie mezi ďáblem a andělyS liby se mají plnit nejen o Vánocích, jak tvrdí klasik Hubajda a já se toho držím zuby nehty. Příspěvků do příštího Šejkru přibývá, šuplík se plní, a já tímto pl- ním svůj slib z červencového Mišmaše, kde vám poprvé doporučuji knížkuStanislava Moce Tábor na Alligátor River. Moce není nikdy moc, jak tvrdí titulek, takv tom pokračuji.1. UPADLÍ VLASTENCI ANEB ČESKÝ WAKE Petrov, Brno 2003, 120 stran, doslov Josef ŠkvoreckýPět bratru Mácových (Láďa, Olda, Jarda, Tonda a postižený vozíčkář Pepíček v roli vyprávěče pří-běhu) a jejich nejmladší sestřička Bětuška podávají svými osudy vysoce uměleckou téměř biblickyspravedlivou výpověď o české společnosti poslední doby, jejíž dědictví přežívá a otravuje život lidížijících dnes. To napsal Škvorecký a já s ním souhlasím. Snad jen ten Pepíčkův konec… Přečetljsem na jeden zátah.2. SCHŮZKY S ĎÁBLEM – (Schůzky s dáblem + Český dvůr) Šulcc-Švarc, Praha 2011, 252 stránek3. KDE LÉTAJÍ ANDĚLÉ – (Austrálie můj osud + Kde létají andělé)Šulc-Švarc, Praha 2013, 285 stránekSpousta jmen (kamarádi z řad Novoaustralanů: Češi, Slováci, Němci, Angláni, Řeko-vé, místní jména jako Sydney, Darwin, Gove, Orange, Severní teritorium, NSW…a těch jmen povolání co autor absolvoval). Mocovi se podařilo to, že se Australie, dí-ky jemu, stala na chvíli i mým domovem. Tady jsem si uvědomil, co to znamená emi-grace. Kolik je to nesnázi, ale také dobrodružství. Jak to, alespoň zpočátku, táhnedomů. Že čert se může jmenovat Liška a být kulturním atašé na konzulátu. A nějakémoudro závěrem? „…jen jedno jsem věděl s jistotou. Že musím nejprve najít svůjvnitřní klid. Dřív než mě dožene demence, jako dohnala Boba a všechny naše pa-cienty. Dřív než ze mne sloupne všechny ochranné štíty, do kterých jsem se za léta žití nabalil, abyodhalila moji pravou osobnost. Až se tak stane a přijdou si pro mne andělé, snad ze mne budoumít radost a budou říkat: Ten nežil nadarmo a ještě se něco naučil!“Moce vám moc a moc doporučují, je to moudrý člověk, o kterém ti jeho andělé budou mociříci, že tenhle Krokodýl Dundee z Vršovic nežil nadarmo. Celkem pravidelně píše fejetonya vzpomínky na Neviditelného psa.Ještě se vracím k těm zhruba osmdesáti stránkám nazvaným Český dvůr a připoje-ných k Schůzkám s ďáblem. Proč tak činím? Evidentně dětinštím. Nebo vznešeněji:vracím se do dětství. Při čtení svých prvních verneovek a foglarovek jsem si vždy rádmaloval mapy. Tu Jezerní kotliny, tu Tajuplného ostrova. A u Mocova Českého dvorajsem s tím zase začal. Samozřejmě sofistikovaněji než před sedmdesáti lety. Pouzejsem si dopřál svého PC luxusu a četl tuhle beletristickou zprávu o tom, jak si autorpostavil dům V NSW (teď už vím, že to znamená Nový jižní Wales) tak, že jsem si naMapách.cz našel Macleay River a na jejím slepém rameni vesnici Stuarts Point a v tépak ulici Bohemia Court. A pak už byla hračka jít s autorem na procházku kolem tenisových kurtůa knihovny, přejít po lávce pro pěší přes Macleay River a za pět minut být na pláži. A když si todáte jako pohled z letadla, tak uvidíte nejen zelené lesy, písek pláže a modré moře, ale budete-limít jen trochu štěstí, tak uslyšíte i to jak šplouchá příboj. Fakt. Chtěl jsem vám sem přidat obrázekstažený ze stránek Map.cz, ale tak dobrý vládce vlastního compu zase nejsem. Snad Pavel z Buš-těhradu…? (KčS)Čtvrtletník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 18

GÉVÉČKO 02 – čt. – ročník 3. – 2018/2019AHOJ RAKVÁČIO ptimisticky předpokládám, že až budete všichni spokojeni. Venku bude snad zima, ale číst tenhle můj poslední příspěvek do nám to nebude vadit, protože až na výjimky Šejkru zimního (letos posledního) Gé- jsme majiteli sádrokartonu (= ochranná tělesnávéčka, budete se chystat vyrazit do Koruny na tuková vrstva).prosincovou rakvapárty (18. 12.) a nebo naštědrovečerní večeři. Grafouš se zbláznil, říkáte Netroufnu si vám doporučovat pořízení těchto 271 stran i když čtení nebo jen prolistování bysi. Zatím ne, dovolím si oponovat. Jen vás chci vás jistě pobavilo. Koneckonců zadejte si do vyhledávače čeština 2.0 a budte mít zajištěnupozornit na svoje listopadové posílení vlastní plynulý přísun nových slov. Jak my češtináři so-knihovny o další slovník. Jak vidíte z přiložené- fistikovaně říkáme – neologismů. Koneckoncůho skenu jde o neortodoxní slovník dnešní češ- i Čapek v RUR takhle přišel s roboty.tiny. Standa, po mé ženě, největší znalec mýchúchylek, by vám jistě rád potvrdil, že slovníky (KčS)mezi nimi zaujímají přední místo.To poněkud morbidní nejen oslovení v titulkui název Roubasova důchodcovského piva, jsoutermíny čerpané z tohoto slovníku, přesnějiz jeho strany 192, kde se můžete dočíst: rakváč= starý člověk, důchodce, případně rakvapárty= večírek důchodců. A takových skvostů definu-jících pohled mlaďochů na nás geronty tam ob-jevíte hafo. Ale abych nebyl remcaprd (někdo,kdo si pořád stěžuje, jako kuřáci mezi námi, comusí s rauchnou (cigaretou) před hospodu.Kontrolní otázka pro elektrikáře – víte co je torozmrdka? Ale no tak, Otíku, proč hned mysletna… když podle slovníku jde o rozbočovač dozásuvky. Předpokládám, že díky Kytkově se-dmdesátce se pořádně rozpiňdouříme (= roz-jaříme) a že tam nebude ani kousek rozlady(rozlada = špatná atmosféra). A až dojde k roz-prchu (= oficiální konec programu), budemeČtvrtletník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 19

GÉVÉČKO 02 – čt. – ročník 3. – 2018/2019Riesův samoobslužný KINOTVBAR starých i nových perelK inotvbar je samoobslužný v tom směru, že si jej může každý z vás udělat doma a prezentované dílo si budete moci stáhnoutz internetu na této adrese: http://www.hellspy.cz/ - stačí, když se zdezaregistrujete a pomocí SMS uhradíte malý poplatek za stažení.Každý stažený film vás přijde na cenu cca 10 Kč, což je úžasné.Pokud se nedá film najít či stáhnout na uvedené adrese, je zde dal-ší možnost na jiném webu zde: https://uloz.to/.P SAOLO ORRENTINO Na italském filmovém nebi se usadila od počátku druhého tisíciletí nová režisérská hvězda a jasně září. Dokonce tak mocně, že tento režisér získal ve svých 44 letech v roce 2014 Oscara za svůj film Velká nádhera. Že jste se s tímto režisérem zatím nesetkali? Tak to doporučuji dohnat. Česká televize nedávno uvedla jeho skvělou mi- nisérii Mladý papež. Více o tomto režisérovi najdete ZDE. Já bych vám chtěl v kinoTVbaru doporučit především jeho oscarový snímek Velká nádhera a potom další film Mládí. Odpusťte si naVánoce věčné notoricky známé pohádky a zejména ty nové, které ani náhodou nedosahují kvalittěch starých a jejich sledování je totální ztrátou času, kterého již nemáme nazbyt a podívejte se naněkterý film Paola Sorrentina.Velká nádheraS orrentino ve svém jedinečném filmovém stylu opět přináší vizuálně podmanivé komediální dra- ma o hledání smyslu vlastní existence a smíření se s věčně plynoucím časem a stárnoucímtělem. Příběh stárnoucího spisovatele a novináře Jepa zasazuje Sorrentino do prostředí „třpytivé“vysoké smetánky podmanivého Říma a po vzoru filmových velikánů Federica Felliniho a Michelan-gela Antonioniho podává kritiku současné společnosti, žijící v povrchnosti, přetvářce a zaslepeno-sti. Zoufalý Babylon zbohatlíků, politiků, zločinců, filmových hvězd, umělců, intelektuálů, ale i kom-plikovaných i nestálých vztahů ožívá v starověkých budovách a gigantických vilách Říma a sledu-jeme ho očima rozčarovaného Jepa, věčně se utápějícího v poháru gin tonicu a ve vírunekonečných party. A nad tím vším stojí Řím jako krásná, avšak mrtvá diva. Tolik oficiální anotacek filmu. Já dodávám, že popisovat vizualitu filmů Sor-rentina a jejich děj nemá smysl. Prostě je třeba filmvidět. Oscar za cizojazyčný film byl tomuto snímkuudělen po právu.Režie a scénář: Paolo SorrentinoKamera: Luca BigazziHudba: Lele MarchitelliHrají: Toni Servillo, Sabrina Ferilli, Carlo Verdone,Carlo Buccirosso, Isabella Ferrari, Giorgio Pasotti,Franco Graziosi, Serena Grandi, Luca Marinelli,Vernon Dobtcheff, a další.Rok vzniku: 2013, Stopáž: 141 minut Film si můžete stáhnout ZDE.Čtvrtletník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 20

GÉVÉČKO 02 – čt. – ročník 3. – 2018/2019MládíV luxusním lázeňském hotelu ve švýcarských Alpách se každý rok setkávají staří přátelé Fred Ballinger (Michael Caine) a Mick Boyle (Harvey Keitel). Letos se zde Fred léčí pod dozorem své dcery (Rachel Weisz) a mezi léčebnými kúrami s Mickem vzpomínají na své pestréživoty hudebního skladatele a filmového režiséra a se suchým humorem komentují své chátrajícítělesné schránky. Kypící život kolem nich a ostatní excentričtí hosté - jihoamerická fotbalová legen-da, mladý herec z Kalifornie (Paul Dano) nebo současná Miss Universe - jim poskytují bohaté pod-něty k úvahám o mládí, kráse, kreativitě, zkrátka o všem, co zahání myšlenky na blízký konec. To-lik tedy oficiální anotace distributora.To vše by se mohlo stát celkem tuctovým příběhem, jakých bylo na podobné téma stárnoucíchumělců natočeno řada. Mohlo, ale ne při sepsání scénáře Paolem Sorrentinem a pod jeho režisér-skou taktovkou. Ani si neuvědomíte, že se na film díváte 2 hodiny a ani si při tom nestačíte dátkafe. Prostě Sorrentino umí diváka připoutat k obrázkům, které vytváří a jeho filmy vám zůstanouv hlavě.Režie a scénář: Paolo SorrentinoKamera: Luca BigazziHudba: David LangHrají: Michael Caine, Harvey Keitel, Rachel Weisz, Paul Dano, Jane Fonda, Tom Lipinski, EdStoppard, Madalina Diana Ghenea, Emilia Jones, Mark Kozelek, Tatiana Luter, Eugenia Caruso adalšíRok vzniku: 2015, Stopáž: 124 minutFilm získal tři ocenění Evropské film. akad.: nejlepší režie, scénář a nejlepší herec (Michael Caine) Film si můžete stáhnout ZDEČtvrtletník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 21

GÉVÉČKO 02- čt. – ročník 3. - 2018/2019 KONEČNÍK aneb NA POSLEDNÍ STRANĚ vyhrazeno pro pana šéfredaktoraKONEČNÍK NENÍ NEVDĚČNÍK a ví co se patříU ž z toho, kde tento text v dnešním zimním Gévéčku nalézá, musí každý pravověrný abonent tohoto globálního mediálního divu poznat, o jaký že to konečník jde. Ano to je ona šéfovská rubrika, vnuco-vaná vám čtenářům donedávna majitelem, vydavatelem a šéfredaktorem GV. Každý psycholog vám potvrdí,že to co na vás zaútočí naposled, si zapamatujete nejpevněji. Proto usurpoval právě toto místo. Pokrokovšem nezastavíš, natož akciový trh. Když může akcie v rodině převádět kdejaký premiér, proč by to nešloi u nás. Tím jen potvrzuji, že novým většinovým vlastníkem je, světe div se, původní nejhlasitější kritik tétomediální investice, vážený pan StJ. A primárně tady opravdu nešlo o zisk dotací z EU. Vycházel jsem z toho,že správný tiskový magnát (viz mé velké vzory V+W) má předat žezlo na vrcholu a ne až v době krize. Tímna něj (StJ) přešlo i právo a povinnost šéfredaktorování média (dobře mu tak). On už samozřejmě dokázal(šéfováním rubriky Bazárek), že to dokáže. Abych mu to trochu usnadnil, uvolil se druhý nejsilnější akciovývlastník ze tří momentálních majitelů GV, kníže z Buštěhradu PpR, že za něj protentokrát (ale už naposled)napíše Editorial. Neboť to je samozřejmá povinnost páně šéfredaktorova. To jsem jako mnohaletý, dnes užjen emeritní majitel GV považoval za nutné předeslat dříve, než poslední Konečník otevřu věcně.Z imní GV by se vám mělo objevit na před- letí, někteří dokonce z jeho první poloviny. O to vánočně vyzdobených monitorech v do- bě, kdy už na adventním svícnu bude na víc dovedeme ocenit překvapivý závěrečný tri-zapálení čekat poslední svíce. Berte proto tentotext jako můj vánoční dárek. Jestli bude správ- umf paní učitelky. Valná většina těch, co právěně zabalen, to už do jisté míry závisí jen a jenna buštěhradském kouzelníkovi. Já jen pro jis- čtou tento text jsou v podstatě lidé emeritní.totu dodávám, že k porozumění textu je třebashlédnout TOTO video. Pro neintoše neovláda- Doufám optimisticky, snad stejně jako vy, že sející latinu dneška jsou v něm k dispozici i českétitulky – je jen třeba si je zapnout. na českých školách k té úchvatné emerické do-Po zhlédnutí anoncovaného videa z You Tube, konalosti přibližujeme, jak už je v Česku zvy-jsem si vzpomenul na idylické časy, kdy výhra-dy rodičů směřující ke škole, či matikářům byly kem opatrně, po špičkách, váhavě, s nedůvě-starosvětsky krotké. Vybavil se mi jeden, poz-ději v Sokolově dosti známý zpěvák místního rou, podezíravě, švejkovsky chytře, poučenijazzbandu, takto učeň oboru zámečník. Jehootec si dovolil na třídní schůzce rodičů povz- oběma prožitými socialismy. Na druhé straně sidechnout, když se dozvěděl, že malá násobilkanení v případě jeho syna stránkou nejsilnější: uvědomuji, že ve školách jsou také mladí, tou-„Nedělejte mi z něj inženýra, chci, aby byl zá-mečník.“ Kdeže loňské sněhy jsou. žící jako mladí vždy, konat dobro a přetvářetJak jsem rád, že mě mlaďoši řadí do sociální svět. Nebyli jsme lepší. Teď jsme, po tom, cobubliny, kterou označují jako rakváře (viz méupozornění na Hacknutou češtinu v Šejkru). jsme si mnohokrát nabili ústa, jen poučenější.Nebyl jsem, a jsem přesvědčen, že ani většinaz vás abonentů GV, podroben tortuře, kterou Naší další výhodou je, že jsem přes stáří a ag-musela absolvovat matikářka z americké školy.Děkujme osudu, že pocházíme z minulého sto- resivitu lékařského stavu, nejsvobodnější ve svém životě. Važme si toho. Navíc podzimní deprese pomalu končí, čeká nás sladký zimní spánek a po něm milosrdná jarní únava. Vůbec to není špatná perspektiva. A pokud ČSSZ do- drží svoji povinnost a nepoleví v pravidelném zasílání našich zasloužených starobních dů- chodů na naše konta, převážně jistě miliardová, bude nám hej. Navíc žádné žadonění o vyslo- vení důvěry. Tu nám nebesa velkoryse, bez- úplatně a bez náznaku tomiovského vydírání poskytují dlouhodobě. Zaplať pánbůh za to. Aby to nám všem vydrželo, to vám těmito řád- kami přeje - KčSČtvrtletník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 22

T uhle ódu na optimismus mám ve svém archivu už dlouho. Tak dlouho, že jsem zapomněl, kde jsem k ní přišel. Snad na internetu. Nevím, kdo je autoremzákladu textu, ale rád bych jej poznal, musí to být velmi pozitivní člověk. Rád bych sis ním připil do nového roku a omluvil se mu, že jsem jeho text trochu upravil. Určitěby mi to odpustil, zvláště když ho nyní použiji k novoročnímu přání. Ne že bych sámnebyl schopen něco napsat, ale proč nosit sovy do Atén?Jsou lidé, kteří se rozhodnou v malé džunce přeplout oceán a pak už je nikdy nikdonevidí, jsou lidé, kteří léta píší usilovně román, aby se pak v kritikách dočetli, že je totrapný blábol. Jsou lidé, kteří stráví celou dovolenou na úpatí Himalájí s bolestivýmprůjmem a domů se vrátí bez jediného hezkého zážitku a jsou lidé, kteří založí firmu,přijdou o celoživotní úspory a zkrachují. To jsou lidé většinou těžkých, ale krásných,silných a hlavně naplněných osudů. To jsou optimisté.Pesimista nevyleze z baráku, protože by mohl zmoknout, nezaloží firmu, protože bynejspíš prodělal. Pesimista skutečně podstatný osud nikdy neprožije, protože honeunese, protože se mu radši vyhne, nebo ho aspoň nenaplní.Optimismus je druhová vzpoura proti pravděpodobnosti, proti statistice, proti entropii.Optimismus je evoluční biologická síla, díky níž vzniká většina nepříjemností a malé-rů, ale i nové nepravděpodobné věci. Například nanovlákna, vakcína proti vzteklině,penicilin, lék proti depresi, katedrála v Remeši, písmo, pěstní klín, dvakrát esovitěprohnutá páteř, obratlovci, bílkoviny a podobně. A tak přátelé zkusme v novém roce vykonat každý svoji malou vzpouru proti pravděpodobnosti, statistice a entropii. Optimismus není opiem lidstva, ale jeho hybnou silou. Nechť v novém roce 2019 veškeré Vaše konání ponese výrazné stopy úspěchu, spolu se štěstím a zdravím, Vám všem přeje redakce GV.

PPRROO VVEELLKKÝÝ MMNNOOHHAALLEETTÝÝ ÚÚSSPPĚĚCCHH VVÁÁMM PPŘŘIINNÁÁŠŠÍÍMMEE TTRRAADDIIČČNNÍÍ DDÁÁRREEKK,, PPOOMMOOCCÍÍ KKTTEERRÉÉHHOO SSII ZZAAJJIISSTTÍÍTTEE ŠŠŤŤAASSTTNNÉÉ VVÁÁNNOOCCEE SKVĚLÝ RECEPT NA VÁNOČNÍ CUKROVÍ, KTERÝ JISTĚ ZVLÁDNETEGÉVÉČKO č. 2 čt R 3./2018-19 – čtvrtletník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov – vydáno v Sokolově v digitální verzi – 20. 12. 2018 v 15:00 SEČ