Kompletní, nově doplněná kronika i s obálkou PDF

Návrh čekárny jsem zpracoval sám, měl jsem ho již promyšlený. Při mých cestách po republice jsem si všímal čekáren a chtěl jsem, aby byla krytá vzhledná, dala se dobře a jednoduše udržovat. Nakreslil jsem ji, postavil jí tatínek za mé pomoci a pana Mynaříka. Obložení zase provedl, kdo jiný než Jožka Kyjovský. Také jsem si dal záležet na vybavení. Nakreslil jsem pevný stůl, také lavice a obložení, a to vše z buku. Vše zhotovili ve stolárně a přesto, že vybavení bylo často demolováno, tak část slouží dodnes. I když stojí čekárna 50 let, tak je stále pěkná. Byl také dokončen parčík před domem Žofie Grmelové č. 33 kolem obecní pumpy. Během roku byla také zbourána stodola u č. 95 (Hynšt Tomáš) ve které bývala opravárenská dílna a sutě odklizeny. Silnice přes celé Vysočany byla nově vyasfaltována a při této příležitosti se podařilo pokrýt asfaltem hodně místních komunikací. Rok 1974. Hned na jaře se zase pokračovalo ve výstavbě obce. Byl dokončeny poslední úpravy čekárny a u ní zřízena jen jedna zastávka autobusů. Také autobusy, které se otáčely u zastávky u Hynštů, musely parkovat garáží a tam se musely zajíždět také otáčet. Místní JZD poskytlo část budovy u kulturního domu pro zřízení Mateřské školky. Byl to dar dobré vůle, obec to potřebovala. Začalo se s úpravami nutnými pro povolení provozu Mateřské školky. Prodloužily se také veřejné kanalizace u dvou úseků a To: Od č. 27 (Ladislav Mynařík) až po č. 100 (Stanislav Kala). Od č. 38 (Nečas Miloslav po č. 90 Ladislav Mynařík. Také v Housku se pokračovalo na dalších úpravách. Prostranství pomníku padlých bylo celé upraveno. Terén byl urovnán, oset travou a osázeny růže. Před pomníkem byl vybudován chodník lemovaný kamennou zídkou. Také bylo pokračováno v budování dalších chodníků. Na místě autobusové zastávky byla vybudována pěkná zděná a prosklená čekárna. Rok 1975 Hned na počátku roku pokračovaly práce na úpravě a dostavbě Mateřské školy. Zdárně se všechno podařilo do oslav 30. výročí osvobození naší vlasti sovětskou armádou. Oslavy otevření se zúčastnil předseda ONV Josef Přibyl. Po dokončení prací na mateřské škole upravovali si občané vlastními silami sběrné jímky u kanalizací, které byly položeny v předešlých létech. Na jímky byly uloženy litinové rošty. V listopadu bylo započato s budováním ústředního vytápění kulturního domu. Bylo nutno rozšířit průduchy komínu a také ho zvýšit. Byla to složitá práce, ale důchodci brigádníci to brzy zvládli. V prostoru pod jevištěm byl umístěn litinový kotel, který vytápěl sál, šatnu, klubovnu a sociální zařízení. Druhá kotelna byla vybudována v prostorách vedle mateřské školy, kde také musel být upraven komín a byl tam osazen druhý litinový kotel, který vytápí mateřskou školu, pohostinství, prostory NV a obřadní síň. Starosti, které jsem měl se zajištěním topení, byly velké. Litinové kotle se v té době nedaly sehnat. Zase jsem musel několikrát jednat v Bohumíně, než se mi podařilo je zajistit. Se zajištěním instalace topení mi pomohl František Útrata, který sehnal odborníky z Královopolské strojírny. Ti to ale nedokončili, protože chtěli velké peníze, které jsem jim odmítl dát. Dokončovací práce potom provedli naši odborníci. Byla to velká, ale záslužná akce. Moc se mi do toho již nechtělo, protože jsem měl hodně práce v zaměstnání. Ale blížila se plesová sezóna a já jsem měl špatné zkušenosti z plesu na začátku roku. Šli jsme s manželkou a kamarády na ples do kulturního domu. V pravém rohu byla kamna a pod jevištěm byl vháněn teplý vzduch do sálu. Venku mrzlo a v sále byla zima. Bylo nutno se hodně zahřívat rumem a svařeným vínem. Ženám ale byla stejně stále zima. Tak jsem se přeci jenom rozhodl, že do toho půjdeme. V práci jsem si zavolal projektanta technologických zařízení Ing. Karla France a řekl jsem mu, že odpoledne pojede se mnou do Molenburku, prohlédne si sál kulturní dům a mateřskou školu a zhotoví projekt na ústřední vytápění. Dal jsem mu povolení dělat externí projekty a brzy byl projekt hotov. 101

Ještě dvakrát po instalaci jsem ho vzal do Molenburku, aby provedl nutné seřízení topení. Podařilo se a topení bylo do konce roku instalováno a uvedeno do provozu. V tomto roce bylo odpracováno na investiční výstavbě 2.562 brigádnických hodin a na neinvestiční výstavbě 5.600 hodin. Zdá se to neuvěřitelné, ale tak to ve skutečnosti bylo. Z naší školy odešel dosavadní ředitel Alois Blažek a na uvolněnou funkci ředitele nastoupil Miroslav Štěpánek. Rok 1976 Bylo upraveno prostranství před samoobsluhou Jednoty, u Mateřské školy byla vybudována nová odpadová jímka. Během roku byla také provedena rekonstrukce elektrické sítě v obci, která byla velmi potřebná. Součástí rekonstrukce byly také provedeny nové domovní přípojky a nové zářivkové osvětlení. Volby do nového NV byly zahájeny 22.10. ve 14 hodin nejstarším 97letým občanem naší obce panem Františkem Nedomou. Ve volbách do nového obecního zastupitelstva jsem sice kandidoval, ale jenom jako člen. V zaměstnání jsem měl velmi mnoho práce, protože velké i malé podniky v republice požadovaly modernizaci řízení, a to Metra Blansko dodávala a projekty se zpracovávaly v mém odboru. Měl jsem několik projektů na Slovensku, začala se stavět cementárna Mokrá, velmi důležitá a rozsáhlá stavba na výrobu cementu a práškového vápna. Zpracovával jsem na tuto stavbu projekt, který vyžadoval mou častou účast na stavbě. Začali jsme v projekci s přípravou projektu pro jadernou elektrárnu Temelín. Musel jsem kvůli tomu několikrát do Sovětského svazu. Také se nám podařilo získat projekt na elektrárnu v Egyptě, který jsem také zpracovával a musel jsem tam delší dobu pobývat. Další takovou zakázku jsme získali v NDR, kde se stavěla velká továrna pro zajišťování požadavků armády. Také tuto zakázku jsem zpracovával a také vyžadovala pobyt v NDR. Po několika létech jsem převzal funkci obchodního náměstka, která vyžadovala stálé cestování nejen v republice, ale i po Evropě. Po čase jsem se stal podnikovým ředitelem Metry Blansko, a to jsem již byl plně vázán v podniku. Od roku 1977 jsem se z těchto důvodů na budování obce již mnoho nepodílel. Vysočany v zimě 102

Tak vypadal pohled od kovárny ke kostelu z roku 1972. Kaštan ještě stál, ale již tam bylo připraven kámen na úpravu rybníčka na krytou vodní nádrž. V tomto roce bylo započato s úpravou rybníčku (žabárny), kterou plánoval v roce 1940 upravit starosta Hudec. Celá úprava, byla dokončena až s otevřením čekárny a s tím nové zastávky autobusů v roce 1974. MOTORISMUS Také naši obec zasáhl všeobecný rozvoj motorismu. Ročně přibývá asi 5 automobilů, motocykl nebo moped je téměř v každé domácnosti. Protože Vysočany leží na hlavní cestě mezi Blanskem a Prostějovem, jezdí často autobus do Blanska a do Drahan. Kromě toho je též dobré autobusové spojení s Adamovem a Boskovicemi, kam dojíždí mnozí do zaměstnání. Antonín Jirušek s manželkou 103

Tak to vypadalo ze stejného místa v roce 2012 OSLAVY Jako každý rok, tak i letos se obec zúčastnila oslav 1. máje. Průvod vyšel od garáží ČSAD, na hřišti vyslechli občané slavnostní proslov představitelů NV a KSČ. Dále průvod pokračoval do části obce Houska, odkud odjeli účastníci autobusy na hlavní oslavu do Ostrova. Při závěrečném hodnocení se průvod naší obce, s velkým počtem účastníků, a hezkých alegorických vozů, umístil opět na jednom z nejpřednějších míst. POLITICKÝ A KULTURNÍ ŽIVOT V obci pracuje velmi dobře sbor pro občanské záležitosti, který provádí vítání dětí do života, předávání občanských průkazů, besedy s důchodci, pohovory se snoubenci, rozloučení se zesnulými, blahopřeje při životních jubileích, zlatých a diamantových svatbách. Také přestárlým občanům se snaží všemožně pomoci. Důchodci využívají zlevněných obědů v místním pohostinství, staří občané dostávají uhlí a jsou jim zajišťovány drobné posluhy. Na obědy doplácí MNV 80% jejich ceny. Během roku pořádají složky NF plesy a taneční zábavy. Jedenkrát týdně je promítán v sále kulturního domu film, jedenkrát měsíčně film pro děti. Na podzim se uskutečnila přehlídka filmů, na které byly promítnuty čtyři nejúspěšnější filmy. V každé domácnosti najdete rozhlasový přijímač, téměř každá domácnost vlastní televizor, gramofon nebo magnetofon. 104

SPORT V obci se aktivně hraje kopaná se střídavými úspěchy. Doposud hrálo mužstvo TJ Sokol v okresním přeboru, avšak letos pokleslo do druhé poloviny tabulky a následkem reorganizace bylo přesunuto do 3. třídy. Rybník Polačka je pronajat rybářským spolkem ČKD Blansko. Také v tomto spolku jsou zapojeni někteří naši občané. Po celý rok ošetřují rybí násadu a pravidelně pořádají podzimní výlov rybníka. POHYB OBYVATEL Každoročně se počet hybatel obce zvyšuje asi o 8 až 10. Občané vesměs v obci zůstávají, opravují staré a staví nové rodinné domky. Obec umožňuje každému kulturní i společenské využití v zájmových organizacích, občané se mohou zúčastnit sportovních zájezdů, kulturních zájezdů do divadel i na jiné kulturní a společenské akce. Též se mohou zúčastnit rodinné rekreace v tuzemsku i zájezdů do zahraničí, vesměs do socialistických států. ROK 1972 - VÝSTAVBA OBCE Nový národní výbor si hned od počátku vedl velmi dobře. Rychle zorganizoval závěrečné práce a dokončení požární nádrže před samoobsluhou Jednoty. Též v části obce Housko byla před požární zbrojnicí, na místě malého a nevzhledného rybníka, pěkná otevřená požární nádrž. V září byla zahájena přístavba školy. Byly zbourány kůlny, které této úpravě překážely, a začal se též navážet stavební materiál. Do konce roku byly zbudovány základy. Při těchto hlavních pracích a na jiných drobných opravách bylo odpracováno 11 204 brigádnických hodin, z toho 6 612 hodin na investiční a 4. 592 hodin na neinvestiční výstavbě obce. 105

Nahoře - brigádnická činnost v Molenburku, Přibyl, Král a Kratochvíl v Houskovském lomu OBČANSKÝ VÝBOR V HOUSKU Na veřejném plenárním zasedání v Housku byl na návrh Rady MNV zvolen občanský výbor, která se skládal ze dvou poslanců a pěti občanů. Občanský výbor měl usnadnit veřejnou a budovatelskou činnost v obci a usnadnit občanům v části obce Housko vyřizování různých požadavků a záležitostí. Předsedou OV byl zvolen s. Kosorin Pavel č. 65, člen KSČ a poslanec národního výboru. Místopředsedou se stal s. Nedoma Josef č. 9, jednatelkou s. Klusáková Anežka. Dále byli zvoleni následující občané: Zouhar Jan, Veselý Mojmír, Zouhar František, Kuběnová Marie, poslankyně NV. POČASÍ V průběhu roku bylo počasí v mezích normálu, avšak 7. 6. ve 14 hodin začalo pršet a tento déšť přešel v průtrž mračen s krupobitím. Pamětníci prohlašují, že to byla druhá největší povodeň tohoto století. Krupobití způsobilo velké škody na porostech řepy, brambor a obilovin. Centrum krupobití přišlo od Protivanova a pokračovalo přes vodárnu JZD, Housko, směrem k Holštejnu. Z pole u vodárny bylo splaveno obrovské množství ornice do rybníka. 106

JZD V sále kulturního domu uspořádali členové JZD 9. 2. 1972 výroční schůzi s občerstvením a taneční zábavou. V únoru bylo přestěhováno představenstvo do nových kanceláří ve středisku na opravářskými dílnami. Dosavadní budova kanceláří byla věnována národnímu výboru pro rekonstrukci na celodenní mateřskou školku. Hodnota budovy činila 280 000 Kč. Místní JZD vlastní jako přidruženou výrobu kamenolom v místní části obce Housko. Molenburští důchodci při sklizni lnu, 107

Krojovaní molenburští občané. MÁJOVÉ OSLAVY Hlavní oslavy 1. máje probíhaly opět v Ostrově. Občané prošli v průvodu celou obcí a odjeli do Ostrova. Obec reprezentovaly v průvodu kromě velkého počtu občanů též dva alegorické vozy – vůz KSČ a vůz JZD. S těmito vozy jsme v Ostrově velice uspěli, neboť ostatní zúčastnění vesměs alegorie nepoužívali. V rámci oslav májových dnů byl 9. května pořádán lampionový průvod, který vyšel z části obce Housko, prošel obcí a položil věnec k pomníkům padlých. ZVYKY A OBYČEJE Z náboženských svátků má v naší obci dlouholetou tradici pouť u příležitosti svátku Cyrila a Metoděje, jímž je zasvěcen místní kostel. V tyto dny přijíždí do Vysočan mnoho bývalých rodáků, známých a příbuzných rodin, aby se alespoň jednou za čas setkali se svými příbuznými a přáteli a společně pobesedovali. Již týden před tím přijedou do Vysočan artisté s cirkusem, houpačkami, kolotočem a střelnicí. V sobotu a v neděli bývají v kulturním domě taneční zábavy, na hřišti prodávají členové TJ Sokol pivo a uzené párky. ZAMĚSTNÁNÍ Většina obyvatelů je zaměstnána mimo vesnice, vesměs v blanenských závodech: ČKD, METRA, ADAST Blansko, OSP nebo v adamovském závodě ADAST. Někteří též dojíždí do boskovických závodů KRAS a MINERVA. V místním provozu STOLAŘI Blansko pracuje asi 50 zaměstnanců. Deset občanů též pracuje v JZD. Některé ženy pracují pro CENTROFLOR Olešnice. Vyrábějí voskované květiny. Jiná síťují pro vojsko, rybáře a sportovce sítě ze silonových provazů. ROK 1973 - VÝSTAVBA ŠKOLY Již v dubnu bylo započato s dalšími pracemi na výstavbě části základní školy. Občané byli zváni na brigády podle brigádnických obvodů. Téměř všichni občané se na vyzvání brigády zúčastnili, takže stavba pokračovala rychlým tempem. V suterénu byla zbudována kotelna, sklepní místností a garáž. Celé přízemí přístavby zabrala tělocvična, která doposud v obci velmi chyběla. V prvním poschodí byla zbudována třída a kabinet, v podkroví byl přistaven byt pro učitele, která se skládá ze tří místností a sociálního zařízení. Ve staré budově byla vyměněna všechna okna, rozšířil se byt ředitele o jednu místnosti, vpravo od obchodu byla zřízena šatna a knihovna. V celé budově bylo zavedeno ústřední topení a provedeny všechny instalace. Kolem školy bylo zbudováno nové oplocení a školní zahrada byla o několik metrů zkrácena, aby mohl být vedle školy vybudován parčík a chodník. Do 25. 8. byly dokončeny práce na škole i v jejím okolí. Na zahájení školního roku bylo 108

uskutečněno slavnostní otevření školy, kterého se zúčastnil předseda ONV s. Přibyl a 1. tajemník OV KSČ s. Ludvík Opletal. ÚPRAVA OBCE Kromě této hlavní akce pokračovaly i nadále ostatní práce v obci. Byla vybudována kanalizace od č. 28 (Novotný Anděloslav) ke škole. Koryto v zemi bylo vybagrováno, trubky brigádnicky položeny a traktorem s radlicí zahrnuty. Od školy ke hřišti a od kostela ke kulturními domu byly zbudovány chodníky, na které byla položena betonová dlažba, před kulturním domem bylo použito broušených teracových dlaždic. Chodníky byly velmi potřebné, neboť na hlavní silnici bývá dosti velký provoz. Důchodci na brigádě při pokládání obrubníků kolem silnice, dole Mynaříkovi (Poldovi) na brigádě u Kult. domu. 109

Tak to vypadá v roce 2013 na hřišti a před samoobsluhou 110

Fotografie ze slavnostního otevření opravené a rozšířené školy. Jsou brány z filmu, proto nekvalitní. Bohuš Strachoň a kluci Poldovi ROK 1973 - VÝSTAVBA ŠKOLY Již v dubnu bylo započato s dalšími pracemi na výstavbě části základní školy. Občané byli zváni na brigády podle brigádnických obvodů. Téměř všichni občané se na vyzvání brigády zúčastnili, takže stavba pokračovala rychlým tempem. V suterénu byla zbudována kotelna, sklepní místností a garáž. Celé přízemí přístavby zabrala tělocvična, která doposud v obci velmi chyběla. V prvním poschodí byla zbudována třída a kabinet, v podkroví byl přistaven byt pro učitele, která se skládá ze tří místností a sociálního zařízení. Ve staré budově byla vyměněna všechna okna, rozšířil se byt ředitele o jednu místnosti, vpravo od obchodu byla zřízena šatna a knihovna. V celé budově bylo zavedeno ústřední topení a provedeny všechny instalace. Kolem školy bylo zbudováno nové oplocení a školní zahrada byla o několik metrů zkrácena, aby mohl být vedle školy vybudován parčík a chodník. Do 25. 8. byly dokončeny práce na škole i v jejím okolí. Na zahájení školního roku bylo uskutečněno slavnostní otevření školy, kterého se zúčastnil předseda ONV s. Přibyl a první tajemník OV KSČ s. Ludvík Opletal. 111

ÚPRAVA OBCE Kromě této hlavní akce pokračovaly i nadále ostatní práce v obci. Byla vybudována kanalizace od č. 28 (Novotný Anděloslav) ke škole. Koryto v zemi bylo vybagrováno, trubky brigádnicky položeny a traktorem s radlicí zahrnuty. Od školy ke hřišti a od kostela ke kulturními domu byly zbudovány chodníky, na které byla položena betonová dlažba, před kulturním domem bylo použito broušených teracových dlaždic. Chodníky byly velmi potřebné, neboť na hlavní silnici bývá dosti velká provoz. Před samoobsluhou byl skácen kaštan a na jeho místě bylo 15. 5. započato se stavbou čekárny pro cestující. V celé obci bylo provedeno nové asfaltování silnice a při této příležitosti byly vyasfaltovány také téměř všechny vedlejší komunikace. Během roku byla též zbourána a odklizena stodola v č. 95 (Hynšt Tomáš), ve které byla dříve opravářská dílna JZD. JZD Letos opět byla svolána výroční schůze, která se uskutečnila 8. 2. v kulturním domě. Na schůzi byly zhodnoceny výsledky za uplynulý rok. Zemědělci též oslavili 20. výročí založení JZD ve Vysočanech. Zakládajícím členům byla předána čestná uznání a Met. Hudec č. 26 byl odměněn pamětní medailí ministerstva zemědělství. V jarních měsících bylo velmi nepříznivé počasí. Často pršelo až do května. Přes nepřízeň počasí byly pěkné obiloviny a vysoká sklizeň sena. Třída ředitele Štěpánka. Do konce roku byly dostaveny první čtyři rodinné domky družstevní výstavby a byly předány do užívání členům: Dvořákovi, Čachotskému, Kašpárkové a Tomáškovi. Hodnota jednoho domku činí 280 000 Kč. V soutěži životního a pracovního prostředí získalo JZD 2. místo v okrese a bylo odměněno částkou 15 000 Kč. Potom postoupilo do celostátního kola a zde se umístilo opět na 2. místě. Za tento úspěch bylo odměněno diplomem a částkou 70 000 Kč. Diplom byl předán předsedovi Pavlu Ševčíkoví v Přerově ministrem zemědělství s. Nágrem. VEŘEJNÁ ZELEŇ Před kostelem u vjezdu na hřbitov byly skáceny dva vzrostlé stromy a před domem J Kouřila č. 93 byla skácena velká lípa na žádost vlastníka domu. Jako náhrada byl zbudován park vedle školy a druhý park před domem 112

Žofie Grmelové č. 33 kolem obecní pumpy. V těchto místech se doposud otáčely autobusy. Po zbudování parku se autobusy točí u garáží ČSAD. 1. MÁJ V oslavách 1. máje nastala v tomto roce značná změna. Celostátně byla zrušena menší májová střediska a z tohoto důvodu jsme byli přesunuti do Blanska. Oslavy v obci byly organizovány stejně jako v předešlých letech. Do Blanska byly vypraveny tři alegorické vozy, a to: KSČ, JZD a Stolařů Blansko. 113

Brigády občanů. ROK 1974 - VÝSTAVBA OBCE Hned v jarních měsících, jakmile sluníčko začalo hřát, pokračovali občané s národním výborem ve výstavbě obce. V květnu bylo započato s přestavbou mateřské školy v části budovy kulturního domu, kterou za tímto účelem poskytlo národnímu výboru JZD. Během roku byla též dokončena autobusová čekárna. Je to velice hezká stavba. Rohy jsou obloženy vápencem, uvnitř je obložena dubovými deskami a keramickými obkladačkami, s dvěma lavicemi a stolem na odkládání zavazadel. Otevřením čekárny byly dvě nynější zastávky (u Nové ulice a u domu Tomáše Hynšta č. 95) zrušeny a autobus zastavuje pouze u nové čekárny. Před kulturním domem, ale i v jiných částech obce byly zabetonovány základové šrouby a k nim byly připevněny stožáry pro slavnostní vlajkovou výzdobu. Také letos se prodloužila veřejná kanalizace o další dva úseky, a sice od č. 27 (Mynařík L.) po č. 100 (Kala St.) a od č. 38 (Nečas M.) po č. 90 (Mynařík). V části obce Housko bylo upraveno okolí pomníku padlých. Terén kolem byl urovnán, oset trávou a osázen keři růží. Před pomníkem byl zbudován taras a chodník. V bočních ulicích bylo pokračováno v budování chodníků. Pro větší pohodlí cestujících, užívajících autobusové dopravy, byla pod záštitou občanského výboru Housko vybudována na místě původní autobusové zastávky pěkná zděná a prosklená čekárna. Při všech těchto akcích bylo odpracováno 2 476 hodin na investiční a 4 478 POČASÍ, KRUPOBITÍ Počasí v tomto roce bylo pro zemědělce příznivé, očekávala se velká úroda všech zemědělských plodin. Ve večerních hodinách 13. 7. však postihlo celý katastr (ve větší míře část obce Housko) silné krupobití. Obiloviny byly poškozeny od 30 - 80 %. Hodně byl poškozený také len, bob, směsky a kukuřice. Situace byla řešena následovně: porosty obilovin, poškozené nad 80 % byly zesilážovány, případně sušeny a granulovány na kooperační sušce v Šošůvce. Na zbývajících plochách pak byl výnos až 45 q/ha, v části obce Housko však jen 15 až 18 q/ha. Protože JZD užívalo sálu v kulturním domě a sál postrádá vhodné vytápění, poskytlo MNV částku 50 000 Kč na výstavbu ústředního topení. 1. MÁJ Oslavy 1. máje proběhly opět v obci a hlavní oslavy v Blansku. Z obce byly vypraveny i čtyři alegorické vozy: KSČ, JZD, LDV STOLAŘI, ČSČK. Celá obec byla jako vždy pěkně vyzdobena. NÁVŠTĚVA ZE SSSR V únoru navštívil naši obec zájezd sovětských občanů z kolchozu Abinsk, u Krasmodaru. Hosté přijeli v odpoledních hodinách, prohlédli si provozovnu stolařského družstva, navštívili středisko JZD a školu. Potom byli jednotlivě občany zváni do jejich domácností, kde byli pohoštěni a navazovali s našimi občany přátelství. Večer se sešli všichni hosté i s občany v sále kulturního domu. Zde beseda pokračovala v širším měřítku. V pozdních večerních hodinách se s námi sovětští hosté rozloučili a odjeli. 114

DIVADLO V zimních měsících po dlouhodobé přestávce obnovila Osvětová beseda činnost divadelního kroužku. V režii T. Ševčíka č. 50 nacvičili ochotníci komedii Carlo Goldoniho „Mirandalína“. Hra měla premiéru 2. 3. Bylo sehráno odpolední a večerní představení. Na žádost diváků byla hra 6. 4. 1974 večer reprízována. Hra se občanům líbila a při všech představeních byl sál kulturního domu plně obsazený. Divadelní kroužek potom s touto hrou úspěšně hostoval 17. 3. ve Žďáře. ROK 1975 - VÝSTAVBA OBCE Od počátku roku pokračovaly práce na úpravě mateřské školy. Byly provedeny závěrečné a dokončovací práce. Mateřská škola byla otevřena 9. května, při oslavách 30. výročí osvobození naší vlasti sovětskou armádou. Oslav se zúčastnil předseda ONV s. Josef Přibyl. Po dokončení prací na mateřské školce pokračovali občané v budování sběrných jímek s litinovými rošty u kanalizace, která byla postupně položena v předešlých letech. Náklady byly hrazeny JZD, 50 000 Kč a MNV. V listopadu bylo započato s budováním ústředního topení v sále kulturního domu. Do konce roku bylo topení instalováno a uváděno do provozu. Protože starý komín, kterého bylo použito, byl nedostačující, bylo nutné ho rozšířit a zvýšit. Prostor pod jevištěm, kde byl umístěn kotel, byl přepažen příčkami. Z této kotelny je vytápěn sál, šatna, klubovna a sociální zařízení. Z druhé kotelny, která je zbudována vedle mateřské školy, je vytápěna mateřská škola, pohostinství, MNV a obřadní síň. V říjnu započala TJ Sokol s úpravou svého sportovního zařízení. Pozvaný bagr o několik metrů rozšířil hřiště a bylo započato s navážkou za spodní brankou, aby mohlo být hřiště také prodlouženo. V tomto roce bylo odpracováno 2 562 brigádnických hodin na investiční a 5 600 na neinvestiční výstavbě. SLUČOVÁNÍ JZD V listopadu byla zahájena kampaň na sloučení družstev. Původní verze Šošůvka, Ostrov, Vysočany, vzhledem k tomu, že nebylo dosaženo dohody o umístění sídla vedení, byla rozšířena o Petrovice, které byly sloučeny již dříve s JZD Vavřinec a Němčice. V novém sloučeném komplexu je zahrnuto 13 vesnic (včetně Molenburku a Houska) a sídlo vedení bylo zvoleno ve Veselici. Sloučen bylo odsouhlaseno v představenstvu JZD Vysočany 21. 11. 1976 a na členské schůzi 30. 12. 1975. Vlastní slučovací schůze byla uskutečněna 16. 1. 1976 v novém kulturním domě v Šošůvce. Při slučování byl okresem jmenován Ševčík Pavel, dosavadní předseda JZD Vysočany, předsedou volební komise. Jmenovaný byl na ustavující schůzi zvolen do funkce předsedy celého komplexu. MÁJOVÉ OSLAVY Oslavy 1. máje proběhly obdobně jako v předešlých letech. Obec byla slavnostně vyzdobena, před kulturním domem byla provedena velká vlajková výzdoba. Prvomájový průvod prošel obcí a potom odjeli občané na hlavní oslavu do Blanska. Společně s nimi též odjely 4 alegorické vozy (KSČ, STOLAŘI, 2 JZD). Také oslavy 30. výročí osvobození naší vlasti Rudou armádou měly bohatou náplň. Po setmění 9. května prošel obcí lampionový průvod a členové SSM položili věnce k pomníkům padlých. Potom se všichni odebrali na hřiště TJ Sokol, kde byl zapálen táborák, jenž měl připomenout partyzánské ohně v II. světové válce. U ohně přednesli představitelé obce slavnostní projevy a na závěr uspořádali členové LM ČKD Blansko ohňostroje. ZÁKLADNÍ ŠKOLA V tomto roce nastaly v naší škole vážné změny. Od září přešlo československé školství na nový výchovně vzdělávací systém. Namísto dosavadní devítileté povinné základní školy byla uzákoněna desetiletá povinná docházka, přičemž žák získá základy vzdělání na základní škole (ta je dělena na I. a II. stupeň - I. stupeň - 1. - 4. ročník; II. stupeň - 5. - 8. ročník) a povinného středního vzdělání zpravidla na některé střední škole. Povinné tu jsou dva roky, tj. 9. a 10. ročník. Z těchto důvodů na naší škole zůstaly jen 4 ročníky a 5. ročník přešel na ZŠ do Ostrova. N8sledkem přesunu se snížil počet žáků ve škole. Odbor školství ONV rozhodl, že tomuto počtu žáků odpovídají pouze dva učitelé, a proto se bude vyučovat pouze ve dvou třídách, namísto ve třech, jak tomu 115

bylo doposud. Toto rozhodnutí ovšem znamenalo, že by žáci 1. ročníku byli vyučováni v oddělené třídě s jiným ročníkem a nikoliv samostatně, jako dosud. Proto přednesli zástupci národního výboru na ONV požadavek, aby byl zachován počet tříd i učitelů, vzhledem k tomu, že již v roce 1977 se stav žáků ve škole zvýší. Požadavku nebylo vyhověno, a tak vyučování pokračovalo pouze ve dvou třídách. V jedné třídě se vyučuje 1. a 3. ročník, v druhé třídě 2. a 4. ročník. Do zbývající třídy byli přesunuti žáci posledního tzv. předškolního ročníku mateřské školy. Letos také odešel ze školy dosavadní ředitel Blažek Alois a na jeho místo nastoupil s. Štěpánek Miroslav. Ve škole také vyučovala s. učitelka Svobodová, která sem denně dojížděla z Blanska. Zapsal Jiří Javorský. ROK 1976 - VÝSTAVBA OBCE - VOLBY DO NV Protože letos skončilo pětileté funkční období poslanců národního výboru, proběhly také v naší obci v podzimních měsících volby do MNV. Vlastní volby byly zahájeny 22. 10. v 14:00 hod, nejstarším občanem naší obce 97letým Františkem Nedomou č. 6. Volby probíhaly ve dvou volebních místnostech, a to v sále kulturního domu a v pohostinství v části obce Housko. Většina občanů se zúčastnila voleb hned první den. Členové LVD Stolaři a ČSPO Housko volili manipulačně. Druhý den byly otevřeny volební místnosti od 7:00 hodin a do 14:00 hod měly volby skončit. Volby však byly zakončeny již v 10:30 hod, neboť všichni občané, kromě Vaňouse Jar., č. 32, měli odvoleno. Po sčítání hlasů bylo zjištěno, že kandidáti obdrželi průměrně 99,8% hlasů a že byli všichni zvoleni. Bylo zvoleno 23 poslanců a poslanec do ONV s. Flek Josef č. 84. Jmenovitě to byli: Přibylová Ivana, učitelka ZŠ, Keprt Jiří, č. 151, člen LVD, Veselý Mojmír, č. 18, zaměstnanec OIPO, Fleková Marie, č. 89, členka LVD, Zouhar Adolf, č. 92, referent ČSP, Kala Josef, č. 34, vedoucí LVD, Kouřil Jiří, č. 93, stolař LVD, Doležel Miroslav, č. 166, zámečník ČKD, Kosorin Pavel, č. 65, řidič OSP, Klusáková Anežka, č. 6, účetní JZD, Hynšt Tomáš, č. 95, tech. zaměst. ČKD Blansko, Kuběnová Marie, č. 4, dělnice kamenolomu JZD, Strejček Emil, č. 88, člen VD Stolaři, Kratochvíl Jan, č. 164, člen VD Stolaři, Adamcová Anna, č. 43, učitelka ZDŠ Sloup, Jirušek Antonín, č. 128, Minařík Ladislav, č. 90, modelář, Kala František, č. 9, zootechnik JZD Družba, Skácel Karel, č. 48, zaměstnanec čs. banky, Ševčík Pavel, č. 20, předseda JZD Družba, Ovad František, č. 80, instalatér, Mynaříková Jiřina, č. 115, šička KRAS, Přibyl Josef, č. 11, jeřábník ČKD Blansko. První ustavující schůze byla 12. 11. v sále kulturního domu. Na této schůzi byli zvoleni funkcionáři NV a zbývající poslanci byli rozděleni do komisí. Předsedou MNV byl zvolen Kala Josef, Housko č. 34. Celodenním tajemníkem MNV byl zvolen Kratochvíl Jan č. 164, který byl pro tuto funkci uvolněn ze stolařského družstva. Do rady NV byli zvoleni následující poslanci: Doležel Miroslav, Přibyl Josef, Kosorin Pavel, Fleková Marie, Kala František. Kala Josef a matrikář Karel Zukal, p. Vaňousová při volbách POČASÍ Tento rok byl už od začátku velmi příznivý. Zemědělci skončili velmi brzy jarní práce. Plodiny se vyvíjely slibně, prvně seč pícnin byla velmi bohatá. Od začátku června až do konce srpna se však udrželo nezvykle teplé a slunné počasí. Obloha byla téměř bez mráčku, a poněvadž nezapršelo, mělo toto počasí katastrofální následky na všechny polní kultury. Druhá seč pícnin se neuskutečnila, neboť žádná další tráva nevyrostla a ta, která zůstala, byla sluncem vypálená. Protože teplota ovzduší dosahovala téměř 40 °C, začaly také zasýchat 116

obiloviny a ostatní zemědělské plodiny. Sucho mělo též neblahé následky i na život občanů. Vznikl velký nedostatek vody, neboť většina studní v obci vyschla a voda velmi chyběla pro denní potřebu. Kulturní činnost národních výborů. Oslava 100 let p. Nedomy Páter Topenčík u voleb, manželé Javorští a manželé Mynaříkovi, Voráčovi, Ptáčníkovi a Přibylovi ROK 1977 VÝSTAVBA OBCE 117

První a velmi nutnou akcí nového národního výboru bylo zajištění pitné vody pro děti v mateřské škole. Proto byla v těsné blízkosti mat, školy vyhloubena studna, která bude zásobovat pitnou vodou kuchyň, jež je součástí mateřské školy - oddělení s celodenním provozem. Současně byla provedena rekonstrukce odpadní jímky. O hlavních prázdninách se podařilo zajistit nátěry oken budovy základní školy a kulturního domu, která již byla ve značně neutěšeném stavu a jejich oprava byla nutná. V průběhu celého roku byla za pomoci mechanizace a brigádníků z řad občanů vybudována další část kanalizační sítě. V části obce Molenburk byly kanalizační roury položeny a zasypány od domku č. 147 k číslu 161, od čísla 172 k číslu 161 a od čísla 100 k č. 141. V důsledku další výstavby rodinných domků byly zpevněny a upraveny komunikace kolem těchto staveb. Jmenovitě od čísla 171 k č. 147 a od č. 89 k č. 151 a od č. 166 k číslu 101. Tím se pronikavě změnil vzhled obce v této části vesnice. V místech, kde ještě před nedávnem byly bažinaté louky a polní cesty, se nyní proti severozápadnímu obzoru rýsují úhledné, moderní rodinné domky s upravenými předzahrádkami a širokými asfaltovými cestami. Ale to není všechno. Jednoho sobotního rána padla i stará hřbitovní kamenná zeď, široká na některých místech i více než metr. Zeď, která byla místními občany pracně složená kámen po kameni, někdy před sto lety, byla srovnána se zemí během několika málo dní. Samozřejmě už ne holýma rukama. Ještě v tomto roce byly vykopány nové základy pro novou útlejší hřbitovní zeď. Přitom došlo k rozšíření stávajícího hřbitova o celých 1538 m čtverečních!! Základy nové zdi byly totiž posunuty o 30 m v celé délce směrem severozápadním. Také prostranství před samoobsluhou doznalo prvních úprav. Povrch byl urovnán, oset travním semenem a připraven k dalším úpravám, které budou následovat v dalších letech. V místech, kde ještě před několika málo lety byl starý zahnívající stávek, plný všelijakého odpadu, bude v blízké budoucnosti úhledný park plný zeleně a květů. ŠKOLA Základní devítiletá škola byla dvojtřídní s celkovým počtem žáků 58. Ve škole vyučovali dva učitelé: s. Miroslav Štěpánek, ředitel školy a s. Marie Zouharová, která na školu přišla letos po absolvování pedagogické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně. Pochází z Vysočan z části obce Housko, z rodiny Klemsových č. 17. TJ SOKOL Členové tělovýchovné jednoty Sokol dokončili výstavbu sociálního zařízení u kabin a uvedli je do provozu. Kromě členů tělovýchovné jednoty se o toto dílo zasloužilo také JZD, MNV, OV ČSTV a OSP, a to zejména finanční podporou. Od roku 1974, kdy byla provedena výměna střechy na kabinách se organizace tělovýchovné jednoty aktivně a cílevědomě pustila do celkové rekonstrukce a úprav sportovního areálu TJ. V roce 1975 bylo započato s celkovým rozšířením hřiště na rozměry 100 x 57 m. Také v budoucnosti, věřme, že blízké, se bude dále pokračovat na úpravách tohoto, pro mládež a sport tak nezbytného hřiště. ÚMRTÍ V průběhu tohoto roku zemřelo 14 osob z obou částí Vysočan. Jedno úmrtí bylo tragické: 7. 3. zemřel na následky dopravní nehody Josef Mynařík č. 27 ve věku dvaceti let. NAROZENÍ Počet narozených dětí se mi nepodařilo zcela přesně zjistit, ale z dostupných materiálů lze vyčíst, že výrazně převyšoval počet zemřelých. Pravděpodobně se tento počet pohyboval v rozmezí od 18 - 22 dětí. ROK 1978 - VÝSTAVBA OBCE SKLÁDKY - Rada MNV proto kategoricky stanovila: pro místní část Molenburk skládku v prostoru za hřištěm TJ Sokol a pro místní část Housko v místech pod domkem č. 12. Stávající skládka „Vápenice“ byla zrušena a toto místo upraveno. U domku č. 49 bylo zřízeno dětské hřiště. Současně se stanovením skládek byl vydán i zákaz vozit odpadky mimo vyhrazená místa. Ještě však zřejmě nějaký čas patrné, než si lidé na nové skládky zvyknou a než pochopí, že divokými skládkami škodí nejen sobě, ale především příštím generacím. V části 118

obce Molenburk byly v létě položeny obrubníky a místy i chodníky kolem nově postavených domků. Bylo započato s budováním kanalizace od domku č. 9 k domku č. 100. Podobně v části obce Housko, byly položeny obrubníky a chodníky kolem komunikací, upravených loňského roku. Na místě bývalého skladu národního výboru v Housku bylo letos započato s výstavbou nové schůzovní místnosti občanského výboru a ZO SPO Houska, včetně skladu obalů a paliva pro prodejnu Jednoty. Také započatá úprava místního hřbitova pokračovala dík brigádnické pomoci občanů kupředu. Kolem rozšířené části hřbitova byla postavena zeď z bílých vápencových cihel a také box pro ukládání odpadků ze hřbitova. ŠKOLA - ÚPRAVY V důsledku zvýšení počtu žáků základní školy byl MNV postaven před otázku zajištění, umístění a zřízení třetí učebny pro žáky. Především bylo nutno splnit požadavky okresní hygienické stanice a požadavky spojené s přemístěním třídy mateřské školy, která byla umístěna v jedné učebně základní školy. Veškeré práce byly časově omezeny na dva prázdninové měsíce. Přesto se podařilo v této tak krátké době postavit přístavbu soc. zařízení, zajistit úpravu šaten, vyrobit a instalovat kryty na radiátory ústředního topení, přestěhovat místní lidovou knihovnu, byla pro ni vyčleněna místnost v domku č. 5 a další nezbytné úpravy. Žáci mateřské školy byli přestěhování do tělocvičny školy, a tak uvolnili potřebnou třetí učebnu pro zřízení třídy základní školy. Jediným negativním důsledkem celé akce bylo znemožnění využití tělocvičny žáky školy pro tělesnou výchovu. Tento, z hlediska upevňování zdraví, důležitý předmět je od tohoto školního roku vyučován v sále kulturního domu. Ve škole pracoval učitelský sbor v tomto složení: s. Miroslav Štěpánek, ředitel, s. Marie Klemsová, učitelka, s. Ivanka Přibylová, učitelka, která je rovněž rodačkou Vysočan; pochází z rodiny Hudcových č. 101. Místní školu navštěvuje 61 žáků. TRAGICKÁ SMRT. V dubnu tohoto roku došlo k tragickému smrtelnému úmrtí Jiřího Keprta č. 151, jednatřicetiletého poslance národního výboru. Při manipulaci se zásobníkem pilin v místním závodě Stolaři Blansko, jehož byl zaměstnancem, se ze zásobníku uvolnilo větší množství pilin najednou a než stačil chrlící se lavině uskočit, byl zasypán a na následky udušení bezprostředně poté zemřel. Spolupracovníci, kteří jeho již bezvládné tělo objevili několik minut poté, se již marně pokoušeli umělým NAROZENÍ, ÚMRTÍ. V tomto roce přibylo a bylo „uvítáno“ v naší obci 15 narozených dětí. Zemřelo 9 občanů. Z nich za zmínku stojí bývalý kovář Molenburku Silvestr Přibyl č. 73, který se dožil vysokého věku - 95 let. ROK 1979 - VÝSTAVBA OBCE Také v letošním roce se pokračovalo v budování kanalizační sítě obce. Kanalizace byla položena od domku č. 112 pod hřištěm TJ až k lesu. Současně od č. 22 k číslu 100. Kolem domků č. 18 - 22 byly provedeny terénní úpravy. Neméně záslužnou akcí bylo i vybudování betonové vodní nádrže v blízkosti domku č. 12 a tak zmizel z obce další nevzhledný, zahnívající stávek, hyzdící životní prostředí obyvatel části obce Molenburk. V části obce Housko, byla upravena křižovatka u zastávky ČSAD a to celkovým výškovým srovnáním původně mimoúrovňové autobusové zastávky. Velké změny naznala také obřadní síň národního výboru v části obce Molenburk. Stávající obřadní síň byla přebudována na zasedací síň, a naopak původní zasedací síň byla rekonstruována na síň obřadní. Tato výměna byla nutná z důvodu úspornějšího vytápění obou místností. Také vstupní hala byla upravena STOLETÝ OBČAN 119

9. listopadu byl Sborem pro občanské záležitosti pozván do obřadní síně národního výboru pan František Nedoma, který se letos dožil výjimečně vysokého věku sta let. Této mimořádné události byli přítomni kromě představitelů obce, předseda Okresního národního výboru, bývalý rodák Molenburku s. Přibyl. ŠKOLA Učitelský sbor zůstal ve stejném složení jako v předchozím školním roce. Počet žáků navštěvujících naši školu opět vzrost a dosáhl počtu 65. Škola zůstává trojtřídní. NAROZENÍ, ÚMRTÍ V letošním roce se v naší obci narodilo 12 dětí. Z nich jeden zemřel několik dnů po narození. Spolu s ním zemřelo 10 občanů obce. Mezi nimi byla nejstarší Marie Přibylová č. 31, která dovršila 98 let. Jiří Javorský ROK 1980 - MNV VÝSTAVBA OBCE Byla dokončena úprava hřbitova. Rozšířená plocha byla oseta travním semenem, osázena okrasnými dřevinami a posléze byla v této části vyhloubena studna s pumpou, což uvítali především ženy, neboť dosud musily nosit vodu na zalévání ze studní, které byly mimo hřbitov létě byla provedena rekonstrukce a vybudování nové sítě místního rozhlasu včetně ústředny. Celé dílo si vyžádalo 180 000 Kčs. Současně byly zakoupeny do obřadní síně nové elektrické varhany. JZD, POČASÍ Již přezimování ozimů probíhalo nepříznivě a muselo být zaoráno 12 ha pšenice. Nástup do jarních prací byl v důsledku chladného počasí až v druhé polovině dubna a byl nadto přerušen napadnutím sněhu, takže setí jařin bylo dokončeno až v polovině května. Ani léto nepatřilo mezi nejteplejší vyjma června a konce srpna. Převládal vlhký a chladnější ráz počasí. Teprve podzim ukázal svou teplejší tvář a byl velmi pěkný a slunný. ŠKOLA Stav tříd ani počet žáků se v tomto roce nezměnil. Namísto s. učitelky Marie Zouharové nastoupila s. učitelka Růžena Dosedlová. SMRTELNÝ ÚRAZ Při opravě rodinného domku utrpěl smrtelný úraz 29 ti letý občan Vysočan Karel Zukal č. 119. Zanechal po sobě nejenom nedokončenou stavbu domu a mladou manželku, ale také dvě malé děti. Jeho tragická smrt hluboce zasáhla všechny obyvatele naší obce i všechny jeho příbuzné a známé, včetně spolupracovníků ze závodu, v němž pracoval. Svoji účast na neštěstí jeho rodiny potvrdili v den pohřbu, kdy vytvořili smuteční průvod sahající z domu smutku až téměř k místnímu hřbitovu. 60 LET TJ SOKOL 26. července u příležitosti 60 let trvání TJ Sokol zorganizovali členové jednoty oslavy s bohatým programem. Kromě turnaje v kopané za účasti býv. internacionálů 1. mužstva proběhla v sále kulturního domu taneční zábava. Ani na poli výstavby letos sportovci nezaháleli za svým plánem. Byla upravena levá strana hřiště, kde byl postaven drátěný plot, aby tak bylo zabráněno zakopnutí míče na soukromé pozemky. V přilehlé části, určené pro občerstvení byl dokončen komín udírny, která tímto byla uvedena do provozu, což uvítali zejména labužníci milující uzené cigáry a klobásy, kterých bylo v den oslav prodáno neuvěřitelné množství. V tomto roce bylo rovněž započato s budováním tenisového kurtu. NAROZENÍ, ÚMRTÍ V obci se v letošním roce narodilo celkem 17 dětí. Zemřelo 11 občanů. Mezi zemřelými byl také nejstarší obyvatel František Nedoma č. 6, který v loňském roce, jak bylo uvedeno, dovršil 100 let. 120

ROK 1981 - VOLBY Ve dnech 5. a 6. června proběhly ve všech obcích naší republiky volby do zastupitelských orgánů. Slavnostně a důstojně byly organizovány také u nás. Bylo zapsáno 588 hlasovacích lístků, 587 jich bylo voličům vydáno (jeden volič se voleb nezúčastnil), z nichž do urny bylo vloženo a za platné uznáno 585 hlasovacích lístků. Všichni navržení kandidáti byli jednomyslně zvoleni. Do Místního národního výboru byli za poslance zvoleni následující občané: Z celkového počtu 25 poslanců bylo 13 nově zvolených 6 žen, 10 ve věku do 35 let, 16 dělníků, 4 členové JZD, ostatních 5, 14 členů KSČ, ostatní bezpartijní. Čachotský Rudolf, Doležel Miroslav, Fleková Marie, Hejč Josef, Hejč Jiří, Hynšt Tomáš, Kala Josef, Keprtová Marie, Klusák Josef, Kosorin Pavel, Kouřil Jiří, Kratochvíl Jan, Králová Jaroslava, Králová Marie, Kuběnová Marie, Kyjovský Josef, Mynařík Ladislav, Novotný Anděloslav, Strejček Emil, Ševčík Pavel, Škvařil Alois, Tomášková Marie, Veselý Mojmír, Zouhar František, Zouhar František. 29. června proběhlo v sále kulturního domu za účasti zvolených poslanců a občanů obce ustavující plenární zasedání MNV. Byla na něm zvolena Rada MNV pro další pětileté volební období: RADA MNV Předseda: Doležel Miroslav, tajemník Kratochvíl Jan, členové : Fleková Marie, Kosorin Pavel, Kouřil Jiří, Novotný Anděloslav, Strejček Emil. 9., Ševčík Ladislav, Housko č. 50. MNV VÝSTAVBA OBCE Snad nejpozoruhodnější ale také nejzáslužnější akcí nového národního výboru bylo úsilí, které jeho představitelé vyvinuli při zajištění přípravy projektu nové kobercové úpravy státní silnice vedoucí přes obě části obce Vysočany. Po složitých a mnohdy i nesnadných jednáních zahrnula konečně Okresní správa silnic tuto nákladnou úpravu vysočanské státní silnice do svých plánů. S její realizací by mělo být započato během příštích dvou let. Je skutečně již nejvyšší čas; povrch silnice je již značně nerovný s četnými výmoly nebezpečný zejména pro cyklisty a motoristy, a navíc působí značně neesteticky. V průběhu roku bylo upraveno prostranství před obchodními středisky v obou částech obce. Před samoobsluhou v m. č. Molenburk i před prodejnou v m. č. Housko byl položen nový živičný koberec. Současně bylo také upraveno okolí pomníku padlých v m. č. Housko. I zde byl položen živičný koberec, a navíc upraven chodník, takže se toto místo stalo skutečně důstojným svému účelu a poslání. Přestože jména padlých za 1. svět. války mnohým mladším obyvatelům dnes již mnoho neříkají, každoročně se při příležitostech výročí 9. května a 7. listopadu uctívá jejich památka položením věnců. To není jen formální poutní akt, jak by se snad mohlo zdát, ale jistě vyjádření všech přítomných upřímné touhy po míru. NAROZENÍ, ÚMRTÍ V průběhu roku se v obci narodilo 22 dětí a 7 občanů zemřelo. 13. července zemřel Metoděj Hudec z domu č. 26, bývalý kronikář, starosta a předseda obce, zakládající člen JZD v Molenburku a jeho první předseda. Narodil se ještě v minulém stolení v roce 1899 a svým dlouhým, bohatým životem a prací pro společnost se zařadil mezi významné osobnosti naší obce. 3. května zemřela nejstarší obyvatelka obce paní Marie Přibylová, narozená již v roce 1889. ROK 1982 - MNV VÝSTAVBA OBCE Prvořadým úkolem, který stál před nově zvoleným národním výborem, ale také před organizacemi Národní fronty, bylo zabezpečit přípravu realizace povrchové úpravy státní silnice. Letos také pokračovala likvidace zbytků bývalé hospodářské budovy základní školy, stržené v loňském roce. Po odklizení veškerého starého materiálu, přistoupil MNV k zahájení rekonstrukce, či spíše výstavby zcela nové budovy přibližně v hranicích původní. Byly vyhloubeny nové základy a zality betonovou směsí. Další práce přerušily podzimní mrazíky, znemožňující další betonování. ZÁKLADNÍ ŠKOLA Od září je základní škola ve Vysočanech opět dvojtřídní. A nejen to: počet postupných ročníků, které jsou ve škole vyučovány, poklesl na dosud nejnižší hranici v dosavadní historii školy, na tři. Čtvrtý 121

postupný ročník byl přeřazen do základní školy v Ostrově u Macochy, což vážně ohrožuje budoucnost vysočanské školy vzhledem k přetrvávající tendenci rušení vesnických malotřídek v naší republice. Ve škole vyučovala s. uč. Růžena Dosedlová spolu se s. Miroslavem Štěpánkem, ředitelem školy. Počet žáků v obou třídách klesl na 41. TJ SOKOL V letošním roce bylo započato s rozsáhlou výstavbou vápencových tribun před kabinami tělovýchovné jednoty na hřišti. Tyto tribuny by měly lemovat severozápadní a západní část hřiště. Za zbrojnicí SPO zpevnili členové Sokola travnatý břeh naproti prostranství vzpomínaného táborového ohniště. Břeh vyztužili betonovým obloukem s vestavěnými vápencovými kameny. Na těchto opravách a na brigádách MNV odpracovali členové TJ Sokol na 2 500 hodin. Mezi nejaktivnější lze zejména jmenovat Vincence Mynaříka č. 127. SETKÁNÍ SPORTOVCŮ - 50. LET 12. června proběhla v obci mimořádná sportovní událost. Po třiceti létech se sešli nadšení sportovci padesátých let, kteří se v té době věnovali nejenom sportu (především odbíjené), ale zejména patřili mezi průkopníky tělovýchovné činnosti mnoho mladých občanů obce, svých následovníků. Mnozí z těch, kteří se setkání zúčastnili, patří dnes mezi úspěšné a vážené osobnosti, jako například současný předseda ONV Blansko Josef Přibyl, ředitel blanenského gymnázia Cyril Němec, nejstarší občan obce Vladimír Hudec č. 101 a další rodáci. NAROZENÍ, ÚMRTÍ V průběhu roku se v obci narodilo 13 dětí, zemřelo 9 občanů. DOPRAVNÍ NEHODA K tragické smrtelné dopravní nehodě došlo 25. června. Její obětí se stal mladý Karel Voráč, který se před nedávnou dobou přiženil do Vysočan, když si vzal za manželku Věru, roz. Škvařilovou č. 21. Jeho náhlá smrt otřásla nejenom jeho blízkými, zejména jeho mladičkou ženou, ale všemi obyvateli naší obce. ROK 1983 - MNV, VÝSTAVBA OBCE V dubnu tohoto roku bylo započato s kobercovou úpravou státní silnice vedoucí obcí. Práci řídila a prováděla Okresní správa silnic Blansko. Úprava silnice je prováděna v délce asi tří kilometrů, a to od hranic okresů Blansko a Prostějov (od Brodů) až za místní část Housko směrem k Šošůvce. Po přejití jarních mrazíků započali poslanci a občané se stavbou přístavby u základní školy. Na již položené základy byla postavena kamenná podezdívka. Současně bylo započato se stavbou betonové vodní nádrže v severní části obce Vysočany. ZÁKLADNÍ ŠKOLA Čtvrtý ročník základní školy se opět po roce navrátil do naší školy. Škola však zůstala dvojtřídní, neboť počet žáků všech čtyř ročníků neodpovídá ustavení třetí třídy. Učitelský sbor byl jako v loňském školním roce. Počet žáků školy činil 45. POČASÍ Zima přišla velmi pozdě. Opravdu mrznout začalo až v únoru. Jarní počasí bylo poznamenáno častými větrnými smrštěmi a průtržemi. Tyto rozmary počasí naštěstí naši obec nikterak vážně neohrozily. Zemědělcům však přinesly značné starosti. 3. června byly krupobitím poškozeny plochy žita, ale i jiných plodin pod Šošůvkou a na katastru obce Ostrov. Rovněž přívaly vody napáchaly zemědělství nemálo škod. Naopak léto a podzim byly tentokrát velmi teplé a hlavně suché. NAROZENÍ, ÚMRTÍ V průběhu roku se v obci narodilo 9 dětí, 12 občanů zemřelo. 122

ROK 1984 - MNV, VÝSTAVBA OBCE Závazky občanů i organizací Národní fronty byly směrovány zejména na adaptaci hospodářské budovy základní školy, akce pod patronací organizací Národní fronty a udržování a zlepšování životního prostředí v obci a jejím okolí. Pozornost byla věnována rovněž údržbě a opravám veřejného zařízení. Byla dokončena hrubá stavba adaptované budovy základní školy (přístavby) včetně zastřešení. rada Místního národního výboru rozhodla, že nově vzniklá budova bude využita pro místní lidovou knihovnu a jídelnu pro žáky místní základní školy. V rámci dalšího zlepšování životního prostředí bylo položeno 150 m obrubníků a 90 m kanalizace v severní části obce směrem k bytové zástavbě. PŘÍPRAVA PROJEKTU OPRAVY KD Na základě provedení revize elektroinstalace a shledání četných závad v celém objektu kulturního domu, vzniklých stářím budovy (od postavení v roce 1962 nebyly na ní prováděny žádné opravy), přikročil MNV k přípravě projektu generální opravy a přístavby tohoto plně vytíženého kulturního ale i sportovního zařízení. ZÁKLADNÍ ŠKOLA Vyučování ve školním roce 1984/85 bylo zahájeno v pondělí 3. září. Namísto s. učitelky Růženy Dosedlová, která odešla do starobního důchodu, nastoupil nový s. učitel Jiří Javorský, rodák z Vysočan, který doposud působil na okrese Prostějov. Vyučovalo se dopět ve dvou třídách. Počet žáků na škole činil 43. Tento počet zcela neodpovídá počtu dětí mladšího školního věku v obou částech obce. V posledních letech začali rodiče z nejrůznějších důvodů přihlašovat své děti do základní školy v Ostrově NAROZENÍ, ÚMRTÍ V tomto roce se v obci narodilo 19 dětí a zemřelo 8 občanů. ROK 1985 - MNV, VÝSTAVBA OBCE Také v tomto roce pokračovaly práce na přístavbě základní školy, rekonstruován rozhlas a instalována 4 nová halogenová svítidla. ZÁKLADNÍ ŠKOLA Od nového školního roku 1985/86 byl na základní škole ustanoven nový ředitel Jiří Javorský. Základní škola zůstává dvojtřídní s celkovým počtem žáků 40. V tomto roce se v obci narodilo pouze 6 dětí, zatímco 13 občanů zemřelo. Patřil mezi ně i nejstarší občan Vysočan Vladimír Hudec (č. 101), který zemřel 16. 7. 1985 ve věku 90 let. ROK 1986 - MNV, VÝSTAVBA OBCE Už od jarních měsíců bylo pokračováno v budování přístavby základní školy. ZÁKLADNÍ ŠKOLA Základní škola byla opět dvojtřídní s celkovým počtem žáků 44. Vyučujícími byli Jiří Javorský, ředitel a Jana Sehnalová, která na škole učí od roku 1985. 123

VOLBY Ve dnech 23. a 24. května proběhly ve všech obcích, vesnicích i městech naší republiky volby do zastupitelských orgánů. Na 20. června bylo svoláno ustavující plenární zasedání MNV, na kterém byly vytvořeny komise národního výboru, Rada MNV a zvoleni funkcionáři MNV. Do funkce předsedy MNV byl navržen a zvolen Jan Kratochvíl, Vysočany č. 167, jako tajemnice MNV Marie Keprtová, Vysočany č. 151, přičemž bylo rozhodnuto, aby uvolněným funkcionářem byl předseda MNV, namísto tajemníka, jak tomu bylo dosud. 13. července proběhl na hřišti TJ Memoriál Miloše Hrazdíry, kterého se zúčastnila družstva ze Studnic, Protivanova Šošůvky a Vysočan. Pohár si odvezlo družstvo z Protivanova. Po deseti letech zahájil činnost divadelní kroužek OB Vysočany. Pod vedením františka Ševčíka nacvičili jeho členové divadelní hru polského dramatika „Lehkomyslná sestra.“ Hra byla ve Vysočanech dvakrát opakovaná a byla sehrána také ve Žďáře Divadelní kroužek OB Vysočany NAROZENÍ, ÚMRTÍ V průběhu roku se v obci narodilo 15 dětí a zemřelo 10 občanů. ROK 1987 - MNV, VÝSTAVBA OBCE Letošní rok byl mimořádný svým neobvyklým stavebním a budovatelským ruchem. Pracovalo se na dvou hlavních frontách, a to současně s mimořádným nasazením nejen zainteresovaných členů národního výboru, ale i řady místních občanů a mládeže. PŘESTAVBA ŠKOLY - DOKONČENÍ V prvé řadě bylo třeba urychleně dokončit přístavbu základní školy, která by zabezpečila možnost stravování žáků naší školy, školní družinu a provoz místní lidové knihovny. Hodnota celé přístavby i jeho zřízením, u jehož zahájení stáli poslanci volebního období 1981 - 86, v čele s předsedou Miroslavem Doleželem (č. 166), tajemníkem Janem Kratochvílem (č. 167) a předsedou komise výstavby Emilem Strejčkem (č. 88), přesáhla půl milionu korun. Avšak hodnota lidské práce, zejména té nezištné a obětavé se dá vyjádřit jen stěží. Snad ji ocení 124

všichni, kteří budou její plody užívat a povedou své děti k úctě a vážnosti k hodnotám vytvořeným jejich spoluobčany či předky. I přes mimořádné nasazení a množství vykonané práce se do konce roku zcela nepodařilo dokončit vnitřní vybavení místní lidové knihovny, která je součástí této přístavby. Je to zcela pochopitelné, když uvážíme, že souběžně s pracemi na školní přístavbě probíhaly, svým rozsahem ještě náročnější, práce na přístavbě kulturního domu. Moje krátká vzpomínka na školu. Chtěl bych napsat také něco o naší molenburské škole, do které jsem také chodil, ale moc pěkných vzpomínek na ni nemám. V té době jsme byli doma dva bratři. Starší o dva roky Pepík, ten byl od malinka silný, nebojácný a velký jedlík. Já naopak, jsem byl slabší, sice hodnější, ale velký posera. Jak nastal ten čas a já jsem měl nastoupit do první třídy, tak jsem tam šel se strachem. Pepík, jak píši, ten tam chodil již dva roky, a protože byl velký gauner, tak často dostával ve škole výprask a vždy mně doma vyprávěl, jaké to bylo. Ten se z toho vždy rychle otřepal, ale já jsem měl strach, že také budu bit a toho jsem se bál. Doma mně rodiče měli rádi a já jsem byl také hodnější jak Pepík, který občas doma od tatínka něco slízl. Tatínek nás doma moc neřezal, ale snad několikrát za rok, Pepík dostal potěhem a já nějaký ten záhlavec. Ve škole mne učil pan ředitel Talský, učitel Grmela a potom němčinu učitel Němec. Nejvíce nás řezal pan řídící, i když jsem v tom byl nevině, tak jsem také občas dostal. Ale nebylo to tak zlé. Pan učitel Grmela byl hodný, a pan učitel Němec, dával záhlavce jen občas. To pan farář, ten byl přísný, dával záhlavce a za uši. Jednu příjemnou vzpomínku ale přeci mám. Dostali jsme za úkol nakreslit za domácí úlohu výkres, co nás z přírody zaujalo. Tak jsem doma nakreslil květiny a pan řídící mi nechtěl věřit, že jsem to kreslil sám. Tatínek mu ale dosvědčil, že jsem to sám kreslil, Tak jsem to měl na výstavě a byl jsem na to hrdý. Zajímavé je, že v měšťance jsme moc nekreslili, až v důchodu jsem začal si doma kreslit obrazy a dneska jich mám doma plný dům. PŘÍSTAVBA KULTURNÍHO DOMU Na návrh Rady MNV přijal funkci stavbyvedoucího zkušený praktik Josef Král, Housko č. 70. Částečně mu asistoval nově zvolný předseda OB Oldřich Mynařík (č. 69), jehož zdravotní stav nebyl právě nejlepší, nicméně i jako invalidní důchodce vypomáhal, jak se dalo, a pokud mu síly stačily. Rovněž bývalý aktivní člen NV padesátých a šedesátých let Jaroslav Konečný (č. 2) se v první etapě prací nadšeně zapojil do společného díla. A když přiložil ruku k dílu i dobrý zedník, nyní invalidní důchodce Stanislav Celý (č. 19), práce se dostávala do nadějného tempa. Stavbyvedoucí Josef Král dokázal velmi obratně organizovat celou stavbu, brigády složek i jednotlivců. Josef Král (Mlénské) se svým kolektivem, byl v Housku také aktivním budovatelem. Velká skupina brigádníků vedená Josefem Králem při budování přístavby kulturního domu. 125

Tak se ve Vysočanech budovalo pro budoucí generace. HOUSKO Penetrační nátěr místních komunikací byl proveden také v m. č. Housko. Bylo to na úseku komunikace od č. 65 až k okraji vesnice k lesu, nad stávajícím lomem. Pamětní kříž v Housku a ulice v Housku 126

ZÁKLADNÍ ŠKOLA Základní škola ve Vysočanech byla v tomto roce opět dvojtřídní, a to i přes žádost ředitele školy o povolení třetí třídy vzhledem k nárůstu dětí v prvním ročníku. Bylo jich zapsáno 22, což je nejvyšší počet zapsaných prvňáčků od roku 1953, kdy bylo zapsáno 23 nových žáků. Z finančních důvodu odbor školství ONV tuto žádost zamítl TJ SOKOL V letošním roce dokončili členové TJ Sokol vápencové tribuny a pokračovali s úpravami okrajových částí hřiště. Zde vybudovali kovové zábradlí s podezdívkou, čímž dokončili celkové uzavření hřiště. V lednu, tak jako každoročně, se konala výroční členská schůze. NAROZENÍ, ÚMRTÍ V obci se v tomto roce narodilo 7 dětí a zemřelo 12 občanů. Mezi nimi také Anděloslav Novotný. ROK 1988 - MNV, VÝSTAVBA OBCE Dominantní akcí poslanců národního výboru i občanů obce bylo pokračování na přístavbě kulturního domu. Ještě než skončilo zimní období, byly tyto práce pod vedením stavbyvedoucího s. Josefa Krále zahájeny. PLYNOFIKACE V poslední době se objevila reálná možnost plynofikace obce v souvislosti s plynofikací chráněné oblasti Moravského krasu. NV vešel v jednání se všemi zainteresovanými stranami, vedení Dřevoděl Rosice i JZD Družba přislíbila finanční podporu. Situace je stále nejistá vzhledem k ekonomickým zřetelům. ŠKOLA Ve složení učitelského sboru došlo opět ke změnám. V únoru se na své pracoviště vrátila s. uč. Sehnalová, která nastoupila po mateřské dovolené. Na vlastní žádost byla však od 1. září přeložena na okres Prostějov a na její místo nastoupila s. uč. Eva Hrstková, která se do Vysočan letos přivdala. Počet žáků se ve školním roce 1988/89 snížil na 50. TJ SOKOL Na výroční členské schůzi TJ Sokol došlo k zásadním změnám ve složení výboru této nejvýznamnější a nejaktivnější společenské organizaci obce. Dosavadní předseda Karel Zukal ze své funkce odstoupil a na jeho místo byl zvolen nový předseda Jiří Hejč (192). Spolu s touto změnou byly provedeny i další kádrové změny ve výboru TJ. ROK 1989 - MNV, VÝSTAVBA OBCE Také tento rok byl ve znamení prací na rekonstrukci kulturního domu. Pod vedením pana Krále byly provedeny téměř všechny vnitřní úpravy stěn a stropů, a to nejenom v rekonstruované části - přístavby přísálí, ale na chodbách, ve vestibulu i v samotném sále. ŠKOLA Ve školním roce 1989/90 zůstává základní škola ve Vysočanech i nadále dvojtřídní se čtyřmi postupnými ročníky I. stupně. Počet žáků činí 50. Vyučujícími jsou Jiří Javorský, ředitel a Eva Hrstková, ROK 1990 - POLITICKÝ VÝVOJ V OBCI Rozvířená hladina politických změn, které měly svůj start v listopadu minulého roku, zaznamenala v tomto roce svou z hlediska obce, komunální volby. ZALOŽENÍ ČSL V lednu byla v obci obnovena činnosti ČSL. Na ustavující schůzi jejím prvním předsedou byl zvolen pan František Ševčík. REKONSTUKCE MNV Aby se spolupráce mezi politickými stranami či hnutími a národním výborem zlepšila, využilo místní Občanské fórum ústavního zákonného opatření FS o rekonstrukci národních výborů. Do funkce poslance ONV namísto odvolaného (na základě jednání politických sil okresu u kulatého stolu) Josefa Fleka byl navržen a posléze i kooptován Jiří Košák. Mimořádné zasedání MNV, které se následně sešlo v těsné nadpoloviční většině (a to teprve po osobní intervenci paní tajemnice Keprtové u členů pléna) schválilo také nové složení kooptované rady: 127

předseda Jan Kratochvíl (KSČ) tajemnice Marie Keprtová (KSČ) předseda OVP Jiří Mikeš (OF) před. stav. komise Bohumil Strachoň (KSČ) před. obch. kom. a br. Kom Alois Boháč (OF) člen KŠK Miloš Vymazal (ČSL) člen FK, předs OV Housko Karel Zouhar (OF) HSD - SMS Politické hnutí HSD-SMS hájící zájmy Moravy a demokracie se v obci vytvořilo těsně před komunálními volbami. SCHŮZE OZ 1. ustavující zasedání nově zvoleného obecního zastupitelstva se uskutečnila v neděli 2. prosince. Na něm byla zvolena pětičlenná rada OZ včetně starosty a jeho zástupce. Posléze si rada vytvořila i své pomocné orgány – komise, takže obraz výkonné části OZ byl následující: starosta Antonín Jirušek, zástupce starosty Miroslav Vymazal, předseda komise stavební Josef Slouka, předseda komise kulturní, Luděk Škaroupka, předseda kom. fin. Petr Mynařík. Jako zástupce do Okresního shromáždění byl na 1. zasedání OZ ve Vysočanech a o několik dnů později na 1. zasedání OZ ve Žďárné zvolen Jiří Javorský s pověřením zastupovat obě tyto obce. ČINNOST MNV Přes politické klima, které nebylo příliš vhodné pro bezkonfliktní práci národního výboru ať už původního nebo od dubna rekonstruovaného, snažili se ti, kteří v sobě našli dostatek energie dokončit alespoň to, co bylo nezbytné. Především to bylo úspěšné dokončení rekonstrukce KD, který tak mohl být předán občanům k plnému užívání. Druhou, neméně významnou akcí bylo urychlení úprav dna rybníka Polačky spolu s rozšířením koruny hráze ŠKOLSTVÍ Základní škola je od září tohoto roku opět trojtřídní. Přispěl k tomu zvýšený počet žáků, navštěvující 1. stupeň ZŠ, který dosáhl 58. Ředitelem nadále zůstal p. Jiří Javorský. Namísto paní uč. Evy Hrstkové pracovala od dubna paní Jaroslava Hasoňová, pocházející a žijící v Ostrově u Macochy. Novou ředitelkou MŠ byla jmenována paní Blanka Hejčová, dosavadní učitelka na této škole. Pochází a žije ve Vysočanech č. 191. POČASÍ Leden byl teplotně nadnormální. Sníh napadl až v polovině února a způsobil sněhovou kalamitu. Sněhová třiceticentimetrová pokrývka ovšem brzy zmizela v důsledku opětovného oteplení. 25. 2. bylo velmi teplo (15 °C ve stínu) avšak druhého dne přišla sněhová bouře a prudké ochlazení. VICHŘICE Za zmínku stojí rovněž vichřice 9. 3., která strhla část plechové střechy na provozovně Dřevoděl a zlomila staletou lípu v severní části Vysočan u bývalé hospody č. 24. Tak zanikl poslední svědek údajně kdysi existující cesty spojující Vysočany s Protivanovem, lemované lípami. Dosud se části lesa, kudy tato cesta vedla, říká v Lipinách. POČET OBYVATEL V souvislosti s volbami byl uveden Statistickým úřadem Brno okamžitý stav počtu obyvatel obce. V prosinci činil 814 žijících obyvatel. 128

ZMĚNA KRONIKÁŘE V NAŠÍ OBCI Dlouholetý kronikář naší obce pan Jiří Javorský ukončil svou činnost v roce 1990. S touto činností měl velké zkušenosti a staral se o kroniku řadu let. Jako učitel a později již jako ředitel naší Základní školy ve Vysočanech se zajímal o dění v naší obci a od roku 1990 se zapojil i do politického života a podrobně popsal průběh událostí a život v obci. V roce 1992 pan Javorský nastoupil jako ředitel největší základní školy v Blansku, kam se také se svou rodinou odstěhoval. Za svou práci při vedení kroniky si zaslouží poděkování. Po ukončení činnosti pana Javorského rada OZ hledala nového kronikáře. Bohužel se jí to nepodařilo. V závěru volebního období, v roce 1994 se v radě dohodlo, že zápisy v kronice musí mít návaznost a já jako starosta jsem přislíbil kroniku doplnit. Vzhledem k tomu, že jsem si během těchto čtyř let nedělal žádné záznamy, popisuji děje v naší obci velmi krátce, snažím se však zachytit všechny nejdůležitější události hlavně v budování obce a myslím si, že jsou to události velkého významu, protože se začíná se zlepšováním životního prostředí, budováním vodovodu a telefonní sítě a připravuje se plynofikace obce. V posledních letech nastal i u nás velký rozvoj techniky ve všech směrech. Zvláště výrazně se rozvíjela výpočetní technika. Také pro náš OÚ jsme v roce 1994 zakoupili počítač, který se stal velkým pomocníkem při zpracování veškeré agendy a korespondence. Vzhledem k těmto možnostem a také tomu, že tuto techniku také sám vlastním, rozhodl jsem se, že ji využiji a zápisy do kroniky pořídím na tiskárně. Tuto techniku zápisu používají již některá města a přepokládá se plně využití a ukládání záznamů na diskety. Rok 1991. Po zvolení nového obecního zastupitelstva 2. prosince 1990, byla ustavena také rada OZ. Měla 5 členů a sestávala se: starosta: p. Antonín Jirušek, dipl. tech., Místostarosta p. Miloš Vymazal, členové rady p. Petr Mynařík, p. Luděk Škaroupka p. Josef Slouka. Další členové OZ p. Jiří Javorský, p. Bohumil Chlup, p. Eva Hrstková, p. Hedvika Pořízková, p. Jiří Kouřil, p. František Ovad, p. Antonín Sedlák p. Pavel Ševčík p. František Ševčík, p. Karel Zouhar. Účetní zůstala p. Božena Kosorinová. p. Jirušek p. Slouka p. Škaroupka Na zasedáních rady obecního zastupitelstva se připravoval program, pro nastávající volební období. Mimo těch běžných úkolů v údržbě obce, se rozhodlo o výstavě nové márnice, a to již také proto, že v minulém roce byl pěkně opraven místní kostel a stará várnice se začala již rozpadat a kazila jinak velmi pěkný vzhled kostela i pěkného hřbitova. V prvních letech volebního období měla obec velký nedostatek finančních prostředků, a to nejen na údržbu, ale už vůbec, na budování nových zařízení. Přesto se hned na začátku roku pan starosta snažil uskutečnit jednání na okresním úřadě v Blansku, u přednosty pana inženýra Slámy o možnosti vybudování přípojky plynu, zlepšení telefonní sítě, a to položení kabelů, ze Sloupu do Vysočan a výhledově možnosti budování vodovodu ve Vysočanech. Situaci však byla svízelná i na okresním úřadě a přednosta doporučil tuto možnost znovu projednat až v roce 1992. Na 3 tím zasedání OZ dne 28. 3. se vzdal svého mandátu člena OZ a člena Okresního shromáždění pan Jiří Javorský. OZ bylo doplněno dalším kandidátem OF panem Metodějem Tomáškem. 129

V kulturní oblasti stojí za zmínku zábavné vystoupení dne 5. 7., kde hlavním vystupujícím byl lidový vypravěč pan Zdeněk Galuška. Vystoupení se velmi líbilo, sál byl plný jak občany Vysočan, tak i z okolních obcí. Hned na začátku roku starosta obnovil jednání o možnosti realizaci vodovodu, plynu a zlepšení telefonní sítě ve Vysočanech. Po jednání s okolními starosty, hlavně starostou Protivanova p. Trnečkou, došlo v závěru roku 1992 ustavení sdružení obcí Drahanské vrchoviny za účelem společné výstavy vodovodu pro zúčastněné obce, kde bylo záměrem realizovat přivaděč vody od úpravny vody Bělá u Boskovic do Protivanova, Malého Hradiska, Bousína, Drahan, Nivy, Otinovsi a Rozstání. Po dlouhém jednání jak na okrese Prostějov, také na okrese Blansko k možnosti uskutečnění této akce, v součinnosti s vedlejším okresem Prostějov a za vydatné pomoci starosty z Protivanova, se tato akce stala reálnou. V obci se velmi zdárně zase pokračovalo na stavbě nové márnice, která se rozšířila o sklad materiálu, který bude využívat obec. Pokračovalo si na úpravy chodníku kolem silnice, prováděli se drobné úpravy kanalizace a chodníků kolem silnice, prováděli se drobné úpravy kanalizací a chodníků. Průběžně se udržovala veřejná prostranství. Bylo pokračováno také v úpravě skládek odpadu. Hasiči v Molenburku si pěkně upravili hasičskou zbrojnici. V tomto roce došlo k velmi důležité události pro obec. 12. 10. byl v obci zahájen svoz domovních odpadků, který zajišťovala firma Selio, z Blanska. Obecní úřad zajistil pro občany popelnice, kteří si je museli zakoupit. Na svoz odpadků se však přihlásilo pouze něco více jak polovina občanů obce. V základní škole, vzhledem k tomu, že byly problémy s kotlem ústředního topení, byla provedena větší oprava. V tomto roce se podařilo také zajistit opravu a nástřik celé fasády základní školy, spojené s opravou střech. Byla to další obecní budova v obcích, která byla pěkně opravena. VOLBY DO OBECNÍHO ZASTUPITELSTVA VE VYSOČANECH V ROCE 1994 Rok 1993 V roce 1993 se pokračovalo na rozdělaných akcích, jako bylo dokončení chodníků kolem státní silnice, vybudovala se část kanalizace před školou, do které byla svedena dešťová voda ze školy, současně se opravila a vyčistila kanalizace ve škole a také se podařilo upravit kanalizaci Mateřské školy. Z větších akcí se podařilo dokončit stavbu nové víceúčelové budovy na místním hřbitově a také zbourat starou márnici, včetně úpravy okolí. I nadále se pokračovalo v rekultivaci skládek domovního odpadu. Dbalo se na udržování parků v obci i na údržbu zeleně, ošetřování stromů a keřů v parcích. Nadále jsem intenzivně jednalo zabezpečení vodovodu pro naši obec. Projektanti zpracovali projekt a na jeho základě se vedla řada jednání pro zabezpečení této akce. V závěru roku se podařilo zabezpečit i vládní dotaci na financování stavby a zahájit 1. Etapu výstavby Bělá – Protivanov. Stavba pokračovala velmi dobře a byl předpoklad, že se 1.etapa v roce 1994 dokončí i trasa do Vysočan. Lepší situace nastala v rozpočtu obce, kdy příjmy dosáhly částky1,174.000 Kč a výdaje 946.000 Kč. Stará márnice Nově postavená víceúčelová budova Rok 1994. 130

Protože se v roce 1994 připravovaly nové volby do obecního zastupitelstva, zaměřily se práce v obci na dodělání menších akcí. Zajišťovala se těžba kalamitního dřeva z obecního lesa, který obec znovu získal do svého vlastnictví. Vzhledem k velkému nebezpečí úrazu a také možnosti velkých škod, museli se vykácet vzrostlé topoly u školního hřiště, protože byly nahnilé a při větru se lámaly. Na základě požadavku hostinského pana Sehnala se provedli úpravy jemu pronajatých prostor pro pohostinství, obložili se stěny v kuchyni a upravila kuchyň, větrání a opravily se WC. S ohledem na stálý nedostatek vody základní školy se muselo ještě přistoupit, k prohloubení školní studny. Zajišťování plynofikace Vysočan Tak jako v Jak již bylo uvedeno, bylo snahou rady obecního zastupitelstva zajistit také do roku 1995 povolení k přívodu plynu do Vysočan a zajistit tak plynofikaci obci. V tomto směru byla situace velmi nepříznivá. Řešila se privatizace podniků a mezi nimi byl i Jihomoravské plynárny Brno. V roce 1993 se prodlužovat trasa plynovodu z Lipové do Protivanova. Začali jsme tedy uvažovat o možnosti napojení také na tuto trasu. Byl na to zpracován výhledový generel a starosta využil jednání sdružení Drahanské vrchoviny a projednal tam také otázku možné spolupráce v rámci plynofikace. Také starosta z Rozstání pan Susedka, začal projednávat možnost prodloužení trasy plynovodu z Protivanova do Rozstání. Starosta Antonín Jirušek se dohodl se starostou Nivy, panem Ambrožem, že Niva a Vysočany budou tuto akci zajišťovat společně a také to bylo dohodnuto s panem Susedkou, starostou Rozstání. V závěru roku 1993 byla trasa z Protivanova do roztání povolená. Bohužel však bez přípojky na Nivu a Vysočany. Tak Niva a Vysočany byly přivedený do svízelné situace. Tak starosta Vysočan Antonín Jirušek se spojil s panem Kovaříkem z Blanska, který tyto akce zajišťoval již pro hodně obcí a měl s tím velké zkušenosti. S ním navštívili projektanta inženýra Štryncla pracovníka plynáren Brno. Projektant na základě našeho jednání a prohlídce trasy velmi brzy zpracoval nové Generely pro Vysočany a Nivu. Starosta Antonín Jirušek, po dalších dlouhých jednáních dohodl schůzku s generálním ředitelem plynáren Brno. Schůzky se zúčastnil společně se starostou Nivy a schůzka se uskutečnila. Na jednání se hledaly možnosti, jak tuto nepříznivou situaci změnit. Nakonec se to panu starostovi podařilo s tím, že se znovu upravil generel přívodu do Nivy a Vysočan s napojením Rozstání a trasa byla povolena, ale přípojku plynu do Nivy a Vysočan si obce musely vzít do svých nákladů. Niva a Vysočany se o tyto náklady pondělí. (Během několika roků Jihomoravské plynárny tuto trasu zase od obcí koupily pro obě obce výhodně). V tomto čase končilo volební období a uskutečnily se nové volby. Po volbách požádal nový starosta pan Slouka, dřívějšího starostu pana Jiruška, o dokončení zabezpečování akce plynofikaci otce Vysočan i nadále, vzhledem ke stávající zkušenostem a zajišťováním v této akce od samého počátku. Návrh pan Jirušek přijal, protože měl velký zájem o to, aby Vysočany měly nejen vodovod, ale byly také plynofikovány. celé republice i ve Vysočanech se konaly volby do obecního zastupitelstva ve dnech 18. a 19. listopadu. Situace v obci oproti minulým volbám byla klidná a příprava voleb probíhala viditelně jen na obecním úřadě. Na volby byly stanoveny dva volební okrsky, Molenburk a Housko. Počet členů OZ byl stanoven na 15. Do stanoveného termínu 13. 9. předaly kandidátní listiny zapisovatelce místní volební komise paní Anežce Hudcové: Koalice politických stran KDU-ČSL, ODS a Komunistická strana Čech a Moravy. Volby proběhly v uvedené dny velmi klidně, výsledky voleb byly vyhlášeny až v pozdních večerních hodinách. Ve volbách zvítězila Koalice politických stran KDU-ČSL a ODS s nezávislými kandidáty, která získala 8 kandidátů a Komunistická strana Čech a Moravy získala 7 kandidátů. První veřejné zasedání nové zvoleného zastupitelstva svolal stávající starosta pan Antonín Jirušek na 24. 11. 1994 jako obvykle do Kulturního domu. Sál byl z poloviny naplněn místními občany, kteří se zájmem očekávali volbu nového starosty a členů rady. S malým zpožděním zahájil jednání OZ starosta pan Antonín Jirušek. Po přivítání přítomných a seznámení s programem předal řízení zasedání nejstaršímu členu nově zvoleného zastupitelstva panu Jiřímu Hudcovi. Pan Jiří Hudec převzal řízení zasedání a sdělil, že vzhledem k tomu, že nedošlo k dohodě, zasedání ukončuje. Na základě této nepříjemné situace svolal znovu starosta pan Antonín Jirušek nové zasedání OZ na 1. 12. 1994, opět do KD. Na zasedání přišlo ještě více občanů. Zasedání zahájil starosta a předal znovu řízení panu Jiřímu Hudcovi s upozorněním, že program zasedání musí být dodržen. Členové zastupitelstva potom složili předepsaný slib a zvolili starostu, místostarostu a členy rady v tomto složení: starosta p. Josef Slouka, místostarosta p. Luděk Škaroupka. Členové rady, p. Ludmila Kratochvílová, p. Miloš Vymazal, p. Bohumil Strachoň. Další členové OZ: p. Rudolf Čachotský, Josef Flek, Jiří Hudec, Antonín Jirušek, paní Marie Lepková, pan Vojtěch Mynařík, pan 131

František Pořízka, pan Metoděj Tomášek, pan František Ševčík a pan Milan Vintr. Do okresního shromáždění byl zvolen pan Josef Slouka. Tím bylo zasedání ukončeno. V roce 1995 byla obec připojena na vodovod a v roce 1996 na plynovod. V roce 1997 zaniklo Jednotné zemědělské družstvo a byla založena společnost Zemspol a.s. Sloup. V roce 2005 byl založen Svazek obcí pro výstavbu čističky odpadních vod. V roce 2016 byla obec zapojena na čističku odpadních vod. Stručná informace o historii obce Housko. V srpnu 1927 napsal molenburský učitel Rudolf Sychra, že je pro něho čestným úkolem sepsat pamětní knihu Houska. Housko bylo po založení Molenburku v roce 1724 obnoveno v roce 1760. Obec byla přiškolena a přifařena k obci Molenburku. Obec nikdy nevlastnila ani rybník s mlýnem, myslivnu, dvě samoty a pilu. Obyvatelé Houska se živili polním hospodářstvím, tkalcovstvím a později pálením vápna. Hlavní potravou byla polévka klechtanka, zelí a brambory a černý chléb. Housko patřilo k panství rájeckému. V roce 1911 byl založen „Sbor dobrovolných hasičů.“ V roce 1920 byla občany vykoupena panská pole pod hostincem. Obec Housko, přísluší k okresní správě v Boskovicích. V roce 1925 byla vystavěna kaple s hasičským skladištěm. K tomuto přispěl pan hrabě Hugo Salm z Rájce. Také byl zbudován pomník padlých. Požáry v Housku. V roce 1868, vyhořely dva domy, v roce 1882, dva domy. V roce 1914 se požár při velkém větru rozšířil a vyhořelo 14 domků. V roce 1917 vyhořelo 8 domků. V roce 1924 vyhořely domy č. 31 a 32. Rok 1914 po vypuknutí 1. světové války jako první narukovalo 9. mužů. Celkem jich postupně narukovalo 44. Rok 1918. Bylo málo práce a obec rozhodla regulovat potok odtékající z rybníka, aby dala obyvatelům práci. V roce 1923 založena obecní knihovna. V roce 1928. Jako v Molenburku byla zavedena elektřina. V roce 1930 postaveny nové domy č. 50. A 51. Rok 1933. Počátkem února bylo v důsledku kalamity zaměstnáno na lesních pracích 60 dřevařů. Nezaměstnanost byla zažehnána. V dubnu povoláno 12. dřevařů z Kořence, 12 z Lipovce a 24 lesních dělníků ze Slovenska. Rok 1934. Augustin Hejč z č. 37 v důsledku snů pomaloval svůj dům různými citáty z písma. Na střechu připevnil sedm křížů. Psaly o tom noviny a chodili se tam dívat lidé až z dalekého okolí. Přibývalo hostů z Prahy a Brna na letní byty. Podporu v nezaměstnanosti pobíralo během roku 20 až 30 osob. Rok 1935. 16. 11. těžce postřelen dvěma ranami František Trnečka z Harmanic při pytlačení. Rok 1937. 5. 7. Byl slavnostně v obci uvítán novokněz P. Josef Slouka. 8. 12. Jednání zastupitelstva o stavbě školy v Housku. Ke stavbě nedošlo. Rok 1938. Novým kronikářem se stal Jan Zouhar. Rok 1939. Ve škole zavedena povinná němčina. Rok 1940. V dubnu úředníci soudu a berní správy z Boskovic navštívili každého majitele nemovitosti, který musel podepsat, že dobrovolně předává veškeré své nemovitosti pro rozšíření vojenské střelnice na Vyškovsku k obraně Velkoněmecké říše. Rok 1942. Do zdejší obce se přestěhovalo 6 rodin z Harmanic, kde začalo vystěhování. Z místní kaple byl odebrán Němci zvon. Rok 1943. V listopadu byla vystěhována z č. 45. Včelařova a rodina Vitoulova se třemi dětmi. Rok 1944. V měsíci únoru přijeli do obce Němci v civilu a odebírali rolníkům motyky sekery kosy a hospodářské stroje. V měsíci únoru za krutých mrazů se museli vystěhovat z č. 3. a č. 6. V jarních měsících byli do obce dosaženi četníci, kteří určovali, kteří občané se do září musí vystěhovat. Do Německé říše bylo odesláno osm mužů. V měsíci červnu do obce přijeli četníci a určili, které rodiny se musí v červenci a srpnu vystěhovat. Někteří se dali ke komandatuře a ti mohli zůstat. Občané z 33 domů se museli vystěhovat. Františku Nezvalovi, hostinskému byla odebrána živnost a do hostince se nastěhovala ze školy v Molenburku jedna třída. Rok 1945. V obci bylo mnoho německého vojska. Téměř v každém čísle byli vojáci. Vesnice byla plna německých vozidel, lehkých i těžkých obrněných vozů a děl. Němci byl ničen veškerý vojenský majetek za miliony korun. Koncem května a v červnu se vraceli vystěhování obyvatelé a pustili se do setí obilí. Někteří občané se vystěhovali do pohraničí. Rok 1946. 29. června byl obnoven MNV. Předsedou byl zvolen Jan Zouhar z č. 35. Rok 1948. Bylo založeno hospodářské družstvo, mělo 29. členů a za předsedu byl zvolen Kala František. Rok 1949. Byla svolána schůze k založení JZD. Skončila bez výsledku. Rok 1950. Bylo ustaveno JZD. Předsedou zvolen Pernica Vojtěch. Žádný z místních zemědělců se nepřihlásil. Rok 1951. Bylo obcí zakoupeno nákladní auto. Rok 1952. Byla v obci otevřena prodejna Jednoty. Rok 1958. JZD koupilo traktor. V roce 1964 se Housko, sloučilo se vsí Molenburk a nově vzniklá obec dostala název Vysočany. 132

Po stopách historie obce Housko r. 1250 založení, r. 1349 Hertwigslog, r. 1371 Hussy, r. 1385 Husschie, r. 1437 ves Husí 133

134

Úvodem Již dlouhá léta se zabývám historií Molenburku, hledám v historických knihách, různých článcích a také matričních knihách něco nového, co by obohatilo naši molenburskou historii. Při těchto hledáních, často narážím na informace o naší, dříve sousední obci Housko. Když jsem dokončil a vydal moji poslední knihu „Historii Molenburku,“ zaslechl jsem, a to již po několikáté, když jsem publikoval v dřívějších obecních stránkách, že píši jenom o Molenburku. Tak jsem se zase nad tím zamyslel a začal jsem také psát novou, již více vypovídající knihu o historii „Obce Houskovské.“ Zda se mi podaříji dokončit, to nevím. Zdraví mi neslouží, ale když to vemu z druhé strany, když sedím počítače a sleduji něco zajímavého, nebo píši něco, co mi velmi zajímá, tak zapomínám na moje útrapy a čas mi velmi rychle utíká. V této knize bych chtěl ukázat čtenářům, že i tak malá vesnička, jakou donedávna Housko bývalo, vlastně ještě je a možná také o trochu menší, má svoje dějiny a že stojí za to, aby občané žijící v Housku a nyní ve Vysočnech, možná i širší veřejnost se s nimi seznámila. Mojí snahou je, vhodnou formou přiblížit a ukázat na bohaté, zajímavé a z větší části ne příliš známé, historické události a tradice obce Houska a jejich obyvatelů, kterou současná generace zná snad jen z vyprávění a vzpomínek svých rodičů a ti většinou však již jen z vyprávění svých prarodičů. Při psaní knihy jsem vycházel z historických pramenů, nejvíce z „Kroniky obce Houskovské, z knih prof. MUDr Ervína Černého DrSc, rodáka z Podomí, z historie jedovnické madony od Josefa Plcha, z bakalářské práce Ivany Chalupníkové, z Vlastivědy moravské, matričních knih, z mých archivů a vzpomínek, i když na Housko jich mám podstatně méně jak na Molenburk. I když jsem celé poválečné období, po druhé světové válce v blízkosti Houska prožil a po druhé světové válce, jako předseda MNV ve Vysočanech jsem se budováním v Housku hodně zabýval, tak přesto toho nebylo mnoho. Chtěl jsem touto knihou, připomenout budoucím generacím téměř již zaniklou a v dnešní a překotné době rychle zanikající minulost, aby každý čtenář této knížečky, v ní našel alespoň něco, co ho na historii obce zajímá a pak zejména mladým čtenářům pomoci nalézt nové poznatky o historii obce, čímž chci alespoň malou měrou přispívat k poznání, z něhož se rodí upřímný vztah k tomuto místu, a vzbudit pocit hrdosti na svoji rodnou vísku. 135

Podle historické studie v regionu Drahanské vrchoviny, vzniklo první Housko v roce 1349 jako osada pod názvem Hertwigslav a leželo při hranicích dnešního k.ú. Molenburka a Houska ve výši kolem 580 m.nad m. Obyvatelům Molenburka i Houska byla oblast dobře známa hlavně pod názvy „U Kostelíčka“ a také „U výhně“. Zaniklé Housko patřilo k typickým holštejnským vsím. První zmínka o vsi pochází z r. 1349 pod výše uvedeným názvem Hertwigslav. V roce 1371 došlo k počeštění a ves má již jméno Hussy. Během let se jméno měnilo a v roce 1385 má název Husschiz, následně v roce 1437 Husie, v roce 1493 Húsko, v roce 1511 Hustí a v roce 1550 dnešní jméno Housko. Půdorys osady odpovídá typu dvouřadé lesní lánové vsi, dlouhé 415 m. Nejvyšším místem je místo zvané u kostelíčka. Při průzkumu byly vyorány spousty stavebního kamení a lidských kostí na ploše 15 x 15 m. Jde o stopy po kostele se hřbitovem uváděném v zápisech u Houska. Housko je jedinou zaniklou vsí, z našich 61 zaniklých středověkých osad, v nichž byl doložený kostel. Bylo tedy asi v regionu velmi důležité. Ležel na nejvyšším místě obce. Dnes je toto místo zvané „U kostelíčka.“ Na tomto místě byly vyoráno spousty kamení a velké množství lidských kostí. Zcela určitě jde o kostel uváděném u Houska v zápisech prof. Černého. Tato stavba byla podle molenburského kronikáře patrná ještě v 18. století a byla zřejmě zasvěcena Panně Marii. Kamení z této stavby byly použity na vybudování kostela v Molenburku, který je zasvěcen svatému Cyrilovi a Metodějovi. Do kostelíka chodili jistě lidé z okolních osad. Ves má stejné majitele jako městečko Holštejn. K jejímu zpustošení dochází však dříve než u Holštejna, a to již za válek husitských asi v roce 1431. V roce 1567 se stává pustá ves součástí panství rájeckého. Je obnovena až kolem roku 1760 avšak o kilometr jižněji kolem založené sklárny. Jak je ze studie vidět, tak dnešní Housko má dlouholetou tradici. Podobně, ale ne s takovou přesností, popisuje vznik obce Housko pan učitel Sychra v roce 1927 v místní kronice. Takže občané a rodáci obce Houska mohou být na svou ves pyšní. Socha Panny Marie s Ježíškem v jedovnickém kostele. Tato socha byla přinesena z Molenburku neboli vesnice Housko, vesnice v kopcích rájeckého panství, z tamního pobořeného kostelíka, a umístěna ve věži, zbudované roku 1681. Další informaci o původu sochy, n a j d e m e ve druhé farní knize, jde o poznámku neorganicky dopsanou do nesouvisejícího textu z r. 1959. “Roku 1493 vyhořela vesnice Housko i kostel P. Marie a soška P. Marie se přemístila do Jedovnic.“ Gotická Madona od neznámého mistra pochází z poutního kostela v nedalekém Housku, který byl zničen za husitských válek. Její nynější umístění dokazuje, že staré a nové umění může vytvořit obdivuhodný soulad. Středověká ves Husí ležela severně od dnešní ho Houska v údolí potoka Běličky, na katastru vsi Molenburku. Sloučením v e s n i c Housko a Molenburk vznily v r. 1964 dnešní Vysoč ny. Vesnice Husí se poprvé zřejmě zmiňuje r. 1349 pod jménem Hertwigslog (Hartwigova Seč), patřil k ní les Thenwald. Název vsi na- povídá, že ves byla založena dolnorakouský- mi kolonisty vedenými lokátorem Hartwigem na m í s t ě vymýceného původního pralesa. Pod slovanským názvem se zmiňuje poprvé r. 1371 (Hussy) a pak r. 1385 (Husschie). Další záznam je až z r. 1437 (ves Husie s lesem), kdy je navíc zmíněn i kostelní patronát, což je doklad, že v Husí existoval farní kostel. Založení vsi i vznik kostela, ovšem můžeme předpokládat již někdy po r. 1250. Z mlhavé historie konkrétně vystupuje kněz Matěj, bývalý farář ve vsi Hussy, který se dal na loupení a byl r. 1407 v Praze zatčen a odsouzen jako svatokrádežník, lotr a vrah dvou osob. Opatrně lze říci, že Husí zaniklo pravděpodobně v první polovině 15. století. Problémem je, že kunshistorici se shodují v datování vzniku „naší“ sochy kolem r. 1500. Provázel jsem sice kdysi v kostele řezbáře z jižní Moravy, který tvrdil, že by socha mohla pocházet i z doby (před)husitské a dodal: „Já už sem tých gotických madon pár viděl,“ ale další experti opět potvrdili 136

dato- vání k r. 1500. Pak by jí nejspíše odpovídalo i označení Assumpta (Nanebevzatá), ztvárnění Panny Marie na měsíci se u nás objevuje od 15. století, zatímco Immaculata je mladší. Pak jsou ale jen dvě možnosti, buď kostel v Husí nezanikl společně s vesnicí, nebo socha z něj nepochází. Kloním se k první možnosti. V r. 1511 je zapsán v zemských deskách prodej zbytku holštejnského panství, zmiňuje se mj. pustá ves Hustí, již bez kostelního patronátu. Podle E. Černého ovšem k prodeji došlo již r. 1493, kdy je uveden název vsi Húsko. Nut- no dodat, že přípona –sko signalizuje ve staré češtině zaniklou lokalitu, což dokládají např. názvy nedalekých vsí: Holštejn – pusté Holštejnsko, Neradice – pusté Neradsko, Loučka – pusté Loučsko a tedy i Husí – pusté Housko. I když vesnic zaniklo v blízkém okolí mnoho, Husí je jedinou zaniklou vsí s farním kostelem. Některé věci ovšem nasvědčují tomu, ž e kostel mohl přetrvat a být užíván i dále, kolem se totiž nacházel hřbitov, který mohl okolním vsím sloužit i nadále, kostel mohl přežívat jako pohřební kaple. Svědčí pro to živé povědomí místních lidí z Vysočan o existenci i situování kostela, traduje se i jeho zasvěcení Panně Marii, náš farář Gilg píše k r. 1805 o „pobořeném kostelíku“ a mapy stabilního katastru z r. 1826 zachycuji zcela přesně polohu obvodových zdí kostela i ohradní hřbitovní zdi. I kdyby snad dočasně zaniknul, za držení holštejnského panství vladyky Dubčanskými ze Zdenína došlo k obnovení některých vsí, dříve uváděných jako pusté (Kulířov, Hamlíkov – a Housko). Roku 1550 jsou při zápisu koupě tyto vsi uvedeny jako pusté, při zápisu prodeje Bernartovi Drnovskému z Drnovic r. 1567 jsou vedeny jako osídlené. Lze si jistě představit i to, že s obnovou vsi mohlo dojít i k obnovení zaniklého kostela, že do něj mohla být odněkud přivezena socha. Někdy poté (nejspíše za stavovského povstání či za třicetileté války) Housko definitivně zaniká. Otázkou je, co kostel a hřbitov. Až po r. 1700 zakládají Rogendorfové poblíž zaniklého Houska sklářskou huť, r. 1724 novou ves Molenburk, kolem r. 1760 kolem huti vzniká nové Housko. V jedovnickém kostele sv. Petra a Pavla si v předu na pravé straně můžeme povšimnout dřevěné sochy Panny Marie, umístěné na stupňovitém podstavci na zdi. Na evidenčním listu památky, založeném r. 1964 a revidovaném r. 1976 se můžeme dočíst: Socha Madony v presbytáři. Polychromované, částečně zlacené dřevo, výška 110cm, zadní strana rovná. Na měsíci stojící štíhlá postava Madony ve zlatém plášti s lámanými záhyby v místech pravé nohy, který si pravicí přidržuje u levého boku, na kterém drží nahé sedící děcko, dívající se směrem od matky. Oba mají na hlavách zlaté barokní korunky. Začátek 16. století. Kvalitní práce pozdně gotického řezbáře, po opravě. Kolem r. 1681 přenesena ze zřícené kaple v Housku, pak uložena ve věži a od r. 1805 na svato – stánku. Pojďme k naší jedovnické soše. Zmiňuje se o ní jedovnický farář Jan Nepomuk Gilg ve farní pamětní knize v kapitole Pozoruhodnosti z dějin Jedovnic: Roku 1805 jsme na základě ustavičné žádosti farníků umístili nad svatostánkem hlavního oltáře kostela dřevěnou sochu Panny Marie, která byla více jak 120 let uložena v místnosti ve věži, avšak na náklady farníků byla ozdobena. 137

Tak jako v Molenburku, tak i v Housku byla v roce 1927 založena kronika. Uchovala se až do dnešní doby, a tak jak jsem již psal, tak jsem také z této houskovské kroniky čerpal nejvíce pro tuto knihu. Vybral jsem jen ty nejdůležitější části, jinak by byla kniha velmi rozsáhlá a já jsem chtěl jí doplnit fotografiemi a také jsem ji chtěl pro zájemce učinit cenově dostupnou. Pro dostupnost ji budu hodně dotovat. Obec Housko leží těsně vedle obce Molenburk, na nejvýchodnějším okraji tehdejšího politického okresu boskovického. Východní a jižní část obce se nachází v bezprostřední blízkosti lesa, z nichž první patřila k revíru Baldovec, který patřil k (Rozstání), velkostatku pána Lichtenštejna na Plumlově, druhá k revíru Holštejn, velkostatku Salmova v Rájci. Výměra obce činí 698,5 ha. Ves byla též označována jako Husí, Husie nebo Husko. U původní osady (která ležela o dva kilometry dále severovýchodním směrem) byl kostel zasvěcený Panně Marii, který zanikl pravděpodobně s válečnými bouřemi v 15. století. Již roku 1493 byl vypálen a jako pustý byl zmiňován i v roce Stával na místě dodnes zvaném u kostelíčka. 138

. Měla by být ještě jedna vzácná pametihidnost z našeho Molenbursko-Houskovského kostelíčka. Tu se mi bohužel nepodařilo dohledat, ale po velmi dlouhá léta o této pamětihodnosti se předává z pokolení na pokolení povídka o této pamětihodnosti. Tak jsem ji do knihy také zapsal. Vox populi. (hlas lidu). Je to již hodně hodně dávno, kdy v nově založeném Molenburku vyrostla nová hospodářská stavení a hospodářství se rozmáhalo a Molenburk se rozrůstal. Francek, obecní pasák, zase z rána vyhnal stádo panských prasat na luka k potůčku za Pánskou skálou. Trávy tam bylo požehnaně, kolem potůčku rostly různé stromy, také buky a prasata sbírala bukvice, spokojeně se pásla. Velká sviňa, za potůčkem na vršku, kde dříve stával kostelík pořád ryla. Vilma, podružka, běžela od Placu, kde obracela seno a jak šla po cestičce kolem bývalého kostelíčka, podívala se, co tam ta sviňa má. A najednou vidí, jak tam ze země sviňa vyrývá zvon. Honem běžela to říct pantátovi, ten přiběhl a potom i mnoho lidí, podívat se na ten zvon. Tak ho vytáhl, vyčistili a sousedé se nestačili na něj dívat a dohadovali dohadovali co s ním. Kostel v Molenburku ještě nebyl. V sobotu se chystalo procesí na pouť do Pustiměře a tak rozhodli, že s procesím pojede i vůz se zvonem, tam zvon dovezou a kostelu v Pustiměři darují. Tak se také stalo. Tentokrát bylo procesí hodně veliké a s muzikou.Tam byl potom vytažen na věž, zvon byl stále na věži a vždy, když každým rokem přicházelo molenburské procesí do Pustiměře na pouť, tak zvon jim na uvítanou zvonil a vypadalo to, jako kdyby na ně volal: „sviňa mně vyryla, pana mně našla, zkažte ji pozdravit, aby sem přišla“. Původní kostel v Pustiměři před rokem 1900. 139

140

141

142

143

144

145

146

Ze zápisů protokolů schůzí obecního výboru v Housku v letech Jeden z prvních dochovaných protokolů obce Housko se vztahuje ke dni 24. listopadu 1910, kdy se obecní výbor usnesl, aby byla podána žádost o nouzovou podporu na zakoupení osiva. Dále proběhly volby dvou členů soudních odhadců a volby do sirotčí rady. Jako soudní odhadci byli všemi hlasy přítomných zvoleni František Kala a Josef Škvařil. Volby do sirotčí rady dopadly následovně, předsedou byl zvolen Cyril Slouka, dále Josef Svoboda, František Novotný a František Kala. Posledním bodem jednání bylo držení obecního býka, které zatím bylo závislé na obci Molenburk do doby, než se přihlásí držitel býka. Dne 2. prosince 1910 byla otázka obecního býka vyřešena, obecní výbor se dohodl na zakoupení býka k připouštění krav pro rok prosince 1910 proběhla ještě volba do kostelního výboru, dřívější člen odstupuje, neboť se stává kostelním hospodářem. Osmi hlasy byl zvolen Josef Vymazal. Dalším bodem bylo usnesení obecního výboru o opětné požádání revize na obecní hospodaření od roku 1906 za účelem vyřízení účtů za rok 1910 a rozpočtu na rok V neposlední řadě bylo projednáno usnesení o zřízení hasičského sboru. Jednání se zúčastnili: starosta Cyril Slouka, Jan Zouhar, Matouš Hejč, Josef Škvařil, Josef Svoboda, František Kala, František Novotný, František Tomášek, František Musil, František Buřt. První zasedání obecního výboru v roce 1911 přineslo volbu dvou členů do místní školní rady, všemi hlasy přítomných byli zvoleni Matouš Hejč a Cyril Slouka. Proběhla také volba nového prohlížitele dobytka a masa, ve které byl všemi hlasy zvolen rolník František Musil. Schůze proběhla dne 3. ledna a účastnilo se jí sedm členů obecního výboru. V březnu téhož roku se starosta rozhodl, že odstoupí, jak je patrno z jeho zápisu v obecních protokolech. Zde je dne 8. března přípisek o tom, že žádá obecní výbor, aby byl propuštěn ze starostenského úřadu z důvodu, že je stále členy výboru urážen a neprávem pomlouván. Jak vyplývá z dalších schůzí starosta propuštěn nebyl, a i nadále mu byl jeho úřad ponechán. 14. května se obecní výbor zaměřil na volbu dvou členů volební komise do říšské rady, zvoleni byli Josef Svoboda a Josef Škvařil, za náhradníky byli zvoleni Josef Vymazal a Blažej Klusák. 147

148

Dne 21. května bylo usneseno, aby se napravovaly obecní resty (200 korun) z podpory státní a zemské, neboli c. k. moravského místodržitelství a moravského zemského výboru. Dále pak obecní výbor souhlasí s dalším působením starosty Cyrila Slouky. O několik dní později (28. května) se obecní výbor ve své schůzi usnesl o přijetí kandidatury pana Bohumila Skoupého (starosty, rolníka a obchodníka v Šebrově) na říšskou radu. Ze zápisu z 10. září je patrno, jak se postupovalo v případě odstoupení člena obecního výboru. František Kala se vzdal členství ve výboru, starosta podal záležitost k slavnému c. k. okresnímu hejtmanství a jmenován byl ze sboru náhradníků František Buřt. V září roku 1912 byl projednáván projekt dráhy z Prostějova přes Drahanskou vysočinu do Rájce. Jak výbor, tak i poplatníci Houskovské obce dávají jednomyslně svůj souhlas k tomu, aby V polovině dubna roku 1913 se jedná o přípisu od zemského výboru, zabývajícím se obnovou hranic obecních pozemků. Výsledkem tohoto jednání je usnesení o tom, že obecní pozemky nevyžadují přeměření. Dále také obecní výbor nepřijímá doporučení od slavného zemského výboru, týkajícího se vybírání přirážky spotřebních dávek. Zbytek roku 1913 se nese hlavně v duchu voleb do různých komisí jako například komise pro volbu do zemského sněmu (voleni tři členové). Reklamační komise, která ovšem neměla příliš práce, neboť námitka, která byla vznesena, nebyla podána správně a včas, a tudíž byla hned zamítnuta. Další volby se týkaly členů do volební komise. V září téhož roku bylo jednohlasně navrženo služné starostovi v částce 100 korun ročně, náměstkovi 50 korun. 12. října proběhlo skládání slibu obecních ch znějících takto: Zavazujeme se za členy představenstva obce Houska v úřad nám starostou k zastávání přidělený, slibujeme na místě přísahy, že chceme Císaři pánu věrni a jeho poslušni býti, zákony zachovati a povinnosti své svědomitě plniti. Ze zápisů z obecní kroniky v roce 1919 se konaly volby jak do zákonodárných sborů, tak do obecního zastupitelstva. Volby byly provedeny podle poměrného zastoupení, zvoleni byli Josef Vymazal, František Musil, František Pernica, Zdeněk Chlup, Matouš Hejč, Petr Veselý, Karel Kopka, Reinhold Chlup, Emanuel Král, Alois Ševčík, František Kala, Cyril Slouka (starosta). Při obecních volbách v roce 1927 bylo odevzdáno celkem 148 hlasů, z nichž strana lidová obdržela 76 hlasů a získala šest mandátů, zbývajících 72 hlasů bylo pro pana Cyrila Slouku, který dostal rovněž šest mandátů Vypuknutí světové války. Vypukniutí světové války v roce 1914. Působilo na obyvatelstvo, naší obce hrozně. Lidí chodili jako strnulý, nikomu se nechtělo ani do řeči. Každý jen vdychal a naříkal. Ale každý věřil, že nastávající doby budou zlé. 149

150