GV 2016-04 komplet-VkT3

LOKET NAD OHŘÍPůvabné akvarely zachycující Loket na začátku 19. století.

GÉVÉČKO 4 - 2016VÁŽENÍ A MILÍ ČTENÁŘI GÉVÉČKA né osobnosti Zdeňku Svěrákovi. A víte vy, že v Čechách pod Kosířem (proboha, kde to asiDostává se vám do rukou již sedmé číslo je) otevírá muzeum otce a syna Svěrákových? GV a sedmičku většina z nás považuje Zajede se tam někdo podívat, aby podal zprávu za číslo šťastné. Snad až na toho pána, čtenářům GV?se kterým se Švejk seznámil na policejním ře-ditelství po atentátu na následníka trůnu a kte- Po dosti dlouhé době jsem dostali text panarý byl zatčen díky dnes již klasické větě: „Sedm Karafiáta (žádní Broučci, poslal to Kytka), kterýkulí jako v Sarajevu!“ (Klaus by mohl vyprávět!) zapadá svým tématem do současných obavJá sám osobně, ve spojení s vydáváním GV o schopnost naší armády uhájit hranice našía jeho již sedmým číslem se cítím více oslovo- vlasti. Uveřejňujeme jej ovšem nejen proto, aleván anglickým příslovím: „Když má štěstí za především kvůli jeho osobitému stylu.přítele i vůl porodí zdravé tele.“ Tím chci nená-padně naznačit (prosím neplést s podprahovou Jak předznamenává druhá strana obálky zave-manipulací), že se nám zatím daří a že i tohle de nás PpR tentokráte ve své pravidelné rubri-číslo GV vás nebude nudit. ce na hrad Loket. Apropó – stálé rubriky: tady obcházíme nedostatek vašich příspěvků shlu-Dnešním číslem otevíráme novou rubriku, kte- kováním krátkých textů do monotematickýchrou jsme nazvali „Okno do budoucnosti“ (v an- Bazárků. Pořád jsme přesvědčeni, že předev-glické mutaci Window future). Najdete ji mimo- ším rubrika MiniCéVéčko má to nejlepší stáleřádně na třetí straně obálky, kde nahradila před sebou. Pište! A vezměte si za vzor Valdu(alespoň do doby, než si ujasníme jak to sně- Virta, jehož CV v tomto čísle GV dospělo k zá-movna myslela s omezením některé reklamy věru.a s reklamou na potravinové přípravky povzbu-zující erekci zvláště) reklamní blok. Chtěl bych Vzhledem k tomu, že databáze osobních datbudoucí zájemce o jich se týkající prognózu še- abonentů GV zrovna nebobtná, jsme nuceni setrně upozornit na to, že by bylo dobré, aby před občas uchýlit v rubrice Blahopřání k importuodesláním svého dotazu zakalkulovali i možná osobností mimo prostor GV a sáhnout do data-rizika. Dozvíte se třeba, že budete každé třetí báze globálnějšího charakteru. Prosíme, pokudúterý dojíždět na pravidelná setkání do Koruny jste tak dosud neučinili, o import vašich osob-spolu se svou o čtyřicet let mladší novou part- ních dat na naši adresu. A až si přečtete Ko-nerkou ještě v roce 2025, ovšem na kriplkáře, nečník, nezapomeňte, že jsme vás žádali o vy-což bychom vám samozřejmě vůbec nepřáli. slovení názoru na případnou metálizaci nejlep-Zato všem přejeme jarní slunko v duši. A aby ších externích dopisovatelů – tož vyslovte se.novinek nebylo málo, chceme ještě… nalistujte Poslední dnešní prosba: přestože to s dětmisi Konečník, tam se dozvíte více. umíme (jako rodiče, prarodiče a praprarodiče) – GV nepatří do rukou dětem – mohlo by se vámCentrálním textem tohoto čísla je monotema- to vymstít, viz norský Bre…tický Bazárek, který se rozprostřel díky třem au-torům na celých osm stran a který by vám chtěl Klid a pohodu při listováním dubnovým GVpřipomenout ty příjemnější (jak kdy a jak pro vám, naším věrným abonentům, přeji jménemkoho) stránky kantorského života. Je jen škoda, celé redakce.že autorů nebylo více, rádi bychom přidali dalšístránky. Nejlepší paměť má evidentně Standa,snažili se ovšem i ostatní redaktoři. Hubajdasvým pokusem o systemizaci překonal sám se-be a ještě stačil lecos naslibovat. Nemohli jsme ovšem pominout osmde- sátiny profesního kolegy, který ovšem z místa chá- paného jako poslání zba- běle zdrhnul. A dobře, že tak udělal. Jinak kdoví jak by to bylo s divadlem Járy da Cimrmana. Ano zmiňujeme se o jedineč-Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 3

GÉVÉČKO 4 - 2016Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 4

GÉVÉČKO 3 - 2016 CO V GÉVÉČKU Č. 3 NAJDETE? Mrkněte níže na obsahBazar opotřebených vzpomínek4 – mejdany našich absolventů (Standa Jedlička) .........6 ♦ Plyšový salonek (StJ)............................................................................................................ 7 ♦ Na náměstí v Plzeňce (StJ) .................................................................................................. 8 ♦ Dnes neuvěřitelný příběh (StJ).............................................................................................9 ♦ Mazec večernáků (Jirka Skála).............................................................................................9 ♦ Jak nás vybílili Akademici (Ilona a Olin Horáčkovi).............................................................10 ♦ Maturitní dejchánek nebo-li mejdan (PjŘ) ......................................................................... 11 ♦ Chlastačka (Miloš Hubáček) ................................................................................................ 11 ♦ Monútulna (KčS) .................................................................................................................12 ♦ Okno šéfdesignéra (PpR) ...................................................................................................14Valda Virt vzpomíná – Ukotvení v Sokolově1...............................................................15Zdeněk Jára Svěrák osmdesátiletý3) (KčS)....................................................................17Skupinové superego strojařů1) (Václav Ret) ....................................................................18Branná cvičení3(Milan Karafiát)..........................................................................................20Nezapomenutelný kantor1 - Mikuláš Stankiewicz.......................................................22 ♦ Sanitka (StJ) ........................................................................................................................22 ♦ Šestistovka (KčS) ...............................................................................................................22Trocha historie nikoho nezabije1 (Pavel P. Ries).............................................................24 ♦ Loketský zakletý purkrabí .................................................................................................24Hlášení školního rozhlasu1 (Pavel Janus) ........................................................................26 ♦ Posluněné Slunce a rovnice projektů ...............................................................................26Glosování1 (Karel Černík) .................................................................................................27Máš-li cosi na duši, svěř se tetě Iluši1 (Ilona Horáčková)..................................................29 ♦ Do GV píše osmiletá čtenářka ..........................................................................................29Konečník aneb na poslední straně1 (Karel Černík)..........................................................30 ♦ Řádový den ........................................................................................................................30Okno do budoucnosti3 (StJ - KčS) ..................................................................................31 (1)Stálé rubriky (2)Téma měsíce (3)Volné téma (4)Téma číslaTiráž Toto číslo GéVéčka vychází v elektronické podobě 18. 4. 2016 na internetu (http://fotovideo.ries.cz/fotogalerie/mesicnik-gv-2/) a v tento den jsou také abonenti upozorněni e-mailem na elektronické vydání. V tištěné podobě vychází pro členy rodiny a příbuzné 19. dubna 2016 a je rozdáno ve stejný den v restauraci Koruna v Sokolově. Majitel, vydavatel a šéfredaktor: Karel Černík Generální šéfdesignér: Pavel P. Ries Hlavní ilustrátorka: Zuzana Onderová Redakční rada: Karel Černík (KčS), Ilona Horáčková (IhP), Pavel Janus (PjŘ), Stanislav Jedlička (StJ), Zuzana Onderová (ZoO), Pavel P. Ries (PpR) Adresa redakce a kontakt: někde v Sokolově, [email protected]ěsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 5

GÉVÉČKO 4 - 2016BAZAR OPOTŘEBENÝCH VZPOMÍNEK Standy JedličkyP o relativně úspěšném prvním monotematickém Bazárku, který nás vzpomínkami zanesl mezi brázdy bramborových lánů, si šéf rubriky,sám velký StJ, uvědomil, že nejen prací živ je člověk školský a jak jev Čechii zvykem - od zdi ke zdi - zařídil, aby dnešní, rovněž monotematic-ký Bazárek, naplnil známé antické: „Chléb a hry.“ Přesuneme se tedy ve vzpomínkách z podzimních bramborových lánůdo časů, kdy se odcházející ročníky loučí po zkouškách či maturitách se svoji alma mater. To řeší svými texty Standaa to úvodní obecnou studií a třemi příběhy, ve kterých nás postupně zavede nejprve do plyšového salonku v Čecháči,poté do dnes již bývalé Plzeňky, aby skončil v prostorách školy. Jirka Skála vyrazí za svými večerňáky až do Šindelové,co vyrazí – nechá se tam odvézt automobilem. Ilonka jde ještě dál a její Akademici „zapracují“ až na Hracholuskách.Přiznal se i pan ředitel. Miloš se pak v Chlastačce pokouší systemizovat léty nabyté (nablité) zkušenosti. Nonútulna tvo-řící závěr „mejdanové“ série nám připomene, že mejdla nepořádali jen žáci, ale, a to při každé možné příležitosti, i jejichučitelé. Bazárek pak vtipně uzavírá okno pana šéfdesignéra s obrázkem Zuzky, která jich do tohoto Bazárku přidalavíce. (KčS)MEJDANY NAŠICH ABSOLVENTŮJsou vzácné okamžiky, kdy třídy i učitelé tradiční rituál, kde obě strany projevují hranou mají stejný zájem, což se v průběhu škol- lítost nad ukončením vzájemného vztahu, po- ních let nikdy nestávalo. Učitelé mají po- dobně, jako když se podřízení loučí s neoblí-slední příležitost, jak se ukázat z lidské stránky beným šéfem, odcházejícím do penze, do vyš-a přesvědčit i hloupější žáky (ti chytřejší nato šího úřadu, do parlamentu, nebo prostě do ...mohli přijít už dávno sami), že nejsou naprostí Doufám však, že následující úvahy, krátkáidioti a že mají i některé lidské znaky. Z druhé vzpomenutí a příběhy usvědčí tento úvod z ne-strany je tu podobná snaha žáků ukázat, že ná- pravdivosti.zor učitelstva na třídu, jako na tlupu debilů, po-strádající jakékoliv zájmy a schopnosti, neplatí A že jich panečku bylo. Jak jsme jen potěšilistoprocentně. Tedy se jedná o komedii, ve kte- pana doktora Berana, který nás hbitě zařadilré se účinkující tváří, jako někdo úplně jiný. mezi kvartální pijáky, nižší kategorii chronic-Ovšem výsledek obou snah nelze přesně vy- kých alkoholiků a naše játra do kategorie těžcehodnotit, neboť setkání obvykle skončí ztrátou pracujících. O ztrátě mllionů (miliard) synapsíschopnosti zúčastněných se vyjadřovat, udržet ani nemluvě. Přesto, když se v úterý rozhlédnumyšlenku a v krajních případech i obsah vnitř- po KORUNĚ, vidím, že jsme to zvládli náram-ností. Pomíjím úvodní část, kde pochvalné pro- ně. Všude samý mladý chlapec (samozřejmějevy (připomínající dřívější projevy prvomájové) i děvče), poznáváme se, některé si pamatujipřevažují a jsou podobně pravdivé. Proto se i jménem a všichni jsou ducha bujného a těl za-můžeme shodnout jen na tom, že se jedná o chovalých. Ovšem nic z toho mi nepomáhá, teď, když sedím nad listem prázdného papíru a potřebuji si vzpomenout. Právě proto, že mej- danů bylo tolik, mi splývají dohromady a těžko lovím v děravé paměti. V hlavě starce se honí jen pár vzpomínek. Jak jsem původně byl roz- pačitý z pozvání na takovou „slezinu“. Co tam budu dělat? Že by potřebovali Kašpárka? Co když si tam někdo bude chtít se mnou vyřizovat staré účty? Rozhodně důvodů bylo dost. Ve snaze dosáhnout nejlepších výsledků jsem ne- pracoval vždy v glazé rukavičkách. Znáte mě, co vám budu vyprávět. Jít ale musím, nejsemMěsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 6

GÉVÉČKO 4 - 2016srab. Ale obavy se ukázaly jako zbytečné. Na- jsem se neúčastnil předání. Karel to ale jistěopak zdálo se, že na závěr mě většinou po- a s přehledem zvládl. Nakonec i kyselý úsměvchopili (snad) a nenechali mě spadnout mezi osvěží...kantory neoblíbené. (StJ)Druhým problémem byla má životní zásada „pi-ju jen za svoje prachy“. Hanba by mě facko-vala, kdybych měl vyžírat to, na co našetřili zesvého kapesného. To mě trápilo až do situacekdy se i našim svěřencům při placení závěreč-né útraty nedostávala hotovost a situaci muselizachraňovat hosté. (Karel i já). Pak jsem seuvolněně a s radostí loučil s každým dalšímročníkem. Zůstal jediný problém. Obligátní dartřídnímu na rozloučenou. Dodnes na mě napůdě vyčítavě hledí sady skleniček na víno, ká-vové soupravy karlovarského porcelánu a dalšípraktické dárky (víno, ani kávu nepiju). Co todalo práce, než se Ústavem rozšířila informace,že pěkným dárkem (pro mě) je plná láhev s pla-chetnicí na etiketě.Musím se ale přiznat, že pod vlivem mého oblí-beného čínského přísloví „Život zvládáme s ús-měvem, nebo vůbec“ jsem si nemohl odpustit,že když se mě přišly zeptat žákyně Karlovy tří-dy, co by mu udělalo radost. Chápejte, takovánahrávka, tu nejde nevyužít. Informaci, že Karelmiluje plyšová zvířátka uvedla děvčata ve sku-tek. Když mě kdosi informoval, že je viděl jakvlečou z hračkárny toho největšího (nejmíň me-trového) medvěda, tak jsem si smíchem prod-loužil svůj život nejmíň o týden. Jen lituji, žePlyšový salonek víru a houslí, šustot nadýchaných šatů diskrét- ních slečen na objednávku a pokud se přidáP lyšový salonek vyzařuje kouzlo zašlých i něžný vliv oblíbeného nápoje (božkofoly) člo- časů. To se ještě Čecháč jmenoval Ho- věk snadno opouští své zásady. tel HAHM. Měkká křesla a klubovky po-tažené tmavě rudým sametem navozují pocit, Tak i já jsem tehdy zaváhal. Před mnoha letyže je slyšet slabou ozvěnu náladové hudby kla- v řečeném salonku proběhl rozlučkový večer s končící třídou elektrooboru. Jako vždy zábava Pohled z ocelového mostu vybudovaného r. 1879 plynula a pití chutnalo. Neformální šéf třídy (Ka-na Nádražní ulici. Vlevo je hotel Götzl, po přestavbě lhoun se snad jmenoval) si přivedl svou dívku štíhlou tmavovlásku, nejen hezkou, ale i vtip- od architekta Böhma v r. 1924 hotel Hahm. nou. Dobře jsme se bavili vzájemným vychvalo- váním přítomných, naší školy a života vůbec. Později se ukázalo, že dívka má čirou náhodou v kabelce tmavou paruku. Nevím, zda jsem to byl já (ale spíše ne), kdo přišel s nápadem, zda si ji nechci zkusit. No, kdo by nevyhověl krásné dámě? Zkusil jsem a majitelka mi ochotně při- česala a upravila bujnou kštici, rovnající se přinejmenším ozdobě Černikovy hlavy. Zcela náhodně jsem se tak stal, hlavní atrakcí pozná- vací soutěže „kdo by to mohl být“? „Řada pří-Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 7

GÉVÉČKO 4 - 2016tomných mě nepoznala, ovšem to mohlo být náhodou, nikdo nerozptýlí a pravdu se po čtyři-způsobeno i jejich stavem, ve kterém by nepo- cetiletech letech už nedovím.znali ani vlastní matku a naopak. Dnes už mépodezření, že celá zábava nevznikla jen tak (StJ)Na náměstí v Plzeňce řevem nebyli rušeni ostatní hosté. Další výhodu soukromí využil kolega (Ml), když byl zklamánN ěkteré třídy má člověk z těžko vysvět- nedostatečnou nabídkou lihovin, ve které chy- litelných důvodů raději, než ostatní a tak běla jeho oblíbená láhev s lidskou tváří. Tedy mu zůstanou v paměti více. Nebo je to neváhal a doplnil sortiment nákupem v prodej-snad tou krásnou ručně malovanou pozvánkou, ně na protější straně náměstí. Dále si má dě-kterou jsem dostal od své třídy E 3 A, abych 29. ravá paměť zachovala vzpomínku na kolegu6., nevím už kterého roku, přišel na „komplexní (No), který se (doufám, že nechtěně) objal veprověření schopností žactva“ v restauraci PL- vchodu s pinglem nesoucím nálož plných půl-ZEŇKA na Staráku. Dodnes mi tahle pozvánka litrů a roztočil jej. Nějaké štěstí přitom vzniklozarámovaná visí nad stolem a připomíná onu a řada sklenic přišla o dobrou míru. Zbytekdávnou událost. Pozvánku nabízím výše k ná- oslavy jsme zvládli zdatně, až na jednoho ab-hledu, pokud jste ji už neprozkoumali na obalu solventa, který se následného dne sháněl veGV, ale s hanbou musím dodat, že na výsledky škole po svém výučním listě. Měl ho však zapo-„komplexního prověření“ jsem naprosto zapo- menutý na kamnech v restauraci, kam ho odlo-mněl. Zřejmě dopadly tak dobře, že nikdo ne- žil z obavy před politím pivem. Našel se, a všemusel zkoušku opakovat a tak není skoro co se v dobré obrátilo.psát. Jen znalci Starého náměstí si připomenoudávno zaniklou dvoupodlažní hospodu. (StJ)V přízemku pivnice, v patře salonky, kde našímMěsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 8

GÉVÉČKO 4 - 2016Dnes neuvěřitelný příběhŽ ili jsme ve zvláštní době. Navenek bylo za- provoz k záchodkům houstne. Pedagogický do- kázáno všechno, uvnitř jsme dělali co nás zor se předhání s absolventy ve vzájemných napadlo. Tak po jednom závěrečném ve- poklonách a ve vyprávění školních příběhů.čírku nás vyprovodili z hospody. Na zavírací Přípitky se rychle střídají. Se stoupající hladi-hodinu ve všední den se dost dbalo, soudruzi nou promile a endorfinů ze mne pomalu od-ráno musíte do práce. A co teď, noc byla ještě plouvá tíha života, usedám na zem, abych uniklmladá, jít domů? To ani náhodou. Jdeme do z vlivu gravitace a mohl se nerušeně věnovatškoly. Tehdy nebyl žádný vrátný, žádná praš- oblíbeným filosofickým úvahám, tentokrát natěná bába s nožem, jen zamčená tmavá bu- téma „Ráj v láhvi od rumu, co zbývá z rozumu.“dova školy a my máme klíč. Zvláštní pocit, léta Když už mám dost rozumových argumentů po-známé prostory se v pozdní noci jeví zcela ji- hromadě přerušuje mé úvahy zlotřilý Čerňas.nak. Zbytek mé třídy a já vyrážíme do patra, do Z mě neznámých důvodů navádí nerozumné ji-mojí staré učebny tehdy měření (25). „Žáci (ab- nochy, aby mi natřeli hlavu čabajkou. Našli sesolventi) posaďte se na svá místa.“ Bude po- i tací vyvrhelové, co by pro nejapný žert ze-kus. „Službo rozdejte kádinky 150 ml z chemic- směšňovali laskavého vyučujícího, který o někého skla. Dali jste mi láhev rumu, tak já vás celé tři roky nezištně pečoval. Přerušuji své fi-všechny pohostím.\" Bohužel nejsme v Galileii, lozofování a vstávám, abych zabránil nejhor-mně se zázrak nevede. Z půllitrovky nejde na- šímu. „I ty Brute?“, kárám svého kolegu. Všakplnit ani polovic kádinek. Obecenstvo zírá, co na to doplatíš, jako že je Thor nade mnou. Ne,provedu, jak se jako obvykle vylžu. Že by „pří- že by tě musel praštit svým kladivem, stačí že tistroje jsou zastaralé a vzduch zavlhlý“? To ni- žák Rumlena pozvrací pracovní plášť. A pak, žekdy, z katedry vytahuji vlastní litrovku a doplňuji spravedlnost není. Náš mejdan skončil před ro-zbytek nádob. Mám potlesk na otevřené scéně. zedněním bez problémů. Jen nevím, kde jsemUkláním se a bombardujeme se přípitky a sliby skončil já, nejspíš u Černíků. Když jsem dovz-jak se budeme pravidelně scházet. Štěstí, že pomínal přemýšlím, jak by to asi s námi do-jako všechny sliby i tyhle budou nesplněny. Ji- padlo dnes. Chybí mi dokonce i představy. Nenak by má játra prošla procesem zkamenění, nebyli jsme disidenti, prostě jsme žili na plnýpodobně jako uhlí. plyn.Vedle, ve třídě u Karla, se rozjíždí mecheche (StJ)s druhou třídou. Budovou zní hudba, na chodběMazec večerňáků rád Milan Mládek. Řekli jsme si ahoj a já jsem se ho zeptal, zdali umí hrát dobře kulečník. Ve-N a večerní průmyslové škole elektrotech- čerňáci byli netrpěliví a nabízeli nám, že při hře nické se v prvních ročnících vyučovalo. na 200 šťouchů nám dají 50 šťouchů fóra. Mezi Druhý ročník už oslavoval ukončení stu- tím mi Milan suše sdělil, že hraje 10 - 20 šťou-dia v Šindelové. Každý pozvaný učitel si odučil chů naráz. Já jsem odvětil, že slibuji, že se bu-své předepsané hodiny. Po odučené poslední du snažit a nebudu mu to kazit. Milan prohlásil,hodině, v některém z prvních ročníků, si odložil že žádného fóra nechceme. Hra začala a jenvěci do kabinetu. Když vyšel ze školy čekalo už tak pro představu Milan uhrál 17 šťouchů a jána něj auto, které ho odvezlo do Šindelové. Já po chvíli 7 šťouchů. Večerňáci uhráli dalekojsem vyučoval tenkrát poslední hodinu u prváků méně a tak to pokračovalo až do našeho vítěz-večerňáků. Převlékl jsem se v kabinetu a od- ného tažení. Mládek se Skálou vyhráli 200 :kráčel jsem před školu, kde na mne čekalo také 100 + nějaké drobné, což není důležité si pa-auto s řidičem. Dojeli jsme do Šindelové k hos- matovat.podě. Před hospodou už stála služba a po poz-dravu následoval přípitek na uvítanou. Zábava i přípitky pokračovaly. Najednou došlo k soutěži, kdo dřív spořádá večeři. NastejnoPo vstupu do hospody jsem si stačil jen odložit dojídali Mládek a Skála, třetí byla Maruška Bri-věci a byl jsem osloven studenty, zda nastou- čová. Tu najednou přišli převlečení večerňácipím proti nim do utkání v kulečníku s některým za příslušníky VB se zkušebními balónky naz kolegů vyučujících. Moc dlouho jsem se ne-rozmýšlel, protože právě kolem nás šel kama-Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 9

