KULATÉ VÝROČÍ ČTK A JAK JSME TOČILI ZAKÁZANÉ DĚJINY VÍCE V RUBRICE TROCHA HISTORIE NIKOHO NEZABIJE
GÉVÉČKO 07 – 2. ročník – 2017/18VÁŽENÍ A MILÍ ČTENÁŘI GÉVÉČKA, úterý dáma, ze které se stane Dáma RŘGV. víte, čím je to dnešní třetí úterý v měsíci Nic si z té záhadné zkratky nedělejte, GV vám ji důležité? Samozřejmě, že vás hned na- pomůže rozluštit. Velmistr ŘRGV si přál padne, že je to úterý kolportážní a Rou- rytířskou inventuru a my mu rádi vyhovujeme.bínkovsky pivní a že obojí se odehrává na Sta- Pravidelnou rubrikou se stává i Kytkův Herbářráku v Koruně. Máte pravdu. Musím vás však lázeňský, tentokrát inspirovaný Múzou skrytouupozornit na to, že pokud již do Koruny dorazily za prezidentův inaugurační projev.papírové výtisky Gévéčka (díky PJŘ) a vy jím Teta Iluše neváhala a se seriózností jí vlastníprávě listujete, činíte tak v době, kdy je dobré podložila svoji odpověď rozčílenému JAK sofi-přivítat jaro. Ano, právě dnes 20. března stikovanou anketou.v 17:16 vstupuje Slunce do znamení Berana To já jsem v Konečníku musel bohužel konsta-a nejen Berani mezi námi (Maruška a Pavel) tovat, jak jsme jako vysloužilci cosi pohnojili.mohou radostně volat, že ve zdraví přežili další A když je špatně obvykle se ukáže, že můžezimu a že můžeme jarní rovnodennost společ- být ještě hůře. Zmanipulován televizní předpo-ně oslavit na tom nejzdravějším místě široko vědí tvrdící, že jaro už je na tuty tady, se ro-daleko – v hospodě. zepisuji o jarní rovnodennosti, abych se denŠéf Bazárku poté, co jsme prošvihli Měsíc před uzávěrkou a dopsáním editorialu dozvě-československo-sovětského přátelství i důstoj- děl, že bude ještě mrznout a na jaro mohu za-né oslavy 70. výročí Vítězného února, nedal pomenout. Jestli on ten préza nemá s tou tele-jinak a naordinoval březnovému GV připomínku vizí nakonec pravdu. Spolehnout se na ni nedá.Měsíce knihy. Dokonce přemluvil ZoO naši Závěr úvodníku patří připomenutí toho, že jstedvorní ilustrátorku, aby mu k Bazárku namalo- se kdysi (zcela dobrovolně) písemně zavázali,vala novou hlavičku. Trochu mě zaskočilo, že že ze všech svých sil budete svými texty (li-svůj vztah ke knihám byli ochotni sdělit jen bovolnými) přispívat k větší slávě svého Gé-notoričtí extroverti. véčka a vnucovat je redakci v množství většímPpR musím tentokrát poklepat na rameno hned než malém. Se slzou v oku musím ovšem kon-třikrát: zvítězil nad chřipkou, která se snažila statovat, že tento slib zatím plní jen minimumzmařit termín vydání březnového GV, vysuplo- z vás (Hubajda, Kytka, Valda a kdysi dávnoval za mne Klidného KaČera a ve své rubrice Vašek rytíř Ret). Příležitost opět nabízí dubnovýTrocha historie nikoho nezabije vám připome- Bazárek: „Já a Ústav“ ( něco o tom, jak jsem sene, že své stovky se dožívá i ČTK a ukáže vám dostal do Ústavu a co mě tam řadu let udrželo),fotografie, které byly v průběhu té stovky zaká- berte poslední větu jako již tradiční Standovozané. A to jsem do ramenního poklepu neza- žebrání o příspěvky do Bazárku. Čtěte nás ahrnul nabídku oscarových filmů v KinoTVbaru, pište nám.malý příspěvek do Bazárku a opět zdařilý de-sign celého GV. (KčS)Dovolím si vás upozornit i na Šejkr, do kteréhojsem já vnutil Ondřeje Hejmu, dle mého soudujsou jeho tři knihy ukázkou ryze české gonzoliteratury. Standa pak fantasy o skvělém životěv Rusku. GV nemůže minout ani to, že letošnírok je rokem těch nejkulatějších výročí: 100 Masarykova Českoslovens- ka, 80 let od Mnichova, 70 let od Vítězného února a rovné půlstoletí od chvíle, kdy nás armády Varšavské smlouvy zachránily před kontrarevolucí. Několik dva- cítek oslaví v kolportážní **Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 3
GÉVÉČKO 07 – 2. ročník – 2017/18Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 4
GÉVÉČKO 07 – 2. ročník – 2017/18 CO V GÉVÉČKU Č. 7 NAJDETE? Mrkněte níže na obsahBazárek opotřebených vzpomínek1 – Měsíc knihy4 (Standa Jedlička) ............................06 Knihy, vášeň, droga a prokletí aneb jak jsem začal číst a co mi ta vášeň způsobila (StJ) ...........06 Naše Múzy (KčS)......................................................................................................................08 Posaďte se, prosím (KčS)........................................................................................... 08 Fík a Kytka aneb Kytka a Fík (Franta Jindrle a KčS) ..................................................... 11 Knihy a Ústav (StJ) ..................................................................................................... 13 Jak jsem chtěl ukrást Napoleona (PpR) ...................................................................... 14 Smart city Sokolov(KčS) ............................................................................................. 15 Chlup na dlani (StJ) .................................................................................................... 16 Pegasovi jezdci v drezu Bazárku (KčS) ...................................................................... 17 Běda mužům, kterým žena vládne aneb byl jsem na maturáku školy 19. 1. 2018 (M. Hubáček) ..... 18Trocha historie nikoho nezabije1 (Pavel P. Ries).............................................................19 100 let od založení ČTK aneb vzpomínka na zakázané dějiny ...................................... 19Netradiční březnový rozhovor – tentokrát se Švejkem3 (KčS)........................................ 21Klidný KaČer1 – Skandál na České poště (KčS + PpR)............................................................. 23Hrbář lázeňský Milana Kytky Karafiáta3 – Imaginární konspirace ......................................... 24Šejkr – jemný i ostrý kulturní mix GV1 .........................................................................25 Milovníci knížek (KčS) ............................................................................................................25 Povídky o vlasti (StJ) .................................................................................................. 26 Třikrát Žlutý pes Hejma (Kčs)..................................................................................... 26 Riesův samoobslužný kinoTVbar – Oscar ve velké konkurenci.................................. 28Máš-li cosi na duši, svěř se tetě Iluši1 – stížnost Komenského (Ilona Horáčková).........29Hlášení školního rozhlasu1 – Za všechno, co je ve mne dobré, vděčím i jim (Pavel Janus).....31Hrstka citátů a humoru o knihách a knihomolech3.....................................................32Blahopřání k 426. narozeninám3 (StJ)............................................................................33Konečník aneb na poslední straně1 – Jak jsme to pohnojili(KčS) ...............................34 (1)Stálé rubriky (2)Téma měsíce (3)Volné téma (4)Téma čísla TirážToto číslo GéVéčka vychází v elektronické podobě 19. 3. 2017 na internetu (http://fotovideo.ries.cz/fotogalerie/mesicnik-gv-2/) a v tento den jsou také abonenti upozorněni e-mailem na elektronické vydání. V tištěné podobě vychází pro členy rodiny a příbuzné 20. března 2017 a je rozdáno ve stejný den v restauraci Koruna v Sokolově. Majitel, vydavatel a šéfredaktor: Karel Černík Art director: Pavel P. Ries Hlavní ilustrátorka: Zuzana Onderová Redakční rada: Karel Černík (KčS), Ilona Horáčková (IhP), Pavel Janus (PjŘ), Stanislav Jedlička (StJ), Zuzana Onderová (ZoO), Pavel P. Ries (PpR) Adresa redakce a kontakt: někde v Sokolově, [email protected] Všechny použité fotografie jsou buďto z archivů rodiny a příbuzných nebo z Wikipedie s volnou licencí.Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 5
GÉVÉČKO 07 – 2. ročník – 2017/18BAZÁREKOPOTŘEBENÝCHVZPOMÍNEKStandy JedličkyTémaMěsíc knihy e březen. Zdá se, že pro téma Bazárku nic snadnějšího není. Březen je přece měsíc knihy. Alespoň pro nás pamětníky zašlých časů. A navíc, já se těším, jak na úvodním obrázku mého stánku budu mít na pultu štosy knih a před pultem frontu, jako kdysi před KNIHOU. Vždyť tobýval i můj sen prodávat knihy, nejlépe v Antikvariátu. Ještě štěstí, že se mi to nesplnilo. To by bylojako zaměstnat alkoholika za výčepní stolicí, nebo za barovým pultem. Na zákazníky by nezbylo.Nevadí. Sen, který se splní je ztracen. Takhle mohu i nadále snít coby, kdyby. Jako obvykle se alezvolené téma ukázalo obtížnějším, než si Hurvínek představoval válku. Měl jsem zato, že kdyžvšichni kolegové jsou promovaní, jak by klasik řekl, mají nějakou tu vysokou školu, umí tedy nejenpsát, ale i číst. Většina tedy bude mít doma nějakou knížku (mimo vkladní a šekové) a já se vy-kroutím z trápení dlouhého sezení a okusování propisovačky nad papírem, potažmo klávesnicepřed obrazovkou. Vymyslím tedy zase jednoduchou otázku a z odpovědí ostatních vysloužilcůsnadno naplním těch pár stránek (asi 10) Bazárku. Co třeba: „Kdyby si ze své knihovny měli vybrattři nejmilejší knížky, které by to byly?“ Vím, není to žádná originální otázka, ale mohl bych se těšit,co dostanu odpovědí. Účel světí prostředky. Naštěstí mám vnitřně trochu kritického ducha, takjsem si řekl, jak bych asi odpověděl já sám. A rychle jsem zjistil, že na takovou debilní otázku sevůbec odpovědět nedá. Proč? Protože zcela pomíjí, že duše čtenářova je rozdělena do mnoha fa-set, chcete-li kategorií obliby. Ty se nedají navzájem poměřovat. Když dovolíte, já bych při volběnejoblíbenější knihy naprosto selhal. Ta dobrodružná tvář mé čtenářské duše by váhala mezi „Zr-zavým Ormem“ od Bengtssona, „Dědictvím otců“ od Merleho a „Kapitánem fregaty“ od Patrika O.Briana. Ale co J. London a další? Já miluji všechny láskou nerozdílnou, nedokážu vyvolit jednohonejlepšího. A co další části mé čtenářské duše, kterých je ještě nejméně pět. Co fantasy, mohl byto být „Pán prstenů“, „Dveře do léta“ „Skleník“, nebo cokoli od Asimova, Heinleina, Aldise, Le Gui-nové. Nemožné, abych si vybral. A to mě čekají díly mé čtenářské duše romantické, historické,letecké, válečné a detektivní. Mnoho milovaných knih má duše knihomola. Nelze vybrat ani desettitulů, natož tři. Takže tu otázku nepoložím. To by mohl jen barbar. To já bůhdá nejsem. Zato jsemzase v háji a taj-ně doufám, že mě, jako už často, kolegyně a kolegové zachráníte. I bez mýchhloupých otázek se chlubte svými knihovnami, milovanými autory. Zachraňujte prosím. Voda stálestoupá…KNIHY, VÁŠEŇ, DROGA A PROKLETÍaneb jak jsem začal číst a co mi ta vášeň způsobila lověk podědí ve své výbavě od rodičů le- psí skále“ mě zaujal, ač se jednalo o literární cos. Když se má matka, z pohnutek mně škvár nevalné hodnoty. A tak jsem se stal vzdě- nejasných, rozhodla na počátku pěti let lancem, ještě než se mě ujala náruč obecnémého věku mi číst, jistě netušila, co všechno chlapecké školy. První kniha, kterou mi pí uči-mně tím provede. Slabikovat a číst slova mě telka ke čtení doporučovala byl Slabikář. Bylzřejmě bavilo. Děj knihy Edy Fikera „Stráž na sice pěkně vyzdobený malůvkami, ale děj nicMěsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 6
GÉVÉČKO 07 – 2. ročník – 2017/18 Tak jako každá droga má i četba knih své nega- tivní důsledky. A stejně tak se začínají proje-moc. To, že máma má Emu, Ema má mísu a na vovat zprvu nepozorovaně. Začíná to deforma-míse je maso, se mi po románech řešících život cí (či ztrátou) životní reality. Jak jinak si vy- světlit, že mým prvním vysněným budoucímna divokém Západě nezdálo ani napínavé, ani zaměstnáním byl indiánský armádní zvěd. Toinformativní. Tak jsem od počátku pochopil, že proto, že se nemusel mýt, ani převlékat do čis-ne všechny knihy školou mně doporučované, tého, chodit do školy a poslouchat. Kupodivujsou pro mě to pravé. Vrhl jsem se tedy na co- kovbojem jsem být nechtěl, vím, jako vesnický,koli tištěného, co mi padlo do ruky. V dolanské co je to pást krávy. Postupně mně četba nabí-chalupě knihy nebyly, jen venkovské kalendáře, zela budoucí kariéry vzduchoplavce, inženýra,Pečírkův nevyjímaje. Knihovna mé matky mně cestovatele. Nakonec mě udolaly romány Jule-také na dlouho nevystačila, majíc asi 25 kusů. se Verna. V budoucnosti přece bude hrát hlavníSnadno jsem zhltnul její obsah, Svéhlavičku, roli elektřina. Měl jsem rozhodnuto. Budu stu-Káju Maříka, Víta a pět nevěst a řadu dalších dovat elektrotechniku. Tak se i stalo. Oblečenskvostů Červené knihovny. Nevynechal jsem v černém pracovním plášti jsem si po celou do-ani Jiráskovo Bratrstvo, Kudějova Sida a další. bu studia představoval, jak příchodem do továr-Spolužáci pak doplnili můj kulturní rozhled za- ny převléknu plášť za bílý a budu se procházetpůjčením asi šesti dílů Tarzana a nespočetného halami plnými bzučících elektrických strojů amnožství Románů Do KAPSy. Konečně se mé rozumět si s nimi. Nic však nebylo odlišnějšívýchovy ujal Jaroslav Foglar a Miloš Kosina, než realita.autoři na kterých vyrůstala naše generace. Pa-ralelně k jmenovaným jsem hltal technickou Dalším následkem čtecí vášně je změna cha-fantastiku od pánů Trosky a Vernea. Žádaje ro- rakteru. Vytváří se silný majetnický pud. Kdodiče o nové a nové knihy, stával jsem se kniho- z nás nepocítil touhu vypůjčenou knihu získatžroutem, na čtení zcela závislým. Knihy se mi (nevrátit)? I když máme zakořeněné přikázánístaly drogou. A protože, pokud pominu alkohol, nepokradeš, pro knihy by to nemuselo platit (ta-nemám s drogami žádnou zkušenost, jsem ková malá výjimka), Našinec musí odolávat všípřesvědčen, že čtení knih je droga nejkrásnější. silou. A touha po vlastnictví knih roste. ČlověkPravda, i sex lze považovat za drogu, sice si je začíná kupovat. Vzpomínám, jak jsem prv-krásnou, ale obtížněji získatelnou a často s hor- ní výdělek z chmelové brigády (nevelký, nebšími důsledky. natrhat více jak pět věrtelů za den se mi neda- řilo) namísto prohýření s kamarády, zbůhdarma vyhodil za první zakoupenou knihu. Za Astro- nauty od Stanislava Lema. A bylo i hůř. Začal jsem sledovat knižní čtvrtky, nedokázal projít kolem auslágu (výkladu) prodejny KNIHA. Za- tímco ostatní vzpomínají, jak se od rána stávaly fronty na pomeranče a banány, já si nevšimnul. Zato čtvrteční ranní frontu před knihkupectvím znám dobře. A když se na mne nedostalo, rych- le běh ke druhé Knize, s nadějí, že tam snad… A jednou lapený má závislost trvalou. Tak se má obydlí postupně měnila ve sklad, za který by se ani knižní antikvariát nemusel stydět. Když všechny stěny pokryly police plné knih, bylo zle. Se žádnou z knih se nemohu rozloučit, i když jsem většinu z nich desítky let po druhé do ruky nevzal. Jak také, když vycházejí mnozí další autoři, které nesmím minout. A co ti z mi- nulého a předminulého století, které jsem ještě také nestihl. Hrůza. Proč je život tak nesprave- dlivě krátký. Ještě, že jsem zcela bez viny. Za vše může má matka a řada nezodpovědných učitelů češtiny, co mě v mé neřesti utvrzovali. (StJ)Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 7
GÉVÉČKO 07 – 2. ročník – 2017/18NAŠE MÚZY Maličké poučeníčko o těch, co se na ně lidí, kteří s ni-mi obcují rozhodně častěji než - třeba jako Milan Kytka - vymlouvá, že autoři Gévéčka. ho navštěvují málo často a domluvao pravidelných návštěvách je s nimi těžká. Zač- Žádám o přidělení mladších, optimističtěj- ších múz! ( J. Žáček) neme jako obvykle poučeními svazku Neopětovaná láska k Múze je zpravidla děsně plodná. (G. Laub) Ottova slovníku na- učného, dílu XVII. Moje Múza je profík. Když na ní zamá- z roku 1901: „Músy vám honorářem, přiletí vždycky. (G. Laub) byly v řecké báji Někoho líbají Múzy na čelo, někoho na dcery Zeva a Mné- šrajtofli. (J. Žáček) mosyny, nymfy pra- Nadržená Múza i na analfabeta skočí. (L. menů, působící o- Brožek) čistu a nadšení a tudíž chránící lid- Odpusťte básníkovi, jehož Múzou nebyla Laura ani Beatrice, ale Mařka odvedle. (J. skou dovednost, jak Sobotka) se jeví v umění, v hudbě a ve vě- Ani tisíce polibků Múz nic nezmůže, když dách.“ Je jich hafo, je vyvolenec impotentní. (G. Laub) dodávám já a jsou (KčS) specializované, jak jsem se v Ottovitaké dočetl. Já vám chci ale nabídnou pohledPOSAĎTE SE, PROSÍM buďte vítáni tam, kde jako tvor, jehož MÍSTOPIS KNIHOVNY opustilo sportovní nadšení a zpohodlněl MAJITELE A VYDAVATELE GÉVÉČKA úměrně svému věku, trávím v součas-nosti nejvíce svého času. Je to knihovna. Fa- Vezmeme to pěkně polici po polici, je jich cel-ktem ovšem je to, že křeslo, které vám nabízím kem 70, sem tam vás upozorním na něco, co alespoň podle mne za upozornění stojí a snadk posezení je pouze virtuální a nainstalované se na konci textu rozejdeme stále jako přátelé,sem jen a jen pro potřeby dalšího Standova přestože jste raději na zahrádce, v hospodě čišíleného nápadu: březnový Bazárek bude ve v zahraničí, než mezi knížkami.znamení Měsíce knihy. Na druhé straně by se NEJSTARŠÍ knize, kterou vlastním a jejíž selfí- mi v knihovně líbilo i v re- čko níže přikládám, bude v květnu tohoto roku álné verzi. Ovšem poma- už 273 let. (2018 – 1845 = 273). Koupil jsem ji lu 9 litrů si, jako SSSZ (= v antikvariátu někdy po polovině sedmdesátek za 70 Kčs, začínaje v té době své dálkové stu- Státní správou sociálního dium českého jazyka. Ze stejného antikvárního zabezpečení) při životě zdroje pochází i Ottův slovník naučný. Jeho udržovaný důchodce, ne- první díl vyšel v roce 1888 a díl poslední – se- mohu dovolit. Leč pojďme dmadvacátý – pak v roce 1908 – to byly mému konečně k tématu. Po tátovi už čtyři roky. Standově úvodu, ve kte- Jsem přesvědčen, že pan Otta a jím vydaný rém se ohání (on ateista) slovník založil moji slovníkovou obsesi, která čtenářskou duší, jsem se dnes v době internetových vyhledávačů, vyvo- lává jen útrpný úsměv. já (bývalý ministrant) roz-hodl nabídnout ryzí racionálno.Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 8
GÉVÉČKO 07 – 2. ročník – 2017/18V Aši jsem alespoň „Nikdy nic nikdo nemá míti za definitivní neb nikdo nikdy neví co se může stát.“ Ještě mladšímohl argumentovat jsou dvě knížky Jiřího a Ondřeje Suchých Pantím, že ty desítkysvazků slovníků a Werich z Kampy a Pan Voskovec z Manhatta- nu. Vedle knížek leží v téhle polici krabice seencyklopedií jsou vy- sedmi CD s písničkami z jejich her z původních nahrávek z let 1929 až1938. Patří sem i 4 DVDnikající tepelnou izo- s jejich filmy Pudr a benzin, Peníze nebo život,lací a šetří tak pro- Hej-rup a Svět patří nám.středky vynakládané Moje nejmladší vnučka Emily (7) si pravidelněna stále se na PC poušti Werichovo Fidlifárum. Nemá cenu jmenovat všechny knížky a tak jen připomenuzdražující lehký „Tiskové magnáty V+W“ Františka Cingera a je- jich Lokální patriot, protože slouží jako trvalá in-topný olej. Ale dnes, spirace pro majitele, vydavatele a šéfredaktorapo přesunu do Gévéčka. A to je fakt.Sokolova, nejsou již SOUSEDNÍ POLICE je obývána nejen pokra- tyto argumenty po- čovateli autorského divadla V+W, ale i dalšími, užitelné. Ale nebojte kteří dle mého soudu (zajisté laického) patří nase stařečkové moji. Nešoupnu vás do toto místo, Najdeme tady vedle klasického Se-dědečkárny. Budeme tady spolu, dokud to jen maforu Suchého a Šlitra také Šimka s Gros-půjde. Při trošce optimismu to vidím tak do smanem a samozřejmě Cimrmany. Už od dět- ství jsem miloval školu a vše, co s ní souviselo.mých 105. To ti Wýbore bude pomalu 300 let. Vousatou učitelku Kadrabovou, jízdu po zá-Měl bych se ovšem držet toho, co jsem slibovalv úvodu – vezmeme to pěkně polici po polici(70) - takže začínám.MOJÍ NEJMILEJŠÍ POLICÍ v knihovně je ta, vekteré jsou naštosovány knihy Voskovce a We-richa počínaje několika díly jejich Her vydaných bradlí, chlapecký záchodek, kde jsem se na-poprvé souhrnně v polovině minulého století (4. učil kouřit… doufám, že jste si nemysleli, že todíl má stejný rok vydání jako moje maturitní vy- já. Ne, jen jsem dal slovo úvodní povídce Šim-svědčení, tedy 1957). Skvělá je i jejich vzájem- ka a Grossmana „Jak jsem se stal učitelem“ná korespondence (tři svazky vydané Nadací z knížky jejich Povídek, která v této polici takéMedy Mládkové v prvních deseti letech století sqautuje. Cimrmani jsou zde zastoupení nejenjedenadvacátého) Už to motto třetího svazku: knižně, ale všechny jejich hry jsou na DVDMěsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 9
GÉVÉČKO 07 – 2. ročník – 2017/18 udržuje mé povědomí o Plánici každoročními ročenkami města. Díky spolužáku z klatovské-rovněž přítomny. A nejen na DVD. Jsou zde ho gymplu, pardon jedenáctiletky, ředitelky méi dlouhohrající desky s nahrávkami jejich her ze domácnosti, jsem se dozvěděl o knížkách paní70. let, včetně Dlouhého, Širokého a Krátkozra- Hnojské o mlýnech na řece Úslavě. Ty jsem sikého z roku 1978, ze které Boor, Kroha a další pořídit musel, už proto, že jsem dvoje prů-elektrikáři čerpali pro jedinou cimrmanovskou myslovácké prázdniny dřel jako brigádník nahru sehranou na prknech (která znamenají generálkování regulace téhle řeky obtékajícisvět) Ústavu, jmenovitě v učebně vedle kabine- Plánici. Škoda, že už v ní dávno nežijí racitu číslo 24. Ale to už je vážně dávno… To o tři- z dob mého dětství. Když jsem se je snažilcet let mladší jsou „Odposlechy“ bratří Su- předvést svým synům (a to už před čtyřicetichých, s jejichž přečtením jsem se v Šejkru vy- roky) už tam nebyli.tahoval v loňském listopadu.O patro nad Cimrmany bydlí, jak obrázek dává Nenechte se Boschem zmýlit. Ty dlouhé nožetušit Plánice. Ale není sama. Tenhle kousek opravdu nepatří Sá-knihovního prostoru by se měl jmenovat - blíkové a tyhle nabí-POLICE PLNÁ MÍSTOPISU - vedle knížeko městečku mého dětství tady najdete knížky zené police nebu-o Aši, Klatovech a Šumavě vůbec a nechybí ta-dy, a chybět nemůže, ani Sokolov. Knihy sou- dou o rychlobrus-časných sokolovských autorů Jiřího Johna, lení, půjde o -Jana Runda (to je ten pán, co nám do GVrecenzoval novou budovu Ústavu) i jeho syna POLICE S UMĚNÍMMichaela (dnes ředitele sokolovského muzea, Kdybych měl volněvrstevníka mých synů). Nechybí ovšem ani ko- parafrázovat Vaškalegové z gymplu Prokop a Bružeňák. Budějcké Štefla a jeho pro-Věže a věžičky a Budějce zmizelé v tomhlepatře přistály díky Fíkovi, který se průběžně slov na jednom z ús-stará, abych na město své Alma Mater neza- tavních mejdanů opomenul. Poslední dobou tady přibývají hlavně tom, že: „… dobrejknížky o Šumavě, cítím, že jsem ji zůstal hodnědlužen. Stejně jako Fík pečuje o Budějce, tak kantor je schopenmá spolužačka ze základky Máňa „Pekařojc“, učit všechno“, tak já učil dějiny umění (4. ročník na RŠ Citice). Konec konců jsem měl z téhož za jedna zkoušku na pajdě. Takže 12 dílů Piojánových Dějin umění se v naší knihov- ně ani nemuselo aklimatizovat. Jen kdyby ty knihy o umění nebyly takové bichle. Čtyři díly Dějin českého výtvarného umění mají jistě má- lem 10 kilo. A ani monografie nepatří mezi obdivovatelky Twiggy. Víte jak se to těžko na rodinku do Citic dopravovalo. Bosch, Tintoretto, Dalí, Rousseau, ale i Jan Saudek (ty jeho obéz- ní Amazonky), stejně jako knížky prezentující světové galerie (Louvre, Prado, Ermitáž a dal- ší). Kdyby náhodou nebylo co do huby, tak se podívám na Alegorii chuti (Rubens + Brueghel starší) a hlad mi přejde. ADOLF BORN – monarchista, sběratel vojen- ských čepic a můj nejoblíbenější český ilu- strátor se bez vlastní police, hned vedle Ci- mrmanů, samozřejmě neobejde. Vedle jeho autorských knížek si cením i jím ilustrovaných Bajek Jeana de La Fontaineho, Milionu Marca Pola, či Robinsona Crusoe. Ani chvilku jsem nezaváhal a díky Bornovi si ještě jednou pořídil Dumasova Hraběte Monte Christa i když jej mám ve vydání MF z roku 1975. To ho ovšem ilustrovali a neméně skvěle Dagmar a Pavel Bromovi. Už před deseti lety jsem nelitoval tří stovek a pořídil si bornovské DVD. Díky se-Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 10
GÉVÉČKO 07 – 2. ročník – 2017/18pisování tohohle knihovního místopisu jsem siho právě teď znovu pustil a dobře se pobavil.Pokusím se přemluvit GVčkovského artdirec-tora, jestli by ho sem nějak nevmáčkl, abyste unesl. A jsem tomu rád. Vždyť třeba z IX. roč- níku Vědy a práce (zde titulka z ročníku VIII.se mohli také podívat (https://youtu.be/LYykqq5cWYM). z roku 1900) pochází obrázek, pravidelně umí- sťovaný v záhlaví Editorialu Gévéčka a kterýProtože jsem pozornost sama, vidím, že vás provází GV od jeho prvního čísla.místopisná procházka naší domácí knihovnouzačíná nudit (do Zikmunda s Hanzelkou mám (KčS)pěkně daleko), tak dvěma policemi, které na-zývám PLÁNICKÁ KOŘIST, končím. Jsouv nich svázané svazky časopisů z počátku mi-nulého století, které jsem objevil na korbě valní-ku před plánickou knihovnou někdy v době, kdyuž jsem bydlel v Sokolově a rodiče ještě běhalipo světě a my jsme je jezdili navštěvovat. Knihypřipravené k odvozu do stoupy. Dnes už mohupřiznat (promlčeno), že jsem jich zcizil, co jsemFÍK A KYTKA ANEB KYTKA A FÍK okud se domníváte, že tenhle titulek se (Bezdrev, Lipno), později i slaných (Balt, Stře- na tyto stránky nedopatřením zatoulal dozemní moře). z Herbáře lázeňského, je mojí povinností Proč se mu říká Fík, to se z GV také dříve čimajitele, vydavatele a šéfredaktora svésti vás později dozvíte. Když mi odmailoval tenhle textze scestí. Jedná se sice o pojmy z rostlinné ří-še, ale… Fík je už déle jak šedesát let přezdív- včetně poetické-ka mého spolužáka z budějcké průmky Franty ho motta a při-Jindrleho a Kytka není náš Milan Kytka Kara- psal: Dělej sifiát, ale náš profesor českého jazyka a literatury s tím, co chceš,na výše zmíněné střední škole PhDr. Linhart, máš volnou ru-a to po celé čtyři roky našeho studia. A protože ku, začal jsemFíkova vyprávěnka se točí kolem dvou knih, tušit, že se (asi)proto je zařazena do Bazárku a ne do Herbáře definitivně nášlázeňského. sbor externích autorů rozšiřu-Fík, v únorovém GV mu bylo blahopřáno k de- je…větasedmdesátce, se mnou vydával předchůd-ce GV a jinak je to jachtař, či plachtič podle (KčS)Koblice, který se na vlastnoručně postavených 11lodích plavil nejprve po vodách sladkovodníchMěsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov
GÉVÉČKO 07 – 2. ročník – 2017/18 v podobě stožáru, napjal na ně kus kůže, nebo tkaniny a zapřáhl do práce místo svých pažíMotto: vítr, je osobností stejně tajemnou a neznámouI zželelo se matce dítek... jako ten, který sestrojil první plavidlo. Truhlice šerého dávnověku jsou zřejmě bezedné a pro-v archlívu trochu hrabaly, hrabovat se v nich je marnou prací…“ Tak toto výše uvedené, po úpravě podle za-aby starou story dání, kdy jsem vypustil smolou prostoupenýnakonec do Gévéčka poslaly. strom, loď, plachty, zpívající vítr a šumící vody a nahradil je oním požadovaným tématem,JAK JSEM BYL ŠKAREDÝ NA KYTKU jsem pokračoval v historii vývoje, tak jak jen bylo možno v učebnici či kde opsat. Pocho- ylo, nebylo. V dobách ranných, snad už pitelně, že mé kostrbaté popisování nemohlo nikoho nechat na pochybách, že úvod a vlastní v prváku, jsme dostali od pana PhDr. slohová práce nejsou od jednoho autora. I mně Linharta – Kytky za domácí úkol vypra- to bylo tenkrát jasné, ale vsadil jsem na to, žecovat slohové cvičení – no a teď jsem v pytli, Kytka má mizivé či spíš nulové znalosti o jach-jeho námět si nevybavím, ačkoli za uplynulá tařské literatuře, i když jeho sečtělost byla pří-léta jsem tu story několikrát vyprávěl. Nicméně mo fenomenální (kam se na něho hrabe Čer-se kupodivu vztahovala k vývoji nějaké techni- ňas, joj, to to od něho pěkně schytám). Kytkaky, žádná literatura, kytičky, broučci či kaple sv. stále několikrát text pročítal, kroutil hlavouMarty nad Frymburkem. Měl se popsat vývoj a snažil se ze mě vypáčit, z čeho jsem to opsal.něčeho víceméně technického, snad kola jako Barvu jsem nepřiznal a v průběhu další doby,takového, ale to spíš dávám za příklad, asi to kdy nás zasvěcoval do tajů češtiny, se mě ně-bylo něco úplně jiného, zaboha si nevzpomenu. kolikrát znovu a znovu ptal, z čeho ten úvod je. Bohužel odešel do ráje nebeského na přelomuTentokrát zřejmě muselo být jo mizerné počasí, 50. a 60. let, aniž by se dozvěděl, že úvod méže jsem k úkolu zasedl jak bylo uvedeno v za- slohové práce napsal R. Koblic, dle tehdejšídání – domácí úkol – tak tedy doma a nikoliv terminologie plachtič.o přestávce ve škole. Nedlouho jsem přemýšlel Dodnes je mi Kytky líto, že se mu nedostalojak začít, až mne přepadla náramná myšlenka poznání…a vzpomněl jsem si na jachting. V té době jsemjiž vlastnil knihu Plachty a vítr, autor Rudolf Ko- Z archlívu vyhrabal vyvrhel Fík P. S.blic. Byla to po válce prvá vydaná kniha (1949) … už to vím, téma té domácí slohovky bylo Od louče k žárovce. Hurá, Alzheimer dostal dalšís tímto tématem a celkem druhá po knize Co flastr!má věděti plachtič o lodi a plachtění autora ing.prof. O. Nováka z roku 1937. Nebudu vás zatě-žovat různými teoriemi či praktickými poučkamijak plachtiti, ale uvedu doslovný přepis prvé ka-pitoly Z MINULOSTI DO SOUČASNOSTI:„Bylo by asi nad lidské síly jít po zašlých sto-pách do věků dávno uplynulých s úmyslem vy-sledovat zrození okamžiku, kdy byl poražen pr-vní strom, z jehož štíhlého, smolou prostoupe-ného a pevného těla bylo vyrobeno křehképlavidlo, přenášející odvážného suchozemšťa-na přes širou vodní pláň. Přes hlavy lidstva semezitím převalilo moře času a jeho vzduté vlnyvyhladily každou prohlubeň, která by mohlaukázat cestu k cíli. Stejně obtížné by bylo zjistitdobu, kdy se jednoduché plavidlo proměnilo veskutečnou loď a suchozemšťan neodvolatelněpropadl kouzlu zpívajícího větru a šumícíchvod. Nesčetné vichřice, větry a vánky rozválypopel jeho táborových ohňů a nezbude, než sesmířit s tím, že žádnému smrtelníkovi se nepo-daří odhalit roušku, zastírající toto tajemství.“ Okousek dále to pokračuje:„Člověk, který poprvé vztyčil na své lodi břevnaMěsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 12
GÉVÉČKO 07 – 2. ročník – 2017/18KNIHY A ÚSTAV (NÁŠ) ylo by divné, žít a pracovat desítky let čtou. Tehdy mě štvalo, že můj výklad je zaujal v našem ústavu a nemít zážitky s kniha- méně, než dobrodružství v knize. I když jsem to mi. Vrtaje se ve své chatrné paměti přišel dobře chápal. Dnes bych takového studentajsem na tři takové. objal, pochválil a popovídali bychom si o spo-První z nich se dá nazvat VÁNOČNÍ PRODEJ lečné vášní. Svět se mění.KNIH. To v čase předvánočním byla vyklizenajedna ze tříd a z místního knihkupectví (na Sta- Druhou vzpomínkou jsou školní autobusové zá-ráku) donesli naši žáci pod vedením obětavcez mimoškolky krabice plné knih. Rozložením jezdy do Prahy. Se studenty jsme obvykle na-čtiva po stolech se vytvořila lákavá nabídka pro vštívili nějakou výstavu, či jinou akci, která senákup. Nikdo na nikoho nespěchal, naši svě- dala zdůvodnit jako doplněk výuky. Část dneřenci i jejich učitelé mohli v klidu prohlížet, lis- pak byla věnována osobnímu volnu žáků i pe-tovat i začíst se na ukázku. To je ideální způ- dag. dozoru. Myslíte-li si, že učitelé zapadli dosob, jak zájemce nalákat ke koupi. Mnoho ro- nejbližší vinárny, ke džbánu vína, aby spláchlidičů, sourozenců i jiných rodinných příslušníků stres z procesu, mýlíte se. I když i takové situ-tak přišlo k budoucímu dárku, za poměrně při- ace se staly. Ovšem častěji nejmenovaný ko-jatelnou cenu. Průměr se pohyboval kolem 25Kč/kus. Dnes na to vzpomínám, jako na jednu lega tahal své spoludozory po knihkupectvíchze situací, které se už nevrátí. Ne proto, že prů-měrná cena knihy je dnes 10 – 15 krát vyšší. To a antikvariátech. Nevynechal prodejny kultur-odpovídá celkem dobře znehodnocení naší mě- ních středisek spřátelených států, ba dokonceny stálým dotiskem nových peněz. Tehdejší ko- navštívil i prodejnu časopisů z ciziny tehdy ne-runa by dnes měla hodnotu deseti korun sou- přátelské, kde nakupoval štvavé tiskoviny jakočasných. Problém bude v tom, kolik studentů „BURDA“ a „SCHOENER WOHNEN“. Nevy-a učňů dnes čte. Vzpomeňte se mnou, kolikstudentů učitel nachytal tehdy, jak si pod lavicí nechal ani nakladatelství SNTL a ALBATROS. Pokud autobus na zpáteční cestě udělal zas- távku v některém městě, následoval zrychlený pochod do místní prodejny „KNIHA“, zda se ne- podaří ulovit výtisk, který doma již není k seh- nání. Namísto opice jsme si domů vezli knihy. První dvě vzpomínky byly úsměvné. Ta třetí mi připadá smutná. A začalo to tak hezky, Ve dru- hém patře budovy č. 1 (ředitelské) vznikne kni- hovna se studovnou. Byl jsem nadšen. Studenti budou mít kde užitečně trávit pauzy, nebo po vyučování mít kde pracovat na přípravách svých prací. Dostal jsem tam svůj regál knih pro Fyziku, el. měření, fyz. encyklopedie i pro technickou zájmovou činnost. Bylo jich jen pár, na mě bylo to napravit. Dodal jsem vše, co jsem nasbíral v kabinetě, také z domova. Mimo učebnic, sbírek příkladů, knih o měření, o škol- ních pokusech, o historii Fyziky i techniky všeho druhu. Regál se pěkně naplnil. Hned jsem tam začal dirigovat své studenty studijních oborů, hlavně ty, co tvořili ročníkové práce v mých předmětech. Ovšem stav knihovny zá- visí na osobě knihovnice. Prvních půl roku vše dobře. Chodil jsem si regál (jeho obsah) kon- trolovat. Pravda, tu a tam něco zmizelo. To se v knihovnách stává, hlavně, že je to pro dobrou věc. Protože se ale, přes veškerou snahu ne- podařilo získat dost zájemců o práci v knihov- ně, počet výpůjček nestoupal dostatečně, bylo vedení líto, aby se tam zaměstnávala knihov- nice na celý úvazek. Docházelo k personálnímMěsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 13
GÉVÉČKO 07 – 2. ročník – 2017/18 každý projekt se i při nejlepší snaze nepovede. Postupně byla studovna zrušena a knihovnazměnám a to byl počátek konce. Tak jsem zmenšena. Bohužel.uviděl bývalé své knihy v osobních knihovnič-kách kolegů, svazky časopisů s vytrhanými (StJ)stránkami, nechané na pospas k volnému vy-užití. Přiznávám, měl jsem vztek. Na sebe. NoJAK JSEM CHTĚL UKRÁST NAPOLEONA ak to tady již některý z kolegů napsal, že při problémech se stěhováním na Napoleo- člověk se ve své čtenářské vášni občas na zapomenou a mne tak zůstane tenhle skvost v rukou. Dělal jsem maximum, pro to, dostane do situace, kdy má neodolatelné abych Otovi ani náznakem nepřipomněl, že nutkání při zapůjčené knize ji nevrátit a to knihu stále mám. Do odjezdu Zoufalých chybělobzvláště jedná-li se o knihu, kterou toužíte již jen den a já se tetelil blahem, že mi knihaz nějakého důvodů vlastnit a nelze ji už koupit zůstane. Bohužel, večer přišel Ota se rozloučitani sehnat v antikvariátě. a řekl, že má od otce příkaz, aby se nevracel bez Napoleona. Nezbylo, než jej s přetěžkýmPřestože bych jinak v samoobsluze nezcizil ani srdcem vydat ze skrýše, které knize dělaly jinésuchý rohlík, myšlenka na zciz... (nevrácení svazky v knihovně, takže byla umě skryta ažknihy) se u mne poprvé objevila v 9. třídě ZŠ. v druhé řadě za nimi.Díky skvělému třídnímu učiteli, který byl vy- Čtyřicet let jsem poté v nejrůznějších antikva-nikajícím češtinářem a ještě lepším učitelem riátech pátral po téhle publikaci, ale marně. Aždějepisu, jsem byl celoživotně přitažen k zájmu v roce 2007 jsem ji objevil v jednom antikva- riátu na Starém Městě v Praze. Bylo to přesněo historii a zejména o osobnosti, které jí formo- ono vydání z r. 1931, ale v méně honosné obál- ce – zřejmě varianta pro čtenáře z chudšíchvaly. Takto byl ve mne zbuzen zájem, a dodnes kruhů. Obsahově byla ale totožná a nechybělatrvá, o Napoleona Bonaparta. Spolužák z lékař- jediná ilustrace. Koupil jsem ji za neuvěřitel-ské rodiny Ota Zoufalý se chtěl před učitelemblejsknout a přinesl na ukázku do hodiny děje- ných 250 Kč. Od té doby tvoří tak čestné místopisu úžasnou životopisnou publikaci francouz- mé napoleonské knihovny. Moje dcera, která napoleonské tématice geneticky propadla, ji užského historika G. Lacour-Gayeta Napoleon také několikrát přečetla a má ji ve velké oblibě,jeho život, dílo a doba. Byla to úžasně výprav- přestože sama vlastní publikace mnohem vý-ná publikace, kterou jste nemohli najít v žádné pravnější, ale i historicky objektivnější, než jetehdejší veřejné knihovně (snad krom univer- tato kniha. To samozřejmě i já, ale tuhle Napo-zitní). Měla 851 stran se 489 vyobrazeními a 17 leonovu monografii považuji za perlu mé kni-přílohami a vydalo ji nakladatelství Fr. Boro- hovny. No a pocit, že mi patří legálně, taky nenívého v Praze v roce 1931. Tento skvost měl k zahození.zelené látkové desky s vytlačeným zlatým N,kožený hřbet se zlatým popisem a kožené rohy (PpR)vazby. No prostě luxusní vydání. Protože jsmebyli s Otou kamarádi – bydlel naproti přes ulici– uprosil jsem ho, že mi knížku půjčí do dru-hého dne. No byl z té zápůjčky půl rok, kdyjsem ji přečetl několikrát od předu dozadua zpět a neustále si prohlížel nádherná dobovávyobrazení. Marně se Ota snažil knížku dostatode mne zpět. Vymlouval jsem se na kde co,že si dělám výpisky ofocuju některé obrázkya pod. Dokonce jsem šel tak daleko, že jsem siod pana doktora Zoufalého (otce spolužáka)vymohl, že si mohu knihu ponechat zapůjčenuještě měsíc, poté co u mne byla již měsíců pět.V roce 1967 přišlo uvolnění a rodina Zoufalýchpožádala o vystěhování do Německa – samo-zřejmě, že ne do NDR. Otec spolužáka mělv Německu bratra. Ve skrytu duše jsem doufal,Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 14
GÉVÉČKO 07 – 2. ročník – 2017/18SMART CITY bych dokázal, že se vyznám a že vím, Starém náměstí známé prodavače. Zvláště ve že titulek prodává, použil jsem do něj čtvrtek. Na druhé straně, dnes chodím na Sta- angličtinu, kterou ovšem nevládnu. Při- rák, kde už žádné knihkupectví dávno není,tom jsem rozhodně tvor bilingvní - ovládám stejně rád. I když hlavně v úterý (třetí v každémčeštinu a pláničtinu. Takže pokud jsem vás na měsíci) a do Koruny. Vysvětlete mi, jak je mož-tu angličtinu v titulku lapil, tak se omlouvám. né, že město, které uživí tolik heren, není schopné uživit knihkupectví. Možná, že jsem je-Blíží se komunální volby a tak by tady byla nom, po patnácti letech ašské emigrace, špat-příležitost pro všechny, kdo si dělají čáku na ně informovaný. To co vím, je to, že pro mne jeúspěch, aby… Aby v Sokolově uvedli v život: momentálně knihkupectvím klíčnictví proti Ura-smart economy, smart mobility, smart envi-roment a ještě hafo jiných smartů. To by ovšem lu, kde je výdejna internetových zásilek a kammuseli kandidovat smart people. To bych ov- putují knížky, které jsem si přes web objednalšem asi chtěl příliš. A přitom mně jde jen o to, ve městech, kde ještě knihkupectví mají.aby v Sokolově bylo alespoň jedno knihku-pectví. Možná jsem zastydlý staromilec, ale Páteční odpolednenejsem schopen si představit chytré město bezknihkupectví. I když možné je všechno. Když Slibuji, že zítra v sobotu vyrazím a propátrámjsem se dočetl, že už máme v kotlině i smart město, s cílem najít nějaké místo, kde lze knihuregions a že ten má dokonce náměstka hejt- zakoupit, pokud by neměla být ze super nebomana s gescí smart a že tím regionem je Krajmoravskoslezský (to je ten, kde pan prezident hypermarketu. Logisticky se pomocí internetuzískal největší % hlasů v republice), věřím, že připravím nejméně tak pečlivě, jako v dobách,zázraky jsou možné. kdy jsme plánovali přepady NDR (to byla taDo natolik adrenalinového stavu, který mě při- země na sever od nás, kde se mluvilo německynutil sednout a bušit do klábosnice, mě zase a platilo markami, které tehdy byly za 3 kačky).uvedl StJ. Musím přiznat: příprava se nevydařila. NenašelPřipomenul mi, jak bylo výhodné mít v Knize na jsem žádné žijící knihkupectví. Jen jsem si vzpomenul na dva knihkupce. Ašského předre-Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov volučního Jendu Haise, bývalého kantora, vy- akčněného po srpnu 68 a po listopadu 89 opět kantora a ředitele Hlávkovky, který teď také asi kroutí hlavou nad tím, že v Aši také nikdo knihy neprodává… A sokolovského porevolučního pana Polcara, který začal podnikat a zpočátku zdařile v této riskantní profesi. Prodával knihy nejprve v patře Uralu, později v tržnici. Zítra tam zajdu. A objevil jsem, že v papírnictví v Uralu je antikvariát. I tam se zítra vypravím. Ještě před rokem byla prodejna knih vedle evangelického kostela, dnes tam vládne v pa- pírnictví sousedka z našeho domu. Vidíte, že v přípravě na zítřejší pátrání převažují negativa. Tak nyní něco pozitivního: Knihy se dají koupit i v infocentru, ovšem hlavně ty „místně přísluš- né“, stejně jako v sokolovském muzeu. Speci- alizovaná prodejna knih podle mých zjištění v Sokolově chybí. Sobotní odpoledne Na sobotní výpravu jsem, hned poté co přišel mail od tety Iluše, vyrazil bez buzoly a mapy, zato se spoustou optimismu. První kóta, na kterou jsem hodlal zaútočit byl antikvariát mas- kovaný papírnictvím v Uralu. Neuspěl jsem. Přestavuje se a přes auslág toho mnoho vidět nebylo. Snad jen to, že uvnitř je nulově živo. Ze 15
GÉVÉČKO 07 – 2. ročník – 2017/18 jsem domů přinesl zde scizené Knižní novinky a K revui – obojí nabízené zdarma na venkovnížalu jsem znásilnil bankomat umístěný na fasá- polici.dě hned vedle (pravnuk bude mít narozeniny –na rozdíl ode mne už druhé). Ještě štěstí, že Závěrměstská tržnice je, coby kamenem dohodil. Popřekonání území vietcongu v přízemní hale, V Sokolově je prodejna knih. Nic nebrání sna-jsem v patře, kde kdysi prodával knihy pan Pol- ze, aby se Sokolov v příštím volebním obdobímcar, konečně objevil hledané. Malinkatou pro- stal SMART CITY, možná dokonce s náměst-dejničičku knih, nevím čí a navíc také nedobyt- kem starosty, který bude mít v gesci SMART.nou. V sobotu zavřeno. Nevím, jestli mám zaalespoň částečné vítězství považovat to, že (KčS)CHLUP NA DLANI aneb jak vykouzlit článek, když je hlava prázdná ít neinteligentního šéfa není žádná ra- mám spíše dílnu. Tam vás z důvodů perma- dost. Má to ovšem některé výhody. nentní neuklizenosti pozvat nemohu. Pomluvili Řadu věcí si člověk může dělat podle byste mě a o to nestojím. Co se místopisusvého, nic ho nikam nežene. A hlavně, může si knihovny týče, jsem taky v háji. I když knihovenulevit, kritizovat ho, nadávat na něj a předsta- mám asi pět (když počítám i ty na chalupě),vovat si, kam by to mohl dotáhnout pod lepším těch 70 polic co Karel, nedám. Odhadem takvedením. Ale hrůza je mít šéfa chytřejšího asi 40. Zato v některých jsou knihy ve dvou řa-a schopnějšího, než je člověk sám. Všechny dách za sebou, to znamená, že ty, co jsouvýhody jsou fuč. Co naděláš, když má šéf vždy- v druhé řadě vidím jednou za dva roky, kdyžcky pravdu, když nemáš co kritizovat, a navíc, mě velitelka domácnosti donutí vyprázdnit poli-když tě žene, abys překonal sám sebe. Někdyto může vyjít, ale co když na tebe začne spo- ce, vyluxovat knihy a utřít nábytek. Tuto činnostléhat i v situacích, kdy nevíš sám kudy kam. nenávidím. Řečenou slovníkovou obsesi naTahle úvaha mi vytanula na mysli,když jsem po štěstí nemám, jedinou encyklopedií, kterounapsání čtyř(!) článků do březnového GV dostal vlastním je čtrnáctidílný „LEHRBUCH DER PHY-od šéfa následující email: SIK“ vydaný v roce 1929, zcizený z laboratoře„V rámci boje s prokrastinací ti sděluji, že za 16měsíc budeme muset mít hotové březnové GV,kde máš ještě nějaké dluhy, jak naznačenov přiloženém stránkování. Jistě se s tím chlap-sky vyrovnáš. Důležitější je ovšem vymysletdubnové zaměření Bazárku. Zde na tebe zcelaspoléhám, neboť si opakovaně prokázal dobrýčuch. Žij v pokoji a piš.“Jak ironický závěr. Jak mohu žít v pokoji (klidu),když na mě obsah stránkování vyžaduje dalšítři stránky Bazárku a jednu stránku do Šejkru.A ke všemu, z důvodů v úvodu uvedených, ne-mohu pisatele (žadatele) poslat kamsi. V myslisviští nad mými zády bič, jako nad starým To-mem. A v bedně pořád prázdno.Tak dobře. Na řadě je pragmatické řešení.Vzpomínej. Jak jsi se vyvlékal z povinnosti ně-co napsat, když hlava byla prázdná, v mládí?No, opisoval jsem. Od spolužáka Karáska, coseděl vedle mě, z taháků a když byla možnosti z knížek. Styděl jsem se? Ne, účel světí pro-středky. Začetl jsem se do šéfova článku „Po-saďte se prosím“ a začal zkoumat, co by sedalo obšlehnout. Úlovek je nevelký, na Karlanemám. Ve svém pokoji, zděděném po synechMěsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov
GÉVÉČKO 07 – 2. ročník – 2017/18v UNTERREICHENAU (Laboratoř Falknovských torem je Wáclaw Kramerius a jmenuje se „Vel-hnědouhelných dolů, FALKNOV n/O). O ten svá- mi kratochvilná historie o Popelce“. A to mědím několikrát ročně lítý boj se svou ženou, umožňuje končit malým happyendem. Dokázaltvrdící, že už ho nebudu nikdy potřebovat, když jsem z ničeho stvořit další (pátý) příspěvek douž Fyziku nikdy učit nebudu. Má pravdu. Ale březnového GV. Na další žádosti o další článkynedám. Copak by někdo z vás vyhodil knihy tak mohu šéfa poslat do... země nesplněnýchs tak krásnými rytinkami přístrojů? Já nikdy. Až přání.po mé smrti skončí i se zbytkem mé knihovnyv modrém kontejneru (spíš v několika). Já se (StJ)na to shora dívat nebudu, zdola, kde budui s kamarády, to neuvidím.O místopise mých knih je hamba mluvit. Knihyzakládám, jak mě přijdou do ruky. Naprostáanarchie. Vedle Klostermanna je Nef, vedle Fis-chla je Šmilovský, vedle Škvoreckého Asimova tak dále. Neperou se. Má to tu výhodu, žekdyž něco hledám, potkám spoustu titulů, pokterých rád sáhnu i když jsem původně chtělcos jiného.Ale abych se necítil zcela poražen, v jednémaličkosti se má knihovna té Karlově vyrovná.Má nejstarší kniha pochází z roku 1844. Au-PEGASOVI JEZDCI V DRESU BAZÁRKUěkujeme všem autorům, kteří byli ochotni obléci dres Bazárku a osedlat jako nebojácní kas-kadéři oře, na kterého si ne každý troufne. Přidáváme půl tuctu aforismů jezdců o něcozkušenějších, než jsou ti, co jezdí v našem dresu. Nedopusťte, aby se Pegas proměnil v úředního šimla (J. Žáček). Pegasovo udidlo se vkládá do úst jezdce (S. J. Lec). Pro psychoanalytiky je houpací kůň Pegasem (J. Huptych). Pegasové lítají nízko. Budou pršet ceny (W. Brudzinski). Pegase ve snu viděti – z vítězství se těšiti (Velký internetový snář). Pegas toho musí vydržet víc než kůň (Wieslaw Brudzinski).Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov (KčS) 17
GÉVÉČKO 07 – 2. ročník – 2017/18BĚDA MUŽŮM, KTERÝM ŽENA VLÁDNEaneb byl jsem na maturáku školy 19. ledna 2018 elikož jsem stále aktivně působící starob- nebyli učitelé a mistři pozváni na parket k pří- ní důchodce, který letos povede maturu- pitku. O květinách nemluvě. Na tanečním po- jící třídu energetiků k maturitní zkoušce, řádku nebyli uvedení studenti a učitelé z jinézúčastnil jsem se v lednu tohoto roku Maturit- třídy než 4 PV! Jediným kladem bylo, že si pe-ního plesu třídy 4PE (třída ples pořádala spo- dagogové zatančili svoje sólo. Mince pro „ma-lečně se třídami 4PL, 4PV) v MDK Sokolov. turitní štěstí“ byly házené společně s konfetami,Konečně (po několika letech) se ples konal takže se nedaly sebrat.v místě sídla školy, a ne v Kaceřově, v Březo- Myslím, že kritiky bylo již dost. Moderátořivé, nebo dokonce v Chebu, jak to bylo v letech z Prahy zapomněli třeba na to, že při stu-minulých. dentské hymně se stojí, VIP koberec byl zcela zbytečně dlouho rozbalován až na forbínu a da-Protože v této oblasti pracuji již 50 let (organi- ly by se uvést další „maličkosti“.zuji plesy prakticky od Aše po Žlutice), očekával Kladem maturáku bylo to, že konečně maturan-jsem, že ples bude prvotřídně režijně připraven. ti zazpívali studentskou hymnu bez „taháků“.O to větší bylo moje zklamání, když jsem viděl, Co mě zvlášť potěšilo bylo to, že po konci plesujak studenti (spíše studentky) nezvládli základní byl připraven autobus pro odvoz studentů doprvky z oblasti organizace plesu. A tady jsou baru na okraji města. I já jsem využil tuto služ-moje postřehy (nejenom záporné, ale i kladné). bu.První velké zklamání bylo v okamžiku, kdy jsem A snad ještě připomenu, že „půlnočka“ byla so-přišel do prostoru velkého sálu a zjistil jsem, že lidně připravena.pedagogický sbor školy sedí odděleně u pódia Vážení přátelé. Toto jsou moje zážitky z plesu.po levé i pravé části sálu (nevhodné hlavně Co říci na závěr! Těším se na příští plesy a toz hlediska akustiky). Znovu se ukázalo, jak si hlavně plesy naší vojenské třídy. Věřím, žestudenti váží svých kantorů!! tentokráte si mladí abiturienti nenechají „kecat“Další překvapení čekalo návštěvníky plesu při od dívek do režie plesu a že konečně uvidímpředtančení a stužkování. Parket nebyl vyme- správnou a přesnou režijní přípravu.zen pro tyto slavnostní okamžiky, takže kdochtěl něco vidět, musel si stoupnout na židličku, Ať žijí další zdařilé plesy našeho Spojenéhonebo použít lokty a svaly, aby se dostal do prv- království krajských škol a učilišť!ní „řady“ u parketu. Litoval jsem své kolegyněstavařky, které tak učinily. Miloslav HubáčekA další překvapení následovala. Při stužkování emeritní učitel tance *** 18Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov
GÉVÉČKO 07 – 2. ročník – 2017/18TROCHA HISTORIE NIKOHO NEZABIJEStálá vzdělávací rubrika Pavla P. Riese e to hrozné jak ten čas letí. Je tomu 20 let, co za mnou přišel kamarád, tehdejší ředitel Galerie Ambit na Jungmannově nám. v Praze, že prý při- pravuje výstavu k 80. výročí ČTK, která se bude jmenovat Zakázanédějiny a bude ukazovat především snímky této tiskové kanceláře, které bylyrůzně zakazované a jest-li bych nechtěl k tomu udělat dokument. Do onoho výročí jsem netušil, žeČTK vznikla ve stejný den jako ČSR a zaujal mne také ten půvabný příběh, jak k tomu údajnědošlo, což jsem nakonec v dokumentu inscenoval. Přesto má první reakce na nabídku byla ta, žefotka je statická a moc si nerozumí s dokumentem. Pak jsme ale při jednom nočním sezení přilahvi fernetu vymysleli, jak téma dokumentárně uchopit.100 LET OD ZALOŽENÍ ČTK ANEB VZPOMÍNKA NA ZAKÁZANÉ DĚJINY najednou tu máme 100 let od založení použití. Přijal jsem a nikdy toho nelitoval. Bylo ČTK. Jak jsem se dočetl přímo na webu této agentury i letošní velmi kulaté výročí to velmi zajímavé setkání se zakázanými foto-oslaví velkou výstavou ze svého bohatého foto- grafiemi.archivu (něco kolem 8 mil. fotografií), která pro-cestuje celou republiku, dále netradičním zpra- Začnu jednou z nejslavnějších fotografií ČTK,vodajským seriálem pohlížejícím na historii oči-ma dnešních mladých lidí či slavnostním veče- kterou vidíte ve sloupku vlevo. Snímek noto-rem za účasti partnerských agentur z celéhosvěta. Jako dárek sobě k narozeninám i svým ricky známý, ze kterého se stal symbol 15.zákazníkům dala ČTK už od Nového roku dvě března 1939, kdy Pražané takto zaťatými pěst-nové služby – živé videopřenosy a infografiku mi „vítají“ nacistickou okupační armádu. Tahle fotografie ale přeci nikdy zakázána nebyla, taks datovými vizualizacemi. proč ji sem zařazuji? Ale byla samozřejmě, že byla. Zakázala ji okamžitě německá cenzura.My jsme ale v rubrice historie a proto mi určitěnebudete mít za zlé, když zůstanu u vzpomínky Na stejném filmu, jen o několik políček dále,na výstavu před dvaceti lety, kterou ČTK naz- však je jiná fotografie, kterou Němci naopakvala Zakázané dějiny. Výstava tehdy vzbudila tiskli všude. Ano, na této fotografii Pražanéobrovský zájem. To víte, jak je něco zakázané.Mě se tehdy poštěstilo být u toho, díky onénabídce kamaráda natočit nějakou nevšednípozvánku na otevření výstavy. Uvedení v ČTbylo zajištěno a tak mne nabídka velmi lákala,i když se vlastně jednalo o dokument na jednoMěsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov naopak německou armádu vítají zdviženými pravicemi. Zakázána byla až komunistickou cenzurou po roce 1948, kdy jí nahradila ta o pár políček na filmu před ní, dnes zbytnělá iko- na. Komunisty zakázána byla i fotografie hajlujícího shromáždění umělců v Národním divadle, kte- rou vidíte na další straně. 19
GÉVÉČKO 07 – 2. ročník – 2017/18 dě – byla republika osvobozena z německé okupace. Jak nebezpečná byla v té době ja-A postupme v čase o kousek dále a můžete vi- kákoliv zmínka o osvobození části republikydět dvě fotografie, které nemohlo spatřit oko americkou armádou, měl možnost poznat i můjžádného normálního smrtelníka po roce 1948, otec, který byl zatčen jen za to, že nechtěl slavita to až do roku 1989. Generál Patton při pře- osvobození Plzně sovětskou armádou. Do zat-hlídce na Pražském hradě bok po boku s gene- čení se pyšnil fotografií, jak jede s generálemrálem Svobodou. Pattonem na tanku. Fotografie byla samozřej- mě STB zabavena, jako předmět doličný, do- svědčující napojení otce na protistátní činnost a obdiv k USA, které nám republiku zanesly americkým broukem. Ale pojďme dále. Níže vidíte fotografii Gottwal- da s Clementisem na nechvalně slavném bal- koně barokního paláce na Staroměstském ná- městí. Tahle fotografie nebyla zakázána celá, ale jen z části. Po popravě Clementis nemohl na fotografii zůstat, ale Klemovi bylo snímku lí- to, neboť on se na něm sám sobě líbil, a tak byl Vlado Clementis vymazán.A zde, pro moji generaci naprosto nepředsta-vitelná fotografie – Karlův most a po něm je-doucí americká armáda!Tedy v padesátých letech absolutně svatokrá- Chcete-li dokument vidět celý, račte kliknoutdežné snímky, kdy bylo lidem vtloukáno do ZDE. Láďovi Gerendášovi velmi sedlo jehohlav, že jen díky velkému bratru – Rudé armá- provázení, coby bláznivý kolportér, kterému se v hlavě popletly všechny novinové titulky, které kdy hlásal. A sedla mu i role zakladatele ČTK.Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 20
GÉVÉČKO 07 – 2. ročník – 2017/18NETRADIČNÍ BŘEZNOVÝ ROZHOVOR ak tady na těch dvou stranách měl být Tradiční březnový rozhovor (už třetí) s Janem Amosem Komenským, jak zněl příslušný titulek. Ale není. Proč? Protože jsem vyčerpal všechny otázky, které jsem sina Jeníka (dovolil mi tak říkat poté, co mi nabídnul tykání) byl schopenosobně vymyslet a také proto, co mě moji redaktoři, s výjimkou StJ, ne-chali ve štychu, když jsem je o nějaké otázky pro J.A.K. prosil. A na otáz-ky, které navrhnul Standa, jsem byl schopen odpovědět sám, protože mámJendu přečteného jak vlastní boty. Na otázku, kolikrát byl J.A.K. přinucenvzít v pedagogickém procesu jméno Boží nadarmo, by odpověď zněla:„Den co den, však znáš ty parchanty, mladej. Ale vždy jsem se z toho plnlítosti stačil včas vyzpovídat.“ A druhá Standova otázka na to, zda nelituje,že byl kantorem a ne, a teď už nevím čím, přímo slyším: „Lituji, mladej, ahodně. Kdybych tenkrát věděl, co teď, tak bych chtěl být Andrejem“. Abychnezdržoval, pojďme za titulek.MÍSTO KOMENSKÉHO ŠVEJK elikán jako velikán, tohle mi prolétlo hla- GV: Pane Švejku, tady se mám ptát já, ne vy. vou, když jsem zjistil, že nemám J.A.K. A pokud jde o Turky, nezapomeňte, že čas opo- na co se ptát. A abych citoval Švejkova nou trhnul a že je nyní počítáme mezi spo-otce Jaroslava Haška, který v doslovu k první- jence. A šířit nenávist se také nenosí. Navíc po-mu dílu tvrdí něco, co podepisuji: „Dobře vy- kládat reportérovi seriózního měsíčníku tytochovaný člověk může číst všechno. Nad tím co otázky v době, co je na nás Turek naštvaný, žeje přirozené, pozastavují se jen největší sviňáci jsme mu tam nedodali toho Kurda, ktrého sia rafinovaní sprosťáčci, kteří ve své nejmizer- u nás objednal, to vypadá na provokaci.nější lžimorálce nedívají se na obsah a s roz- ŠVEJK: To prominou vašnosto. Říkala mi paníčílením vrhají se na jednotlivá slova.“ Mám Müllerová, že přijde někdo vod novin, se mi naabonenty a čtenáře GV za dobře vychované něco zeptat. Já čtu čubičku, tedy jako Národnílidi, co mohou číst všechno. Tak jdeme na to. politiku, takže jsem informírovanej. Vy jste seŠVEJK: (překvapí našeho redaktora, který se jistě přišel zeptat na nějakýho pejska, co? A ja-stačil jen taktak představit, otázkou) Máš rád kýho by si vašnosta přál? Malýho, velkýho, fe-Turky? Máš rád ty pohanský psy, viď, že ne- nečku nebo psa, staršího nebo štěně…?máš? GV: … zadržte pane Švejku. Já nechci psa. Já se vás chci zeptat, jak nahlížíte na to, že nám zakázali kouřit v hospodách? ŠVEJK: Na to já, vašnosto, nahlížím úplně stej- ně jako hospodský Palivec vod Kalicha. GV: A ten na to nahlíží jak? ŠVEJK: Ten prohlásil, že se na takovou píčovi- nu může akorát vysrat, že v jeho hospodě po- roučí von a ne nějakej blbej ouřada bůhví vodkuď. On si Palivec servítky nebere, jak ráčej slyšet, ale má pravdu. Co je komu do toho, jestli se U kalicha kouří nebo ne, žejo? K pivu přeci viržínko sedí, jak říká pan poslanec Jan- dák, jako prdel na hrnec. Kdyby se U kalicha nekouřilo, to by Palivcovi všichni štangmasti utekli jinam. Já si osobně myslím, že vono to dlouho nevydrží. Že brzy přijde befel, že už seMěsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 21
GÉVÉČKO 07 – 2. ročník – 2017/18 to bych byl vopatrnej. Dneska se nám do Prahy nacpala spousta řepáků z Horní Dolní. Ty kon-kouřit zase může. Řiká to i pan primátor z Tep- tumace, který zmiňujete, to nás OSVČ se psylic a ten je dobře informírovanej. Kampak by taky dost ničí. Ale inteligent to já zase sem, toerár přišel, kdyby se neprodával tabák, dout- tvrdil i pan policejní komisař Braun na komi-níčky, viržínka a i ty cigarety co kouří mladý. sařství v Salmově ulici…Nebojte se, von to tak Andrej nenechá. Já jsem GV: (přeruší Švejkovo vyprávění a položí muho volil, von to s náma živnostníkama myslí otázku) Říká vám, pane Švejku něco „gonzo“dobře, dyť je taky sám živnostník i když ve literatura?velkým. ŠVEJK: Donedávna vůbec nic. Ale zrovna pře-GV: S těmi živnostníky souvisí i moje druhá devčírem mě Palivec, vyprávěl, jak je mu tenhleotázka pane Švejku. Co říkáte jako živnostník novej styl blízkej. To že je něco úplně jinýhoa volič ANO na EET? než Šmilovský nebo Klostermann říkal. TihleŠVEJK: Já jsem sice malej živnostník, ale poc- gonzo autoři si neberou servítky, ale drsnětivej. A co se týká tý poctivosti, je to vždy moc a bez příkras píšou o tom, co před sebou vidíhezká věc, protože s ní člověk vždy nejdál doj- a často se sjedou nějakým místním chlastemde. Jako když jsou ty závody v chůzi. Jak zač- nebo drogou, citoval mně Palivec toho Peňáse,ne fixlovat a běžet už je distancovanej. To se co psával taky do čubičky. On je totiž Palivecstalo mýmu bratranci. Poctivej člověk je všude sprosťák, ale jinak strašně sečtělej. A taky miváženej, ctěnej, spokojenej sám se sebou, a cí- doporučil Hejmu, to je ten vlasatej žlutej pestí se jako znovuzrozenej, když jde ležet a může z Říčan. Ten prej tak píše. Tak už se na něj tě-říci: „Dneska jsem byl zase poctivej.“ Takže se ším, že až bude mít Palivec dočtený ten jehonedivte, že já to Andrejovi schvaluju. Mám je- Fejsbuk, že mi ho pučí a já si počtu. Von tennom strach, aby Palivec kvůli tomu nezavřel U můj revmatismus není žádná lekrace. Opodel-kalicha. dok taky už není, co bejval a tak dost časuVon totiž prohlásil, že už toho má dost. Že tako- proležim na kanapi. A číst pořád jen čubičku, vevý vymyšlenosti jsou na hovno a že si žádný který sou samý fejkňůzy, to jeden dlouho ne-tydlety nový mašinky pořizovat nebude, že mu vydrží.pan financministr může tak akorát vylízat prdel.Ale znáte to, vašnosto, my Slovani se nedáme GV: Pane Švejku, děkuji vám mnohokrát. Mu-a zase to nějak vochčijeme, tak proč se hned sím už běžet, to víte, uzávěrka nepočká. Mějtevztekat a Andrejovi neudělat radost a nepo- se a pozdravujte pana Palivce.chválit ho. Aspoň sem měl jistotu, že na mne fi-nancamt hned tak neklekne. Za GV se ptal: (KčS)GV: Pane Švejku, vy jako volič pana velkoag-rárníka jste s výsledkem nedávných voleb jistěspokojený.Ovšem páni profesoři a politologové tvrdí, žeANO volili hlavně venkovani, nevzdělanci, stařílidé a vůbec hlavně ti, co se dají koupit za ko-blihu. Chtěl bych proto prostřednictvím ryze in-telektuální otázky, která jistě nemá s vašímběžným životem žádné konotace, zjistit, do jakémíry je toto tvrzení pravdivé a jaký je vztahstřední třídy, kam jako živnostník a navíc z Pra-hy, jistě patříte.ŠVEJK: To máte těžký, vašnosto. Já sem živ-nostník a můj obchod se psy je známej po celýPraze, dokonce sem prodal jednoho leonbergraaž do Buštěhradu, ale pokud de vo ty Pražáky, **Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 22
GÉVÉČKO 07 – 2. ročník – 2017/18 KLIDNÝ KaČer této rubrice jste si již mohli zvyknout, že se tu často setkáváte se senzačními odhaleními, které rozhodně nepatří do kategorie fejkňůzů. I v tomto čísle investigativní reportéři Klid- ného KaČera opět prokázali své kvality. V kauze odvolání ředitele České pošty ministremBabišovy vlády v demisi, údajně pro absenci vize dlouhodobého rozvoje této důležité instituce,zajistili pro Gévéčko exkluzivně informace mající na mediálním trhu cenu zlata. Důkazem budiž to,že Sabina Slonková telefonicky oťukávala naše personální oddělení, za jakých podmínek by u násmohla nastoupit. Není divu, i dnes vám přinášíme senzační zjištění, ke kterému jsme se dostali ja-ko první.SKANDÁL NA POŠTĚANEB ŘEDITEL S VIZÍ Z POŠTY ZMIZÍ, ABY SE OBJEVIL JINDE ovopečený šéf ČSSD Jan Hamáček, kte- z těch turistů je právě odvolaný ředitel ČP, který rý v současné době s hnutím ANO vy- si tu cestu hradí sám ze svých těžce vyděla- jednává o spolupráci, na svůj twitterový ných peněz a ze zlatého padáku. Ze svého bylúčet napsal: „Ministr vnitra odvolal ředitele tedy ochoten zaplatit obrovskou reklamu ČP,České pošty, prý nemá vizi. Otázka je, jakou která původně Českou poštu měla postavit navizi má ministr v demisi...“ nohy. No nepostaví. Další zjištění GV, které se nyní dovídáte exklusivně jako první, je to, žeNaše investigativní oddělení ZJISTILO, že není NASA nabídla Enklánovi ředitelský post Vše-pravdou, že by odvolaný ředitel České pošty vesmírného poštovního úřadu. Inu jak už to aleMartin Elkán neměl vizi. Naopak tajně se do- u nás bývá: doma není nikdo prorokem a takhodl, jako jediný ředitel pošt na světě, se spo- Česká pošta a s ní i Česká republika přijdou olečnosti SpaceX Elona Muska o tom, že na reklamu k nezaplacení a smetanu slízne USA.Marsu instaluje Česká pošta své poštovní GV se ale přihlásil ještě jeden informátor, kterýschránky a také na Měsíci. Dohoda je tak tajná, tvrdí, že má důkazy o tom, že odvolání řediteleže není divu, že o ní nevěděl ani Andrej Babiš České pošty má pravděpodobně zcela jinýpřes své mediální zdroje. Propagační fotografii, důvod. Podle našeho zdroje Martin Enklán totižkterou jsme k celé záležitosti dostali a za kterou vyfoukl cestu na měsíc Babišovi, který chtěl pro Agrofert prozkoumat měsíční prach, zda by se Česká pošta za- nehodil pro hnojení řepky. A takovou podpá- platila 7 mil. Kč, jsme raději ne- sovku a účelovku Babiš nemohl Enklánovi za- chali překreslit, pomenout. tak jako se to dělá v soudních síní, není-li foto- grafování povole- no. Tak o tento majsterštych Če- ská republika při- šla.To však není zdaleka vše. Podle svého dobřeutajeného zdroje, zjistilo GV další ohromujícíinformaci. Ještě letos chce Musk poslat dvaturisty na Měsíc. (viz článek ZDE) Už prý složilizálohu. Náš tajný zdroj nám zjistil, že jedním **Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 23
GÉVÉČKO 07 – 2. ročník – 2017/18 HERBÁŘ lázeňský Milana Kytky Karafiáta IMAGINÁRNÍ KONSPIRACE Bojím se starých přezrálých bak(a)lažánů. Jejich odstín lila przní mou zahrádku. Dlouho jsem byl sociálním zahradníkem, pečoval o českou zem. Můj účetní dokázal prodávat plody OKDenně, levně. Dneska zůstala jen nerodící země. Budu hnát k odpovědnosti toho, co nechal půdu vyschnout, lidem zastavil prodej té krásné zeleniny. Bak(a)lažány teď na mé severní zahrádce každý nenávidí. Pozvu si zodpovědné reportéry, ať si na tu mrvu posvítí, anebo i nezávislou televizi, ať to všechno natočí a lidem otevře oči. Já! Jsem dnes nejhlavnějším zahradníkem a nenechám si kvůli bak(a)lažánům kroutit krkem. Chci jako před léty chránit všechny své české pozemky.Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 24
GÉVÉČKO 07 – 2. ročník – 2017/18 ŠEJKR JEMNÝ I OSTRÝ KULTURNÍ MIX GVJ sme přesvědčeni, že mnozí z vás jste se již stali pravidelnými čtenáři našich sice laických, ale o to upřímnějších recenzí, kterými jistě rozšíříte své kulturní obzory, popřípadě se necháte in-spirovat tím, na co se jit podívat do kina, čemu v TV a jakému televiznímu kanálu dát přednostpřed informacemi z bůhvíjakých kanálů, co přečíst za knihu a s čím se radši vůbec nezahazovat,ať již jde o divadlo, film, výstavu, koncert či literaturu. Přejeme vám hafo těch nejlepších zážitků(kulturních). (KčS) + (PpR)MILOVNÍCI KNÍŽEKMiloslav Huptych +Jiří Žáček příspěvkem jistě udělal radost Petr Žantovský, který napsal: Místo toho, abych zabil přiděle-Práh , Praha 2010 ných 30 řádek planým rozumbradováním, při- pomněl jsem si starou moudrost: Řekni mi co240 stran čteš, a já ti povím, kdo jsi. Tak jsem 25 řádek popsal knihami, bez nichž bych byl, myslím, ně-S tandův březnový Bazárek, tady hledejte kým jiným. Jenže, když se na to tak podívám, moji motivaci pro zařazení téhle knížky kým jsem vlastně teď? Kdo to uhodne, dostane do dnešního Šejkru. A hned úvodem z níocituji část jejího Úvodu ... ode mne - knihu.„Odmalička jsme kamarádili s knížkami, učili se A co tahle úvaha Jiřího Žáčka: … k přednostemz nich, snili nad nimi a prožívali neuvěřitelná tradiční tištěné knihy patří i některé nekonven- ční způsoby jejího užití. Namátkou: kniha spo- dobrodružství, balili lehlivě nahradí ulomenou nohu postele či skří- na ně holky, prolé- ně, lze jí použít jako schůdek při líbání příliš vy- soké přítelkyně, i k podložení téže v leže, hodí zali antikvariáty a ob- se k rozdělání ohně při zbloudění v divočině, kniha je vhodnou skrýši k zakládání bankovek jevovali zapomenuté na horší časy… poklady, své byty Mě osobně zaujal především Ivan Kraus a jeho jsme proměnili v do- PROČ PÍŠU? „Protože psaním šetřím za psy- mácí bibliotéky.“ chiatra. Ta metoda je ale dost náročná. Náv- štěva u odborníka na psýchu trvá půl hodiny, Naprosto jedinečná nebo hodinu, třeba jednou týdně, Psaní jako knížka. Nejen svými odreagování je časově mnohem náročnější.“ texty, ale také, a to A nakonec mi dovolte opsat pár aforismů o mú- především, fotomon- zách, na které se tak často vymlouvá předev- tážemi Miroslava Hu- ším Kytka. Autoři prominou, že bez jejich jmen: ptycha. Doufám, že Žádám o přidělení mladších, optimističtějších autor promine, že múz! – Někoho líbají múzy na čelo, někoho na jsme některé použili šrajtofli – Dnešním básníkům polibky nestačí,jako doplnění textů Standova knižního Bazárku. proto musely múzy rozšířit sortiment služeb – Moje múza je profík. Když na ní zamávám ho-Autoři oslovili padesátku českých literátů a po- norářem, přiletí vždycky.žádali je… a tak můžeme číst to, co na obálceslibují: aforismy, citáty, úvahy, verše. A stojí to (KčS)zato. Z té padesátky oslovených, řazených pěk-ně podle abecedy od Adamce po Žantovského,jmenuji pár těch, které také jistě znáte (beru toodzadu): Žáček, Vopěnka, Vodňanský, Uhde,Trefulka, Klíma, Kantůrková, Dědeček, Brikci-us.Standovi (viz úvod dnešního Bazárku) by svým **Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 25
GÉVÉČKO 07 – 2. ročník – 2017/18POVÍDKY O VLASTIDmitrij Gluchovský lý režim přešel do krve. Je to panoptikum lid-Knižní klub, Praha 2017 ských typů, nových Rusů i obyčejných lidiček. Já, jako milovník Fantasy jsem si rozhodně při-DO NOVÉHO RUSKA šel na své. Jak se nepotěšit, když se vědecký pracovník provrtá sondou uprostřed Sibiře doK dyž jsem byl před 10 lety na týden v Petrohradu (dříve Leningrad a ještě Pekla, se kterým má Gasprom smlouvu o do- dříve Sankt-Petěrburg) došlo mi, že ně-co je jinak. Že kolem vládne tvrdý kapitalismus, dávkách plynu. A klinika kosmetické chirurgie nabízí bohatým, že jejim manželkám voperujeo kterém se nám ani nezdá. Ti troubové, co nás silikonový mozek, ve třech cenových katego-Ruskem straší, nemají ani páru, která bije. riích, šikulka (v osnovách do 9. třídy ZŠ), velkáKdybych byl přesvědčen, že jsou schopni číst, šikulka (v osnovách střední školy) a nejdražšítak bych jim doporučil Povídky o vlasti. „blondýnka intelektuálka“ (obsah ZŠ plus obsah všech čísel časopisu VOGUE za poslední 3 Tedy ne, že by to byl roky). Jiná povídka řeší vesmírnou stanici ISS nějaký supertrhák, s mezinárodní posádkou, kde v čase odpočinku čemuž by nasvědčo- probíhá mejdan. Kromě řešení filozofických problémů se provozují i bližší tělesné styky me- vala zlatá medaile zi kosmonauty a následně je třeba odstranit ne- pozorovaně stopy (lahve od vodky a použité Bestseller na obálce. prezervativy). V jiné povídce Ivan Nikolajevič, milovník Francie, touží po celý život se podívat V zájmu dobrého ob- do Paříže. Když se mu to, jako zasloužilému papaláši podaří, je zklamán, otráven a přesvěd- chodu se tak dnes čen, že tam není žádná svoboda, ani kapita- označuje kdeco. Au- lizmus a přeje si co nejrychleji návrat domů. tor píše s ironií a sar- Podobných povídek najdete v knížce 16. Odvá- žíte li se je přečíst, nebudete zklamáni. kasmem o zcela jiné vlasti, než byla ta (StJ) sovětská. Píše, jak obtížně se vyrovná- vají s novou skuteč- ností ti, kterým býva-TŘIKRÁT ŽLUTÝ PES HEJMAMotto: kterých je v těhle třechDokud je co číst, nic se neděje knížkách opravdu ha-Uznejte, že tohle motto dobře zapadá do fo: pan Václav (= Vá- březnového GV, pro které Standa vybral clav Havel), Velekněz „knižní téma.“ (= Václav Klaus), Di- Udělal jsem dobře, když jsem do své kni- vokej Bill (Bill Clinton), hovny pozval tyhle tři Těžkej Miloš (= Miloš Hejmovy knížky. Našel Zeman), Běloba (= Lu- jsem v nich řadu do- brých hlášek. Z té prv- cie Bílá), Bludimíra (= ní jsem si dovolil udělat Hejmova žena Vladi- motto a s tou další se míra). Mnohem důleži- hned, přestože vlast- tější jsou ovšem jiná ním smartfoun, také jména, která prochá- svěřím: „Chytrej telefon zejí celou knížkou: Štěpán a Dušan. To druhé blbcovi IQ nezvedne.“ jméno známe, my vysloužilci, asi všichni.Víc jich neprozradím, najděte si je tam sami. Všichni jsme vlastnili kuponové knížky (BohuželA to nemluvím o jménech, či lépe přezdívkách, málokdo z nás byl tak úspěšný jako jistý Ko- žený). Všichni víme, co to byla kuponovka. A Hejmův Dušan je ve skutečnosti Dušan Třís- ka – tedy ten, co kuponovou privatizaci vymy-Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 26
GÉVÉČKO 07 – 2. ročník – 2017/18 na co těšit.slel a spolu s Veleknězem prosadil. A Štěpán, Možná, že se mi četlo tak dobře, že vám to mo- Hejmův spolužák z dej- hu s klidným srdcem doporučit, proto, že jsem ten čas, o kterém je řeč, také prožil, že mám vického gymplu, je za- obdobné názory (socialismu právě příliš nefan- se úplně původně Šte- dím) a že to, co spolu s redaktory GV provádí- me, je možná také takový pokus o psychote- fan Rybár, syn býva- rapii včetně toho modelu „než to zapome- lého dlouholetého ředi- neme“, abych Hejmu parafrázoval. Malér je možná v tom, že nikdo nejsme z Dejvic, necho- tele nakladatel. Olym- dili jsme na základku se Šabachem a nejsme pia. Shrnuto a podtrže- redaktory „ejpí“ tedy The Associated Press. Ovšem Gévéčko také není marný, že. no: Hejma se pohybuje už od svých školních Takže už zbývá jen to, abych vysvětlil, proč je v titulku napsáno Třikrát Žlutý pes Hejma a tady let mezi známou dej- jsou obrázky čtyř jeho vickou smetánkou, a knížek. Vysvětlit to, je coby dospělý mezi tě- pro mě hračka. Ty první mi, co je dnes můžeme tři se prsí na polici v mé kolektivně pojmenovat knihovně. Tu čtvrtou,celebrity. Takže se děda ani nediví, že Hejma která vyšla v roce 1978slaví šedesátiny s takovými kamarády jako jeIvan Hlas, Richard Tesařík, Janek Ledecký. v edici Kamarád shá-Knížka je vlastně deník, začínající 10. 12. 2010 ním po antikvariátech.a končící 20. 10. 2011 – o mých dvaasedm- Rodina má být spojená,desátinách není u tohoto dne ani zmínka, zatose dozvíme, že picli Kaddáfiho. Deník, který nejen u nelegálních mi-ovšem pracuje se vzpomínkami, návraty, minu- grantů.lými i současnými návštěvami měst tuzem- Jak skončit tuhle chváluských i cizozemských. Deník komentující poli- na Hejmu? Možná pa-tické události obzvlášť osobitým způsobem. Au- rafrázi na yoyobandovskou písničku Rybitví:tor sám svoji knížku charakterizuje jako: „… „…znám taky kluky z Dejvic, ty toho maj v hlavěpoctivej transcendentální fejsbuk, zpověď naší nejvíc…“ A požádat gévečkovského artdirec-vinilový generace a vůbec mi nevadí, že to zní tora, aby z YouTube přemístil do GV nejentak zásadně a noblesně. Je v tom všechno: Rybitví, ale třeba i Sametovou od Žlutýho psa.sex, drogy, rokenrol, politika napětí, intriky i taj-ný služby. Někdo si může myslet, že je to po- Tak ahoj (KčS)kus o psychoterapii stařičkýho folk-rockovýhovyprávěče, kterej si začíná uvědomovat, že Přání šéfredaktora rád plním, neboť jmenovanémejdan musí jednou skončit, ale ještě se mu dvě písně mám velmi rád. Takže tady si pusťtenechce domů. Taky by se dalo říci, že je v tom Rybitví ve velmi pěkném klipovém zpracovánítrošku ten model „než to zapomenu“ jak říká a tady skvělou Sametovou, taky jako videoklip,Zagorka.“ Tak jsem vám ocitoval slova autora ze kterého dobová atmosféra přímo kape.z první stránky jeho knížky, která je nadepsaná A protože jsem rozdávačnej a Hejmovu hu-Perfect Day a tvrdí, že sklidíš přesně to, co dební tvorbu mám moc rád, přidám ještě dru-zaseješ. hou jeho pecku obrazově taky moc pěkně udě- lanou a to Modrou. Tak si ty písničky vychutnej-Přiznávám, že tyhle řádky píši těsně potom, cojsem dočetl Fejsbuk a další dvě knížky Ame- te jak na poslech, tak na pohled.rický blues a Srdce zlomený jen prolistoval. (PpR)Takže vím, že základní deníkové aranžmá jestejné. Americký blues začíná v pondělí 10. 10.2011 a končí ve středu 3. 4. 2013. Srdce zlo-mený pak ve středu 3. 4. 2013, aby skončilo večtvrtek 19. 1. 2017. Takže uznejte, že se mám **Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 27
GÉVÉČKO 07 – 2. ročník – 2017/18Riesův samoobslužný KINOTVBAR starých i nových perelK inoTVbar je samoobslužný v tom směru, že si jej může každý z vás udělat doma a prezentované dílo si budete moci stáh-nout z internetu na této adrese: http://www.hellspy.cz/stačí, když se zde zaregistrujete a pomocí SMS uhradíte malýpoplatek za stažení. Každý stažený film vás přijde na cenu cca10 Kč, což je úžasné.Pokud se nedá film najít či stáhnout na uvedené adrese, je zdedalší možnost na jiném webu zde: https://uloz.to/.Dvě filmové perly, které vám chci dnes doporučit nepatří myslímk těm zapomenutým, ale u většiny z vás to bude jistě již drahně let, co jste je naposledy viděli. Ní-že uvedené dva tituly jsem vybral záměrně, neboť je spojuje udělení nejvyšší filmové ceny Oscarav jednom roce a to v roce 1968.V ŽÁRU NOCI USA, 1967, 105 min. Režie: Norman Jewison Scénář: Stirling Silliphant podle knihy Johna Balla Kamera: Haskell Wexler Hrají: Sidney Poitier, Rod Steiger, Warren Oates, Lee Grant, Larry Gates, James Patterson,William Schallert, Beah Richards a další.Městečko Sparta ve státě Mississippi mohlo mít novou továrnu. Chtěl ji postavit bohatý podnikatelColbert. Ten je však jedné noci nalezen mrtev. Zavražděn. Místní policejní náčelník Bill Gillespiepodezřívá z vraždy mladého černocha, kterého jeho zástupce Sam Wood našel na nádraží.Rozjíždí se tak herecký koncert dvou holywoodských hvězd Sidney Poitiera a Roda Steigera, kterýza svou roli získal Oscara. Film jich získal v roce 1968 celkem 5 a to i toho nejcennějšího zanejlepší film. Stáhnout si jej můžete ZDE.Jistě uznáte, že uspět v takové konkurenci bylo mimořádné a ta mimořádnost se povedla JiřímuMenzelovi s filmem:OSTŘE SLEDOVANÉ VLAKY Československo, 1966, 92 min. Režie: Jiří Menzel Scénář: Bohumil Hrabal, Jiří Menzel podle knihy Bohumila Hrabala Kamera: Jaromír Šofr Hrají: Václav Neckář, Jitka Bendová, Vladimír Valenta, Libuše Havelková, Josef Somr, Alois Vachek, Jitka Zelenohorská, Vlastimil Brodský, Ferdinand Krůta, Květa Fialová, Naďa Urbánková, Jiří Menzel a další.Děj se odehrává za druhé světové války, v době, kdy se lidské vlastnosti projevují stejně jako v do-bě hlubokého míru, jenom jsou v konfrontaci s válečným děním lépe vidět. Vypráví příběh mladič-kého eléva Miloše Hrmy, který na malé železniční stanici přes své milostné problémy dospívá napráh mužství...Film získal v roce 1968 Oscara za nejlepší zahraniční film. Stáhnout si jej můžete ZDE.Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 28
GÉVÉČKO 07 – 2. ročník – 2017/18MÁŠ-LI COSI NA DUŠI, SVĚŘ SE TETĚ ILUŠI ANEB DOMA NENÍ NIKDO PROROKEMP amatujete? Dopisy pro Sally… Máš-li cosi na duši, svěř se strýci Artuši… Dopisy čtenářů… či přelomové Volejte řediteli…Tisk je nejstarší hromadně sdělovací prostředek, nebo-li médium, a na rozdíl odněkterých mladších, jakým je třeba film, umožňuje zpětnou vazbu… Nebo-li, mů-žete mu nadávat, lát, spílat… a on se může pokoušet bránit, nebo ho můžetechválit a on si může tahat tričko…I naše zcela mimořádné médium GV hodlá možnosti zpětné vazby využít a re-agovat na vaše podněty, přání, poděkování, žádosti o dementi či pohrůžky soud-ním řízením…Redakci GéVéčka, k rukám tety IlušeVážená redakce,zažil jsem už na tomto světě ledacos. Mám za sebou Nejedlého, Kahudu, Fialu, Chládka, Vala-chovou i toho od Veverek, jak si na jeho jméno nemohu vzpomenout, to víte věk je věk, a tak vím,že od tohoto národa by mě již nic nemělo překvapit. Přesto jsem udiven tím, že i mé tak oblíbenéGévéčko, dalo letos při tradičním březnovém rozhovoru přednost jakémusi Švejkovi přede mnou –Učitelem národů. Styďte se, „kolegové“! KomenskýPane Komenský, • Taky chytal v Naganu? • Comenius was een Moravischetheoloog, fi-Váš dopis zní rozhořčeně, jako bychom Vásměli nějak blíže znát či si Vás odněkud výraz- losoof, hervormer, pansofist en pedagoog.něji pamatovat. Všechna Vámi uvedená jménanám jsou známa, Vaše ale snad jen v jakési Kdy žil Komenský?mlhavé vzpomínce. Měli jsme o Vás někde za-pamatovatelněji slyšet? A proč zrovna v břez- • Před rokem 2000?nu? • Za války? • To taky fakt nevim.Na pomoc při řešení tohoto problému jsme si • Za komunistů?udělali anketu mezi žáky a studenty. Uvádíme • 28 maart 1592 – 15 november 1670.její otázky a nejčastější odpovědi (odpovědi za- Znáte nějakou myšlenku Komenského?hraničních respondentů ponecháváme v origi-nálním znění): • To nevim, řikam. • Koho?Víte, kdo je/byl Komenský? • Myšlenku?• To fakt nevim. Víte, proč slavíme Den učitelů?• Asi někdo starej…• Prezident? • Von je ňákej Den učitelů? Kdy?• Ňákej poslanec? • To fakt nevim.• Hráč worcraftu. • Co to je učitel?• Proč bych to měla vědět? Víte, kdo je/byl Švejk?• Toho jsme nebrali.• Asi sem chyběl. • No to je majitel tý hospody U Švejka, přece. • Jasně, k němu chodíme na pivo.Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 29
GÉVÉČKO 07 – 2. ročník – 2017/18 Jaroslav Hašek. Het boek werd in het Tsjechischuitgebracht in 1923.• Světlej ležák, dvanáctka. Z uvedených odpovědí vidíte zcela jasně, kdo• Ten, jak ho hrál Hrušínskej. si zaslouží naši březnovou pozornost.• Ten, jak říkal: To chce klid.• Máme ho doma na půlitru. Teta Iluše• My na popelníku.• Viděl jsem ho na obrázku od Lady.• De lotgevallen van de brave soldaat Švejk is een satirische roman geschreven doorVzhledem k tomu, že teta Iluše píše své odpovědi ihned, jak dopis obdrží (kdyby se tak chovalyv odpovědích různé úřady), stihl na její odpověď pan Komenský reagovat ještě do uzávěrky tohotočísla a my tedy můžeme jeho reakci zde zveřejnit. Máme tady tedy naprostou raritu za celou dobu,co rubrika „Máš-li cosi na duši, svěř se tetě Iluši“ v GV existuje a to takovou, že můžeme otisknoutreakci svěřovatele na odpověď tety Iluše v jednom čísle. Pan Komenský navíc reagoval velmi mo-derně a to formou komixu:Tak co, vy parchanti, už víte pro příští anketu, kdo jsem?! Osobně mne velmi mrzí, že sek mé stížnosti nedokázal vyjádřit šéfredaktor GV, kterému jsem již 2x poskytl rozhovora schovává se za sukně své nevzdělané redaktorky. Ten tak ještě někdy může přijít! Ne-vděk prostě světem vládl, vládne a bude vládnout. **Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 30
GÉVÉČKO 07 – 2. ročník – 2017/18 HLÁŠENÍ ŠKOLNÍHO ROZHLASU aneb „kdo chce vidět Idiota, ať se dostaví do ředitelny“„„ZZaa vvššeecchhnnoo,, ccoo jjee vvee mmnnee ddoobbrréé,, vvdděěččíímm ii jjiimm ......““Když jsem se zamýšlel, jak důstojně započít svůj fejeton, oslavující svátek všech knihomolů, nemohl jsem se ne- zastavit u MG1, resp. AMP2, v upravené parafrázi VR3. Není to žádný matematický vzorec o několika neznámých, na prvou, resp. na druhou a následně na třetí. Je to prostě jen moderna.Za všechno, co je v něm dobré, tedy alespoň to tvrdil, vděčil MG, tedy AMP, knihám.Nemohu si nevzpomenout na rok 1986, kdy jsem poprvé držel v ruce Renčínovu novou ilustrovanou a velmi vtip- nou knihu „Lety a pády“. Na nevím už kolikáté straně Dlabáček Hamáčkovi, ukazuje na jednu z polic knihovny, kde se krčí dvě knihy a říká: „Za všechno, co je ve mně dobré, vděčím jim“. Přijde mi to dnes nadčasové a při po-hledu zpět, se mi vybavují jiné žertovní kreslené povídačky, jitřící mou zaprášenou paměť. Budu muset navštívit nějakýantikvariát, zakoupit sobě 224 stran humorných pravd., kde jsem schopen často najít i sám sebe.I, to jsem připsal k tomu Renčínovu zcela pragmaticky. Je to důležité „i“. Vlastně je to nejdůležitější písmeno celé frá- ze, kdy se pod ním skrývá vše ostatní. To „i“, které je nejhubenější čárkou abecedy, s tolikrát opomínaným diakritic- kým znaménkem, které má v rodném listu napsáno: nabodeníčko krátké. „I“, když jej píšeme na začátku věty, vypadádůstojněji. Stojí v popředí, a při troše fantazie, kdy večerní svit lampičky osvěcuje řádky, může ono „I“ vrhat stín navšechna písmena ve slově, větě, či souvětí. Skromně, nenápadně. Svěže. Na rozdíl od onoho natvrdlého „Y“.Hned vám vysvětlím, co jsem tím „i“ myslel. Přeci maminku. Taky paní učitelku. Zejména tu první. Babičku i sestru. Manželku. V březnu, je pochopitelné, že žena je naším hlavním „I“. Bez n“I“ch, by to totiž nebylo ono. Bez knih, bez žen. Těch paralel by bylo na několik knih, na několik životů, Radosti i rozhřešení, odpočinek, zábava i pocitvýjimečnosti. Jen listovat. Jen hledat. Nejen mezi obrázky, i mezi řádky.A dělávám to rád, pod obojí. Maminka katolička, otec evangelík, příjmení ne zrovna jednoznačné s pohledem akté- ra do dvou stran. Vezměte si třeba knihu. Můžete i přímo do ruky a zkuste si to. Nebo si zavzpomínejte na dobu, kdy byla škola ještě normální. Miloval jsem nejen paní učitelku češtiny, ale to její … „vezměte si knihu a otevřete jina straně 78“. Bylo to pro mě dobrodružství, protože jsem soudružce učitelce věřil. Věděl jsem, že má pro nás připra-vené zase něco zajímavého, napínavého, poučného, nového, posilující-ho a bůhví, co všechno ještě. Kniha byla obzorem, za kterým vždy něcobylo. Každá stránka přinášela něco nového, nebo nám odpověděla na to,co jsme chtěli vědět. Pamatuji si na jednu s prvních hodin nepovinnéhopředmětu „český jazyk a …“, kdy nám paní Makalová rozdala Slovníkyspisovné češtiny a dříve, než započala výuka, sdělila nám, že „to, co jistěbudeme všichni hledat, najdeme na stránkách XX a YY“. Našli jsme totam. Pošeptali v lavici, i přes třídu a hodina mohla začít. Bylo to tam. Jeto tam pořád. Je nutné udělat pár kroků, najít, nalistovat a číst. To šustěnístránek mám rád dodnes. Nezapomenutelný zvuk, který dnes pomalu vy-těsňuje svist větráku procesoru. Braňme tradiční a věčné zvuky, prováze-jící zvolna náš život.Ale o tom třeba někdy příště. U aparátu byl Pavel Janus (PjŘ)1 Maxim Gorki (umělecké jméno Alexeje Maximoviče, Peškova), ruský spisovatel, dramatik a básník 312 Alexej Maximovič Peškov, vlastní jméno Maxima Gorkého3 Vladimíř Renčín, český kreslíř, ilustrátor a karikaturistaMěsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov
GÉVÉČKO 07 – 2. ročník – 2017/18HRSTKA CITÁTŮ A HUMORUO KNIHÁCH A KNIHOMOLECHH lavním tématem tohoto čísla byl zvolen měsíc knihy. Čtení nám přináší různé požitky a mezi mnoha z nich i zábavu a humor. Jak říká klasik: Není nutno, aby bylo stále veselo, stačí jenkdyž není smutno, natož aby se brečelo.Nejprve tedy ty citáty Člověka poznáš podle knihy, kterou čte. Samuel Náruživý knihomol – čte dokonce i ty knihy, které recenzuje. Gabriel Laub Žádná kniha není tak špatná, aby svým způsobem nemohla být užitečná. Plinius Jenom při čtení člověk pochopí, kolik toho ještě nepřečetl. Raabe Knize, kterou všichni chválí, ale nikdo ji nečte, se říká klasika. Mark Twain Chcete zmoudřet? Můj ty světe – otevřete knížku – čtěte! Jiří Žáček Knihkupectví je jeden z mála důkazů, že lidé stále myslí. Jerry Seinfeld Stinnou stránkou nových knih je, že kvůli nim nemáme čas číst staré. Joseph Joubert Slova knih nás vždy vzruší, důležité však je, aby nás změnila. KonfuciusA nyní humor „Prosím vás, kde máte nějaké knihy o sebevraždách?“ „Pátý regál zleva, prostřední police.“ „Ale vždyť tam žádná není!“ „Vidíte, jaký dnes jsou lidi! Půjčí si knihu a pak ji nevrátí!“ Bača se dožil věku 100 let, tak za ním na jeho narozeniny přijela televize, aby s ním natočila reportáž. „Jak vy to, bačo, děláte, že jste se dožil tak vysokého věku?“ Bača povídá: „No, ráno vstanu, dám si panáka...“ „Tak moment, to nemůžeme vysílat, že ráno vstanete a hned chlas- táte. Když budete chtít říct, že pijete, řekněte místo toho třeba, že si přečtete knihu.“ „Tak do- bře. No, ráno vstanu, přečtu si knihu, pak si přečtu další, dám ovcím a pak čtu a čtu a čtu... až mám všechno doma přečtené, tak jdu k Frantovi a tam čteme jeho knihy. Když přečteme aj ty jeho, jdeme číst do knihovny. A až nás vyhodí z knihovny, tak jdeme spolu za Matůšem, no a ten má doma tiskárnu...“ V knihovně se ptá příchozí knihovnice: „Kde máte oddělení počítačové literatury?“ „Hledáte ně- co konkrétního?“ „Manžela…“ Zběžné informace o autorech jsou žádoucí. Požadujete-li například neustále něco nového od Shakespeara, nejedná se o neochotu knihovnice. „Pani, máte ten kostel vod Iga?“ „To jako Chrám matky Boží v Paříži? Moment, donesu.“ „No jo, ale tohle je vod Huga, to já nechci.“ Paní učitelka s dětmi ve škole probírá pohlavní orgány muže a ptá se jich, jak by to ještě mohlo být pojmenováno. Nakonec se ozve Pepíček: „Lemrouch!“ Paní učitelka se ho ptá, kde na to slovo přišel. Pepíček povídá: „To jsem si nevymyslel, paní učitelko, to píšou v knihách. Četl jsem Staré pověsti české a tam v pověsti o Oldřichovi a Boženě stojí: „Oldřich se vrací z pro- jížďky, sesedá z koně. Přijde k němu Božena a políbí mu lem roucha.“Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 32
GÉVÉČKO 07 – 2. ročník – 2017/18 BLAHOPŘÁNÍ K 426. NAROZENINÁM S POHLEDEM V NETRADIČNÍM ÚHLUM ěl jsem ve velké oblibě literaturu faktu od spisovatele Ludvíka Součka a zejména tu, která se dívala netradičním pohledem na historii. Velmi tím rozčiloval renomované historiky, kterýms gustem vyčítal, že od sebe neustále opisují a to i s chybami a vlastnímu studií archiválií se mocnevěnují. Nic méně vždy poctivě uvedou prameny od koho co čerpali. V mé knihovně mám několikjeho knížek a mezi nimi také Minislovník oprav oblíbených omylů. Ten mi připomněl Standa sesvým blahopřáním J. A. K. No, teta Iluše tu již tohoto velikána dost rozčílila, tak snad se Standovinepovede totéž. Osobně si myslím, že velikost tohoto génia jistě neumenší, pokud se připomeneněkolik jeho chyb a přešlapů, kterých se v životaběhu dopustil. Kdo je bez chyby, ať hodí kame-nem – ne ale, prosím, po Standovi. (PpR)Každý má nárok, aby se mu k narozeninám popřáloZ vláště když jsou 426. A když se stal člo- vděčil se jim možno říci zradou. Když vypukla věkem pojmem, o kterém většina z nás v roce 1654 válka mezi Polskem a Švédskem, mnoho neví. No, my učitelé máme ten spolu se svými moravskými bratry otevřel brányden svátek a víme přinejmenším, že byl tvůr- města Lešna švédským vojskům. S okupantycem pedagogické soustavy, vytvořil metodiku se přátelil (kolaboroval). Jakmile bylo Lešnovýuky a sepsal originální učebnice. Ale jinak si Poláky znovu dobyto a vypáleno, musel na po-naše školství (ani to předchozí) jeho práce moc slední chvíli jako kolaborant uprchnout. No, nicnecení. Zcela zapomenut (vědomě) je důraz na ve zlém. Vše je zapomenuto a odpuštěno. Kdokázeň, který jeho knihy obsahují. Odmítá těles- z nás se nedopouštěl mladických nerozvážnos-né tresty pro neznalost, ale připouští je za po- tí?rušení kázně. Zdá se, že i další, řekněme slabé Je vidět, že ani vzdělání a úzká specializovanástránky, biskupovy povahy jsou ponořeny dohlubin času. Když v r. 1628 vstoupilo v platnost moudrost, nechrání člověka před chybami. Pro-Obnovené zřízení zemské, povolující pouze ka- stě ševče drž se svého....... A pokud to někomu z vás připadat podobné se současností, nejed-tolické vyznání, odchází s nenávistí k Habsbur- ná se o podobnost náhodnou. Tak všechnokům do Polska. Zapomíná, že i on sám praco- nejlepší, Amosi. Nebo jak se teď světově zpívá Hepy Brzdy.val a snil o zavedení evangelictví, jako o je-diném povoleném vyznání v Čechách. Nená- (StJ)vistné obviňování Habsburků ho dovádí k pro- Myslím, že se na závěr Standovo úvahy hodípagaci protihabsburského spojenectví s musli- tahle emigrantská píseň od Jarka Nohavici, která se zmiňuje i o učiteli národů.my (Turky). Posílá kurýra k sultánovi MehmeduIV. a vyzývá ho, aby proti Habsburkům vytáhldo boje. Naštěstí neúspěšně. Zdá se, že jsoumu muslimové milejší, než jeho křesťanští sou-věrci. No fuj! Snad je to způsobené jeho zasle-peností, se kterou sedl na lep vizionářům, kteříjej přesvědčovali ve svých viděních, jak Turkypředělá na evangelíky překladem Bible do tu-rečtiny. Nicméně ke cti mu neslouží, že tyto fa-lešné proroky podporoval, zapisoval a vydávaljejich halucinace.Také k Polákům se nijak dobře nezachoval, od- **Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 33
GÉVÉČKO 07 – 2. ročník – 2017/18 KONEČNÍK aneb NA POSLEDNÍ STRANĚ vyhrazeno pro pana šéfredaktoraM ísto motta Nejvíc mi přijde zvláštní, že lidi na Ústavu, co čtou GV, si neřeknou, co toho Riese zkusitnaživo a ne jenom v textech, když už sem váží cestu až z Prahy a neudělají třeba to, co udělalVláďa Tvrz, že se na mě a mé dokumenty podíval na internetu a řek si, že by to nemusel býtztracený čas. JAK JSME TO POHNOJILIT y čtyři řádky, které jsem s Pavlovým dovolením použil jako motto, z jeho poněkud delšího e- mailu, který mi jako slzu položil na rameno, a pod které jsem nadepsal to, co jsem nadepsal, posloužily jako úvod k dnešnímu Konečníku. Řeč totiž bude o Pavlově přednášce v soko-lovské knihovně, kterou jsme jak v únorovém GV, tak přímo o den dříve při kolportáži v Korunědoporučovali abonentům k návštěvě. Jak rád bych napsal, že naše lobování bylo úspěšné. Že senás tam v ten středeční podvečer sešlo hafo. Aby se to blížilo realitě, musel bych před touhle so-kolovskou jednotku množství předsunout vhodnou předponu. Mikro by bylo ještě velké, tak snadpikoHafo. Přišli 4, slovy čtyři zájemci. Za kladné lze považovat snad jen to, že to ze 75% byli právěabonenti GV. Protože jsem byl mezi nimi, nemůžete se divit, že cítím potřebu poklepat jim na ra-meno za to, že se snažili zachránit náš poněkud potrhaný prapor. Za ta tři jména, která budou ná-sledovat, vám vzkazuji jedno: „Ošidili jste sami sebe. Bylo to výborné. Rozšířili jsme si obzory. Tajména? Tady jsou: Mládek, Tvrz, Černík. Možná důkaz, že náš milovaný Falknov, má do toho kýže-ného SMART CITY, jak o něm píši o pár stránek vpředu, ještě hafo (a tentokrát bez předpon a po-kud ano tak: k, M, G) kroků.Pochvalu si zaslouží ten úplně nejmladší, který se za všechny, co mohli a přesto nepřišli, omluvilPavlovi tím, že ho vpustil do kláštera a v renovovaném a odsvěceném sokolovském klášternímkostele svatého Tondy Paduánského mu na varhany přehrál před dlouhou jízdou do Buštěhradufugu D mol, jak snímkem (bohužel bez zvuku) dokládám.Ovšem není všem dnům konec. Co to napravit 4. dubna na 2. Pavlovo přednášce na stejném místě – tedyv knihovně na zámku a ve stejný čas – tedy v 18:00 hod.?A téma: Pan Dokument a jeho místo v české kinematografii a TV tvorbě. Dvouhodinový audiovizuální pro-gram pojednávající o fenoménu české dokumentární tvorby bude doprovázen vybranými ukázkami z českédokumentární filmové a TV tvorby a také z tvorby Pavla.Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 34
RYTÍŘSKÁ INVENTURA Velmistr Řádu Rytířů GV rozhodl, aby každému rozšíření ŘRGV předcházelo povinnépřipomenutí jmen osob, které jsou příslušníky řádu. Vzhledem k tomu, že dnešek 20. březen 2018 je dnem, kdy se řady ŘRGV rozrostou o další Dámu ŘRGV připomínáme, že do řad ŘRGV patří: Valda rytíř Virt (18. 10. 2016), Václav rytíř Ret (18. 10. 2016), Bedřich rytíř Radovesnický (16. 5. 2017) Ota rytíř Novák (17. 10. 2017) Dále byl dne 15. 11. 2016 na dobu výkonu služby redaktorky či redaktora propůjčen titul Dáma ŘRGV Iloně Horáčkové a Zuzaně Onderové, titul Rytíř Řádu GV pak redaktorům Stanislavu Jedličkovi a Pavlu Janusovi.Dnes bude na Dámu Rytířů Řádu GV u příležitosti významného životního jubilea slavnostně pasováním povýšena MARUŠKA DEMUTHOVÁ Hodovní síň Koruny Řádový den: 20. 03. 2018 Pavel P. Ries Velmistr Řádu Rytířů GV 4 x 20 = 80 TELEGRAFICKÝ ŽIVOTABĚH NOVÉ DÁMY ŘYTÍŘU ŘÁDU GV01 – 10 (1938 – 1948) Narodila jsem se v březnu 1938 a po pár měsících už nás Hitlerstěhoval z Krnova na Štítinu u Opavy, abych v 1948 – poté co to Adolf projel, byla zase zpětv Krnově. Obecná škola a dívčí měšťanská škola – krása a bezstarostnost. Ani vítězný únorna tom nic nezměnil.11 – 20 (1949 – 1958) Měšťanku končím v roce 1953 a nastupuji do zaměstnání v projekčníkanceláři jako kreslička do podniku v Ostravě. Můj otec, šílený workoholik, mně šéfuje domav Krnově i Ostravě. Výsledkem je vzpoura osmnáctky, její svatba v dubnu 1956 korunovanáo rok později přesunem do Oloví. Pracuji v odbytovém oddělení sklárny. Mám za sebou první„20“.21 – 30 (1959 – 1968) Matka na plný úvazek: Marta 1957, Ondřej 1959, Zdeněk 1966. Mámetři krásné zdravé děti.31 – 40 (1969 – 1978) Mé děti mě nasměrovaly mezi děti. Od roku 1974 pracuji v mateřskéškole a později jako družinářka na základní škole v Oloví. Dálkově studuji karlovarskou pajdu– vychovatelství. Končí druhá „20“. Jsem čtyřicítka. Mládí fuč a do penze daleko.41 – 50 (1979 – 1988) Od září 1979 jsem vdova. V Oloví mě špatně platí a tak se přesunujido Sokolova – začínám pracovat v mimoškolní výchově Ústavu – od roku 1982. Přijímá měještě ředitel Špaček. Čtyři roky dojíždím z Oloví. Jednou dokonce na kole. Vybrala jsem siden školního mejdanu v Čecháči. Zatáčka v Boučí by mohla vyprávět. Od 1986 bydlímv Sokolově. Díky Ústavu jsem dostala byt.51 – 60 (1989 – 1998) Listopad a jeho změny mě zastihly na zvláštní škole v Chodově a poz-ději v Rychnově. Mládí pořád fuč, ale do penze už blíže. V roce 1991 jsem konečně mladádůchodkyně, co ráda cestuje po rodné zemi i Evropě.61 – 80 (1999 – 2018) Nejmoudřejší a jistě ne poslední „20“ mého života. Užívám si ho, ces-tuji. Těším se z vnoučat: mám jich půl tuctu i pěti pravnoučat. Svůj život jsem nepromarnila,jsem na světě ráda. se svojí širší rodinou si rozumím. A ode dneška jsem i Dáma RŘGV. Covíce si mohu přát. A abych nezapomněla: kluci jsem volná, zdravá a finančně zabezpečená,Kdo z vás to má, řečeno s Paroubkem. **
DEN UČITELŮ Je den vyhlášený k poctě učitelů. Světový den učitelů se z popudu OSN od roku 1994 slaví 5. října. V České republice je určen na 28. března, kdy je výročí narození Jana Amose Komenského. V tento den se každoročně vyhlašují výsledky ankety Zlatý Ámos. V roce 2011 ministerstvo školství oznámilo, že chce, aby se Den učitelů zařadil na seznam významných dnů v kalendáři České republiky. 28. března školy často také pořádají různé akce věnovanéKomenského životu a tvorbě. Ministerstvo školství tento den uděluje Plakety Jana Ámose Komenského pro nejlepší učitele. GÉVÉČKO č. 7/2017-18 – měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov – vydáno v Sokolově v restauraci Koruna – 20. 3. 2018
Search
Read the Text Version
- 1 - 36
Pages: