GV 2016-02-komplet-VkN

REKLAMA – REKLAMA – REKLAMA – REKLAMAV Chodově v ulici Tyršově,můžeš zdraví vylepšit sobě.Ivana Hanka Drahomíra,tady se znalostí všehomíra,prodá léčivé byliny i tobě.Tahle Drahuška,co vypadá jak letuška,poradí, usměje se, naváží vhodnou bylinu,nebojí se na souboj vyzvat i rakovinu,Ivan potvrdí: „Bylinky, to je fuška,“Někdo má rád vdolky,jinej zase holky.Ivan na Moravě lovil,až Drahomíru ulovil.Kupujte bylinky, nedělejte okolky. Že Valda není jen tak nějaký čičmunda, na to se zeptejte Hanzelky nebo Zikmunda. Ve střelbě se před nimi producíroval, byl tak dobrej, že jím učaroval. Valda není a nebyl čičmunda. Sklízet bavlnu s ním také můžete, na pampě si tak rychleji zvyknete. Valda není žádnej nelida, klidně vás zavede na Pampa Florida, kde s ním asado chutnat můžete. Teď poprvé vzpomíná na Gévéčku, ještě za vzpomínkami neudělal tečku, Valda není žádný gringo, bez sedla jezdí – bingo. Příště ho čtěte zase na Gévéčku.Proti proudu Ohře od Vládi Pivničkylahvovou poštou do Chebu putují básničky.Že je čtenáři Gévečka neznají?To je proto, že je Václav před nimi tají.My chceme číst básničky od Vládi Pivničky.Vladimíre, jsi na tahu,najdi konečně odvahu.Pošli Gévéčku báseň hezkou,klidně můžeš i esemskou.Tobě to nedá žádnou námahu.Venku je jaro, nezebe,pošli a sláva tvá poroste do nebe.Investuj do vysloužileckých syslů,své básnění lačných smyslů.Tutově přijdeš do nebe. REKLAMA – REKLAMA – REKLAMA – REKLAMA

GÉVÉČKO 2 - 2016VÁŽENÍ A MILÍ ČTENÁŘI Pavel, ten PpR, plní slib a dokončuje svoji pro- GÉVÉČKA, zaickou ódu na Johanku z Rožmitála. Druhý Pavel, ten PjŘ, nás opět pozve, aby-když jsem v lednovém GV vypočítával výhody chom se dostavili do ředitelny, tedy pokudsinejdžrů nenapadlo mi, že se tak záhy objeví chceme vidět… však víte co.jedna jejich opravdu, ale opravdu velká výhoda: S Milošem úspěšně odmaturujeme, tentokrátv případě mobilizace se na nás už nevztahuje na SOU ve Škvrňanech a jako vždy mu bu-branná povinnost. Ministr obrany Stropnický deme držet palce v souboji s tamním soudru-a jeho náčelník generálního štábu se rozhodli, hem ředitelem.že letos provedou cvičnou mobilizaci. Už se na Pokud na rozdíl ode mě dobře slyšíte, takten kabaret těším. Na rozdíl od daňovníků, jak k vám především ze soukromého sektoru pro-říkají Slováci plátcům daní, vstupenku do něj si bublává ono pověstné: „Nejsou lidi!“ I nám proneplatím. Jen mi to připomenulo doby mé ZVS únorovou rubriku Blahopřání chyběli a tak jsme(pro ty s modrou knížkou – základní vojenská šmátli do historie. Ta je konec konců také mat-služba), doby, ve které se to hemžilo odborný- kou (moudrosti) a tedy i zodpovědná za tenmi názvy vojenského slangu. Vzpomínáte: ba- výše zmíněný nedostatek. On takový Vítěznýžant, mazák, frajtr, lampasák, atombordel, pé- únor už je (bohudík) také historie, ale ten jsmeveska, pšm, buzerplac, dýzlák. Svoje potěšení zrovna slavit nechtěli. A protože únorové Gé-z cvičné mobilizace dávám ostatně najevo véčko bude na síti k dispozici v pondělí 15.v Glosování. února, tak vám nabízíme narozeniny těch, coV posledním lednovém Týdnu jsem si s chutí už je tady, míněno na Zemi, bohužel s námipřečetl rozhovor s právě sedmdesátiletým Vla- neslaví.dimírem Mertou, který na otázku: „Cítíte se na Čtěte s chutí, nenechte se znechutit naším pří-sedmdesát?“ odpovídá: „Vůbec. Jen když táh- padným publicistickým neumětelstvím. Chcemenu do schodů nákup, musím se sehnout k běž- vzpomínat, bavit se, ne někomu ubližovat, anikám, nemohu dosáhnout levou rukou do kabá- vám paní Marcelo. Snad se nám alespoň zčástitu, rupne mi, když šroubuju žárovku, tramvaje daří nezblbnout a neprospat důchod. A vy, codobíhám jen pohledem a trojitého axela v tele- jste zatím nenapsali, probuďte se, ať nezblb-vizi cítím v kotnících ještě dva dny.“ Každý nete. A po této prosbě ještě jedno šéfredak-z nás, za i vysloužilců, by jistě věděl, co ještě torské doporučení. Přečtěte si, pokud vám jepřidat. Nejvíce se mi ovšem líbí Mertovo: „Ne- smutno, knížečku Benjamina Kurase TAO SMÍ-zblbnout a neprospat důchod.“ CHU. Určitě se rozesmějete.Právě pro naplnění a realizaci tohohle Mertovateorému je tu Gévéčko s jeho hravou filozofií. (KčS)V dnešním čísle se o tom zase sami můžetepřesvědčit. Standův Bazárek, dnes poprvév monotematickém „bramborovém“ provedení je zaslouženě centrálním textem čísla. Díky za něj i externistům Václavovi Re- tů a Jirkovi Skálů. Valda Virt přinutil MiniCéVéčko k odvážnému saltu tím, že na rozdíl od předchozích autorů, vzpomíná na dobu před příchodem do Ústa-vu. Možná, že i vám stejně jako mně připome-ne cestopisy Hanzelky a Zikmunda, které jsmesi se zájmem půjčovali z knihoven, jistě nejenpro ty krásně barevné fotografie černošek na-hoře bez. **Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 3

GÉVÉČKO 2 - 2016Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 4

GÉVÉČKO 2 - 2016CO V GÉVÉČKU Č. 2 NAJDETE? Mrkněte níže na obsahMaturity ve Skvrňanech aneb jak se zkoušelo za komačů1 (Miloš Hubáček) 06Nezapomenutelný kantor1 (Standa Jedlička) 07• Veselá moravská děvčica Maruška Bričů.........................................................................07MiniCV1 – Valda Virt 09• Tam za řekou je Argentina .................................................................................................09Bazar opotřebených vzpomínek1 (Standa Jedlička) 11• Historický vývoj manipulativních technologií .................................................................... 11• Brigadýři .............................................................................................................................13• Inženýrský pohled (ze) Skály na brigády..........................................................................13• Neobvyklá objednávka .......................................................................................................14• Myší závody ........................................................................................................................15• Myš a Miloš .........................................................................................................................15• Miloš a okoun......................................................................................................................16• Vzdejte se, nyc se vám nestane........................................................................................16• Broumovské čertovy obrázky ............................................................................................17Trocha historie nikoho nezabije1 (Pavel P. Ries) 18• Najdeme hrob Johany z Rožmitála, královny české – část 2. .......................................18Echo Učilištních ozvěn3 (Karel Černík) 20Ozvěna Učilištních ozvěn3 (FaCHa) 22Hlášení školního rozhlasu1 (Pavel Janus) 24• V Lednu by nejraději všichni končili v jednu ....................................................................24Glosování1 (KčS) 26Máš-li cosi na duši, svěř se tetě Iluši1 (Ilona Horáčková) 28• Tři dopisy k dárku z GV1/2016 .........................................................................................28Konečník aneb na poslední straně1 (KčS) 30• Imigrandský model ............................................................................................................30• Bohulibý čin ........................................................................................................................30 (1) Stálé rubriky (2) Téma měsíce (3) Volné témaTiráž Toto číslo GéVéčka vychází v elektronické podobě 15. 2. 2016 na internetu (http://fotovideo.ries.cz/fotogalerie/mesicnik-gv-2/) a v tento den jsou také abonenti upozorněni e-mailem na elektronické vydání. V tištěné podobě vychází pro členy rodiny a příbuzné 16. února 2016 a je rozdáno ve stejný den v restauraci Koruna v Sokolově. Majitel, vydavatel a šéfredaktor: Karel Černík Generální šéfdesigner: Pavel P. Ries Hlavní ilustrátorka: Zuzana Onderová Redakční rada: Karel Černík (KčS), Ilona Horáčková (IhP), Pavel Janus (PjŘ), Stanislav Jedlička (StJ), Zuzana Onderová (ZoO), Pavel P. Ries (PpR) Adresa redakce a kontakt: někde v Sokolově, [email protected]ěsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 5

GÉVÉČKO 2 - 2016 MATURITY Miloš HubáčekMaturitní zkoušky ve Skvrňanech aneb jak se zkoušelo za komančůM oje zážitky z maturitních zkoušek po- dne i odpoledne zkoušeli čtyři a čtyři studenty. kračují další epizodou, tentokráte ze Překvapilo mě, že první dva maturanti byli ne- Středního odborného učiliště v Plzni - připraveni na zkoušku dospělosti, hlavně z od-Skvrňanech. borných předmětů. Po dopolední poradě celé komise jsme první dva studenty nechali pro-Zážitky „ze z Plzně“ rozdělím na dvě části. Ta padnout. Zajímavý byl názor zkušební komise,první bude příjemnější - tak zvaná „předmatu- dva zkoušející - učitelé odborných předmětů -ritní“ a ta druhá bude pracovní čili“maturitní“ nesměle navrhovali nedostatečný, kdežto třídní učitelka s místopředsedkyní dostatečný. Roz-První část - předmaturitní hodnutí viselo na mně a znělo - nedostatečný. A to jsem neměl dělat!Začnu ale od začátku. Maturitní zkoušky se ko-nají v měsíci květnu, to jest v období, kdy se Za několik minut se otevřely dveře zkušebnípomalu uzavírá klasifikace i u tříd, které ne- místnosti a v nich se objevil ředitel školy. „Jakmaturují. V tomto období se na závěrečný finiš jste mohli nechat propadnou ty dva první stu-připravovali i studenti naší školy, konkrétně denty?! Víte, kdo jsou? Jejich tátové dělají namanželé Honzákovi a já jsem často trávil krajském výboru KSČ! To bude velký malér!“večery v jejich společnosti, kde jsme se neje- Okamžitě musíte změnit výsledky maturitnínom učili, ale také popíjeli víno. Také v neděli, zkoušky! Malý okamžik bylo hrobové ticho. Apřed odjezdem do Plzně, jsem trávil večer ve pak jsem se naštval. „Soudruhu řediteli, vy jstespolečnosti těchto manželů. Ráno jsem na ma- tady jenom ředitel školy a nemáte právo zasa-turity odjížděl v dobré náladě - autobusem. hovat do průběhu maturit. Já jako předseda ta-Tramvají jsem se dostal až ke škole, kde mě dy zastupuji Ministerstvo školství a naše roz-„přepadli“ - u vchodu do areálu školy - matu- hodnutí je právoplatné. Žádám Vás, abysteranti se slovy: „Vy jste určitě předseda maturitní opustil zkušební místnost, aby maturity mohlykomise, máme tady na vrátnici připravené ob- pokračovat!!“ Ještě na odchodu odvětil, že si načerstvení - chlebíčky, obloženou mísu, k pití ká- můj postup bude stěžovat.vu, čaj, limonádu. Zklamaně jsem se na ně po-díval a pravil: „Chlapci vychlazené pivo by ne- Tentokrát se z KNV nikdo neozval, i když - jakbylo?“ Zarazili se - nebylo! Podobná situace se mně později prozradil inspektor – na Minister-opakovala v úterý, když jsem přicházel k vrát- stvo školství ředitel školy telefonoval a podávalnici (bydlel jsem totiž na internátě mimo školu) stížnost.s tím rozdílem, že k pití už bylo i pivo. Ve středua čtvrtek mě pak radostně na dálku vítali slovy: A na závěr. Moji kolegové z této školy můj pos-„Soudruhu předsedo, pivečko je připravené a tup schvalovali. Ředitel jako prvé dva studentydobře vychlazené.“ Správní maturanti! Tak by to „nasadil“ prominentní žáky s tím, že je prvnímělo vypadat na všech školách. den nenecháme propadnout. Ale šeredně se mýlil! Soukromě se potom třídní i místopřed-Druhá část - pracovní sedkyně komise svěřily s tím, že se ředitele bojí. I takové byly (stále jsou?) poměry na ně-První den v pondělí jsme (jako obvykle) dopole- kterých školách.Měsíčník vysloužilců ISŠTE Sokolov 6

GÉVÉČKO 2 - 2016NEZAPOMENUTELNÝ KANTOR Hoďte si ty pytle bokem, ogařiT ímhle příkazem vydaným v hodině ruského jazyka ve třídě druhého ročníku zámečníků se Maruška Bričů navždy zapsala do bájesloví ústního podání Ústavu. Bylo to v době, kdy cool byly sportovní pytle na tkaničku, běžně zavěšované učni na háček žákovské lavice. Tolik prozdůraznění Maruščina nepopíratelného talentu vyslovovat naprosto neúmyslně kaskády dvojsmys-lů. Ale dejme slovo Standovi, kterému se, jak sám níže přiznává, podařilo realizovat obchody neprávě košer. (KčS)Veselá moravská děvčica Standa JedličkaZ cela jistě nejsem ta správná osoba k na- naši učňové prahli po jazykových znalostech, psání vzpomínky na Marušku Bričů, už by mohl nanejvýš tak úředník ministerstva škol- jen proto že, ženy pro mě představovaly ství. Přesto statečně bojovala po našem boku(a dosud představují) tajemné osoby, takže a vydobyla si autoritu ve třídách i ve sborovně.veškeré mé vzpomínky mohou pouze klouzatpo povrchu věcí a událostí. Přesto se odvážím Kdyby však nebylo našich mejdanů, zůstala bya snad mi bude odpuštěno. Naše kolegyně pro mě osobou, o které nic nevím. Takto jsem jiMaruška, osobnost o to výraznější, že předsta- poznal jako veselou moravskou děvčicu, kterávovala polovinu krásnější části našeho počá- ráda a dobře zpívala a hrála na zednické piánotečního učitelského sboru, to neměla vůbec (tahací harmoniku). Rozhodně mezi nás družnélehké. Věra, ta druhá polovina ženské posádky, zapadla a v mnohém nás překonávala. Snad sitrávila většinu času v tělocvičně, nebo na hřišti tedy mohu dovolit pár vzpomínek. Když po ná-a tak Marie zůstávala sama mezi muži sboru vratu z nějaké oslavy jsme v pozdní době za-a mužskými učni ve třídách. Představovat si, že kotvili v Moravské vinárně Hornického domu, veselí našeho stolu upoutalo pozornost někte- rých ostatních hostů. Tak se stalo, že jsme byli požádáni, zda by Maruška nemohla zazpívat a zahrát u jejich stolu. Žádost o zmíněnou vý- půjčku podpořili bonusem, že dají nějaké pití. Protože naše žízeň, jako obvykle překonávala stav našich financí, byli jsme pro. Maruška se tak obětovala (dobrovolně) ve prospěch našeho minikolektivu. My jsme na jejích schopnostech vydělali a bezstarostně se zbavovali dalších de- setitisíců mozkových buněk.Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov Jindy při poznávacím zájezdu do Prahy jsme v jedné pražské vinárně poznávali velmi dobře obsah velkého džbánu s vínem. Nálada byla skvělá, ale čas pracoval proti nám. Bylo nutné 7

GÉVÉČKO 2 - 2016se vrátit k autobusu. Jak mnozí z vás též znají, vlně. Musím ještě dodat, že se tato milá ko-náraz čerstvého vzduchu před vinárnou dělá legyně, zúčastňovala i školních ptákovin ,jakosvé. Bujarost našeho ducha i přemíra dobrého byl Karlem pořádaný soutěžní běh do schodůmoravského, způsobily potřebu veselit se i ces- v našem pavilonu (inspirovaný snad knihoutou zpět. Na přeplněném chodníku jsem s úža- „Nahoru po schodišti dolů\"). Zda se účastnilasem pozoroval jak Marie popotahuje šátky a i dalších podobných soutěží ,jako byl hod gu-čepice kolemjdoucím a dokonce tahala i za cop movkou do dálky, nebo skok daleký s dřevě-jednu slečnu. Tehdy jsem konečně pochopil, že ným vojenským kufrem, si nepamatuju, ale ne-to je založením náš člověk, že jsme na stejné dá se to vyloučit. **Kluci vidíte Otíka,jak za mlada do schodů utíká?Když šlo o Marušku, každý pánbyl rázem samaritán.Že ten čas ale utíká.Standa Oťasovi záviděl,nejradši by ho na schodech neviděl.Číhal na Marušku pod schody,na mysli měl nemravné obchody.Už ten vývar málem uviděl.V bílém plášti v pozadí postava,Marušky se vehementně zastává.Brání zneuctění Moravanky,když před Standou spustí šraňky.Ten jak dlaždič sprostě nadává.Nadávek jsou plné schody,Standa ji chtěl střelit do hospody.Když se mu to nezdařilo,převelice ho to rozlítilo.Nemařte mě, hajzlíci, mé obchody. *** 8Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov

GÉVÉČKO 2 -2016 MiniCéVéčko (Trochu jiné CV Valdy Virta)Hanzelka se Zikmundem jistě prominou, že jsme jako titulek dnešního cévéčka použili název jejich knihy (1956). On totiž s Valdou opravdu souvisí. A proč v podtitulu to „trochu jiné“? Pro-tože všechna dosud otištěná cévéčka byla o čase po tom, co ten či ta v Ústavu skončili. Tentokrátto bude hlavně o tom před tím, než dnešní autor do Ústavu nastoupil. Půjčili jsme si od H+Z nejentitulek, ale i dva obrázky, na kterých je Valdův táta Jaroslav. Ale teď už má slovo Valda. (KčS)TAM ZA ŘEKOU JE ARGENTINADuchcov - Francie – Argentina denně dojíždět do 15 km vzdálené školy v Pampa Alegria kam nás chodilo asi 100,Tak po téhle trase se v roce 1905 pohyboval většinou děti farmářů z okolních farem. Když můj děda Josef, prapříčina toho, že já jsem jsem řekl dojíždět, tak si prosím nepředstavujtese o třicet let později narodil v Argentině. Vydal autobus, ale mého jezdeckého koně Mourka.se s rodinou na západ včetně mého tehdy Já do školy jezdil rád, jestli také Mourek, na totříletého táty Jaroslava. Po pár letech horničiny jsem se ho tehdy nezeptal, i když jsme bylina šachtě ve Francii opět všichni zvedli kotvy, opravdu kámoši. Nebyla tady ovšem jenomaby se vydali opět na západ. Možná by bylo škola. Na farmě se muselo pracovat a topřesnější říci na jihozápad a přes Atlantik. A tak především kolem bavlny, které jsme sklízelise děda původně občan rakousko-uherského kolem 25 tun za sezónu - tedy tehdy - pokudmocnářství vynořuje na jih pod rovníkem nás nenavštívily kobylky. To vzala sklizeň zav Argentině, aby zakotvil v provincii Chaco své. Spoustu povinností jsem měl i kolem zvířat(Čako) a městě Sáeniz Peňa. – krávy, koně, drůbež. Byla to dřina. A ne vždy se vyplácela. Ceny bavlny závisely na tom, jakJestliže jsem dědu označil za prapříčinu svého dopadla sklizeň v Texasu. Když dobře, bylo toargentinského místa narození, pak je celkem špatné. Když se v Texasu neurodilo, ceny šlylogické, že tou pravou příčinou byli moje rodiče. nahoru. Už jako školák jsem tak získal veliceMaminka Žofie a táta Jaroslav, kteří se v roce praktické poznatky o globálním trhu komodit a1924, to bylo tátovi dvaadvacet vzali. Maminka jejich světových cenách. Byly tady ale taképřijela krátce předtím do Argentiny také prázdniny. To jsem si vzal flobertku, koně,z Duchcovska, sice původně za někým úplně deku, pár konzerv a k maminčině nevelkéjiným, ale nakonec se z ní stala Virtová. A tihle radosti vyrazil na Mourkovi za dobrodružstvím.Virtovi měli 3 dětí: Jiřího, Zdenku a nesmímzapomenout na toho nejmladšího, z hlediska Asi jsem se potatil. Táta také využil příležitostitěchto řádek nejdůle-žitějšího – tedy mne, a ve staré napůl už prodané Fordce panaValdu ročník narození 1935 a místo téhož na učitele Krysla se s H+Z ve svých 45 vypravil,Pampě Floridě.Pampa FloridaKdyž vznikl obrázek ve vedlejším sloupku nafarmě Pampa Florida, tak to mně bylo už 12 let.Táta po neúspěchu v restauračním podnikání –vlastnil hospodu jménem Slavia ve městěSáenz Peňa a neúspěch byl dán tím, že dávalaž příliš ochotně na dluh. Proto přesun nafarmu, kde vlastnil zhruba 100 hektarů půdy, nakteré pěstoval hlavně bavlnu. S pány H+Z seuž tedy přátelil jako farmář. A já jsem v té doběbyl školák. Začal jsem chodit do 4 km vzdálenéargentinské školy. Ta ovšem po odchoduučitele vzala za své a tak táta rozhodl, že buduMěsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 9

GÉVÉČKO 2 - 2016spolu s dalšími dvěma českými dobrodruhy, na zvířata opaří tlamy a tak bylo třeba zajistit stálýsever do Čaka. Já tu výpravu tady uvádím pro- přísun chladné vody.to, že během ní se táta asi definitivně rozhodl,že farmu prodá a odjedeme domů. Konec kon- Argentinská škola trvá osm let s měsíční klasi- fikací: suficiente (dobře) a insuficiente (špatně). Každé ráno před vyučováním se vztyčovala vlajka a zpívala hymna, tady pramení ta argen- tinská hrdost na vlajku a hymnu. Sobota byla dnem práce a fotbalu. Praktické věci potřebné pro práci na farmách.ců i pan učitel Krysl tu cestu pojal jako tango na Pampa Florida, Buenos Aires,rozloučenou s Argentinou a za několik týdnuodjel. Podrobnosti o téhle výpravě na sever Montevideo, Santos, Rio,vám nabídnou H+Z v knížce jmenované v titul-ku. Kanárské ostrovy, Lisabon,Vraťme se ještě na chvilku na Pampu Floridu. Gibraltar, Janov, Praha, DuchcovVíte, že Florida znamená rozkvetlá? Má létaškoláka i přes to, že jsem musel těžce pracovat Titulek napovídá kudy jsme se na přelomu lettaková byla. I když to, co jsem se tam naučil a 1949 a 1950 vraceli domů, když se táta rozhodlco tam rozkvetlo, dalo plody až později. Třeba farmu prodat. Cesta ovšem chvíli trvala. Vyrobittakové asádo a recept na něj. Ale o tom snad bedny na to, co se neprodalo, naložit na vlakaž jindy, pokud by vás to zajímalo. dopravit do Buenos Aires. Tam rodiče čekali na vystavení československých pasů asi čtvrt ro-Počasí v Čaku a tedy i Pampě Floridě na zhru- ku. Konečně jsme se nalodili my i bedny naba 27 stupních jižní šířky dávalo všem přistěho- urostlou kocábku jménem Brazil (délka přesvalcům zabrat. Letní teploty mezi říjnem a led- 200 metrů, šířka rozhodně 40). Třes se Atlan-nem (jsme na jižní polokouli) se dostávaly až tiku, Virtové jsou tady. Nejprve se plavíme po-na 45 stupňů. Pokud jste v takových hicech dél pobřeží na sever a potom na rozdíl od dědy,měli na starosti napájení koní a krav museli jste který si to před pomalu půl stoletím namířil napočítat s tím, že nechat vodu déle stát, tak si západ, jsme nabrali kurs na východ. Já sucho- zemec jsem osmnáct dní viděl jen vodu, za ob- časného nedobrovolného krmení rybiček. Loď nás dovezla až do Janova. Tam po týdnu ná- stup do vlaku, poprvé vidím v Alpách sníh a už jsme v Praze. Poprvé chutnám české černé pi- vo v nádržní restauraci. Přes Cheb do Duch- cova a jsme doma. Vítá nás typická podkru- šnohorská smrdutá mlha všichni vzpomínáme na vzdoušek v Pampě Floridě. ** Argentinský zemědělec Duchcov v r. 1950Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov Obrázky: kniha H+Z a Wikipedia - Commons 10

GÉVÉČKO 2 - 2016BAZAR OPOTŘEBENÝCH VZPOMÍNEK Standy JedličkyZměna je život a jak už vedlejší Zuzčin obrázek napo- vídá, tak v dnešní Standově nabídce půjde hlavně obrambory. Přesněji o vzpomínky na bramborové brigády,kterých jsme si až do listopadu 89 opravdu, ale opravduužili. A užívali. Vždyť na bramborách nezvonilo, nikdo ne-chodil na hospitace ani nevyžadoval přípravy, šéfové byli daleko a příroda blízko. Moment, vlastnějsem chtěl říci, že se Standa rozhodl prubnout, jak bude čtenářstvo reagovat na monotematickyzaměřený Bazárek. Sám si vybrané texty pracovně označuje BB a tvrdí, že to rozhodně není sen-timentální vzpomínání na Bardotku. Nabízí „brambory“ vědecké, viz jeho historická studie o vývojitechnologie ovládání brigádníků i statkářů, či Václavovo sociologické šetření diskrepancí meziosobnostmi pedagogického dozoru a dozoru statkářského. Jirka Skála svým racionálním stylemnabízí svůj pohled na brigády a Standa přidává celý růženec malých brambůrků, do jejichž slupkyje až příliš vyškrabáváno slovo Miloš, ale z pohledu geografického nahrazují Toulavou kameru(Chodský Újezd, Bezdružice, Karlín, Broumov). (KčS)HISTORICKÝ VÝVOJ MANIPULATIVNÍCH TECHNOLOGIÍSTŘEDOVĚKTakto psychicky vyzbrojen jsem se na druhé straně barikády, opět nedobrovolně, měl sám státdrábem a pohánět naše učně k dobrému výkonu. Tato činnost se mi příčila už sama od sebe a to, že z počátku šly vydělané peníze na konto ČSM, mě nemotivovalo. I když později dostávali peníze žáci, situace se moc nezlepšila. Sazby byly mi- zerné a norma 6 - 7 q se zdála při zoufalé orga- nizaci práce v oblasti sci-fi. Denní dojíždění od školy na pole a zpět bylo taky na nic. Pro mě zna- menalo každý den o dvě hodiny delší cestování a nebyl jsem sám. Velká část učňů taky dojížděla. Statkáři si práci ulehčovali, že na celou skupinu (50) jezdil jediný vyorávač a já musel neustále botou malovat úseky pro dvojice brigádníků, řešit stálé hraniční spory („oni nám zvětšili úsek“) běhat po délce řádky a navíc čelit stížnostemstatkáře, že někteří sběrači nesbírají, že schválně zdržují pohyb vyorávače. Ten musí čekat a celábrigáda leží. Bodejť by neležela, když pochopili, že nestihnu doběhnout k těm, co zdržují, abychzjednal pořádek a za mými zády už další přepravovali na řádek velký kámen, o který se vyorávačzastaví, ne-li rozbije, což pro ně bude ještě lepší. Uštvaný a bez výsledků jsem rychle pochopil, žeboj na dvou frontách (s učni i se statkáři) se vyhrát nedá. To nakonec zjistil i Hitler.RENESANCENezbývá než změnit organizaci sběru. Každý zodpovídá za svůj řádek. Musíme trvat na tom, abyráno bylo naoráno minimálně 25 dvouřádků, každá dvojice musí mít svůj. To byl boj! Statkáři sebránili, že to nejde. Odpoledne naorat nemohou, lidé by jim brambory ukradli, ráno nestíhají. To bytraktorista musel začít už v 5 hodin a k tomu ho těžko donutí. Tak to si holenkové zařiďte jak chce-te, my to musíme tak mít. A prosadili jsme svou.Další významný krok, peníze se budou vyplácet podle počtu sebraných kbelíků každé dvojice.Jeden druhého bude pohánět a kontrolovat. Nejen dvouřádky, ale i kbelíky bude mít každá dvojiceMěsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 11

GÉVÉČKO 2 - 2016své (očíslované). Nebudou se ztrácet, ani sešlapávat. Zničené hošánci zaplatíte. Ještě jak zamezitpodvodům při vysypávání z poloprázdných kýblů. Číslo dvojice hlásit u plných, před sypáním navalník. Protože výdělek je z odvezených metráků, znamená každý den zjistit z vážních lístků cel-kovou hmotnost, vydělit počtem kýblů a vypočíst cenu za jeden. Jakmile sběrači pochopili, že ten,co švindluje okrádá každého z nich, ohlídali si poctivost sami. Takovýto systém nás zbavil funkcedrábů a stali se z nás kontroloři a účetní.NOVOVĚKTeď už mě brigáda začala bavit. Nemusel jsem bojovat s žáky, mohl jsem se soustředit na bojs vnějším nepřítelem. To znamená zajišťovat přísun a odvoz valníků, označovat si je, psát si jejich SPZ a ráno získat od všech vážní lístky. Samo- zřejmě k tomu psát kýbly od jednotlivých dvojic a spoustu dalších hlídacích povinností. K hlavním střetům mezi brigádou (mnou) a statkáři patřilo naorání, traktory a valníky. Když nebylo ráno na- oráno, sebral jsem manšaft a šli jsme si lehnout před kanceláře statku, aby nás měli na očích. Ka- rel jako velký šéf volal na ředitelství statku a vy- hrožoval, že brigádu přesune jinam, kde práce bude. A šlo to. Statkáři nás ale neměli rádi. Ale co, jejich láska nám peníze nevydělá. Dokázali jsme i jinak zasahovat ve svůj prospěch do jejich organizace práce. Že nemáte pro brigádu trakto- ristu, co by pojížděl s valníkem? Nevadí, ať přive- ze traktor, po poli si můžeme pojíždět sami. ŽeTa věc s velkou anténou, kterou má Standa zavěšenu na nemáte ani traktor? Nevadí, Tak přivezte na polerameni, není obří vysílačka na dorozumívání se mezi pe- tři prázdné valníky, naši chlapci jako schopní bur-dagogickým dozorem a statkáři, ale obří, a tím výkonné, laci si je prázdné přetáhnou kam bude potřeba.tranzistorové rádio, ze kterého neustále a to na celé pole Tak vedení statku konečně docházelo o co jde, že– k potěše žáků i pedagogů – vyhrávaly nejnovější je i v jejich zájmu, aby náš výkon byl co největší.západní hity vysílané Západoněmeckými rozhlasovými A on byl, už jsme dokázali normu nejen plnit alestanicemi Bayern 1 – 3, které na západě Čech bylyv dosahu přes kopce. Chtělo to mít jen rádio s VKV se i překročit. I za mizerné sazby cca 6 Kčs za centzápadní normou, což Standa měl. (PpR) se výdělky za třítýdenní brigádu pohybovaly prů- měrně kolem 1 000 – 1 200 Kčs. U nejlepších, až2 000 Kčs. To byly tehdy slušné peníze a tak nebylo potřeba do práce nikoho pobízet (většinou).A co víc, naší práce si začaly statky vážit a brát nás jako partnery. S některými jsme získali i přá-telské vztahy. Teď, když jsem dopsal tenhle chvalozpěv na organizaci práce, ke které jsme sepostupně dopracovali, si čím dál více uvědomuju, že stejnou měrou se na kladném vztahu k bri-gádám podílel celotýdenní pobyt v přírodě, v lese a ve výhradně mužské společnosti. Nutnost řešitproblémy, a spoléhat se na své schopnosti vyhovovala hlavně nám vychovávaným po válceFoglarovými knihami, Junákem, TOM, lesní silou a trampováním. Cítili jsme se skvěle vráceni domladých let. A co víc, budovali jsme si pevný vztah se třídami, konečně poznávali vlastnosti jed-notlivých žáků a i já, sklerotik, se naučil přiřazovat jejich jména k jednotlivým tvářím. A pak tykrásné večerní sedánky, ať už v táboře nebo po hospodách. Ale o tom jsem už několikrát psal najiných místech.GERONTICKÁ SOUČASNOSTShrňme to - po bramborových brigádách se mi stýská a zákaz práce mládeže pokládám za jedenz největších bruselských nesmyslů. Kdyby někdo zapískal, neváhám, vyhrabu staré pohorky a va-ťák a už se cpu do autobusu. I když bujarý duch a zchátralé tělo nebude asi nejlepší kombinace.Potvrdil bych, že Standovo vzpomínání na bramborovou genezi je přesné, neboť jsem měl možnost jej zažít v celé jeho škále nejprvejako učeň a později, na druhé straně barikády, jako pedagog. K dokonalosti bylo též dovedeno počítání naplněných kbelíků u jed-notlivých sběracích dvojic. To se dělalo do školního sešitu se stránky s čtverečkovaným potiskem. Stačilo obtahovat strany čtverečkua vepsat úhlopříčku a měli jste 5 kbelíků. U dalšího čtverečku jste vyznačili zbylé tři strany a vepsali dvě úhlopříčky pro dalších 5 kbelí-ků. Dva čtverečky vedle sebe tedy znázorňovaly 10 kbelíků. Pak se čtvereček vynechal a pokračovalo se ve stejném postupu. Takto sepotom mohla lehce udělat účetní závěrka u každé dvojice.Na bramborové brigády také rád vzpomínám a to zejména stojím-li na kraji čerstvě zoraného pole. Ta vůně hlíny je nádherná a jáv duchu slyším volat na mne žáky: „Trojka, dva kýble. Osmička, čtyři kýble.“ Skoro se ohlížím, odkud na mne křičí, abych pohledemzkontroloval, zda je hláška pravdivá a kýble poctivě naplněné. Šlo koneckonců i o moje peníze. (PpR)Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 12

GÉVÉČKO 2 - 2016BRIGADÝŘIZaměstnanec školství - na první pohled je jasné, který to je - a zemědělství. Je zřejmé, že platovéhladiny obou jsou někde jinde. Pozornost si zaslouží i další detaily obou zaměstnanců. Zaměstnanec zemědělství: ♦ nedopnuté sako, ♦ břicho (podle Vl. Menšíka „PUPÍK“) mu leze z kalhot - zřejmě výsledek kvalitnějších krmných dávek, ♦ tváří se velmi klidně a pohodově. Zaměstnanec školství: ♦ zde jsou patrné propadlé tváře, ♦ ustaraný výraz, ♦ obrýlené oči jsou důkazem nocí probdělých nad přípravami, ♦ všechno na něm doslova visí. Co asi zaměstnanec školství řeší? 1. Je nutno snížit produktivitu práce brigádníků – ČSD ne- dodaly vagony. 2. Špatné zásobování: zlepšit kvalitu dováženého čaje, a to přidat jednu várnici a více sladit. 3. Zlepšit práci zaměstnanců statku: ráno není naoráno potřebné množství řádků. Argumenty, že se porouchalvyorávač nebo čert, že byl namol opilý traktorista, nás opravdu nezajímají. 100 učňů je zdepřipraveno plnit pracovní úkoly.4. Návrh na láhev rumu, jako bonus pro čtyři zimomřivé školské brigadýry, zemědělec odmítl.To je jen malá ukázka problematiky, kterou jsme museli dnes a denně řešit. Nu a tu placatici za10 Kčs jsme si pořizovali sami, v rámci nutnosti přežití. BRIGADÝR VáclavINŽENÝRSKÝ POHLED (ZE) SKÁLY NA BRIGÁDYBRAMBOROVÉ BRIGÁDYJednalo se o každoroční sklizeň brambor na různých místech Západočeského kraje. Řediteli SOUdošly žádosti ze zemědělských organizací o pomoc při sběru brambor. Ředitel SOU svolal poradu.Na poradě sdělil představu, kdo z vyučujících by se měl účastnit, ve kterém místě, ve které země-dělské organizaci. Koho pověřuje vedoucími a kolik budou mít vedoucí s sebou spolupracovníkůa kolik žáků. Vedoucí brigád následně svolali žáky a probrali se žáky především bezpečnost prácea zároveň také způsob a taktiku při budoucím sběru brambor. Pokusím se sepsat, jak to kdysifungovalo na bramborové brigádě třeba ve Státním statku Úněšov.Na jednotlivá místa jsme se rozjížděli autobusy ČSAD. Když jsme dorazili do místa určení, kon-krétně na místo seřadiště, uvítali nás zástupci vedení Statku Úněšov. Po přivítání se ujal slova Ing.Hubáček a pravil brigádníkům: „Ve všech ubytovnách je zákaz kouření. Kdo v těchto ubytovnáchbude při kouření přistižen, nebude mu ustřižen, ale bude dělat rajony. Kouřit smí jen mistr EwaldMojžíš, jedině před ošetřovnou a to dvě cigarety denně. Jednu ráno a jednu večer.Druhý den jsme přišli po snídani na pole, celá výprava z HDB. Po jednotlivých skupinách byly ro-zebrány kbelíky na sběr brambor. To už najížděly traktory s valníky, na kterých byly umístěny bed-ny. Potom zazněl povel jdeme na to a brigáda začala sbírat.Nutno podotknout, že už dávno předtím bylo určeno, kdo s kým bude v té či oné dvojici, trojici nebočtveřici sbírat.Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 13

GÉVÉČKO 2 - 2016Když se na nás někdo díval z povzdálí, musel žasnout, jakým způsobem je vše zorganizováno. Dotichého brumlání traktoru zazněl například povel 1 s 2 střídá 7 a 8. To znamenalo, že ten, kdo mělvýhodu při sběru blízko valníku přešel na křídla, čili dál a ti z křídel šli blíž k valníku. Povely od ing.Hubáčka přicházely dokonce po hvizdu píšťalkou.Velice rád mohu sdělit kouzlo úspěchu. Když se skloubí soustavná příprava v rámci branné pří-pravy žáků s kvalitním řízením pedagogů po základní vojenské službě, dospěje se většinou k velmidobrým výsledkům prováděné činnosti. Takže naši žáci dosahovali oproti jiným školám minimálněvelmi dobrých výsledků při sběru brambor i při různých jiných akcích.Kde všude jsme byli na bramborových brigádách? Bezdružice, Státní statek Úněšov, Státní statekÚlice, JZD Přeštice, Broumov.LESNÍ BRIGÁDA ANEB NECHTĚLA RISKOVAT ZNEUCTĚNÍLesníci na Sokolovsku měli požadavky na brigády - a sice na stahování větví a úlomků po dře-vařské těžbě. Na jednu akci byli nominování chlapci z oboru povrchové dobývání. Jednoho urče-ného dne přistavili dva řidiči z ČSAD své autobusy před sportovní halu.Coby vedoucí výpravy jsem držel v rukách dva seznamy účastníků lesní brigády. Postupně jsemodškrtával příchozí žáky. Na výpravu s námi má jet také kolegyně vychovatelka. Žáci už byliv hojném počtu, ale vychovatelka nikde. Určenou denní službu ve třídách jsem poslal do kantýnypro svačiny. Zanedlouho služba přišla s dvěma prádelními koši se svačinami. Tu se u mne zastaviljeden z žáků a říká mi: „Vona nepříde. Skazuje vám, že se hodí marod, protože má strach, že jíněkdo může dát přes držku nebo jí může přeříznout.“Nu a co teď, babo raď! Kdybych zašel za ředitelem školy, mol bych se také dozvědět, že jsme seměli s vychovatelkou lépe domluvit, nebo něco podobného, což by mi nepomohlo. Podíval jsem sedo davu přítomných a přivolal jsem si jednoho zkušeného ostřejšího vedoucího experta a povídámmu. Tak co, myslíš si, že to spolu zvládneme i bez vychoušky? Odpověď zněla: „Jasně šéfe.“ A takjsme nastoupili a vyrazili k určenému polesí.Při většině lesních brigád se stahovaly větve od vytěžených stromů. Přijeli jsme na místo činu.Světe div se, je tu změna. Stáli jsme před krásně oplocenou lesní školkou. Na jednom stroměvzkaz: „Prosíme, vyplít školku.“ Pustili jsme se do díla. Práce šla pomalu, výkon podprůměrný. Podobré svačině přichází hajný s nadlesním. Jdu jím naproti a začnu se za výpravu omlouvat, žejsme toho moc nenadělali z různých důvodů a nepříště budou výkony lepší. Oba lesáci říkali, že senemáme za co omlouvat, že nás znají a to piplání kolem stromků je pracnější, než klasické sta-hování větví a vůbec… Před vámi zde byla výprava. Žáci přijeli, rozbalili si svačiny. Při pojídání sizpívali střídavě lidové písně a úryvky z árií. Zpívali, besedovali a čekali, až pro ně a jejich vedou-cího brigády přijede autobus.Lesáci to hodnotili jako odstrašující, ale ojedinělý případ. Před naším odjezdem říkali, že SOUstrojírenské – HDB Sokolov je dobrá značka a o jedné výjimce, že nebudeme mluvit. V pořádkujsme dojeli do Sokolova.NEOBVYKLÁ OBJEDNÁVKAJeden z prvních brigádních táborů byl v obci Karlín - okrajová část městečka Planá. Ubytování nevalné, německý dřevěný montovaný kasáren- ský dřevobarák, rychlostavba z doby WWII. Měli jsme je i na vojně v Milovicích. Uprostřed chodba, po obou stranách velké cimry pro 6 - 8 lidí. Na ně- kterých matracích ještě říšská orlice držela v drá- pech věnec s hákenkrajcem. No retro, ale spalo se dobře, unaveni prací na poli a večerní návště- vou restaurace „U černého medvěda“ na Plán- ském náměstí. Neodrazeni dvoukilometrovou pro- cházkou jsme tento podnik často navštěvovali. Tam jsme jednou překvapili personál. Karel objevilna špajzkartě tatarský biftek s topinkou. Obrátil se na vrchního s dotazem: „Nemohli bychom si ob-jednat topinky bez tataráku?\" Odpověď zněla: „Vyloučeno, to je jen příloha k jídlu.“ „A když siMěsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 14

GÉVÉČKO 2 - 2016objednám tatarák, můžu dostat víc topinek?“ „To by šlo a kolik byste jich chtěl?“ „Asi dvacet.“ „Takto se musím zeptat v kuchyni,“ řekl vrchní. Po půl hodině pak zahlaholil na celou hospodu: „Taktady je ten tatarský biftek (na malém talířku) a dvacet topinek (na míse)!“ Splněná objednávka násvšechny potěšila, mísa se rychle vyprázdnila a myslím, že ani vrchní na nás neprodělal. Velicedobře jsme pak konzumovali jedno pivo za druhým. Na zpáteční cestě se před námi musely mítna pozoru i dopravní značky.MYŠÍ ZÁVODYPři sběru brambor jsem často pozoroval, jak naši sběrači zanechávají práce a věnují se honu nadrobné tvorečky, který končil jejich ukamenováním (tedy ubramborováním). Jednak mi to připadalokruté, druhak jsem hledal jiné využití jejich zániku. Řekněme si to rovnou, hlavně jsem chtěl omezitztrátu pracovního času na tyto kratochvíle. Řešení se nabízelo samo. Naproti statkové vyvařovně(v Chodském Újezdu) kam nás vozili na obědy se nachází požární nádrž volně přístupná. Proč se bavit tupým házením předmětů, když můžeme uspořádat plavecké závody spojené se sázkami na vítěze? Každá myš se stala budoucím závod- níkem a bylo s ní ohleduplně zacházeno. Při po- lední přestávce se každý majitel myši rozmístil na boku bazénu a na můj pokyn vypustil do vody svého favorita. Startovalo se s pěti až desti zá- vodníky v každé rozplavbě. Ne všichni závodníci pochopili, co se od nich žádá. Někteří zdrhali ne- vhodným směrem a byli klacky směrováni svými trenéry, jiní se neorganizovaně po krátké plavbě vzdali a utopili se. Většina však mohutně povz- buzována vyrazila přes bazén a po zvládnutí celé trasy se zachránila pod plotem nejbližší zahrady. Hrdý majitel vítěze pak inkasoval od ostatníchstartovné. Při pěti korunách za závodníka bral vítěz 25 - 50 Kčs. Potud vše v pořádku, zábava bylaskvělá. Bohužel se už druhý den našel kazisvět a hnidopich, majitel sousední zahrady, který začalnamítat, že mají vlastních myší dost a že jim není třeba dovozu dalších. Na naše logické argu-menty, že vlastně zabraňujeme degeneraci jejich chovu čerstvou krví a zlepšujeme množství po-travy pro jejich kočku, reagoval, jak se od vidláka dalo čekat - netisknutelnými výrazy. To námi ne-mohlo otřást. Teprve když začal vyhrožovat bonzem našemu řediteli, ministru školství a dalšímOrgánům (jsme přece národ Sabinův a Čurdův) jsme pochopili, že seriál závodů neslavně skončil.Tím si ten vidlák obtížil svědomí mnohými dalšími vraždami.MYŠ A MILOŠDobrá myšlenka (o využití myší) se zřejmě ujala a tak naši hoši vymýšleli další zábavu. Do ob-chodu v Bezdružicích, kde mimochodem byla i mladá atraktivní prodavačka, dovezli několik myší. Těšili se, jak obě prodavačky pištíc polezou na prodejní pult. Nestalo se, bohužel. Ta starší vzala koště a vymetla myši i jejich nositele z krámu. Sa- mozřejmě, jak je v Čechách zvykem, udala pa- chatele pedagogickému dozoru. Naneštěstí jí do rány přišel Miloš, který se v obchodě stavěl pro druhou lahvovou večeři. A Miloš miluje (kromě děvčat) náruživě vyšetřování. Jinak to nemohlo dopadnout, než že se odebral do hospody, aby se na akci posílil. Když se po pěti pivech cítil plně kvalifikován a silen, vyrazil do tábora, aby zahájil čoro. Pískáním a řevem vyhnal svou brigádu zchat a nechal je nastoupit v dvojřad (jiný útvar ho na jeho zkrácené vojně zřejmě nenaučili).Postavil se před útvar vyděšených hochů a kymáceje se dopředu i dozadu (žádný luzný těla sklon)Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 15

GÉVÉČKO 2 - 2016začal vyšetřovat: „K-k-k kdo tam (škyt) v krámu (škyt) vy-vypustil tu my-my-myš?“ Pochopitelně senikdo nepřiznal. Ani výhrůžky nepomáhaly. Vyděšení žáků začalo postupně přecházet ve veselí.Nejprve v řadě zadní, ale postupně se šířilo i dopředu.Jen Miloš, nic nepozorujíce, začal výchovnou přednášku, která zkráceně vysvětlovala možnostvzniku celonárodní epidemie způsobené přenosem myších nemocí do lidského potravinového ře-tězce. Když už všichni přítomní pochopili, že i jaderný výbuch je méně nebezpečný a už se ani ne-mohli pro křeče dál smát, zakročil vrchní velitel celé brigády a dal žákům i Milošovi rozchod. Nadruhý den se dva žáci v obchodě omluvili a odvrátili tak hrozbu zákazu prodeje pro celou brigádu.MILOŠ A OKOUNJsme chlapci veselí, žádní suchaři. Zvláště, když se můžeme veselit na cizí účet. Tak jsme po ne-úspěšném lovu ryb dlouho nepřemýšleli jak zužitkovat nepoužitelný výsledek dvouhodinového py- tláctví na rybníčku pod táborem Horník. Hubeným úlovkem byli dva mrňaví okounci, kterým chyběly ještě nejméně dva roky, aby se stali alespoň pod- měrečnými. No co, jeden dostal svobodu, druhé- ho jsme vzali na cestu do hospody. Půl hodinka stoupání do kopce k Bezdružicům uběhla a už tu je hospoda na náměstí. Co hospoda, pravá ně- mecká knajpa, dlouhý tunel výčepu a pak typický sál, kde před léty majitel kožených kraťasů a bí- lých podkolenek tancoval svůj „schuhplatler“. To se ještě Bezdružice jmenovaly Weseritz. Ale zpět k nám. V sále nás očekávali kolegové pilně dodr- žující pitný režim, v té chvíli již dávno splněný. Ta-ková léčebná kůra si žádá svoje. Jakmile Miloš zmizel, aby odpustil vodu, šup s okounkem do jehopůllitru. A teď tetelíce se očekáváním věcí příštích, potlačujíc smích, jsme čekali, co bude. Někteřívzpomínali na rybí salát na stropě sborovny, kterým se Miloš v minulosti proslavil. Miloš dorazilz oné místnosti, přisedl, zdvihl půllitr a mocně si zavdal. To už u stolu propukl smích a řev, takžeMiloš přestal pít, odtáhl půllitr od úst a strnul. S okounem se spolu navzájem dívali z oka do oka.Po záchvatu dalšího našeho smíchu, kdy platila obava, že jednu cestu na WC ušetříme, s námiMiloš trochu vydrbal, když místo očekávaného výbuchu zachoval klidnou tvář a objednal si jinépivo. Je to známý kliďas, což všichni oceňujeme.VZDEJTE SE, NYC SE VAM NESTANETitulek a obrázek k sobě opravdu patří. Že vám tady chybí hrdinní parašutisté z Anthropoidu a krypta kostela Cyrila a Metoděje? To nemohu sloužit. Ale přesně to titulkové „Vzdejte se...“ se rozléhalo mezi cha- tičkami pionýrského tábora KVHU Vřesová jednoho pod- zimního večera, když komando mírně podroušených peda- gogů, toho času na bramborové brigádě, bušilo na zam- čené dveře chatičky obývané Vláďou Pivničkou. Vzdal se a nic se mu nestalo. Na ošetřovně se pořádal mejdan a to přece nemohl nikdo odpočívat a být mimo, tedy ani Vla- dimír. A stejně dopadl i Standa ubytovaný ve vedlejším tá- boře. I on se bránil a vymlouval. Nemůže, má rozdělaný model, zaschlo by mu lepidlo, nebo snad barvy? Prosto- myslné výmluvy nebral vážně ani táborový telefon. Polski Fiat šéfa brigád, posloužil jako přepadový vůz, surové komando vpadlo do Standova bivaku a pod pohrůžkou de- molice modelu zajistilo, že se mejdanu (a rád) zúčastnil i Standa. *Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 16

GÉVÉČKO 2 - 2016BROUMOVSKÉ ČERTOVY OBRÁZKYDalší tábor jsme měli v Broumově (dříve Pommerhof). Vesnice předlouhá podél silnice, těsně nazápadní hranici. Takže to první, o čem nás informovali (sám náčelník statečných pohraničníků, při-jel Gazem) bylo kam všude nesmíme, což bylo opravdu téměř všude. Do druhé poloviny vsi jsme měli zákaz, tam už bylo pásmo. To nás sice omezilo, ale neodradilo od prolezení všeho, co šlo. V místě se nacházely tři šlechtická sídla (zámky) již ve značně zchátralém stavu. Dva z nich jsme mohli prozkoumat, což potěšilo Pavla Riese, milovníka výšek a historie, který se jal zkoumat zámecké hodiny (věžní). Náš tábor byl umístěn ve staré, dávno zrušené škole. Učňové po třídách, dozor spal v bývalých kabinetech. Při našich večerních procházkách po vsi, jsme byli po- zorováni podivným obyvatelstvem. Když jsme někoho pozdravili, jsme totiž chlapci ze šumavských vsí a tak víme, co se sluší (kdo jde kolem plotu zdraví majitele)obdarovali nás podezíravým pohledem pomocníků PS a jistě mizeli k telefonu, aby na divné diver-zanti upozornili včas.Ale hospoda ve vsi byla. Dokonce fungl nová, s otevřeným krbem uprostřed, kde do všech stranplál a hřál příjemný oheň. Hezky se tu sedělo a pilo, hráli jsme karty. Cvika, tuším že padesátníko-vého (http://testapp.hrejsi.cz/karty/cvik.htm). Tehdy ještě existovaly tyhle mince zlomkových hod-not. Z povzdálí nás sledoval místní děda (tehdy nám, mladíkům, tak připadal). Posléze nás zdvo-řile požádal, zda si s námi nemůže zahrát. Ve své bezelstné naivitě jsme souhlasili. Taky, co by senám, když hru dokonale ovládáme, mohlo stát? A pak už jsem se jenom nestačil divit. Děda bylkaretní frajer a měl nás přečtené. Nikoho nenechal uniknout zehry, všechny hry byly zvané, takže jsem se ani s nejhorší kartounemohl zachránit. Připadal jsem si jako mecenáš. Navíc měchodil do ruky takový list, že být v hospodě jako obsluha máoblíbená Renée Zellweger, tak se mi muselo povést jí pře-svědčit, aby se mnou šla nahoru na pokoj. A to jsem si tou do-bou ještě pamatoval, co bych tam s ní dělal. Bohužel, úslovío štěstí ve hře... je nezodpovědný nesmysl.Když jsme se vraceli do tábora, chybělo mi v mé peněžencepřes 60 Kčs. Ani ostatní na tom nebyli lépe. Jen děda se spo-kojeně ptal, jestli následující večer přijdeme zase. Čert si ho vem, když ho ty své obrázky tak dobřenaučil.PŘILOŽENÉ POLÍNKO OD PJŘ ***Když jsem v letech 1984 – 1988 jezdil na brambory, pořád jsem jako občasný poslední v řádku cítilšpičku BB na své hýždi. Jak jinak mě donutit k rychlejšímu posunu vpřed? Mě a mé spolužáky ve30 ºC?Živě si pamatuji, jak KčS nás učil podnikat na bramborové brigádě řka: „Kluci, vedle je pole kuku-řice. Sesbírejte zralé klasy a při službě v kuchyni je povařte a se solí prodávejte za korunu. Za dvěkoruny bramborovou placku z erárních brambor.“Nezapomenutelný byl náš bezdružický pochod do kopce, do kina. Příchod na vršek 1,5 hodinypřed začátkem filmu s Belmondem. Nápad s návštěvou hospody BB schválil. Taky měl žízeň. Nadotaz hospodského, zda nám je osmnáct, Standa řekl: „To jsou maturanti, těm je všem osmnáct.“Získal si naše srdce, navěky. Osmnáct bylo jen M. Jonátovi, mě jako druhému nejstaršímu až za třitýdny. V kině jsme samozřejmě courali. Pivo, je pivo.Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 17

GÉVÉČKO 2 - 2016TROCHA HISTORIE NIKOHO NEZABIJE Stálá vzdělávací rubrika Pavla P. RieseExplikace: Téměř bez povšimnutí veřejnosti i médií (krom Českého rozhlasu, kde jsem pořad ini-cioval já), a to i v místě jejího skonu, proběhlo v loňském roce 540. výročí úmrtí jedné z nejpozoru-hodnějších českých královen Johany z Rožmitála. Umírá 12. listopadu 1475 v Mělníku, vdovskémsídle českých královen.Pokud vás zaujala první část v GV-1/2016, tak níže je slíbené pokračování. Tu první část jsemukončil otázkou: Jak je možné, že tato vskutku velká a nevšední žena, a troufám si napsat vůbecnejvětší z našich královen, nakonec upadá téměř do zapomnění a nevíme ani, kde je její hrob? Vedruhé části, se na položenou otázku pokusím odpovědět.Najdeme hrob Johany z Rožmitála, královny české? Část 2.S velkorysostí u nás daleko nedojdete Mnohem více si této královny váží v Polsku a to právě dík její významné úloze při instalaci pol-a za dobré skutky přichází většinou ských Jagellovců na český trůn.potrestání Pro Johanu a jejího prvorozeného syna to mu- selo být velké sebezapření prosazovat JiříhoNadpis této části článku je vlastně i částečnou závěť. Jiří v době, kdy vznik jeho dynastie seodpovědí na položenou otázku. Johana to ne- jevil možným, zasnoubil Hynka s neteří Ladisla-měla v životě nikdy snadné, snad až na první va Pohrobka Kateřinou. Svatba proběhla těsněroky po korunovaci, kdy před smrtí Jiřího v únoru 1471. Matka Kateřinyse volbou Jiřího z Podě- byla starší sestrou Ladislava a tak se Hynekbrad sjednotily oba ne- přes přeslici dostává do Habsburského rodusmiřitelné tábory kališní- a z této strany měl dědičné právo na český aci a katolíci a kdy to do- také uherský trůn. Dokonce větší, než měl Vla-konce vypadalo velmi dislav Jagellonský, jehož matkou byla mladšínadějně, že by Poděbra- Pohrobkova sestra. Co ale neměl, oproti Vladi-dové mohli založit novou slavovi, byl právě původ z královské dynastiedynastii. Jiří za podpory po meči a z královského lože. To si dobře uvě-Johany dělal v této věci domoval jak Jiří, tak Johana a svůj nárok zamaximum a to přede- pouze teoretický, uznal i Hynek. To, že se vedlevším sňatkovou politi- matky angažoval v dosazení Jagellovce nakou. Johana navíc, spolu český trůn, nebylo tak zcela nezištné. Bylo tos Jiřím, nesla od smrti za slib Vladislava, že se ožení s Ludmilou dce-Ladislava Pohrobka (ro- rou Johany a sestrou Hynka. Tuto dohodu ještěku 1457 v Praze) cejch uzavřel král Jiří a došlo i k zasnoubení. Vladi-travičky mladého krále. slav však dohodu nedodržel. A právě zde pakTo jí bylo předhazováno vzniká značná nenávist k Vladislavovi, kterápokaždé, když se to hodilo do krámu nepřáte- u Johany vedla ke stažení se do Mělníka a u je-lům. Obvinění z ní nesejmula ani smrt a pro- jího syny Hynka šla tak daleko, že s vědomímbleskovalo sem tam i v dalších stoletích. Kruh svého bratra Jindřicha staršího osnoval vražduse nádherně uzavřel až v naší době, kdy krá- Vladislava se záměrem usednout místo něj nalovnu podezření z travičství definitivně zbavil český trůn. Tento plán se neuskutečnil, ale do-rožmitálský rodák, paleoantropolog a lékař pro- bře ilustruje vznětlivou a romantickou povahufesor Emanuel Vlček. Ten při zkoumání ostatků renesančního básníka Hynka. Nemohl prostěLadislava Pohrobka zjistil, že zemřel na velmi Vladislavovi, spolu se svou matkou, odpustitvzácný typ leukémie. porušení královského slibu. Navíc bylo nedodr- žení takového slibu v té době bráno jako jednaTo, že katoličku Johanu neměla ráda velká část z nejtěžších urážek, kvůli které se sahalo i pokališníků, neudivuje. Neměla to však lehké ani zbrani.ve svém táboře, kdy na ní bylo mnohými hledě-no též jako na ženu kacíře a později jako naprokletou čarodějnici a travičku. Tyto animozitypřetrvávaly v obou táborech staletí po její smrti.Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 18

GÉVÉČKO 2 - 2016Kde je hrob královny Johany? zadí a nerozjedou se bádat iniciativně do za-Pokud začnete pátrat v našich historických po- hraničních archivů, jak to dělal otec národajednáních o královně Johaně, narazíte na jednu František Palacký, blahé paměti. V Aeluriusovoa tutéž informaci v různých obměnách, a to že Glaciographii na straně 419 by se napříkladbyla pochována v královské kolegiátní kapitule dočetli, kam Hynek, kníže z Minstrberka, jejísv. Petra a Pavla a odtud, při její přestavbě, tělo v Praze uložil. Tato informace by jim alepřevezena do Prahy a pohřbena vedle Jiřího mnoho neřekla, protože by museli pátrat dálz Poděbrad ve sv. Vítu na Pražském hradě. v místních názvech, aby z ní odvodili ono mís-Údajně prý za účasti Vladislava Jagelonského. to. Stálo by je nemalé úsilí dále nastudovatV obměně této zprávy se říká – někde na Praž- mnoho dalších souvislostí, aby jim vyšlo, takském hradě. jako mě, že místo k poslednímu odpočinku své matky a české královny určil Hynek velmiO jejím prvotním pohřbení v Mělníku není po- logicky. Pokud nebylo možné ji uložit na Praž-chyb. Královna se uchýlila do vdovského sídla ský hrad (a to z důvodů, které jsem uvedl, dlečeských královen někdy kolem r. 1473. Zdejší mého názoru, možné nebylo), přicházelo v úva-královské kolegiátní kapitule sv. Petra a Pavla hu, a bylo i patřičně důstojné, jen toto místo.odkazuje šest tisíc hřiven stříbrných (cca 1,5 Zprávu o uložení královny vedle krále Jiříhotun stříbra, tedy dar vskutku královský). Prav- považuji za vykonstruovanou až v pozdější do-děpodobně z jejího popudu je také zhotovena bě stejně tak, jako zmínku o účasti Vladislavaproslulá vzácná pozdně gotická mělnická mon- na jejím pohřbu. Z toho, co jsem uvedl výše,strance s mariánským motivem a místo, kam spíše plyne, že Hynek by si účast Jagellovcebyla prvotně uložena 14. listopadu 1475 zde na pohřbu královny nepřál a proto ji pohřbil bezdodnes ukazují. Že byla převezena odtud do většího obřadu jen v úzkém kruhu pozvaných.Prahy je také jisté, ale osobně jsem se setkal Snadno tak mohlo dojít ve staletích následují-jen u Hubrigka ve Stamm Registeru část s ne- cích k zapomnění na toto uložení ostatků,krology, že určuje za jejího převozce do Prahy zvláště pak z důvodů, jakými přeměnami místoprávě jejího prvorozeného syna Hynka. samé po staletí prošlo, a to včetně názvu.Při rekonstrukci královské hrobky ve sv. Vítu sevšak její ostatky nenašly. Ve staletích po její Pokud nyní očekáváte, že ono místo prozra-smrti, zřejmě z důvodů, které jsem uvedl výše, dím, tak vás musím zklamat a zároveň senebyla vyvinuta téměř žádná snaha po objas- omluvit za to, že to neudělám. Nechce se minění této velké neznámé. Jedno je jisté, vedle přinést na stříbrném podnosu tuto informaci na-Jiřího se její ostatky nenalezly a zatím ani nikde šim historikům poté, co mne a mé přátele stálojinde na Pražském hradě. Ani nemohly. Podle nemalé úsilí se k tomuto určení hrobu česképolských pramenů jsou uloženy v Praze na královny Johany dopracovat. Navíc bych sezcela jiném místě. připravil o významnou část dramaturgie doku-Již spisovatel historické literatury faktu Miroslav mentu, který o Johaně z Rožmitála připravuji.Ivanov předhazoval našim historikům (a velmi Až v něm budete tedy moci sledovat naše pá-ho za to neměli rádi), že od sebe navzájem trání i s tím, zda bude úspěšné. Myslím, že jeopisují i s chybami a nezvednou svá ctěná po- nade vší pochybnost, že pokud by bylo, a jed- notlivé dosavadní indicie svědčí o tom, že by cca na 90% být mohlo, byl by to pro naší hi- storii objev století. Snad nebudete zklamáni, že jste dočetli až sem a odpověď na otázku v ná- zvu článku jste se zatím nedozvěděli. Možná jste se ale dozvěděli jiné informace o této ne- všední královně a jejím životě, které vám dosud byly neznámé. Na odpověď o jejím posledním místě odpočinku si, prosím, ještě počkejte. Aby- ste ale neřekli, přeci jen něco prozradím. Johana byla, podle výše zmíněného pramene, uložena v jednom pražském klášteře, který, i s oním možným místem, je dosud zachován.Aktuálně pod čarou: V první části, zde pod čarou, jsem uvedl, že máte možnost se podílet svou troškou do mlýna na realizaci doku-mentu, který spolu s Edukativní společností připravuji http://1url.cz/dyBM. Chtěl bych touto cestou poděkovat těm abonentům GV, kteřítak kolektivně za GV v Koruně minulý měsíc učinili. No a pokud by se chtěli přidat individuálně další, tak tady se dozvíte jak:http://1url.cz/WyBJ. Královna Johanka rozdala za svého života vše, co mohla. Mě by se líbilo, milí abonenti, vidět vaše jména v sínipřispěvatelů na mramorové desce: http://1url.cz/syGc - Jméno Gévéčka, jak můžete vidět, je již vytesáno a vyzlaceno a v našem skla-du je dost volných nařezaných desek i zlata na vyzlacení vašich jmen.Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 19

GÉVÉČKO 2 - 2016ECHO UČILIŠTNÍCH OZVĚNJ sa pod krutou kuratelou dokumentaristovou, musím každý svůj text zahájit důkazem o tom, že jsem si vše, o čem píši, ověřil alespoň u dvou seriózních zdrojů. Seriózní zdroj první – Ottůvslovník naučný, díl osmnáctý z roku 1902 má na straně 1025 heslo ozvěna (echo). Pečlivě jsem jejprostudoval, takže vím, že (cituji) jde o jev akustický, který nastává při odrazu zvuku. Také už vím,že ve skalách adršpašských je ozvěna, která se opakuje třikrát a v zámku Simonetta u Milána sevýstřel z pistole opakuje asi padesátkrát. Dokonce už vím, co je to pazvuk, ale tím vás nebuduunavovat. Seriózní zdroj druhý – Malá encyklopedie UNIVERSUM vydaná roku 2009 ve svém 4.svazku tvrdí v podstatě to samé (cituji) – ozvěna (echo) jev, kdy posluchač slyší vysílaný zvuk dva-krát nebo vícekrát za sebou. Jsem zvědav, jak bude PpR spokojen, až zjistí, že jsem si ověřilpouze titulek. (KčS)Malér ovšem nastává v okamžiku, jakmile si zpravodaje plánických fotbalistů (50. léta). Je uvědomuji, že já držím v rukou OZVĚNY, evidentní, že trpím nějakou obsesí. Budu s tímtedy přesněji Učilištní ozvěny. A to, uznejte muset, až dopíši tenhle článek, něco dělat.sami, by se mi s nějakým akustickým jevem asinepodařilo. Jako bývalý učitel dějepisu (mladší Notabene OZVĚNY, které přede mnou leží nakolegové o sobě mluví jako o historicích) zvo- stole. Na to, že jim bude za měsíc dvaačtyřicetlím přístup historický. Nemějte obavy, tím ří- (co by za to některá dala), vypadají velice sluš-kám, že začnu pěkně od začátku a uplatním ně Mají šestnáct stránek. Však se tím takésvé pověstné: kde, kdy, kdo, jak a proč. hned na titulní straně chlubí. Rozhodl jsem se, že je podrobím kritické analýze. Budu ovšemKDE: Restaurace Koruna, KDY: třetí lednové mnohem více shovívavější, než Petr Žantov-úterý 2016, KDO: Honza Štrunc, PROČ: proto- ský, rozebírající každý týden úroveň českýchže jsem ho pozval. A už jste v obraze. On totiž medií. Marně hledám tiráž a v ní jména odpo-vedle svých dvou sešitů z odborných předmětů vědných. Asi to tehdy bylo riskantní, nebo se tyz první poloviny sedmdesátých let minulého osoby řídily známým úslovím: „Jména hloupýchstoletí vytáhl ze své brašny také 6. (březnové) na všech sloupích“, čímž ovšem moji investiga-číslo nepravidelníku CV SSM OU Sokolovských tivní práci zrovna neulehčily.strojíren HDB z roku 1974, jak vidíte o pár řád-ků výše. Dovolte malé odbočení. S překvape- Tak v první řadě jména a k ním to, co vyzvím,ním si uvědomuji, že kudy kráčím, tudy v mých nebo si pamatuji, případně najdu v databázistopách zůstávají všelijaké obskurní tiskoviny. ISŠTEJen namátkou: Učilištní ozvěny (1974), Soko-lovský patriot (1999), veČERNÍK (2013), Gévé- Budu to brát pěkně po řadě, stránku za strán-čko (2015) a to si už nemohu vzpomenout na kou dospělci tučně, žactvo kurzivou).název klubového časopisu vydávaného pod vli-vem Jaroslava Foglara (40. léta) ani na jméno Jolana Birjukovová – soustružnice, tehdy na funkci nazývané kádrový dělník, skromná, pří- jemná paní, manželka okresního prokurátora.Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 20

GÉVÉČKO 2 - 2016Míla Švec – učeň oboru elektromontér, zřejmě pěšně se mi nepodařilo zjistit. Ovšem, někteříčlen redakce Ozvěn. Mirek Cuhra, tehdy učeň žáci úspěšní byli: Vašek Frkal, Olina Kudrátů,oboru chemik palivář, zručný kreslíř (všechny Zdeněk Nastinec, Soukup, Lengyel, Gajdoš.kresby ve zkoumaném čísle pochází z jeho ru-ky) také člen redakce Ozvěn - pokud vím tak Pokud nevíte co s časem, tady je příkladdnes otitulován PhDr. – pracuje jako psycholog. číslo 2 ze 4. kola soutěžeObjevují se jména prvních dnešních vysloužil-ců: Mládek (organizoval matematickou olympi- Představme si, že na uzavřeném jezeře bezádu u zámečníků), Radovesnický (přednášelzámečníkům v obdobě PŠM), Jedlička (fyzikál- přítoku a odtoku se plaví loď. Co se stanení soutěž pro elektrikáře), Beitl (kde je, že mezi s vodní hladinou jezera, jestliže se do lodi udě-nás nenašel cestu?). lá díra a loď klesne ke dnu. Stoupne hladinaVelice realistická Cuhrova kresba prozrazuje, vody v jezeře, nebo klesne? Nebo snad zůsta-že Jedlička a Černík měli s Ozvěnami zřejmě ne ve stejné výši? Předpokládejte, že jsmehodně společného. Káka Dolejš tehdy na od-dělení přípravy výroby, mává Reflektorem mla- schopni měřit i sebemenší změny výšky hladi-dých – později ing. a učitel v Lokti i na našem ny.Ústavu. Jirka Roubínek – tehdy v MŠV dnespivní somelliér, informuje o tom, jak učni Přibyl, Předposlední. strana – zde jen jediné jméno L.Jordán a Pospíšil dopadli na turnaji v pinčesu. Kováč – pracovník údržby a zřejmě motoris-Od Ivo Bradáče se dozvídáme, jak před mno- tický fanda, když vedl rubriku Nejmenší světovýha lety dopadli hokejisté v únoru 1974 na pře- autosalon.boru FMPE (Federální ministerst. paliv a ener-getiky) v Havířově. Moc slavně ne, přestože se 16. - poslední strana – žádná jména jen inze-v něm objevuje později slavné sokolovské ho- ráty. Inzerovali evidentně i učitelé pod značka-kejové jméno Palaščák, dále Vlček, Černík, mi svých kabinetů např. Kabinet SZ, KabinetPechan. Další strana nám prozrazuje, že Vá- 23. Omlouvám se, ale v inzerátech okopírova-clav, samozřejmě že Ret pracoval v komisi pro ných z časopisů starších o více jak půlstoletí,práci s mládeží ZV ROH. Ve stejném článku se než Ozvěny se objevují jména, ale nemajíobjevují i jména učňů chemiků Tomášek, Kun- s Ústavem nic společného, že pánové Páve,dratová, Soukup, Gombariková, elektrikářů Markle a Borčický?Moravec, Švec, Vítek a zámečníků Hejkrlík,Hampl, Nový a Benák. Na „střeleckých“ strán- Těch jmen bylo trochu příliš mnoho, že? Při-kách dominuje „dědek“ Tarant - soustužník, znejme si, vzpomenuli bychom si třeba na Vlá-kádrový dělník, střelecký trenér, prostě „starej ďu Eliáše, skvělého fotografa (pečlivě opatrujiTarant“- v učilišti se pohybovali i jeho synové. jeho snímek končící třídy CH3, ke kterému násFranta, žák ústavu v té době v RH Plzeň a re- nahnal do tehdejší otevřené jámy Bohemky -prezentant ve střelbě Dále jména učňů členů té Bohemky, na které, již rekultivované, každéstřeleckého kroužku Harcuba, Hajran, Nová- ráno pochoduji v marné snaze zbavit se…).ček, Podlena, Šnobl, Hejkrlík. A bývalí žáci? Rád bych se dostal ke kontaktuFotky na dvoustraně informující o závodech ve na Mirka Crhu, vím, že kontakt na Olinu Kun-střelbě vzduchovou puškou s obligátním ná- dratů už nikdy tady na zemi neseženu, ale jistězvem (Štít únorového vítězství) pořídil Vladimír se zase potkáme. Marně pátrám v paměti, jakéEliáš, vrchní mistr chemiků (už bohužel v nebi) technologie jsme používali při jejich tvorbě, kdea vidíme na nich Jardu Špačka, starého i mla- se Ozvěny tiskly a v jakém nákladu. Snaddého Taranta i Roubase. Příspěvek do literární Standa, ten, ačkoliv je menší, má mnohem lep-soutěže Jak cestovat, autor se skrývá za znač- ší paměť, což pravidelně prokazuje v Bazárku.kou FACHA. Bystře ji luštím a drze tvrdím, že A Honza Štrunc, výrazně mladší, je pořádjde o Frantu Chamru (v lednu zase nepřišel - v záloze. Doufám, že ve svém osobním archivunemá čas, píše miniCéVéčko). Na 12. straně najde i další čísla, když už mě uvedl do rozpa-nic nezkoumám. Vše si můžete přečíst v ledno- ků historickým testem s poznámkou … a covém GV. Honza Štrunc a jeho PRAHA, sou- dál? Díky Honzovi jsem si alespoň na chvílitěžící v literární soutěži. připadal o těch dvaačtyřicet let mladší a to jsem ani nemusel jet do chodské Kolovče, kdeDalší dvě strany byly drze obsazeny Fyzikální přemílají staré báby na mladice. Ale co kdybysoutěží Standy Jedličky. Ta byla velice popu- tam Miloš zajistil zjara pro nás vysloužilce ex-lární, luštili ji i soudruzi na GŘ HDB. Jestli ús- kurzi. Jistě už tam, v souladu s genderovou vy- vážeností přemílají i dědky. No a dalších dvou stranách si můžete přečíst příspěvek do Ozvěn od jistého FACHA. (KčS) **Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 21

GÉVÉČKO 2 - 2016OZVĚNA UČILIŠTNÍCH OZVĚNMěsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 22

GÉVÉČKO 2 - 2016Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 23

GÉVÉČKO 2 - 2016HLÁŠENÍ ŠKOLNÍHO ROZHLASUaneb „kdo chce vidět Idiota,ať se dostaví do ředitelny“V lednu by nejraději všichni končili v jednuPrvní měsíc nového roku se pravidelně snaží zdarma. Nic. Vlastně to bylo o tři víc, než se vy- rozpůlit rok školní. Nejinak tomu je i letos, pilo. Ve čtyřech. Jak si tak matně snažím vzpo- přestože si zejména menout, jak to bývalo v roce 1999? účetní přejí leccos, jen ne toto. Jak by Jinak je školní leden stejně bláznivý jako poča- bylo snadné a orga- sí. Vlastně se ty paralely dají téměř synchro- nizačně zajímavější nizovat. a přitažlivější, kdyby rok školní i kalendář- Čím horší počasí (sníh, led, déšť a bláto), tím ní začínali ruku v ru- jsou blátivější i nálady. Nápady. Příroda je moc- ce, v Novém roce. ná čarodějka. Možná místy i nemocná. Prázdniny by samo- zřejmě mohli být jak V lednu by všichni nejraději končili v jednu. jsou, jenže… jenže Nebo na jednu hodinu chodili. Někteří žáci tota tradice, přísné pohledy J. A. K. na zdi, orga-nizace roku. Všechno jinak.„Tak asi zase budeme bilancovat v lednu.“Vlastně polobilancovat. Hrozit, spílat, lamento-vat, pozastavovat se, kárat, ptát se, taktizovata ještě jinak, a na mnoho způsobů pedagogickyvzývat pololetní výsledky výchovně vzdělávací-ho procesu. Hledat viníky a mstít se na nevin-ných.Pamatujete si vy pamětníci na pedagogické ra- tak mají. Ti, co to tak měli, už u nás obvykle dody? Na to, co jim předcházelo i dějům pár hodin února nevydrží. Většinou to tak mají zedníci. Topoté? se odvíjí od sezónnosti řemesla. „Chlapci v bí- lém“ prostě bez slunce a tepla nepracují. Ab-Takové Otovo „PoPRnapi“ začne být zanedlou- sence je ukrutná a vidina na lepší časy se zdáho historií. Nebude to tím, že by Ota N. chtěl být až příliš inkluzivní.někdy ve škole skončit. To ho snad nikdy ani navteřinu nenapadlo, ale proto, že nejsou lidi. Ne- Jak to tak ve škole chodí, koedukovaná výukajen řemeslníků se nedostává, ale i kolegů, kteří je vždy plná očekávání jara. Kluci a kolegovéby chtěli být cítit i něčím jiným, než školou. Na čekají, až se žákyně a kolegyně pochlubí Je-podzimní PDGR jen zkusil náborových 15 piv žíškovo měkkými dárky určené pro první sku- tečně jarní dny. A co nového ve školství? Vysloužilci přichází o to, čím zasloužilci prochází. Například dnes (3. 2. 2016), ve 14:07 odjeli hasiči. Neplánova- né požární cvičení díky chybě čidla, nebo klu- kovině. Každopádně účet je jasný. Sedm a půlMěsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 24

GÉVÉČKO 2 - 2016tisíce za výjezd červeného vozu s žebříkem vě z opoceného trička a vytahaných nepranýcha odvážnými chlapíky, a oprava čidla k tomu. kalhot raději předstírali nevolnost. Kdyby chtěl tenkrát někdo jen na chvíli nahradit J. Cheníč-Čísla mnohdy berou dech. Někdy budu muset ka, vyměnili bychom za obvyklý fotbal cokoliv.zajít do archívu a nastudovat si, kolik stál pro-voz školy před 25 lety. Letos se pokoušíme o malé zázraky. Jezdíme například na lyžařské kurzy.Za loňský rok sečteno a podtrženo, posuďte.Rozpočet školy byl 61,8 mil. Kč, z toho bylo na Kolem školy začíná rašit podběl, ve vestibulumzdách vyplaceno na 34 mil. Kč. Hospodářský palmy a žáci na horách. Nejde sice o olympij-výsledek, rozumějte výdělek 1,1 mil. Kč. Tako- ské výkony, ale jede se. Na 140 žáků. Zatímvé malé město. vše jde jak má. Uvidíme, co příští týden. Ple- šivec není našinec. A pak ještě dvakrát, s jed- nou Bublavou. Snad nás rodiče neukamenují za to, že chceme děti odvézt na týden od po- čítačů a sociálních sítí někam na kopec. Co kdyby chtěli konečně něco dělat, i když nebude sníh. Snad s jarem přijde kromě spanilé jízdy mini- stryně školství do Sokolova i rozum. Snad ko- nečně zvítězí vedle pravdy a lásky i rozum, pro- fesionalita, zodpovědnost a cokoliv nezpolitizo- vaného. Vám všem přeji pevné zdraví, protože do pochodu zbývá už jen 266 dní.A co brigády? Reaguji na obsáhlý bazárkový U aparátu byl Pavel Janus (PjŘ)i ostatní materiál. Kdeže. A přesto bych zase nanějakou jel. Jen s úvahou „vzít ty šikovné, neboty druhé“ jsem jaksi opatrný. Brigády prostěbyly. Pro všechny. Dnes by to spíš byl podnětk výkonu trestu na žácích z opačné strany ta-bulky. Třeba se mýlím. Možná by si užili všichnizase zábavy nad kbelíky plnými brambor. Tře-ba i jablek či chmelu. Práce nějak chybí. Třebanedávno… přišli dva mistři světa v karate (sku-tečně mistři světa, několikanásobní) a snažili sežáky naučit něco z umění sebeobrany. Ti v oba- ** 25Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov

GÉVÉČKO 2 - 2016 GLOSOVÁNÍ vybraných událostípomocí Černíkova publicistického limerikuG losování je, stejně jako každé předchozí, pohodlně rozkročeno mezi data vydání předcho- zího a dnešního Gévečka. Tedy mezi 19. leden a 2. únor, vyjádřeno číslováním glos mezi číslo 036 a 062. Dění ve světě i naše komentují suše vázaná slova ze Sokolova 036.*http://fotovideo.ries.cz/fotogalerie/mesicnik-gv-2/ Tak to je teda skvělý, Gévéčko je na netu úplně celý.* Štěstím tetelí se, na stránce Pavla P. Rise. Teď k němu může národ celý... 037. Dnešní odpoledne si parta vysloužilců v Koruně sedne. Gévéčka kolportáž je do minulosti sondáž. Hafo nás bylo a strávili jsme hezké odpoledne. 040. Interpelace: Okamura do Dluhoše buší, ten jen okecává, ač průser tuší. Okamura vytáhl Králíky z klobouku, tak odpověz socanskej nedouku. Výsledek: Dluhoš má ucpané uši. 044. 26 Už je to rok, co Cézar udělal na věčnost krok. Vzpomínky vhání do očí slzy, odešel jsi, kamaráde, trochu brzy. Kdyby tak byl k dispozici živé vody lok. 046. Děda už zase únorovým gévéčkem žije a do členů redakční rady ryje. Standovi na rameno virtuálně klepe, dělejte všichni jako on a GV bude lépe. A teď na ABgenerátor, z dědy se pot lije.Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov

GÉVÉČKO 2 - 2016A ještě jednou z facebooku: „Paní kancléřko, na hranicích čeká 80 milionů uprchlíků.“„Tak je vpusťte…“ „Ale to jsou Němci, kteří chtějí ven!“ 051. Chtělo by to kvóty, kvótičky a pěkně přerozdělit tyhle lidičky. Sudety jimi obsadíme, geofond si vylepšíme. Už se děda těší na blonďatý buchtičky.Bavorsko žádá ochranu hranic, hrozí i odvoláním Merkelové. Německá vláda by měla zajistit och-ranu hranice. Pokud se tak nestane, obrátí se Bavorsko na německý ústavní soud. V rozhovorupro deník Augsburger Allgemeine to řekl premiér této spolkové země Horst Seehofer. Ten je kri-tikem uprchlické politiky kancléřky Angely Merkelové. Pokud nenastane změna, není podle něj vy-loučeno její odvolání. 053. Voni tydle Bavoři nejsou žádný magoři. Angela už Horsta sere, že migranty stále bere, co připlouvaj po moři. 056. Dopoledne sedím s Valdou a jeho vzpomínkami, nad dobou, kdy v Argentině jako kluk volal mami. Pampa Florida v roli hlavní, když se Valda rozjede i my v GV budeme slavní. Hanzelka a Zikumund jsou tu také s námi. Náčelník GŠAČR spolu s ministrem obrany ohlásili na r. 2016 nácvik všeobecné mobilizace. 060. Předpokládá děda, že to spustí v době letní, kdy prázdniny má každý soubor operetní. Nastoupí každý, kdo není slepý, vytáhneme sudlice i cepy. A co bezdomovci a nemajetní? 062. Gévéčko bylo a je vydáváno pro mou širší rodinu, rozhodl majitel a vydavatel v tuto pondělní hodinu. Nepatří tak do periodického tisku, škoda ubírá to zaslouženému zisku. A nebude v archivech, já se snad pominu. A co ta jmenovitá omezená skupina, vydavateli tiskový zákon připomíná. Že jsou vysloužilci omezení? Na tom zrnko pravdy není. Naopak, je to kreativní skupina. A tak jedeme dál, kolem úředních evidenčních skal. Kdyby ovšem nastal kamenopád, to by děda vskutku nebyl rád, Hořce a zklamaně by zaplakal.Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 27

GÉVÉČKO 2 - 2016MÁŠ-LI COSI NA DUŠI, SVĚŘ SE TETĚ ILUŠI aneb hostka, chirurgyně, pediatra ad.P amatujete? Dopisy pro Sally… Máš-li cosi na duši, svěř se strýci Artuši… Dopisy čtenářů… či přelomové Volejte řediteli…Tisk je nejstarší hromadně sdělovací prostředek, nebo-li médium, a na rozdíl odněkterých mladších, jakým je třeba film, umožňuje zpětnou vazbu… Nebo-li, mů-žete mu nadávat, lát, spílat… a on se může pokoušet bránit, nebo ho můžetechválit a on si může tahat tričko…I naše zcela mimořádné médium GV hodlá možnosti zpětné vazby využít a re-agovat na vaše podněty, přání, poděkování, žádosti o dementi či pohrůžky soud-ním řízením…Redakci GéVéčka, k rukám šéfredaktoraVážení, samozřejmě pro mne nedotknutelným příkla- dem monarchie britská. Je naprosto pokleslés vaším plátkem mne seznámil můj vnuk stu- uvádět dehonestující vtipy o lordech a to ještědující na ISŠTE a to tak, že mi přeposlal inter- v tom nejotřesnějším výběru z doby totality,netovou adresu webu, kde je zveřejňován. Po jaké jste uvedli ve vašem posledním čísle. Na-přečtení posledního čísla jsem se rozhodl vám víc je uvádíte pod průhledným krytím, že jdenapsat. Celkem bych řekl, že to, co produku- o oslavu britského konzervatizmu! To si snadjete, bylo, až do doby vašeho vstupu na síť, va- děláte kozy, ne? Tohle si angličtí lordi nezaslou-ší kabinetní záležitostí, kde si vzájemně před- ží a původ téhle dehonestace je jasný. Vznikalkládáte své vzpomínky. Nyní jste ale na síti za někdejší železnou oponou, aby diskreditovala měli byste tedy být zodpovědnější k tématům, Velkou Británii jako tehdejšího třídního nepří-která ve vašem plátku zveřejňujete, protože se tele. Očekávám od vás, že se za tuto netakt-dostává k nepoměrně většímu okruhu čtenářů nost k dnešnímu spojenci omluvíte. Končíma některých byste se mohli dotknout, jako právě zvoláním: „Ať žije král!“mne, vaším „Dárkem“ v posledním čísle. Jsembytostně přesvědčeným monarchistou a tím je Přemysl KrálíčekVážená redakce, Přestože nejsem nějaký psavec, ba psaní mi dělá docela potíže, rozhodl jsem se Vámpřes moji snachu, která je dcerou syna otce napsat, protože jsem byl nadšen z Vašehoa strýce tety mojí švagrové, která je osobní dárku v posledním čísle. Vtipy o lordech sepřítelkyní manželky pana vydavatele (a tím téměř ze společnosti vytratily a já je přímojsem získal to privilegium zapojit se do předem zbožňuju. Jsem, a vždy jsem byl,individuálně určeného okruhu osob) se mi republikánského smýšlení a tyhle vtipy dávajídostává do rukou Váš měsíčník Gévéčko (kde této privilegované kastě pěkně na prdel! Přejisi vždy najdu pro sebe něco zajímavého, ač Vám hodně takovýchto skvělých nápadů.jsem nikdy neměl nic společného s ISŠTE (zatos panem bývalým ředitelem jsem příbuznej a Váš čtenář TFtakřka osobní přítel!)…”Teda vážení, se ptám - to nemáme dost fórů třeba na naše politiky? Samozřejmě, že máme. Tady vámnemáte pocit, že s těmi vousatými vtipy o lor- jeden posílám.dech jste to trochu přeťápli? Nejde mi o lordy, timi můžou být ukradený, ale vadí mi, že vedle Paní učitelka probírá se žáky pojmosloví. Ptápronikání anglikanismů do našeho krásného se dětí, jestli vědí, jaký je rozdíl mezi slovyjazyka, přijdete ještě s vtipy o anglických lor- škoda a neštěstí. Hlásí se snaživě Pepíčekdech. I když je to dnes téměř sprosté slovo, a když ho paní učitelka vyvolá, hned spustí:nebojím se napsat, že jsem vlastenec a proto „Prosím, my jsme měli doma minulý týden vel-Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 28

GÉVÉČKO 2 - 2016ké neštěstí, když nám pochcípali všichni krá- „Výborně a uměl by to někdo vysvětlit,“ ptá selíci.“ paní učitelka. „Co třeba ty, Pepíčku, vysvětlo- vali jsme si to na vašich králících, že?„Vidíte, děti“, usměje se paní učitelka „a tady jevidět, jak je dobře, že si vysvětlujeme pojem „Prosím, ano,“ vyskočí snaživě Pepíček a spus-slov. Když vám, Pepíčku, pošli doma všichni tí: „Tak, když by například spadlo letadlo s našíkrálíci, tak to není neštěstí, ale škoda. Neštěstí vládní delegací, ta to by bylo neštěstí.“by například bylo, kdyby spadlo letadlo s našívládní delegací.“ „Výborně, Pepíčku,“ pohladí ho po hlavě paní učitelka. „Ano, to by bylo velké neštěstí,“ pokra-Druhý den přišel do hodiny paní učitelky školní čuje ještě snaživěji Pepíček, „ ale škoda by toinspektor na hospitaci a paní učitelka se před nebyla. Škoda je, když nám chcípnou králíci.“ním chtěla blýsknout. „Tak, děti, co jsme siv minulé hodině říkali o pojmech slov?“ No vidíte, jaký máme pěkný domácí fóry a ne- musíme za nimi až do Anglie. Vždyť z nich se-„Prosím, vysvětlovali jsme si, jaký je rozdíl mezi stavili už asi tři celovečerní filmy.slovy škoda a neštěstí,“ řekla Evička. Aleš VeselýJak často opakovala moje babička Máňa Třetí pak pro nevyhraněné, neorganizované, z Kašperských Hor, není na světě člověk zkrátka náhodné amorfní čtenáře bez názoru,ten, aby se zavděčil lidem všem… Tím méně garantem této části bude pan Pavel Janus, ne-médium… S ohledem na uvedené reakce čte- boť má největší aktuální zkušenosti s nutnostínářů uvažujeme o zavedení třídního dělení ob- vycházet s každým, od domácího mazlíčka žá-sahu čísla… Royalisté a monarchisté vůbec bu- ka prvního ročníku po úředníky všeho druhu.dou mít vyhrazenou třetinu čísla, garantem této Pouze čtenář nadstandardně (nezaměňujtečásti byl jmenován oddaný stoupenec habsbur- s nad Standou) čtenářsky a mediálně pokročilý,ské monarchie a odpůrce českého národního vybavený sociální empatií a politickou tolerancíobrození, pan Stanislav Jedlička. může nadále čísti od strany první k poslední či zpět.Druhá třetina bude určena ke čtení pro stou-pence Velké francouzské i všech dalších revo- Z duše vaše teta Ilušelucí v dějinách a její obsah bude střežit me-diální guru, pan Pavel P. Ries. REKLAMA – REKLAMA – REKLAMA – REKLAMA – REKLAMA – REKLAMAMáš svědění na duši?Svěř se tetě Iluši.Svědomí tě zebe?Teta sejme depku z tebe.Svěř se tetě Iluši.Žijeme v těžké době,Nevěříš sám sobě?Iluška tě povzbudí,sílu v tobě probudí.Uvidíš, že uvěříš sám sobě.V pohodě chceš zase žít?Pak za tetou musíš jít!Ta má zkušeností fůru,jistě zvolí správnou kůru.A ty jako VIP si budeš žít. REKLAMA – REKLAMA – REKLAMA – REKLAMA – REKLAMA – REKLAMAMěsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 29

GÉVÉČKO 2 - 2016 KONEČNÍK anebNA POSLEDNÍ STRANĚ vyhrazeno pro pana šéfredaktoraDnes si na této straně, která není ani malá ani velká, ale poslední a hlavně vyhrazena pro troj- jediného majitele, vydavatele a šéfredaktora přečtete:1. IMIGRANTSKÝ MODELKde jsou ty krásné časy, kdy vás rubrika Na po- Welcome abonentes jako nějaký sluníčkář naslední straně šikanovala svými dluhovými tabul- nádraží v Mnichově. Ještě, že jsem nerozdávalkami či vyhrožováním exekucí všeho majetku plyšáky. Takže shrnuji: abonenti GV, kterýmiza neuhrazené předplatné GV. Už teď lituji, že jsou dnes už nejen vysloužilci, ale po akci PJŘjsem zrušil Upomínky GV a císařským řezem i zasloužilci, nejsou nuceni k povinné úhradě zapřivedl na svět Mezigévéčko. Omámen tím, že přísun jednotlivých čísel GV v roce 2016. Spo-máme každý měsíc dostatek textů, abychom léháme na to, že se kvantita vašich textů do-jimi zaplnili 36 stránek, jsem v posledním MGV cházejících do redakce zvětší už proto, že ne-(=mezigévéčko) naivně a nadšeně vykřikoval musíte, ale můžete.2. BOHULIBÝ ČINZačnu citací z lednového MGV „Každý dobrý zachovali jako mladíci. Ale, jak konstatuje Pavelskutek musí být potrestán a tak se skromným ve své historii pod čarou, můžou se přidat i ti,příspěvečkem pokoušíme PpR (to máš za to, kteří v Koruně s námi nebyli. Pod onou čarou ježe jsi nám na svých stránkách poskytl azyl) ve- návod jak.hnat do práce na Johance z Rožmitála. Roubas Doufám, že vám onen návrat do mládí vydržízneužil Pavlův apartní klobouk, obešel stůl a i pokud jde o zasílání vzpomínkových sloho-Miloš jako účetní napočítal 752 Kč, které zítra vých prací na adresu redakce GV, které jste naodejdou na účet sloužící Johance.“ Pokračuji sebe vzali jako dobrovolné dárcovství.Pavlovým mailem: http://edukativnispolecnost.cz/?page_id=1816Ahoj Karle, **částka, tebou zaokrouhlena na 800 Kč, dorazilana účet Edukativní společnosti. Ještě jednoudíky za akci s kloboukem. Vzhledem k tomu, žejsem součástí GV, které sbírku vykonalo, za-vršil jsem částku na rovných 1000 Kč. Za tutočástku by GV, podle vyhlášených pravidel, ne-mělo sice dosáhnou na „živou desku\" v síní, alenešť! Prezidium mi povolilo udělat výjimku,vzhledem k mé osobní angažovanosti v tomtosvětovém měsíčníku. (Kde jsou ty časy, kdy jejStanda opovržlivě nazýval plátkem, kam ne-hodlá vložit ani slovo?)… PavelA pak že geronti jsou Skotové. Tady se všichniMěsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 30

VNITROREDAKČNÍ KOMUNIKACE NA OBÁLCEŠŠééffoovvsskkáá nnaahhrráávvkkaaDnes v úterý je silnice kluzká,nevadí, písek na ni namaluje Zuzka.Pravda, někdy ty její obrázkykladou potměšilé otázky.Kde by bylo GV, kdyby nebyla ZuzkaKdyž redakční rada v Koruně sedívšichni na Zuzku se kření.Za obrázek do rubrikyházej na ni cukrbliky.Bez ní by to nebylo ono, všichni vědí.Zuzka je poetická duše,ona ani suchar nevidí moc suše.Zuzka, přestože je z Lokte,nemá příliš ostré lokte.Nenadává, když do redakce kluše. SSmmeečč ppaanníí rreeddaakkttoorrkkyy Teda děcka to je pecka! První zpráva hnedle zrána, Zuzka kouká jako vrána. Stačilo pár slovíček, hned se jí dme hrudníček. Setře slzu dojetí a už má nové pojetí. Chce ceduli na čelo: „DRUHÝ MICHALENGELO“ŠŠééffoovvaa ppoozzddnníí rreeaakkccee 60 minut na hodinu 120 minut na hodinu!Člověk se rozpovídá,slovíčka neuhlídá.Náklady porostou. Rozbil bych si kebuli.Ta bude chtít víc, než ceduli.Brzy přijde na to, že její mzda neodpovídá…VNITROREDAKČNÍ KOMUNIKACE NA OBÁLCE

D Á R E K? ZKUSTE ZAPÁTRAT!Jak jsme již vícekrát konstatovali, GÉVÉČKO je hravé a tak jsme si na této čtvrté straně obálky pro vás připravili takovou malou hru. Místočísel umístěných na dárku, dosaďte písmena abecedy a zjistíte, jak tos tím dárkem je a proč je u něj ten otazník.Vyluštěný text nám pošlete na redakční e-mail: [email protected]í tři abonenti se správně vyluštěným textem budou ohodnocenizajímavou cenou.Abyste se nemuseli pachtit s počítáním, jaké číslo v pořadí má každépísmo abeceby a zda jsme započítali i ta s diakritikou, udělali jsme to zavás a tady tedy máte klíč k úspěšnému vyluštění tajenky v dárku: A-1, Á-2, B-3, C-4, Č-5, D-6, Ď-7, E-8, É-9, Ě-10, F-11, G-12, H-13, CH-14, I-15, Í-16, J-17, K-18, L-19, M-20, N-21, O-22, P-23, R-24, S-25, Š-26, T-27, Ť-28, U-29, Ů-30, Ú-31, V-32, W-33, X-34, Y-35, Ý-36, Z-37, Ž-38 GÉVÉČKO č. 2/2016 – měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov – vydáno v Sokolově v restauraci Koruna – 16. 2. 2016 v 15:00 SEČ