GÉVÉČKO 4 - 2016alkohol a všichni úspěšnější soutěžící museli Hrálo se a zpívalo. Novák je vynikající zpěvák,povinně fouknout do balónku. Milanův a můj když má náladu a chce zpívat. Mě stačilo jenbalónek byly zelené. Byli jsme ze soutěže vyřa- se soustředit a přidat basbaryton. Obecenstvuzeni a vítězkou se stala Maruška Bričová a ob- se soutěž líbila. Naši soupeři neměli šanci násdržela 1. cenu - nějaké hezké prostírání. Pro- přezpívat. To už byla moje manželka Jiřinaběhlo několik scének za sebou. Dokonce i oblí- v sále a čekala, že se rozloučím s přítomnými,bená pohádka o babičce ovečce. Mezi scénka- protože dohodnutý čas k mému odjezdu byl ně-mi se zpívali různé písně. kolik dní předem stanoven na 21 hodin 30 mi- nut. Začal jsem se loučit s přítomnými. VedleZnenadání se objevil ředitel Pavel Krejča se mne seděla Maruška Bričová (moje uvádějícísvou skupinou (obsazení vozembouch, kytara učitelka do pedagogického procesu) a říká mi:a další nástroje). Skupina měla i mikrofon. Hráli Teď nemůžeš odejít, ještě jsme nezpívali ty Mo-velmi dobře, někdy i vynikajícně. Pak přišla vý- ravské písně. Sehnula se pod stůl a vytáhlazva . Kdo z vás kantoři bude soutěžit ve zpěvu HELIGONKU. Začala hrát a zpívat, my ostatníproti této kapele? V sále se ozývalo Novák, jsme se přidávali. Bujará oslava pokračovala ažNovák, Oťas... Ten přišel před kapelu odkro- do ranních hodin, kdy jsme se rozloučili a jelikovaL si nějakou optimální vzdálenost, zastavil do svých domovů.se a oslovil mne: „Jirko, pojď ke mně. nemámenástroje, nemáme mikrofon, ale nedáme se.“ Jirka SkálaJak nás vybílili AkademiciP oslední nezapomenutelnou partou stu- tak společně k fázi „restauratérské“, jak k dílu, dentů se nám před odchodem do Mace- tak k jídlu a k pití samozřejmě také. Komu čest, chy měst stali tzv. Akademici. Vznešený tomu čest. Naši věrní však byli a jsou kromě ji-název si skupina zasloužila svou entuziastickou ného i velmi empatičtí přátelé a k ránu se pro-činností pod hlavičkou Nadace Akademia, díky bouzeli s výčitkami, že nám přerušili práce naníž se nám podařilo zpestřit život středoškoláků rodinné nemovitosti.okresního města… K radosti své i mládežejsme uspořádali festiválek Acarock, dva ročníky Spontánně se začali chápat náčiní a po vzoruMiss Academia a Talentu roku ne několik men- hledačů odkazu Járy Cimrmana se stejně jakoších akcí. oni teoreticky opírali o studii akademika Šmejdi-Skalními členy týmu byli Břichi, Kapi a Juhy, ko- la „Tajemství jeskyně Altamira“ a s použitímlem kterých se sdružovala parta dalších nad- hloubkového izotopového detektoru, škrabek,šenců. S takovou bandou nebylo opravdu lehké smetáků a lopatky ryli do historie. Postupně sese rozloučit, scházeli jsme se tedy přirozeně tak před jejich i našimi zraky střídaly malířskédál, i přes vzniklou vzdálenost. techniky i dobové styly. Po odstranění svrch-Zůstali nám věrní po našem odchodu i po jejich ního okru jsme narazili na „brusel“, jehož od-maturitě. A tak nás přepadli i jednou v létě na vážné diagonální blesky se propily i do spod- ních vrstev porevolučních optimistických váleč-chatě v osadě Butov u přehrady Hracholusky. ků. Následovaly špatně klížené barvy z II. svě-Přerušili jsme letní rekonstrukční práce a přešli tové války. Pod nimi jsme narazili na malbu z roku 1938, kdy místní henleinovci na počest paktu se slovenskými klerofašisty prosadili mí- sto vápna hlinku. Dál jsme odloupali řadu nátě- rů předválečných, dokumentujících, jek před- chozí majitelé měnili barvu podle momentálních výsledků volebního boje. Mezi nimi kladly nej- větší odpor čtyři brčálově zelené agrární vrstvy. Odhalili jsme i čistě bílou malbu z roku 1930, kdy se v lesích sešla bouřlivá schůze stávku- jících dělníků, a kdy lokál vybílilo četnictvo. Když jsme sloupali jásavý červenomodrobílý nátěr z roku 1918 a zaznamenali dvě chybějící vrstvy I. světové války, kdy se v chatě nema- lovalo, nenarazili jsme ani na krásné secesníMěsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 10

GÉVÉČKO 4 - 2016šablony, ani na nápisy Járy Cimermana. nápis: „Čuraje do mísy, píšeme podpisy.“ Dnes bychom řekli, že byl v dalších letech „olajko-Zklamání bylo nutno náležitě spláchnout a po ván“ mnoha čárkami, z nichž vyrostl pěkný plot.zahlazení stop štukem a následném vybílení sinaši Akademici vykompenzovali absence nápi- S použitím textu DJC vzpomínalisů vytvořením nápisů vlastních ve vyhrazeném Ilona a Olin Horáčkoviprostoru toalety. Mezi nimi se nejvíce skvělMaturitní dejchánek nebo-li mejdanD ovolím si parafrázovat slova klasika čes- Dvacet osm let si snažím vzpomenout, jak to kého humoru: „K maturitě patří mejdan, dopadlo, ale už na to asi nepřijdu. Ani nikdo ze jako k velbloudovi hrb.“ Ne jinak to bylo spolužáků, dnes už absolventů. Na místo činuv roce 1988 i ve třídě M4 (MDSV). Pomaturitní na chvíli přijel i náš třídní, více než otec. Byl tomejdan byl. I přes ztrátu jednoho neodmaturují- fajn chlap, na kterého se nedá zapomenout.cího, dnes významného podnikatele v autoop- Jsme mu asi všichni vděční za to, jaký byl, pro-ravárenství, těšili jsme se všichni. Tedy všech tože takový se snažíme být občas všichni. Po-šestnáct kluků (holky byly vždy jen asi tři, zoruhodností mejdanu bylo, že nám na něj vyz-elektrikářky). Po rozsáhlé diskusi na téma „ve byly drobné z plesu. To je dnes skoro vzácnost,které hospodě jsme ještě nebyli“, se rozhodlo. protože plesové peníze obvykle projdou pleso-Svatava - Olšičky, to je cíl oslavy našeho vítěz- vým barem, ale už ne dveřmi ven. Mejdan bylství. A byl. Bezprostředně po předání maturit- normální. Neuměli jsme asi ještě naplno dělatního vysvědčení, tedy druhý den, jsme zaplnili věci, které dnes umíme i na „půl plynu“. Vzpo-malou hospůdku u Svatavky. Kdo měl tenkrát mínka mlhavá, přesto světlá. Vždyť to byl malýten nápad, netuším. Možná průserář Radek, krůček do života, ale velký krok pro lidstvo.který bydlel kousek. Ono to je ale jedno, vět-šina z nás si stejně konec vybavuje „v mlze“. (PjŘ)Chlastačka Plesy na naší škole se organizují od roku 1970. Domnívám se, že to má být oslava toho, že žá-V ážení a milí přátelé, kamarádky, kama- ci jsou připraveni skládat na konci školního ro- rádi. Překvapil Vás tento úvodní nápis? ku zkoušky dospělosti a dále proto, že je to do- Je to záměr, protože tento příspěvek je brá reprezentace školy. Ano, souhlasím, alevytvořen na základě požadavku redak-ční rady opak bývá pravdou. Žáci z počátku plesu nepijíGévéčka. Ano - na minulém setkání v Koruně alkohol, zato - po půlnoci se zábava zvrhnezazněl požadavek – „Miloši napiš něco o tom, v pití carských důstojníků (vedení školy a uči-jak se slavil/slaví Den učitelů, konec školního telé v tuto dobu většinou opouštějí taneční sál).roku, vánoční večírky, mazce aj.“ A tak jsem Vydrží jen trénovaní jedinci a tříďas! K even-našel společný jmenovatel těchto akcí - tuelním škodám se po plese většinou nikdo ne-popíjení - zkrátka „chlastačka“! hlásí. Vedení školy si pak do kolonky - Maturitní ples - zapíše - splněno! (Vzpomínám na krásnáMám sice v hlavě náměty na další články (ma- a zajímavá ukončení plesů u Černíků - Karleturity, přátelská setkání se Šteflem na braňáku napiš o tom!)či lyžařských kurzech, konflikt s vedoucím ZK-NV V. Štemberou, ZUZ na naší škole a další 2. Lyžařské a branné kurzypříběhy - vzpomínky), ale dnes to budou úvahyna téma alkohol. Začal jsem tedy „přemýšlet“ I zde se konzumoval (konzumuje?) alkohol a toa najednou jsem zjisti, že si nic nepamatuji. z důvodů čistě zdravotních. Důvod? Na lyžař-Proč? Buď jsem upadl do takového stavu, že si ské stopě a při plížení v mokré trávě je zima,vážně nic nepamatuji, nebo si nechci nic pama- vlhko, chlad a žízeň. Takže malé množství ru-tovat, nebo se za své chování v tomto stavu tak mu podávaného v kratších intervalech je prach-trochu stydím. Přesto vám dnes popíši, jak se sprostá prevence. Když se však ráno probudíštakové „společenské pití a zábava“ uskutečňu- tak ouvej. Nejenže tě bolí hlava, ale ty musíšje v různém prostředí, v různé společnosti baví- předstírat, že jsi v pořádku a musíš vést výcvik.cích se lidí. Takže:1. Závěrečné plesy učňovské a pozdějimaturitní plesy.Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 11

GÉVÉČKO 4 - 20163. Pomaturitní večírky zvané mazce (od solventů sešli č t y ř í ! Co potom s načatýmslova zmazat se - opít se) opileckým večerem. Kromě zajímavých zážitků mám i jeden zážitek velice nepříjemný. Stalo seTady je to vždycky zajímavé. Nejen, že se ab- to v červnu 2001, kdy jsem po prvním dnu ma-solventi opijí (někteří doslova ožerou), ale hlav- turit (u třídy 3PE, kde jsem dělal třídního), bylně tím, že se zvlášť otrlí jedinci snaží navázat pozván do sportovní haly k „Čibimu“ na jednobližší styk s pedagogy tím, že jím nabízejí ty- pomaturitní pivo. Toto jsem ani nedopil, na ces-kání. Oni je přece (ty kantory) už nepotřebují, tě domů jsem zkolaboval a druhý den jsem le-mají již maturitní vysvědčení či výuční list „v žel na operačním sále v plzeňské nemocnici.kapse“ Takže - ahoj Miloši, nazdar Stando. Moji studenti se zachovali velice korektně – us-(Pravdou zůstává, že jsem tímto způsobem zí- pořádali mazec až v listopadu na rekreačnískal celou řadu kamarádů a kamarádek, kteří chalupě na Bublavě. Patří jim dodatečně můjjsou dnes také v důchodu!) Nejhorší je, když se dík.mazec pořádá v restauraci ve středu města -např.. „na Střeláku (dnes111)“! To potom jezdí 4. Co říci závěrem.policajti a sanitky na záchranku v krátkých ča-sových intervalech. Lepší je dělat mazec ve Naznačil jsem v tomto zamyšlení některé zá-Svatavě v „Olšičkách“. To se může zvracet pří- žitky z pijatik. Nevím, jestli Vás to zaujalo, jestlimo do Svatavky. Ještě zajímavější je setkání jste to přečetli. Doufám ,že Vás zaujmou i dalšíabsolventů po několika letech. Jelikož třídy se příběhy z moji kantorské kuchyně. Domnívámvětšinou pravidelně nesetkávají (např. po 5-ti se však, že bychom měli hledět nejenom doletech), dochází k paradoxům, že se jednotliví minulosti, ale měli bychom se zamyslet nadabsolventi nepoznávají (např. setkání po 30-ti budoucností našeho zajímavého a náročnéholetech). Horší je to, že vyžadují od kantora, aby povolání.je bavil a řídil zábavu. Kladem zůstává, že sepije většinou kvalitní alkohol. Od určité doby Z kulturního střediska – hospodyodmítám setkání mimo sídlo školy - Sokolov. Vás zdraví MilošNa setkání elektrikářů v Nové Roli se z 25 ab-NonútulnaZ namená-li slovo útulna podle slovníku spisovné češtiny vysokohorskou chatu bez obsluhy (tedy ne s obsluhou bez), potom titulek nechce říci nic jiného, než to, že i v našem případěpůjde o krytý prostor nabízející bezpečný úkryt, ovšem ne ve vysokohorském prostředí, ale zatos obsluhou. Pravdou je, že v průběhu let změnil tento prostor své souřadnice, i když zase ne přílišvýrazně. Pořád si udržoval svoji výjimečnost tím, že byl od Ústavu vzdálen necelých 250 metrů.Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 12

GÉVÉČKO 4 - 2016N onútulna byla od samého počátku ve společném jmění manželů Č. Jedno z dlouhýmí dolními končetinami trčí do středu obýváků. To bylo v tom čase, kdy do nonútulnyprvních využití je známo naprosto přes- zavítali i dva cizinci – Rusové - které přivedlně: 21. března 1969 (proboha bez tří let už půlstoletí) se zde shromáždili kolegové bydlící v tédobě na ubytovně HDB ve věžáku, aby přispělisvým dílem k vítězství našich nad Sověty namistrovství světa v hokeji. Přispěli tím, že vesprávnou chvíli posunuli plechovým parnímválcem malého Boba na správnou stranu. Tímzajistili ono slavné dvoubrankové vítězství, pokterém následoval onen historický průvod měs-tem doprovázený saxofonovými fanfárami předOV KSČ na Starém náměstí. To byl konec 60.let. A i v létech 70., 80. a 90. Zažila nonútulnanejedno vítězství.Většina ústavních plesů končila útulně v non- právě výše jmenovaný. Mohl, tehdy ještě neby-útulně, která měla zavírací hodinu pokaždé blí- ly vyhlášeny žádné sankce, spíše naopak.že k ránu, než oficiální prostory Horňáku. Ne-jen plesy zaháněly pedagogické oudy Ústavu Stejný prostor, jen o patro výše obývala v těchdo těchto prostor s jejich vždy připravenou zel- létech rodina soudruha školního inspektora, je-ňačkou, rumem i vínem. Také mejdany po pe- hož manželka byla ředitelkou VUMLu (pro ne- pamětníky: tehdy jediná sokolovská univerzita). Oba dva rozhodně nepatřili mezi abstinenty a tak se domem často ozýval velmi hlučný zpěv. A musím přiznat, že soudruh inspektor byl vý- borný zpěvák. Ne všichni obyvatelé domu s tím byli ovšem srozuměni. A tak, když šéfa nonútul- ny oslovila jednoho rána (po maturitním plese) investigativní domovní důvěrnice a ukazovala v čerstvém ranním sněhu spoustu stop mířících od našich domovních dveří (evidentně od bot, které hlídal Karel Ivan), stačilo říci: „To zase by- lo něco, že paní…“ a zvednout zrak významně o patro výše.dagogických radách i mejdany končících roční- Nonútulna by si snadno poradila i s dnešnímků, především večerňáků, nalézaly své defini- protikuřáckým běsněním. Důkazem budiž jejítivní ukončení v nonútulně. A že jich za ta léta kouřící spolumajitelka, které sám zástupce probylo nepočítaně. Důkazem jsou nejen ty dvě odborný výcvik neúspěšně vysvětluje, jak jefotky doprovázející tenhle článeček, ale přede- kouření nezdravé. K dispozici byly vždy a zavším vzpomínky návštěvníků. A dovolte, abychocitoval ze vzpomínek Karla Ivana, kterého„čas naučil, pokoře“ příslušný odstaveček: „Ta-ké mne hned napadne, jak jsme po maturitníchplesech chodili nad ránem do rodiny Č. a kromšláftruňků přijímali zelnou polévku a nakoneckončili ve vodorovné poloze. Všude, kde se da-lo… Jednou jsem se ráno probudil v předsíni,kde jsem hlídal obuv a oděvy kolegů. Rádvzpomínám na lidi veselé, milé a férové… prvníkolegy.“Zajímavé bylo i to, že přestože byla nonútulna všech okolností hudba (byť jen reprodukovaná)vybavena i běžným množstvím sedacího nábyt- a užít si mohli i zájemci o tanec. Za zmínku rov-ku sedávalo se zcela pravidelně také na pod- něž stojí to, že ani při maximálním počtu náv-laze. Dodnes vidím Vaška Štefla jak se opírázády o radiátor ústředního topení a svými ne-Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 13

GÉVÉČKO 4 - 2016štěvníků, nikdy nedošlo k sebemenšímu poško- útulny, po návratu ze západní 15tileté emigra-zení mobiliáře nonútulny. A to se mezi návštěv- ce, uvažují o jejím opětovném otevření. Ovšemníky pohyboval jednou i zubr, pardon Zubr. Za- o jedno patro níže, takže vyhlídka už nebudejímavé také je to, že ti nejdelší, častí dvoumet- taková, jaká bývala. Ovšem vzhledem k změněroví, klienti nonútulny se nejraději ukládali na kvality vidění potencionálních návštěvníků by tokuchyňskou podlahu ne podél, ale naštorc (jako snad nemuselo vadit i vzhledem k tomu, že vý-například jistý PpR), zřejmě nějaký prenatální stup do nově otevřených prostor je o celých 20atavismus či co. Naštěstí se nedožadovali otev- schodišťových stupňů nižší.ření ledničky, což by jím umožnilo narovnat sisvé čtyřiačtyřicítky. Jak říkají Němci: „Jedem Vogel gefällt sein Nest.“ A ekonomové zase tvrdí, že když je na-Až sem vzpomínky. V současnosti majitelé non- bídka, poptávka se také nejde. (KčS)Okno šéfdesignéraT ak mi tady po zformátování všech těch alkoholických vzpomínek zbylo místo. Mohl bych jej vyplnit nějakou svoji vzpomínkou a splnit tak příkaz šéfredaktora, aby všichni z redakční radyněco napsali. Jsem na tom ale jako Miloš – mám okno. Nebude to ale to opilecké, ale zřejmě vě-kové a pak mě designérská práce na tomto předlouhém bazárku značně vysílila, že jsem si museludělat několik grogů a to na paměti také nepřidá. Tak alespoň potvrdím to, že monútulna byla mocfajn a můžu taky vysvětlit, co mne konkrétně lákalo zalehnout v kuchyni na zem u lednice. Její mo-tor příjemně vrněl a to skvěle uspávalo. Navíc šlo od ní teplo.Nechme tedy zbylý prostor hlavní ilustrátorce GV Zuzce Onderové. Za pěkné doplnění bazárkuilustracemi si to rozhodně zaslouží a třeba pan šéfredaktor navrhne panu vydavateli, aby jí přilepšilna honoráři.Už ale bylo dost řečí o alkoholu! Vyrazme z putyk do jarní přírody! Mimochodem víte, že ze všechtěch rostlin, co jich tu Zuzka nakreslila a zejména z toho šípku, když zkvasí ...Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 14

GÉVÉČKO 4 - 2016VALDA VIRT VZPOMÍNÁ Ukotvení v SokolověV alda snad už konečně definitivně zaparkoval v Sokolově. Už jsme s ním cestovali z Duchcova přes Francii do Argentiny, potom z Pampa Florida zase nazpět do Duchcova, z Duchcova doHabartova a dnes se dostaneme tam, odkud většina abonentů GV Valdu zná nejlépe – do spor-tovní haly našeho Ústavu. Slušelo by se mu poklepat na rameno za to, že jako jeden z mála, Ven-ca Franče spolu s redaktory GV jsou ty čestné výjimky, byl ochoten přispět do rubriky MiniCé-Véčko. Vás ostatní to teprve čeká. Pochopili jsme, že poté, co jsme vaše jména investigativněobjevili na tak právě populárním seznamu Panama Papers, se vám do odhalování toho, co jstedělali po odchodu z Ústavu, příliš nechtělo. Navíc je Valda první osmdesátník mezi námi. Možná,že by bylo dobré použít ho, pokud jde o zveřejnění CV jako morální normu osmdesátníků. Co ty nato, Václave Retů? (KčS)Kotva spuštěna v Sokolově, tlumočník pro Kubánce a zahození daruM inule jsem se rozloučili posledním od- mne Kaněrovi bonzla, že umím španělsky. A tak stavečkem takto: „Všude, kde jsem do- jsem Kubáncům, včetně jejich ministra kultury sud byl, jsem pracoval v odborech a na překládal. K tomu ovšem bylo zapotřebí uvol-Dukle to dopadlo stejně. Uznejte sami, že do nění z práce na Dukle. Soudruzi ředitelé seSokolova už to nebylo daleko. Ale to zase ně- domluvili a já spolu s osmnáctiletou studentkoukdy jindy,“ A to jindy je tady právě teď, tak se z Prahy, přidělenou jako oficiální tlumočnicí,prosím naloďte, ať můžeme vyrazit. strávil se souborem tři hezké dny. Nejen, že jsem si znovu procvičil španělštinu, ale znovuNa samém počátku sedmdesátých let, tuším že slyšel i písně, které jsem znal z Argentiny,někdy v roce 1971 nebo 72 došlo k reorganiza- O přestávce představení byli kuřáci ze souboruci revíru a důl Dukla je přifařen k Přátelství v Ci- v předsálí a s nimi i moje žena, která uměla párticích. Dílny na Dukle zůstávají, pouze v odbo- slov španělsky. Řekla jim, že jsem před ne-rech se po volbách objevuji jako člen celozá- dávnem přestal kouřit, sama hulila jak továrnívodního výboru a ve „své“ sociální a bytové komín, a oni nepřišli na nic lepšího, než mi na-komisi schůzuji na Přátelství. V té době má že- bídnout dohromady asi 60 cigaret. Poděkovalna pracovala v divadle, které tehdy patřilo pod jsem a před nimi je s opakováním díků za vý-Hornický dům a má dcera se chystala do učení borné kuřivo vhodil do odpadkového koše. ByliV Karlových Varech. To byl hlavní důvod toho, trošku vyjeveni, ale nakonec to vzali s humo-že jsem požádal o byt v Sokolově, který mi byl rem a všichni jsme se tomu zasmáli. Ne tak ov-přidělen. Už jsem řekl, že žena pracovala v di- šem doma moje žena: „Haure, mohla jsem mítvadle HDKT, kterému tehdy řediteloval pan Ka- kouření na tři dni.“něra. V té době měl přijet do Sokolova velkýkubánský pěvecký a taneční soubor. Žena naSportovní hala byl můj osud že pokud nastoupím jako správce haly, tak tam bude pracovat i manželka.O no vůbec, kam čert nemůže, tam nastrčí ženskou. Nejen, že ze mne udělala tlu- Dal jsem na Dukle výpověď k 1. listopadu 1974 močníka, ale také řekla Kaněrovi, že a bylo řečeno, že dobře, ale že výpovědní lhůtajsem v Duchcově dělal správce tenisových a je 3 + 6 měsíců. To se Kaněrovi samozřejměvolejbalových kurtů. Tem si mě pozval na po- nelíbilo a následovalo to, co si pamatujeme: myhovor a po dvou hodinách bylo jasno, kormidlo přece dokážeme poručit větru i dešti a po ředi-se otočilo a nabrali jsme kurs sportovní hala. telském kolečku jsem byl k 1. únoru již správceHDKT tehdy spravoval nejen dnes už ne- ve sportovní hale. No a třetího února 1975 tamexistující divadlo, ale i novou sportovní halu, ki- začínal FPP – festival politické písně. V HDKTno Karpinsk a tuším i muzeum. Vymínil jsem si,Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 15

GÉVÉČKO 4 - 2016mně slíbili, že mi pomohou, ale skutek utek. levizí. Vzpomínám na ten ročník, kdy koncertJen pro představu, v hale jsem přebral 300 klí- zkoušel a režíroval pan režisér Adamec. Točů. Nahoře to bylo celkem jednoduché, ale dole jsem se nechtěně prozradil se svojí španělšti-v technickém podlaží to setsakra složité. Hodně nou. Při dopolední zkoušce s italským soubo-mi pomohla moje žena, Společně jsme tenhle rem jim říkal, že další zkouška bude zítra v 8náš první FPP zvládli a ta další už byly brnkač- ráno. Jenže překladatelka nikde. Byl jsem u to-ka. ho a tak jsem se zeptal jestli někdo neumí špa- nělsky. Jedno děvče se přihlásilo a tak byla dal-Už tehdy jsem spolupracoval s učilištěm, pře- ší zkouška zachráněna. Moje odměna byla nedevším s tělocvikáři: Žid, Cheníček, Jirka Rou- sladká, ale hřejivá. Pan režisér zaplatil mé služ-bínek, Pavel Franek…, ale také s Bedřichem by lahví gruziňáku, ještě dnes mi hřeje v žalud-Radovesnickým a jeho mistry. Doufám, že mi to ku.započítáte, že jsem s Ústavem již od pětase- V roce 1986 mi zemřela žena, bez měsíce by-dmdesátého. chom spolu byli třicet let, ale život šel dál. V ro-Nevím, v kterém to bylo roce, kdy v hale probě- ce 1987 jsem se oženil podruhé. Druhou ženuhla Porta, ale nemohu na to zapomenout. Měl mi přinesl Mikuláš. S listopadem 1989 zmizelijsem z toho dost strach, protože díky Portě pro- v dáli FPP, sportovní hala přešla pod Ústav a jábíhaly v Sokolově úplné policejní manévry. Teh- se stal kolegou současných vysloužilců i za-dy samozřejmě manévry veřejné (ale jistě i té sloužilců. Zažil jsem až do svého odchodu dodruhé) bezpečnosti. Ale pánové, takovou akci penze v roce 2000, pět let jsem přesluhoval,už jsem nikdy nezažil. Bylo to super. Účinkující, řadu akcí, které si rád připomínám: Velké cenypořadatelé, diváci. Po koncertě tam zůstala asi v košíkové, volejbalu, vzpírání i ty ústavní Missstovka diváků a pořadatelé mi řekli, pane sprá- Academia, jednou zde byl v porotě i tehdejšívče nic nedělejte, jen nám ukažte, co kam. A ministr zahraničí Jiří Dientsbier, zahajování alenestačil jsem koukat, málem jsem nestačil ani i ukončování školního roku, školské výstavy aukazovat, kam které věci patří. Uklidili i šatny na podzim 1989 mítinky učitelského Občanské-a venkovní prostranství. V porovnání s FFP ja- ho fóra.ko den a noc.Pokud jde o FPP, musel jsem, abych přežil, Loňská osmdesátka i nabídka GV, abych setrochu změnit tvář. V první polovině koncertu nebál, to jsou pachatelé toho, že vám, čtená-vystupovali (museli vystupovat) známí zpěváci řům GV dnes již potřetí dávám nahlédnout doa zpěvačky, v druhé ty lepší soubory a zbytek svého života. Byl bych moc rád, kdybyste i vyjezdil koncertovat do továren, blíže k pracu- nechali zase mne mrknou vám přes rameno dojícím. Tehdy také byly koncerty přenášeny te- toho vašeho. Valda ze sportovní haly *Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 16

GÉVÉČKO 4 - 2016ZDENĚK JÁRA SVĚRÁK OSMDESÁTILETÝ aneb Cimrmanova šesterkaŽ e se 28. března 1592 narodil Jenda Amos Komenský, to jsem, i díky několika desítkám oslav jeho narozenin v nejrůznějších restauračních zařízeních (každá záminka je dobrá), věděl na-prosto přesně. Také jsem s ním proto dělal v březnovém Gévéčku rozhovor a i díky jemu (každázáminka je dobrá) navštívil na pozvání ředitele Ústavu poprvé v životě sokolovskou restauraci Scé-na. Řeč tu má ovšem být o jiném pedagogovi narozeném ve stejný den o pouhých 344 let později,tedy v roce 1936. Moje generace, chtělo by se říci s Václavem Retem. Ano, pedagogičtí vysloužil-ci, kteří jste už dávno poznali (titulek prodává), že půjde řeč o jednom ze čtyř otců Járy Cimrmana(Šebánek, Čepelka, Smoljak a Svěrák).Slavná jednoaktovka Uvedu nejprve všech šest zásad: 1. zásada: FuturismusJsem přesvědčen, že nejlepší oslavou osm- 2. zásada: Separace průtokových poznatků desátin Zdeňka Svěráka v našem rodin- 3. zásada: Trestání učitele učitelem ném měsíčníku bude, jestliže se spolu 4. zásada: Názorné a úlekové fixaces oslavencem vrátíme na premiéru jednoaktov- 5. zásada: Mimoverbální komunikaceky Vyšetřování ztráty třídní knihy. Ta se ode- 6. zásada: Oživlé dřevohrála v Malostranské besedě 8. listopadu 1967 Videoukázky ze semináře:(to byl mému staršímu synovi přesně jeden rok https://youtu.be/tDMyl7-thgs– letos oslaví padesátiny) a předcházel ji se- https://youtu.be/ci5pnIi-EIUminář, který nyní od Cimrmanů doslova opíše- https://youtu.be/xx88-bWmAAcme. Snad nám oslavenec promine, děláme to Videoukázky ze hry samotné:na jeho počest a opravdu se upřímně, ale op- https://youtu.be/WcL5NftDhmgravdu upřímně, omlouváme. Ještě než přejde- https://youtu.be/MCJV91m9wg8me k semináři musím se pochlubit, že jsem A tady, pokud nemáte zrovna co na práci, mátespolu s třídou elektrikářů (Boor, Kroha a další) záznam celé hry, který pořídila ČT:secvičil a sehrál ve školním roce 1983/84 (tedy http://livestre.am/imVEnecelých deset let po premiéře) v učebně číslo24 pohádku Dlouhý,Široký a Krátkozraký, která (KčS)u elektrikářů rozhodně nepropadla, přestožepremiéra byla zároveň derniérou.Tak a jdeme na seminář, přesněji na tu jehočást, která nás - vysloužilé pedagogy - zaujmenejvíce. Celý text semináře naleznete třebav publikaci Divadlo Járy Cimrmana (Smoljak,Svěrák, Melantrich, Praha 1988) na straně 64až 77) a nebo na internetu: http://1url.cz/YtKSD.Pro funkčnost odkazu, jako i odkazů dalších nakonci článku, si ale musíte otevřít verzi GéVéč-ka v PDF formátu. V listovací verzi odkazy ne-fungují, ostatně stejně jako když máte v rukouvýtisk GéVéčka.Cimrmanova šesterka se šesti zásadamiProf. Ladislav Smoljak: Smělá konstrukce Cimrmanovy pedagogikyspočívá na šesti úhelných pilířích. My pro němáme pracovní název „Cimrmanova šesterka.“Omlouvám se, ale zase se projevuje má dokumentaristická duše. Tady si můžete přečíst jednu zajímavost o tom pánovi s cvikrem - podkapitolas ná-zvem A nyní ta slíbená poznámka z mé připravované knihy o Josefu Hlávkovi: http://1url.cz/btKPU. (PpR)Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 17

GÉVÉČKO 4 - 2016SKUPINOVÉ SUPEREGO STROJAŘŮ S. S. S.V posledním čísle GV mě šéfredaktor veřejně označil za prudiče. Co nadělám? Pravda, není to žádný lichotivý titul, v mých očích je prudič člověk, který jen co otevře svá nevymáchanáústa, všechny kolem (dámy nechť prominou) nasere. Bránit se nemohu, manželka a šéf mají vždypravdu a v tomto případě vykazuje jejich názor na mě značnou shodu. Nezbývá, než se funkce uj-mout s hrdostí a elegancí mě vrozenou. Snad mi bude, někdy v budoucnu, odměnou získání tituluMOE (master of Earth) do češtiny překládaný jako „ředitel Zeměkoule“. Ten ozdobí zadní část, (ne,co si myslíte) mého podpisu. A tak se v těchto intencích vrhám na článek, původně mi zaslaný doBazárku. Protože však obsahuje samou samochválu, patří jistě do kategorie superega i kdyžtentokrát SSS. Přestože jsem výše uvedeného titulu dosud nedosáhl, žádám autora níže uve-deného článku o pochopení nadsázky, se kterou jsem se o jeho výtvor otřel v doslovu pod člán-kem, který autor, označující se za léčitele korespondenta, nazval:LéčiteléOdborník - biotronik, poté, co si pozorně vám předem množství děkovných dopisů od prostudoval níže uvedený snímek naší spokojených žen. Je velmi pravděpodobné, že trojice prohlásil, že všichni máme silné některé ženy budou požadovat opakování lé-léčitelské schopnosti, které bychom měli použí- čebných procedur. Budete jistě léčit jen z láskyvat - samozřejmě po krátkém proškolení. k bližnímu, bez nároku na odměnu. Intenzita vaší vyzařované síly je vysoce nadprůměrná. Tři léčitelé Zůstaneme ve spojení, a už nyní jsem zvědav Zleva: Václav Ret, Vladimír Pivnička a Ivan Hanek na výsledky a ohlasy vaší léčby.\"Tento expert - biotronik (autor řady článků v od- Na závěr nás náš léčitelský GURU důrazně va-borných časopisech a vydaných knih) nám pro- roval, abychom si hlídali náš vlastní potenciálzradil, že je v našich silách spolehlivě vyléčit a nepřepínali síly, protože je tento způsob léčbyneurotické potíže, splíny, deprese, problémy se značně vysilující.spaním, sny s erotickou tématikou atd.To nejzajímavější nám prozradil nakonec, po Výsledky a ohlasy léčby byly tak fascinující, žedopití dvou džbánků bílého vína v Moravské jsme nezvládali reagovat na množství dopisůvinárně. Řekl: „Kolegové, vaše silné léčitelské a telefonátů. Proto jsme si upravili nebytovýsíly, působí jen na ženy. Doporučuji vám použí- prostor (12 m2) jako kancelář. Zde jsme za-vat nejen bezdotykovou, ale hlavně - a to zdů- městnali důchodkyni - bývalou učitelku - na po-razňuji - vy budete mít výborné výsledky při lovinu úvazku jako sekretářku. Odměnu dostá-používání dotykové léčby. Za úspěch vám ru- vala v naturáliích.čím. Absolutně největší léčebné výsledky bu-dou při masáží erotogenních zón. Některé bude Léčitel korespondent Václav v. v.nutno oživit (probudit), aby se dostavil požado-vaný, blahodárný a léčebný efekt ... Garantuji Doslov Veselý trojlístek Re-Pi-Ha je a byl trochu od- dělený od kolektivu, což jsme si do značné míry způsobili sami poznámkami o šroubkařích pro- nášenými z výšky našeho elektrikářského pie- destalu a stálým tlakem na písemná prohlášení typu: „že ses chtěl po celý život stát elektriká- řem“, zneužívajíce jejich alkoholizovaného sta- vu. Tak se podařilo, že tři rozdílné osobnosti s různými koníčky (modelařina, sbírání mincí a sbírání motýlů - tedy přesněji „motýlků“) shromáždil jeden z nich pod společným prapo- rem, na kterém by mohlo být dámské spodníMěsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 18

GÉVÉČKO 4 - 2016prádlo. Podařilo se mu u nich vyvolat dojem, že doslova. Jinak budou naši tři hrdinové odsou-našli svatý grál v místech, do kterých by se jistě zeni číst místo Ábíčka a Čtyřlístku do omrzenínevešel. Určitě nemusí mít každý rád vdolky. Hravého chlapce (PLAYBOY) a prohlížet si mí-Jen je třeba dát pozor, aby se vyzdvihováním sto motorek a aut neslušné obrázky. Každémujen jedné z životních radostí nezbavil toho, co co jeho jest. Tak tedy ne Komenský, ale Casa-dělá ten náš mužský svět tím báječným. I když, nova, ne podagra ale viagra!jak píše Kuras: „muži nedospívají, nýbrž setrvá-vají v pubertě až do senility“ není nutné to brát StJ, canMOEDodatekŽádný učený z nebe nespadl a i naši tři léčitelé, kteří - dejme tomu - mají léčitelský talent daný od-někud shůry, jistě jej musí nějak rozvíjet. To jde nejlépe studiem. U trojice Re-Pi-Ha to jistě budesamostudiem při samotné praxi (ta, jak říkal Goethe, je stromem zeleným, oproti šedivé teorii), aleaby byli opravdu tak dobří, jak píše jeden z nich, myslím si, že tu teorii jistě také nezanedbávali.Protože se na internetové síti pohybuji docela obstojně, dal jsem si tu práci vypátrat, kam asi na tuteorii chodí. Dalo to trochu práce, ale myslím, že jsem místo jejich teoretické přípravy nakonecnašel. Stránky se jmenují Ona dnes.cz. Obrázek výše je právě z nich a ilustruje článek Patnácterotogenních zón ženy aneb vydejte se po mapě rozkoše. Snad GV nebudou majitelé těchto strá-nek stíhat za to, že jsem snímek bez dovolení převzal jako důkaz toho, kam trojice našich léčitelůchodí z největší pravděpodobností na teorii. Pro jistotu zde uvedu ještě internetový odkaz na tentoweb: http://1url.cz/2tzon, čímž je autorskému zákonu učiněno zadost. Odkaz je ale funkční jen po-kud si otevřete PDF verzi GV.No a pokud jsem se náhodou v typování teoretické přípravy léčitelů netrefil či jsem je podcenil aoni si vystačí jen s praxí a svým nevšedním darem, pak třeba typ na tyto stránky uvítají některéabonentky našeho časopisu. PpRMěsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 19

GÉVÉČKO 4 - 2016BRANNÁ CVIČENÍ aneb civilní válčeníP ři návratu z plesu sportovců padla mi tužka na desku. Ruka začala automaticky psát. Omá- mená hlava, unavené tělo z tance vytáhly vzpomínky někdejšího brance a později cvičitele.Kdysi, jako elév pracující ve strategicky významném podniku, jsem slyšel zvuk kolejnice. Že by vy-kolejil vlak? Naopak. Podnik byl ohrožen chemickým útokem. Padl jsem na zem. Špatně! Měl jsemvstát a utíkat do nejbližšího krytu. Kde je? Přežiju, nebo umřu v mladém věku? Vše se krásně vy-světlilo. Imperialisti nedokončili své dílo.Pravidelná cvičení každého žáka zocelíP ak jsem nastoupil, co by elév do chytré Rozbití tábora na cvičné louce, lanové centrum školy. Stal jsem se tím, kdo mněl kolejnici v borovém háji. burcovat. Krásná cvičení: ,,Žáci můžeteumřít! Vezměte si pytlíky na nohy, pláštěnku, Půlka května, zima ještě číhala v dáli.jakmile kolejnice zazvoní!“ Igelity nebyly k seh-nání. ,,Soudruhu učiteli musím umřít při zemi?“ Ranní probuzení, zamrzlý ešus, kohoutí kokrháVšechno se změnilo. Nácvik je obranou proti ní. Výcvik v atombordelu (protichemickém odě-útoku nepřátel. Pravidelná cvičení každého žá- vu), střelba ze vzduchovek se zamlženým prů-ka zocelí. Vyšší level - spolupráce s vojáky. Bý- zorem. Vztyk! Leh na zem! Přesun pár kilo- metrů s Vapinem. Neúnavní branci chtěli hrát fotbálek po práci. Nebyl plac, jen vzrostlá tráva. Atombordel nasadit! Plížením vpřed a vzad! Za půl hodiny se mohlo hrát. Vapinův noční přesun s branci na hrad Přimda, poblíž nebezpečných imperialistických hranic. Později jsem navštívil vesnice v okolí. Pamětníci se křižovali, jaké že to noční stvůry viděli.valý důl Josef (dnes znovu odkrytý) se stal cvič- Naši hrdinové bloudili od vesnice k vesnici. Paknou loukou, spolu s vojáky. Vysílačková spoje- našli středobod. Otevřenou hospůdku s rozpá-ní, příjem - končím. Žáci předem vybaveni. Ply- leným krbem a vnadnou paní hostinskou. Vrátilinové masky z padesátých let předem odzkou- se poklusem s písní bojovou.šeny. ,,Ty máš jedničku, ty trojku, na tvou hubunic není.“ Dýmovnice, smrad, pláštěnky – orga- Štace druhánizovaný chaos. ,,Co mám odvysílat?“ Cvičeníproběhlo dle jasných propozic. Nikdo se neza- Bylo to na Jesenici v pohodovém areálu HDB,dusil v té maskové protéze, ale většina žáků se bydlení v chatkách. Přesuny s plnou polní (ba-stala předsunutou černou americkou armádou. toh se svačinou, vzduhovka). Denní kilometrážUhlík ze starých filtrů vykonal pomstu svou. To 20 km. Poznávání vesnic okolo Chebu, plavec-byla jen taková matoucí cvičení. Později měli ký výcvik, brodění v bahnu při břehu, záchranastudenti soustředění. tonoucího, první pomoc. Vdech – výdech, ma- sáž. Zranění - zlomená noha, fixace - otevřenáŠtace první rána. Tady pomohla mimoškolní výchova. Krás- né večery u praskajícího ohně. Ranní východBylo to poblíž Boru u Tachova. školní brance Slunce, budíček a znovu celodenní (krásná)přijal rybník Sycherák. Spolu s Vapinem (ředite- tryzna. Přežití v případě napadení, alespoň 100lem školy) začalo týdenní soustředění ,,Chlap- dní.ců od velkostrojů.“Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 20

GÉVÉČKO 4 - 2016Štace třetí stranu. Noc, hvězdy nad hlavou a on není. Po- hotovost, hvězdicový rozptyl. S vysílačkou naProfesionálně vedená profesorem Ch. Místo - krku jeden dobrovolník (já) běžel po bývalémStříbrná, údolí Nancy. Záchraný bod - chata hraničním úseku po hatích, v bahně, voláníČeskoslovenských státních drah. marné. Ranní bdění - žádné probuzení. Devět hodin. Musíme volat pohraniční stráž. Najed- Rozbití tábora s několika stany. nou: ,,Dobrý den!“ Tady mne máte. Zoufalé zvolání ,, Voda není!“ Ukaž na mapě, kudy jsi bloudil! Ale byla. Zdatný branec 60 km nachodil. Pevná hráz se na potůčku postavila, Štace čtvrtá.v rámci přežití jednotky. V údolí zbudována pol-ní střelnice. Zásobování vozidlem prof. Ch. Kdo V rámci krásných (pitných) vztahů z brambo-to však uvaří? V chatě byla jedna (jeden) trou- rových brigád byl nabídnut výcvikový táborba. Kuřat bylo deset. Branci rozpalte ohně na Horník u Bezdružic. Jednotka branců v počtuhorách, vykopejte jámu, zabalte kuřata do lo- 30 ks se přesunula busem na tento podzimnípuchů a bahna, rozpalte kameny! Vše schovej- ztracený svět. V lomu byla střelnice, okolí pro-te v zemi, zalijte vodou, zakryjte drny! Nechte zkoumáno. Hospůdky již dříve dávnými brigád-cca hodinu stát a pak můžete hrdě a chutně níky. Klasika. Bojové povely, pochody, přesuny.ž…asnout, co jste uvařili. Problém výživa a krmení chlapů ve vývinu. V rámci zpestření stravy Máte hlad? si krupičnou kaši přáli. Musíte se postarat!Prádelní hrnec na ohni plný mléka. Pak seděli Oheň povolen v lomu, dřevo též. Hlavní velitela čekali na zázrak proměny. profesor Ch rozdal kuřata, koření. Štáb očeká- val, že ochutná ohňem vonící dobrotu. Za půl I zželelo se jednomu z velitelů surovin hodiny hotovo - kuře pečeno. Brancům nechut- přineseným brancem. nalo. Tehdy ještě neznali raw vaření (bez ohře- vu surovin). Popadl prádelní vařečku a dal si hodinovou rozcvičku Těch branných ,,hloupostí“ bylo dost. Otázka dneška: ,,Uměli bychom přežít?“ Při houkání s ohňovým tancem. sirén a zvonění kolejnic. Nebyl by to reklamní trik rokové skupiny, nebo cirkusu?Nádherný kurz přežití, chuťově procítěný. Od-polední zaměstnání. Přesun na Přebuz, povin- Milan Karafiátná očista mužstva v rybníce. Pak náhle povel:,,Směr po Slunci zpět do tábora!“ Jeden branecsi spletl svůj cíl. Slunce ho táhlo na opačnouMěsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 21

GÉVÉČKO 4 - 2016NEZAPOMENUTELNÝ KANTORDvě kabinetní vzpomínky na KrocanaP romiň Mikuláši, ale tak jsi byl nazýván nejen žáky, ale občas i svými potměšilými kolegy. Ale ani žáci, ani tví kolegové to nemysleli špatně. Jen tím chtěli, byť nedokonale a nepříliš poe-ticky, naznačit, že patříš mezi ty vzrušivější typy. Tolik vysvětlení první. To druhé se bude týkat ad-jektiva kabinetní. Tady nejde v žádném případě o vzpomínky utajované, za zády ostatních připra-vené, ale pouze a jen opravdu kabinetní v tom slova smyslu, že jde o vzpomínky kolegů z kabinetučíslo 23. Takže je jasné, že na Mikuláše vzpomínají StJ a KčS. A vzpomínají v úctě a obdivu,bohužel se k obojímu přiznávají se značným zpožděním. Své vzpomínky jsme seřadili ne podle vý-šky autorů, ale tak, aby čtenářům bylo jasné, že k té úctě a obdivu jsme se propracovávali postup-ně řadu let a o to více na obojím trváme. A jistě nejsme sami, co teprve šroubkaři.SANITKA Standa JedličkaP an Mikuláš Stankiewicz, odborné před- ští. Stačilo lehce zavadit a .... Já bych ho ozna- měty strojní. Mezi nás přišel pozdě, náš čil za divouse, ale to si mohu dovolit až teď, učitelský sbor byl konstituován už léta. když sedí v té nebeské sborovně a hraje seNavíc měl smůlu, že přišel o bramborových bri- svým svatým jmenovcem lízaný mariáš. I kdyžgádách. Neznali jsme ho a on se uvedl tím, že osobně doufám, že se uvidíme v nebeské hos-jednoho nezdárného lotříka, co se vrátil pozdě podě a ne ve sborovně, pán Bůh přece není sa-na ubytovnu a byl drzý, prohodil skříní. Dlouho dista.nám nemohl zapomenout, že jsme se ho tehdynezastali. Poznávali jsme se s ním postupně, Poté, co jsem ho pomluvil, přiznávám, že měljak běžel čas. můj obdiv za to, že si nenechal mluvit do svého od nikoho. Byl na něho naprostý spoleh a jehoByl dokonalý odborník a kantor, co si umí udr- pracovitost byla mimořádná. V době všech prá-žet kázeň a pozornost i u učňů zámečníků zdnin se neválel, ale kočíroval po Karlovýcha měl náš respekt. Jen nebylo radno dostat se Varech autobus MHD. Prostě byl to Chlap. Ales ním do sporu. Povahově připomínal spíše ani přes veškerý respekt však neunikl našimprotipěchotní minu se zatraceně citlivou spou- žertíkům. Jednou se přijel pochlubit svým res- taurovaným historickým autem ŠKODA 1200. V perfektním stavu, v charakteristické béžové barvě. Ve své době to byly výhradně sanitky. Tak, co nás mohlo napadnout? Vystřihli jsme velký červený kříž a nalepili ho izolepou na střechu auta. Nepočítali jsme s tím, že to Miku- láš přehlédne a odjede i s ozdobou. Ale stalo se. Kříž se během jízdy utrhl, izolepa zůstala. Šla dolů někde i s novou barvou. Myslel jsem, že poteče krev. Na štěstí jsem se mýlil, takže jsem mohl dnes napsat těchto pár řádků, které by Krocan jistě měl za hanopis, i když já jsem chtěl sepsat oslavnou ódu. Vážně Miky.ŠESTISTOVKA Karel ČerníkNa samý začátek těchto řádků se sluší vyčet i já. Mimochodem, na straně 66 získáte všem čtenářům doporučit knihu Jana zajímavé informace o hospodě, ve které se Runda Sokolovské hospody, vydanou odehrávají naše pravidelné měsíční kolportáže.v roce 2013, ve které se na straně 90 dozví o Optimisticky předpokládám, že Venca Franče sitomhle sokolovském fenoménu to, co jsem tam každé třetí úterý v měsíci nalistuje výše zmíně-Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 22

GÉVÉČKO 4 - 2016né stránky, aby s námi mohl být alespoň tímto jídlo. Takže opožděný příchozí, který by přisedlzpůsobem. k jeho stolu, by těžko poznal, že to tmavé, čím se Miky láduje, je svíčková. A stejně dopadloJá mám Šestistovku, tedy jídelnu T600 spoje-nou především s podivnými stravovacími tech-nologiemi dvou svých kolegů z Ústavu, přede-vším Mikulaše Krocana Stankievicze a StandyJedličky. Šestistovka byla naší polední obědo-vou základnou, kam jsme se o polední přestáv-ce přiřítili, abychom nabrali potřebný počet ka-lorií. Ti, co dorazili první, měli za úkol zajistit proMikuláše vhodný stůl. A vhodný byl jen takový,na kterém byla slánka a hlavně vrchovatě napl-něná pepřenka. Nebylo neobvyklé, že vyslanýpředvoj, Mikuláš nepatřil zrovna mezi talentova-né sprintery, obešel několik stolů a uložený úkolsplnil postupným sesypáváním poloprázdnýchschránek s tím ostrým práškem.Když dorazil hlavní voj a vybral si u samoob- každé jiné jídlo. Vždy bylo podrobeno zničující-služného pultu svoje oblíbené menu, následo- mu pepřovému posypu. A ještě jednu obědovouval pravidelný a neměnný obřad. Mikuláš do- obsesí Miki trpěl. Vždy nejdříve snědl přílohychucoval. To spočívalo v tom, že vyprázdnil a teprve na závěr labužnicky krájel a vychut-nejméně polovinu obsahu pepřenky na vybrané nával ten rádoby stogramový kousek masa. Už od letmého pohledu bylo jasné, že obědvá la- bužník. Co na to říkaly jeho útroby jsme raději nezkoumali. Jen doufáme, že nebeská VZP to má dobře ošetřeno a že na tom jeho obláčku Mikuláše přestala konečně pálit žáha. To Standa patřil k opačnému pólu strávníků. Plebejec. Prosazoval takové pojetí oběda, kde se nejdříve jedlo hlavní jídlo a teprve potom už notně vychladlá a na stole netrpělivě čekající polévka, která svým vyčítavým psím pohledem Standovi neúspěšně sdělovala: „Tak už se do mne konečně pusť!“ S odstupem desítek let musím říci, že Standova nutriční technologie byla evidentně, alespoň pokud jde o věk dožití, mnohem úspěšnější, než ta Mikolášova pepřo- vá krusta. *Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 23

GÉVÉČKO 4 - 2016TROCHA HISTORIE NIKOHO NEZABIJEStálá vzdělávací rubrika Pavla P. RieseV březnovém GV jsem Vás zavedl na hrad Hartenberg za sličnou pannou Zděnkou. Zůstaňme ještě v Karlovarském kraji, ale přesuňme se blíže ke Karlovým Varům na jiný hrad, všem vámdobře známý Loket. Zde Vám nenabídnu sličnou pannu, ale nelidského purkrabího. Příběh to alebude neméně dramatický.Loketský zakletý purkrabí doufala jen v pomoc boží a v slitování markra- běte, který snad přece poshoví, až mu o svémMyslím, že monumentální královský hrad neštěstí poví… Loket netřeba nějak zvlášť představo- vat. Je notoricky známo, že právě z něj Byla srpnová neděle, horký, parný den, kdy seobjevil Karel IV. své Vary a že na hradě rád vypravila na Loket, aby se tam v kapli pomod-pobýval a to vzdor tomu, že jej tady jeho otec lila a poprosila purkrabího o milost. S děckemJan Lucemburský nějaký čas věznil jako malé- v náruči vstoupila do hradu, stírajíc co krokho chlapce, než ho poslal do Francie na vycho- s čela pot, neboť byla vysílena nemocí a bídou.vání. A jak tu kráčí okolo mázhauzu, velké síně, pa- láce, vystoupil purkrabí na arkýř a pohlížel pá-Já Vás chci seznámit s méně známější pověstí novitě na lid, který se před ním kořil. Žena sio zakletém purkrabím. Mezi purkrabími, kteří dodala odvahy, padla před purkrabím v prachvládli na Lokti, požíval tento nejhorší pověst. a vznesla k němu svou prosbu. Pán Bůh. keByl to markrabě Půta Vohburgský a nutil prý kterému se v kostele modlila, toho měl zřejměnemilosrdně lid k těžkým robotám, neměl slito- ten den nějak moc a tak se k němu její prosbavání s chudými ani s nemocnými. A stejně tvrdě nedostala. Purkrabí sice toho tolik na práci ne-vymáhal na poddaných daň. Pověst neříká v ja- měl, ale zato měl špatnou náladu, ostatně jakokém čase na Lokti vládl, ale odhaduje se, že to vždy. Vyslechl ženu ledabyle a odmítavě máchlbylo kolem roku 1400. Kdo nemohl včas zapla- rukou: „Nemarni slov, zaplatit musíš, sice bu-titi, byl bez milosti jat panskými dráby, odveden deš uvržena do vězení!“ Tu počala žena srd-na hrad a vsazen do temného vězení, vytesa- cervoucím hlasem naříkati a prositi, by se proného ve skále. milosrdenství boží nad ní, nešťastnicí, slitoval.V té době žila ve vetché chaloupce na břehu A když se ani potom jeho srdce nepohnulo, tuřeky Ohře chudá žena, která měla zaplatiti pur- zoufale zahrozila na purkrabího a vzkřikla po-krabímu značný dluh. Její muž se jí rozstonal hnutým hlasem: „Za to, že máš kamenné srdce,a zemřel, ona sama stižena byla nemocí, z níž nechť se celý proměníš v kámen!“se jen těžko pozdravila. Zbyly jí jenom hladovéděti, prázdná chalupa a oči pro pláč. A tak V tu chvíli se snesl nad hrad černý mrak. Za- burácel hrom, až se celá skála, na které hrad stojí otřásla, a do arkýře, na němž stál purkrabí, udeřil blesk. Lidé, jdoucí do kostela, upadli na zem, pojati strachem, že nastává konce světa a s ním soudný den. Po chvíli se rozjasnilo, mrak se rozprchl a po bouři nebylo vidu ani sle- chu. Jen pod arkýřem paláce válel se při zemi kouř, páchnoucí sirou, a na dně jámy, která tu zela v zemi, spočíval velký žhavý kámen. „Purkrabí byl zaklet v kámen“, volali lidé zdě- šeně a křižujíce se spěchali do kostela poděko- vat Bohu, že je zbavil ukrutného pána. Že by tedy přeci jen stihl vyřídit tu žádost o pomoc té chudé vdovy? Klasik říká, neničte dobrý příběhMěsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 24

GÉVÉČKO 4 - 2016pravdou. Jenže, co já nadělám s mojí duší do- Věda má ale pravdu – skoro vždy - a tak tenkumentaristy a někdejšího učitele měření a re- loketský zakletý purkrabí je opravdu meteorit.gulace? Nic. Nemoc z povolání mi velí hledat Má většinový obsah železa a jedná se o středníracionální jádro příběhu. To samozřejmě vědec- oktaedrit typu IID s více než 10% obsahem Ni.ké prameny nabízí. Na konci 17. a počátkem 18. století se meteoritNa rozdíl od onoho dramatického příběhu, pů- ukazoval přímo na hradě v Lokti. V roce 1742vod kamene vysvětlují jinak. Podle RNDr. Blan- ho vojáci francouzské okupační armády hodiliky Šreinové a RNDr. Marcely Bukovanské do 40 m hluboké hradní studně a čekali, zda se podle pověsti železo samo vrátí na své místo.z Národního muzea je jisté, že na Loket dopadl Nevrátilo. V roce 1776 studna vyschla a železometeorit - balvan velikosti koňské hlavy - nejisté bylo vytaženo. Původní hmotnost meteoritu by-je kdy. Pravděpodobně to bylo někdy kolem la asi 106 kg. Model původního meteoritu jeroku 1400. Od žen bych očekával větší smysl k vidění ve sbírkách Národního muzea (viz ob-pro dramatický příběh, zvláště je-li jeho sou- rázek).částí nešťastná vdova, ale to zřejmě u vědkyňnefunguje. Konečně, co já jim budu vyčítat, že? Jako železný meteorit byl rozpoznán až v roce 1811 K. A. Neumannem, profesorem chemie pražské polytechniky. Meteorit se bohužel do dnešních dnů nedochoval v původní velikosti. Kámen byl rozřezán pro vědecké účely a jeho kusy se nacházejí v muzeích po celém světě. Na Lokti zůstal kus o váze 14 kg. Budete-li tedy uvažovat o nějakém výletu, tak se za „zakletým purkrabím“ na Loket vypravte. On stojí za prohlídku celý hrad. Pokud jste zde nebyli více něž 10 let, bude zírat, jak hrad v dr- žení města prokoukl.Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 25

GÉVÉČKO 4 - 2016HLÁŠENÍ ŠKOLNÍHO ROZHLASUaneb „kdo chce vidět Idiota,ať se dostaví do ředitelny“POSLUNĚNÉ SLUNCE A ROVNICE PROJEKTŮSlunce nakukuje do oken ředitelny a já mu X=500 000 to oplácím opačným směrem. Sleduji po- zorně, na co životodárný žhnoucí vesmír- Y=A+B+C+D+E+F+(5 x G)ný objekt začíná svítit a jak se „posluní“ (nemů-žu přeci napsat „pochlapí“). Každý si může dosadit. Odhad: Y=8 x X. To jsou věci.Sluníčko je žalobníček, a tak mi hlásí: „Umýt užokna; zamést kolem školy; vyčistit dlažby, na S čísly si březen pohrává. Tak tomu bylo i letos.které už nezasněží; připomenout žákům vybra- Škola si své pojednání o třetím měsíci roku ja-ná ustanovení školního řádu; …“ ko o období knihy, rozšiřuje i o čas přihlašování se ke studiu na střední škole. Nejinak tomuTaké bych si mohl přidat to své. Napadá mě, že bylo a je. Přihlášky přišly, V téměř stejném po-tráva už by mohla být konečně zelená. Potře- čtu. Když si uvědomím, co nás stojí peněz a silboval bych popohnat slunce, aby už z našeho lákání žáků, asi bude potřeba leccos přehod-šatníku vyhnalo svetry a čepice. A taky bych notit. Počet přihlášek, tedy žáků končících roč-potřeboval letní prázdniny. A co vy? níků, je o 10% nižší, než vloni (možná i kvůli to- mu, že už si Rómové přihlášky nepodávají, ma-Březen byl nějak bohatší. Dokonce se lyžovalo jí už prý splněno). Čísly řečeno, na každéhona lyžařských kurzech, v největší sněhové na- deváťáka čeká v kraji 2,5 židličky v lavicích. Todílce roku. Je příjemné vidět pokorné a unave- se pak můžeme přetrhnout.né žáky na svahu, mnohdy zářící štěstím z prv-ního sjetého kopce jen se čtyřmi pády. Kurzy S jarem přichází i vzpomínky na pračlověkabyly čtyři. To je dost. Jsme velký ústav, není se pedagogiky, J. A. K. Zkratku nemusím vůbecco divit. Jen ať nám to vydrží. rozplétat. Každý známe ty své. Já třeba i T. G. M., J. F. K., M. a T., KčS.Měsíc, který bývá spojován s knihou, bývá letosspojený s přípravou projektů. Pro ty dříve naro- Ony se ještě nějaké zkratky objeví. Začínajízené musím vysvětlit, že parazitické slovo „pro- volby, a tak jich jistě budou plné boardy. Ně-jekt“ vzniklo jako řešení náhrady financováním které jistě překvapí, jiné ne. Ale nebude to apríl,jiným subjektem. Laicky řečeno, když nemá zři- ten už byl první den měsíce dubna. Zkuste sizovatel/škola peníze, napíše si „projekt“ a když vzpomenout, kdy vás kdo a jak naposledy vy-složitým procesem projde žádost, pošle někdo vedl aprílem? Mě Městská policie, když jsemprostředky. Na to existuje jakási mnou krácená našel za stěračem lísteček. Tak snad příště bu-nerovnice. de ten apríl veselejší.Považte. Stroj X stojí 500 000,- Kč. Příprava U aparátu byltzv. Výzev je v řádech měsíců, kdy na ní pracují Pavel Janus (PjŘ)velké skupiny expertů (náklady A). Následněadministrátor peněz Výzvu koordinuje, konzul-tuje, přijímá návrhy, hodnotí, administruje (ná-klady B). Školy zpracovávají žádosti, obvyklev termínu 6-8 týdnů (náklady C). Hodnocení(náklady D). Ti šťastní příjemci řeší aktivity pro-jektu (náklady E). Kontrola poskytovatelem do-tace (náklady F). Pětiletá udržitelnost projektu(náklady 5xG). Výsledek je Y.Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 26

GÉVÉČKO 4 - 2016 GLOSOVÁNÍ vybraných událostí pomocí Černíkova publicistického limerikuŽ e se svět zbláznil víme, nebo alespoň tušíme, všichni. Že jsem se zbláznil i já a to už defini- tivně, dokazuje i to, že vás nestydatě a bez zábran opruzuji každý měsíc svými potrhlými li- meriky, které vydávám za glosy reagující na to, co se děje okolo mne. Tentokráte, abych do-kázal, že mám své mentálno stále pod jakous takous kontrolou jsem se rozhodl, že vyberu jennepolitické a víceméně osobní glosy. Dokazuji tak, na rozdíl od vás, kteří GV pořád ještě dluží svéCvéčko, že jsem osoba otevřená až transparentní nemající co skrývat, naivně nosící svoji staroukůži k vydělání na trh. Nemohu začít jinak, než tak jak začínám… Sokolov pátek 11. 3. 2016 130. Limerik je tou mojí formou, při práci nesvazuje normou, a mohu nově zachytit nadšení, představy i cit anebo bouři světobornou. (Joel D. Ash, 1997) Limerik je vynález skvělý, praděda v něm uvízl celý, Pokouší se o něj dnes a denně, leckdy dost upachtěně. Díky němu neusíná a je stále bdělý. 151. Redakcí GV se revoluce šíří,všichni chtějí přidat a ani se nezapýří. Už i Jedlička,by svlékl svého chlebodárce do trička. Co se divím, když vláda také hýří. Rázný konec udělám tomu, budou makat pěkně z domu. Home office se tomu říká, Marxovka teď nad tím vzlyká. Kdo nechce, ať jde makat do lomu.Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 27

GÉVÉČKO 4 - 2016 133. Než jsem vás navštívil byl jsem zcela zdravý, to praděda své doktorce praví. Její odpověď: Člověk zdravý, je jen špatně diagnostikovaný. Tak probíhal ten dialog náš hravý. A výsledek? Samo, že prohrál dědek. Další týden opět několik vyšetření, ještě, že v Sokolově tolik specialistů není. 10 let jsem u lékaře nebyl a tohle je ten vděk. Černý pátek to včera pro pradědu byl, kdo není hypochondr, ten pochopil. Jedno vstrčíš hlavu do oprátky a už není žádná cesta zpátky. Že jsem se radši neopil. Toť je pomsta domu v Aši navařil sis pěknou kaši jak Ahasver budeš bloudit u dochtorů přízeň loudit nemáme my radu naši. Fány + Fík 156.Chci dělat lidem hezky, i když někdy smutně krásně. Aby si zazpívali a odnesli z koncertu dobrýpocit. Nechci je ve špatných náladách ještě utvrzovat. V Budějcích známá tvář, v Plzni vyučený dřevomodelář. Držitel Zlaté Porty, co v mládí ve Vrbným miloval sporty. Z Pohůrky Pavel Žalman Lohonka – folkař. 173.Michael Oakeshott popsal konzervativce jako člověka, který upřednostňuje důvěrně známé předneznámým, vyzkoušené před nevyzkoušeným, danou skutečnost před tím, co je skryto, blízképřed vzdáleným, věc reálně existující před tím, co je toliko možné, upotřebitelné před dokonalýma radost před utopickým štěstím. Jak si děda myšlenky tříbí, tak se mu tahle definice stále více líbí. Že by to bylo z mládí útěkem? Tedy dědovským věkem, kdy už se na něj dáma s kosou šklíbí? ** 28Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov

GÉVÉČKO 4 - 2016 MÁŠ-LI COSI NA DUŠI, SVĚŘ SE TETĚ ILUŠI aneb diskriminaceP amatujete? Dopisy pro Sally… Máš-li cosi na duši, svěř se strýci Artuši… Dopisy čtenářů… či přelomové Volejte řediteli…Tisk je nejstarší hromadně sdělovací prostředek, nebo-li médium, a na rozdíl odněkterých mladších, jakým je třeba film, umožňuje zpětnou vazbu… Nebo-li, mů-žete mu nadávat, lát, spílat… a on se může pokoušet bránit, nebo ho můžetechválit a on si může tahat tričko…I naše zcela mimořádné médium GV hodlá možnosti zpětné vazby využít a re-agovat na vaše podněty, přání, poděkování, žádosti o dementi či pohrůžky soud-ním řízením…Redakci GéVéčka, k rukám šéfredaktoraVážená redakce,v úzkém okruhu rodiny se opakovaně setkávám s vaším časopisem. Pravidelně kontroluji zevrub-ně celý obsah a nemohu již otálet se zásadní stížností. Při četbě vašeho časopisu nejsou naplněnamá práva zaručená Ústavou ČR a Listinou základní práv a svobod! Naopak, pociťuji zcela jedno-značně cílenou a úmyslnou věkovou diskriminaci! Nedojde-li k okamžité nápravě, hodlám se obrá-tit na soud. Čtenářka Petra Janusová, 8 letVážená čtenářko,velmi nás těší tvůj zájem o náš časopis. Jsme si plně vědomi obsahu Ústavy i Listiny základníchpráv a svobod, leč v záhlaví našeho časopisu je jednoznačně uvedeno, že se jedná o měsíčníkvysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov, čímž je jednoznačně specifikována cílová skupina čtená-řů.V tvém případě respektujeme rovněž Úmluvu o právech dítěte, především článek 13 - Dítě máprávo na svobodu projevu: toto právo zahrnuje vyhledávat, přijímat a rozšiřovat informace a my-šlenky všeho druhu, bez ohledu na hranice, ať ústně, písemně nebo tiskem, prostřednictvím uměnínebo jakýmikoli jinými prostředky podle volby dítěte. Zdraví teta IlušeMěsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov GéVéčko i s dětmi umí jednat a aby ne, vždyť každý v redakci má děti a mnozí i vnoučata. 29

GÉVÉČKO 4 - 2016 KONEČNÍK anebNA POSLEDNÍ STRANĚ vyhrazeno pro pana šéfredaktoraK dyž jsem se onehdy dočetl, že už v dubnu se uzavírá možnost podat návrh na udělování stát- ních vyznamenání, které se udělují 28. října na Hradě, až mi zatrnulo. Nosím totiž v hlavěmyšlenku, že by i GV mohlo udělovat svůj řád, těm nejlepším dopisovatelům z řad abonentů na-šeho měsíčníku.ŘÁDOVÝ DEN ádovým dnem by samozřejmě musel být hlasováním redakční rada GV, ve které mají po jednom hlase: majitel listu, vydavatel lis-Ř 20. říjen, den kdy bylo vydáno historicky tu, šéfredaktor, chefdezinger, a řádní redak- první číslo měsíčníku GÉVÉČKO (jen či- toři (IhP, ZoO, PjŘ, StJ). V případě rovnostirou shodou okolností je to také datum narození hlasů rozhodne hlas majitele listu.majitele, vydavatele a šéfredaktora tohoto listu– v tomto případě je těch ročníků už více). 7. ŘGV může být udělován také in memoriam.A řád, jehož pojmenování budeme muset, hla-vou společnou, ještě vymyslet se nebude udě- 8. Ve zcela výjimečných případech může býtlovat na Hradě, ale celkem logicky tam, kde GV ŘGV udělen i mimo řádový den.poprvé spatřilo světlo světa, tedy v Koruně. Je-diné co tedy víme poměrně přesně je to, že nej- 9. Příbuzní nositele řádu jsou povinováni v pří-bližší třetí říjnové úterý je 18. října 2016. padě úmrti nositele tento vrátit redakci GV.Návrh Řádu udělování Řádu GV 10. V archivu GV bude vedena Řádová kniha, do které budou ukládány návrhy na Udělení1. Řád GV je udělován každoročně v řádový ŘGV, zápis z projednání návrhů v redakci den, kterým je vždy to říjnové úterý nejbližší GV a zápis o dekorování poctěného indivi- k datu 20. října – kdy v roce 2015 bylo dua. vydáno první číslo měsíčníku Gévéčko. Snad jen poznámka závěrem. Pokud redakční2. Řádem GV (dále jen ŘGV) je vybrané indi- rada schválí můj návrh, bude rozhodnutí o ŘGV vidum dekorováno v sokolovské pivnici Ko- publikováno v nejbližším možném termínu po runa. jednání RR. Jistě jste si všimli, že Řád o udě- lování ŘGV nebrání tomu, abyste se na udělení3. ŘGV může být poctěn pouze registrovaný ŘGV nemohli navrhnout sami. abonent Gévéčka. P.S.4. Návrhy na udělení této velmi významné po- cty musí být předloženy nejpozději třetí záři- Vencovi Retů bude v květnu 80, proto ten bod 8 jové úterý příslušného kalendářního roku. Řádu o udělování ŘGV. Předpokládám, že řá- dovou šerpu a příslušnou placku umně zhotoví5. Návrhy mohou předkládat pouze registrova- ZoO, že Zuzanko? ní abonenti GV nebo jejich příbuzní.6. O udělení ŘGV rozhodne demokratickým **Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 30

OKNO DO BUDOUCNOSTIVědecká mentální prognostikaM ajiteli GV se podařil neskutečný tah. Infiltroval svého člověka do komunity sensibilů a získal tak možnost informovat se o tom, co se uděje v budoucnosti. Tato na vědeckém základě ex-perimentálně rozvíjená mentální prognostika tak do budoucna zajistí GV exluzivní přístup k infor-macím, ke kterým nemají přístup ani ty nevyhlášenější mediální domy v naší zemi (Bakala, Babiš,Soukup). Otevíráme proto novou rubriku OKNO DO BUDOUCNOSTI, ve které budeme na základěžádostí našich čtenářu zjišťovat výše naznačeným informačním kanálem to, co je na jejich, a jejichpodtrhujeme, budoucnosti bytostně zajímá.Když jsme na redakční radě probírali tuhle překvapivou novinku a slyšeli od pana šéfredaktora přá-ní, že by uvítal, kdyby se poprvé naším OKNEM DO BUDOUCNOSTI nebojácně podíval některýz členů redakce, všichni jsme se zadívali na toho z nás, který je nejlépe placen. PpR zčervenal,a trochu se mu třásl hlas, když se postavil a pravil: „Pane majitelí, vydavateli a šéfredaktore rádbych věděl, jestli v době, kdy mně bude sto let, budu ještě zastávat svoji zodpovědnou funkci vevašem, tedy našem skvělém měsíčníku.“ Šéfredaktor prokázal své skvělé manažerské schopnostia za necelé tři dny, přesně za 69 hodin se na redakčním mailu objevil text i obrázek, který můžetečíst a vidět níže.Jen připomínáme, že kterákoli osoba zanesená v abonentské databázi GV má nezadatelné právoobrátit se na redakci s pokud možno pregnantně formulovanou otázkou na svou budoucnost. StJOdpověď komunity senzbilůVážená redakce, (2040), 6. Global Gold Design (2050), 7. An- drejův velkokříž (2052) udělený při zahájení 25.zde je naše odpověď na otázku položenou Va- ročníku Buštěhradské zlaté kamery. Uděluje seším členem panem P. P. Riesem (*1952), která evropské osobnosti časopiseckého designu.zněla: „Rád bych věděl, jestli v době, kdy mněbude sto let, budu ještě zastávat zodpovědnoufunkci ve vašem, tedy našem, skvělém měsíč-níku?“Navštívili jsem redakční radu GV těsně před vy-dáním dubnového čísla GV v dubnu 2052, (jižpětatřicátý ročník GV) tedy pár dnů poté, co ta-zatel oslavil své sté narozeniny a můžeme po-tvrdit - a přiloženou fotografií dokladovat, že setazatel této RR zúčastnil ve funkci senior chef-designéra. Jeho překvapivě mladistvý vzhled(pranic se nezměnil), ale především průběh RRnás přesvědčil o tom, že konzervativní základyGV byly v onom dávném roce 2015 položenyvíce než seriózně.Jen pro lepší orientaci čtenářů uvádíme, oceně-ní, jež se blýskají na hrudi stoletého: 1. CzechGrand Design (2020), 2. Good Design Avarda(2025), 3. Kříž sv. Pavla (2030), 4. Malý berlín-ský medvěd (2035),5. Řád Přemysla Otakara II.

DÁREK GéVéčko vždy plní své sliby a tak ti vysloužilci a zasloužilci, kteří se zúčastnili pozvání k oslavě Dne učitelů, si mohli odnést tento dárek: Ti, kteří na oslavu nemohli přijít, mají stále šanci si dárek vyzvednout osobně a to každé třetí úterý v měsíci (krom července a srpna) v restauraci Koruna na starém náměstí v Sokolově, kde najdete vysloužilce i zasloužilce od 15:00 cca do 18:00.GÉVÉČKO č. 4/2016 – měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov – vydáno v Sokolově v restauraci Koruna – 19. 4. 2016 v 15:00 SEČ