GV jarník-ročník 3 2018-19-komplet-KV

HISTORII – TENTOKRÁT PŘEVÁŽNĚ NEVÁŽNĚ NAJDETE VE ZNÁMÉ RUBRICE TROCHA HISTORIE NIKOHO NEZABIJE Václav Veverka

GÉVÉČKO jarník – 3. ročník – 2018/19 VÁŽENÍ A MILÍ ČTENÁŘI GÉVÉČKA, uvolil se emeritní šéf, nyní redakční poeta, pos- Zdá se, že beze zbytku platí, že každý kytnout některé „hacknuté limeriky“ a svůj po- dobrý skutek má být po zásluze potres- hled na naše „Korunní“ setkání. Já pak, coby tán. Když se na konci loňského školního věčný experimentátor, se rozhodl vyzkoušet do- roku zbylí dva akcionáři dohodli, že projekt GV poručovaný vánoční recept. Jedinná rubrika, ukončí, byl jsem hlasitě proti. Je ironií osudu, která netrpí úbytěmi, Šejkr je bohatě zásobena že právě já. Sám velký Karel napsal o celé věci redakčním knihomolem. Vlastně by se mohla báseň, ze které se odvažuji citovat (zkráceno). jmenovat „Co nového na knižním trhu a v so- Včera na školním mejdanu kolovské knihovně“. Má to tak někdo časy (my- si mě vzal Standa na stranu slím volné). a kvůli Gévéčku do mě hučel Také kolega Pavel jistě přispěchal s nabídkou až jsem nevěřícně čučel. filmů a se svým nejnovějším nápadem, vrátit se Měl jsem strach, že jednu dostanu. jinou formou k hudebním klipům a to v nové ru- Gévéčko prý pokračovat musí brice Šejkru o fenoménu přejímání v pop mu- mé zbytečné obavy se mu hnusí. sic. A v exkurzu do historie se tentokrát rozhodl Argument argument stíhal pro nevážnou formu, jak již předesílá na druhé ušima jsem překvapeně stříhal. straně obálky. Jsem prý ten, kdo jeho talent dusí. Děda si to k srdci bere Na třetí stranu obálky jsme se rozhodli umístit aby si Standa nemyslel, že na něj sere. malou procházku jarem pomocí kreseb redak- Něco spolu vymyslíme, torky GV Zuzany Onderové, která tak, spolu my se smrti nebojíme. s první stranou, náš Jarník krásně výtvarně oz- Však úmrtí Gévéčka dědu taky žere. dobila. Nakonec Karel souhlasí, že GV nezanikne, ale bude čtvrtletníkem. I já souhlasím. Lepší vra- Na závěr to, o čem se nám psalo nejhůř. Ponej- bec v hrsti... Ale už tehdy jsem tušil, že se to prv jsme museli vzpomenout na jednoho z nás, který odešel. Po dlouhé době jsme tak znovu proti mě obrátí. A tu máš čer- otevřeli rubriku Nezapomenutelný kantor. Dou- te kropáč... Nejprve na mě, fáme, že ji k podobnému účelu nebudeme mu- proti mé vůli, převedli větši- set zase dlouho otevírat. Františku, pro nás zů- novou hromádku akcií, jme- stáváš, aspoň v duchu, v našich řadách a díky novali mě šéfredaktorem a fotografiím Jáji Riesové i v podobě, jak si tě teď mám dokonce psát edito- chceme pamatovat. rial. A to vím, že pokud mám nějakou přednost, tak je to ta, (StJ) že vím na co stačím a necpu se tam kde ne. Ale ať mají, co chtěli, rychle je to přejde. GV bude pokra- čovat a to je to hlavní. A tak máte před sebou na displeji další, teď už jarní pokus o kontinuitu GV. I když paměť sláb- ne, přece Bazárek musí aspoň něco málo o Ús- tavu napsat. Tak je možné kolektivní pamětí se ohlédnout na jarní prázdniny, nechat se v minu- losti karikovat žáky na tablech i jinak a v nouzí nejvyšší vzpomenout na vlastní učitele ze zá- kladky v padesátých létech. Aby toho bylo dost ** Čtvrtletník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 3

GÉVÉČKO Jarník – 3. ročník – 2018/19 CO V GÉVÉČKU Č. 3 – JARNÍKU – NAJDETE? Mrkněte níže na obsah Bazárek opotřebených vzpomínek1 – pel-mel4 (Standa Jedlička) ....................................05 • Jarní prázdniny (StJ)...........................................................................................................05 • Koruna dvakrát (KaČer) ......................................................................................................07 • Návrat k vánoční reklamě GV (StJ+PpR) .................................................................... 08 • V tuto chvíli bych si chtěl jakoby zavzpomínat... (PpR) ............................................... 09 • Jaro je tady(KaČer)..................................................................................................... 10 • My do nich, oni do nás (StJ) ....................................................................................... 11 • Do Bazárku pravidelně hacknuté limericky (KaČer) .................................................... 13 • I když později, ale přeci (GV k MDŽ)............................................................................ 15 Trocha historie nikoho nezabije1 (Pavel P. Ries).............................................................16 • Historie tentokrát převážně nevážně ............................................................................... 16 Šejkr – jemný i ostrý kulturní mix GV1 .........................................................................18 • KaČer znovu objevuje Kryla (KčS+PpR) ........................................................................... 18 • Karneval paměťových buňek (KaČer) ......................................................................... 19 • Pohledávka a Pražské jaro (KaČer) ........................................................................... 20 • Riesův samoobslužný kinoTVbar – Vzpomínky na Afriku a Nejvyšší nabídka............ 21 • Přejímání – nový občasník o fenoménu přejímání v popu.......................................... 22 Nezapomenutelný kantor1 – František Chamra (StJ-KaČer-PpR)....................................23 Konečník aneb na poslední straně1 – Krásná bláznivina (KaČer) ................................26 (1)Stálé rubriky (2)Téma měsíce (3)Volné téma (4)Téma čísla Tiráž Toto číslo GéVéčka vychází v elektronické podobě 18. 3. 2019 na internetu (http://fotovideo.ries.cz/fotogalerie/mesicnik-gv-2/) a v tento den jsou také abonenti upozorněni e-mailem na elektronické vydání. Emeritní, šéfredaktor, vydavatel a menšinový akcionář: Karel Černík Nedobrovolný šéfredaktor a většinový akcionář: Stanislav Jedlička Art director: Pavel P. Ries Hlavní ilustrátorka – občasně externě spolupracující: Zuzana Onderová Redakční rada: Karel Černík (KaČer), Stanislav Jedlička (StJ),, Pavel P. Ries (PpR) Externí občasná redakční spolupráce: Ilona Horáčková (IhP), Pavel Janus (PjŘ), Zuzana Onderová (ZoO) Adresa redakce a kontakt: někde v Sokolově, [email protected] Všechny použité fotografie jsou buďto z archivů rodiny a příbuzných nebo z Wikipedie s volnou licencí. Čtvrtletník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 4

GÉVÉČKO Jarník – 3. ročník – 2018/19 BAZÁREK OPOTŘEBENÝCH VZPOMÍNEK Standy Jedličky Téma Tentokráte pel-mel Z ase na naše stářím otupělé city bude působit příroda svými kouzly. Rozpučí se pupeny keřů a stromů, rozpučí se i ňadra dívek a žen. Neubráníme se zvědavým pohledům a mnohým krásným vzpomínkám. Co jiného zbývá? A vzpomínky, to je materiál pro obsah Bazárku. Bohužel se nerozpučí naše paměťové buňky ani schopnosti. To jen při setkáních v Koruně, u stolu, létají vzpomínky jak jiskry nad táborákem. Ale stejně jako ony rychle končí, krátce zablesknou a pak mizí. Druhý den je má paměť zas vyhaslá. A co všechno by v ní mělo být. Měsíc knihy, Komen- ského den, MDŽ, jarní prázdniny, výlety do přírody, oschlé meze a mnohé další. Klepu hlavou a hledám v obsahu co zbylo. To najdete v následujícím. Samozřejmě nejen v hlavě mé, ale i v moudřejších hlavách kolegů. JARNÍ PRÁZDNINY T ak ty se do tématu čísla jistě hodí, aspoň dní, na které si i po desítkách let dokážu vzpo- názvem. I když jarní? Ten týden volna menout. svévolně přesouvaný mezi únorem a Nejvíc na kouzelnou horskou chalupu Milana březnem se rozhodně nekryje v našich Sude- Mládka. Vysoko na stráni, poslední v obci Bub- tech ani s předjařím. Jak říkal můj kamarád lava (tedy Schvaderbach), v krásném čistém Jarda Votrubec, tohle je kraj lidmi zapomenutý prostředí, trochu o samotě, s bublajícím umě- lým potůčkem čisté vody. Záviděl bych, ale jako a Pánembohem nakopnutý do prdele. (Pardon.) vlastník ani ne poloviční chaloupky, bojuju o ni A měl pravdu. Tady skutečné jaro začíná po- celý život, se zubem času a přírodou. Vím tedy slední dubnový týden (to v lepším případě), ne- zač je toho loket. Milan mi velkoryse umožnil bo až první týden májový. Zatímco u nás tou strávit pár dní bez starosti a výčitek, kterými tr- dobou vyráží první lístečky, v Kroměříži začínají pím ve svém. Kam se podívám doma, tam ně- červenat třešně. Co jsem se v duchu naproklí- co křičí o opravu. U Milana jsem si jako host nal rodičovstva, že hnáni chamtivostí po počeš- užíval parádní volno. Majitel nás provázel ťování německého majetku, mě odvlekli z Kla- 5 tov do Egeru. Ale nic naplat na ten týden se učitestvo těší, ať je počasí jakékoliv, jen pryč od “strojů”. S podivem, že se někteří z kolegů rádi uvidí i ve dnech volna. A tak můžeme s pohnu- tím vzpomínat, že někteří byli schopni nabíd- nout svůj rekreační objekt ostatním. Bezpříklad- né hrdinství. I když jsou kolegové povětšinou slušní lidé, já bych to asi nedokázal. Vím co umí démon alkohol. A vybaven potřebnou dáv- kou fantazie si dokážu představit přednášku mé milované ženy, začínající pochybností o mém duševním uspořádání. Vzdávám tedy velký dík těm, co mi umožnili strávit pár bezstarostních Čtvrtletník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov

GÉVÉČKO Jarník – 3. ročník – 2018/19 Ukázal se být vhodným terčem pro naše kra- sostřelecké umění. Několik let jsme se pokou- ochotně domem i okolím. Dodnes si pamatuji šeli změnit ho na střepy. Marně. Jen jsme okol- vycházku lesem podle vodního náhonu (kaná- ní přírodu obohatili těžkým kovem. Olověnými lu) až k hraničnímu potoku. Navíc jsem dostal broky. No co, jsou to původně rudné hory (Erz- sazenice barvínku (vinca minor) a Lýkovec. gebirge). A k tomu legendárnímu grilování kuřat na sněhu asi tolik. To se náš schizofrenní zás- Barvínek mi bují za chalupou dodnes, Lýkovec tupce Venca Štefl proměnil ve skautskou polo- mi bohužel po pěti letech uschnul (nebo zmrz- vinu své osobnosti a vyzbrojen dvěma litry čer- nul). Ubytován jsem byl v krásné podkrovní veného vína (jistě nevalné jakosti), vyráběl na cimře, kde jsem se naobdivoval historickému sněhu rudě zbarvená grilovaná kuřata. Že vět- reproduktoru, z doby, kdy radio bylo ještě šina vína skončila jinde, než na kuřatech nemo- zvlášť. Ale tohle asi nechcete číst. Vás budou hlo vadit. Však si to v té zimě a sněhu zasloužil. zajímat především lumpárny, i když jsme je Logiky v tom moc nebylo, grilujeme teplem přežvýkali na našich sezeních. Tak prosím. a polévání studeným vínem děj prodlužujem. Když příroda nechala dlouho do jara sníh, ne- Zvyšuje se spotřeba dřeva a doba mrznutí ob- napadlo nás v noci nic lepšího, než jít sjíždět sluhy rožňů. Alkohol se odpaří a zbyde jen čer- svah nad chalupou. Milan osvítil stráň reflekto- vená barva. Kuřata byla ale dobrá. Hůře dopad- rem, každý si z domácích potřeb vybral vhodné la Vencova živánská, Spálená v kastrůlku v skluzadlo, pekáč, pečící plechy, PVC fólie a p. troubě sporáku. Když vím, co práce dá příprava Já jsem uzmul plechový lavor. Na skluz dobrý, dřeva, tak jsme se Milanovi nevyplatili. ale hůř ovladatelný, během jídy se otáčel, což neumožnilo pozorovat směr jízdy. Jak každý Dalším dobrodějem byl Honza Boháč, co nás vypadal, obalený sněhem, je jasné. A to jsme vzal na svou chalupu na Hradecké. I tam jsem nanesli do chalupy v blažené alkoholické nevě- se měl fajn, ale pamatuji si jen na hezký výšlap k Tatrovické přehradě. Jako obvykle jsem se domosti. Alena musela mít boží trpělivost, na- vytahoval střelbou, tentokrát prakem. štěstí dorazila po našem odjezdu. Našimi náv- Má děravá paměť uchovala ještě vzpomínku na štěvami nejvíc trpěl anténní izolátor na střeše. jarní prázdniny na učilištní chatě Skalka. To je od chebského nádraží přez hráz přehrady do- cela pěkný výšlap. Vytrávilo nám. Hladoví jako psi jsme se zachránili pecnem chleba maza- ným čínskou vepřovou konzervou. Dobré. Ale teplá domácí strava mě zlákala takže jsem ne- přespal. Doufám, že prominete případné omyly a ne- přesnosti. Kéž by někdo kompetentnější tyto moje plky ráčil opravit a doplnit. (StJ) ** Čtvrtletník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 6

GÉVÉČKO Jarník – 3. ročník – 2018/19 KORUNA DVAKRÁT N emusíte mí obavu z toho, že vám KaČer (před inkarnací Grafouš, původně KčS) bude vnu- covat nějaké ekonomické úvahy a moudra á la každou korunu obrátím dvakrát, než ji vydám. Nic takového. Patřím spolu s vámi, abonenty Gévéčka, ke generaci nezatížené výukou finanční gramotnosti. I osnovy dějepisu tehdy ministři školství nekonzultovali s BISkou, ale dostali je pěkně zabalené z příslušného oddělení ÚV. Navíc se celý život řídím plánickým: „Na co nemáš, to nepo- třebuješ!“ Tou Korunou (vlastní jména se v češtině snad ještě pořád píší s velkým písmenem na začátku slova) je samozřejmě míněna námi všemi oblíbená občerstvovna na sokolovském Sta- ráku. A tajemství je odhaleno. Pod tím tajnosnubným titulkem půjde reálně o raport z lednové a únorové sešlosti vysloužilců Ústavu. Když halt se nedostavují vzpomínky je i ta bídná současnost dobrá. LETOS POPRVÉ K aždý správný raport musí v sobě nést kuřáci. (Kdypak je už Kubera amnestuje?) tvrdá data typu: co, kde, kdy, kdo, proč Každého nového příchozího konfrontoval Otík a teprve pak je místo pro dojmy, komen- a jeho chytrý telefon s obrázkem nepříliš vese- táře, polopravdy, smyšlenky a fejkňůzy (to aby- lým. Viděli jsme parte Franty Chamry a doz- ste viděli, že jdu s dobou). věděli se, že… A aby toho nebylo málo, tak i to, že po smrti je i Jirka Pinc a malej Pinďa. Musíte CO ? Roubasovo důchodcovské pivo + sraz uznat, že tohle jsou mnohem tvrdší fakta, než vysloužilců Ústavu = rakvapárty. ta očerveněná výše. Uvědomil jsem si, že ten- tokrát ten termín z hacknuté češtiny, se zhmot- KDE? Viz titulek. V Koruně. nil doslova – rakvapárty. A bylo to v povětří celou tu dobu a i při pochodu k domovům. KDY? Třetí úterý v měsíci, letos už 15. 1., tedy Standa otevřel otázku jarních prázdnin a tak se v první polovině měsíce. Čas 14:00 až vzpomínalo na Vencou Šteflem rožněná kuřata 18:00. Ručím pouze za 18:00, kdy jsme u Mládků na chatě i na překvapivě vysokou odcházeli, protože sám jsem se dostavil Vencovu spotřebu červeného při této činnost. až ve 14:45. Ukázalo se, že vzpomínky na chalupu Hradec- kou u Honzy Boháče už jsou velmi vybledlé KDO? Zasedací pořádek zde: Otík, Pavel (o co a tak se plynule přešlo k bramborové brigádě později přišel, o to dříve odešel), Rou- tamtéž. Otik měl nejpevnější vzpomínku na bas, Kytka, Václav – po odchodu jeho jelení guláš. Ivo se nás snažil navigovat, aby místo obsadil další Cheban Standa, Ji- s ukázalo, že… ale zase se mimochodem ob- řinka, Maruška, a na druhé straně stolu jevil i bájný počasíčkář ze Šindelové. Helenka, Kačer, Ivo a Jelen (vymluvil se Nejméně hodinu trvalo povídání o nákupu na další rakvapárty a zmizel 30 minut vesnických realit v šerém dávnověku sedmde- před šestou). sátek (Ivo + Otík + Standa). Většinou bohužel PROČ? Tady nečekejte odpověď na důvod se- šlosti (viz CO), ale proč KaČer postižen stařeckou nespavostí, buší do klábosni- ce už ve středu v šest hodin ráno. Od- povídám takto: Protože Standa (evi- dentně ovlivněn jako všichni sérií úmrtí) se vyslovil, že neví jestli Gévéčko pře- žije, zadal mně ze své šéfredaktorské výše úkol vyrobit do jarníku pár řádek. Základní data jsme výše odbyli, teď, než se pu- stím do dojmů, komentářů, polopravd, etc. etc, tak se pokusím nalézt nějaké ilustrační foto (ono popsat stránku písmem, vyžaduje větší úsilí a lidé, natož kačeři, jsou od přírody líní). Včera sice byla chumelenice, ale lepší něco, než-li nic. Navíc na obrázku neobtěžují žádní Čtvrtletník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 7

GÉVÉČKO Jarník – 3. ročník – 2018/19 čokoláda. Oba orumovaní redaktoři GV byli za svůj výkon obdarováni šéfem Ústavu novoroč- neúspěšné. Různé metody – Standa a jeho kru- ním psacím náčiním, což bylo přijato s pov- žítko + motocykly s Maruškou na tandemu děkem. a PS-PS (to není P.S., ale pomocná stráž po- hraniční stráže) v patách. Ivo a jeho marná Všeobecná shoda nastala, když jeden(a) jako hrázděná snaha uplacírovat se v Roubasově Milíkově. druhý(á), nebo snad, abych nebyl za macha, jedna(en) jako druhá (ý), prostě všici konsta- Dámy probíraly vlastní témata z nichž jen sem tovali, že máme štěstí (pořád jsme mezi ži- tam vytrysklo přiznání k vlastnictví sluchu tak- vými). Měli jsme ho – sešli jsme se ve správný řka absolutního, kterému nic neunikne. Ani čas na správném místě se správnými lidmi když jdete přes most na Šenvert. Huawei může a prožili tam kus života. Nahlíženo zpětně s od- závidět. Maruška toužila po dovolené v Bene- stupem let – tak, že se nemusíme ani moc sty- luxu a toulkách mezi vinnými sklípky na jižní dět a červenat. A protože KaČer, stejně jako Moravě. Na KaČera praskl sběr účtenek Andre- všichni co se tam kdysi sešli, je skromnost sa- jova EET a tak se poprvé a jistě naposledy ma, považuje za nutné skončit právě teď. dočkal vytištěné účtenky. Škoda, že těch báječných mužů na létajících pomůckách začíná nějak rychle ubývat. Co se Málem bych zapomenul na zlatý hřeb rakvapár- dá dělat, pokrok nezastavíš. Držme si palce ať ty. Standa jako správný majoritní akcioář GV se v únoru sejdeme v plném počtu. vzal doslova artdirectorem doporučované vá- noční nepečené rumové pečivo (viz poslední (KaČer) strana zimního GV) a servíroval ho KaČerovi a sobě. Jako správný skrblík ovšem přinesl ma- P. S. lé figurky a objednal nekompatibilní velké rumy. Pozor na inzeráty. Varování od samotného šéf- Oba ochutnávači se při koštovacím aktu málem redaktora najdete níže. zadusili. Příznačné je, že jim nevadil rum, ale LETOS PODRUHÉ aneb Vítězný únor CO ? Roubasovo důchodcovské pivo + sraz KDO? Zasedací pořádek pánské jízdy: začnu vysloužilců Ústavu = rakvapárty. těmi, co odešli před oficiálním koncem akce v 18:00 – Karel Klika, Jirka Jelen, KDE? Viz titulek. V Koruně. Pavel Krejča, Jirka Roubas, Milan Kytka – zlákán k riskantní jízdě Jirkou Skálou KDY? Třetí úterý v měsíci, letos až 19. Tedy (doufám, že se mu ve Varech podařilo den před 20. únorem. Před 71 lety pojali přibrzdit). A teď ti, co vytrvali: Milan Mlá- nekomunističtí ministři Gottwaldovy vlá- dek, Ivo Bradáč, KaČer a Standa. dy šílený nápad a podali demisi (tedy jak kteří). A na únor Vítězný bylo zadělá- PROČ? Viz hořejší PROČ. Plním úkol od Stan- dy, jehož dokončení naleznete v pro- no. dlouženém Konečníku. (KaČer) NAVRAT K VÁNOČNÍ REKLAMNĚ V GV V minulém editorialu nám PpR opět vy- objektivní. Opatrně jsme dekapitovali své dva chvaloval, ba přímo vnucoval recept na trpaslíky a dutinu jejich těl naplnili zkušební ka- palinou. Potud pokus probíhal podle očekávání, údajně báječné vánoční cukroví. Jako dle předpokladu. Následovala konzumace. zvídavý a hravý člověk jsem se, jako už tolikrát v životě, nechal nachytat reklamou. Ostatně to Nezkoušejte tento recept. Je to něco hrozného. Po vložení trpaslíka do úst dojde k nemilému je její účel. I zakoupiv několik čokoládových fi- překvapení. Ústa naplněná čokoládou nejsou gurek trpaslíků (nebo to měli být Santové?), vy- schopna polykat tekutý obsah. Objeví se re- dal jsem se, jak doporučeno, 15. ledna t. r. do Koruny. Objednav dva rumy, požádal jsem o akce (reflex) vyprsknutí, které musí experimen- spolupráci Karla. To aby byl pokus co možná Čtvrtletník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 8

GÉVÉČKO Jarník – 3. ročník – 2018/19 mětný inzerát byl pro příští Vánoce vynechán a aby se zveřejňované inzeráty propříště ověřo- tátor ze všech sil odolávat. Ostatní pozorova- telé vidí nafouklé tváře a oči vylézající z důlků. valy. Nejméně na dvě minuty ztratí experimentátor řeč. Posléze se situace uklidní a je možno se (StJ) vrátit do původního stavu. Jen experimentátoři se nezdrží netisknutelného hodnocení autora Milí kolegové, ani nevíte jak jste mne potěšili při- receptu. pomenutím legendárního rozboru anekdoty Suchým Výsledek pokusu: recept dal do tisku naprosto a Šlitrem ve hře Jonáš a tingl-tangl, která pojednává nezodpovědný člověk, který se ani nepokusil provést ověření výsledku, což je základem se- o tom, jak se setká pán s dívkou v parku. Pán se ptá riozní práce. Neumím si představit následky, dívky, zda hraje na piano. Dívka mu odpoví: „Vy ně- kdyby místo 6 cm trpaslíků bylo použito figurek co slyšíte?“ Vzniká tak komické nedorozumění, ply- větších (standartní Mikuláš, čert, nebo medví- noucí z dvojího významu slovesa „hrajete“. V daném dek). Hrozilo by nebezpečí udušení, případně případě však jde o komiku, plynoucí z „logického“ utopení v rumu, nebo v nejhorším případě rizi- rozboru vtipu či anekdoty. ko ztráty vyprsknuté kapaliny. Žádám aby před- Kolegové, vy jste však šli ještě dál, což mi přijde je- dinečné a geniální. Vy jste vtip (a nic jiného ten ná- vod na vánoční cukroví není) přímo prakticky vyz- koušeli a hrdinně čelili následkům. Za to si zaslou- žíte, abych Vám sem pro vaše pobavení dal odkaz na jinou, stejně skvělou, scénku Suchého a Šlitra o tom, jak by písničku Šla Nanynka do zelí hráli různí hudební velikáni. Šlitr zde dokazuje své impro- vizační mistrovství při hře na klavír. Tahle scénka pobaví jistě nejen vás, ale i naše čtenáře a jestliže ji znáte, jistě si ji rádi připomenete: Šla Nanynka do zelí 1.část; Šla Nanynka do zelí 2.část. (PpR) V TUTO CHVÍLI BYCH SI CHTĚL JAKOBY ZAVZPOMÍNAT NAPŘÍČ NÁMĚTOVÝM SPEKTREM BAZÁRKU T itulek prodává, to ví každý vydavatel ja- nost nechce mít zodpovědnost za své konání. kéhokoliv periodika. Tento, který výše vi- Proto řeč ve velké frekvenci prošpikovává slo- díte, by toho asi moc neprodal. Však ta- vem „jako“ či „jakoby“. Působí to až komicky. Narazíte na takovou mluvu velmi často a neroz- ké slova, ze kterých je sestaven, prodávat nic hoduje příliš věk a vzdělání, i když tento trend nemají, ale daleko spíše mají zastírat či nemlu- zaznamenávám spíše u mladších lidí. V jed- vit konkrétně. Použitý titulek ale navíc ukazuje o čem bude řeč – o vyprazdňování slov a dává- nom televizním rozhovoru, trvajícím cca 2 mi- ní jim jiného významu, než jsme je chápali v mi- nuty, jsem u vysokoškolského studenta zazna- menal 12x použití jako či jakoby, tedy frekvence nulosti my. jedné vsuvky po deseti vteřinách. Tycho de Brahe říkal: „Chci raději býti, než se zdáti.“ V knize knih v Bibli najdete mnoho mouder a je- Dnes je trend nebýt skutečně někým, či něčím, dno z nich (Matouš 5:37 B21) říká: „Ať je tedy ale jen jako. Pamatuji se dobře na našeho vaše slovo ‚Ano‘ ano a ‚Ne‘ ne. Co je nad to, je skvělého češtináře na ZŠ Karla Hambergera, od zlého.“ Dávno je pryč doba, kdy Bibli četla který při hodině literatury, kdy jsme měli od- většina obyvatel Zemí Koruny české. Dnešní povídat na otázku: čím je tvůj otec nebo matka, slovo či řeč ze slov sestavena je většinově zce- okamžitě přerušil žáka, jakmile začal například la jinde. Slova a pojmy jsou vyprazdňovány a takto: „Můj otec pracuje, jako řidič autobusu.“ „On pracuje jen jako, on ten autobus neřídí?“ stávají se z nich floskule. Nejsem zdaleka sám, „Řídí“, udiveně se ohradil nechápající žák. „Tak kdo si toho všímá. Například před pár lety vydal proč neřekneš správně česky: můj otec je řidi- Vladimír Just velmi působivý slovník floskulí. čem autobusu!“ Podle mého názoru současná Co je příčinou onoho vyprazdňování slov? Mys- mladá generace ráda žije jen jako. Obléká si ja- lím, že to spočívá v určité mnohdy podvědomé snaze nějak zakrýt stav, kdy současná společ- 9 Čtvrtletník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov

GÉVÉČKO Jarník – 3. ročník – 2018/19 Za nejhorší variantu považuji, když vám někdo představí svoji milou: „Tak tohle je jakoby moje ko roztrhané džíny, aby to jako navenek vypa- přítelkyně.“ Nebo když žena konstatuje, že dalo, že jí na oblečení nezáleží, ale přitom ty s přítelem má jako dvě děti. roztrhané džíny stojí o dost více, než ty bez děr – módní mágové umí využít blbosti (jsem zvě- V titulku máme také slovní spojení v tuto chvíli. Velmi oblíbené spojení u politiků. Ono by se davý, kdy tento trend dorazí do automobilového dalo říci jednoslovně nyní, ale to by nemělo ten průmyslu a budou nabízena auta jakoby zrezlá půvab možného odvolání toho, co politik řekl, a s dírami v karosérii). Slůvko jako a jakoby do- pokud by ho někdo chtěl chytit za slovo. To, co politik sdělil, platilo přeci pro onu chvíli a nyní je dává pocit, nezainteresovanosti a postoje jako- již jiný čas. Prostě připravuje si touto floskulí by z určitého nadhledu či odstupu. případné alibi, kdyby se věci neodehrály tak, jak o nich mluvil či je hodnotil napříč politickým Do podobného postoje nepojmenovávat věci tak, jak jsou, aby to nevypadalo příliš závazně, spektrem. To je také velmi oblíbená floskule, patří také slova přítel a přítelkyně. Za našeho protože těžko odhadnout zda myslíte jednoho člověka z každého spektra či více a vůbec, jak mládí jsme s dívkou chodili, byli jsme milenecký rozsáhlé to politické spektrum je. Prostě krásné pár a všem to bylo jasné a pro nás do jisté míry současné politické ptydepe. závazné (pokud jsme našli tu pravou nebo jsme si to mysleli), takže jsme se za nějaký čas zas- Znamením současné doby je zamlžovat, zaml- noubili a pak vstoupili do manželství. Dnes je to žovat a nebrat odpovědnost za to, co dělám a říkám a to je od zlého. Je proto velmi úlevné, také jasné, jaký vztah mezi dvojicí je, ale oni se pokud se potkáte s člověkem, jehož slovo je: nazývají zakrytě přáteli. Pro nás slovo přítel ‚Ano‘ ano a ‚Ne‘ ne. a přítelkyně znamenalo významově to, co slovo skutečně obsahuje. Udivilo by nás, pokud by To o čem tu píšu naprosto skvěle vyjadřuje klip nám někdo představil svoje děvče jako přítel- kyni či ona nám představila přítele. S přítelkyní Barbory Polákové. Dejte si jej ZDE. se nespalo a nebyla to milenka. Žena s příte- lem neměla děti. Ty měla jako svobodná matka (PpR) a s otcem dítěte, pokud se nevzali, žili tzv. na psí knížku nebo na hromádce. Byl to hanlivý popis stavu, neboť byl společností vnímán jako stav nepřirozený, nemající vážnost manželství. JARO JE TADY V ypeskován šéfredaktorem Standou za předal tři texty do tohoto jarního čísla GV, svoji grafoušskou pracovitost, poté co uznávám chybu. Má pravdu, rakváč, že psát do jsem mu mezi Vánoci a Novým rokem jarníku v zimě je nonsens. Aby mi ovšem sám, na Silvestra po osmé ráno, poslal svůj text ke Čtvrtletník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov Dni učitelů. Už vidím, jak známý buštěhradský prokrastinak k němu pět minut po uzávěrce Jar- níku GV připojuje z YouTube Alexandrovce pě- jící Suliku. Abych textu psanému, neřeknu kdy, dodal jarního zabarvení, oskenoval jsem vám ze slabikáře (SPN 1976) svého mladšího syna text Jiřího Žáčka s obrázkem Oty Janečka. Jaro chci ovšem pojmout vědecky, nezatížen před- sudky. Když vědecky, tak nemohu začít jinde, než u svého oblíbeného Ottova slovníku naučného. Konkrétně pak u jeho svazku XIII. (1898), na straně 87 u hesla Jaro. Nabízí se mi v něm hned tři jara najednou: jaro hvězdářské, jaro fyzikální (u Otty ještě fysikální) a jaro meteo- rologické. Odskočil jsem si ještě k Vesně (XXVI. - 1907) a Velikonocům (tamtéž). Poučen takto starosvětsky, přešaltoval jsem ruče na te- tu Wiki, která potvrdila, že Otta má pořád prav- 10

GÉVÉČKO Jarník – 3. ročník – 2018/19 Podzim, Zima). Díky velkorysému daru Maruš- du a potěšila mě jako obyvatele naší české ko- ky Demuthové jsem tak získal rozsáhlé dílo tlinky svým tvrzením, že v tropech, subtropech a jsem připraven, šéfredaktůrku Stando, vědec- (jen období deště a sucha) a v polárních oblas- tech jaro vůbec nevedou. Podivil jsem se nad ky dotovat svými texty nejen Jarník, ale i Letník tím, že ve všech těch teoriích, proč se světem (červen) a dokonce i Podzimník a Zimník další- posunují statisíce migrantů, není ani zmínka ho ročníku Gévéčka. (Už ho slyším: „Jen pro- o tom, že také chtějí zažít jaro, když ho doma boha to ne!“) nemají. Skončím nevědecky a nepříliš jarně, za to z Po- šumaví, citací ze strany 376 výše uvedeného Základním vědeckým pramenem se pro mne stalo 380 stránek knihy Český rok autorů Karla pramene. Plicky, Františka Volfa a Karla Svolinského, a to právě tento první svazek ze čtyř (Jaro, Léto, (KaČer) MY DO NICH, ONI DO NÁS V ztah učitelů k žákům je věc vachrlatá a da, že netuše Karlovu zálibu ve vydávání časo- schizofrenní. Každý učitel by chtěl mít pisů, jsem si jich nenaschraňoval více. Pozdě autoritu a zároveň by chtěl být oblíben. bycha honit. Těch pár, které uvádím jako do- Přání jsou to ale celkem protichůdná a kontra- provod článku, jsou malým zlomkem toho, co produktivní. Teď je na každém, jak se s tím po- za 40 let bylo na mou adresu vytvořeno. Ně- pasuje. My, co jsme začínali na učňáku jsme ta- ké chtěli být kamarádští a oblíbení, rychle jsme však narazili. Jak říkám já, hezké metody ve- dou k sviňským výsledkům a naopak. Komen- ský říkal, voda bez mlýna, nebo tak nějak. Takže nejprv kázeň a práce, pak to ostatní. Tím si ovšem moc obliby člověk nenahrabe. Je-li člověk za psa, tak se o tom, jakou má pověst u žáků těžko doví. Pravda doslechne se různé pověsti, něco prozradí laskaví kolegové, u kte- rých si žáci vylili svá srdce a něco pochopí z karikatur, které umělecky nadanější žáci roz- šiřují. U toho posledního bych se rád trochu zdržel. Některé kresby pak člověku lahodí, když se kryjí s tím, co si člověk sám o sobě myslí. Když jsem vyobrazen jako tyranosaurus se třemi hla- vami. nebo jako Bůh všemocný. Jiné moc ne- potěší, čím jsou pravděpodobnější. Je jen ško- Čtvrtletník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 11

GÉVÉČKO Jarník – 3. ročník – 2018/19 Kdys, před necelými sedmdesáti léty, jsem se i já, jako žáček sedmé třídy, také dopouštěl na- které nápadité navždy zmizely v propadlišti ča- ctiutrhání svých pedagogů, vydávaje pod přez- su. Na příklad dvoustránkový komiks o hodi- dívkou Boš ručně psaný čtyřstránkový časopis. nách elektrického měření, případně setkání Nezachoval se, což není žádná škoda, byl plný s kouzelným dědečkem, nebo kreslené tablo pomluv a zlomyslností. Omluvou mi budiž mla- večerňáků s názvem: „Naše třída s paní učitel- dická nerozvážnost. kou navštěvuje vykřičený dům.\" No, co je pryč, to je fuč. Snad se některé kresby nacházejí (StJ) ještě mezi kolegy, ozvěte se prosím. Čtvrtletník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 12

GÉVÉČKO Jarník – 3. ročník – 2018/19 DO BAZÁRKU PRAVIDELNĚ HACKNUTÉ LIMERICKY POPRVÉ: Místo úvodu PODRUHÉ: Díky důchodu POTŘETÍ: Hledáme pohodu M é vzpomínky blednou a blednou, přestože by měl platit pravý opak a já bych si měl jako pl- nohodnotný geront hravě vyjevovat události věku prenatálního, kojeneckého, batolecího, dět- ského, vzpomínky z puberty a postpuberty (ta trvala obzvláště dlouho) i věku středního. A ono nic. Jak já závidím Standovi. Proto jsem se v čase pomalu končícího adventu, přesně na svatého Tomáše (to je podle kalendáře z roku 1900) v pátek 21. prosince 2018 rozhodnul, že na to musím jinak. Kde chybí vzpomínky po duši hladící, musí bohužel nastoupit drsná realita současnosti. Li- mericky si sám pro sebe, jsa cejchovaným grafoušem, píšu už dlouhou řadu let. Glosuji jimi každo- denně co si přečtu, vidím kolem sebe, co mě nase.e. Důvod je jednoznačný – vedu si deníček, jako to Standa podle mě dělal už od puberty i když to nechce přiznat – chci mít také vzpomínky. Už jste je kdysi v GV také sem tam zahlédli. Pravidelně budu Standovi do jeho Bazárku posílat nejmé- ně dvě stránky hacknutých limericků. Inspiraci budu nacházet na serveru Čeština 2.0 ( viz recenze knížky Hacknutá čeština v minulém GV) a budu se usilovně snažit v hacknutých limericích glosovat to, co by abonenty GV mohlo oslovit. Abych nezapomenul, po reinkarnaci se od teď podepisuji jako Kačer. Konec úvodního plkání Kačere a ukaž se. POPRVÉ: Místo úvodu 2018-12-24 PONDĚLÍ *HL 4 (= 945.) 2018-12-21 PÁTEK 939.(= HL 1.)* Salátnice = nadýmání a větry způsobené konzumací salá- tu, povětšinou bramborového. Příklad: „O Vánocích jsem Hacknutá čeština měl salátnice, že jsem od štědrovečerní večeře po zbytek je toho příčina, svátků skončil zavřený na balkoně. Nikdo to nechtěl či- chat.\" že u Kačera dozrálo rozhodnutí, co ho limerick denně napsat přinutí. Salátnice k nám když vkročí, větrníky víc se točí. A zítra se začíná! Blahodárný vítr věje, * Elektroměr křičí, jejé, co se děje a ČEZu slzy tečou z očí. 2018-12-22 SOBOTA *HL 2. (= 940.) * Čvančary = velká, obří prsa, mohutné poprsí; podle hereč- 2018-12-25 ÚTERÝ ky Jitky Čvančarové Příklad: „Občas mě ty sousedčiny *HL 5. (= 946.) čvančary trochu děsí.“ Jednička = zajít na jedno pivo. Příklad: „No, jedničku ale Naše Maruška z Moravy, můžeme, ne...?“ do Čech si přivezla čvančary. Jedňák = krátká zpráva v novinách (na několik řádků v je- Kolegové z Ústavu hned, dnom sloupci), jednosloupek. Příklad: „Víc než jedňák se k ní slétali jak vosy na med. z takové blbiny neudělám.” Po Frantovkách teď nosí své čvančary Dnes se dědovi hodí do řádek Maruška z Moravy kamarád Standa a jeho Bazárek. Nepřekvapí nás, že vymýšlí blbiny, * teď ale zachraňuje GV noviny. 2018-12-23 NEDĚLE Tady máte od Standy dárek: *HL 3. (= 943.) Na jedničku Vánoční alík = zapomnětlivost způsobená spoustou před- můžete klidně pozvat Jedličku. vánočních povinností a stresu; viz také alík. Ukáže vám tam, že se nefláká, Alík = Alzheimerova choroba, stařecká demence. Příklad: na tácek napíše jedňáka. „Už mám asi alíka. Zapomněl jsem, kde mám mobil, klíče Poznali jste GV šéfredaktora Jedličku? a notebook.\" * Tenhle Alík chodí s Kačerem na procházku. Jeden druhého vodí na provázku. Dobře je jim spolu, když rázují světem nahoru a dolů. Vánoce mají oba jako chaos na zakázku. Čtvrtletník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 13

GÉVÉČKO Jarník – 3. ročník – 2018/19 Pokoj nedává ženám ani sobě, jsa věkem už v pokročilé době. 2018-12-26 STŘEDA *HL 6. (= 950.) Už jste někdy viděli nešuku, co ženy nebere jenom za ruku? Rakváč = starý člověk jedno jakého pohlaví, stařec/sta- Miloš by bez žen dávno skončil v hrobě. řenka. Příklad: „Seděli tam samí rakváči.” * Rakvapárty = večírek důchodců, pařba starších lidí. 2018-12-29 SOBOTA Kačerovi je málem do pláče, HL 10. také už patří mezi rakváče. Každé třetí úterý v měsíci, Vana = mohutný břich, pupek. Příklad: „Už mi dělá pro- lze v Koruně rakvapárty dosíci. blém zavázat si tkaničky, jakou mám vanu.\" „Vanu budu Faktum: nepijí se tam lahváče. řešit, ale až po Novém roce.\" Slíbil jsem do každého Bazárku dvě stránky. Když Kačer dnes vážil svůj břich, zjistil, že i on spáchal ten hřích. Dnes tedy splněno. A navíc jsem potvrdil hypo- tézu z úvodu, že tím, jak glosuji limericky sou- Bůh ho potrestal vanou, časnost, vytvářím si do budoucnosti vzpomínky. doufá, že ne na věky danou. Prostě Erich von Dëniken hadr. Takže nyní po Slibuji, polepším se, ich. * jaru čtete vzpomínky na loňský advent. Mějte POTŘETÍ: Hledáme pohodu se fajn a začněte si také budovat vzpomínky. 2018-12-30 NEDĚLE AHOJ. HL 11. (KaČer) Pohodinda = když je něco aktuálně hodně v pohodě. Pří- klad: „To je ale pohodinda!\" (řekl po dobrém obědě s vy- *) speciální číslování hacknutých limericků pro Bazárek valeným břichem na gauči). Gévéčka. Zatím je jich půl tuctu. V Koruně při rakvapárty pohodinda panuje, PODRUHÉ: Díky důchodu když vysloužilcům se pivo a rum čepuje. Probere se Ústav, radnice i kraj, 2018-12-27 ČTVRTEK všichni spolu dobrou vůli maj. Jen ať se v Koruně dál pivo a rum čepuje! HL 7. Tak se zdá, že se KaČer napoprvé (nebo snad Důchodce = nejmenší převodník na bicyklu. natřikrát) až příliš rozmáchnul. Doufám, že mi Standa tenhle kobercový limerickový nálet na Důchodka = taška na kolečkách oblíbená mezi důchodci; Bazárek promine. Nejlepší by bylo, kdyby ten pro letní GV (18. 6.) přímo výslovně zakázal. viz také gerontokárka. Kdybych totiž měl dodržet to, že co den, to no- vý hakcknuťák (= hacknutý limerick) muselo by Takhle si z nás utahují mladící, jich být, počítejte se mnou dny mezi Novým co si nevidí na nosu špici. rokem a dneškem, kdy vyšlo tohle jarní GV: 31 My, ovšem i díky důchodu leden + 28 únor + 19 březen, celkem 78. Při pěti kouscích na stránku pak 78:5 = 15,6 by máme dnes převelikou svobodu! KaČerovy Hacknuté limericky zabraly 15 stran. Přemýšlejte mladící, jak důchodu dosíci! Šílenost! Takový direkt do své psychiky by žád- ný abonent GV nemohl přežít. Řadím zpátečku. * Jako bych nevěděl, že sliby jsou chyby. Neplatí to jen o volbách, ale celoplošně. Čteš to, Stani- 2018-12-27 ČTVRTEK slave? Jsem rád, že jsme se shodli na rozum- ném kompromisu: maximálně dvě stránky, tedy HL 8. 10 hacknuťáků, co číslo GV. Skončím stylově – hacknutým limerickem ze Silvestra 2018. Vánočenka = vánoční pohlednice, pohled nebo dopis s přáním krásných Vánoc. Příklad: „Letos jsme poslali víc vánočenek než novoročenek.“ Kde je vánočenkám konec, díky cenám pošty zazvonil jim zvonec. Žijeme s maily dnes a tady, škoda hlavně těch od Lady. Důchodce spoří, není pitomec. * 2018-12-28 PÁTEK HL9 Nešuka = mladý muž dlouhodobě nešikovný v navazování intimních vztahů se ženami, často student technického oboru. Příklad: A: „Viděla jsi někdy Pavla s nějakou hol- kou?“ B: „Blázníš? Pavel je hroznej nešuka.” Každé pravidlo výjimku potřebuje, u nešuky jí Hubajda je. Na tanečním parketu balil holky, co byly k světu. Dnes už ale v důchodu je. Čtvrtletník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 14

GÉVÉČKO Jarník – 3. ročník – 2018/19 Kačer tady s hacknuťáky žongluje, když u Standy lobuje. 2018-12-31 PONDĚLÍ Aby to mělo logiku, HL 12. pošle slovo do on-line slovníku. Hacknuťák = hacknutý limerick, tedy limerick, který má za základ slovo získané ze serveru čeština 2.0. Příklad: To Martinovi s Michalem* slibuje. „Jsem rád, že jsme se shodli na rozumném kompromisu: maximálně dvě stránky, tedy 10 hacknuťáků, co číslo GV.“ *) Martin Kavka + Michal Škrábal = autoři Hacknuté češtiny. I KDYŽ POZDĚJI, ALE PŘECI S třetím úterým v měsíci v Koruně, se kterým se kryje i toto vydání Jarníku GV, se ale na- prosto nekryje pátek 8. března. Šanci popřát těm ženám, které na MDŽ stále drží, tak máme až nyní a tak to činíme. Ty z Vás, které si toto číslo otevřely na svém PC, nechť laskavě kliknou ZDE. Otevře se jim video-příspěvek, z jedné knihovnické kavárny, kde mohou být ženy na MDŽ zajímavě obslouženy. Kde se tato kavárna nachází se redakci GV, i přes velké úsilí, nepo- dařilo zjistit. Zmíněné video můžete vlastně, milé dámy, vzít i jako oslavu dne knihy. Čtvrtletník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 15

GÉVÉČKO Jarník – 3. ročník – 2018/19 TROCHA HISTORIE NIKOHO NEZABIJE Stálá vzdělávací rubrika Pavla P. Riese T ak již po 42. se vám tu vnucuji se svoji rubrikou věnující se populárně na- učně historii. Většinou jsou to témata převážně vážná a tak jsem se roz- hodl, vzhledem k tomu, že se blíží jaro – a snad také proto, že na vás jistě padá jarní únava – neunavovat vás ještě k tomu četbou vážných témat. V tomto jarníku se tedy chci historii věnovati tak, jak říká titulek níže. Poslouží mi k tomu vtipy a to jak v psané formě, tak ve formě kreslené. Snad se mi tím podaří vás z té jarní únavy trochu dostat. HISTORIE TENTOKRÁT PŘEVÁŽNĚ NEVÁŽNĚ H ádají se Řek a Ital, kdo z nich má vyspě- tes. lejší kulturu. „To je otázka? Vrah je přece člověk, který zabí- Řek říká: „My máme Pantheon!“ jí.“ Ital na to: „My máme Koloseum!“ „Tedy řezník?“ Řek kontruje: „My jsme měli ty největší mate- „Nesmysl, myslím člověka, který usmrtí jiného matiky v historii!“ člověka.“ Ital: „My jsme měli Římskou říši!“ „Aha, voják.“ Řek: „A my jsme vynalezli sex!“ „Ne, myslím takového, který usmrtí člověka Ital na to: „To jo, ale byli to Italové, kteří do ně- v době míru.“ ho zapojili ženy!“ „Už rozumím, myslíš kata.“ „U všech Bohů! Myslím člověka, který zabije druhého člověka v jeho domě!“ „Ale proč jsi to hned neřekl, že jde o lékaře?“ Neprakta Neprakta O tec se rozčílí na syna: „Zase jsi dostal pět- ku z dějepisu!“ Syn se brání: „Táto, ale to zavinil Alexandr Ve- liký!“ Tu vykoukne maminka z kuchyně: „Tak si najdi jiného kamaráda!“ Z a prchajícím člověkem běžel ozbrojenec a P rohlásil šašek před králem: „Omluva může volal na Sokrata: „Zadrž ho, je to vrah!“ být horší než urážka!“ Sokrates se však ani nehnul a pronásledovaný „Do večera to dokaž nebo přijdeš o hlavu!“ utekl. Ozbrojenec doběhl k filosofovi a zlostně Král se dívá z okna na západ slunce, když tu se se ho ptal: „Proč jsi toho vraha nezadržel?“ přiblíží šašek a poplácá jej po zadku. „Vrah? Co tím myslíš?“ odpověděl mu Sokra- „Co si to dovoluješ!“ „Promiň, králi, myslel jsem, že to je královna!“ Čtvrtletník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 16

GÉVÉČKO Jarník – 3. ročník – 2018/19 Ž ena je u jasnovidky a ta jí věští, že zaviní smrt mnoha miliónů lidí. Celá nesvá odchá- zí a vidí na ulici chlapce, na něhož se řítí ná- klaďák. Pomyslí si: „Zachráním alespoň jedno- ho“, vrhne se ke chlapci, vystrčí ho mimo dráhu auta a sama zahyne pod koly. Přiběhne policis- ta a ptá se chlapce: „Není ti nic?“ „Ne, pane.“ „Jak se jmenuješ?“ „Adolf Hitler, pane.“ Hitler ve věku 10 let H odina dějepisu: „Co se stalo 7. 4. 1348?“ „Byla založena Univerzita Karlova.“ „A co se stalo v roce 1357?“ „Slavili deváté výročí založení!“ P o osmačtyřicátém prý americká CIA vyslala do Československa agenta s cílem rozvrá- tit naše národní hospodářství. Po nějakém čase agent odeslal kódovanou depeši: „Moje práce je zcela zbytečná. Mají tu na to speciální orga- nizaci se zkratkou KSČ.“ P íše se rok 2006. Dva chlapci jdou po paříž- P tá se novinářka při rozhovoru: „Je zajíma- ském bulváru a najednou se zastaví před vé být vdaná za archeologa?” kanálem. Ten se otevře a z něho vystrčí hlavu „Samozřejmě. Čím jsem starší, tím má o mě starý vysušený děda a rozechvělým hlasem se manžel větší zájem.” ptá: „Chlapci, už skončila válka?“ Chlapci si z něho vystřelí: „Ne, ještě ne.“ ** Děda si smutně povzdychne: „Do hajzlu s tím Napoleonem!“ a zaleze zpět. Čtvrtletník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 17

GÉVÉČKO Jarník – 3. ročník – 2018/19 ŠEJKR JEMNÝ I OSTRÝ KULTURNÍ MIX GV J sme přesvědčeni, že mnozí z vás jste se již stali pravidelnými čtenáři našich sice laických, ale o to upřímnějších recenzí, kterými jistě rozšíříte své kulturní obzory, popřípadě se necháte in- spirovat tím, na co se jit podívat do kina, čemu v TV a jakému televiznímu kanálu dát přednost před informacemi z bůhvíjakých kanálů, co přečíst za knihu a s čím se radši vůbec nezahazovat, ať již jde o divadlo, film, výstavu, koncert či literaturu. Přejeme vám hafo těch nejlepších zážitků (kulturních). (KčS) + (PpR) KAČER ZNOVUOBJEVUJE KRYLA D onedávna jsem kroutil hlavou nad tím, ko- den, nebo Podotčeno (11x) psané pro Zno- lik lidí a s jakou chutí se zadlužuje. Kdyby jemsko. Za centrum knížky osobně považuji mě někdo chtěl zařadit mezi dlužníky, nevybí- texty nazvané Země Lhostejnost a Země zá- ravě bych ho poslal kamsi. A dodal bych baťov- vist, původně psané jako scénáře pro Sloven- skou moudrost svého otce: Na co nemáš, to skou televizi v průběhu roku 1992. Nevysílalo nepotřebuješ! A teď najednou zjišťuji, že mám se nic, z Bratislavy se Kryl dozvěděl, že nebu- dou podporovat aktivity Čecha Kryla. Škoda, že dluh. Pochází z první poloviny devadesátek. Kryl už nenapsal i třetí scénář Země Nenávist. Má jedinou výhodu. Nikdo pomně nevymáhá Shrnuji: přečtěte si naše charakteristiky, evi- úroky. A že by jich za to uplynulé čtvrtstoletí dentně platí dodnes. My Češi jsme většinou bylo jistě hafo. Nebudu vyhlašovat osobní kon- lhostejní a umíme závidět. Málem bych zapo- kurz. Splatím to najednou a vypálím případným menul napsat, že jsem objevil i Kryla kreslíře, exekutorům rybník. Zašel jsem do knihovny, vůbec jsem něco takového netušil. Jeho Kry- půjčil si ty dvě knížky a začal splácet dluh, který losauři (16x) jsou skvělí. Už dnes vidím, že s ni- vůči Karlu Krylovi mám to zmíněné čtvrtstoletí. mi v Kačerově sokolovském nepravidelníku bu- Jako už obvykle jsem začal číst nejdříve útlou du atakovat Krylova autorská práva. Jednou už knížku Země Lhostejnost jejíž texty psal Kryl v létech 1990 až 1993 a teprve potom čtyřset- jsem se takto provinil. padesátistránkové Prózy vydané sice v roce Prózy 2017, ale psané převážně v sedmdesátých le- tech v německém exilu. Jestliže mě Země Lhostejnost jasně přesvěd- čila o Krylovi komentátorovi, publicistovi a kre- Země Lhostejnost slíři, tak tahle druhá Dovolím si svůj pohled na tuhle útlou knížku (značně obéznější) kníž- (155 stran) ztotožnit s tím, co v ediční poznám- ka dala definitivní razítko ce napsal Vojtěch Klimt: na to, že Kryl byl člověk „Karel Kryl žil politikou a rozměrů až renesanč- dokázal se jí zabývat dva- ních. V tom vidím také cet hodin denně. Dnes je příčinu jeho střetů (zdů- možná ještě víc než tehdy razňuji plurál) s vládnou- zřejmé, jak nám osobnosti jeho formátu – vycházející cími nejen za Husáka, z kořenů české nezávislé žurnalistiky – zoufale chy- ale i ve Svobodné Evro- bí.“ Pro fajnšmekry (drze pě a nakonec i za Havla. se mezi ně počítám) jsou Oni lidé, co kritizují a na- zajímavé nejen Krylovy víc mají pravdu, příliš ob- texty nejčastěji nadepiso- líbení nejsou. vané jako Mimochodem Vydavatel se prsí s tím, že jsou v knížce i kres- (7x) pokud byly psány pro Moravskoslezský by autora. Jsou, ale jen tři a drobňoučké. Ze tří částí knihy zabírá zhruba 200 stránek próza Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 18

GÉVÉČKO Jarník – 3. ročník – 2018/19 Samozřejmě, odkaz na legendárního Bratříčka najdete ZDE. Člověk. Mě nejvíce zaujala druhá část (fejeto- ny, vzpomínkové a úvahové texty) cca 120 strá- Navíc přidám úžasný nově objevený záznam nek. Karla Kryla z Norské televize z 28. října roku 1969. Pokud jste jej ještě neviděli, určitě si ho Abych dodržel pravidla Šejkru: Čtěte Kryla, byl pusťte ZDE, těch 22 minut stojí zato. to moudrý člověk! Nejen autor a zpěvák Bra- tříčka (kterého sem kouzelník z Buštěhradu jis- (PpR) tě přidá). (KaČer) KARNEVAL PAMĚŤOVÝCH BUNĚK J aká to škoda, že tehle počin známého mo- nosti pamatovat si toho tolik. Tak se, holky, pro- derátora Všechnopárty spatřil světlo světa buďte a taky našemu pánovi něco připomeň- až v závěru minulého roku. Kdyby pravdy te…“ tvrdí autor. U Standy to tak evidentně fun- v něm vyřčené měl před pár lety k dispozici šéf guje. Pravidelně se mu budí dosud se pova- gévéčkovské rubriky Bazárek, měl by o dolo- lující lenošivé paměťové buňky. Takže žádný vání vzpomínek svých i abonentů GV mnohem deníček, jak jsem jej osočoval. Omlouvám se. jasněji. Podle známého: Lépe pozdě, než nikdy I názvy ostatních kapitolek předem inzerují, že se teď dodatečně prostřednictvím ŠEJKRU bu- jde o výživné čtení, které vás nudit nebude: deme snažit zachránit, co se dá. Smím prosit, O mé (neopsané) maturitní práci, Stopadesát stránek rozčleněných do dvaceti kapitolek z nichž hned ta první, shodná s náz- Pokus o deník, etc., etc. vem knihy, je proto, Když k tomu připočtu i obrázky Jiřího Slívy, je co mě vedlo k jejímu vám všem jasné, že knížečku budu vřele dopo- „šejkrování“, rozho- dující. Provedu dů- ručovat k přečtení. Ten kaz citací: „S pro- Slívův obrázek vlevo přesně vystihuje Stan- cesem stárnutí do- dovu filozofii Bazárku: chází k odumírání u mne se můžete vy- paměťových buněk. Vyplývá z logiky vě- zpovídat ze svých mi- nulých hříchů (školní ci. Tedy logiky stár- mejdany, zahraniční nutí. Pozoruji však také něco jiného. cyklistické zájezdy ko- Možná, některé pa- měťové buňky odu- laborující s alkoholem, mírají, zvláště ty, které celý čas produktivního věku nesly na hrubé mentální násilí svých bedrech většinu toho, co si člověk musel na žácích, červeně ne- pamatovat. Jenomže tím tyhle buňky – dříčky podtržené cíle v přípra- ulehčily jiným buňkám, které si nic pamatovat vách na vyučování, a dalo by se pokračovat). nemusely. A tudíž zůstaly neopotřebované. Če- Navíc nebudu požadovat realizaci mnoha otče- kaly pokojně na svojí příležitost. A ten signál nášů či zdrávasů. Tak koukejte psát, hříšníci k aktivitě, ono probuzení z mozkové hibernace, vysloužilečtí! to přichází nejspíš od těch buněk chřadnou- cích. Jako by jim předávaly tu tíhu zodpověd- Takže berte to jako povinnou četbu nejen pro Standu, ale pro každého (a že vás jistě bude hafo), kdo počínaje letním GV (červen) budete Bazárek zasypávat svými příspěvky. (KaČer) ** 19 Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov

GÉVÉČKO Jarník – 3. ročník – 2018/19 POHLEDÁVKA – devětadvacátý Grisham dentskými půjčkami. Veli- ce poučné. Jen se di- Ž e mám v knihovně Grishamů hafo, to vím, vím, že zatím u nás nic stačí pohled doleva. Ale že už devětadva- moc. Ale možná, že mám cet, to jsem zjistil až dnes, kdy začínám psát do dalšího Šejkru svůj názor na toho posledního jen nedostatek informací Grishama, kterého právě dočítám. A o kterém a ono už to mimo ten náš jsem kratičce referoval včera v Koruně, když řepákov běží. Už se ne- nám došla obligátní témata: nemoci, školství v řiti, nic se nezměnilo pokud máme komu na- divím, co se nám sem hr- dávat (snad jen světové strany), etc., etc. Sa- ne za hafo nesmyslů – mozřejmě, že vám těchto 333 stránek zase do- poručím k přečtení. Tentokrát mě nezaujal ani amerických. tak dobře vymyšlený příběh sám. To spíše in- (KaČer) formace o tom, jak to v Emerice chodí se stu- PRAŽSKÉ JARO T ak jsem se díky gévéčkovskému ŠEJKRU o sobě dozvěděl, že už jsem součástí historie. Psa-ní těchto drzých pokusů o to, co by se snad mělo nazývat recenzí, mě naučilo číst nejen sa-motný autorem vyprávěný příběh, ale i vše, co do knihy nacpou ostatní. A tady jsem se poté, co jsem těch bezmála čtyři sta stran zhltal za dva dny, dozvěděl z té nejzadnější strany (tu úplně první vidíte na přiloženém obrázku), že „Mawer je vynikajícím kronikářem historických událostí v cizích zemích. Je to kniha stejně brilantní jako všechna ostatní jeho díla. The Times.“ Už tradičně se k autorovi, kterého jsem zatím půltuctu autorových románů (Díky doslove!) a neznal a nečetl, dostávám tak nějak od konce. že je všechny vydalo zlínské nakladatelství Kniha Zlín. Navíc jsem se investigativně ujistil, Tenhle román totiž vyšel v Londýně teprve vlo- že je všechny má i sokolovská městská knihov- ni, a ve stejném roce byl přeložen a vydán i u nás. Teď už samozřejmě vím, že česky vyšlo už na. Možná, že se mně dařilo tak rychle obracet stránky napsané Angličanem o tom, co se dělo u nás před půl stoletím, právě proto, že jsem mohl, jako ten, kdo ten svůj příběh se stejným letopočtem osobně prožil, číst mnohem rychleji, než ten, pro kterého je, a to doslova, historic- kým románem. Paralelné probíhající dějová pásma a čtyři hr- dinové (patricijská Ellin, realistický James, přís- ně diplomaticky uvažující Sam a jeho česká láska Lenka), to vše řemeslně skvěle zabalené v turbulencích ruské invaze do tehdejšího Čes- koslovenska a sexuálních úkroků stranou všech hrdinů, dokazují, že Mawer, stejný ab- solvent Oxfordu, jako jeho tři angličtí hrdinové, se, alespoň u mne jistě, zařadil mezi autory, od nichž si rád přečtu i další věci. Poučné pro mne bylo i to jak autor mezi 52 kapitol svého fiktiv- ního příběhu z reálné doby, dokázal začlenit, aby do obrazu dostal i československých reálií neznalé anglické čtenáře, edukační texty, které poznáme tím, že je pojmenoval: Masaryk – byla to vražda nebo sebevražda, to co se událo Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 20

GÉVÉČKO Jarník – 3. ročník – 2018/19 Už se těším, že až do knihovny vrátím vypůjče- ného Kryla a ségře její ježíšovské Pražské jaro, v Černínském paláci? (strana 45), Duchové – že si přečtu Mawerův Skleněný pokoj, kde si protikladní velikáni Hašek a Kafka (str. 215), snad nebudu připadat jako cosi historického, Bratrovražda – proč mezi invazními vojsky chy- jako v právě dočtěném Pražském jaru. běla Nationale Volksarmee? (str.339). Všem, co jsou na tom generačně stejně mohu Kapitola 33 a v ní text Lenčina příspěvku do Mawerův román jen a jen doporučit. Přečtěte si časopisu Student, mě dokonce přinutila vyhle- ho a pak si v Koruně řekneme, jestli se také cí- dat v knihovně Romea a Julii a přesvědčit se, títe jako starožitnost. že název Lenčina textu „Copak je po jméně“ u (KaČer) mne nevyvolal shakespearovskou asociaci zby- tečně. Sláva, sice si už nic moc nepamatuji, ale tady jsem tušil správně (dialog mezi Julií a Ro- meem ve druhém jednání). Riesův samoobslužný KINOTVBAR starých i nových perel K inoTVbar je samoobslužný v tom směru, že si jej může každý z vás udělat doma a prezentované dílo si budete moci stáh- nout z internetu na této adrese: http://www.hellspy.cz/ stačí, když se zde zaregistrujete a pomocí SMS uhradíte malý poplatek za stažení. Každý stažený film vás přijde na cenu cca 10 Kč, což je úžasné. Pokud se nedá film najít či stáhnout na uvedené adrese, je zde další možnost na jiném webu zde: https://uloz.to/. J sme na prahu jara a tak jako jsem vás nezatěžoval vážnými té- maty v historii, budu i v této rubrice postupovat stejně. Jaro vyžaduje romantiku a lásku, jak to krásně naznačila Zuzka Ondrová na první straně obálky Jarníku v připomíncw Máchova Máje. Na romantiku a lásku jsem se tedy v doporučení filmových perel zaměřil. VZPOMÍNKY NA AFRIKU USA, 1985, 161 min. Režie: Sydney Pollack Scénář: Kurt Luedtke Kamera: David Watkin Hudba: John Barry Hrají: Meryl Streep, Robert Redford, Klaus Maria Brandauer, Michael Kitchen, Michael Gough,Suzanna Hamilton a další. N echce se ani věřit, že od natočení tohoto Streep a okouzlujícím Robertem Redfordem. legendárního filmu uběhlo již 34 let, takže je to vlastně film pro pamětníky. Přesto si my- Film byl nominovaný na 11 Oscarů, z nichž 7 obdržel (za nejlepší film, režii, adaptovaný scé- slím, že svoji romantikou africké divočiny a ne- nář, kameru, hudbu, výpravu a mix zvuku) zbytnou velkou láskou, i když v baladické for- Stáhnout si jej můžete ZDE. mě, se jedná o film velmi vhodný k jaru, kdy máj, lásky čas, je nedaleko. Připomeňte si v ně- kterém večeru tento skvost s úchvatnou Meryl * Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 21

GÉVÉČKO Jarník – 3. ročník – 2018/19 NEJVYŠŠÍ NABÍDKA Itálie, 2013, 124 min. Režie a scénář: Giuseppe Tornatore Kamera: Fabio Zamarion Hudba: Ennio Morricone Hrají: Geoffrey Rush, Jim Sturgess, Sylvia Hoeks, Donald Sutherland, Liya Kebede, Philip Jackson,Dermot Crowley a další. P amatujete si skvělého psychologa, který ve ochoten pustit do svého soukromí. A tak se filmu Králova řeč odnaučuje anglického jeho život odvíjí zcela bez emocí a nečekaných změn. krále koktání? Tak v tomhle filmu si Oscarové- ho herce Geoffree Rushe můžete užít v hlavní Až v den jeho šedesátých třetích narozenin při- roli světově uznávaného znalce Virgila Oldma- jde nečekaný telefonát od neznámé ženy (Syl- na v oblasti výtvarného umění a starožitností. via Hoeks), která se představí jako Claire Ibbet- Ve svém osobním životě je však uzavřeným sa- sonová. Ta jej naléhavě žádá o pomoc při od- motářem pronásledovaným mnohými obsese- hadu a prodeji zděděné rodinné umělecké sbír- mi. Nikdy se nedokázal sblížit s jiným člově- ky. Virgil se ocitá ve víru vášně a uprostřed hry, kem, není schopný s někým spolupracovat a která navždy změní jeho šedivý život a vyústí v životě se nezamiloval do žádné ženy. Jeho v naprosto nečekaný konec. Příběh je velmi okolí jej tedy považuje za výstředního génia. zajímavě vystaven a má vynikající vizuální Bližší vztah má jen s Robertem (Jim Sturgess), složku. mladým a zručným restaurátorem historických mechanických strojků a hodin. Ale ani tento Film byl nominován na 5 Oscarů z nichž pro- vztah nelze nazvat osobním. Jedinou věcí, kte- měnil jednoho a to za hudbu, kterou složil le- ré Virgil věnuje svou vášeň, je tajná sbírka žen- ských portrétů všech uměleckých stylů a obdo- gendární Ennio Morricone. bí, kterou mu pomáhá doplňovat Billy Whistler (Donald Sutherland), druhý člověk, kterého je Stáhnout si jej můžete ZDE. PŘEJÍMÁNÍ občasník o fenoménu přejímání v popu P ísničky z originálů se přejímaly a stále přejímají hodně. Jak to bylo s autorskými právy za totá- če, těžko říci, ale mám pocit, že socialistická hudební scéna si z nich moc nedělala. V každém případě jsme tak slyšeli písničky, které jsme v originále neznali a často jsme si mysleli, že jsou na- še. O originálu měli povědomí jen znalci a my jsme jej často slyšeli až mnohem později. To přejímání mělo většinou jen jeden směr a to ze zahraničí k nám. Opačně, opravdu jen zřídka. Dnes, díky YouTube, se dají dohledat různé verze určité písničky, včetně originálu, a já vám je v této občasné rubrice budu uvádět. V porovnání s originálem, často ta česká verze nedopadá špatně a někdy bývá i lepší. (PpR) JE NÁS JEDENÁCT – tento hit šedesátých let minulého století jsem si vybral do nové rubriky jako první. Linul se na nás z vln rozhlasu i TV, singlových desek a neobešel se bez něj žádný kolotoč. S českým textem Zdeňka Borovce jej zpíval Milan Chladil v působivém podání orchestru Karla Vlacha. A právě tato verze se saxofonovými party mi přijde lepší, než originál. Dejte si ji ZDE. Někdejšímu hitu neodolal ani Karel Gott v nepoměrně horší hudební aranži – viz ZDE a v poněkud parodické verzi jej přejal i Maxim Turbulenc – viz ZDE. A ještě jedna verze od Jiřího Halekala ZDE. Originál s názvem Hello Mary Lou je od Ricky Nelzona z roku 1961 a máte jej ZDE. A pokud je vám R. Nelzon nějak povědomý, mohli jste se s ním setkat v legendárním westernu Rio Bravo. Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 22

GÉVÉČKO Jarník – 3. ročník – 2018/19 NEZAPOMENUTELNÝ KANTOR František Chamra Rubriku s takovým názvem, jaký vidíte v titulku, si Gévéčko pořídilo ve svém nultém ročníku. V průběhu let od ní ustoupilo, patrně v přesvědčení, že prach už byl vystřílen. A najednou vi- díme, pokolikáté již, že tradice je dobré dodržovat. Domníváme se, že jarní vydání Gévéčka třetího ročníku 2018/2019 se bez ní neobejde. Zemřel František Chamra, o kterém ten titulek platí abso- lutně. Ve znovu oživené rubrice, paradoxně smrti jednoho z kolegů, naleznete texty současných aktivních redaktorů GV. Otiskujeme v pořadí, v jakém přišly na svět. Všichni také optimisticky vy- slovujeme přesvědčení, že oživovat tuto rubriku z důvodu, který jsme naznačili výše, nebude pro nejbližších pár let potřeba. ODCHÁZENÍ 16. 1. 2019, StJ Z emřel náš dlouholetý kolega FRANTIŠEK CHAMRA. Tedy ne, že bychom všichni v koutku du- še nepočítali u sebe s takovou možností. Jen tu možnost odsouváme do pozadí, nebo předpo- kládáme spíše u druhých, ale dobře víme, že na řadě jsme. A ne, že ne. Jak říká Karlův kamarád Fík, nebudeme si moci nechat na parte napsat „zemřel předčasně“, natož odešel v rozpuku mládí, či plných sil. Přesto na mě padla chandra o to větší, že jsem se tu jobovku dozvěděl dodatečně, den po Frantově pohřbu. Abych smyl svou vinu, že jsem se nemohl zúčastnit, musím napsat aspoň pár vzpomínek. Nakonec jsem ten, kdo ho v bý- valém sboru znal nejdéle. I když, co může člo- věk znát a vědět o druhém? Z náme se (nebo znali?) od září 1963, od A vzpomínky na veselé příhody? Těmi bychom mého nástupu do školství. Od té doby až měli vzpomínat nejvíce. Co třeba naše plavba do roku 1990, kdy úspěšně konkurzoval z Tršnice do Kynšperka, kde v důsledku dů- na ředitele ZŠ CHEB (u bazénu), jsme spolu kladného občerstvení u Fanči, nechal nedobro- pomáhali táhnout ústavní káru, dojíždějíce kaž- volně v náhonu Vokovského mlýna drahé brýle dodenně těch 60 kilometrů. Náš vzájemný vztah byl z počátku dost korektní. Franta byl člověk mající vlastnosti mě poněkud vzdálené. Dbal na etiketu učitelského stavu. Vždy spole- čensky oblečen (kvádro), disciplina především, na učně přísnost a odstup. Našich lumpárniček se příliš nezúčastňoval. Připadal mi příliš váž- ný. Vždy jsem obdivoval jeho schopnost hovořit o žácích z psychologicko pedagogického hle- diska. Jak by ne, byl absolventem učiteláku, o kterém my průmyslováci neměli potuchy. Te- prve postupem času se objevoval sportovec a kamarád. Mnoho vlastností jsem mu mohl jen závidět. Třeba jak dokázal se svou krásnou že- nou hrát na téže straně volejbalové sítě, nebo si ji osadit do kanoe jako háčka. To jsou situace s jistotou vedoucí ke katastrofě výkonu, neřku-li manželství. A Franta to ustál, stejně jako udržel manželství, „dokud nás smrt nerozdělí“. Obdi- vuhodné. Málo se ví i o tom, že byl hudebně aktivní, jako učitel ovládal housle. Sám jsem na vlastní oči viděl doma u nich pověšenou „zla- tou“ desku (LP) jejich skupiny. Co na tom, že si ji udělili sami. Čtvrtletník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 23

GÉVÉČKO Jarník – 3. ročník – 2018/19 mi vylepšil proleženou postel. Topíme v kamín- kách, podzim je chladný. Na spaní otevíráme i kanoe, která se ale po proudu našla. (Na roz- okno, v cimře leží pět dozorců, čerstvého po- díl od brýlí, kterými se jistě pyšní místní vod- větří potřeba. Jen co usneme Štefl zavírá okno, ník). Nebo všem dobře známé cesty do Scho- aby bylo teplo. Následně, jen co usne, někdo enberga, korunované malými extempore na (Franta) okno otevírá. Děj se několikrát opakuje celnici i uvnitř „CAFE FREUNDSCHAFT“. Zá- k „radosti“ ostatních nocležníků. Raději se vra- jemce najde podrobné popisy v prvním ročníku címe v dalších dnech z restaurace „U černého GV. Obzvláště návraty z ciziny byly výživné. medvěda“ společensky upraveni a v hodinách Někdy plížením pod závorou, někdy v tuhém značně pozdních, kdy ve spánku už nic nevní- stavu doprava autem, kdy nebylo možno jinak, máme. než částečným vyčníváním nohou z otevřeného Františku, pokud můj vzpomínkový pokus od- okénka. Zakončení zájezdů u Chamrů na chatě někud (shora) sleduješ, promiň nepřesnosti přineslo též mnoho zajímavého a veselého. a neobratnost. Byl to projev dobré vůle, který Závěrem historka méně známá z brigády v Pla- vytvořil její sameček. né. Ubytování v Wehrmacht baracke v části Karlín. Franta rozebírá šatní skříň, aby si dveř- PŘÁTELSTVÍ 18. 1. 2019 povzbuzen krásnými fotkami Jájiny, KaČer Motto: Přátelství má být nesmrtelné, nepřátelství smrtelné (Livius) V šechno to začalo to třetí lednové úterý. V Koruně. Nad tím stolem uprostřed, obloženým půl- litry (páni vysloužilci Ústavu), dvoudeckami červeného (dámy, též z Ústavu), rumajzly (redak- toři GV), jindy halasícím veselými vzpomínkami, vzájemným více či méně vtipným poštuchováním, řešícím s nadhledem nejen bídu současné pedagogiky, ale i jiné mnohem důležitější globální pro- blémy, došlo k snadno rozpoznatelné změně ovzduší. Ne že by tam nebyla snaha o to vše tradiční, co jsem vyjmenoval o řádku výše, ale všichni jsme věděli, že se přetvařujeme, protože myslíme na něco jiného. Na Františka. A si každý jinak. Ne asi, ale určitě každý ji- znovu slyší hudbu železničních kol přejíždě- nak. Helena v něm jistě vidí toho ne- jících po tisící kolejová zhlaví od Chebu přes kompromisního matikáře z prvního járu Tršnici, Kynšperk, Dasnice až do Sokolova. Ko- učňáku, co ji i buštěhradskému Pavlovi tvrdil, likrát jsme spolu v tom osobáku objeli rovník, že pořádný elektrikář se bez matematiky přece Franto? A jistě mu tenhle ajzboňácký koncert neobejde. Jiřina sedící přes stůl naproti asi nebrání, aby si neuvědomil, že jeho vnímání znovu od Františka přebírá podklady pro zkouš- svého dlouholetého kolegy mělo nějaký vývoj. ku z fyziky na pražském postgraduálu. Maruška Nebyla to rozhodně láska na první pohled, stej- si vzpomíná na toho přitažlivého fešáka z mno- ně jako u většiny z nás. Jsem přesvědčen, že ha školních mejdanů, které spolu absolvovali. nikdo z nás nemůžeme mluvit o nějakém ne- Kytka znovu neúspěšně brzdí v prudké levé přátelství. A i kdyby třeba na chvilku, někdy mezi celnicemi. Pavel si dodatečně při čtení v dáli minulosti, tak dnes dáme za pravdu an- Standou sepsaného nekrologu jistě vybavuje, tické autoritě Livia. Ta chvilka v dávné minulosti že přes přítomnost Frantou obsluhované cel- mě napadla v souvislosti s tím, když jsem si nice v hospodě na území DDR v sobě našel uvědomil, že jsem jen díky té správné stranické dostatek odvahy k přesměrování anténního sy- knížce a notné dávce pošumavské drzosti ob- stému tamtéž. Příjem TV signálu ZDF byl jistě sadil, po Špetově veleúspěšné emigraci směr lepší. Jeho žebříkový sjezd až tak skvěle nes- Západ, místo Špačkova zástupce. To mě asi končil. Nejtěžší to asi má Standa. Protože Vá- Franta zrovna nemiloval. Naštěstí ten Nahoře clav, druhý z Chebanů, už tady není, když ode- (jsem přece emeritní ministrant) tomu udělal šel dříve, než Standa přijel. Oba Frantu znali brzy konec. Mohli z nás být znovu kamarádi. nejdéle. Oba byli součástí chebského Špačko- A byli. Jsem přesvědčen, že i další z řady šéfí- va úderného oddílu, který se na podzim v šes- ků, Ivo a Otík jsou na tom stejně. To tvrdím už tašedesátém vylodil v Sokolově. Standa jistě bez té pošumavské drzosti (kdeže je jí konec). Čtvrtletník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 24

GÉVÉČKO Jarník – 3. ročník – 2018/19 ani tak vytrvalý tlak redakčních kolegů, Standův pěkný nekrolog už jsem si přečetl ve středu, ja- Možná i proto, že se nám oběma tu machistic- ko těch pět skvělých fotek z buštěhradského kou touhu po moci podařilo zrealizovat. Každé- archivu Jájiny, které dorazily včera. Díky za ně. mu jinak a jinde. Stejně jako ti výše jmenovaní Takhle si chci Frantu pamatovat. Nafurt!! A ještě na tom byli v ten úterní podvečer i všichni os- hodně dlouho. Vy všichni živí a živé jistě také. tatní. Včetně Jelena, který si k Frantovi, jako Držme si palce. Franta tam nahoře nám je ur- v pravěku dílňák, jistě přiřadil i Jirku Pince a čitě drží také. malého Piňďu. K napsání těchto několika řádků mě nepřiměl Franta Gévečkem listuje, MATIKÁŘ CHAMRA že tam častěji nepsal, lituje. Nevadí. Teď máš v nebi času dost, Neměli jsme ho v oblibě, pro- v Gévéčku můžeš být pravidelný host. Tohle se Kačerovi dokonce rýmuje. tože, jak Karel výše psal, ne- Ani světákům v pozadí nevadí, kompromisně nás nutil znát že nám tu Pavel Přemysla předvádí. matematiku jsa přesvědčen, Kantorská hrdost nás jímá, na rozdíl od nás, hloupou- ne každý takové žáky má. čkých, ale o to suverénnějších A to jsme dnes kolegové a kamarádi. učňů 1. ročníku oboru elektro, Čtu si Ústavu historii, ne jídelníček, že matematiku elektrikář po- nechci mít u vás na pověsti flíček. třebuje. Matikář Chamra byl Bože, co já tam strávil let, tedy u nás neoblíben, ale res- dnes lituji, že pryč je ten mládí svět. pektován, protože ten respekt A vím, že jsem měl dát více jedniček. si svoji osobností uměl zjed- Ta ruka na rameni, nat. Kolikrát jsem mu v duchu je dobré znamení. děkoval, když jsem počítal Dva bělovlasí doktoři ústavní, složité zesilovací stupně ve co ví, že přátelství je to hlavní VF technice na večerní prů- a že rivalita už tu dávno není. myslovce, že ve mě něco z je- Omlouvám se za to překvapení všem. ho drezúry zůstalo. Když jsem Ani já sám jsem ho nebyl ušetřen. se pak stal učitelem odbor- Navíc nám Andy zlevnil jízdenky ných předmětů na Ústavu, věřte, do nebe netřeba vstupenky. moc jsme se nepotkávali. On Ten úsměv je trvalý a patří vám všem. měl kabinet o patro výše, já seděl v kabinetu s Karlem a František při oslavě Dne učitelů v roce 2017 Standou. Zažíval jsem jen na objektivem Jarmily Karolíny Riesové konci školního roku ony po- věstné spanilé jízdy na kolech Čtvrtletník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov do DDR, které končívaly u Chamrů na chatě. Františka jsem si znovu připomněl při pozdějším studiu „Matfisu“ na UK. Přijímačky jsem sice udě- lal v jakémsi hypnotickém sta- vu, ale nemít základy od Fra- ntiška a potom z průmyslovky, byl bych ztracen. Studium na UK mi pomohlo udržet se na SPŠ v Praze a po roce 1989 zde přejít na tvorbu vzděláva- cích dokumentů v tamějším TV studiu. A na tom má i svůj díl zásluhy námi tak odmítaná Františkova výuka matemati- ky. Zůstává tak pro mne ne- zapomenutelným učitelem. (PpR) 25

GÉVÉČKO Jarník – 3. ročník – 2018/19 KONEČNÍK aneb NA POSLEDNÍ STRANĚ vyhrazeno pro šéfredaktora N ejdříve mám za nutné opravit nepřesnost v hlavičce březnového, tedy jarního, Konečníku. Kdeže loňské sněhy jsou. Mělo by být v hlavičce napsáno bývalého šéfredaktora, pro mi- lovníky cizích slov emeritního šéfredaktora. Tradice se mají dodržovat a ctít. Jako dnes už úspěšný absolvent prvního semestru práva na U3V provozované ve zdech našeho Ústavu bych mohl po- hovořit o přirozeném právu. Ale nebudu se tady prsit, když jsem geneticky vystavěn jako skrom- nost sama. A tou tradicí je, že většinový vlastník akciovky GV je šéfredaktor a píše úvodníky (= edi- toria). A tím akciovým oligarchou je v GV od prvního čísla třetího ročníku slovutný pan StJ. To, že za něj druhý největší akcionář GV (artdirektor PpR) vysuploval v zimním čísle tohoto ročníku jeho povinnost, přece neznamená, že se ze suplování stane také zvyklost. Už to, že já osobně se svým 1% akcií GV jsem se ve své velkorysosti ujal natrvalo Konečníku, svědčí o mém citovém vztahu k této akciovce. Proboha! Teď mně došlo, že po srpnovém pojetí střetu zájmů z dílny EU, jsem i já ve střetu zájmů. Snad to na mě Piráti či AI v Bruselu nebonznou. Ale pojďme k tomu, co má být já- drem tohoto konečníkového pudla. Konec konců je měsíc aprílů, a tak snad… KRÁSNÁ BLÁZNIVINA T o je momentálně dle mého soudu nejpřesnější definice Gévéčka. Trochu mě žere, že ji na svět přivedl těsně před loňským Štědrým dnem Fík. Byla obsažena v jeho replice na můj požadavek, aby využil svého přátelství s autorem knihy Putování městem České Budějovice (viz recenze v prosincovém Šejkru), který jsem přiložil k přeposílanému Zimnímu GV. Tady z jeho repliky cituji: „Honzo, Čerňas, Kačer = Karel Černík, spolužák z průmky, Paedr, grafoman (gra- fouš), bydlí nyní v Sokolově, je hybatelem celé té krásné blázniviny. Pokud najdeš čas a chuť, tak si to přečti. Někdy, až se po svátcích sejdeme, můžeme dát na toto téma řeč.“ F. Z odpovědi zmíněného autora, kterou vás nehodlám zatěžovat, plyne, že i on si naše Zimní GV přečetl a bude konat tak, jak jsem o to požádal prostřednictvím svého průmyslováckého spolužáka (společně jsme odmaturovali před prázdninami 1957) já, kterého o to zase požádal spoluredaktor PpR. Už v prosinci (21.), kdy tenhle dubnový Konečník píši, jsem si uvědomil, že jsem rozšířil po- vědomí o GV na dalšího Jihočecha. Jeden někdy dobře činí, i když neví, že tak činí. Chápejte prosím i vy, abonenti a čtenáři GÉVÉČKA, že jde o krásnou bláznivinu a pojďte se ji účastnit s námi. Blázni se radují, smutku nemají (na rozdíl od žízně). KDYŽ BLÁZNIT, TAK POŘÁDNĚ aneb předjarní dovětek, který nebude pro osoby přítomné v počtu 10 na únorové Koruně (pánská jízda: Jelen, Roubas, Milan ,Kačer, Jirka Skála až z Jáchymova, Pavlík Habartovský, Ivo daňař, Standa a Karel Klika) něčím zcela neznámým. Standa v obrovském předstihu (pokud si vzpomínám, patřil kdysi mezi prokrastinaky) vyrukoval na přítomné se žádostí o zaslání dvou fotek (jednu ze současnosti a dru- hou mladší o 50 let). Chce totiž realizovat (bez dotace) projekt JAK JSME SE (ne)ZMĚNILI. Takže kluci a holky samozřejmě také, zasílejte skeny svých ksichtů s oním časovým rozpětím na Ka- Čerův mail, popřípadě přineste na březnovou Korunu (19. 3.) svá fota in natura. My je oskenujeme a vrátíme. A v letním GV (21. 6.) se budete moci utvrdit v tom, co dávno víte: vůbec jsem se nezměnil(a), jen jsem dostal(a) rozum, což bohužel vidět není. KaČer (= KčS) Čtvrtletník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 26

Náš spíchnutý Jarník Vás jistě víc zahřeje – nezapomeňte, co říkají lidové pranostiky o březnu a dubnu – pomocí jarních obrázků Zuzky Onderové.

DEN UČITELŮ Je den vyhlášený k poctě učitelů. Světový den učitelů se z popudu OSN od roku 1994 slaví 5. října. V České republice je určen na 28. března, kdy je výročí narození Jana Amose Komenského. 28. března se každoročně vyhlašují výsledky ankety Zlatý Ámos a udělují Plakety Jana Ámose Komenského pro nejlepší učitele. TROCHU MOUDRA OD UČITELE NÁRODŮ Vola bys přes všechen svět vodil, nebude než vůl. Boháči bez moudrosti co jsou jiného než vepři v blátě ležící? Takový je příští věk, jak jsou vychováváni příští jeho občané. Dobrý učitel, dobrý učeň, dobré učení mocně umění rozmnožuje. Ten zvyk trousit do obecenstva podle libé vůle jakékoli papíry musí naprosto přestat, jakožto pařeniště všeho zmatku. Bez příkladů, pravidel a cvičení buď ničemu se nevyučuje a neučí, nebo ničemu dobře. GÉVÉČKO č. 3 – Jarník – ročník III./2018-19 – čtvrtletník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov – vydáno v Sokolově v restauraci Koruna – 19. 3. 2019