Jak se vyznáte v místopisu Karlovarského kraje, si můžete ověřit v anketě v rubrice Trocha historie nikoho nezabije na str. 17 – 18
GÉVÉČKO 08 – 2. ročník – 2017/18VÁŽENÍ A MILÍ ČTENÁŘI GÉVÉČKA, tak přidám jeden drb z redakční kuchyně, také úspěšně jsem přežil jarní rovnodennost, se k tomuto městu vztahující: ZoO vyslala která ovšem jaro někde pozapomněla, svého muže do Prahy, aby jeho zrak byl povýlet se Standou do Prahy za Lhotákem a V+W lékařském zákroku konečně schopen vidět,a už je tady zase povinnost sepsat dubnový jaký poklad má doma. Snad to dobře dopadneúvodník. Znáte ono příslovečné: Lepší pozdě, pro oba i obě (oka).než nikdy? Já s ním operuji poměrně často. Tak Když už jsme pochválili Miloše, chválíme i ZoO,i dnes. Opomenul jsem totiž blahopřát našemu že čas ušetřený na manželském servisu věno-městu k 70. narozeninám. Musíte uznat, že to vala GV – originální patriotická hlavička Bazár-je dost kulaté výročí, abych se o něm alespoň ku je toho důkazem.krátce zmínil. 31. března 1948 byl totiž pohřben Klidný KaČer vám tentokrát doporučuje, za vy-Falknov (Falkenau an der Eger) a na svět slav- datné pomoci sira Winstona, návštěvu zajíma-nostně přiveden Sokolov. Je tedy jen o měsíc vého serveru, hýřícího statistikami.mladší než Vítězný únor, jinak stejný ročník Šejkr, Tetu Iluši ani páně ředitelův Rozhlásekjako Milan Kytka, Miluška Šindelářová nebo jistě extra doporučovati netřeba, jejich kvalituEva Volná. Ale pozor na svět ho nepřivedl rytíř jste si již mnohokrát ověřili a tak je jistě ne-Sebastián, který na soutoku Svatavky a Ohře přeskočíte.sokolničil, poté co se vrátil z válek s Turky a po- O Konečníku jsem se již zmínil, že nechal zví-dle legendy naše město založil, ale tehdejší mi- tězit Miloše. Jinak jsem se díky stránkovémunistr národní obrany Ludvík Svoboda. A proč auditu dopracoval k zajímavé tabulce (teď Olinprávě on? Protože uplynulo kulaťoučkých pět jistě vzdychne – ty jeho tabulky, to už je obse-let od bitvy u Sokolova. Úvodník se musí věno- se). Vím kolik který externí autor vysloužilec mávat i jiným věcem a tak snad jen doporučeni pro na svém kontě otištěných stránek, ale hlavněty, co by chtěli znát podrobnosti, na knihu Jiřího vím, že se blíží chvíle, kdy budu moci konsta-Klůce „Sokolovo: ve stínu propagandy.“ A teď tovat – toto je tisící (1000) stránka Gévéčka.honem z posledního března do jarního dubna O takové chvíli jsem se dříve domníval, žek osmému číslu Gévéčka. abych si ji užil, budu muset být exhumován.Osmička, která bude kolportována 17. dubna Realita mi však velí býti optimistou, který sebude díky Hubajdovi taková trochu majálesová. tomuto aktu vyhne. To Andrej je na tom hůře,Miloš, jinak nejčilejší dopisovatel GV (podrob- socani se mu cukli, jak právě tvrdí v telce. Jennosti v Konečníku) totiž dodal text „Majáles doufám, že se sliby o zvýšení důchodů a slevvčera a dnes“, který jsme zařadili jako otevírák, na jízdném pro geronty teď necukne on.před Standův Bazárek. Ten v tomto čísle buší Asi ne, když budou ty volby. Pokud ano, taksvými příspěvky na patriotický buben vztahu vám přeji nejen spokojené čtení dubnovéhovysloužilců k Ústavu. Trochu nás mrzí, že ob- Gévéčka, ale i šťastnou ruku před volební ur-sluha patriotického tamtamu se musela spokojit nou.jen se třemi osobami. Stejně tak asi mrzí i na-šeho artdirectora okázalá neúčast i na jeho dru- (KčS)hé přednášce v sokolovské knihovně (i když sedocházka abonentů zlepšila o 33%). Nezahořkla do dnešní Historie zařadil hravou anketu do-tovanou kvalitními knižními cenami, které si od-trhl od vlastní knihovny. Nejrozsáhlejším textem (jen o jednu str. kratším, než Bazárek), který vám před- kládáme v tomto čísle Gé- véčka je rukou společnou vytvořených osm stránek pokusu o reportáž „Venko- vani v Praze“, podepsanýchznámými nicky StJ a KčS. Když je řeč o Praze,Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 3
GÉVÉČKO 08 – 2. ročník – 2017/18Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 4
GÉVÉČKO 08 – 2. ročník – 201/18 CO V GÉVÉČKU Č. 8 NAJDETE? Mrkněte níže na obsahMajáles včera a dnes3 – 1968 versus 2018 (Miloš Hubáček)................................................06Bazárek opotřebených vzpomínek1 – Ústav a já4 (Standa Jedlička) ................................08 • Úvaha o škole obecně a o našem ústavu zvláště (StJ) ...................................................06 • Depa sem se tady vzal (StJ)...............................................................................................08 • Normalizace – pod dohledem státu (StJ) .................................................................... 10 • Ústav a já – dal jsem si ho ještě jednou (PpR)............................................................ 11 • Jak jsem přestal být elektrikářem (StJ) ....................................................................... 12 • Apríl, apríl (StJ)........................................................................................................... 13 • Reinkarnace zaznamenané na půdě Ústavu (KčS)..................................................... 14Trocha historie nikoho nezabije1 (Pavel P. Ries).............................................................17 • Anketa vizuální znalosti míst Karlovarského kraje .........................................................17Venkovani po letech opět v Praze3 (KčS + StJ) ...............................................................19Šejkr – jemný i ostrý kulturní mix GV1 .........................................................................27 • Můj dvaadvacátý John Grisham: Partner (KčS) ..............................................................27 • Následovníci (StJ) ...................................................................................................... 28 • Riesův samoobslužný kinoTVbar – Ondřej Havelka s jeho hudební klipy................... 29Klidný KaČer1 – Statistika(KčS) ......................................................................................31Máš-li cosi na duši, svěř se tetě Iluši1 – aneb na Majáles po 50 letech (Ilona Horáčková) .....32Hlášení školního rozhlasu1 – Majáles to je malý ples (Pavel Janus)..............................33Konečník aneb na poslední straně1 (KčS) .....................................................................34 • Nejsou lidi .................................................................................................................. 34Vzpomínka na Miloše Formana – (3. str. obálky) ...................................................................35 (1)Stálé rubriky (2)Téma měsíce (3)Volné téma (4)Téma čísla TirážToto číslo GéVéčka vychází v elektronické podobě 16. 4. 2018 na internetu (http://fotovideo.ries.cz/fotogalerie/mesicnik-gv-2/) a v tento den jsou také abonenti upozorněni e-mailem na elektronické vydání. V tištěné podobě vychází pro členy rodiny a příbuzné 17. dubna 2018 a je rozdáno ve stejný v restauraci Koruna v Sokolově. Majitel, vydavatel a šéfredaktor: Karel Černík Art director: Pavel P. Ries Hlavní ilustrátorka: Zuzana Onderová Redakční rada:Karel Černík (KčS), Ilona Horáčková (IhP), Pavel Janus (PjŘ), Stanislav Jedlička (StJ), Zuzana Onderová (ZoO), Pavel P. Ries (PpR) Adresa redakce a kontakt: někde v Sokolově, [email protected] Všechny použité fotografie jsou buďto z archivů rodiny a příbuzných nebo z Wikipedie s volnou licencí.Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 5
GÉVÉČKO 08 – 2. ročník – 2017/18 MAJÁLES VČERA A DNES 11996688 VVEERRSSUUSS 22001188H ubajda sice sliboval GV text na úplně jiné téma, ale tentokráte se kupodivu a zcela výjimečně strefil časově přímo skvěle. Letošní MAJÁLES našeho Ústavu je naplánován na čtvrtek 26.dubna, tedy na týden po kolportáži dubnového GV. Navíc svůj „majálesový“ text dodal týden předuzávěrkou (proboha, co se to sním děje) a tak nám (= ZoO + PpR) vnuknul i námět pro titulku. Na-víc mi po stránkovém auditu všech dosud vydaných čísel GV vyšel Miloš jako náš nejpracovitějšíexterní autor. Proto jsme se rozhodli předřadit jeho dnešní text před Bazárek a byli bychom rádi,abyste to všichni chápali jako velmi významné pochvalné poklepání na Milošovo rameno. (KčS)MAJÁLESY OČIMA PAMĚTNÍKA přesdržku“. V majálesovém průvodu bylo i zná- mé heslo: Se Sovětským svazem na věčné ča-Blížící se přelom dubna a května přináší sy, a hned za ním doplněno heslem: Nic netrvá čas studentského majálesu. Období, kdy věčně, ani láska k jedné slečně! Nebo v průvo- si každá vysoká škola pořádá svůj Majá- du nesený obraz prezidenta Novotného, za nímles, oslavu mládí a jara. Střední školy se k této nesený pouhý rám, pak tažená kárka s kloze-akci připojují. I náš Ústav pořádá již několik let tem (kompletní), a pak rozbitý a znečištěnýoslavu Majálesu. Na organizace tohoto svátku hajzl!! A takových příkladů bylo bezpočet. Ně-se podílím i já. A zde jsou moje postřehy. kolika tisícové davy lidí na chodnících. Lidé každé heslo hlasitě komentovali!! A to byloPodotýkám, že první Majálesy jsem zažil jako v době, kdy se za každý projev proti straněvysokoškolák v letech 1966 – 1968 v Plzni, to a vládě vyhazovalo ze škol!! Alegorické vozy,znamená před padesáti lety. Mohu tedy srovná- kostýmovaní studenti z jednotlivých fakult, živávat toto období s obdobím nynějším. Každý hudba to vše dotvářelo kolorit Majálesu. A jáMajáles by měl mít dvě části a to část prvou – jsem byl v průvodu veden několika dívkami po-průvod městem (kostýmy, transparenty, hesla) mocí stuh se záchodovým prkýnkem kolek kr-a část druhou, která probíhá v přírodě (recesní ku, jako sňatkový podvodník!! Celý průvod pro-soutěže, hudba, tanec). Pokusím se o srovnání šel městem od VŠ kolejí na Borech až na Lo-obou částí, tedy let šedesátých minulého století chotín (později k Radyni u Starého Plzence).a současnosti. DNES: Velice malý průvod od zadního vchoduČást první průvod městem ISŠTE do „Horňáku“ (MDK Sokolov), bez účastiVČERA: V 60. letech minulého století byla v prů- dalších středních škol (nezájem?!). Reproduko-vodu vidět i určitá protistátní hesla. Blížilo se vaná hudba, bez hesel!? Je svoboda!!! Že bytolik očekávané Jaro 68 a v jarních ulicích měst chyběla tématika? Co třeba: vláda, parlament,se ozývaly hlasy pro svobodný projev. Uvedu atom, imigranti, ghetta, novičok, Putin, Merke-některá hesla studentů: Už si zase říkáme „vo- lová, Dublin IV a další. Bojíme se? Spíše apa- tie. Nebo jsou zatím studenti spokojeni? Co tře-Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov ba školství? Také nic... Světe, div se! Proč tato akce není v kulturním přehledu města? Část druhá poprůvodové veselí. VČERA: 60. léta minulého století. Akce v příro- dě. Konkretizuji: sňatkové, rozvodové agentury, recesní soutěže. Přiblížím. Naše „sňatková kancelář“ je umístěna ve stanu (větší vojenský polní), vybaveném rovněž polním vojenským lůžkem. Před stanem oddávající kněz, který čte 6
GÉVÉČKO 08 – 2. ročník – 2017/18 studentů organizují i kantoři (budiž). Velký sál „Horňáku“, do soutěže o nejlepší kolektiv v ma-manželský slib z Marxova kapitálu. Místo prs- skách se zapojují jen některé třídy (převážnětýnku kroužky na slepice s datem sňatku, že- dívky). Pánové se shlukují (převážně) u ná-nich záchodové prkénko kolem krku a nevěsta levny a popíjí zlatavý mok (budiž). Cena stej-jej drží za opratě. Vydán oddací list. Během ob- ného nápoje se zvýšila na 30 Kč/půllitr. Tanečnířadu mohu společně užívat stůl, lože a hospo- diskotékový projev zvládají nejlépe chovancidu. Rozvod je možný absolvovat u vedlejší roz- Chráněných dílen (zcela v pořádku). Soutěževodové kanceláře. Cena 5 Kč. V ceně je deci o ceny (chvalitebné). Nejvíce jsou hodnocenypiva (připomínám, že půl litru gambáče stál ty ceny umožňující v pátek omluvenou absenci1.20 Kč). Cáluje ženich (ať si zvyká). Délka ve škole (to snad ne !!). Poznamenávám: Majá-svatební noci 3 až 4 minuty, než oddáme další lesy a to i ten letošní se konají vždy ve čtvrtek,dvojici a strčíme jí do stanu!! Vyskytují se zatímco majáles 1968 v sobotu či neděli. Dopodvodníci, kteří se žení i několikrát!! Zkrátka školy se chodilo i v sobotu!!sranda a legrace! Lésbám a buzíkům vstup za- Další názory si můžete udělat sami, pokud přij- dete ve čtvrtek 26. 4. v 17:00 do sokolovskéhokázán! Kamarádi vedle koupili za 500 Kč starý „Horňáku“. A můžete se zúčastnit i průvodu odnefunkční klavír. A nyní nabízí jeho demolici. naší ISŠTE Sokolov.Jedna rána velkým kladivem stojí 3Kč! Za dvě Vážení přátelé, tak to byly vzpomínky ale i sou-hodiny je klavír zcela zničený a kamarádi vydě- časnost. Závěrem bych chtěl poděkovat všem,lávají ještě 700 Kč. A mohl bych pokračovat. kteří se podílejí na organizaci májových stu-Venku v přírodě je asi 10 studentských atrakcí dentských oslav a to hlavně panu řediteli a zej-a mladí lidé se baví. Na přírodním parketu se ména Zuzce Br. a jejímu kolektivu. To Br. zna-tančí a popíjí se plzeňský mok. mená, že se musí při práci pořádně obrnit.DNES: Na rozdíl od 60tých let Majáles vedle Jak dnes probíhají Majálesy ve větších měs- tech? Praha, Plzeň, Budějovice, Brno a jinde? Jsou to většinou koncerty známých rockových kapel. l v amfiteátrech se vstupným 400 – 900 Kč. Máte možnost je v dubnu a květnu navští- vit. Těším se na další Majáles za 50 let! Jaký bu- de?? Multikulti?? Pamětník Miloslav HubáčekPoznámka pod čarou:Majáles, to je starobylá studentská slavnost, která se v dobách dřívějších konala o filipojakubské noci, tedy na přelomudubna a května. Jedná se o oslavu května – měsíce lásky a nesměla při něm chybět pořádná dávka studentské recesea to i pořádně provokativní. Symbolem této oslavy mládí je také vzpoura proti řádům, které nepřejí mládí a svobodě.Nelze se tedy divit, že diktátorům různých barev tato opovážlivost vadila. Krásně o tom píše Alois Jirásek v románuFilosofská historie. Studenti litomyšlského lycea v něm bojují několik let o povolení majálesu a nakonec jej v roce 1847v éře metternichovského absolutismu oslaví i bez požehnání úřadů. ** 7Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov
GÉVÉČKO 08 – 2.ročník – 2017/18 BAZÁREKOPOTŘEBENÝCH VZPOMÍNEK Standy JedličkyD U B E N, ještě tam budem Nejen za kamny, ale i nad stránkami měsíčníkuGV. A téma „Ústav a já“ nabízí prostor, aby každý z ve-teránů napsal o tom, jak se do ústavu dostal, jak se tam měl (nebo neměl), jak ho měl (ne)ráda podobně. Téma, jako obvykle nic moc. Však jsem se odvážil volat chytřejší a starší o pomoc,o lepší nápad. Zřejmě jsem do lesa volal slabě, zpátky se mi nic neozvalo. Mé nápady na Bazárekbývají spíše kritizovány, než vylepšovány. Někdy je to kritika přímá „nebudu vám psát na vašetéma“, jiní mě jistě zdrbnou v ústraní. Pravda, také mě někteří chválí, ale já si z toho nic nedělám.Vždyť je to v hospodě (v Koruně) a znáte to. Jaký je rozdíl mezi ošklivou a krásnou ženskou?Nevíte ? Jsou to tři velké rumy. A když to platí o ženských, tak aby to neplatilo o mých nápadecha článcích. Ale nevadí. Když Alzheimer dovolí, budu zatím pokračovat v tom, co neumím. Dokudmi někdo z ruky ta vesla nevezme. A tak vám nabízím pár následujících řádků (StJ)ÚVAHA O ŠKOLE OBECNĚ A O NAŠEM ÚSTAVU ZVLÁŠTĚR ád bych, já starý prudil, napsal chvalo- No jasně. Komu dal pánbů funkci, tomu dal i ro- zpěv o naší škole, kterou přes všechny zum. Dvěstě let reformujeme a výsledek je čím její chyby nazýváme láskyplně Ústa- dál horší. Změnilo se vůbec něco? Ano! Mohu vás uklidnit uvedením změn nad jiné důležitěj-vem. Abych ale mohl Ústav chválit, musím od- šími. Máme spoustu nových oborů, násobnědělit to, za co naše škola nemůže, neboť je to vysokoškoláků, pro které byly vytvořeny oboryhříchem dědičným a musím se opřít o historii.Školy kritizovat je národní folklór už odedávna. bez matematiky, bez fyziky, chemie, biologieUž více jak dvě století tu máme kritiku obsahu a hlavně bez užitečného využití. Vysvědčení,a způsobu výuky, neustálé reformy, spory s ro- případně diplom, bývaly propustkou k lepšímudiči o tom, jak jsme nároční moc, nebo málo povolání, společenskému postavení, či prosa-a otec stát reformuje od zdi ke zdi, vždy s od- zení do veřejného vlivu. Tak to dnes už sotvavoláním na potřebu přiblížit školu životu. Kéž by platí a jediní kdo to nepochopili, jsou rodiče,se na to vykašlal a staral se jen o to, zda se sveřepě trvající na získání těchto dokumentů,dobře naučí základ trivia na základce a u nás, bez ohledů na schopnosti potomstva a na uži-na střední, co je k profesi a maturitě potřeba. tečnost a uplatnění. Ale dost už historie a obec-Největším neštěstím je, že za každého ministraškolství, a máme jich víc, než bylo v Itálii vlád, ností. Sem s mýmí vzpomínkami a chválenímcítí každý potřebu něco vylepšit a zreformovat. našeho Ústavu. (StJ)DEPA SEM SE TADY VZAL?T akhle by zněla otázka v Dolanech. Každý nejlepší nápad, ale jediný. Hledal jsem, čím se jsme se do Ústavu nějak dostali. Já ná- budu živit a náhoda poskytla možnost stát se hodou. Když jsem se rozhodl, že se mi učitelem elektro na učňovské škole v Chebu.život po podnikových ubytovnách zajídá a že zesvého tisícového platu na vklad na družstevní Tam jsem také nastoupil, ale náhoda zase za-byt (tehdy 28 000) nikdy neušetřím, vrátil jsem sáhla. Na vedlejším učilišti HDB mého před-se do Chebu, do rodičovského domu. Nebyl to chůdce povolala vlast na dvouletou nejčestnější povinnost. Ředitel Špaček na odboru školstvíMěsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 8
GÉVÉČKO 08 – 2. ročník – 2017/18 tehdy. Ne, nebudu vzpomínat na učební pro- ces, ten byl stejný, i když tvrdší, než dnes. Pra-vydindal, aby mě předali k němu a bylo to. Měto zas tak nevadilo, do úvazku jsem převzal sa- covalo se i v sobotu, úvazek byl 25 hodin týd-mé elektrikářské předměty, zatím co na učňov- ně, se 6 přesčasy to dělalo 31 hodin týdně. Toce mě chtěli namést, co kdo nechtěl. bych se dnes zhroutil a po měsíci by mě vezli k Chocholouškovi. To ne. Ale rád vzpomínámTeď bych chtěl vzpomenout na historii Ústavu na různé vylomeniny a na slunečné červnovév Chebu. Budova kláštera Křížovníků s červe-nou hvězdou patřila k nejstarším ve městě.Škola z kláštera získala jen Konvent, kostel sv. dny. Požádal jsem své svěřence, aby se zao-Bartoloměje si město ponechalo pro výstavní patřili plavkami, ručníkem a svačinou, že vy-účely a kapli sv. Václava nechalo zbořit. Za to razíme na plavecký den. Dovnitř koupaliště,se stydí dodnes. Vnitřní stavební úpravy Kon- kde byla půjčovna lodí jsem šel já a dva nej-ventu nenechaly mnoho historického. Zůstala starší učňové. Zbytek mužstva obešel plovárnukromě kamenného křížovnického erbu nad lesem a čekal na nás za zákrutem řeky. Půj-vchodem, vstupní hala v patře a schodiště, také čovné totiž záviselo na obsazení loďky. Půjčilirefektář, sloužící nám jako maličká tělocvična. jsme dvě pramice a vyrazili. Za zákrutem, kamNevýhodou bylo, že do některých tříd se dalo už nebylo vidět, jsme doplnili posádku ze bře-vstoupit průchodem přes jiné třídy. I přes ony hu. Obvykle se tak až dvojnásobně překročilapřestavby se mi zdá, že genius loci zůstal povolená nosnost (4 osoby). Pluli jsme poduchován. Zařízení, které bylo určeno na péči rozhlednu Egerwarte, nebo k tzv. mlýnku, k mí-o tělesně slabé, se nyní věnovalo mnoha sla-bým duchem. Co dříve otec Opat, to nyní ředi- stu, kde dřív stával mlýn a výletní restaurace.tel, udržoval nás v „bázni Boží“. Jeho absolutní Obojí už vzal čas a voda. Následoval zábavnýautorita a fyzická blízkost nahradila vševidoucí program, závod lodí, skoky z loďky, vodní bitvyoko Boží, a ničila už v zárodku každou naši a plavání. Nikdo se mi kupodivu neutopil, aniodchylku od „správného“ chování. Což ovšem nezranil. Nezájemce a neplavce jsem chytřevyvolávalo snahu využít každé jeho nepřítom- odeslal už ráno domů. Kolem 12. hodiny jsmenosti. Když kocour není doma ... A že těch ne- odpluli zpět, vysadili posádku v lese a jeli sepřítomností bylo. Býval na cestách, v Sokolově pohádat s dědkem v půjčovně. Ten se nechtělna vedení, v dílnách na letišti, na detašovaných smířit s tím, že máme zaplacené jen dvě hodi-pracovištích, nebo čert ví, kde všude a to sehodilo. A Ústav sám býval malý, velikostí téměřrodinný podnik. Tři paralelní třídy elektromon-térů a totéž provozních zámečníků. Celkem asi150 duší. A v útulné sborovně asi 8 krotitelů.Výhodou, krom velikosti, bylo i ideální umístěníareálu ve městě. Tři restaurace ve vzdálenostido 100 metrů (Ohře, Svoboda, U Cechů), to proabstinenty. Podél školy tekla řeka, po 300 mproti proudu začíná rekreační oblast Egertalu,která se táhne romantickým údolím řeky ,až domíst rozlití jezera Skalka (podle zaplavené ob-ce Stein). Tolik popis krajiny pro alkoholiky.Teď s vaším dovolením, pár vzpomínek na životMěsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 9
GÉVÉČKO 08 – 2. ročník – 2017/18ny, ale měl smůlu. Byly to krásné červnové dny. jímá. To chápu, ale jak říká šéf, píšeme si to pro sebe, tak mi to přejte.Podobnou oblíbenou kratochvílí byl střeleckýden v opuštěném kamenolomu. Buď se vzdu- Když jsem po dvou letech zjistil, že se stěhu-chovkami, nebo malorážkami. V prvním přípa- jeme do Sokolova, nebyl jsem rád. Dojížděnídě na terče, v tom druhém na lahve a plechov- a ten rozdíl mezi oběma městy, no nic moc.ky. Vysbírali jsme odpad v celém okolí. Dobře Zkusil jsem to a vydržel skoro 40 let. Zase alenám bylo. nás jezdila veselá parta a ta zábava ve vlaku, pošťuchování, hraní karet a podobně. Tenkrát,Další plus byly prázdninové zájezdy k moři do ještě coby elektrikář, jsem kamarádil s mistryvýchodního Německa. Kdo byl zasloužilý (já elektro víc, než s učitelskými kolegy. Vzpomí-ne), jel s družstvem vybraných učňů. My ostat- nám velmi rád na Nováka (Jardu), Dušáka, Pin-ní, vlastní dopravou, na výměnu s německými ze a Künzela. Bohužel si postupně nacházelikolegy ze spřátelené školy v Nachterstedu. kolegové pohodlnější místa zpátky v Chebu.Ubytování v Zeltlageru na břehu moře v Pepe- A nakonec jsem mnohá léta dojížděl sám. Toliklově. Kupodivu 14 dní teplá voda a po cestě k mému životu v Ústavu v létech 1963 – 1966.zážitky z průjezdu historickými městy a mnoha (StJ)oblastí obsazených Rudou armádou.Tady končím, kárán ženou, že to nikoho neza-NORMALIZACE – POD DOHLEDEM STÁTUT u prožívá každý učitel celý svůj profesní Zatím co byl na cigaretce, zcizil jsem mu z ak- život. Kdo nepocítil motýlí křídla v ža- tovky, zanechané u katedry, formulář s otázka- ludku při informaci, že má příští hodinu mi testu. No, fuj mi, kde byla má náboženskáhospitaci ředitele, inspektora, či jiné osoby ma- a skautská výchova? Krást se přece nemá, zající v rukou naše finanční požitky, neřku li bu- to by mě bratr „Šedý vlk\" nepochválil. Zato odoucnost, ten má můj obdiv. Já to nejsem. polední pauze byl v bytě u Černíků aktiv. Nale-I když jsem si vždy věřil, že své řemeslo znám, zeny byly všechny potřebné odpovědi a v testuže to neflákám, nic platno. Kdo chce psa bíti, jsme mohli zazářit. Co si pak mohl přednášejícíhůl si... A těch holí je v pedagogickém procesu s výsledky testu udělat ví každý kantor. To byloneurekom (hafo). Hlavně těch politických. A tak veselé. Ale existuje i vzpomínka, co mě netěší.hned můžu náš Ústav pochválit. Většině úskalí Nahnali nás do sálu ve Hvězdě, naproti nádraží a vedle Hubajdovy a Čmeldovy útulny. To aby-jsme dokázali za silné podpory vedení vyhnout, chom slíbili a podepsali učitelský slib komuni-bez ztráty květinky i některého kolegy. Na po- stické straně. A projevy obsahovaly i výhrůžky.hovoru s předsedou KSČ o srpnovém bratr- Byl to mus, bez kterého bychom skončili, nejenském zásahu 1968 to vypadalo, jak při maturitě ve školství, ale i u jakéhokoliv slušného za-s neschopným adeptem. Radši mě ani on, ani městnání. Dodnes, a je to už 50let, nedokážuředitel Jarda moc nepustili k řeči, abych neplácl to ponížení vytěsnit z paměti.nějakou hrdinnost. V oněch kritických časechnás nahnali na společná politická školení, jistě Ale celkově sečteno a podtrženo, nám Ústav zavzpomenete, jak nás v Horňáku školili o tom, celou dobu našeho působení umožnil realizovatjak máme chápat to, co každému z nás muselo naše plány a naplňovat tak naši iluzi, že tahle škola je to nejlepší v celém okolí a možná i dál.být jasné. Takový malý VUML. Dovolte malouvzpomínku. Jeden z lektorů vykládal v duchu 10sovětského učení I. P. Pavlova, že pes nemyslía má jen první signální soustavu. A to neměldělat. Politická korektnost sem, nebo tam, vylétljsem jak čertík z krabičky. Ať se doma třebavečer modlí „Marxíčku“, můj strážníčku, opatrujmi mou dušičku ... ale pomlouvat mi Filipa ně-jaký politruk tady nebude. K radosti ostatníchjsme se pěkně chytli. Ale necítím se proto di-sidentem. Ještě si vzpomínám, jak nás jedenlektor upozornil, že po ukončení jeho celoden-ního školení, napíšeme důležitý (pro něj) test.Asi si neuvědomil, že má co do činění s oso-bami protřelými kdejakým školním podvodem. Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov
GÉVÉČKO 08 – 2. ročník – 2017/18Však ten stálý dohled byla jen chiméra. Kdyžjsem zavřel dvéře své třídy, byl jsem šéfem jáa ani ministr školství mě nemohl do práce mlu-vit. Pracoval jsem podle své představy. Tou by-la snaha o nejlepší výsledky mých svěřenců.I když jsem nepracoval s nejmodernějším vyba-vením a nekamarádil se s novými trendy a po-užíval občas dnes zavrženíhodné způsoby,hodnotit mé výsledky mohou mí bývalí absol-venti. Zatím mě nemlátí na potkání, tak co. (StJ) *ÚSTAV A JÁ – DAL JSEM SI HO JEŠTĚ JEDNOUS tanda mě zase dostal svým tématem. rozhlasu v Karlových Varech, kde potřebovali Ono je vlastně o historii, i když nedávné a místní, ale vždyť mne znáte – na his- technika pro zvuk. Byla ale tuhá normalizacetorii se chytám, jak štika na třpytku. a tak mi po půl roce sdělili, že si mně prověřili a vzhledem k tomu, že jsem z politicky problé-Poprvé jsem se na Ústavu objevil coby učeň mové rodiny ..., a tak jsem dopadl stejně jakooboru elektromontér rozvodných zařízení a to na té filmové škole. Již dávno nežijícímu otciv září r. 1967. Chtěl jsem se po 9. tř. ZŠ hlásit bych to ale rozhodně nevyčítal. Rok jsem mis-na Střední filmovou školu do Čimelic, ale sou- troval v Mechanizaci v Ostrově - elektroúdržbě,družka vedoucí uličního výboru mi s jízlivým ús- ale to mě moc neuspokojovalo, vzhledem k to-měvem sdělila, ať to ani nezkouším, protože mu, že byla spojena i se zámečníky a co jájsem z rodiny politicky nespolehlivé (můj otec věděl o zámečničině? Pak mi spolužák z učili-byl v 50tých letech vězněn za hanobení Sovět- ště, se kterým jsem chodil i do večerní průmky,ského svazu, když jako rodilý Plzeňák odmítl Pepa Šístek, řekl, že na našem učilišti majíslavit osvobození Plzně Rudou armádou s poz-námkou, že jeho osvobodili Američané a vozil volné místo mistra odborného výcviku pro elek-Patton v tanku). A ještě jízlivěji podotkla, že trikáře. Věděl to, protože pořád pracoval nauliční výbor mi tedy nemůže dát doporučení na Vřesové a s učedníky a jejich mistry se tu pot-žádnou střední školu. Nevadilo, fyzika mě ba-vila a nejvíce její část o elektřině, tak jako dru- kával. Hned jsem se do Sokolova rozjel.hou možnost jsem měl učiliště HDB v Sokolověa musím říci, že jsem svého vyučení na tomto Podruhé jsem tedy zaklepal na dveře ústavu.Ústavu nikdy nelitoval. Hodně mi do života Přijal mne vedoucí odborného výcviku Pavel Krejča. Mladý soudružský kádr každým coulem.dalo. Tehdy jsme si komunisty dělili na ty, se kterými se dalo vyjít – zůstalo v nich něco lidského a naPo vyučení, jsem chtěl zkusit Čimelice znovu svině. Krejča byl zařaditelný do první skupinya došlo i na přijímací zkoušky, leč nedoporu- a hned mi to taky dokázal. Když jsem mu řekl,čení uličního výboru mělo stále svoji sílu, takže proč mě vyhodili z rozhlasu, řekl: „To je námi přesto, že jsem zkoušky udělal, nebyl jsem jedno, ty jsi náš, tady vyučenej. Doděláš si tupřijat, údajně pro velký počet uchazečů. Bylo mi zbytek průmky a pak pedagogické minimum.ale sděleno, že můžu úspěšně udělanou přijí- Zůstal jsem 12 let (nejdřív jako mistr odbornémací zkoušku použít třeba na jinou střední ško- výchovy a později učitel teoretického vyučo-lu, nejlépe večerní. To jsem také udělal a v r. vání. Celou tu dobu jsem dojížděl z Nové Role,1970 začal při zaměstnání (praxe elektrikáře na stejně jako za doby učení.Vřesové) večerně (5 let) studovat Střední prů-myslovou školu v Ostrově nad Ohří, obor sdělo- Musím dát zapravdu Standovi, že se tu ta nor-vací a radiotechnická zařízení. Po absolvování malizace, díky bezva kolegům, ale i vedení,3. ročníku jsem měl tzv. SOV (střední odborné dala celkem v pohodě přežít. Samozřejmě, ževzdělání) a odešel jsem z Vřesové, kde mi ne- můj radikalismus, asi po tátovi, se občas pro- jevil, třeba v konfliktu s tehdejším ředitelem Do-dokázali zajistit odpovídající praxi v oboru sla- ležalem, kdy jsem odmítl vypisovat do materi-boproud, do studia tehdy Československého álů učňů, zda jejich rodiče byli vyhozeni z ko- munistické strany za osmašedesátý. DoležaloviMěsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 11
GÉVÉČKO 08 – 2. ročník – 2017/18jsem řekl, že perzekuci dětí za rodiče neuz- řízení mohli u mne udělat puntík v angažova-návám, neboť sám jsem si ji užil dost a že si nosti. Velmi oblíbené byly naše pravidelné tý-myslím, že padesátá léta by měla být už za denní projekce celovečerních filmů na interná-námi. Nic zvláštního se mi za tenhle postoj ne- tě, které jsem přenesl i na bramborové brigády.stalo, akorát jsem nikdy nevyjel s učni do Ju-goslávie, což mi ale nijak nevadilo. Stejně jako A filmová tvorba to byla, která mne nakonecStanda si nemyslím, že bych byl nějaký disi- z Ústavu odvedla do Prahy.dent. Nicméně, jak jsem již psal výše, těch 12 let méJinak na ty léta v Ústavu vzpomínám rád. Když druhé stáže na Ústavu mi bylo dobře a rád nabyl člověk iniciativní a byl ochoten pro svůj obor ně vzpomínám. Asi proto mi to do Sokolova po-udělat něco navíc, měl obrovské možnosti. Vy- řád táhne. Je fajn, že se s mými učiteli, Karlembudoval jsem tak v budově odborného výcviku a Standou, a poté kolegy, můžu opět scházetaudiovizuální učebnu spojenou s elektrolabora- nad tvorbou GV a s dalšími kolegy občas v Ko-toří a mohl jsem pro ni nakoupit jakékoliv špič- runě. Prostě, kde jste se dobře cítili, tam se rádikové vybavení, které jsem chtěl, a které bylok dostání. A bylo toho k dostání dost jako třeba vracíte.rolety na okna s elektrickým pohonem, elektric- (PpR)ky stahované plátno, projektor 16 mm i 8 mm,filmová kamera 8 mm na pořizování výukovýchsmyček, magnetofon pro jejich ozvučování, mo-derní měřící přístroje a mnohé další. Na foto-grafii vidíte mou tehdejší mladou postavu (kdety doby jsou) v oné laboratoři. Nevím kolik ne-placených přesčasových hodin mě to vybudo-vání učebny stálo, nepočítal jsem je, protožemě ta práce bavila. Vedl jsem také filmovýkroužek a vyhnul se jím různým socialistickýmsoutěžením. Točili jsme amatérské filmy a u ně-kterých i získali ceny na soutěžích, čímž si nad-JAK JSEM PŘESTAL BÝT ELEKTRIKÁŘEMN ení snadné stát se elektrikářem. Když třídnici za mnou do vinárny a ostatní potichu už četbou nezodpovědných fantazií J. opustí školní budovu. Kdo bude zadržen, tomu píšu 5.“ Pan ing. Foit, si do hodiny přišel přečíst Verna jsem se pro takovou kariéru roz- noviny, studenty zaměstnal čtením učebnicehodl, čekal jsem, že to bude snadné. Stačí sevyučit, nebo ještě lépe absolvovat průmyslovou a pololetí oznámkoval z jednoho výkresu. Jáškolu elektrotechnickou a bude. Z takového ale bohužel nastoupil na učňák a to je jiné kafe.omylu mě hbitě vyvedli všichni členové údrž- Bohužel jsem ale měl i jiné vzory, které měbářské elektro party, do které jsem po maturitě zřejmě zkazily. Ta hloupá ctižádost, být pokudnastoupil. Při své inteligenci jsem rychle pocho- možno nejlepším a nejchytřejším na světě a vpil, že škola neškola, jsem ucho, které prakticky nejbližším okolí, člověku nedá. I tak se mi jakonezná skoro nic. No, o tom někdy jindy. Po roč- učiteli odborných předmětů vedlo dobře. Dokudní praxi prolézání špinavých kabelových kaná- se kolegové elektro nezačali na Ústavu množit.lů, lezení po sloupech elektrického vedení a ba- Zda to byl strach o korýtko, či panská pejcha,lancování na vrcholku 4 m štaflí nad betonovou abych už absolvoval „nějakou“ tu vysokou ško-podlahou, mě konečně brali jako elektrikáře lu, prostě přihlásil jsem se. Jsa člověk poho-a svěřovali mi samostatné úkoly. Stouplo mi dlný, co se budu štvát, postačí „Pajda“ a na nísebevědomí a další 3 roky praxe ho utvrdily. Do Fyzika jako nejsnazší cesta. A zase jsem setřídy a za katedru jsem rozhodně netoužil. Ale spletl. Páni docenti Marek, Špelda a další městalo se. Však to bude brnkačka. Příklady něk-terých mých učitelů z průmky to jistí. Třeba pan z omylu o snadném studiu rychle vyvedli. Vzpo-profesor Prokop, ten část vyučovacích hodin mínám, jak jsem 3 dni před každou zkouškouzvládl dálkově, z vinárny „U dvou rytířů“. Vy- odešel se skripty do ústraní a 10 hod. se dvě-světlil nám: „Studenti, když se vyučující nedos- ma pauzami na jídlo, dřel, šrotil,vypisoval poz-taví na začátek do vyučování, služba donese námky a poznámky z poznámek, počítal pří- klady, abych na konci posledního dne pochopil,Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 12
GÉVÉČKO 08 – 2. ročník – 2017/18 jem. Život jde dál, musel jsem se poprat s touže nic neumím. Pro jistotu jsem si před zkouš- neoblíbenou fyzikou. Pomohla má tvrdohlavostkou zašel do kostela k dominikánům. S mou a jako příklad dvě osobnosti. Thomas A. Edisonvírou je to všelijaké, ale i pomoc shůry by byla a jeho heslo „Není důležité dělat to, co by sevítána. V apatyce jsem nekoupil. No ať už tak, nám líbilo, ale aby se nám líbilo co dělat mu-nebo tak, prolezl jsem všech 9 semestrů a od-promoval. Sice až ve třiceti letech, ale nešť.Otec, a hlavně matka na mé promoci zářili, ko-nečně první z našeho venkovského rodu. Zářiljsem i já, nevěda, že mi teď začnou potíže.Vedení školy totiž na mě začalo tlačit, abychtedy tu Fyziku začal učit, když už mám ten glejt.A to jsem teda zatraceně nechtěl. Ten rozdíl je síme.“ Tou druhou byl mnohem méně známýhrozný. Když jako odborník elektrikář vykládám Viktor Pichlmayr, učitel Fyziky na Bavorskémžákům v technologii o zjišťování a odstraňování Telekoleg Physik. Na jeho přednášky jsemzávad na el. pohonech, tak i ten nejhloupější čekal dychtivě každý čtvrtek podvečer několikadept ví, že tohle se mu bude hodit. A fyzika, let. Od něj jsem se učil jak názorně a srozu-třeba interference a polarizace světla? Stan- mitelně, pomalu a laskavě učit tenhle předmět.dartní odpověď: „To nebudem nikdy potřebo- Ne, že bych dosáhl kvalit jeho vzoru, to ani nej-vat.\" Neměl jsem takový předmět rád. Bohužel de. On mluvil do kamery, já občas do zvěře.našli se i tací kolegové, kteří si mé předměty Naučil mě ale tenhle předmět milovat, pro jehorozebrali. Mou technologii učil kolega, před logičnost a krásu. Proto jsem se smířil, že mís- to elektrikáře je (byl) ze mě fyzikář. Nakoneckterým bych v jeho vlastním zájmu uzamknul manuálně jsem být elektrikářem nikdy nepřes-i šroubovák. Jak pomalu jsem se elektrikářemstával, tak v Ústavu mě z oboru rychle vysypali. tal.Jen el. měření jsem si vybojoval, no možnákvůli práci navíc s opravou referátů nebyl zá- (StJ)APRÍL, APRÍLV dubnu máme spoustu významných dnů. a když se ještě v zrcadle trochu poznám, ještě Tak třeba Den vzdělanosti (založení Kar- významnější. Marně však v kalendáři hledám, kdy má svátek svatý Apríl, když jistě vím, že je lovy Univerzity), výročí Gagarinova oble- to prvního. A ne Hugo. U nás se vždy říkalo natu Země, i když mu v poslední době to prven-ství chtějí ukrást (prý přistál o 1000 km blíže, Aprila, na Serváce, na Martina, ap. tak jsem sinež startoval) atd. Taky má kamarádka a dříve ho od dětství zařadil mezi sympatické svaté.i kolegyně Ivanka má svátek (vše nejlepší). Os- Ale není a neexistuje. Mé představy zkorigo-tatně každý den, kdy se probudím, je významný vala Wiky. Ta říká: Již od 16 století den spojenýMěsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 13
GÉVÉČKO 08 – 2. ročník – 2017/18s různými žertíky a drobnými zlomyslnostmi. a velmi ochotně. Podobných žertů najde stálýSvátek vznikl údajně jako reakce na příchod čtenář v mých článcích ještě celou řadu. Na zá-jara. V Čechách zmíněn od r.1690. Ve Francii věr jeden ještě nepublikovaný. Stal se při do-se slaví připevňováním papírové ryby na záda jíždění vlakem na trati Cheb – Sokolov. Posti-netušící oběti. U nás posíláním pro komáří sá- ženým byl mistr OVc Otto Künzel, zvaný žákydlo, zaječí peří, či pro bublinku do vodováhy. „komenyk\". Člověk akurátní, jak se na pravého Sasa sluší. Ten při vystupování z vlaku zapo-No, co. Tak je to svátek zlomyslníků a posmě- mněl u okénka knížku. Což nepřehlédl jedenváčků. Ale má dlouhou tradici. Na vsi jsme z „kamarádů“ a knihu sebral. A majiteli nevrátil.slýchávali, jak někomu odtlačili žebřiňák do Následně byla rozehrána strategická partie „tyobecního rybníčka, nebo dokonce vynesli na Oto, já myslím, že tu knihu má asi průvodčí.\"střechu stodoly, namazali kolomazí sedací pr- Zavolej do K. Varů, tam ztracené věci ukládajíkénko v dřevěném domečku, hodili žábu do do dopravní kanceláře. Ota volal, pochopitelněholínek ponechaných na zápraží, či nařezávali bez úspěchu. Následně „kamarádi“ přispěchaliprkno lávky, nebo šprinclíky žebříku. Přešlo s další radou. Třeba má průvodčí tu knížkunám to zřejmě nejen do krve, ale i genů. Proto ještě u sebe a čeká až pojede s námi, aby ti ji vrátila osobně. „A víte, která to byla?“ No ta, codrobné zlomyslnosti pácháme rádi a nejen na má zuby jako veverka. A Ota hledal v kancelářidubnová výročí, ale průběžně po celý rok. turnusů, i v dopravní kanceláři v Chebu. Ná- sledně přišel smutně, našel jsem ji, ale knížkuO většině takových lumpáren jsem už psal. Ale nemá, prý ji ani neviděla. To se ho zželelo i au-zmínit se aspoň letmo musím, aby mi šéf torovi žertu a knihu mu vrátil. A Oto se svýmdovolil ten článeček použít do Bazárku. Mezi ty kouzelným echt německým akcentem pravil:laskavější patřil „výlet s kabelem\". Po sborovně „Fy plpci, já teď kvůli vám do dopravní kance-putoval ¼ m kousek silového kabelu s olově- láře nesmím, ani pro zpožděnku. Jen mě vidí,ným pláštěm a ocelovým opředením. Ten tajně vysvětlují mi, že knihovna je ve městě. Ale po-doplňoval aktovku nepozorných kolegů a nav- řádně se na nás rozlobit nedokázal.štěvoval jejich domácnosti. Často býval nošennevědomky několik dnů. Méně laskavé pak by- Někdy se člověk žertíky kolegů naštval, alelo od mého kolegy doplnění brašen kola (bi- když byly dobré, musel to uznat. Jak smutněcyklu) dvěma páry cihel. Stalo se v době po- teď v důchodu žiju. Vyvést někoho aprílem měpůlnoční, kdy jsem okolnostmi nebyl schopen už nenapadlo nejmíň 10 let. Až teď. Prona takový žert přijít a dřel se s nimi asi 10 km. všechny, co ode mě čekali, že konečně napíšuŽerty a la žebřiňák (viz výše) jsme transfor- něco rozumného, mám jen: Apríl, Apríl.movali do manipulací s automobily. Odnesení (StJ)auta do lesíku mezi stromy, nebo na schody dovchodu, tedy do míst odkud nebylo možno vy-jet, patřily k nejnáročnějším. Pomáhalo žactvoREINKARNACE ZAZNAMENANÉ NA PŮDĚ ÚSTAVU Motto: Nemyslete si, ona reinkarnace není žádná legrace. Budha i Platón tady udávají tón. Vítáme vás na ústavním place. Pokud by se na konci titulku objevil otazník a byla vyžadována stručná odpověď, mohlo by zaznít to ryze české „hafo.“ Jako, že těch reinkarnací na pů-dě Ústavu bylo dost. Že jsem měl nejdříve reinkarnovat mateřštinu? Přesvědčili jste mě. Sahám poKlimešovi a v levém sloupci na straně 599 informuji sebe i vás, že reinkarnace je rodu ženskéhoa některá náboženství jí rozumí opětné vtělení, vtělování, převtělování. Že tenhle proces fungujeu psů a že žádný pes tu není jen tak, jsem se dozvěděl v Cameronově knížce Psí poslání (upo-zornil jsem vás na ni v Šejkru loňském červnovém GV). A když mohou hafani, tak proč by nemohlikantoři? Nespokojil jsem se jen s Klimešem či Cameronem a jsouc vybaven (i když minimálně) ITgramotností, atakoval jsem Wikipedii. Dopadl jsem tak, že v tom mám guláš. Buddhismus, hindu-Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 14
GÉVÉČKO 08 – 2. ročník – 2017/18ismus, Platón a dokonce i Pythagoras, kterého jsem si spojoval jen se čtverci, tu nad odvěsnami tunad přeponou. Nahlédněte (atakujte) a dáte mi za pravdu. Do toho výše zmíněného guláše jsemod buddhistů převzal jejich šest sfér zrození, i když jsem si je pojmenoval po svém. Od hinduistůruče přebírám átman (moje já je nesmrtelné) a na Platonovi se mi líbí jeho tvrzení, že se musímepřevtělovat kvůlivá vnitřní nutnosti a morální očistě. Přiznávám, že trochu mě znejistila českálidová moudrost, kterou jsem do svého pojetí reinkarnace raději nezahrnul: „Kdo to umí, ten todělá, kdo to neumí, ten to učí, kdo to neumí ani učit, ten to řídí a kdo to neumí ani řídit, ten jdedělat starostu nebo hejtmana.“ Takže o reinkarnaci podučitele v ZŘ TV či Ř se nedočtete. A abychse nikoho nedotknul, soustředím se jen a jen na reinkarnace mého já (viz Platon).SFÉRA PRVNÍ – SFÉRA UMÍSTĚNEK elektrikářské třídy (Standa Link) na předotcov- skou stáž k postýlce svého prvorozeného (Bob)(pekelná) na tehdejší ubytovnu HDB vedle Šestistovky. Mé já je vedeno na Ústavu v kategorii učitel od-Mé první převtělení z průměrného studentíka borných předmětů elektro. Čas tohoto méhobudějcké průmky a jejího absolventa na hrdého převtělení je přímo nabit událostmi a drobnýmidržitele umístěnky. Na té je napsáno: Elektro- mezzoinkarnacemi. Díky Špetově zradě táboraúsek ČSD Děčína a je červen 1957. Do dalšíhopřevtělení mi zbývá šest let. Půltucet vyplněný míru a socialismu jsem krátce reinkarnován nařadou ajzboňáckých reorganizací, prodlouže- ZŘTV, abych po té co mi rodná strana uhnula (naštěstí) doleva, byl trvale reinkarnován na řa-nou VZS (berlínská krize) i ziskem hodností dového kantora určeného k odejití. A to nemlu-starší vozba (ČSD) a svobodník (VZS). Závě- vím o tom, že vlastně došlo k reinkarnaci celo-rem konstatuji, že jsem dobře udělal, že jsem společenské, ze sféry pražského jara do sférypůvodní sféru pekelnou přejmenoval na ne tak normalizační (a ta nám vydržela setsakramen-hororovou sféru umístěnkovou. Žádné peklo to sky dlouho). Celospolečenská reinkarnace evi-nebylo. Mé vzpomínky jsou nebeské. Děčín, dentně ovlivnila i moje osobní reinkarnace. Ne-Prostějov, Nymburk to jsou ty obláčky, na které dovedu totiž, jako v případě předchozích přev- tělení, přesněji určit čas ukončení mého pů-dodnes rád vzpomínám. sobení ve sféře hornické. Mám dokonce pocit, že v létech 70. a 80. Se moje nesmrtelné já po-SFÉRA DRUHÁ – SFÉRA ZAČÍNAJÍCÍCH hybovalo jak ve sféře hornické (zvířat) tak i téUČITELŮ (hladových duchů) následující čtvrté. Proto šup do sféry učitelů amaterů.Píše se září 1963 a já se podruhé převtěluji,aby mě to vydrželo další tři roky, do září 1966. SFÉRA ČTVRTÁ – SFÉRA UČITELŮVnutil jsem se na SPŠ strojnickou v Klatovech. AMATERŮ (lidských bytostí)Se znalostí kvalit svých byvších dílenských uči-telů jsem si drze řekl, že tohle zmáknu. Trochu To co umím určit celkem jednoznačně je mémě ovšem zaskočilo, že při mém nástupu jsem převtělení z učitele amatéra, byť vybavenéhose dozvěděl, že škole není zapotřebí učitele dí- certifikátem z doplňkového pedagogického stu-lenského, ale učitele elektrotechniky. Kostky dia pro učitele odborných předmětů na uči-byly vrženy. Naštěstí všichni ti páni inženýři ko- lištích, do sféry polobohů – certifikovaných uči-lem mne ve sborovně byli šroubkaři a studenti telů. Došlo k tomu léta páně 1983 po dálkovémneměli učebnice elektrotechniky. Všichni mě studiu aprobace český jazyk a dějepis na pl-přijali vlídně. V téhle škole jsem uspěl. Neuspěl zeňské pedagogické fakultě (práva se prosla-jsem v dálkovém studiu na VŠ v Plzni. Zahubila vila o dvacet let později). A zase šlo de factomě deskriptivní geometrie a matematika. Pokudto někoho překvapilo mne ne. Znám svoji kar- o dvojnásobnou reinkarnaci. Ze sféry lidskýchmu a ona zná mne. Podle zákona příčiny a ná- bytostí do sféry polobohů (proč jsem ty sférysledku je jasné, že se musím převtělit. Loučím přejmenovával, když to původní pojmenováníse s rodným městem i jeho Černou věží. Šuma- naznačující posun ze zemské hroudy na Olymp je rozhodně důstojnější, než od učitele amatérava se mi vzdaluje. k tomu certifikovanému, to byla ta reinkarnaceSFÉRA TŘETÍ – SFÉRA HORNICKÁ (zvířat) první a ta druhá od elekrikařiny k aprobaci hu- manitní. Přes takové pavědy jako třeba tlamo-Já jsem horník, kdo je víc? V téhle sféře při- logie, jak Standa pojmenoval fonetiku, kdyžstupuje k již zažitým oslavám a mejdanům na jsem s množením obrázků řezů mluvidel opru-Den učitelů (březen) nově i Den horníků. zoval v kabinetě před zkouškou u Klimeše.A hned v září 1966. Tohle převtělení jsem vzalz gruntu. Mé nesmrtelné já s sebou do Soko-lova přivezlo již ženatého muže, ale s ním i je-ho silně gravidní ženu. Už před vánoci téhožroku vysílám některé vybrané kluky ze svéMěsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 15
GÉVÉČKO 08 – 2. ročník – 2017/18 va smyslu až v říjnu 2015 – to vyšlo první číslo Gévéčka – po svém návratu z ašské emigraceSFÉRA PÁTÁ – SFÉRA CERTIFIKOVANÝCH (mám ji započítat mezi reinkarnace?), kamUČITELŮ (polobohů) jsem odešel zcela dobrovolně se začátkem no- vého tisíciletí (reinkarnace letopočtu), evident-Pokud jsem jako konec působení mého nesmr- ně nevěda co činím. Tak jsem vlastně stále natelného já v předchozí sféře datoval zářím půdě Ústavu – už o dva roky déle než půl sto-1983, znamená to, že jsem jako certifikovaný letí a za tu dobu jsem stihnul, a to počítám jenučitel (ten polobůh zní mnohem lépe) strávil ty důležité a osobní, celkem 4 zdařilé reinkar-sedm dlouhých let. Hubených nebo tučných? nace. V průměru tedy co 13 let to převtělení.Vzpomínáte na ten biblický příběh o Josefovi, Musíte uznat, že je to solidní průměr.Putifarce a tučných a hubených kravách, o kte- Největší radost mám z toho, že mezi abonentyrých se zdálo faraónovi, jak vystupují z Nilu? GV, ba přímo v jeho redakci jsou lidé, kteří takéDnes už je to jedno. Byl jsem stejně jako Josef perfektně zvládli technologii reinkarnace a já sepovýšen. Pamětliv již zmíněné staročeské mou- spolu s nimi mohu těšit na pobyt našich ne-drosti pomlčím o této své reinkarnaci (kdo to smrtelných já v olympské sféře bohů. A kdeneumí učit, ten to…) a skočím rovnou do sféry jsme se všichni naučili tak kvalitně reinkar-nejvyšší. novat? Jasně že v ÚSTAVU.SFÉRA ŠESTÁ – SFÉRA VYSLOUŽILCŮ A (KčS)ABONENTŮ (bohů)Mezi vysloužilce jsem se zařadil v pravém slo- Také reinkarnaceTroufalé doplnění (PpR)Zbylo tu místo a to nemá nikdo zodpovědný za sazbu rád. Dovolím si tedy Karlův mírně filosofickýtext, doplnit odkazem na dvě skladby, kdysi legendární skupiny CK VOKÁL, v jejímž čele stál Ladi-slav Kantor. Ty skladby jsou z osmdesátých let minulého století, kdy s CKV spolupracoval skvělýzpěvák Luboš Pospíšil. Myslím, že se skladby výjimečně hodí pod Karlův článek a to zejménasvými texty (od Ladislava Kantora) v mírně surrealistické rovině. Poslechněte si je pozorně a zej-ména tu TENHLE VÍTR JSEM MĚL RÁD. Je výjimečně dobře stereofonně nahrána ještě postaru, kdyzvukaři rádi zdůrazňovali levý a pravý kanál. Mělo to cosi do sebe. Takže, trochu oddechu a za-myšlení před další četbou GV: TENHLE VÍTR JSEM MĚL RÁD MOŘE ** 16Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov
GÉVÉČKO 08 – 2. ročník - 2017/18TROCHA HISTORIE NIKOHO NEZABIJEStálá vzdělávací rubrika Pavla P. RieseT ak tentokrát jsem si pro vás připravil historii trochu jinak a navíc spojenou s anketou s možností výhry hodnotné ceny. O co půjdenapovídá již níže úvodní titulek. Tak se soustřeďte a jdeme na to.ANKETA VIZUÁLNÍ ZNALOSTI MÍST KARLOVARSKÉHO KRAJEJ e to jednoduché. Projděte si níže uvedené nejméně 1000 Kč: Úložné prostory a jejich us- fotografie a určete, jaká stavba či prostor pořádání a Atlas světa. Pro toho, kdo uhodne se na nich nachází a ve kterém městě. nejméně míst, máme přichystánu cenu na do-Musí být zodpovězeny obě otázky. No a pak plnění znalostí Typy na výlety po Sokolovsku.stačí, pokud mi na můj e-mail: [email protected] Soutěžit samozřejmě mohou i redaktoři GV,napíšete č. fotografie, co je na ní a kde to je. kromě mne. Zkorumpovanost není v našich řa-Ten kdo identifikuje nejvíce fotografií, vyhraje dách zavedena, takže doufám, že mi věříte, ževelmi hodnotnou knižní publikaci, která mu bu- jím správné odpovědi neprozradím. Přiznámde předána při kolportáži v Koruně v květnu a se, že jsem hádání v anketě trochu znesnadnildokonce si bude moci vybrat ze dvou úžasně určitými výřezy ve fotografiích – to aby to hádá-obrazově vybavených knih (každá v hodnotě ní nebylo pro vás zase až tak moc jednoduché. 1 2 3 4 17Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov
GÉVÉČKO 08 – 2. ročník - 2017/18 6 578 9 10Těším se na vaše zapojení do ankety a na odpovědi na můj e-mail: [email protected]. Ti, co nemajíe-mail, mohou na anketu odpovědět hned v Koruně, nebo odpovědi zanést k šéfredaktorovi domůa on mi je přepošle. Výsledky ankety budou uvedeny v květnovém čísle GV. A jak jsem již uvedlvýše, cena bude vítězi předána na Roubínkovo důchodcovském pivu a kolportáži GV v Koruně a to15. 5. 2018. Pokud by se vítěz nedostavil, může si ji vyzvednout v Koruně ještě v červnu. Pozdějiu šéfredaktora doma.Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 18
GÉVÉČKO 08 – 2. ročník – 2017/18VENKOVANI PO LÉTECH (MNOHA) OPĚT V PRAZE(REPORTÁŽ PSANÁ NA ZASTÁVCE)T enhle mnohomluvný titulek si zaslouží bližšího vysvětlení. Začnu odspodu a základní faktum si nechám na závěr tohohle úvodu. Tak samozřejmě, že text, který vám předkládám a který sejistě vynasnaží, aby alespoň zdálky připomínal reportáž, nebyl psán na zastávce. Znáte to –marketing, titulek prodává. Proto parafrázuji tu mnohem slavnější (vzpomínáte na povinnoučetbu?) reportáž. Na druhé straně je pravda pravďoucí, že „po letech opět“ a to včetně numerálieneurčité – mnoha. Pokud bych číslovkou neurčitou měl nahradit určitou, tak bych musel (odhadem)napsat tak 20. Základní faktum: Venkovani v Praze, se opírá o holou realitu, která, datově upřes-něno, se odehrála 21. března 2018. Za abstraktní venkovany si dosaďte reálné investigativníredaktory měsíčníku Gévéčko StJ a KčS. Jako již tradičně startovní výstřel k nápadu zajet si „polétech (mnoha) opět“ do hlavního města, odpálil Standa. To když se v březnovém knižně měsíčnímBazárku zmínil o společných potulkách po pražských antikvariátech, které dostávaly (zcela výji-mečně) přednost před pražskými hospodami. S dojetím jsem pozvedl, ve chvíli kdy píši tyto řádky,svůj stařecký zrak od kompu k polici, ve které je pyšně seřazeno 14 svazků Československé vlas-tivědy vydané roku 1930 – pod protektorátem Masarykovy akademie práce, jak se píše na titulnímlistě prvního svazku. To byl totiž poslední antikvární kup v Dlážděné, při poslední společné školnívýpravě do Prahy. Záminka se našla vzápětí: souborná výstava Kamila Lhotáka v Obecním domě,ač z venkova, víme oba, kde ho v Praze najít. Ten Obecní dům, Lhotáka už bychom museli (bohu-žel) hledat v nebi. (KčS)PŘÍPRAVA VÝPRAVYK aždá výprava, natož retro, musí být řádně vhodnější roční období. Rozhodli jsme se pro připravena. Přeprava osob o souhrnném jaro. Jarní rovnodennost oslavíme v Koruněvěku více jak 150 let na vzdálenost (tam a zpět) a hned druhý den (ještě než se jaro stačí po-pomalu půl tisíce kilometrů není žádná legrace. kazit) vyrazíme. Potom určit nejvhodnější do-To vyžaduje systém. Nejdříve je třeba určit ter- pravní prostředek. Tady jsem měl obavy, žemín. Jako zdatní meteorologové a zkušení ces- s autobusem, natož žlutým, neuspěji. Standatovatelé víme, že musíme vzít v potaz co nej- se při výjezdu z domovské vísky potřebuje dr- žet alespoň jednou rukou glajzy. Nalákal jsem ho jednak na to, že u Jančury jezdí stewardky občas nehoře bez. Na mysli jsem měl služební brigadýrku, to jsem ovšem před Standou za- mlčel. Druhak jsem se zavázal, že opatřím jíz- denky tam i zpět a to v dostatečném předstihu, abychom už, jeden jako druhý, nemohli cuk- nout. Jako bonus, ovšem jen pokud se bude slušně chovat, jsem Standovi přislíbil i návštěvu muzea V+W u paní Medy na Kampě (doufám, že Pospíšil snad bude v Bruseli).Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 19
GÉVÉČKO 08 – 2. ročník – 2017/18PŘEDVEČER VÝPRAVY Probrali jsme 1. Zdravotní stav – lepší už to nebude, nikdyT ak tahle etapa práce na reportážním textu bude snadná. Jsem vycvičen v podávání není tak špatně, aby nemohlo být hůře.raportu o každém kolportážnímm dnu, který 2. Pasovali jsme, přesněji oba přítomní rytířipravidelně odesílám ještě večer po příchoduz Koruny domů. Tentokrát to nebude jinak. Abo- Béďa a Ota spolu s ředitelem Ústavu a takénenti dostanou pravidelnou potravu a já stejné rytířem Pavlem na Dámu rytířů řádu GVmenu zkopíruji do tohoto textu. Bůhví, jestli mé Marušku Demuthovou a svlažili tuto událostraporty někdo čte. A pokud ano, tak to během kapkou …měsíce, po kterém se mu dostane do ruky tahle 3. Pozvali jsme na:reportáž, rozhodně zapomene. Tady to je a. autorské čtení ZoO v sokolovskéTRADIČNÍ REPORT knihovně ve čtvrtek 22. 3. od 17:00,o dnešní kolportáži GV 06Omluvy a pozdravy b. oslavu Dne učitelů v Horňáku veZ buštěhradské postele, ve které dovádí s chři- středu 28. 3. od 15:00,pkou se omlouvá velmistr ŘRGV, také v posteli,ale v Kynšperku Jirka Roubas se zápalem plic, c. přednášku PpR v sokolovské Měst-Jirka Jelen údajně šipkuje v Alexu (poslali jsme ské knihovně ve středu 4. 4. 2018tam Hubajdu, aby zjistil, zda je to pravda. od 18:00.Přítomní vysloužilciNejdříve rytíři: Bedřich rytíř Radovesnický, Otarytíř Novák, Dáma ŘRGV Maruška Demuthová,Jiřinka Černíková, zbrojnoši: Milan Karafiát,Milan Mládek, Karel Klika, Miloš Hubáček, JirkaBeitl,Redaktoři GVZoO (D RŘGV) PjŘ(R RŘGV), StJ(R ŘRGV),KčSJe třeba dodatRozdáno 8 tištěných GV07 (díky PjŘ - RŘRGV)KONEČNĚ JEDEME nicí (pokud nepoužije vlastní auto). Nechtěl porušit tradici, tak u nás po včerejší KoruněS elfíčka, zvláště po ránu, to je moje. Vždy raději přespal. Proto také jsem ještě rozespalý, na nich vypadám jako imbecil. Na druhé spát jsme šli před půlnocí. Navíc cítím zdravot-straně mám radost z toho, že tentokráte na tom ní hendikep, dolní končetiny se nějak vymykajívydělal právě Standa. Riskuje se mnou návště- mé kontrole. Pražská dlažba se má na co těšit.vu metropole, kde už jsem deset let nebyl. Dou- Konec zbytečného přemýšlení, žlutý autobus je tady. fejme, že to přežije a Pohledná stevardka nám všem přeje příjemnou já s ním. cestu a hned se dožaduje zapnutí bezpečnost- Tady nás vidíte na ních pasů. Ještě, že Standa zapomenul to, co nástupišti číslo 15 so- jsem mu, pokud jde o stevardku, sliboval. Se- kolovského autobu- dím na 13. Nevadí, nejsem pověrčivý. Naopak sového nádraží (mohl jsem pln optimismu, věřím, že Pražáky nějak jsem napsat terminá- obelstíme a večer budeme zase v pořádku do- lu, ale proč se vyta- ma. hovat už na začátku) Řidič bravurně zdolal všechny čtyři kruháče, ve středu 21. března které mu dopravní inženýři nastavěli do cesty 2018 v 7:15 SEČ. a už se rozjíždí po D6. Pak, že Sobotkova vlá- Čekáme na příjezd žlutého autobusu pa- 20na Jančury, který vyjel z Chebu v 7:00. Standajezdí z Chebu směrem na východ jedině želez-Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov
GÉVÉČKO 08 – 2. ročník – 2017/18 kopec a je tu mostecká křižovatka, Hořovičky, Hořesedly. Konstatujeme, když vidíme zdevas-da byla všelijaká. Díky Ťokovi, máme kolem tované budovy, které ještě za komoušů sloužilySokolova dálnici. A stačilo tak málo: přepsat R jako občerstvovala, že čím blíž ku Praze, tak tona D. Most přes Ohři je na rozdíl od těch praž- tady vypadá jako u nás v pohraničí po válce.ských v pořádku a sjízdný a tak jsme ve Varech Krušovice a pivovar a vzpomínky na zastávkucobydup (píši dohromady, abych zdůraznil, jak při řadě zájezdů a exkurzí našeho skvělého Ús-to šlo rychle). Tu čtvrthodinu mezi Sokolovem tavu. Rabasův domek a už jsme v Řevníčově.a Vary jsme věnovali politické diskusi na téma, Obchvat pořád nikde, ale už prý začali. Snad tokdo nám asi nahradí paní hejtmanku, která si dodělají, až pojedeme zpátky. Strašecí a ko-(bystrá to žena) uvědomila, že poslancovat je nečně D6, ta opravdivá. Už je to jenom kousek.mnohem pohodlnější než hejtmanit. Necháme Kladno a Buštěhrad (Ahoj Pavle, co chřipka?)se překvapit. Vyjíždíme opět přesně načas (ti- necháváme vlevo, za Ráthovými Hostivicemihle soukromníci) a za chvilku už autobus šplhá šup na pražský okruh a už stojíme ne letišti.nahoru ke golfu. Profrčíme Andělku a před ná- Varští Rusové vystoupí a my jedeme po Evrop-mi se otevírá město veliké. Tušíte správně. ské do Dejvic. Hradčanská, na Letné odvracímSjíždíme do Hubáčkova. Zatím se na mapách hlavu od okna (pořád vidím těch 3:3 z derby,pořád vyskytuje jako Bochov. Zřejmě kvůli té které jsme měli správně vyhrát my, sešívaní).hloupé zvyklosti pojmenovávat ulice, náměstí Kachlíkárna a šup do tunelu. A už jedeme přesa místa (chtěl jsem napsat města, ale v tomto Vltavu, vpravo Hradčana vlevo Štvanice. Zakonkrétním případě…) po velkých osobnostech mostem u právnické fakulty doleva (co asi děláaž po jejich smrti. Oba chceme, aby Miloš přis- Vilda Mandlík, s kterým jsem sedával dva se-píval do GV ještě dlouhá léta a tak ten Bochov mestry, než mě vyrazili, v jedné lavici). U ÚVrádi překousneme. Za skly autobusu je sluneč- KSČ (už tam prý není) doprava, podjíždímený jarní den a tak vidíme za odbočkou na Žlu- magistrálu, mineme Karlínské divadlo, dopravatice placatit se v dálce Vladař a už sjíždíme mezi Negreliho a karlínská kasárna (Standaz Libkovičáku do Lubence. Přeme se o to, jestli tvrdí, že tady z něj odmítli udělat jenerála),Franta Aubrecht bydlel tady, nebo někde jinde. znovu doprava, závora a přistáváme na Flo-Než se dohodneme že ani jeden nic neví, obje- renci.ví se první chmelnice a je jasné, že jsme v Pe-trohradu. Neděste se, nejde o Leningrad. DalšíZ FLORENCE KOLEM MASARYČKY, ně ji podcházíme. Nespadla. Tak tohle Pražá-PŘES DLÁŽDĚNOU A HYBERNSKOU kům fakt nezávidíme. Dálnici středem městaK OBECNÍMU DOMU a Krndu jako primátorku k tomu. To je bonus se vším všudy. A z druhé strany ulice Na FlorenciP raha, vystupovat! Nevím jak Standa, ale já na to musí koukat studenti dopravní fakulty na Florenci přistávám po deseti letech. Je ČVUT. Po přechodu se přebrodíme na druhouto vůbec možné, že jsem tady nebyl tak dlou- stranu ulice a už zahýbáme do pravého úhlu zaho? Nezabloudíme? Ještě, že první kroky roh. Domy, podle kterých se posunujeme smě-z Florence vedou po Křižíkové (to byl ten ele- rem k Masaryčce by mohly být i nižší, námktrikář, také z Plánice). Vydáváme se na západ. (hlavně Standovi) by to nevadilo. S úlevou za- znamenávám, že vpravo se dá průchodem stá-Přes ulici vpravo zůstává Muzeum hlavního le ještě projít k Rozvařilům a do divadla E. F.města Prahy a před námi magistrála. Nebojác- Buriana (pokud se tak ještě jmenuje). Standa nedá jinak, že už dlouho neviděl žádný vlakMěsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov a tak pro klid jeho duše procházíme halou Ma- saryčky. Vlak tam stál. Pohoda. Vyjdeme ven, zvítězíme nad přechodem přes Hybernskou a jsme v Dlážděné. Povinnost zadokumentovat, že tam náš oblíbený antík stále je, trochu kom- plikuje šíře ulice, přes kterou to mobilem fotím. Standa je tam ještě menší, než je ve skuteč- nosti. Půlhodina strávená mezi knihami, co jsou mnohdy starší než my, nás opět přesvědčila 21
GÉVÉČKO 08 – 2. ročník – 2017/18 kračuje. Z Dlážděné zahýbáme vlevo, přechází- me Hybernskou, abychom byli blíže Lidovémuo tom, že čas je veličina relativní. Držel jsem se domu, kde už si asi Slávek skládá své věci dozpátky a tak mě to stálo jenom kilo (Velká kniha krabice od banánů. Odmítám Standům návrh,citátů v pěkné vazbě), zato v hotovosti a na mé abychom se tam zastavili, že tam Hamajda roz-pětikilo mi bylo vráceno pomalu kilo kovových děluje hafo ministerských fleků. Míjíme jedenpadesátikorun. Hned se cítím více spojen s ma- krám se suvenýry za druhým, dohadujeme se,tičkou zemí. Vítr mě neodfoukne. Pochod po- co je na druhé straně ulice, kde bývalo divadlo, asi dnes. To hotel hned vedle (Meteor) má štěs- tí, že je pořád hotelem. Standa se prsí, že tam byl kdysi ubytován. Rozradostněn tím, že na Prašnou věž a Obecní dům už málem dosá- hneme, mu pro tentokrát věřím. První etapu naší výpravy máme za sebou a jsme stále živí. Venku svití sluníčko, jakoby se stydělo, že ač je jarní rovnodennost (slavili jsme včera v Koruně) za námi, zatím to na jaro moc nevypadá. Pro dnešek mu odpouštíme.OBECNÍ DŮM A KAMIL LHOTÁK balony a lidé kolem nich. Nalezli jsme i portréty převážně malířových přátel, nově objevenáN ejen Miloš do Strakovky, i my do Obecního plátna a fascinovali se nejrůznějšími formáty domu vstupujeme hlavním vchodem. Ne- obrazů. Radost jsme měli i z toho, když jsme sevšímavě projdeme kolem kavárny (vlevo) a re- u některých obrazů dočetli, že jsou v majetkustaurace (vpravo) a už jsme u pokladen. Stan-da zakupuje vstupenky a nechá se poučit, ženaše cestovní pláště nutno odložit v šatně. galerií v Chebu nebo ve Varech. My venkovaniChápeme, že i šatnářka musí být z něčeho živa jsme pořád patrioti, přestože se to příliš nenosí.a uposlechneme. Malheur, alespoň pro mne, je Už se těším domů, doufám, že někde najdu Ba-to, že výstava je ve druhém poschodí. Hašler lon, křídla, vrtule, knihu, kterou jsem dostal jakokdysi opěvoval schody (malostranské) já je kluk (a skaut).dnes proklínám a ještě více doma, když zjišťuji,že fotky ze schodiště s námi dvěma v zrcadlech Na závěr jsme pro vás opsali:a mezi secesními kráskami jsem zaostřil takmistrovsky, že nejsou k použití. Všechno zlé je Kamil Lhoták (1912–1990), malíř balonů, mo-k něčemu dobré, tvrdí stará moudrost, alespoň derní techniky, periferií a sportu, ale také ilu-si více užijete balonů a autíček Kamila Lhotáka. strátor více než 400 knih pro děti i dospělé, bylMy jsme si jich užívali dosyta. Ať už byly umělcem samoukem. Jeho osobitý a dobře roz-z Francie a doby dosti nešťastné (1939, 1940), poznatelný malířský rukopis bývá charakterizo-nebo domácí provenience. A nebyly tu jen auta, ván jako pohled „okouzleného dítěte”. Inspiro- val se vzpomínkami na dětství, starými plakáty,Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov obrázkovými časopisy a atlasy. Kamil Lhoták 22
GÉVÉČKO 08 – 2. ročník – 2017/18 byl členem Skupiny 42, v níž se setkával s Ji- řím Kolářem, Janem Smetanou, Františkem Hudečkem, či Janem Kotíkem. Umělci této sku- piny se svými náměty zaměřovali na každo- denní život ve městě, jejich specifickým téma- tem se stala periferie, v níž nacházeli zvláštní poezii. Malíř Lhoták byl ve své práci velmi pro- duktivní, nebylo prý dne, kdy by nedokončil alespoň jednu kresbu či plátno. Všechny ole- jomalby pečlivě zaznamenával do soupisu ma- leb, který zůstal dodnes dochován a pomáhá znalcům s identifikací děl.PŘESUN OD LHOTÁKA K WERICHOVI plivnul na projíždějící lodě.Při jeho výšce velice optimistický nápad, prakticky nerealizovatelný.P ochod po trase Obecní dům, Celetná, Sta- Snad jen kdyby některý z četných umělců Kar- romák, Malé náměstí (tam bývalo železář- lova mostu (OSVČ) byl ochoten zapůjčit muství u Rotta). Karlovou rázujeme až na její ko- svoji židličku. Že by mu napadlo posadit mnenec, zmákneme přechod přes Křižovnickou a na židličku malíře nabízejícího portréty a ne-jsme na Křižovnickém náměstí. Zprava se na chat si mě zvěčnit, na to je příliš velký Skot. Prodíráme se výše zmíněnými davy stále smě-mne ze soklu dívá mnohem známější jmeno- rem na západ. Zdravíme Bruncvíka i jeho lvavec. Já živý (zatím), on už bohužel jen pomní- a ani jeden z nás si není schopen vzpomenout,kovej. Když tak vidím tu zakládací listinu KU, kdože ze slavných to bydlel v posledním patřetak mi napadá, co by asi řekl na akci Vyjdi ven. protilehlého domu s okny na most. Oba jsme toPochválil by pana rektora? Vstup na Karlův přeci věděli, jó stáří není procházka růžovýmmost střeží vedle Staroměstské mostecké věže sadem. Pozorujeme, jak se před jezem otáčídva černoši v námořnickém (jsou tak černí, že loď, na kterou se chtělo zvýše plivat, leč výšekdybych se nebál nálepky rasista, napsal bych plivajícího tomu zabránila. Konečně kýženénegři), holubář se cvičenými holuby, kteří se na schody na Kampu, já nohy ošoupané těsně podvás usadí podle vašeho přání a na druhé stra- kolena, Standa překvapivě svěží, omlouvámně žebrák s čepicí na dlažbě zvětšující dojetí sám sebe tím velkým věkovým rozdílem mezipsem na dece. Tuhle trojici zatím v našem ven- námi. Sestup proběhl bez úrazu, snad jen zá-kovském městě nemáme. Doufám, že dorazí bradlí muselo být vyděšeno z vřelosti méhoaž poté, co by k jejich vidění u nás, bylo zapo- stisku. Otevírá se přede mnou pohled, kterýmtřebí mé exhumace. každodenně nacvičuji doma před obrazem Kar-Plni optimismu zvládáme první metry Karlova la Uhera z roku 1932. Pojmenoval jej Hrnčířskýmostu. Nemyslete, není to nic lehkého. Turistic- trh na Kampě. Takže jsem trochu zklamaný. Pokých davů je tady více než hafo. Rád bych jim trhu ani památky, natož po hrnčířích. A já se takpoděkoval za návštěvu, ale čínština ani japon- těšil na toho pána co na obraze močí hnedština nepatří do mé jazykové výbavy. Standa sesune k pravému zábradlí, s tím, že by si rádMěsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 23
GÉVÉČKO 08 – 2. ročník – 2017/18 fyzikáři a nepoučuj češtináře. Důležité je, že jsme (konečně) na místě samém. Zahneme zau prvního stromu. Ale už jsem dost starej, roh (z jihu jsou pevnosti nejméně chráněné),abych věděl, že člověk halt nemůže mít všech- rozrážíme dveře s nápisem KLUB a hroutímeno. „Veni, vidi, vici“ vykřikuj a dodávám „už ji se u prvního stolku. Standu čeká čaj s rumemvidím“. Standa se rozhlíží, kdeže je nějaká ta (160 Kč), já abstinent dávám přednost matton-dvacítka (znáte ho), já mám na mysli Wericho- ce, kterou vylepšuji amoletou se salátem (163vu vilu. Když mu to vytýkám, drze opáčí: „Neza- Kč). To to pěkně začalo!pomenul si na Dobrovského? To by si modrýabbé nezasloužil!“. Zapomenul jsi na Holana,MICHAELA Z WERICHOVI VILY ních končetin. To já jsem si uvědomil, že jehoaneb závidíme paní Medě takové lidi fobie z výšek je krutá realita a respektoval jsem ji (vzhledem k jeho výšce). Zatím co já jsem seT a poslední věta z předchozí stránky by se pohyboval po vertikále, on si hověl v křesle, ve více hodila jako první na tuto stránku. Sem kterém údajně sedával pan Werich. Divím se,ovšem bez té ironie, protože tady to začaloopravdu pěkně. V recepci u pokladny sympatic-ká mladá dáma. Michaela. (Jméno jsme se od-vážili získat až dodatečně emailem z domova.) že mu to Arcimboldův Ruda, shlížející na nějKdyž viděla dva staré sešlé venkovské balíky z výše, vůbec dovolil. Znáte Standu a jeho oblí-projevila maximum empatie, což se kladně od- bené úsloví: drzé čelo, lepší než poplužní dvůr.razilo na výši požadovaného vstupného pro nás Zase mu to prošlo.oba (60 babek). A protože každý dobrý skutek Celou expozici musíme jen a jen chválit. Mo-musí být potrestán, vnutili jsme ji březnové Gé- derní vizuálno reprezentované řadou obrazo-véčko k prolistování, kde shodou šťastných ná- vek nabízejících oba pány v akci ve filmech,hod jsme mohli nalistovat stránku se skenem které natočili, spousta archivních fotografií jakpřebalu knihy her V+W. Ona si bude listovat z období Osvobozeného divadla, tak z pobytua my budeme komunikovat s těmito pány při V+W v Americe během války. Paráda. Pováleč-prohlídce expozice v bývalém bytě Jana Weri- né stýkání obou velikánů na domácí půdě tr-cha. Vzali jsme to důkladně. Od sklepa, máme valo bohužel jen krátce, ale pokračovalo povyřídit pozdrav od pana Golema, až na půdu. celý jejich život vzájemnou korespondencí.Tam Standa nechal vystoupat jen mě nic ned- U fotek Wericha s Horníčkem, jsem si uvědo-baje na stále se stupňující ochrnutí mých dol- mil, že už je to setsakramentsky dávno, coMěsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 24
GÉVÉČKO 08 – 2. ročník – 2017/18 ny, přestože my jsme byli u panajsem na ně jezdil do divadla ABC Vindobonou Wericha jen dva.z Děčína a hltal zašifrovanou kritiku režimu ve Konec, při kterémforbínách Balady z hadrů. Stejně tak jsem si nám Michaela za-u obrázků z Kata a blázna vzpomenul, jak jsem pózovala v pokla-vzal třídu maturitních večerňáků na tuhle hru dně s GV a vyžá-V+W do karlovarského divadla, abych se u ma- dala si jeho zasí-turity dočkal od studentky, která si vytáhla lání, nás ponoukáotázku České autorské divadlo, překvapivé od- k doporučení: ažpovědi. Ale to už je jiná story. Tak už to u ge- budete, milí abo-rontů bývá, že realita se prolíná se vzpomín- nenti GV, někdykami. Výhodou je, že si člověk více pamatuje to v Praze, nenechtepříjemné a zapomíná to méně příjemné. A jako si Werichovu viluvždy výjimka potvrzuje pravidlo. Hradní Miloš si ujít. A pozdravujteevidentně více pamatuje to méně příjemné. Michaelu, pokudBohužel nic netrvá věčně, hlavně to příjemné, bude v pokladně.bylo třeba pomýšlet na návrat do končin, kdejsme taková léta hájili svoji usilovnou prací hra-nici míru (a socialismu). A protože Standa jinaknedal, nechal jsem se jím portrétovat předpřekrásným Bornovým plakátem na Tři veterá-ZASE V PRAZE ANEB STRUČNĚJŠÍ POHLED Z MENŠÍ VÝŠKYK dyž jsem dostal e mail, že jedem do Pra- tam, co byla, snadno jsme se orientovali, a už hy na Lhotákovu výstavu, vrátil jsem se jsme byli ve známém antikvariátu. Vůně papíru, rázem do mladších časů, kdy jsem nad- starých knih i prach, hned jsme doma. Na sto-šeně vítal každý Karlův nápad a účastnil se. No lech uprostřed vyloženy „lapáky“ na peníze,každý, abych nekecal, ten, při kterém v Plané u stěn regály až do stropu. Nemusím nic, alena náměstí vytáhl ze země rouru s dopravní rád bych si pořídil Nefovo „Něco je jinak“. Aleznačkou a odnesl ji skoro až k benzinové pum- smůla . Police s písmenem „N“ začíná ve dvoupě, mi připadal poněkud přehnaný. Jistě by by- metrech nad zemí, nedosáhnu ani nevidím. Na-lo stačilo odnést jen tu kulatou plechovou ceduli víc na tu výšku už nápisy na hřbetech nečtu.a tu rouru nechat na místě. Omlouvá nás, že Stejně se nemůžem zdržovat. Tak nic. Hurá dočin se stal uprostřed noci, při návratu z hos- Obecního domu.pody „U černého medvěda“ a je už dávno (asi Lhotákovy motorky, auta, balony a nakonec i ty30 let) promlčen. Dále přiznávám, že cestuji ohrady na obrazech oba milujeme. Teď ještěraději glajzou, než busem. To je důsledek ne- nějaké nafotit do našeho článku. Karel se obá-rozvážných mladických cest autobusem do Bu- vá zákazu, ale mému přesvědčování, že ho za-dapešti a do Leningradu. Musím ale přiznat, že kryju podléhá. Práce se daří. Jen u posledníhodnešní Jančurovy žluťásky jsou naprosto jiné snímku zapne blesk (omylem?). Toho by sikafe. Také průvodčí jsou mladší a hezčí. Ško- všimla i mrtvola. A už k nám běží slečna dozor-da, že totéž nelze říci o mě. kyně. Nenápadně se odsouvám, jako že k soběA teď dumám nad klávesnicí, byvše Karlem po- nepatříme. Máme ale kliku. Zůstává pouze užádán abych o výletu cosi napsal. On však už domluvy, z budovy odcházíme po svých, ne-celou záležitost hezky popsal a já mu to mohu vyhozeni. Ani film nám z foťáku neberou. (cheleda zkazit. Ale slíbil jsem, tak teď přetrpte pár che).mých poznámek z úhlu mého pohledu. Nebyl Celetnou odcházíme na Staromák, přes Maléjsem v Praze dobrých 20 let. Vynechám-li pár náměstí dál až k mostu. Já v údivu pozoruji, jakpůldenních návštěv výstavy „MODEL HOBBY“, všechno je jinak. Místo obchodů pro lidi, všudepři kterých jsem z města nic neviděl. Na smí- obchody pro turisty. Místo knihkupectví, luxusníchovském nádraží jsem hupnul do krtka, na restaurace. Ze známých obchodů prodejny su-Letňanské ven a do haly. Po utracení peněz venýrů, klenotnictví, prodejny světové módy, tr-zpět v obráceném gardu. Tak teď bylo pro mě delníky. Čas oponou trhnul a změněn svět. Ne-(skoro) všechno nové. Už na Florenci jsem nic bo jsem trhlý já? My venkovští burani vidímenepoznal. Kde je ta šedivá kamenná zeď, co tu holt svět jinak (zřejmě nesprávně a tak i volí-dělá ten skleník s kancly a šaltry? Nějak moc me).volného průhledu. Většina budov je ale naštěstíMěsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 25
GÉVÉČKO 08 – 2. ročník – 2017/18 do budoucnosti. I když kdoví, zda ty dva pány (V+W) bude někdo za 50 let ještě znát. V du-Na mostě už je vše jako dřív. Davy cizinců, chu zdravím i kouzelnou recepční Michaelu,spousta pouličních (nebo snad pomostních) která je a jistě ještě dlouho bude nejlepší ozdo-umělců i ten pár rozkošných černoušků v bílém bou výstavy. Závěrem díky Černíkově cestovnínámořnickém, lákající na plavbu po řece, byl kanceláři, za to, že mě opět nadchla.parádní. Do kýčovité dokonalosti jim chyběl jennafukovací krokodýl a název řeky LIMPOPO. (StJ)Ale ani tak by mě nezlákali, když jsem viděl, jakplavba spočívá v tom, jak se lodi motají semtam mezi dvěma nejbližšími jezy. To na Něvě(řece v tom zaostalém Rusku) jsem na lodi ho-dinu putoval po kanálech Petěrburku. Ne vše,co je český, je taky hezký.No, jak jsme slezli po schodech na Kampu,nebylo co kritizovat. Davy lidí zmizely. Ve Weri-chově vile je klidný azyl pro staroušky, už notněuondané. Zotavujeme se v kavárně. Místní ce-ny jistě přežiju, zato doma si budu připadat jakoposlanec ve sněmovní kantině s grogem za28,-. Po nabrání sil jsem si ve sklepě potřásl ru-kou s Golemem, posadil se do údajného Weri-chova fotelu (velmi pohodlné) a zadoufal, že setak pěknou výstavu podaří zachovat a udržetFoto z Werichovy vily(PpR) Jako dokumentarista jsem si nemohl odpustit podívat se na netu, zda tam třeba není video-procházka Werichovou vilou, abyste mohli – alespoň takto – vidět to, co Karel se Standou. Protožena netu je vše, jak se říká, byla tam i tato procházka ve dvou dílech a kvalitně natočena. Ten druhýdíl vám naběhne automaticky po projekci prvního, máte-li dobře seřízený svůj PC. Tak se projdětepřes Karlův most, jako naši venkovani, Kampou a nakonec Werichovou vilou: Díl první (https://youtu.be/n-Mr87cKS3g) Díl druhý (https://youtu.be/EiD2XHqZLkg)Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 26
GÉVÉČKO 08 – 2. ročník – 2017/18 ŠEJKR JEMNÝ I OSTRÝ KULTURNÍ MIX GVJ sme přesvědčeni, že mnozí z vás jste se již stali pravidelnými čtenáři našich sice laických, ale o to upřímnějších recenzí, kterými jistě rozšíříte své kulturní obzory, popřípadě se necháte in-spirovat tím, na co se jit podívat do kina, čemu v TV a jakému televiznímu kanálu dát přednostpřed informacemi z bůhvíjakých kanálů, co přečíst za knihu a s čím se radši vůbec nezahazovat,ať již jde o divadlo, film, výstavu, koncert či literaturu. Přejeme vám hafo těch nejlepších zážitků(kulturních). (KčS) + (PpR)MŮJ DVAADVACÁTÝ JOHN GRISHAM: PARTNERA ž do té chvíle, než jsem po přečtení Grishamova Partnera ukládal knihu do knihovny, jsem se domníval, že tím mým úplně prvním Grishamem,kterého jsem přečetl, byla Firma. Nebyla to pravda. Bylo to Bratrstvo, vydanéuž v roce 2000, Firma se u nás doma usadila až v roce 2012, jako sedmná-ctá v řadě. Moje známost s autorem tak trvá už osmnáct let. A vždy ho přečtuna jeden zátah. A je jedno, jest-li má 550 stránek (Platanová alej, 2015), ne-bo jen 134 (Vánoce nebudou, 2002). Pokaždé se na jeho právníky těším.A nyní se už těším na Obchodníka, který právě vyšel. Že vám „mého“ Gris-hama doporučuji si přečíst, snad nemusím dodávat. Pokud jste v mládí čítá-vali Rodokapsy, budete doma, i když tyhle jsou sofistikovanější.Tady jsem pro vás okopíroval nakladatelskou nezemřel? Víc neprozradím. Přečtěte si Partne-anonci k Partnerovi ra sami. Stojí to za to.Danilo Silva vede prostý, nenápadný, samotář- P. S.ský život v malém brazilském městečku. Jehominulost však měla řadu podob. Před čtyřmi Poslední zprávy: Počet Grishamů se z 22 zvýšillety se jmenoval Patrick Lanigan a byl společ- na 25. Právě jsem si pořídil Obchodníka a Krá-níkem v prominentní firmě v Biloxi. Měl krásnou le advokátů a jako bonus dostal Grayovu horu.ženu a dvouletou dcerku a před sebou skvělou Obchodníka mám přečteného a mohu ho dopo-budoucnost. Jedné zimní noci však zůstal uvě- ručit hlavně ZoO). Celý děj se točí kolem knih,zněn v hořícím autě a zemřel strašnou smrtí. jejich prvních vydání a rukopisů. Lahůdka proKdyž ho pohřbívali, rakev obsahovala jen jehopopel. Ve skutečnosti Patrick potají sledoval všechny knihomoly.vlastní pohřeb. Potom zmizel. Za šest týdnů by-la odcizena mnohamilionová částka z bankov- (KčS)ního konta jeho firmy a od té chvíle nikdo ne-pochyboval, že Patrick žije. A někteří nepřestalidoufat, že ho najdou...A za sebe dodávámNašli ho. A mučili. A předali FBI. A převezli doUSA. A… opět krásný souboj skvělých práv-níků. Ve hře jsou stovky milionů dolarů, ob-vinění Patricka z vraždy – kdo to v autě uhořel,když to nebyl Patrick? Kdo je otcem Patrickovydcery, když on ví (na základě testů DNA), že onto není. Bude muset Trudi vrátit 2,5 mega(v dolarech), které ji vyplatily pojišťovny na zá-kladě Patrickovy životní pojistky, když vlastněMěsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 27
GÉVÉČKO 08 – 2. ročník – 2017/18NÁSLEDOVNÍCIV posledních letech se roztrhl pytel se spi- ukázala být důstojnou nástupkyní Flemingo- sovateli, kteří se rozhodli zvětšit prodejní vých thrillerů a v mé knihovně zůstane po boku úspěch svých výtvorů tak, že se prohlásí Doktora No, první bondovky mnou zakoupenéza duchovní dědice slavných a úspěšných au- na počátku 60 let. Napínavý příběh jak Bondtorů minulosti. Sice používají své jméno, ale zá- zachraňuje světový mír a britské zájmy ve fik-roveň využívají jména předchůdce, nebo aspoň tivní západoafrické zemi Zanzarin má všechnyliterární osoby jejich románů. Mě osobně je to náležitosti. Je napínavý, jsou v něm pletkyzatraceně proti srsti. Jak říká klasik: Je sláva s krásnými ženami, překvapivé zvraty a úspěš-otců špatný šperk pro syny, o to víc, že zde se ný konec. Prostě Bond, James Bond nezklame.jedná o osoby cizí, kterým je bližší citát: Pecu- Knihu vydala Mladá fronta v roce 2015.nia non olet, peníze získané jakkoliv, nesmrdí. Závěrem se omlouvám, že jsem nemohl napsatPro mě je taková snaha spíše zavrženíhodná, nic o knize Jirotkova pokračovatele Miroslavacož může nějaký malíř namalovat ženský por- Macka. Knihu Saturnin se vrací mnohými chvá-trét pod jménem MONA LISA, nebo zvýšit pro- lenou a ještě mnohejšími zatracovanou, jsemdejnost svých děl kopírováním stylu páně Bor- ještě nedostal do ruky. V naší městské knihov-nova, či Lhotákova? No co naděláš, svět chce ně se nachází pouze v elektronické verzi (E-být klamán a vše je dobré, když to sype. Mož- kniha). Tak jako džentlmen nepije whisky předná, že kopírovat obrazy (falšovat) je snazší, desátou dopoledne, tak český milovník knihnež knihy. nečte knihy ze strojku. A vyhodit tři stovky za zajíce v pytli se mé šetrné povaze příčí. ZvláštěJsa člověk zvědavý, nevynechal jsem možnost dnes (na velikonoční neděli), když v Kauflandu mají Božkovský rum za pouhých 85.-Kč.seznámit se s novými díly mých oblíbených sta-rých autorů. Začal jsem dámou Agatou Christie, Poznámka šéfredaktorovatedy jejími nejnovějšími detektivkami, napsaný- Pokud by se mi dostalo čestného prohlášení, že Mackovami paní Sophie Hannah. Do češtiny přeloženy Saturnina vrátíš ihned po přečtení, byl bych ochoten tohoVraždy s monogramem a Zavřená truhla. Mohu neuvěřitelného risku, že bych ti jmenovanou knihu zapůj-prohlásit, že to není ono. Napsat průměrnou čil. Byl bych ovšem nerad, aby se v tvé knihovně zaparko-detektivku dokáže každý dobrý spisovatel, kte- vala stejným způsobem, jako tvůj deštník v naší předsínirým uvedená autorka jistě je. V tom to ale není. t.j. od lednové kolportáže.Chybí projev osobnosti původního tvůrce, toněco charakteristického. Společné zůstává jento, že obě autorky jsou ženy. Žádná z uvede-ných knih tak nezůstává v polici s Agátinýmidíly, byly poslány jako dárky dál. Ještě hůře do-padly pokusy o znovuvzkříšení čínského histo-rického detektiva soudce Ti. Vlastním většinu(těch co vyšly v češtině) knih od Roberta Gulikaa nejen vlastním, občas si je opakovaně čtu,jako relax. Je to privilegium, které většina mýchknih nemá, je jich moc a času nezbývá. Protojsem radostně sáhnul po nových dílech Frede-rica Lenormanda, majících v každém názvuosobu soudce Ti. Přečetl jsem jen jednu, z těchdvanácti, co v češtině vyšly. Ty ostatní se musíbez mé pozornosti natrvalo obejít. To je vše-chno, co se k tomu dá říci. Nechci se tím hájit,ale v registru naší chebské knihovny jsou oz-načeny zelenou značkou, že jsou volné k půj-čení. To u nových detektivek bývá zřídka.Tak nakonec mohu dát kladné doporučení pou-ze pokračovateli lana Fleminga, jménemWilliam Boyd. Jeho kniha SOLO, na titulu ozdo-bená jako Nový román s Jamesem Bondem seMěsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 28
GÉVÉČKO 08 – 2. ročník – 2017/18Riesův samoobslužný KINOTVBAR starých i nových perelK inotvbar je samoobslužný v tom směru, že si jej může každý z vás udělat doma a prezentované dílo si budete moci stáh-nout z internetu na této adrese: http://www.hellspy.cz/ - stačí, kdyžse zde zaregistrujete a pomocí SMS uhradíte malý poplatek za sta-žení. Každý stažený film vás přijde na cenu cca 10 Kč, což je úžas-né.Pokud se nedá film najít či stáhnout na uvedené adrese, je zde dalšímožnost na jiném webu s názvem Ulož to: https://uloz.to/.P ro dnešek jsem se rozhodl zabrousit k ta- obrazovku a měli pokud možno připojenou lep- kovým malým, nikoliv však méně zářícím ší zvukovou aparaturu se subwooferem (baso-perličkám z oblasti hudebních vystoupení a kli- vou jednotkou) a nebo si nasaďte kvalitní slu-pů, které jsou do značné míry dokonale zinsce- chátka. Na zlepšení kvality obrazu nohužel ne-novanými představeními. Od samých počátkůmám moc rád dokonalou preciznost Ondřeje ní nic. Musíte vzít takovou kvalitu, v jaké byl na- hrán a tak je u některých videozáznamů lepšíHavelky v této oblasti. nechat je v malém okně.ONDŘEJ HAVELKA S JEHO MELODY Než zde ale ony klipy uvedu, dávám jeden od- kaz na záznam vystoupení Ondřeje Havelky &MAKERS, FILMOVÉ HUDEBNÍ KLIPY jeho Melody Makers s písní Stormy weather –A HUDEBNÍ PARODIEHavelka je u nás snad jediný umělec – o nikom Bouřlivé počasí, kde český text této písně uvádíjiném nevím – kdo dokáže u swingové muziky a potom také zpívá se sobě vlastní jemnourealizovat totální retro, že na koncertu máte nadsázkou.pocit přenosu do oné doby a to naprosto doko-nale. Napomáhají tomu skvěle okopírované do- No řekněte, umíte si představit, že některýbové aranže, choreografie, uzpůsobení zvuku dnešní zamilovaný muž by takto volal zpět svojihudebních nástrojů, skvělá angličtina a dobové lásku, která jej opustila? Co to bylo za dobu?!rekvizity. A k tomu navíc dokáže Ondřej Havel- Co to bylo za lidi?ka dodat velmi jemnou nadsázku s inteligent- Bouře zlá slunka jas mi zakrylaním humorem. nocí temnouStejné umí v oblasti filmu. Jeho černobílé vi- od těch dob, co nejsi již semnoudeoklipy jsou prostě dokonalé a okamžitě vás,téměř jakoby strojem času, přenesou do doby. padá jen déšť a sníh.Navíc v nich dokáže půvabně, a opět s lehkounadsázkou, kopírovat černobílou grotesku, jako V srdci mémtřeba v klipu Charlie, My Boy. Vyhledal jsem poslední rok nocí dnemVám šest videoklipů Ondřeje Havelky, kteréjsou jeho autorskými díly – včetně režie. Nemu- jen mne mrazísíte je tentokrát stahovat, stačí když si kliknete protože tvá láska mi scházína název klipu a už se můžete dívat. Jen jetřepa, abyste si jeho projekci přepnuli na celou a sní tvůj zpěv a smích tvůj smích sladký tvůj zpěv a smích.Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 29
GÉVÉČKO 08 – 2. ročník – 2017/18 6. Charlie, My Boy S tebou zmizel svět, No a na závěr jsem si pro vás připravil malý bo- jak vichry, když jej smetou nus. Ondřej Havelka dokázal také velmi dobře vystupovat v různých hudebních parodií a ob- vrátíš-li se zpět zvláště skvěle se doplňoval se Světlanou Ná- na skále růže vzkvetou lepkovou. Takže si dejme tři jejich skvělé kous- ky. proto též můj ret Tady například naprosto dokonale parodují zná- modlí se jen jednou větou: mou dvojici Moniku Avtleber a Klause Diete vrať se zpět světlo očích mých. Kopkeho v pořadu Sejdeme se na PrdlavceAle samozřejmě není nad podání Ondřeje Ha- z roku 1992.velky. Dejte si tedy Stormy weather – Bouřlivé Nádherným bonbónkem je jejich parodie ope-počasí přímo ze záznamu ZDE. retních výstupů, kterou nazvali Proč se na mneAle protože kinoTVbar je tu hlavně pro připomí- tak kasáš a byla realizována pro pořad Možnánání filmových a TV děl, tak pojďme k těm avi- přijde i kouzelník.zovaným hudebním filmovým klipům Ondřeje A do třetice jejich parodie na dechovkové duety,Havelky. zde v písni Budeme se brát. Kam se hrabe Eva1. Mě to tady nebaví s Vaškem se svou Bílou orchidejí.2. Beat me, daddy3. Děkuji, bylo to krásné4. Blue Moon5. Sám s děvčetem v deštiMěsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 30
GÉVÉČKO 07 – 2. ročník – 2017/18 KLIDNÝ KaČerP ravidelní čtenáři Gévéčka jistě ví, že rubrika „Klidný kaČER“ patří ke GV už hezky dlouho a přináší pro vás informace základního významu.Pravdou také ovšem je, že ne vždy se nám je podaří ověřit do té míry, aby-chom byli ochotni za ně strkat pracky do ohně. Ovšem v době, kdy se fej-kňůzy běžně a skoro každodenně vyskytují ve všech špičkových světovýchmediích, jistě pochopíte, že nemůžeme stát jen opodál. Jsme přece takéšpičkové světové medium. A co tady dělá Winston jako živý? Pouhopouhýmarketing. Titulek prodává. Jistě znáte jeho údajný výrok o statistice:NEVĚŘÍM ŽÁDNÉ STATISTICE, KTEROU JSEM SI SÁM NEZFALŠOVALK do se zajímá, ať o Winstona nebo o sta- sem tam také někdo natáhne brka. Za tu tistiku dobře ví, že ten tučně vysázený zmíněnou čtvrthodinu 1 673. výrok v titulku, je přímo prototyp fejk- Elektrikáře mezi námi by mohlo zajímat, žeňůzu, jehož autorem je člověk rovněž známý. během té čtvrt hodiny se spořebovalo 4 040Adolfův ministr propagandy Pepík Goebblesů. MWh elektrické energie.Těm bystřejším z vás už je jasné, že dnešní Co vám mám povídat. Podívejte se sami. ŽeKaČer se chce věnovat statistice. Ale ani ti nej- máte v ruce jen papírové GV a nejste příslušněbystřejší neví, že popud přišel z Třeboně od HW a SW vybaven, takže ho nečtete v digitálníFányho, a že jím byl mail, ve kterém bylo nap- verzi? Vaše chyba. Ale že jsme humanisti, taksáno: „To je cvrkot…Cóó?“ a odkaz na Worl- vám jako léčivou náplast nabídneme citát panadometers. Snažil jsem se Fányho přesvědčit, W. S. Churchila (zaručeně pravý), když už tadyaby se tématu zmocnil a vyprodukoval něco tak máme ten obrázek a slavíme 100 let založenískvělého, jako bývaly jeho Nedělníčky otiskova- Československa.né v předchůdci GV „veČERNÍKu“. Dopadl Kardinální tragédií byl úplný rozpad rakous- ko-uherské monarchie, rozbité na základějsem jako obvykle a tak se musíte spokojit Saintgermainské a Trianonské smlouvy. To-s mým neumětelstvím. to přežívající vtělení Svaté říše římské umo- žňovalo po staletí společný život, přinášejícíZmíněný web, který najdete ZDE vám vnucuje výhody obchodu i bezpečnosti, celé řaděvelké množství statistických dat v reálném čase národů, z nichž ani jediný neměl ve svéa v řadě odvětví, mezi jinými například: ener- době sílu ani vitalitu čelit sám o sobě tlakugie, vlády a ekonomika, společnost a media, jí- znovuoživeného Německa a Ruska.dlo, voda, životní prostředí, zdraví a v nepo-slední řadě i statistická data o světové popu- Trianonská smlouva1920laci. A právě ta mě nenechala klidným, přestožesi při psaní textu pro tuhle rubriku vždy berukostým klidného kaČera. Fány měl s tím cvrko-tem totiž pravdu. Až se připojíte na mnoudoporučený web, budete zírat stejně jako já. Za tu čtvrthodinu mého bušení do klábos- nice totiž, alespoň to tato statistika tvrdí, přibylo ve světě dalších 4 005 lidí k těm původním 7 610 753 990. Máme štěstí (ne však ti ve statistice), žeMěsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 31
GÉVÉČKO 08 – 2. ročník – 2017/18 MÁŠ-LI COSI NA DUŠI, SVĚŘ SE TETĚ ILUŠI ANEB NA MAJÁLES PO 50 LETECHPamatujete? Dopisy pro Sally… Máš-li cosi na duši, svěř se strýci Artuši… Dopisy čtenářů…či přelomové Volejte řediteli…Tisk je nejstarší hromadně sdělovací prostředek, nebo-li médium, a na rozdíl od některýchmladších, jakým je třeba film, umožňuje zpětnou vazbu… Nebo-li, můžete mu nadávat, lát,spílat… a on se může pokoušet bránit, nebo ho můžete chválit a on si může tahat tričko…I naše zcela mimořádné médium GV hodlá možnosti zpětné vazby využít a reagovat na vašepodněty, přání, poděkování, žádosti o dementi či pohrůžky soudním řízením…Redakci GéVéčka, k rukám tety IlušeVážená redakce,pod vlivem rychle propuknuvšího jara a s ním související nové mízy v ještě ne zcela stařeckém tělejsem si chtěl zavzpomínat na mládí a tradiční Majáles nejen pasivně, jen tak v křesle se zažloutlýmalbem na klíně, ale také aktivně v průvodu svého tak milého Ústavu. Prohledal jsem tedy všechnyinternetové noviny a našel aktuální pozvánku ve znění:Ve čtvrtek 26. dubna 2018 se od 17:00 v MDK Sokolov koná náš tradiční studentský MAJÁLES2018. Průvod masek vychází v 16:30 od budovy ISŠTE. Přijďte se svými třídami podpořit tutomaškarní veselici. Pro členy SPIŠ a účinkující vstup zdarma (vstupenky nutné vyzvednout pře-dem), ostatní si mohou zakoupit vstupenky za 50 Kč přímo u Mgr. Brychtové, kabinet č. 1518,nebo na místě v MDK Sokolov v den konání akce.Účinkující kolektivy je třeba organizátorům nahlásit do 20. dubna 2018. Dle zavedených zvyklostízískají nejlepší masky jednotlivců, učitelů a třídních kolektivů – kromě diplomů – i „sladké“ odměny.Čeká Vás také překvapení. Těšíme se na vás. Za tým organizátorů ZUBRNeprodleně jsem se tedy přihlásil jako účinkující, abych jednak upustil výše zmíněnou mízu a je-dnak se vyhnul placení vstupného a spojil tak příjemné s užitečným. Když jsem organizátorůmzodpověděl všechny registrační, veskrze osobní otázky, bylo mi sděleno, že já už masku mítnemusím a patřím prý mezi ty, kteří jsou jako masky registrováni automaticky.Tak nevím, mám se radovat, nebo je to nějaká forma příkoří až diskriminace? Váš věrný čtenář MilošVážený čtenáři Miloši,sám zmiňujete panující jarní náladu, berte tedy i tuto situaci pozitivně, nepitvejte a netruchletea buďte rád, že se s vámi jako s kategorií na akci s názvem STUDENTSKÝ MAJÁLES vůbec ještěpočítá. V případě výhry „sladké“ odměny vezměte prosím v úvahu aktuální hladinu cukru a cho-lesterolu ve svém ještě ne zcela stařeckém těle! Vaše teta IlušeMěsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 32
GÉVÉČKO 08 – 2016/17 HLÁŠENÍ ŠKOLNÍHO ROZHLASU aneb „kdo chce vidět Idiota, ať se dostaví do ředitelny“MMaajjáálleess,, ttoo jjee mmaallýý pplleessV idím-li každé jaro vlétnout do dveří ředi- Příběhy jsou důležité. Dávají smysl, když víte, telny Zuzanu, pak vím, že bude Majáles. nebo vám pomohou vědět. Ten klidný a veselý studentský pozdravlétu, svátek všech zamilovaných. Dovádivé od- Vše se odhalí na velkém sále městského růžo-poledne a rej masek. vo-kulturního zařízení. Tam se začne v rytmu disca, zdálky zblízka rozpoznávat, kdo a kolikTo všechno z naší Zuzany samozřejmě nečiší. věnoval času přípravě. Pečlivá porota zkuše-Prvních pár startovacích vět je takřka nesrozu- ných a neúplatných sympatických masek, podmitelných, jako by z kmene ugrofinských jazy- kterými se skrývají známé a populární tváře pe-ků, ale pak se chytnu. Ono překotné a emotivní dagogického show businessu, skládá střípkyZuzaně svědčí a mě přesvědčí. Už je zase ve jarního varieté. Občas přimhouří jedno oko,hře, na své májové kře. zřídkakdy obě. Po sále poletují i Sokoli, tedy Sokolíci. Veselí má tedy několik forem.Vždy se těším na ten svist kulturně-společen-ské sekyry, který rozetne májovou atmosféru Je jaro, co dodat. Slušelo by se zavolat Hynku,veselí a pomalu se blížících prázdnin. Viléme Jarmilo.A je to ve škole znát. Hloučky chlapců i dívek U nás na jaře voláme Zuzano, Renato, Zuzano,švitoří na tajemné téma. Vyučující potajmu uk- Karle, Lucie, … a všichni, kteří jste schovanírajují ze svatých pětačtyřicetiminutovek, aby vy- mezi řádky.hověli plíživému zájmu svých svěřenců. Taneč-ní formace se schovávají za šatní skříňky, aby Většina z Vás má pravdu v tom, když postrádáv rytmu poťukávajících špiček balerínek, napl- koně. Na něm krále Majáles, s žezlem a místonily svá přání a splnily očekávání přinášející jablka, s půllitrem piva. Jaro má přeci hodněúspěch a věcné ceny. I město se chystá, když podob, a co teprve léto. Naše podoba je trochumáme Majáles. Přípravu rozhodně nepodceňu- bláznivější, malá, ale naše.je. Čistící vozy bručí ulicemi, kudy povede hadpestrobarevných masek, zimní výbava je mě- Líbilo by se mi, kdyby ony studentské Majáles,něna za tu letní a žárovky vánočních hvězd se byli fórem všech středoškolsky smýšlejících,pomalu začínají schovávat za pučící větve stro- napříč městem. Bylo by to veselejší, větší, bláz-moví. A co teprve v den D, tedy ne M. Mávat nivější, ale ne jenom naše.nám budou i listy ztepilých lip a růžovo-rudě vy-hlížejících sakur. A jak to bude letos? Těším se. Zase, ale to já tak prostě mám. Asi to zase ošidím nějakouVe dvou řadách přihlížející davy nadšených di- hodně nezajímavou maskou. Jednou jsem bylváků. Dole lidé, velcí a i ti malí, nahoře vrabci, s helmou na hlavě za zedníka, podruhé s flit-kosi, špačci a všelijaká opeřená drobotina. rovým kloboučkem za blbce. Zkusím alespoňSnad jsem na někoho nezapomněl. Aha, já hla- dvě rekvizity a za deset let pak mohu být kom-va šednoucí a téměř prostovlasá. Zapomněl pletní. Ono mít každou botu jinou chce takyjsem na to důležité. odvahu.Na princezny, zdravotní sestry. Klauny a upíry. Zvu jménem Zuzany všechny, ale úplně všech-Kovboje, pohádkové postavy v doprovodu leh- ny na jedno zajímavé a veselé odpoledne.ce pomalovaných spolužáků. K tomu vatovanázvěř a podivné figurky mapující staletí příběhů. U aparátu byl Pavel Janus (PjŘ)Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 33
GÉVÉČKO 08 – 2016/17 KONEČNÍK aneb NA POSLEDNÍ STRANĚ vyhrazeno pro pana šéfredaktoraNEJSOU LIDI, nebo alespoň ti, co by občas přispěli do GV 34S lyšíte to všude. Nejsou lidi. Tedy alespoň ti, co by chtěli pracovat: jako řidiči MHD, jako prodavačky, jako svařeči, jako pediatři, jako… Středula křičí, kdybyste je pořádnězaplatili… Andrej to chce řešit dovozem z Ukrajiny, Anděla námnabízí přebytky z Německa, ty zase nechce Tomio. Jak z tohoven, neví ani Stohoven.Vypadá to, že pláči na špatném hrobě. Gévéčko má stabilní re-dakci (5 kousků), dokonce genderově skoro vyváženou (2 ženy+ 3 muži, zatím žádný transsexuál) dobře placených a plně kva-lifikovaných skoroprofesionálů (všichni jsou absolventi VŠ).Rozhodně nejsem ochoten vyplácet stotisícové náborové přís-pěvky jako policie. Problém je jinde. Chybí nám externí spolu-pracovníci z řad vysloužileckých absolventů. Evidujeme 45 abo-nentů sokolovského okrsku, další máme v Budějcích, Klatovecha jednoho dokonce v Kalifornii (Filda).Udělal jsem si stránkový audit dosud vydaných GV (zatím 26čísel od října 2015 do března 2018) a tak vím, že jsme vydalia do rukou abonentů zaslali (ať již digitálně nebo v papírovéverzi) celkem 881 stránek textů a obrázků. Externisté se zas-loužili o celkem 108 stránek (cca 12,5%). Evidujeme celkem 15externích autorů z řad vysloužilců Ústavu a další tři mimo Ústav.Pochvalu si z domácích zaslouží především Hubajda (25 strá-nek) a Kytka (15 stránek). Chápeme, že Vašek Ret (14) a ValdaVirt (10) v tomto ročníku absentují a čekáme na jejich rytířskéznovuzrození. Mezi solidní průměr patří Helena Heraků (5), Ji-řinka Černíků (6), Jirka Skála (5) a Vladimír Pivnička (5). Ti os-tatní se zastavili na jedné nebo dvou stranách kdysi v dávnéminulosti. Nově jsme zaregistrovali v letošním březnu Jirku Bei-tla (3). Čest Klatováků hájí jen Majča Míková (6) a o jedné„jihočeské“ stránce Fíka v minulém čísle snad není třeba hovo-řit.Tyhle dva fialové rámečky nepovažujte prosím za vyhrožování,jen chceme připomenout, k čemu jste se sami, zcela dobro-volně, zavázali – dodávat své texty GV stále, pořád, furt, až dokonce života. Tak se prosím polepšete a opravdu PIŠTE, PIŠ-TE, PIŠTE. Když vám kdysi V. I. L. říkal… učte se, učte se, učtese, tak ho většina z vás poslechla (důkazem jsou vaše indexykdesi pečlivě uschované). A to byl, prosím, diktátor, tak pročvám to najednou nejde u demokratů, co??!! Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov
VZPOMÍNKA NA MILOŠE FORMANA 18. 2. 1932 Čáslav, Československo 13. 4. 2018 Warren, Connecticut, USA Za těch několik dní od odchodu Miloše Formana do filmařského nebe, bylo o něm, zcela oprávněně, napsáno, řečeno a uvedeno tolik, že bychom jen obtížně hledali, co dodat. Prostě odešel jeden z největších světových filmových režisérů, českého původu, který za filmovou režii získal 2 Oscary (celkemjeho filmy těch Oscarů zíkaly 13), 3 Zlaté globy, Zlatého medvěda, Cenu Britské filmové akademie, Křišťálový globus a tím výčet cen zdaleka nekončí. Rozlučme se tedy s Milošem Formanem jako s člověkem (jako s režisérem netřeba, neboť jeho filmy tu s námi budou stále) jehosarkastickým ironizujícím humorem, kterým byla jeho díla pověstná a kterým se uměl podívat i sám na sebe. Miloš Forman v originální upoutávce na 43. ročník filmového festivalu v Karlových Varech Zde klikněte pro více informací o tvorbě Miloše Formana
PŘED LETY JAKO DNESISŠTE SLAVÍ MAJÁLES.JE TU HAFO DŮVODŮPROČ SE PŘIDAT K PRŮVODUA SLAVIT MAJÁLES ČTVRTEK 26. DUBNA 2018GÉVÉČKO č. 8/2017-18 – měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov – vydáno v Sokolově v restauraci Koruna – 17. 4. 2018 V 15:00 SEČ
Search
Read the Text Version
- 1 - 36
Pages: