Vazba celého 1 ročníku GV

GÉVÉČKO 03 – 2016/17 to argentinské základní školství, alespoň v do- bě, kdy jsi jej na Pampě Floridě absolvoval, by-véčka může vybrat to, co ho zajímá. A pokud to lo rozhodně kvalitnější, než to, co absolvovaltam nenajde, tak to tam může sám napsat. Tak- v Rakovníku Milan, ve Varech Roubas, Béďaže ještě jednou, vysloužilci, všichni do ruky kus někde u Kolína a o ostatních nepsavcích radšipapíru a tužku, nezapomenout si nasadit brýle nemluvě.a jedem!GV: Valdo, díky za ten závěr. Začínám věřit, žeA tady se můžete podívat na podrobnější fotoreportáž z pasování prvních rytířů Řádu GV objektivem Jarmily Karolíny RiesovéMěsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 21

GÉVÉČKO 03 – 2016/17TROCHA HISTORIE NIKOHO NEZABIJE Stálá vzdělávací rubrika Pavla P. RieseD vojstranou mé stálé rubriky uzavřeme téma tohoto čísla GV, které se dotýkalo habsburské monarchie, jíž jsme byli po staletí, ne vždy rádi adobrovolně, součástí. Tato velká středoevropská říše byla držena pohromadě převážně vojenskousilou. No a armádě musí někdo velet. Rakouská armáda nebyla nikdy příliš slavnou, ale občas senašli velké osobnosti, které stály v jejím čele. Jak už jsem psal v článku věnovanému bitvěu Hradce Králové, nemám zmíněnou monarchii nijak v oblibě, natož pak její vojenskou moc. Navícmé sympatie měl, a stále má, vojenský génius přelomu 18. a 19. století Napoleon Bonapartea jemu rovného vojevůdce jen těžko najdete. Nicméně v rakouské monarchii se v její historii, řídce,ale přeci, pár velkých vojáků objevilo, jako např. Albrecht z Valdštejna či princ Evžen Savojský. Noa k nim můžeme směle přiřadit dvě jména, která bych zde chtěl připomenout.Laudon a RadeckýZ ačněme Laudonem, jednak je starší a po- diplomata Václava Antonína Kounice. Tomu se tom je mi značně sympatičtější, než Ra- budu věnovat v některém z dalších čísel GV. decký. Ano, generál Laudon to je ten, co Ve vzniklé situaci byl pro Marii Terezii nejdůleži-jezdí přes vesnici v bílé čepici, čímž jej jedna tější ten voják. Kde se vzal?lidová píseň udělala nesmrtelným a pak ještěklení himmellaudon! Nesmrtelnost přes hudbumá ovšem s Radeckým podobnou, akorát Ra-deckého marš není skladbou lidovou, ale je odhudební legendy Johanna Strausse staršího.Představte si tuto situaci. V roce 1740 umírá cí- PŮVOD V VOJENSKÉ ZAČÁTKY LAUDONAsař Sv. říše římské Karel VI., otec Marie Tere-zie, který nemaje mužských potomků prosadil Pocházel z baltsko-německého a lotyšskéhotzv. Pragmatickou sankci, kdy habsburské dě- prostředí. Vyrůstal v chudé rodině v Livonsku,dictví mohla převzít i žena. Tuto listinu si nechal kde se 13. 2. 1716 nebo 1717 narodil. Po švéd-ratifikovat od všech důležitých států v Evropě. sko-ruské válce připadlo Livonsko Rusku. SvéJenže, jak dobře víme, smlouvy se mnohdy stá- první vojenské ostruhy tedy Laudon získal v ca-vají pouhým cárem papíru. To se stalo i po smr- rské armádě, kde dosáhl ve svých jedena-ti Karla VI., kdy na se na mladičkou 23letou dvaceti letech v r. 1737 hodnost nadporučíka,Marii Terezii vrhli ti ze všech stran jak supi ti, co když bylo jeho přispěním dobyto Moldavskodříve smlouvu uznali. Vše začal pruský král Fri-drich Veliký. Marie Terezie byla navíc ve vyso-kém stupni těhotenství a modlila se, aby to ten-tokráte, po předchozích třech dcerách, byl ko-nečně syn. To se nakonec povedlo a syn seskutečně narodil a byl to pozdější císař Josef II.Co se ale zpočátku války nevedlo byl boj s oně-mi supy. Došlo to tak daleko, že Marie Terezieztrácí Slezsko i České království, které za po-moci Francouzů dobyl bavorský kurfiřt KarelVII. Ten se poté nechal 26. 11. 1741 provolatČeským králem. O rok později, opět za podporyFrancouzů, připravil o korunu římského císaře,manžela Marie Terezie a to až do roku 1745.Situace nemohla být horší a vypadalo to, žehabsburská velmoc bude vymazaná z mapyEvropy. Marie Terezie měla ale dvě velké osob-nosti ve svých službách a to skvělého vojákaErnesta Gideona Laudona a neméně skvěléhoMěsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 22

GÉVÉČKO 03 – 2016/17v tažení proti krymským Tatarům. Terezie s briliantovou hvězdou, který byl v tako- véto úpravě jediný na světě. Návrat od doby-FRIDRICH JEJ NECHCE, MARIE TEREZIE ANO tého Bělehradu byl impozantní a Laudona vítaliPo této válce byla jeho rodina v ještě větší fi- lidé z měst jimiž projížděl a ve Vídni jej přivítalnanční nouzi a tak se mladý nadporučík uchá- osobně sám císař Josef II.zel o službu ve švédské armádě a když jí nedo- V SEDLE AŽ DO SMRTIstal, tak v armádě pruské při zahájení války o Ani poslední půlrok jeho života nemohl prožítrakouské dědictví. V Berlíně žádal osobní audi- v míru. Jako 74letý obdrží od císaře Josefa II.enci u pruského krále. Ten jej ani po čtyřech 4. ledna 1790 dopis, kde jej jmenuje vrchnímměsících čekání nepřijal. Během bojů s Marií velitelem armády v nové válce s Pruskem. 6.Terezií musel zřejmě Fridrich Veliký mnohokrát ledna vydává Laudon první rozkazy. 20. lednalitovat, že Laudona nepřijal a to zejména, když však Josef II. umírá a jeho nástupce Leopold II.Fridrichovi vojáci vyděšeně na bojišti křičeli: jmenuje Laudona generalissimem. Před ním„himmellaudon“, což v překladu zamená: Nebe- měli v Rakousku tuto hodnost pouze dva voje-sa! Laudon! To ale trochu předbíháme v čase. vůdci a to Albrecht z Vladštejna a Evžen Savoj- ský. Do této války však již Laudon nezasáhne,Po neúspěchu v Berlíně, použil Laudon některá neboť umírá v Jičíně 14. 6. 1790. Jeho ostatkydoporučení svých vlivných přátel ve Vídni a byl byly slavnostně převezeny do vídeňského Ha-přijat do služeb Marie Terezie a 1. května 1744 dersdorfu, kde v roce 1806 pohřbili vedle něj ise stal velitelem jedné setniny rakouské armá- jeho ženu.dy. Ve válce o rakouské dědictví tak významně Maršál a generalissimus Laudon není zvěčněnzasáhl do bojů, ale daleko více se uplatnil v ná- jen v oné lidové písni, ale jeho socha je sou-sledné sedmileté válce proti Prusku. S jeho vo- částí krásného pomníku Marie Terezie.jenským úspěchy strmě rostla jeho kariéra, kdysi v r. 1757 mohl připnout epolety generálma- Jezdecká socha maršála Laudona (vpravo v popředí) najora. O rok později ocenila Marie Terezie jeho památníku Marie Terezie na náměstí Marie Terezie (Mariazásluhy křížem svého nově založeného řádu a Theresien-Platz) ve Vídni.Sochař: Kaspar von Zumbusch.po úspěších v bojích s Prusy u Olomouce jepovýšen na polního podmaršálka. S Daunovou A tady si můžete připomenout to lidovku oarmádou byl převelen do Dolní Lužice, kde za- Laudonovi ve dvou verzích:znamenal v bojích s Prusy další úspěchy a zís-kal za ně nejvyšší možné vyznamenání v Ra- https://youtu.be/tbIvXDY3iREkousku - velkokříž Marie Terezie. Drtivé vítěz- https://youtu.be/P719ZYkrA3Aství nad Prusy v r. 1759 v bitvě u Kunowic, vespojení s ruskou armádou, bylo především zá-sluho Laudona, který tím získal ještě větší pří-zeň Marie Terezie, což doložila tím, že mu da-rovala pluk, briliantový prsten a 5000 dukátůspolu se zlatou tabatěrkou s brilianty. Ani ruskácarevna se nenechala zahanbit a poslala mukord s pozlacenou pochvou a jílcem posáze-ným diamanty. V roce 1761 se mu povedlo ob-sadit část Slezska, což byl obrovský úspěch,ale do konce sedmileté války už nezasáhl, pro-tože nesouhlasil s tím, jak se chovali Rusovéjako spojenci a navíc se objevily jeho žluční-kové problémy, kterými trpěl celý život. PožádalMarii Terezii o zproštění služby a uchýlil se nasvůj zámek do Bečvárek.VÁLKA O BAVORSKÉ DĚDICTVÍ A S TURKYPo vypuknutí války o dědictví Bavorské v roce1777 je Laudon opět v poli a za úspěchy v tétoválce je povýšen na nejvyšší hodnost v rakous-ké armádě a to na polního maršála. Deset letpak opět tráví na odpočinku.Naposledy Laudon sedá na koně už ve věku 71let a to ve válce s Osmanskou říší, kterou vítěz-ně ukončí. Od Josefa II. získá velkokříž MarieMěsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 23

GÉVÉČKO 03 – 2016/17 silou. Jen v jednom úseku jeho vojenského pů- sobení ho lze morálně srovnávat s Laudonem,JJOOSSEEFF VVÁÁCCLLAAVV RRAADDEECCKKÝÝ ZZRRAADDČČEE a to když Radecký pod velením Laudona pů-Jak jsem již napsal výše v úvodu, Radecký ne- sobil ve válce s Osmanskou říší. V této válcení mým šálkem čaje. Nedivte se tedy, že mu se prvně projevily jeho vojevůdcovské schop-zde budu zcela nevyváženě věnovat menší nosti, které dal poté do služeb špatné strany.prostor, než Laudonovi. Ne že by Radecký ne-byl skvělý vojevůdce, ale... Myslím tedy, že byl u nás po právu většinově zapomenut a nechápu snahu o obnovení jeho pomníku na Malostranském náměstí. Myslím, že k této obnově, o které se mluvilo již ke konci totality, se správně – a to s humorem sobě vlastním - postavilo divadlo Járy Cimrmana. Víceméně se této myšlence vysmáli připuště- ním znovu postavení pomníku, ale vzhledem k trolejím od tramvají, které dnes přes náměstí vedou, navrhli variantu brod, tedy že by maršál vedl svého koně za uzdu a ten by byl po prsa zapuštěný v kamenném podstavci pomníku. Dodali ještě, že tuto variantu prodiskutovali s hlídačem parkoviště a ten, že proti tomu nic nemá. Pomník je nesporně kvalitním sochařským dí- lem, ale je zároveň vnímán jako symbol ra- kouské vojenské moci, která za Radeckého působení byla jednoznačně reakční utlačovatel- skou silou. 2. 11. 1766 zámek Třebnice - + 5. 1. 1858 Milán Myslím, že bude mnohem lepší, pokud si Ra- deckého chceme připomínat, tak to dělat pomo-Na Malostranském náměstí stál až do roku cí geniální sklatby Johana Strausse st. s ná-1919 monumentální pomník maršála Radecké- zvem Radeckého pochod či marš třeba v po-ho. Nebyl odstraněn z nějaké naší nenávisti vů- dání Herberta von Karajana: http://1url.cz/Yt2v9.či tomuto vojákovi, ale z důvodu protestu Ital-ského velvyslanectví, které se usídlilo v nedale-ké Nerudově ulici. Italové považovali Radecké-ho za nepřítele sjednocení Itálie, který snahyo toto sjednocení utopil v krvi, čímž byl Habs-burky vynášen a uctíván jako zachránce trůnurakouského. Habsburky lze pochopit.Mám na Radeckého podobný názor jako Italo-vé. Vůbec nejásám, tak jako mnozí, že jsmeměli v rakouských službách velkého vojevůdce,který pocházel z české šlechty. Svůj vojevůd-covský talent dal do služeb urputné snahy ev-ropských monarchií potlačit revoluční Francii anásledně silou působil proti sebeurčení a snazenárodů osvobodit se od nadvlády Rakouska.Laudon bránil zemi proti útočníkům, kteří ji na-padli a proti tureckému nebezpečí. Radecký sisvoji slávu vydobyl především potlačováním re-volučních myšlenek a udržováním nadvládyRakouska nad Itálií a jinými zeměmi vojenskouMěsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 24

GÉVÉČKO 03 – 2016/17 O SETKÁVÁNÍ S BÝVALÝMI ŽÁKY MMaalláá úúvvaahhaa zzkkuuššeennééhhoo kkaannttoorraaZ ase za to může Karel. Jeho setkání s bý- nost jak změnit postup, aby se kantor zachránil valými žáky v Klatovech mě popudilo. a nezískal nálepku senilního dědka. Je štěstí, Tedy ne to setkání, ale tvrzení, že je té- že každý nejradši mluví o sobě. Pomohou otáz-měř všechny po 50 letech poznal. Já si ne- ky na profesní kariéru, na rodinu, případně napamatuji jména ani obličeje z doby daleko čer- bývalé spolužáky. Dá se vybruslit, ale je to fuš-stvější, taky jsem začínal v 1963 roce a bez- ka. Uff.pečně si na nikoho nevzpomínám. Však jsem siněkteré pletl i nedávno ve čtvrtém ročníku ač 3. Setkání užitečnájsem je 4 roky viděl denně. Nechápu, jak to Bývalý žák pracuje v nějakém zajímavém ob-Kája dělá, mně se při každé příležitosti vymlou- chodě - např. s elektronikou - ochotně poradí,vá, že si nic nepamatuje. Mě navíc podobná poskytne slevu, zařídí dopravu zdarma a po-skupinová setkání s bývalými spíše děsí. dobně. Nebo je zaměstnán na úřadě, na chod- bě je hafo lidí s nižšími čísly pořadí. Potřebuji1. Rozumný zločinec nenavštěvuje mejdany přepsat auto. Objeví se náš člověk, bere si pa- svých obětí. Co jizev na nevinné dětské du- píry a bez pořadí jsem hotov, co by dup. Tato ši jsem nadělal svými nevybíravými meto- setkání jsou nejpříjemnější. dami, ironií a urážlivými poznámkami a teď, když všechno milosrdně zapomenuto, aby 4. Setkání s trapností (mou) mi to někdo připomínal? Děkuji, bez toho V kanceláři firmy Sauron, což je můj poskyto- můžu žít! vatel internetu, sedí pan Zajíček, můj bývalý žák. Ochotně se mnou řeší potíže růstu (mého)2. Jistě by mě zas nutili pít alkohol, což by se ve styku s tím krámem (notebook). Tak v sa- ode mě, díky nezasloužené pověsti, jistě mém počátku mé kariéry, coby vlastníka tohoto očekávalo. Přitom následné účinky snáším zázraku techniky, jsem se na něho obrátil s pro- čím dál více těžce a hůře. blémem, že se PC zasekl a nechce mi psát čí- slice. Nikdy nezapomenu, jak se na mě podíval.3. Jako dojíždějící se nemohu účastnit mejda- Já ten pohled znám, tak jsem se díval na žáky, nů mimo bydliště. Od té doby co České drá- kteří nevěděli něco elementárního. Doplnil jsem hy i ČSAD zrušily spoje po 22. hodině, mu- tento pohled vždy nějakou ironickou poznám- sel bych přespávat na lavičkách v parku, ze kou. Ne tak pan Zajíček, laskavě mi vysvětlil, vzpomínek vím, jak je to nepohodlné. To že existuje klávesa „Num Lock“ a že když jí nemluvím o následcích pozdního návratu k stisknu, bude závada odstraněna. Děkuji a om- rodinnému krbu (váleček a tak). louvám se všem svým žákům. Ale je pozdě by- cha honit...Každý rozumný člověk tedy z výše uvedenýchdůvodů pochopí, že má setkání s bývalými žá- 5. Setkání nenáviděnéky jsou pouze individuální, nahodilá a to pouze Chodívám (chodíval jsem) s kamarády v páteks těmi, co vlastní vinou nepřejdou včas na dru- do hospody „na zpívanou\" .Příjemný večer, člo-hý chodník. Z této nahodilosti pak vyplývá, že věk setřese ze sebe starosti problémy týdne.jsou to ti absolventi, co vykonávají jiné, než Ale to dokáže rychle zkazit setkání s naším bý-studované povolání, na šachtách či v rozvod- valým žákem. Nějak bych překonal, když na ce-nách se nevyskytuji. Pro sebe jsem si je rozdělil lou hospodu řve „Pane učiteli“, spíše se totiž zado pěti následujících kategorií. své povolání stydím, než bych se s ním někde chlubil. Ale další: „Pojďte se se mnou napít\" už1. Setkání příjemná je malá hrůza. Nepůjdu, piju jen za své a s tímJsou to setkání letmá, obě strany zapomněly koho si sám vyberu. Nestojím o poznámky: „jena bývalé problémy, zeptají se na novinky ve to inteligent, s dělňasy se nezahazuje, vys...rškole, prozradí něco o vlastní současnosti a se na něj… “Čím je večer pozdější, tím je do-spěchají každý svou cestou. tyčný vlezlejší. Je to sice výjimka, ale o taková setkání není opravdu co stát.2. Setkání pro bývalého učitele obtížnáZačínají obvykle větou: „Pamatujete si...?!“ Sa- Uvedl jsem možná mezní případy. Všeobecněmozřejmě, že si nic nepamatuji, a teď, jak to mi ale, jako vám všem, dělá radost dovídat sepřed tazatelem utajit? Vyžaduje značnou obrat-Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 25

GÉVÉČKO 03 – 2016/17 Doufám, že mi to nebude jednou vyčítat a ne- prokleje mě. No dělali jsme, co šlo, abychomjak si naši bývalí svěřenci dobře vedou. Potěši- do našich svěřenců dostali nejen nějaké vědo-lo mě i elektronické setkání (mailem) s absol- mosti, ale i vzor. Jen nevím s jakým úspěchem.ventem, kterého jsem už za jeho docházky tipo-val na budoucího učitele Fyziky. Sdělil mě, že (StJ)už studium končí a že by se mu mé bývalé mís-to líbilo. Také mi poslal svou diplomovou práci.K dyž mně v mailu, hned ve středu po kolportážním úterý, přistál tenhle Standův text, ve kterém se hned v úvodním odstavci, sice implicitně (ne na plnou hubu), snaží znevážit moji prav-domluvnost, nezbývá mně jiná možnost, nežli se ozvat. Má výběrová paměť je evidentně převážněvizuální. Pamatuji si ksichty, ale již obtížněji k ním přiřazuji jména. Musím přiznat, že v Klatovechjsem byl sám velice příjemně překvapen. K 80% obličejů se mi podařilo přiřadit to správné jméno.Kéž nám to Bůh zachovati hodlá.Ale k tomu podstatnému, ke Standovu textu. Jistě jste se všimli precizních formulací a přísně lo-gické výstavby textu. Tak má vypadat vědecká práce. Na první pohled je patrné, že autor je ta-lentovaný didaktik. Nedivím se mu, že nemiluje hromadná setkání absolventů. Maje jeho tělesnouvýšku, také bych se nikam necpal. Na rozdíl od něj bych se nedovedl sám přesvědčit v pouhýchtřech pregnantně vyjádřených bodech, že se takový sraz bývalých žáků, kteří mě všichni přerostlipřes hlavu, musí nutně obejít beze mne. Ovšem to, co zaslouží bezmezný obdiv čtenářův je pěti-bodová klasifikace setkání. Kam se hrabe Linné se svoji systematickou botanikou. Jsem poctěn,že můj text v minulém GV, zdá se (alespoň podle Standova vyjádření), inspiroval autora k práci takzásadního významu. Dokládám to tím, že své neumělé řádky řadím v pokorném zástupu až za slo-va Mistrova. (KčS)Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 26

GÉVÉČKO 03 – 2016/17 HLÁŠENÍ ŠKOLNÍHO ROZHLASU aneb „kdo chce vidět Idiota, ať se dostaví do ředitelny“RReeppoorrttáážž ppssaannáá nnaa pprroocchháázzccee Mám to tam rád a přiznávám, že pocit tohoto mi kompenzuje typické krušnohorské sychravé po-V ypůjčím si pro tento sychravý podzimní časí. Proč procházka v listopadu? I takový do- den název jednoho z pomalu zapomí- taz byl pod skálou v Liščím údolí. Vysvětlení je naných diskutabilních motáků české vá- jednoduché. Termíny jsou pevné, a byť už mé-lečné literatury. Kde hledat paralelu? Přeci na ně politické, pak jsou snadno zapamatovatelné.procházce, tedy na pochodu. Rozumíte slovupochod? Ne? Být onen špacír v létě, vzbuzoval by otázky:Wikipedie uvádí výkladové příklady, resp. pří- „Proč ne u moře, proč tady?“ Takto je to víceklady výkladu. „Dálkový pochod“ – rekreační než jasné. Říjnová revoluce přeci byla v li-nebo sportovní společenská akce; „Pochod stopadu. Proč by nemohl být Studentský po-smrti“ – přesun vězňů nebo válečných zajatců; chod bez žáků. Motáky nemotáky, Fučík ne-„Protestní pochod“ – společenská akce organi- fučík. Půl druhé stovky pochodníků vědělo,zovaná jako protest nebo demonstrace. kam a proč jdou. Nejdříve tradiční ranní počí-Dost bylo Wiki. Jak to bylo letos doopravdy. Asi tání nejvyšším skrutátorem na horním lázeň-bych skutečnost hledal někde uprostřed „vý- ském nádraží. Sebemrskači, kteří mají v očíchznamosloví“. Trochu asi bylo od všeho. Dálka odhodlání vyrazit a pokořit prostor a čas nato pro mnohé rozhodně byla. Dokonce taková, celé trase, netrpělivě vyhlíží vlak do Nejdku.že většina ani raději nešla. Přišli tak o skvělou Přehlíží i nesmělé turisty elévy, kteří snídají pi-rekreační a sportovní společenskou akci. Mají vo a cigaretu. I lihovina je sem tam k vidění, po-možnost zase celý rok mluvit o účasti na té kud se sejdou dvě, i k slyšení.další. Hrstka žáků to mohla pojmout jako „Po- Pak seřadit, nastoupit. Vystoupit. Vyrazit. Sr-chod smrti“, ale v jejich prospěch mluvilo to, že deční tep se zvyšuje úplně všem. Těm nezku-už se k pomníku válečných zajatců nechodí. Už šeným složitým výstupem. Těm trénovanýmnějaký čas, rozhodně ne povinně. Zaujmout te- pak vzrušením z chuti do dalšího polykání kilo-maticky může jen nedaleká přebuzská nacis- metrů. První zastávka. Očekávaný výhled dotická továrna na cín Sauersack. „Protestní po- oparem sužované krajiny. První odhalené zá- soby a charaktery. Má? Nabídne. Dá? Má dáti?chod“? Proč? Proti čemu? Proti domácímu te- Dal. Ukázal. Nabídl. Odešel. Čas a mlha krátíleviznímu teplu a pohodlí? Proti obezitě, bulimii dobu obvyklou na dobu nutnou, téměř vedví.či kornatění tepen? Proti živočišným tukům?Pro živočišné tuky? Byla to tichá demonstraceupřímného přátelství, pohybu a spolupráce.Každý takový akt tradičně ovoněný lokem tuz domácí, tu z národní produkce.Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 27

GÉVÉČKO 03 – 2016/17 Mží. Na zátky a špunty. Na alobaly i obaly. Na čepice, na vlasy, na pleše i polopleše. RadějiNejkrásnější les, sem a tam chalupa. Tady níz- rychle k nejmenšímu městu, kde mají už 71ký keř, tam Vysoká Pec. Pak kolem prvních obyvatel. Už pár dní. Ten jedenasedmdesátý sezbytků sněhu zase nahoru. Ne na horu, ale na jmenuje Petr. Jeho přejmenovaný jmenovec jekopec. Hlavně pozor a nepoužít špatně rozces- patronem papežů, církve, řezníků, sklářů, tru-tí. Uf. hlářů, hodinářů, zámečníků, kovářů, slévačů olova, hrnčířů, zedníků, cihlářů, moštářů, mo- torkářů, kameníků, síťařů, soukeníků, valchařů, rybářů, obchodníků s rybami, lodníků, troseč- níků, kajícníků, zpovídajících se a panen. Je i ochráncem proti hadímu uštknutí, proti krádeži a pomocníkem proti vzteklině, posedlosti, bo- lesti nohou. Zejména to poslední každý turista ocení. I já se těšil, jak těm svým nechám od- počinout, jen co obejmu kluky od vuřtů a te-První „uf“ je výsledkem vidiny správné volby.Druhé „uf“ přijde na posledním velkém stoupá-ní. Druhé občerstvení, druhý dech. Pak z kop-ce. A prudce doprava. Pod nohama pevno. Býtženy neukázněné, klapaly by podpatky o asfal-tový koberec, plazící se vzornou a nápaditoukrajinou prorostlou stromy jako bůček sádlem.I na to došlo. I na bůček. Na další zastávkou,pod ikonickou skálou, která si pamatuje víc, plého čaje. Pointa se nedostavila, hospoda bylanež by si sama přála. Kdyby mohla povídat, zavřená. Ta přebuzská, je taková hospoda Naraději by mlčela. mýtince. Někdy mi připadá, že tam nás lidi asi nechtějí. Tak tedy ještě jednu topinku a vzbudit řidiče. Jeden autobus pro bolavé nohy a zlo- mená srdce teď, jeden za hodinu. A bylo. Po- vedlo se. Asi bych měl popsat i tu druhou a stejně hezkou cestu přes Špičák a dolů údolím Nancy, ale nechci pátrat v paměti. Druhou ka- pitolu příběhu dvou nohou, čistě hlavy a tvrd- noucích jater, ať popíše někdo druhý. Máme je- ště tolik možností. Zdrávi došli. U aparátu byl Pavel Janus (PjŘ) **Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 28

GÉVÉČKO 03 – 2016/17 ANTIVÝZVA AANNEEBB JJAAKK PPRRUUDDIIČČ PPOOCCHHOODDOOVVÁÁVVAALLP oté,co jsem si. Karle, přečetl tvoji zasedli a odpočívali, čehož jsem následující výzvu „Dvě mouchy jednou ranou\" dvě hodiny litoval. Už postavit se dalo neuvě- (mimochodem už asi třetí výzvu tenhle řitelné množství práce. Dalších 100 metrů bylotýden) nemohu dál mlčet. Jsi neodpovědný nejtěžších v mém životě. No vzdát jsem nemo- hl, co by řekli žáci (natož kolegové). Další dvěprovokatér, co má na mysli jen své blaho, hodiny jsem se přemáhal a došel. (Málem po- šel). Štěstí, že tehdy byla na každém nádražínaplnění GV. Což si neuvědomuješ, že většina hospoda. Ve vlaku jsme se vzpamatovali, tedy já, a došli ve zdraví domů. V paměti jsem pří-z nás nemá ve svém věku větší pochodové hodu zařadil k zážitkům, které nemusím nez- bytně opakovat.ambice, než zvládnout několikrát za noc trasu Tvá výzva, Karle, se mi tedy zdá nedůstojná a podlézavá k pořadatelům. Možná, žes i Čí-postel - porcelánová mísa? Chtít nás vyhnat na nomil. Budu muset organizovat týden abonent- ské neposlušnosti a dokonce zahájit podpiso-35 km šourání neobydlenou krajinou, hodící se vou akci. Tak aspoň vidíš, co tě čeká, když ne- dostanu záslužnou medaili GV.maximálně k natáčení kriminálních seriálů, On má k pruzeníznamená odsoudit nás k bídnému zhynutí hned neovladatelné puzení.těsně za Nejdkem. Téměř zločin proti lidstvu. I Filipa zneužil, jen aby si sám užil.Vím o čem píšu, sám jsem se účastnil, sice jen Evidentně se snaží o šéfovo zostuzení!.párkrát, ale tu bolest nohou jsem nezapomněl. (StJ)Nazval bych jí svalovou kocovinou, alekocovinu (byť jiného druhu) si mohu přivoditpodstatně lehčím a příjemnějším způsobem.Ostatně neměl jsem to potěšení, spatřit tě napochodu. Co ti říká „kázat vodu a pít víno“(rum)?Samozřejmě mi zůstaly i milé vzpomínky nasvůj první nerozum. Zúčastnil jsem se pochoduněkdy před 40 léty, i se svým přítelem Filipem.(Můj pes). Už samotná doprava motorákem pa-třila k zážitkům. Rychlost vlaku překonávalavšechny mépředstavy, osobák Plzeň - Klatovyse mi začal jevit jako Šinkanzen. (Kdo tam kdyjel, ví, o čem mluvím.) Ve vagonu vládla poho-da, mezi cestujícími pochodníky kolovala láhevrumu. Ač jsem Kynšperáky, kromě Jirky R.neznal, hnedle jsem se cítil mezi svými. Po vy-stoupení na Nejdeckém nádraží se Filip nutněvěnoval hygienickým potřebám a než skončil,byla závodní část pochodujících pryč. Zařadilijsme se mezi zbývající, zanechavše myšlenekna vítězství, jsme vyrazili. Začal jsem mít oba-vy, co budu dělat, až Filipovi dojdou síly. Začaltotiž běhat od zadního konce peletonu, kdejsem byl já, až na jeho špici. Tím mi dával na-jevo, že kdybych mu to nekazil, vítězem budeon. Opakováním si trasu pochodu jistě pro-dloužil nejméně o pět kilometrů. Představa, žeho budu muset nést, mě děsila. Nakonec muselchudák téměř nést mě, nebo alespoň táhnoutna vodítku. Připojený snímek ukazuje nás obana občerstvovací stanici Přebuz. Tehdy jsem sinechtěl nechat ujít svačinu zdarma a Filipazlákaly buřty, bohatě mu nabízené. Tak jsmeMěsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 29

GÉVÉČKO 03 – 2016/17 GLOSOVÁNÍ vybraných událostípomocí Černíkova publicistického limerikuD nes vám milí abonenti GV nabízím výběr tematicky zaměřených limericků, ve kterých glosuji radosti i obavy majitele, vydavatele a šéfredaktora GV související se snahou dodat vám domůGV v patřičném rozsahu, čtivém obsahu a v plánovaném termínu. Ještě, že na to nejsem sám.Dnes v části 589. patří poslední dva limeriky Pavlově odpovědi na mé trojčení. Vše jsme stihli anavíc jsme si cosi přidali – viz pasáž 593. Sokolov Říjnové glosování 2016 566 Říjnové Gévéčko se zvolna plní, děda spokojeností jen vrní. Buštěhrad už ve švech praská, Pavlík se se stránkami laská. Jen jestli nám kvalita nezakrní. 589. Dědovou Múzou je dnes nervozita, všimněte si jak bude využita! Všechny redaktory spojuje šňůra pupeční, už kvůli Gévéčku musíme být stateční! Snad naše krev nebude prolita. Děda nervózní je jak ten pes, podaří se Pavlovi poslat GV ještě dnes? Co se děje v Buštěhradu? Když za každého, tak za Pavla nemáme náhradu! Jistě na něj, na rozdíl od nás, Altzhaimer, ještě nevlez! Neděle se chýlí k věčeru, já se nervozitou snad poseru. Musím si naordinovat rum! Zmizel ten nervozity šum. Doufám, že nedošlo k žádnému maléru. Vždy jsem věřil, že si svůj plat zaslouží, tak proč se, sakra, dnes tak plouží? Pavel jistě dře jak kůň, jen aby GV vylovilo konkurenci tůň! Vždyť nás čtou už i za Velkou louží.Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 30

GÉVÉČKO 03 – 2016/17 Ještě je tu pár hodin času, aby to nezasáhlo GV kasu. Glosy rozesílám pravidelně v šest, stále mám šanci zachovat si čest. Pavle, držíme s tebou basu! PpR odpovídá: Karle, zřejmě zažiji bezesnou noc, neb i když se snažím moc GV sešité tentokrát dříve nebude, než dvanáctá hodina pondělní odbude. 36 stran je opravdu moc. Pátý český král mi do sazby vlezl a už jsem se ve skluzu vezl. Mé PC je zavařeno a kouří se z něho. Ze židle jsem už dva dny neslezl. 593. Děda se dnes do Koruny fakt těší, pořád scénář pasování v hlavě řeší. A jak se hodina druhá blíží, už se k Ústavu plíží. Tady se vše reálně dořeší. Plášť, meč, právo, dokumentum i metály už aby v hodovní síni Koruny přistály. Panošové, oba osmdesátníci, se nedočkavě třesou, sláva jim, pocty už se nesou. Jen aby ve zdraví pasování přestáli. Mám ho, Karle, tím Právem uhodit přes rameno, což by po ranách od Velmistra nemusel přežít, 31 nebo Václav má dát ruku na Právo mnou držené?Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov

GÉVÉČKO 03 – 2016/17MÁŠ-LI COSI NA DUŠI, SVĚŘ SE TETĚ ILUŠI ANEB O DEFINICI AMPÉRUP amatujete? Dopisy pro Sally… Máš-li cosi na duši, svěř se strýci Artuši… Dopisy čtenářů… či přelomové Volejte řediteli…Tisk je nejstarší hromadně sdělovací prostředek, nebo-li médium, a na rozdíl odněkterých mladších, jakým je třeba film, umožňuje zpětnou vazbu… Nebo-li, mů-žete mu nadávat, lát, spílat… a on se může pokoušet bránit, nebo ho můžetechválit a on si může tahat tričko…I naše zcela mimořádné médium GV hodlá možnosti zpětné vazby využít a re-agovat na vaše podněty, přání, poděkování, žádosti o dementi či pohrůžky soud-ním řízením…Redakci GéVéčka, k rukám tety IlušePaní redaktorko,Přestože jsou údajně v redakční radě GV tři elektrikáří (ha,ha) obracím se na Vás, protože tammáte evidentně velké slovo, viz superrychle zavedení rubriky Šejkr jako reakce na dopis právěVám. Jsem až neskutečně rozhořčen hrubou dezinterpretací definice ampéru v jednom článku říj-nového GV. Jako důkaz, že technik je mocen poezie, kdežto poeta ne techniky, přikládám limerik,oblíbený to útvar Vašeho šéfa: Pan plukovník z ministerstva, Abonent, vysloužilec, učitel ZE dopustil se definičního zvěrstva! Gévéčko mu přikuluje definici deformuje. Opravte to hezky zčerstva!Vážený abonente Gévéčka.Vy jste svůj, mně adresovaný dopis, zakončil limerickem a tak jistě dovolíte, abych já jím svoji od-pověď začala: Abonente, vysloužilče, učiteli, Miloši, co se divíš, když nadvládu v GV mají intoši. Znáš je, jsou to rumem zpití lotři, klidně udělají ze dvou Newtonů tři. Vidíš, že tvůj dopis neskončil v koši.Autor článku, jen nešťastnou shodou náhod náš pan šéfredaktor, se vymlouvá na nostalgické roze-chvění a snaze nebrat studentovi a hlavně sobě přesvědčení o oboustranné vynikající paměti. Jádávám za pravdu Vám (snad na to nedoplatím) a níže jsem vyguglila zmiňovanou definici.Definice ampéru (podle soustavy SI):Ampér je stálý elektrický proud, který při průchodu dvěma přímýmirovnoběžnými nekonečně dlouhými vodiči zanedbatelnéhokruhového průřezu umístěnými ve vakuu ve vzájemnévzdálenosti 1 metr vyvolá mezi nimi stálou sílu o velikosti2×10−7 newtonu na 1 metr délky vodiče.Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov Vaše teta Iluše 32

GÉVÉČKO 03 – 2016/17OKNO DO HISTORIE OU HDB V CHEBU NNAAPPSSAALL RRYYTTÍÍŘŘ GGTT VVÁÁCCLLAAVV RREETTZ atímco na 3. straně obálky GV se můžete podívat do budoucnosti, zde vám novopečený rytíř Řádu GV přináší pohled do minulosti. Dokazuje tak svým dalším článkem, že Řád GV získalpo právu a zaslouženě.P ři prohlížení listinných dokumentů, jsem Vzhledem ke značnému hluku z dílen učiliště, objevil další kamínek do mozaiky histo- což rušilo vyučování ve škole, bylo rozhodnuto rie OU HDB. Je to snímek třídy Z1A - o přestěhování školy do klidnějšího prostředí. tedy 1. ročník zámečníků, včetně mne, Škola byla tedy přestěhována do komendyz roku 1963 (tj. 53 roků). Na snímku je 25 učňů v Křižovnické ulici v Chebu. Zde bylo vedenízámečníků před komendou v Křižovnické ulici učiliště a učebny pro teoretickou výuku. Ko-v Chebu, kam byla přestěhována teoretická vý- menda byla původněuka z letiště. Původně bylo celé učiliště, tj. ško- majetkem Rytířské-la i dílny umístěny v jedné budově v Chebu na ho řádu Křížovníků sletišti. Chybička se vloudila projektantům tím, červenou hvězdou.že učiliště bylo hotové, ale nebyla dostavěna Pro zajímavost: bylkotelna. S výstavbou se začalo velmi pozdě. to jediný český ry-Kotelna měla podle projektu vytápět učiliště a tířský řád.celý závod Sokolovských strojíren. Vyřešeníprovizorního zásobování teplem bylo z dnešní- Další části učilištěho pohledu „RARITNÍ“. Projekční kancelář Báň- byly umístěny v are-ských staveb SR vyřešila problém velmi lehce a álu ETI (elektrárnaelegantně: teplo zajišťovala parní lokomotiva Tisová) a v „Horňá-BS 200 s rozchodem 900 mm. Lokomotiva byla ku“, tj. v Hornickémpřistavena vedle budovy učiliště. Bylo prove- domě v Sokolově.deno propojení s ústředním topením a obsluhua údržbu zajišťoval topič. Tak to fungovalo ně- V té době se dokon-kolik roků. čoval areál učiliště v Sokolově v ulici Jed- noty. Po dokončení tohoto učiliště bylo vše přestěhováno do tohoto areálu. V roce 1968 byly přestěhovány z OU chemic- kého z Meziboří třídy chemiků a tím OU HDB zajišťovalo nový učební obor - provozní che- mik. Zájem o učební obory značně narůstal a byl tak velký, že bylo ve třídách permanentně kolem 40 učňů. Každý ročník měl 2 třídy. Dnes mů- žeme tyto počty učňů jen tiše závidět. S tím by jistě souhlasili i dnešní podnikatelé, kteří jsou nuceni importovat potřebné řemeslníky z Ukra- jiny, Polska apod. Na tomto neutěšeném stavu se jistě podepsala i ta skutečnost, že byl před lety na základních školách zrušen povinný předmět „pracovní vyučování“. Dnes se opět mluví o jeho znovuzavedení na základní školy. **Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 33

GÉVÉČKO 03 – 2016/17 KONEČNÍK aneb NA POSLEDNÍ STRANĚ vyhrazeno pro pana šéfredaktoraO nepravidelníku Chce se mně optimisticky věřiti, že všichni do- stojíte mravnímu závazku plynoucímu z tétoNeřeknu vám jistě žádnou novinku, když nebývalé pocty. Uvědomte si, prosím, že se se v dnešním Konečníku zmíním o ne- stáváte doživotním nositelem Řádu GV a že pravidelníku meziGÉVÉČKO, který ob- tato pocta se po Vašem skonu přenáší na nej-čas přistane na obrazovkách našich abonentů, staršího Vašeho potomka v přímé linii. Je Vašíkterým se i přes jejich pokročilý věk podařilo samozřejmou povinností ctíti a respektovatizvítězit nad hydrou ohánějící se tajemnými Velmistra Řádu a býti k Řádu bezmezně loajál-symboly HW, SW, Ctrl… ní. Tuto poctu nelze z pražádných důvodů od- mítnouti. Při nejbližší možné příležitosti vámMezigévéčko (MGV) vychází ve dvou mutacích. bude k podpisu předložen Závazek doživotní aTa, o které byla zatím řeč je určena abonentům. po podpisu obdržíte i příslušné DOCUMEN-Tou druhou oblažuji své dobře placené redakto- TUM.ry. Poslední říjnové MGV určené redaktorůmpřineslo tuto zprávu: ŘÁDOVÝ DEN 20. ŘÍJENV předvečer Řádového dne GV, kterým je 20.říjen pasoval Velmistr řádu GV Pavel Přemyslrytíř Ries za přítomnosti patrona Řádu GV v ho-dovní síni sokolovské KORUNY (1822) histo-ricky první dva rytíře Řádu GV Valdu Virta aVáclava Reta, kteří odpřísahali a podepsali pří-slušný Závazek celoživotní.V souvislosti s touto dějinnou událostí, naplněnnezměrnou hrdostí oznamuji všem členům re-dakce, že se dnešním dnem stávají: DÁMOU ŘÁDU Dr. Zuzana Onderová a Mgr. Ilona Horáčková RYTÍŘEM ŘÁDU Mgr. Pavel Janus a Mgr. Stanislav Jedlička Toto MGV vyšlo ve čtvrtek dne 2016-10-20 v Řádový den GV a je určeno všem členům redakce GÉVÉČKAJak vidíte Gévečko je tak transparentní, že nic transparentnějšího býti nemůže !!Bohužel ti z abonentů, kteří se dosud neodhodlali investovat do moderních komunikačních pro-středků a jsou tak odkázáni jen na tištěné GV, jsou o tyto aktuální informace ochuzeni, proto jednes vkládáme do Konečníku. Blíží se doba vánočních dárků a vaši dobře situovaní potomci by sejistě nebránili pořídit pro vás třeba tablet. Stačilo by jen vyslovit přání a měli byste ke GÉVÉČKUzase o kus blíže.Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 34

OKNO DO BUDOUCNOSTIVědecká mentální prognostikaTak krásně to vypadalo, když redakce GV zásluhou svého geniálního šéfa získala možnost na-hlédnout do budoucnosti. Bohužel ale hořké zklamání ochladilo naše nadšení. Nezájem našichčtenářů (ale i kolegů z RR) o to, co je v budoucnosti čeká a nemine, znemožnil další pokračovánínadějné rubriky. Tedy ne, že by dotazy do redakce nedocházely, pohříchu se ale týkají budoucnostivelmi nedaleké typu: Jak s dvackou vydržím poslední týden do výplaty důchodu? Kdo by mi půjčil aspoň pětikilo? Kdy dostaneme v redakci konečně přidáno (když už i učitelé dostanou 6%)? A podobně.Zdá se, že budoucnost, která naše čtenáře a redaktory zajímá, nepřekračuje příštích čtrnáct dnů.Tak jistě chápete, že s takovými prkotinami se na komunitu senzibilů „In Futuro“ (pozor neplésts komunitou „na futro“, i když i tam máme své lidi) obrátit nemůžeme. I byl jsem nucen, s obavouo svou budoucí kariéru v RR, sdělit tuto skutečnost šéfovi.Všichni se bojí něco dozvědět a tak jeho obrovským výdobytkem zatím pohrdli. Šéf se zamračila zamyslel. Nakonec pravil: „Když mají všichni kalhoty s hnědým vzadu, tak já ne. Když se nebálPpR ani ZoO, tak já nesmím být horší. Toho bohdá nebude, aby český majitel ......... \". A hbitězaslal do komunity senzibilů svůj následující dotaz:Jak budu v mých 100 letech vypadat já, i můj časopis GV? (StJ)ODPOVĚĎ KOMUNITY SENZBILŮ „IN FUTURO“Vážená redakce,zde je naše odpověď na otázku položenou majitelem GV. Zprvu jsme byli zklamáni tím, že vašedotazy se opakují. Ale budiž. Ukázalo se však, že odpovědi jsou mnohem těžší. Tazatele nebylo možno v roce 2036 zastihnout v redakci. Jak dokládá přiložený snímek, tou dobou se věno- val kolportaci posledního čísla GV na centrál- ním sokolovském hřbitově. Na zádech ho tíží tlumok s posledním vydáním, které roznáší členům redakce i některým abonentům, na je- jich současné působiště. Přes veškerý technic- ký pokrok, není dosud vyřešeno spojení „in li- ne“ se záhrobím. Co se vlastního časopisu týká, tak po neúspě- chu audio verze, který byl způsoben nedoslý- chavostí abonentů, je úspěšná verze tištěná (ovšem v Brailově písmu). Také obsah doznal změn. Pro chronický nedostatek redaktorů i při- spěvovatelů, se po vzoru České televize (ČT) již dříve vytištěné články pravidelně reprizují. Však si stejně už nikdo nic nepamatuje. Z té-hož důvodu byla zrušena rubrika „Bazárek“ a nahražena novými tituly, jako je: „Odešli“ nebo „Od-kaz předků“. Vaše Senzibilis corporacionNa závěrObávám se, že ani po statečném činu našeho šéfa se zájem o pohledy do budoucnosti nezvětší.

PRVNÍ PASOVÁNÍ RYTÍŘŮ ŘÁDU GVGÉVÉČKO č. 3/2016-17 – měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov – vydáno v Sokolově v restauraci Koruna – 15. 11. 2016 v 15:00 SEČ



JAK TYTO OSOBNOSTI SPOJUJE DEN 25. 12. SE DOZVÍTE NA STRÁNCE 22

GÉVÉČKO 04 – 2016/17VÁŽENÍ A MILÍ ČTENÁŘI GÉVÉČKA, užil i osobu šéfovi nejbližší. Důkazem je text obklopen prokrastiniky začínám si připa- Můj život s grafomanem. A ze stejné strany dat jako tvor psychicky ne zcela v po- fouká tentokrát i z dopisu údajného anonyma řádku, pokud začínám psát prosincový tetě Iluši a to nemluvím o kulišárně, kterou naúvodník už pátek před třetí adventní nedělí. Co mne spáchal spolu s PpR, kdy mne předhodilinadělám, když starého psa novým kouskům Oknu do budoucnosti. V souvislosti s těmitonenaučím. excesy začínám vážně uvažovat o nutnostiPoslední měsíc roku s sebou přináší nejen ad- přivést nejpozději v lednu na svět Morálnívent, Vánoce a silvestr, tedy čas, kdy vice než kodex redaktora GV.jindy myslíme na své blízké, rodinu a přátele. V dnešním GV hostuje poprvé svým článkemČas, ve kterém rozesíláme přání vonící po čer- „Tatíček Sokolov“, kterým chceme pozdravit 70.stvém jehličí, františcích, purpuře, vánočním narozeniny konkurenčního ústavu, opravdovýdoma pečeném cukroví a v neposlední řadě novinářský profesionál pan Jiří Peňas, takto bý-i po rumu. Považujte proto, prosím, i tyto řádky valý absolvent onoho konkurenčního ústavu.za neumělé, ale o to srdečnější vánoční a silve- Děkujeme mu nejen za svolení převzít jeho člá-strovské přání pro vás pro všechny. nek psaný pro Lidové noviny, ale i za to že námJiž tradičně otevíráme každé nové Gévéčko připomenul naše bývalé kolegy, dnes už takérubrikou Blahopřání. Ani toto není výjimkou. vysloužilce, Helenu a Jiřího Míčkovi, které by-Musím ovšem upřesnit, že Kytka, zřejmě na- chom rádi přivítali na některém z budoucíchdaný schopností dálkové četby mých myšlenek, kolportážních posezení v sokolovské Koruně.reagoval na drobnou výtku směřovanou k jeho Úplně na závěr mně dovolte vyslovit jménemosobě nejlepším možným způsobem – zaktivi- celé redakce Gévéčka jedno optimistické přánízoval se: viz jeho „lyžařský“ text, stejně jako je- do roku 2017:ho podnět k náplni naší nové rubriky KlidnýKaČer. O té se mi chce věřit, že naše abonenty Vydržte to s námi i po celý rok 2017,zaujme nejen svým investigativním zaměřením, čtěte nás a pište nám.ale, a to především, naprosto konkrétním dopa-dem do našich běžných životů. V Šejkru, který (KčS)se už u nás zabydlil, se po prvé mezi recen-zenty objevuje HH, pravidelně usedající v prvnířadě sokolovského divadla. K přečtení je námdoporučován Frýbort a Vondruška a PpR provás v Šejkru otevírá samoobslužnou kinotvka-várnu. Zkuste nahlédnout. Jako pravidelně vászajisté osloví rubriky, do kterých své texty do-dávají ti dva urostlejší z trojice našich redaktorů– PJŘ a PpR.Prosinec je ovšem také měsícem probíhajícíchceloročních inventarizací. O jednu takovou sepokouším i v dnešním Konečníku. K rumovévůni ovládající měsíc vánoc má ovšem mno-hem blíže vpravdě vědecká studie šéfa Bazár-ku, kterou její autor nazval Rum je věčný. Rum,byť až na samý závěr, je cítit ze vzpomínkystejného autora na ústavní předvánoční mejda-ny, dodané včetně poučné archivní fotodoku-mentace. Jestli se StJ tak činí pod dojmem to- ho, že text Pegas z Dolan mu tak nějak implicitně po- klepává na rameno, či spí- še díky tomu, že už také patří mezi Rytíře GV, to nevím. Co však vím stopro- centně je to, že k zákeřné denunciaci svého šéfa zne-Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 3

GÉVÉČKO 04 – 2016/17Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 4

GÉVÉČKO 04 – 2016/17 CO V GÉVÉČKU Č. 4 NAJDETE? Mrkněte níže na obsahBazar opotřebených vzpomínek1, 4 – Vánoce a jiné (Standa Jedlička).............................06 • Rum je vječný (StJ) .............................................................................................................06 • Předvánoční den před šedesáti lety (KčS)........................................................................09 • Tatíček Sokolov (Peňás a KčS).................................................................................... 10 • Ústav slaví Vánoce (StJ) ............................................................................................ 13 • Lyžařský výcvik aneb boj o přežití (Milan Karafiát) ....................................................... 14 • Můj život s grafomanem (Jiřina Černíková)................................................................... 15Šejkr – jemný i ostrý kulturní mix GV1 .........................................................................17 • Emigrant na téma imigrace (KčS) .....................................................................................17 • Breviář pozitivní anarchie (KčS).................................................................................. 18 • Listopadová představení v MDK Sokolov (Helena Heráková)....................................... 19 • O jedné krásné romantické knize (StJ) ....................................................................... 19 • Variace na Erbena (Anonym) ...................................................................................... 20 • Riesův samoobslužný kinotvbar................................................................................. 21Trocha historie nikoho nezabije1 (Pavel P. Ries).............................................................22 • 25. 12. .................................................................................................................................22Pegas z Dolan3 (KčS).......................................................................................................23Klidný KaČer1 (KčS).........................................................................................................25Hlášení školního rozhlasu1 (Pavel Janus) ........................................................................28Glosování1 (Karel Černík) ..................................................................................................30Máš-li cosi na duši, svěř se tetě Iluši – Zoufalý Karel1 (Ilona Horáčková) .......................31Klatovské Majči3 (KčS) ....................................................................................................32Konečník aneb na poslední straně1 (KčS) .....................................................................34 • Restrukturalizace rubrik ....................................................................................................34Dárek.......................................................................................................................................... 35 (1)Stálé rubriky (2)Téma měsíce (3)Volné téma (4)Téma čísla Tiráž Toto číslo GéVéčka vychází v elektronické podobě 19. 12. 2016 na internetu (http://fotovideo.ries.cz/fotogalerie/mesicnik-gv-2/) a v tento den jsou také abonenti upozorněni e-mailem na elektronické vydání. V tištěné podobě vychází pro členy rodiny a příbuzné 20. prosince 2016 a je rozdáno ve stejný den v restauraci Koruna v Sokolově. Majitel, vydavatel a šéfredaktor: Karel Černík Artdirektor: Pavel P. Ries Hlavní ilustrátorka: Zuzana Onderová Redakční rada:Karel Černík (KčS), Ilona Horáčková (IhP), Pavel Janus (PjŘ), Stanislav Jedlička (StJ), Zuzana Onderová (ZoO), Pavel P. Ries (PpR) Adresa redakce a kontakt: někde v Sokolově, [email protected]ěsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 5

GÉVÉČKO 04 – 2016/17 BAZÁREK OPOTŘEBENÝCH VZPOMÍNEK Standy JedličkyO pět jako vždy z donucení, sedám na poslední chvíli ke stroji, abych uvedl prosincový Bazárek. Dle mépůvodní představy měl obsahovat vzpomínky kolegů naoslavy vánočních svátků vesele konaných každoročněna Ústavu, samozřejmě plus nějaká romantika, sníh, lyže a pod. Jo romantika, ani náhodou. Snadjen já, abych si poklepal na rameno, zatím co si ostatní nad mými šplechty klepou na čelo, na-hražuji klišé sněhobílych vánoc vůní otevřené lahve s rumem. Sníh, tak jako téměř vždy, nebude,ale rum je věčný. K vánočním mejdanům se zřejmě nikdo jiný vyjadřovat nechce, mnozí pod prů-hlednou záminkou, že tam nebyli, že si nic nepamatují. Jen si je dobře prohlédněte na fotodo-kumentaci, byli tam, pili a veselili se. Jen ta superkorektnost, šířící se jako mor, jim brání. Tak mězachraňuje jen skvělý Jiřinčin článek a Kytkova úsporná vzpomínka na lyže. Bůh vám to zaplať, jánemohu a šéfredaktor nechce. Co bych ještě o Bazárku v prosinci mohl napsat mi ukradl šéf vesvém editorialu. Tak končím a opovažuji se doufat, že i tentokrát se budete nad Bazárkem bavit.Rum je věčnýM ým kamarádem Karlem bývám v poslední době označován za (ne)zřízeného poživatele al- koholu, najmě rumu. Jak tomu však obvykle bývá, skutečnost je značně odlišná. Je ale těžkése podobné pomluvě bránit, jakmile je vypuštěna na veřejnost, najdou se mnozí, ochotni uvěřit ja-kékoliv zlomyslnosti. A nemá význam přesvědčovat je o nepravdivosti takového tvrzení. Proto v ná-sledujícím pojednání seznámím čtenáře se skutečným stavem věci a odtud vyplyne i to, pokud měněkdo někdy spatřil ve společnosti inkriminované lahve s plachetnicí, byl svědkem odborného bá-dání. Výsledkem mé celoživotní práce v oboru je 180 stránkové pojednání o rumu, ze kterého mo-hu na stránkách GV uvést pouze stručný výtah. I tak se obávám, že ve společnosti abstinentů, tvo-řících většinu našeho čtenářstva, nebude o toto téma valný zájem. Člověk by neměl mít žádné zá-sady, jinak jen sám sebe dostává do potíží. Když vím, že psát můžu jen o tom, co si pamatuji, nebočemu rozumím, tak jsem v pasti. Vlastně už bych tedy nic psát neměl. Paměť selhává, po každýchtelevizních zprávách nabývám přesvědčení, že už ničemu nerozumím. Tak jsem si vzpomněl narum. Po jeho požití mi nevadí ani, že nic nechápu, ani že si nic nepamatuji. Bude to výborné témavědecké práce. Je jen škoda, že přede mnou už o něm napsaly desítky alkoholiků všechno, co sedalo napsat. Ale ne! Něco přece jen nikdo nenapsal, sláva. Nikdo dosud nenapsal studii o téplachetnici zdobící etiketu lahve s Božkovským elixírem. Tak hurá, do toho. Jelikož jsa v zajetí sta-rých zvyků, začínám všeobecným úvodem.THISTORIE FIRMA BOŽKOV (STOCK) uzemský rum začal v Rakousko – Uher- V roce 1884 založil Ital Lionello Stock v Terstu ské monarchii vyrábět od roku 1832 Se- (tehdy v Rakousku - Uhersku) likérku. Po konci bastian Stroh (Bůh mu za to žehnej). Vý- I. světové války zabrali Terst Italové. Protorobek je náhražkou třtinového rumu a je vy- Stock roku 1920 koupil likérku v Božkově a pře-ráběn z domácího potravinářského lihu přidá- nesl tam výrobu. Provozoval a rozšířil výrobu.ním rumové tresti, jejíž hlavní složkou je Ethyl- V roce 1939 mu ji zabrali Němci, a dostal ji zpětformiát. Ostatní složky likérky tají. Potravinový až 1945. Pak mu ji v roce 1948 zabrali komuni-líh se destiluje ze zkvašených brambor, nebo sté a vrácená byla v roce1990. Později prodá-cukrové řepy. Pravý rum (Jamajský) se destilu- na. Jak zřejmo, má vše dobré počátek v našíje ze zkvašené cukrové třtiny.Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 6

GÉVÉČKO 04 – 2016/17 Existuje ale ještě jeden těžko vysvětlitelný fakt. Spodobnění plachetnice je do značné míry našíRakousko - Uherské monarchii. českou specialitou. Ci-ETIKETY LIKÉRKY BOŽKOV OD POLOVINY zozemské, tedy sku- tečné, rumy dávají naMINULÉHO STOLETÍ etiketách přednost ná- pisům, případně vyob-Položme si nejprve otázku, kde se vzala ona razením pouze význa-charakteristická plachetnice, zdobící každou lá- čných osob (napříkladhev. Objevuje se až v šedesátých létech minu- Kapitán Morgan). Ten-lého století, do té doby zdobil bílo-oranžovou to kult osobnosti se u nás nepěstuje (výjim- etiketu jen skromný kou je „Myslivec\"). Au- nápis TUZEMSKÝ tor uznává, že ač při RUM 40%, případ- práci posilňoval šedé ně vytisknutá jed- buňky originálním Bo- notná cena. Co asi žkovem, odpovědí na položené otázky se ne- vedlo k ozdobení lá- dobral. hve dávno nepouží- HODNOCENÍ KRESEB NA ETIKETÁCH vaným plavidlem, Tady v delším období posledních 60 let pozoru- jehož sláva skončila jeme vývoj od zcela fantaskních zobrazení, kdy polovinou 19. století kreslíř umělec, zřejmě po požití 40% nápoje, si nástupem parních hlavu realitou nelámal a mydlil to, jak mu štětecstrojů? Autor (já) se domnívá, že příčin bylo upadl. Klasickým příkladem jsou etikety použí-několik: vané v 60. až 80. létech minulého století. Měni- 1. Četba nevalných románů dala vzklíčit romantickým představám o veselém ži- la se pouze barva. Namalovaná plachetnice je votě na plavidlech, kde se denně chlas- kombinací trupu ze 14. - 15. století a oplachtění tá, pokud se nepřepadávají španělské ze století 17. - 18. Trup lodi je typická koga (ka- galeony. ravela), obchodní loď se zvýšenou přední i zad- 2. Neznalost skutečného života námořníků ní částí paluby. Tyto tzv. Kastely se používaly a jejich stravovacích návyků. pro střelbu lukem, či vrhání oštěpů z převýšení. 3. Po požití obsahu poloviny lahve má člo- V pozdější době, které odpovídá oplachtění, věk dojem, že je na palubě kymácející nebyly kastely zapotřebí, střelné zbraně je ne- se lodi. potřebují, naopak děla se stěhovala co nejníže 4. Následky předchozího počínání mívají k hladině (lepší stabilita). Co se pak oplachtění reálnou podobu mořské nemoci se vše- týká, vrší se chyba na chybu, pod heslem „když mi náležitostmi. blbě, tak pořádně“. Nebudu uvádět všechnyAvšak ani autorova osobní snaha projít všemi chyby, práce by se stala rozsáhle nudnou, neř-možnými uvedenými příčinami nevedla k jasnéodpovědi. Naopak, po hlubším rozboru je situa-ce stále méně jasná a srozumitelná. Uvedenýnápoj nebyl zobrazovanými plavidly nikdy pře-vážen, posádky lodí, ani pasažéři s ním ne-mohli přijít do styku, natož aby ho konzumovali.Jak jsme již v úvodu konstatovali, jedná seo nápoj zcela odlišný výrobním postupem,surovinami i chutí. Nebudu laskavého čtenáře urážet vysvětlováním, že brambory se od cu- krové třtiny výrazně liší. Tento neutajitelný fakt zakrýval výrobce doplněním názvu pří- davným jménem, jako například „Tuzemský“, „Vánoční“, „Do čaje“, „Punč“ a podobně. Orum se tedy v žádném případě nejedná.Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 7

GÉVÉČKO 04 – 2016/17ku-li školometskou, ale uznejte sami. Pokud vítrfouká, jak naznačují vimpely (úzké vlajky na vr-cholech stěžňů), pak s uvedeným nastavenímplachet se loď nepohne. Sestava plachet je rov-něž nesmyslná, odpovídá velikosti 2 až 2,5 pro-mile v krvi umělcově.Situace se mírně zlepšuje v následujících dese-tiletích. Designér opustil umělecké vlnobití, jevidět kormidlo dříve přehlížené, objevují se stěžni je tak plachta královská, pod ní brámová, ještě níže košová a nejspodnější plachta hlav- ní. Na čelenu pak nechybí létavka i kosatka.přední trojúhelníkové plachty (létavka a kosat- Není co vytknout. Jen původní hodnota 40%ka), mezi stěžni je vidět lana, provazové žebře stále chybí.a vanty. Ostatní chyby zůstávají zachovány Z moderních etiket je zajímavá ta na další stra-(špatné nastavení plachet, jejich špatný počet a ně, kde se naší plachetnici pokouší zachvátitpod.). Navíc se objevuje chyba nová, refování modré nebezpečí Evropské unie.(podkasávání) spodních plachet, což vypadá Tady bych svůj stručný výtah z mé práce ukon-hezky, ale provádí se při silném, nebo nára- čil. Samozřejmě, že celou sbírku alespoň pová-zovém větru vždy od shora. Střízlivý kapitán, lečných etiket sám nevlastním. Vypomohl jsemnebo alespoň kapitán při smyslech, by nene- si ze sbírky http://www.rum.cz/, jejímuž autorovichal kasat hlavní (spodní) plachty, nechce-liriskovat zlomení stěžně. Také čelen (přední vo-dorovný krátký stěžeň) nevypadá jako ramenojeřábu, nebo zabodnutý oštěp.Obzvláštní technickou lahůdku pak představujeplavidlo na další etiketě ve vedlejším sloupkunahoře. Na pozadí rudé činné sopky vidímecosi jako dvou stěžňovou šalupu, či brigu. Rak-vovitý trup podobný moderním křídlatým lodím„Meteor“ má stěžně v naprosto nesprávnýchmístech a je zoufale slabě oplachtěn. Rozhod-ně bych z dosahu sopky prchal i za cenu, ževěnuju své prostěradlo i spodní prádlo nazvětšení plochy plachet. Doufám, že ten mej-dan, který předcházel práci na tomto návrhustál za to.Realitě podobné zobrazení se na božkovskýchetiketách objevuje až na konci minulého tisícile-tí, kdy ovšem zase začíná boj o název. Plnopla-chetník typu řadové lodi má již kompletní saduplachet, včetně těch nejvyšších. Na každémMěsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 8

GÉVÉČKO 04 – 2016/17 jem lahví a jejich zvláštnostmi. Tuto část zde již nemohu publikovat. I tak jsem překročil rozsa-bych chtěl tímto poděkovat. Bohužel se má hem trpělivost čtenářů i šéfredaktora. Jen jakosbírka nemůže více rozšiřovat, nejen z důvodu zajímavost uvádím některé kuriozity, aniž bychslábnoucí schopnosti jater, ale hlavně proto, že je chtěl komentovat.nové etikety nelze z lahví sejmout. Nyní doufám, že každý pochopil, že můj zájemV další kapitole mé práce se zabývám i vývo- o dané téma je čistě vědecký. (StJ)Předvánoční den před šedesáti lety na budějcké průmceV ánoce se nezadržitelně blíží a já momentálně nevím, jak jsem u Ježíška zapsán v jeho da- tabázi obdarovávaných. Jistota je jistota, tak si jeden dárek dám sám sobě a tak trošku i vám,čtenářům GV.Moje vnučky přišly s nápadem, věnovat svému zploditeli k jeho nedávné padesátce fotokalendářzachycující jeho dosavadní životní běh. Při prohrabování fotografiemi jsem v příslušném šupletiobjevil fotku, kterou vám předvádím níže. Z její datace vidíte, že to nemám do penze příliš daleko.P ředstavuji vám 27 celých a dva poloviční počet jistě úctyhodný. Ovšem začínalo nás 42 obličeje studentů čtvrtého ročníku oboru (tehdy se ještě v maturitních oborech propada- výroba rozvod elektrické energie česko- lo). Smutně konstatuji, že po téhle zemi násbudějovické VPŠ strojnické. Na dnešní poměr chodí (pajdá) již jen 13. Tucet kluků (77 a výše) a 1 dáma (78) A pak, že je 13 nešťastné číslo. Osud je navíc spravedlivý – na věčnost se ode- bralo 50% mužů, stejně jako 50% žen. Pokud si uvědomíte, že fotografie vznikla o velké přestá- vce poslední vyučovací den před vánočními prázdninami na školním dvoře (bylo tam vidět ze sborovny), můžete ji chápat také jako pokus vyjádřit odpor k zatuchlému školnímu řádu v čase totality. Motýlky, klobouky i bílé rukavice obnošené v násobně opakovaných tanečních hodinách, stejně jako cigarety v ústech těch nejodvážnějších dokazují, že my jsme si ještě prázdnin dokázali vážit a jejich nástup jsmeMěsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 9

GÉVÉČKO 04 – 2016/17 lými rukavičkami, jako předmět doličný z po- bočky až do hlavní budovy, kde sídlil i řediteldůstojně slavili. naší alma mater inženýr Jindra. To byl naštěstíJako vždy při takové příležitosti jsme v hodině pan ředitel, který na rozdíl od soudruha inžený-češtiny pana doktora Linharta rozsvítili svíčky ra vnímal pohodový čas vánoční a tak se žádnéna všech lavicích i vánoční stromek v koutě tří- ukřižování nekonalo. A s Fíkem (individumdy a celou hodinu zpívali koledy. Ovšem ani vá- v tvrďáku v první řadě vlevo, jak vystřiženénoční atmosféra nemohla zabránit soudruhu in- z americké němé grotesky) se těším na setkáníženýru Kobrovi, aby ho naše přestávková foto- letos v květnu, To bude E4B slavit svoji dia-grafická show nerozběsnila natolik, že se vyřítil mantovou svatbu s naší paní maturitou.ze sborovny na dvůr a nezatknul dva ne- KčS- psáno exklusivně pro prosincový Bazárekšťastníky (vidíte, že už tehdy, v polovině pade-sátých, se kolektivní vina příliš nenosila). Typak hnal před sebou, vyzdobené tvrďáky a bí-Tatíček Sokolov aneb Peňás píše pro GéVéčkoM usím se přiznat, že titulek, a jistě vás to u GV nepřekvapuje, přehání a dost. Stoprocentně pravdivá jsou prvá tři slova. Poslední čtyři jsou z kuchařky mediálních marketingových tahů:titulek prodává. Jiří Peňás, absolvent sokolovského gymplu maturující jen o rok dříve než tamtéžmaturoval můj dnes padesátiletý syn, napsal článek pod titulkem Tatíček Sokolov aneb dávná pat-ka v červnu 2010 (to ještě působil v redakci LN, dnes je redaktorem Týdeníku ECHO). Už z tétodatace je zřejmé, že ho nemohl psát pro GV, které vzniklo na podzim 2016. Skutečnost je taková,že já jsem na článek shodou náhod narazil v druhém listopadovém týdnu a zaujal mě předevšímdíky tomu, že se v něm mihla jména našich bývalých kolegů Heleny a Jiřího Míčkových a mnědošlo, že zveřejněním Peňásova textu bychom mohli symbolicky přispět k oslavám 70. let kon-kurenčního ústavu a potěšit tak naši abonentku Alenu Mládkovou, tak i naši redaktorku Ilonu, kterána gymplu odmaturovala pod dívčím jménem Mlejnková o rok dříve než Jirka Peňásů a než přijalaumělecký pseudonym Horáčková. Jen pro úplnost dodávám, že jsem si autorův souhlas s použitímjeho textu vyžádal. Souhlasu se mi dostalo s podmínkou, pozdravovat Míčkovi a zaslat výtisk GV.Pane Peňási, děkuji, vše splním. (KčS)V rámci tohoto narcisitně-exhibicionictické- zmlkli a začali se učit, oba byli RNDr. a nosili ho seriálu muselo nutně jednou dojít na žluté gumové pláštěnky z NDR a drželi se Sokolov. K tomuto uhelně-chemickému zaháknuti za malíčky, což bylo předmětem ti- městu jsem měl podobný vztah, jako měl chého posměchu, první z vlaku také vystupo-Kafka k Mütterchen Praze, tedy Hassliebe, vali, žactvo šlo způsobně za nimi, opatrně na-nenávistná láska. Když už jsem s ním neměl šlapovalo, občas udělal někdo, třeba já, v zá- krytu necudné gesto a když si je dovolil někdo nic společného, jen předejít, tak v předklonu a vždy několikrát ucti- jsem tam raději vždy vě pozdravil, protože byli skutečně obávaní, přestupoval a jel dál do jejich pohledy způsobovaly žaludeční křeče a Kraslic, kde žila moje myslím, že sem tam někdo při jejich hodinách máma. Teď jsem tam omdlel. Mě učili oba, myslím, že nade mnou byl téměř dva dny a zlomili hůl, u obou jsem to měl stabilně za tři, skoro jsem se divil, jak za což jsem byl vděčný, občas jsem měl pocit, mi to město bylo vlast- že vidím v očích dr. Jiřího něco jako ironii, ří-ně milé a příjemné. Ale pozor! kalo se o něm, že umí starořecky, což tady pří-Nenarodil jsem se tam, nikdy jsem tam nebyd- liš neuplatnil. Bůhví, jak se cítil a bůhví, kde jimlel, ale prožil jsem tam něco možná důležitěj- je teď konec, snad ještě žijí, kdyby je někdošího: čtyři roky jsem tam dojížděl a chodil na znal, ať je pozdravuje.gymnázium. Vždycky ve tři čtvrtě na osm přijíž- Ano, přecházelo se přes koleje po železné láv-děl takový ten malý osobák na sokolovské ná- ce pro pěší, která tam už pár let není, protožedraží, z něj vylezlo žactvo především kraslické, nádraží se rekonstruuje a nedávno tam vyhlou-ale bylo tam i několik žáků z Oloví, tam odtud bili podchod. Ta lávka byla mýtickým místem,byla pověstná profesorská dvojice Míčků, on, dvakrát denně pod ní jezdil vlak „Pařížan“, kterýJiří, učil matiku a deskriptivu, ona, Helena, che- skutečně jezdil přes Cheb až do Paříže a jámii a biologii, jakmile vlezli do vlaku, všichniMěsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 10

GÉVÉČKO 04 – 2016/17 ky i bez tkaniček a celé počmárané nápisy Kiss nebo AC DC tam byly akceptovány, někdo nosiljsem snil o tom, že třeba jednou v něm pojedu, vlasy dlouhé do půl zad, třeba jeden student,což se v těch letech jevilo jako velmi utopické. kterému se říkalo John McEnroe, ten měl hároNo a když se žactvo nahrnulo na tu lávku, tak jako - jako McEnroe v nejlepších letech, a do- konce se našlo i pár nesmělých úprav a lase tam udělala zácpa, takže ti vzadu nadávali, punk. Já jsem ovšem v té době volil vizáž spíšco to je vepředu za blbce a já jsem skutečně nenápadnou, až pak, tak ve třeťáku jsem si ne-několikrát se dohodl s kámošema, především chal narůst patku, neboť to bylo tehdy progre-s mým věrným Petrem Tůmou řečeným Lesní- sivní, ostatně na škole existoval kroužek Klubukem, že po vyučování tam vběhneme a bude- přátel New Wave, což nevím, jestli někomu ně-me lávku blokovat, přičemž já jsme to dělal, co ještě říká, to byly takové skupiny, které mělyabych na sebe upozornil nejhezčí spolužačku spíš krátké vlasy a chodily v saku a úzkých kal-ze třídy a myslím, že z celé školy, Máňu Koňa- hotách a teniskách a tvářily se nad věcí, neříkovou, která vypadala jako mladá Bardotka jako ti pitomí hardrockeři, kteří byli pro učňov-a bydlela v Chodově, takže také jezdila vlakem, skou mládež a zaostalejší studenty. A tomuale na druhou stranu, a když jsme s Lesníkem klubu přátel NW, jemuž šéfoval Míra Strádal,(on byl z lesnické rodiny a vždycky se chtěl stát který psal surrealistické básně, se podařilo us-lesníkem, takže se jím nakonec stal) drželi pořádat někdy v červnu 1982 velkolepý kon-zapříčeni o sebe celý gympl, měl jsem pocit cert, Vlnovka se to jmenovalo, na sokolovskémradosti, ovšem až do chvíle, kdy jsem zřetelně zimním stadiónu, kde hrály kapely, které tehdyuslyšel hlas Máni, která volala: Peňási, ty jsi byly absolutní špičkou toho stylu a ještě nebylydebil! Okamžitě toho nech… pusť nás, debile! znormalizované, to přišlo až za tři čtvrtě rokuTak ta lávka už není. v březnu 1983 se slavným článkem Nová vlnaAle on už není ani ten gympl, tedy samozřejmě se starým obsahem, tak tady byly ty kapely je-v Sokolově gymnasium je, ale ne už v téhle ště pěkně divoké: Abraxas, OK Band a Dvou- letá fáma (ta se myslím neukáznila nikdy a pře- šla raději do poloilegality, pamatuju si dodnes na její „hit“ „Markýz de Sade do lesa jde\", od té doby jsem se o markýze začal zajímat). Ale hlavní hvězdou byl ovšem Pražský výběr, to bylo v jeho vrcholném období, Kocáb poska- koval celý v chirurgickém plášti, zpíval texty ve svahilštině, Pavlíček měl přes hlavu punčochu a vlasy měl vyčesané do divošského copu, na bicí hrál Klaudius Kryšpín, který za nedlouho vzal kramle myslím do Austrálie. Nevím, jestli se v té době někde něco tak velkolepého usku- tečnilo, já jsem o ničem neslyšel. A protože si myslím, že se o tom málo ví, tak to tady píšu. Bylo to v Sokolově, víte, abyste si nemysleli, že jen politická píseň... Ta patka už také dávno není.masivní budově na Schönwertu čili Šénvertu čili A už také dávno není naše nejoblíbenější hos-Pěkné vyhlídce. Za mých let byl nahnědlý a na poda Přístav, který byl na místě, kde je teď tafasádě bylo oprýskané socrealistické grafity zelená bouda. Přístav sousedil s hotelem a re-pionýra a nějakého chlapa v pracovním, to uždávno také není. Nemohu o té škole vlastně říctnic špatného. Myslím, že míra buzerace tambyla podstatně menší než to, o čem jsem pakslyšel vyprávět na jiných školách, třeba praž-ských. Nikdo tam nikomu nezakazoval choditv džínách a to i pěkně rozedraných (také jakéjiné, když se daly tak špatně sehnat), ba tenis-Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 11

GÉVÉČKO 04 – 2016/17 sem jezdila Marie Majerová a Klement Got- twald byli Němci, příkladný proletariát to byl,staurací Český dům, což je nyní ta ruina po jejich stranou byla sociální demokracie a hor-pravé straně. Byly to dvě zašlé putyky, přičemž nické odbory tu měly velkou váhu, o čemžPřístav překonával všechny představy dezolát- svědčí třeba tenhle barák, který je dominantounosti. Byl tam výčep a jedna místnost, kde byly města a každý se tam někdy aspoň přiopil,stoly a pár rozvrzaných židlí, v koutě kamna a protože se tam dosud konají plesy, samozřejměhromada uhlí, okna věčně vytřískaná, záchod maturáky, takže i ten můj před šestadvacetinepoužitelný, čepoval tam chlápek, kterému se lety. On by si někdo mohl myslet, že je to snadříkalo Kostelník, protože chodil pořád v černém, nějaká sorela z padesátých let, ale to se velmibyl zasmušilý, vůbec nemluvil, jen nám nosil mýlí. Ten monumentální, na růžovo natřený ku-poslušně piva, aniž by si dělal starosti s občan- bus, kterému nikdo neřekne jinak než jako Hor-kou, sedávala tam kromě nás poslední sebran- ňák, je starý už skor devadesát let, postavenýka, Romové tedy cikáni z přilehlé ulice Divadel- byl v letech 1923 až 1924 (stavělo se rychle)ní, která je a byla sokolovským ghettem, ti setam občas porvali, ale to patřilo k věci, pak rů-zní potetovanci, ale ti archaičtí, s primitivnímikérkami ve tváři nebo na krku místo oprátky,sem tam měl někdo vytetované oční stíny, cožsi přinesl z kriminálu, hvězdou mezi štamgastybyl jistý Jindra, který měl místo ruky hák a pá-sku přes oko, pak tam byl jeden, který nosil ce-lý rok na holém těle vypelichaný kožich a pořádjen kašlal a kašlal, určitě měl tuberu a občas sesvalil na zem, což nikoho moc nezajímalo. Nicjiného než pivo, rum, fernet a Startky (já jsemtehdy ale nekouřil) tam neměli, my jsme ani nicjiného nechtěli, byli jsme fascinováni těmi typy,občas se někdo rozvyprávěl, to byl samý krimi-nál a benga, čili policajti, kteří tam ani moc ne-chodili, protože to byla fakt poslední a nebez-pečná štace. Kousek od přístavu tekla a dosudteče Ohře, to se nezměnilo. Ohře čili Eger je a slavnostně otevřený byl 4. října 1924, finan-moc pěkná řeka, jestli o tom nevíte, myslím, že cován byl Uhelným fondem (deset procent z vý-od Sokolova, no dobře, od Lokte do Klášterce těžku dolů) a z příspěvků sociálně-demokra-nad Ohří, kde ji pak přerazí hřbet Nechranická tické Unie horníků falknovsko-loketského revírupřehrada, se jí, co se týče okolní krajiny, málo (Union der Bergarbeiter des Falkenauer-Elbo-která v Čechách vyrovná. Kam se hrabe třeba bener Reviers). Autorem návrhu byl karlovarskýLužnice nebo Sázava. Ale tím se tady nechci stavitel Rudolf Wels, což byl žák vídeňskýchzdržovat, to jen tak mimochodem. klasiků moderny Adolfa Loose a Friedricha Oh-Ještě průčelí toho Českého domu. Nahoře, na manna, jeden z těch zapomenutých velkých ne-rizalitu, jsou zbytky německého nápisu, přečíst Čechů, kteří přitom tvořili elitu první republiky.se dá jen slovo Hotel a asi Haus. Samozřejmě, Narodil se v roce 1882 v židovsko-česko-ně-že Sokolov čili Falknov tedy Falkenau an der mecké rodině v Oseku u Rokycan, možná něk-Eger leží v Sudetech a celé to město i s okolím do četl pěknou vzpomínkovou knihu Šimonabylo z velké většiny německé, Čechů tu před Welse U Bernátů, kterou vydal před lety Viktorválkou žilo jen pár, úředníci, četníci, financové, Stoilov ve svém Torstu, tak tento Šimon Welspár učitelů jejich dětí. I ti horníci, za kterými (Wedeles) byl jeho otec. Rudolf Wels, který od třicátých let působil v Praze, byl v roce 1942 s manželkou Idou a synem Martinem interno- ván v Terezíně, pak mizí jeho stopy i celé ro- diny v Osvětimi. Jeho asi největší dílo, tedy so-Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 12

GÉVÉČKO 04 – 2016/17kolovský Bergarbeiterhaus čili Hornický dům prý sepsal kus románu Vánoce, možná, že do-(teď se to jmenuje Dům kultury, myslím), zůs- konce celý, protože May psal jako Schnellzugtalo naštěstí stát, byť se především v jeho vni- čili rychlík. Ale já se pořád nedostal k tomu,třku kdekdo v dalších dobách prasácky vrtal, proč jsem vlastně do Sokolova tentokrát přijel,celá jistě zajímavá vnitřní výzdoba zmizela, jenomže to je taková spíš smutná historie. Ně-snad působila příliš germánsky nebo moder- kolik mých dávných kamarádů, kteří v tom krajinisticky, za mých let už tam byl jen takový ten zůstali a skunkovsky neprchli jako já, se roz-obludný drek, zaprášená svítidla, omatlaná zá- hodlo, že by mohli podniknout cosi, co by jejichbradlí, dlouhé lepenkové bary, umakartové ob- městu dalo nějaký další rozměr, co by přeceložení... ale stejně to tam působilo jaksi velmi jenom trochu narušilo tu představu provinčníhomoderně, prostorově a vzdušně a to jsem nic industriálního, ekologicky domrveného malo-nevěděl o tom, že existuje cosi jako Loosův města, kde je nuda, vyhrává Paroubek a jediné,Raumplan, který tady jeho žák uplatnil v tak co se po večerech dá dělat, je se opít. Ono toambiciózní míře, že to nemá v Čechách obdo- totiž tak úplně není. No a vymysleli festival. Je-by. Pár let už je na zdi Welsova pamětní deska, nomže když se řekne v Sokolově festival, na-aspoň malá satisfakce. Je v Sokolově v dobré skočí každému nad třicet festival politické pís-společnosti, neboť vím ještě o dvou památeč- ně, že ano. A tak si řekli, že to bude popřenímních cedulích: jedna patří Goetheovi za to, že toho festivalu, že bude sice politický, ale ne-tu jednou v roce 1822 přespal, a pak Karlu konformně politický. První ročník se snad po-Mayovi, což je myslím jeho jediná deska vedl, já tam bohužel nebyl, ale byl jsem tamv Čechách, kam přitom jezdil často a v Děčíně letos.byl jednou i zavřen v šatlavě. Ve Falknově aleT ady náš přepis Peňásova textu končí, důvody jsou jednak prostorové (rozsah tří stránek má u nás málokterý článek), jednak jeho závěr vyznívá trochu pesimisticky (šlo o realitu roku 2010)a konec konců si ho můžete přečíst, pokud si do vyhledávače zadáte: „Peňas, Tatíček Sokolovaneb Dávná patka“. Autorovi děkujeme, za ochotně poskytnutý copyright a nezapomeňte, že homůžete číst v Týdeníku ECHO, což vám, abonentům Gévéčka, vřele doporučujeme.Ústav slaví Vánoce ři předem vysvětlit, oslava se opravdu konala v budově Ústavu. Posloužila některá velká tří-„D ej pade“ byl nekompromisní požada- da, jídelna, nebo velká chodba před ředitelnou. vek naší sekretářky. „A proč?“ snažil Stačilo přinést dostatek lavic a židlí z nejbližší jsem se vyvléci. „Bude besídka zvlášt- třídy, pokrýt lavice ubrusy a salon byl připraven.ní školy.“ Hergot, to už zas budou vánoce, ne- „Jak je to možné, soudruzi?“ zeptal by se malýdávno jsme přijeli z brambor. „A není to moc?“ ďábel. Snadno. Slovo korektnost tou dobou ne-ozvala se má šetrná duše. „Hele, ty to stačíš bylo ještě vynalezeno, natož aby se používalo.vypít hravě.“ Na to už mé výmluvy nestačí. Půl- Nikomu to nevadilo.ka rumu, kofola a bude. A ještě se zadarmo na- A pak, že je dnes všechno lepší. Domácí pro-cpu chlebíčky, krekry a dalšími chuťovkami, středí umožnilo zábavu, o které se našim ná-které zaplatí naše jinak úplně zbytečná odboro-vá organizace. Jako každý rok z ní vyrazím ale-spoň část ze svých příspěvků. Tak se už vícenebráním a začíná příprava na naše oslavy.Termín je jasný, když se končí v pátek, takoslava bude o den dřív, kdo by jinak uklidil tenšvajneraj a prázdné lahve. Takhle to musímestihnout uklidit, než začne vyučování posled-ního dne roku. Tedy „vyučování“, zatím co žácizbytečně pomalovali tabule slaboduchými ver-šíky typu: „Vánoce jsou svátky klidu, nezkou-šejte naši třídu“ je většina učitelstva, nápadněbledých tváří, zaměstnána bojem s gravitací,kterou hrozí úspěšně překonat jen obsah ně-kterých žaludků. Leč vraťme se od následkůk vlastní oslavě. Co je potřeba dnešnímu čtená-Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 13

GÉVÉČKO 04 – 2016/17 lo ono. Už dopředu jsme vymýšleli co nejne- smyslnější dárky. Oblíbené byly spisy klasikůstupcům ani nezdá. Nejednalo se však o boha- marx-leninismu, náš kabinet věnoval zdravot-pusté opíjení, ale o společenskou zábavu, na nickou Anču, umělohmotnou ženštinu určenou k nácviku masáží (bohužel jen některých). I já jsem patřil k obdarovávaným. Jak na zacho- valém fotu vidno, obdržel jsem dva celohlavové plexištíty, na kterých jsem už dopředu měl předmalován úsměv, či zamračení. I bez dárkůkteré se s potěšením podílela většina ústavního jsme se však bavili náramně. Nasmáli jsme sesboru. Jen si sami vzpomeňte, nebo se podí- do zásoby, vzájemně se poznávajíc i v jinýchvejte na rozzářené tváře účastníků oslavy na situacích. To z nás dělalo kolektiv. Smutné bylohistorických snímcích náhodně dochovaných. jen, když došlo pití. „Co budeme dělat?“ ptal seO hudbu a tím o společenský tanec se staral, Karel. Coby, skočím do kabinetu, ve skříňceobětavě a zdarma, náš discjockey Kája „Šafy“ máme ještě něco rumu. Nebesa! Stát se toŠafář, se svou aparaturou a sbírkou hudby. dnes, vyhodili by mě ze školy a já nevím, jakÚvodní zahájení a rozdání dárků (vánočních moc bych proto plakal. Celý život jsem si bylkolekcí) zajistil odborový šéf Honza Siváň. jist, že žiju ve špatné době. A teď mi berou i tuA tančilo se fest. Tančil dokonce i Ota Novák, jistotu.který byl (a je) proslulý odporem ke společen- Veselé vánoce přeju vám všem.skému křepčení a nikdy nebyl na žádném na-šem plese. Zde však protančil celé večery. (StJ)Tanec, pití a družné rozhovory přerušovala or-ganizací společenské zábavy kolegyně Popovi-čová. Zavelela: „A teď všichni do kruhu, bude-me si užívat. Nejprve skákejte jako žabičky.Teď jako čáp, po jedné nožičce. Teď páni pone-sou dámy...“ a pod. Také na tanec kol židlí, po-stupně odebíraných došlo, stejně jako na ská-kání přes provázek. Kdo nestihl včas zmizet,vrátil se do velmi mladých let.Samozřejmě, že vánoce bez dárků, to by neby-Lyžařský výcvik aneb boj o přežitíKdysi dávno, před mnoha lety si stoupli Já tady nebudu! chlapci na kopec, zvaný ,,Smolničák“. Neutekl svému osudu. Upnuli se do vázání prken ze zahnuté Elévové vyjeli na Černou Horu. Sjížděli, padali,švestky. Pak začali sjíždět ,,Krušné“ vrcholky. jako mátohy vstávali. Jeden bláznivý kantor jeRozprchli se do světa, do místa pod Krkono- po trase ,,táh“ na Sněžku. Pak se vrhališemi. bezhlavě dolů. Ten, který se nejvíc bál se učitelem lyžování stal. Jeden z nich si půjčil ski s hoodfildovým perem Povinný výcvik žáků. Odjezd autobusu a sjížděl poskokový terén. do ,,Božího Daru“ Třídění do skupin. ,,Ty patříš do jedničky, ty doPak přišel povinný školní výcvik dvojky,…“. Vyvolané vzpomínky. Kontrolav Jánských Lázních výstroje. ,,Co máš chlapče na sobě?“ Mám bíléZačal jej přecházet smích. Třídění elévů: ,,Ty ponožky a pracovní kalhoty.patříš do jedničky, ty do dvojky, trojky.“Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 14

GÉVÉČKO 04 – 2016/17 Třídění do družstev. Tajil se dech. Pěší pochod tam a zpátky Nancy-Stříbrná. Sjezdovka otev- Jsem připraven jít lyžovat, řená všem. stoupnout si a startovat.Kde jsme? U Němec? Za pár hodin Pohraniční Kantoři, kteří měli volno se trochu bavili,stráž, ,,Máte tu utečence, co chtějí západní Ně- za ,,žigulem“ ne laně fičeli.mecko znát“. Bydlení na podnikové chatě Me-dard. Noční hlídky, vrzání podlahy, náhlá tvrdá Večerní rumová válka. Ráno pak proběhnoutrána. Palanda s těžkým chlapcem na hubeného běžeckou stopu. Když se pak vraceli. Žáci prýpadla. Krev z ucha, rychlá záchranka. Druhý několik babiček na lyžích viděli.den: ,,V Ostrově umřel v nemocnici kluk.“ Hlava všech se točila. Jiná škola, jiný školní svět Snad nám pomůže sněhová víla? Stejný výcvik, ale bez sněhu. Bydlení v Božím Daru. Šlapání až nahoru na Klínovec. Trocha Sjezdaři se modlili, sněhu, síla mužstva (i dívek). Když už nic tak běžkaři lítali. turistika. Krásná naučná stezka. Byl slyšet pád kamene Pár kilometrů v bahně, a krásný ortel Nééé! někteří spolukantoři se potáceli až na dně. Tvrdé prokletí. ,,Táhni do pr…. ty, trasére!!!“Později se parta cvičitelů změnila, přišel panprofesor TV. Namísto Medardu se otevřela Zase jinde,,Stříbrná“ Jizerské hory, Bydlení v chatě Nancy. bydlení horalů, žádné story. Vše bylo volné jako v brejku tanci. 30 minut na Šerák pěšky, zlaté běžky. Trocha sněhu. Cvičiteli! Jsi už postarší Vem si běžky! Lépe než šlapat v potápěčských botách. Skluz na Josefské přehradě, stopy zanechané na magistrále. Zastávka na hrabětické louce. Kdysi dávno, start, „Jizerská 50“, emoce. Byl jsem tam a hezky jsem se potrápil. Milan Karafiát-KytkaMůj život s grafomanemP ři listopadové kolportáži GV Standa zákeřně využil mého poněkud zvláštního stavu, nebojte se, na graviditu bych si ve svém věku netroufla, šlo o stav, který nastal po grogové konzumacia vymámil na mně příslib článku do vánočního GV. A dokoncedrze určil i téma článku. Argumentoval tím, že potřebuje získatkrytí před svojí ženou Maruškou pro domácí provozovánísvých koníčků. Že kdybych napsala, jak já velkoryse tolerujiobdobné potřeby svého muže, jak ohromně by mu to pomohlo.Jsem osoba veskrze ochotná pomáhat všem, kdo jsou v úz-kých, tak proč nepomoci člověku, kterého mám ráda a kteréhosi vážím. Na druhou stranu neumím kvalitně lhát a tak mámtrochu obavu, aby se díky mému textu Standovi při provozo-vání koníčků nevedlo hůře, než doposud. Vzhledem k tomu,že sliby se mají plnit hlavně o vánocích, se odvážně pustím dopráce, ve které jsem absolutním nováčkem a amatérem. Po-suzujte prosím výsledek mého snažení shovívavě.Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 15

GÉVÉČKO 04 – 2016/17 zesílá GV, MGV 11:00 – zajímá se o to, co bude k oběduM ožná by stačilo říci: „Jak jsme si je vy- 11:30 – obědvá (mnou uvařený pokrm) chovaly, takové je máme.“ Ale to by 12:00 – odpočívá, v křesle zprávy v TV všechna negativa dopadla na naše pro- 12:20 - obstarávky s pojené s pohybem venkušedivělé hlavy a my bychom se prezentovaly – nejčastěji knihovna, banka (maximálně dva-jako málo schopné vychovatelky. Což by bylo krát do týdnemožné v mém případě označit za profesní sel- 13:00 – knihovna, opět u PC tentokrát jako ak-hání velkého rozsahu. Vzpomínám si z doby tivní grafoman vytváří články pro GV,svých studií, že měla–li být jakákoli práce klad- limerickuje, v přestávkách čteně hodnocena, bylo zapotřebí začít vhodným 18:00 – odesílá Fíkovi a Fánymu na jih Čechcitátem. Klasici M-L měli přednost. To by dnes denní dávku limerickůovšem působilo kontraproduktivně, takže budu 18:15 – večeře (mnou připravená)citovat Jana Wericha: „Z ničeho se nemá dělat Ne abyste si udělali mylný závěr, že doba pověda, ani z vědy ne.“ Natož z nějakého článku 18:15 už vylučuje grafomanův pobyt v knihov-pro GV, dodávám já. A když už jsem sem pana ně. Jak kdy.Wericha zatáhla, tak bych pro charakteristiku Závěr je jasný: Umřel by hlady a ve špíně, užsituace (dlouhodobé) v mnou řízené domác- dávno, pokud bych o něj nepečovala a nepos-nosti a sdílené s grafomanem, volně parafrá- kytovala mu všestranný servis. Myslím si, žezovala bonmot z nějaké forbíny: Můj muž (dále mám dost fantazie, ale představit si grafouše,jen grafoman) se zabývá našimi vztahy k Číně, jako singla, to si tedy nedovedu. A to nemluvímHradu, EU, GV, já pak mám na starosti všechny o tom, že poslední dobou zvyšuje svůj tlak nazbývající provozní záležitosti: úklid, nákupy, to, že je mojí samozřejmou povinností, abychstravování, ošacení, údržbu oděvů, etc., etc., ho přežila. Při představě, že sám neustále tvrdí,prostě pohoda. Před rokem, když jsme prodali že on nejméně do 105, mě jímá hrůza. To seauto, došlo k mírnému zlepšení – už se ne- snad nedá přežít.musím starat o jeho provozuschopnost a vést si Byla bych ovšem nerada, aby můj pokus splnitdatabázi automechaniků. Bylo mně to prezen- Standovu zakázku, vyzněl stoprocentně nega-továno z grafomanovy strany jako opožděný tivně. Nikdy není tak špatně, aby nemohlo býtdar ke zlaté svatbě… hůře. Co kdyby grafouš měl koníčky vyžadujícíŽe každé trestní řízení musí být postaveno pře- pravidelné finanční investice a velké provoznídevším na důkazech? No, jak kde, ten z Olo- náklady (cesty kolem světa, slézání osmitisíco-mouce by mohl vyprávět. Ale prosím. Máte je vek, zájezdy na utkání anglické fotbalové ligy),mít. Zde snímek části grafomanova běžného případně se dožadoval obsazení více čtvereč-listopadového nesvátečního dne: ných metrů v našem 3+1 třeba k provozování04:30 – vstává, opouští ložnici a jde do obývá- uměleckého kovářství (nereálné, je levej jak ša-ku zapnout wifinu vle). Nemluvě o tom, že někteří starci prý své04:32 – WC + koupelna první (kratší) osobní manželky už nepoznávají, nebo je dokonce fy-hygiena zicky napadají, jakoby duševní strázně spojené04:35 – obývák: zjišťuje na smartfounu kolik se společným životem dua se sumou společ-přišlo mailů ného věku přes 150 let, nestačily samy o sobě.04:50 – variantně – obývák – obvykle čte, nyní S množstvím namontovaných náhradních dílůdočítá Vondruškův Breviář pozitivního anarchis- (oči, uši, zuby) se grafoušova závislost na méty - ložnice – návrat a pokus o opětovný spánek servisní firmě zvětšuje a je tak nějak pod-07:00 – definitivní budíček (obývák i ložnice) dajnější. Škoda, že až dnes, když nám zbývá07:30 – již oblečen, vyráží s hůlkami na ranní už jen nějakých 30 let společné životní pouti.kroužení po Bohemce (většinou pět okruhů, te- Definitivně končím. Věřím, Stando, že si tě Ma-dy 5 km) ruška, pokud si tohle přečte, bude mnohem ví-08:40 – návrat, zapnuti PC + druhá fáze osobní ce vážit a uvědomí si (to už se opakuji), že nik-hygieny – sprchování dy není tak špatně, aby nemohlo být hůře.08:55 – snídaně (mnou připravená)09:00 - knihovna – usedá k počítači a sbírá in- Jiřina Černíkováformace pro činnosti, které má v domácnosti nastarosti (viz předchozí odstavec), případně ro-Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 16

GÉVÉČKO 04 – 2016/17 ŠEJKR JEMNÝ I OSTRÝ KULTURNÍ MIX GVV ěříme, že mnozí z vás jste se již stali pravidelnými čtenáři našich sice laických, ale o to upří- mnějších recenzí, kterými jistě rozšíříte své kulturní obzory, popřípadě se necháte inspirovattím, na co se jit podívat do kina, čemu v TV a jakému televiznímu kanálu dát přednost před infor-macemi z bůhvíjakých kanálů, co přečíst za knihu a s čím se radši vůbec nezahazovat, ať již jdeo divadlo, film, výstavu, koncert či literaturu. Přejeme vám hafo těch nejlepších zážitků (kulturních).Emigrant na téma imigrace... přečetl všech více jak 440 stránek. Ne-Luděk Frýbort, Pod znamením půlměsíce, dá se říci, že bych Marek Belza, Krásná Lípa 2016 je přímo hltal, ale četlo se mi to dobře.Autora znám především z častých článků na Text rozdělený doNeffově internetovém Neviditelném psu a při- čtyř knih se z počá-znávám, že s ním ne vždy souhlasím. Na druhé teční černočerné re-straně mě knihy, které si sám laicky zařazuji do ality první knihy cha-šuplíku politická scifi, vždy zajímaly, ať už šlo rakterizované už je-o Čapka, Orvella, Huxleyho, nebo o ne tak sta- jím názvem Zápla-ré Houellebecqovo Podvolení. K tomu jsem si va pozvolna stáváv dubnu ve svém Glosování poznamenal optimističtější tak, jak množící se hrdi- 2016-04-14 ČTVRTEK nové nacházejí od- 188. vahu k Exodu (dru- há kniha), aby ve třetí viděli, že Záplava ustu- Poznal zas děda světa tíhu, puje a vše, jak se patří, skočilo vítězstvím proč jen si vybral ke čtení právě tuhle knihu. dobra nad zlem v Zaslíbené zemi (čtvrtá kniha). Autor mě, staříka a vyznavače Karla Čapka, Jejích 242 stran v Odeonu vyšlo již vloni potěšil i tím, že kapitolu, ve které se nám před- a její děj politickou fikcí voní. stavují Češi nazval Mloci a neváhal v ní Čapka Její hrdina bývá často v lihu. parafrázovat: „Kdybyste v jednom kuse neču- měli na tu blbou televizi, věděli byste to taky. Dočteno, ale těžko se dědovi usíná: Mloci jsou tady. Už dlouho, a je jich čím dál víc. 2017 a Francouzi mají za prézu muslima. Až jich bude víc než nás… Pusťe si zprávy.“ „Podvolení“ napsal Houellebecq Michel „Mlocí?“ „Přesně. Přečti si Čapka.“ Přerušil řeč, a vypráví, jak profesor ke konverzi na islám přišel. napadlo ho, že ti dva Válku s mloky určitě ne- četli, kdoví, jestli vůbec mají zdání, kdo byl Ka- Děda na Konvičku vzpomíná. rel Čapek. Jakub Žákovců byl z celého studij-Frýbort to ve svém románu, který česky vyšel ního ročníku jediný, kdo ještě četl knížky, do-už v loni a já si letos pořídil jeho dotisk, posou- konce jich měl i doma na poličce nad pohovkouvá dále než do roku 2017. První odstavec na slušnou řádku.záložce ocituji, abychom byli v obraze co nejry- Tolik Frýbort. Já jsem optimista a věřím, že vychleji: „Autor ví, do čeho se svou knihou pouští, pořád ještě knihy čtete, dokonce je máte i do-a chce předem odmítnout očekávatelné nařčení ma a tak vám Frýborta i kvůli tomu Čapkovi do-z islamofobie. Nejedná se o ideologii, ale o pro- poručuji…jekci stávajícího trendu ve vývoji západní, resp.eropské civilizace do období let 2049 – 2070. (KčS)Civilizace, která odvrhla své vlastní kořeny, vůlik obraně ztratila a proklamované hodnoty zba-vila jejich hodnoty.“Prošel jsem s Proutkařem takřka celou Evropua nejen jí, od listopadu 2049 do října 2070. Po-čínaje prologem a konče epilogem jsem poctivěMěsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 17

GÉVÉČKO 04 – 2016/17Liturgická kniha kladného bezvládí 630. Chcete-li vědět, která bije, napište si Ježíškovi o „Breviář pozitivní anarchie.“ Je to skvělé čtení, Vondruška jistě vyvolá pozdvižení. Tolerance, moudrost a nadhled se z knihy přímo lije. Můj další pokus o recenzi, bude doufám už poučenější, protože jsem se konečně přehoupl přes ty dvě sedmičky a mířím nezadržitelně k věku, který mě zařadí mezi plnohodnotné Geronty. O mém postoji k autorovi napovídá limerick, kterým jsem tento text nadepsal i to, že jsem si tuto knihu přál k narozeninám. Protože nezlobím, bylo mé přání splněno.U ž to, že nám autor jasně vysvětlí, co ta a nejen břicha. „Migrační krize“ – tak se jmenu- původem cizí slova v názvu knihy zna- je pátý esej a symbolicky se autor ohání Jaro- menají, není příliš obvyklé. To co získalo slavem Haškem Dějinami strany mírného po-mě osobně, abych konfrontoval svůj pohled na kroku v mezích zákona, konkrétně pasáží vesvět s názory autora, kterého ctím jako autora které jde o Turky v předvečer sněmovních vo-rozsáhlých historických epopejí a vtipných a čti- leb. Epilog je autorovou obranou proti nařčenívých detektivek zasazených do středověku, by- z konjukturalismu, když jej tvoří esej „Barbaři užlo i to že se hlásí k V+W. Připomenul mi, že čekají na hranicích“, který Vondruška publikovaljsem tuhle forbínu slyšel a viděl v divadle ABC již v roce 2007, tedy před devíti lety.na živo v podání W+H. Kniha a jejích 331 strá- Závěrem bych vám rád nabídl některé z citátů,nek je rozdělena do pěti dílů a epilogu. Co díl to úmyslně bez jmen jejich původců, kterými autoresej na dané téma a v každém nám autor při- svůj text na správných místech strategicky pro-pomene, citací z literatury či řadou citátů zná- kládá. Tady jsou: „Svět potřebuje spravedlnost,mých osobností, že už i my sami nejsme až tak nikoli dobročinnost“ – „Demokracie má své vý-moc ona pověstná tabula rasa. První díl –„Dě- hody, ale občas lze dosáhnout více s trochoujepis trochu jinak“ začíná již, jak anoncováno laskavé diktatury“ – „Civilizace je nekonečnévýše, zamyšlením Wericha a Horníčka nad ča- vytváření potřeb, které vůbec nepotřebujeme.“sem v dějinách. Díl druhý – „Dějiny versus ide- Já osobně vám přečtení této knihy doporučujiologie“ nám autor připomene Orwellovu Farmu všemi deseti. Řídil jsem se autorovými slovy zezvířat, aby ve třetí části –„Demokracie versus strany 18: „Pokud někdo s mými myšlenkamityranie“ si k tomu, aby nás přesvědčil o tom, že souhlasí a zajímá ho můj pohled na historiidějiny se pohybují v cyklech, bere na pomoc a současnost, ať čte dál. Pokud někdo s mýmiMilence a vrahy Vladimíra Párala. Autora, kte- myšlenkami nesouhlasí, ale je ochotný o mýchrého jsem hltal i já v těch mladých šedesát- slovech přemýšlet, ať čte rovněž dál. Pokudkách. Tehdy jsem nemohl tušit, že Páral byl však někdo s mými myšlenkami nesouhlasískvělý prognostik, jak dokazuje závěr Páralova a nemíní o nich přemýšlet, pouze mi hodlá spí-textu: „… a až už to nebude k dívání, naštvou lat, ať raději tuto knihu odloží.“se posléze strašně červení lidé z vnitrozemíAsie, Afriky a Jižní Ameriky, co se v životě ne- (KčS)najedli a vtrhnou…“ V nejrozsáhlejším, takřka100 stránkovém čtvrtém díle - „Pragmatismusversus naivita“ dokumentuje na pejskovi a ko-čičce Josefa Čapka a jejich slavném dortu, žesystém smíchaný ze všech možných ingre-diencí kuchaři, kteří navíc trpí v porovnání sezdravým selským rozumem pomatením rozumua smyslů, nám může způsobit pěkné boleníMěsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 18

GÉVÉČKO 04 – 2016/17Listopadová představení v MDK SokolovJ sme dlouholetí konzumenti divadelního předplatného v sokolovském divadle a letos jsem se díky té dlouholetosti propracovali až do první divácké řady. Tudíž mám vše z první ruky. Tro- chu z donucení, trochu z recese se pokusím o svou, v životě první kritiku hry francouzskéautorské dvojiceGerard Bitton-Michael Munz: Smím prosit?Opět nás navštívili pražští umělci s jednodu- P. S.:chým provedením hry o normálních starostech V posledním Šejkru doporučoval majitel GV ná-a vztazích. Jedná se o dědictví po tetičce a to vštěvu představení hry Antonína Procházky:1 000 000 Eur, ovšem samozřejmě je tady je- „S tvojí dcerou ne!“ v provedení ochotníků so-den háček. Dědic, tedy Henry de Sacy, v prove- kolovského Divadla bez zákulisí. Šéfredaktoradení Jana Révaie, který je v roli vášnivým mi- GV jsem poslechla a nelitovala. Sokolovští dolovníkem žen, se musí oženit a vydržet v man- toho opět dali všechen herecký um a bylo toželství alespoň 1 rok. Což je samozřejmě pro hezké představení, plné legrace a zvláštníchněho cosi nepředstavitelného. Aby dodržel pod- situací. Navíc jsem se potkala s Fandou Faus-mínku oženit se, ožení se svým kamarádem, tem, dokonce s jeho sestrou Hankou, která bylatedy mužem. Toho ztvárnil Karel Zima se zjev- aktérkou představení. Zase jenom vztahy, vzta-ným potěšením si v této roli přímo liboval. A v tu hy, vztahy. Za mě dobrý.chvíli se rozjíždí kolotoč absurdních situacía gagů. Netrvalo dlouho a já jsem se naprosto Helena Herákováztratila ve vztazích a všelikých zápletkách.Výkon čerstvého manžela Karla Zimy mne udr-žoval v pozornosti. Jeho manželka byla exce-lentní a suverénní. A nakonec jsem ani nepo-střehla, kde nakonec skončil kýžený milion.Snad to postřehli a sdělí mi to ti ze sedmé řadynebo někdo jiný.O jedné krásně romantické knizeNavštívíme-li současné knihkupectví, připadáme si jako na rýžovišti zlata naKlondajku. Všude hromady severských detektivek, dobrodružných výprav zapoklady a relikviemi a haldy ženských romantických příběhů. Samý písek, jentu a tam se zableskne kousek drahého kovu. Takovým kouskem je kniha, kte-rou by neměl přehlédnout žádný romantický muž. Myslím tím samozřejmě ro-mantika techniky počátku dvacátého století, jemuž romantika tohoto druhu vy-drží beze změny od pěti do sta let a jehož srdce rozbuší a krevní tlak zdvihne,když uslyší dupot čtyřdobého jedno, či více válce, případně když u chodníkuspatří stát „Pan Stroj“. Ta kniha se jmenuje: ZA OHRADOU SNŮ NEBOLI MOTOROVÉ OPOJENÍ KAMILA LHOTÁKAJ e to kniha vzpomínek milovníka historické jednom exempláři při gymnazijním studiu, ve techniky a jejího geniálního malíře. Je to věku 13 až 14 let. vzpomínání na léta dvacátá až sedmde- Motocykly byly jeho vášní a bezmeznou láskou,sátá napsaná tak, že čtenáře ani nenapadne, pro něj to nebyly dopravní prostředky, nebo jenjaká to byla léta turbulentní a svízelná. Mimo technické výtvory, ale byly to bytosti, se kterýmiautorových vzpomínek obsahuje i fotodoku- žil. A proto, že je maloval, musel je dokonalementaci, dobové inzeráty a reklamní obrázky, poznat a každý obrázek je skutečná podobiznaautorovy kresby a útržky z deníků a jako bon- (portrét).bonek ukázky z ručně psaného (a kresleného) Poprvé jsem se s Lhotákovými obrázky sezná-motoristického časopisu, který autor vydával v mil v Branaldově knize „Dědeček automobil“ aMěsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 19

GÉVÉČKO 04 – 2016/17 ních, jsem pochopil, že tohle je ono. A když jsem po létech na svém prvním stroji brouzdalod té doby je obdivoval a vyhledával. Pro úpl- po republice i po pobřeží Baltu, pochopil jsem,nost bych rád uvedl pár jeho myšlenek ilustru- že není větší vášeň, než sklopit motocykl dojících jeho vztah k motocyklu: zatáčky tak, až se stupačka téměř lehce dotýká„Auto, neauto, opravdovou rozkoš můžete pro- silnice a na výjezdu přidat plyn. Pravda, dnesžít jen v jedné stopě. Motocykl si člověk nemů- už jen vzpomínám, ale tahle kniha mě lehceže oblíbit, tomu se propadá. Ona je to spíše vrátila do mladých let. Vám všem, co si uchová-bytost.. Všechny aerovky s nimiž jsem před vál- váte podobné pocity, knihu moc doporučuji. Jankou jezdil, se nemohly vyrovnat jedinému moto- Králík, který knihu vytvořil na základě rozhovo-cyklu“. rů a památek, odvedl jako obyčejně skvělé dílo.Mluví mi z duše i ze srdce. Od okamžiku, kdy Knihu vydalo minulý měsíc nakladatelství Pase-mě můj otec poprvé v mých šesti letech posadil ka.před sebe na nádrž motocyklu (na sedlo spolu-jezdce jsem byl moc malý) a jezdil se mnou na (StJ)výlety i na plochou dráhu v Mariánských láz-Variace na ErbenaA tady máte, milí abonenti, jeden „češtinářský bonbónek“ - kdo to sepsal – klobouk dolů, (mu- sel to být velmi dobrý češtinář, asi pedagog!) protože je zachován perfektně Erbenův styl. Přesně to sedne tak jak má, nikde nic nevyčnívá, navíc, ani neschází - verš a rým. Dávámza jedna s hvězdičkou! Málo je takových veršotepců anonymů, kteří by to tak precizně dali. A kromtoho fakt: absolutně výstižné! A pak že lidová tvořivost vymizela! (KčS)POLEDNICEŘehoní se dítko drze, Radši mě si vem!učitelce v bledou líc, Ty si sbalíš děsné dítko,ať se jenom úča vzteká, horší přijdou do školy,ví, že vlastně nesmí nic! a mne za zmizení žákaUčitelce v hlavě hučí, odbor školství osolí.chvějí se jí kolena, Mě si vezmi, Polednice,když tu v umučené lebce konečně tak najdu klid!bleskne veršík Erbena. Kolegyně potvrdí ti, jak je těžké takhle žít. Ať se kde chce co chce šustne, kdo je vinen ze všech zel? Kdo je volán jako pucflek? Zcela jistě učitel!„Pojď si proň, ty Polednice, Když si páťák místo džusupojď, vem si ho, upíra!“ dá pořádný rumu lok,když tu dveře ztichlé třídy, na koho se ukazuje?kostlivý hnát otvírá... Zanedbal to PEDAGOG!Pod plachetkou - však to známe Když se dívka zfetovanápříšera se zjeví tu, vrhá z okna jako cvok,dříve rozjívené děti v ruce láhev od čikuli...náhle stojí v zákrytu. kdo je vinen? PEDAGOG!„Dej sem dítě!“ zaburácí, Když mládenci skotačiví„volala jsi, tady jsem!\"„Volala jsem. Pročpak dítě? Víš co?Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 20

GÉVÉČKO 04 – 2016/17 ať mám jednou pro vždy klid.“ Polednice hlavu skloní,vhodí chodce v říční tok, slza z oka skane jí.kdopak za to zvěrstvo může? Šeptá: „Nejsem kompetentní,Jen a pouze PEDAGOG! zanech marných nadějí.“Že děťátko v třetí třídě Na pozdrav svým strašným hnátempohačá si druhý rok, učitelce zakývá,kdopak mu měl IQ zvýšit? chápe už, proč pro tu ženuKdo to nezvlád´? PEDAGOG! není příliš děsivá…Tak to vidíš, Polednice,škoda mluvit, hanba klít,proto radši mě si vezmi,Riesův samoobslužný kinotvbar zapomenutých perelK rubrice Šejkru mám tak nějak osobní vztah, neboť jsem ji spoluzakládal s panem šéfredak- torem. A tak jsem si řekl, že bych si v ní mohl otevřít něco jako kinotvbar, kde bych zavítavšímvždy namíchal nějaký ten drink z filmů či TV pořadů, které jaksi upadly nezaslouženě do zapo-mnění, přestože to jsou vynikající a pozoruhodná díla. Takový pokus jsem již udělal ve 2. čísle to-hoto ročníku. Pan šéfredaktor souhlasil i když neopomněl přidat poznámku, že takovou iniciativusamozřejmě vítá, ale ať nepočítám se zvýšeným honorářem, neboť i tak jsem již nejlépe placenousilou v jeho časopisu. Ubezpečil jsem ho, že samozřejmě přicházím s touto podrubrikou zcela ne-zištně. Kinotvbar je samoobslužný v tom směru, že každé prezentované dílo si budete moci stáh-nout z internetu na této adrese: http://www.hellspy.cz/ - stačí, když se zde zaregistrujete a pomocíSMS uhradíte malý poplatek za stažení. Každý stažený film vás přijde na cenu cca 10 Kč, což jeúžasné.DA nyní pojďme k té perle, která je perlou doslovnou, nesenou v samotném názvu díla. ÍVKA S PERLOU Velká Británie, Lucembursko, 2003 Kamera: Eduardo Serra Hrají: Scarlett Johansson, Colin Firth,Tom Wilkinson, Judy Parfitt, a dalšíMyslím, že v předvánočním běsnění, kdy jsme kejte, prosím, v tomto kinotvbaru, že budu do-obklopeni příšernou kýčovitostí toho, co většina dr-žovat pochybné pravidlo Ústavu pro jazykpovažuje za kouzlo Vánoc, které se však v této český a přechylovat anglická příjmení žen dorealizaci zcela vytratilo a stalo se cirkusem českého „ová“ - NEBUDU!). Jedná se také o fil-s blikajícími různobarevnými řetězy LED diod movou hvězdu, která drží mnohá vysoká oce-v množství více, než obrovském, by mnohým nění za své role. Např. za hlavní roli ve filmuz vás mohl přijít vhod tento film. Je to nádher- ztraceno v překladu. Režisér byl až do realiza-ná, přenádherná ukázka toho, že umění ve ce tohoto filmu poměrně neznámým tvůrcemfilmu ještě neumřelo a že kameraman je malí- především televizních děl. Film Dívka s perlouřem filmového plátna. Pokud je pak v dokonalé byl nominován na tři Oskary a dva Zlaté glóby.symbióze s režisérem, je to prostě výsostný Na mezinárodním festivalu v San Sebastiánuumělecký požitek pro diváka. Tedy vnímavého získal cenu za kameru a cenu CIACE. Polácidiváka (ale takových bude zřejmě mezi čtenáři film vyhlásili v r. 2005 za nejlepší evropský filmGV většina). Milovníci akčňáků a telenovel, ať roku. Stáhnout do svého PC si jej můžete zde:se filmu raději vyhnou obloukem. Ti ostatní se ttp://1url.cz/BtBk0 a tady si můžete o filmu pře-můžou procházet obrazy Johanna Vermeera číst další podrobnosti: http://1url.cz/PtBkv.van Delf a hodinu a půl být prostě v polovině17. století v Delfách.Malíře Vermeera hraje oskarový herec ColinFirth, kterého si mnozí z vás zapamatovali zmladšího snímku Králova řeč, který mu vyneslprávě toho Oskara za hlavní roli. Model proproslulý portrét, jakoby obživlý z plátna, je před-stavován herečkou Scarlett Johansson (neče-Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 21

GÉVÉČKO 04 – 2016/17TROCHA HISTORIE NIKOHO NEZABIJE Stálá vzdělávací rubrika Pavla P. RieseRozhodl jsem se, že vám dám na svátky vánoční oddychnou od historie, i když ji tu do vás vpravujiměsíc co měsíc v dávkách menších, než malých. Obšťastním vás dnes tedy jen jednou stranou, nakteré si uvedeme, kdo ze známých osobností se narodil ve stejný den jako Ježíšek a přidám ještějaké významné události se k tomuto dni váží a kdo 25. 12. zemřel. Vybral jsem jen opravdu známájména a zajímavé události.25. 12. NAROZENÍ, UDÁLOSTI, ÚMRTÍNarození1901 – Milada Horáková, právnička a politička1921 – Jan Florian, malíř, sochař a restaurátor1949 – Miluška Voborníková, zpěvačka1642 – Isaac Newton, anglický fyzik, matematik, astronom a filozof1878 – Louis Chevrolet, automobilový závodník a spoluzakladatel firmy Chevrolet1913 − Tony Martin, americký zpěvák a herec1942 − Barry Goldberg, americký hudebník1943 − Wilson Fittipaldi, brazilský automobilový závodník, pilot Formule 1Události1261 – V kostele svatého Víta na Pražském hradě byl Přemysl Otakar II. spolu se svoumanželkou Kunhutou Uherskou korunován českým králem800 – Papež Lev III. korunoval Karla Velikého římským císařem. Tento titul byl naposledy použitzápadořímským císařem Romulem Augustem.Úmrtí1890 – Vincenc Josef Rott, pražský obchodník1938 – Karel Čapek, spisovatel1977 – Charles Chaplin, britský komik a filmový tvůrce1820 – Joseph Fouché, francouzský revoluční politikPodrobnosti o uvedených osobnostech a událostech najdete ve Wikipedii. **Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 22

GÉVÉČKO 04 – 2016/17 PEGAS Z BALKOV U DOLAN vv ookkrreessee KKllaattoovvsskkéémmJ ako slušně vychovaný člověk, jsem po napsání tohoto článečku požádal toho ze svých re- daktorů, o kterém v textu uvádím určité intimity, zda mně dá souhlas k jeho otištění. Souhlasuse mi obratem dostalo, ovšem s podmínkou otištění redaktorova doslovu. Neprozřetelně jsem totiž,posledním odstavcem textu, dotyčnému lehce poklepal na rameno a on si to vysvětlil jako bůh-víjakou chválu a ihned se ji snaží převést do roviny, která je mu nejbližší – do oblasti materiálníchpožitků. Dobře ví, že uspět nemůže a tak nabízí své údajné životní motto. Netrpím stihomamem,ale mám osobně určité podezření, že tím chce naznačit moji pozici v řízení práce redakce GV. Provšechny případy si na něj budu dávat větší pozor.A ž donedávna jsem se, nejsa klasicky v obraze. Ale co ta druhá polovina titulku? Co vzdělán, domníval, že Pégasos, ten ok- nějaké Balkovy? Vydržte! Hned vysvětlím sou- řídlený kůň z řeckého bájesloví, který vislosti. Standu Jedličku znáte (to je takovej tenpovstal z těla zabité Medúsy je záležitostí an- malej, fousatej fyzikář, co ovládá v Gévéčku ru-tického bájesloví. Proč by jinak Pallas Athéna briku Bazárek). A ten se narodil v Dolanech, kde jeho maminka překvapivě slehla v širém poli již v sedmém měsíci své gravidity o prázd- ninách v jednačtyřicátém. Jedním slovem ne- donošenec, ale dodnes vitální. No a k těm Standovým Dolanům, dnes vesničce středis- kové, patří jako jedna z devíti místních části i ves Balkovy. A v Balkovech se vypráví tato pověst, kterou jsem krasopisně opsal ze stran 62 a 63 knihy pana Klimeka s názvem Šumava Podhůří. Poslechněte si ji.dala ve snu Bellerofónovi zdarma a nezištně V Balkovech prý jednou zůstal zcela nehybnězlatou uzdu, aby mu usnadnila osedlání a zkro- ležet kůň, a protože si u sedláka, kterému pa-cení tohoto nezkrotného oře? Z Bellerofóna se třil, mysleli, že zcepeněl, stáhli ho z kůže. Je-stal hrdina. Pozabíjel, co se dalo a často při nomže v tu chvíli se kůň probral. Obživlého ko-tom používal Pegasa. Počínaje příšernou Chu- ně jim bylo líto, a tak se rozhodli, že na něj kůžimáriou, přes (poslouchejte dobře feministky) zase navléknou. Šlo to však ztuha, a tak selkuAmazonky a úskočnou královnu Anteiu vzal do- napadlo, že nejlepší bude staženého koně na-konce na vyhlídkový let, aby ji potom s Pegasa mazat sádlem, aby po něm navlékaná kůže lé-svrhnul do hlubiny. Jak už se ovšem mocným pe klouzala a nedrhla a dala se tak lépe natáh-stává, zpychnul a chtěl na Pegasovi zaletět až nout. Jiné sádlo ale zrovna u sedláka ani jindedo sídla bohů na Olympu. Zeus se ovšem na- v Balkovech neměli, než husí. Pro tak důležitoumíchl a milého Bellerofóna srazil k zemi. Od té věci jim ho ale líto nebylo. Kůži se pak na na-doby je Pegas ve službách Diových. Občas si mazaného koně opravdu podařilo natáhnout.ho půjčovali básníci a zaletěli si na něm k Mú- Jenomže jak byl kůň pod kůží namazaný husímsám pro inspiraci. Proto máme dodnes Pegasa sádlem, začal obrůstat husím peřím. Pak muzafixovaného jako básnického oře. narostla i křídla a když s nimi zamával a zjistil,Proč to sem tahám, proč opruzuji s antickým že může létat, uletěl ze dvora a namířil si to kebájeslovím vysloužilce, kteří podle totalitní ká- Švihovu. Tam už ovšem, nezvyklý letu, začaldrové klasifikace pařili většinou mezi technic- být unavený, a tak se snesl na skálu, kde po-kou pracující inteligenci? Pochopíte to rychle. chvíli snesl vejce. Za odlétajícím koněm vy-Pegasa můžeme odškrtnout, u toho jsme běhlo z Balkov půl vsi. Sedlák si nechtěl nechat koně uletět a tak přes Dolany ke Švihovu běželi rychle a uviděli, co se stalo. Odpočatý kůň se však po snesení vejce znovu vznesl a pro- následovatelé ho posléze ztratili z dohledu.Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 23

GÉVÉČKO 04 – 2016/17A teď k jádru pudla. Konečně jsem pochopil, ženěkterý ze Standových předků, se honu naPegasa také zúčastnil a zřejmě z něj vymámilslib, že bude v budoucnosti sloužit jeho potom-kům, pokud bude některý z nich potřebovat za-letět k Músam. O tom, že šlo o pošumavskouvariantu antického Pegasa snad nikdo z vásnepochybuje. A tady je mé vysvětlení toho, pročse Standovi tak velmi literárně daří. Pegas jePegas. Kdo z nás na to má, řečeno s Paroub-kem. Omlouvám se za své dřívější nepříliš vtip-né narážky na to, že si snad Standa vedl dení-ček, ze kterého teď čerpá ve svých literárníchskvostech. Na druhé straně si jako šéfredaktormusím gratulovat k tomu, že v mé redakci ječlověk, který má takové kontakty a umí si Pe-gasa osedlat. KčSV článku jmenovaný redaktor by čtenáře rád lépe vystihuje jeho životní motto: „Nemám po- upozornil, že uvedená chvála, na jeho hla- třebné schopnosti, neumím to, ale moc mě tovu nanesená, je laciným pokusem šéfa vyhnout baví.“se požadovanému zvýšení platu a odměn. Nenítajemstvím, že plat redaktorů GV nedosahuje (StJ)ani desetiny odměn pisálků plátků, jako je Za-hrádkář, Rybářství a o Právu už ani nemluvě.Co se vlastní kvality popisovaného týká, tu nej-Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 24

GÉVÉČKO 04 – 2016/17 KLIDNÝ KaČerPokud čtete tuto rubriku poprvé, seznamte se prosím s posledním odstavcem dnešního Konečníku!T aké vás, jistě klidného a distinguovaného čtenáře,vytočí až k nepříčetnosti, když zjistíte, že no- viny, které máte právě otevřené, zveřejní to, o čem se později dozvíte, že to byla KACHNA?Mě tedy ano. Ovšem ne proto, že lžou, na to jsem si už dávno zvykl. To co se mne osobně dotýká,je ta KACHNA. Proč KACHNA, proč ne třeba slon, mravenec, delfín, či nějaký jiný hmyz? Jak k to-mu my kachny přijdeme?! Co je mi platné, že vím jak to vzniklo, že N. T. (čteno enté) znamenáv němčině kachnu, přestože to zkracuje non tester, tedy neověřeno. To mě má uklidnit? Já vámukážu, co my kachny dokážeme, budete se divit. A budu vám to ukazovat se svým příslovečnýmklidem právě v této rubrice. A je mně úplně jedno, že pan ministr vnitra se chystá spustit od novéhoroku jakýsi pofidérní odbor obsazený dvaceti policajty, kteří budou určovat co je a co není dezin-formace, co máme a co nemáme číst.A protože s vámi chci jednat na rovinu, jinak to ani neumím, začnu tím, že vám předestřu, s který-mi pojmy z literární teorie se v rubrice budete setkávat. Bude to v první řadě mystifikace (= úmy-slné oklamání někoho, předstírání něčeho, šíření nepravdivé zprávy k oklamání), dále perzifláž (=posměšné napodobení, zesměšnění), nevyhnu se ani apokryfu (= nepravý, podvržený spis). Můjslovník bude šetřit eufemismy (= nahrazení výrazu drsného nebo budícího nepříjemné představyvýrazem jemnějším). Za to si užijete ironie a sarkasmu (= používá slov, která jsou přímým vý-znamem sice kladná, ba příjemná, ale v kontextu značí pravý opak, jízlivost, kousavost, bodavývýsměšek). Od samého začátku tedy víte, s čím budete mít tu čest, bude jen na vás, jak se s tímvyrovnáte. Nemám o vás ovšem obavy. Vždyť GÉVÉČKO je určeno a exkluzivně dodáváno jena pouze intelektuální elitě Ústavu. Jsem přesvědčen i o tom, že abonenti GV jsou dostatečně sou-dní, aby pochopili, že podávat na GV trestní oznámení a domáhat se náhrady za domnělou spo-lečenskou újmu, by bylo zbytečným plýtváním energií, které by mohlo, zvláště v pokročilejším vě-ku, přivodit i kolaps nejen organismu, ale vážně narušit i pracně vybudovanou stabilitu bankovníhokonta.Nezastírám, že vznik této rubriky byl inspirován podobnou rubrikou (Divoká kachna) týdeníku Re-flex. Ovšem adjektivum divoká v názvu rubriky se mně zdá velmi hyperbolizované, a proto reagujiu naší rubriky nejen adjektivem klidný (o ironii byla řeč výše), ale i změnou jádra názvu rubriky namaskulinní. A nejen tato formální změna symboliky v názvu rubriky bude tím, co nás od barevnéhotýdeníku s originálními toulkami dozajista odliší. My se, nevyzbrojeni ani miligramem autocenzury,budeme odvážně vrhat na dřeň těch nejzávažnějších společenských problémů, o kterých se me-diální mainstream bojí i jen zmínit. Pulitzer nás jistě nemine. A když ne on, tak alespoň domácí Pe-routka (to je cena, ne ten článek vlevo dole, co ho hledá Pasáček). Navíc se pro vaši dokonalouorientaci v tématu pokusíme, plni investigace, uzavírat rubriku papalášskými reakcemi na otištěnétexty.Valachová přidává ke kariérnímu řádu pro pedagogy další dva stupněaneb atestace se blíží, kdekdo se k ní tiše plížíT oto téma pro vás otevřel Milan Karafiát Na úniky z otevřených trestních spisů jsme si řečený Kytka, když do redakce zaslal vy- již zvykli. A je jedno, kdo je „pouští“, jestli cajti, brané kapitoly ze Šauerovy Pedagogiky prokurátoři či advokáti. Kvalitní médium sevydané 1897. dnes bez nich neobejde, pokud nechce vypadat jako málo investigativní. Nám se podařilo heck- Kytka, dva roky před sedmdesátkou, nout kabinet paní ministryně a propašovat ště- nechce být vzdělanostní zátkou. nici do Strakovky a vy tak máte, jako úplně prv- A že Valachovou miluje, ní, možnost se seznámit s rozšířením kariér- tak inkluzi a kariérní řád studuje. ního řádu o další dva stupně.Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 25

GÉVÉČKO 04 – 2016/17 Třetí kariérní stupeň (KS3)Cílem Ministerstva školství, mládeže a tělo- KS3 je určen učitelům na KS2, kteří:výchovy je zavést kariérní systém, kterýpodpoří celoživotní profesní rozvoj učitelů • splňují požadavek určité délky pedago-a propojí ho se systémem odměňování. Dle gické praxe (navrženo celkem 10 let),Programového prohlášení vlády připraviloMŠMT návrh novely zákona č. 563/2004 Sb., • podávají dlouhodobě nadstandardní vý-o pedagogických pracovnících a o změně kon odpovídající popisu profesníchněkterých zákonů, v platném znění, pro jed- kompetencí ve standardu učitele pronání vlády. KS3 (zejména vyšší kvalita práce s dět- mi, žáky a studenty) a odvádějí většíZákladem nového kariérního systému pro uči- rozsah práce pro zaměstnavatele – jsoutele se stane pětistupňový standard učitele, zejména oporou svým kolegům, meto-který je postaven na profesních kompetencích dicky je vedou atd.,učitele a jejich gradaci směrem k rostoucí kva-litě práce učitele. Standard je navržen jako ná- • projdou úspěšně atestačním řízenímstroj pro dosahování, udržování a zvyšování pro KS3.kvality práce učitele a postihuje i rozsah půso-bení učitele ve škole. Označení učitele: modrá páska šíře 10 cmNavrhovaný standard má tři oblasti s nápisem NADUČITEL (font arial, velikost 40 v černé barvě) nošená na levém nadlok- • Oblast osobního profesního rozvoje tí. (dříve Učitel a jeho profesní Já). Čtvrtý kariérní stupeň (KS4) • Oblast vlastní pedagogické činnosti (dříve Učitel a jeho žáci). KS4 je určen učitelům na KS3, kteří: • Oblast spolupráce a podílu na rozvoji • splňují požadavek určité délky pedago- školy (dříve Učitel a jeho okolí). gické praxe (navrženo celkem 50 let),První kariérní stupeň (KS1) • podávají dlouhodobě nadstandardní vý- kon odpovídající popisu profesních • Každý začínající učitel, ať se jedná kompetencí ve standardu učitele pro o čerstvého absolventa školy vzděláva- KS3 (zejména vyšší kvalita práce s dět- jící učitele, nebo učitele přicházejícího mi, žáky a studenty) a dokáží udržet kří- z odborné praxe, zahájí adaptační ob- du a moč alespoň po dobu jedné vyučo- dobí, které trvá 2 roky, a je zařazen do vací hodiny, k tomu odvádějí větší roz- prvního kariérního stupně. sah práce pro zaměstnavatele – jsou zejména oporou svým kolegům, meto- • Cílem dvouletého období, v němž učitel dicky je vedou, sexuálně a jinak je setrvá na KS1, je adaptace učitele na neobtěžují, podmínky praxe a přizpůsobení poznat- ků nabytých v pregraduální přípravě po- • neprošli úspěšně atestačním řízením třebám školy. pro stupeň KS2 a KS3 a přesto vyučují a vyučují. Označení učitele: žlutá páska šíře 10 cm s nápisem PODUČITEL (font arial, velikost Označení učitele: červený páska šíře 10 cm 40 v černé barvě) nošená na levém nadlok- s nápisem SUPERUČITEL (font arial, veli- tí. kost 40 v bílé barvě) nošená na čele.Druhý kariérní stupeň (KS2) Pátý kariérní stupeň (KS5) KS2 je určen učitelům na KS1, kteří: KS5 je určen učitelům vysloužilcům mimo KS1, 2, 3 a 4, kteří: • splňují požadavek absolvování adaptač- ního období v délce 2 let, • se dožili věku 80 let a stále jsou své- právní a jejich starobní důchod je nižší • podávají standardní výkon odpovídající než 1000 euro a alespoň jednou volili popisu profesních kompetencí ve stan- v parlamentních volbách stranu paní dardu učitele pro KS2, ministryně, • projdou úspěšně atestačním řízením • sice jen s obtížemi udrží křídu a moč, pro KS2. ale podávají dlouhodobě nadstandardní výkon odpovídající popisu profesních Označení učitele: zelená páska šíře 10 cm kompetencí pro externího dopisovatele s nápisem UČITEL (font arial, velikost 40 pedagogicky odborně zaměřených v černé barvě) nošená na levém nadloktí. měsíčníků (především GV).Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 26

GÉVÉČKO 04 – 2016/17 o průměru 80 cm s černou stuhou a zlatým nebo stříbrným nápisem Vzpomínáme, Označení učitele: bílá šerpa šíře 20 cm dodávaný pozůstalým vždy v den nedoži- s nápisem HYPERUČITEL (font arial, veli- tých narozenin. kost 40 v černé barvě) nošená přes prsa od pravého ramene k levému boku. Dědičně: (do úmrtí posledního přímého příbuzného) nárok na vavřínový věnecMinistryně Valachová dementuje zprávu Klidného KaČeraAno, přiznávám únik in- Kategoricky ale odmítám, že byformací z mého resortu. dva poslední KS, byly navrženyPůvodně bylo kariérních ve znění, jaké uvádí KaČerstupňů opravdu pět. v GéVéčku! Šerpa označující učitele 5. stupně neměla jít od pravého ramene k levému boku, ale návrh hovořil o šerpě jdoucí od levého ramene k pravému boku. Jest-li nemluvím pravdu, ať se na místě propadnu nebo zkamením, jako kolega Komenský za mnou! ** 27Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov

GÉVÉČKO 04 – 2016/17 HLÁŠENÍ ŠKOLNÍHO ROZHLASU aneb „kdo chce vidět Idiota, ať se dostaví do ředitelny“SSvvěěttllaa kkaamm ssee ppooddíívváámmT o je asi těmi Vánočními svátky a všudy- zrovna jako to nejdůležitější. Teď ale moc ne. přítomnou atmosférou. I škola, a vše co s ní Začíná chybět sluníčko a tak se snažíme tělosouvisí, svítí. Posuďte sami. Ráno ve 4:35 blik- ošidit zářivkami.ne poziční světlo kamery u vchodu, když se po-kouší vrátní svým klíčem otevřít vchod. Je prv- Každý se snažíme, seč můžeme. Doma to sle-ní, má čas. Jakmile dveře povolí ze sepjetí bez- duji v teple. Jak kdo kde přisvicuje. Všude ko-pečnostních magnetů, pak už je to boj o čas. lem to poblikává jako na silvestrovském Cham-Vánoce ne Vánoce. Rychle rozsvítit klávesnici ps Elissés. Vůkol bílé a modré žárovičky, zele-jako všude přítomný smrček. Červená špatně, né lampičky, žluté bludičky.zelená dobře. Pak jedním světlem za druhým Světla mají moc i symboliku.razit cestu k cíli. Tam explozí jističů a přístrojů Vítají děti každé ráno. Dospělé nutí platit slo-rozzářit betonový korpus ohňostrojem světla. ženky. Včera jsem viděl rozsvěcovat svíce naNechat plazit barevné paprsky po bílí fasádě a pohřbu svého kolegy. I takové jsou zábleskyčekat, kdo první uvidí tu rozehranou hru stínů. světla. Slzy ty plameny trochu rozmazávaly aKaždý si pak rozžne kousek toho svého místa, tak byl ten pohled trochu jiný než obvykle.kterého si hledí a hlídá. Promiň Jardo. Ne každé slzy umí to světlo lá- mat do barev pestře příjemných a teplých.Postupně se budovy probouzí a okna otevírají A co svíčky a škola? Advent a hasiči? … anisvá víčka za povelů žárovek. Postupně se os- nedomýšlet.věcují i učebny, když od stromečků vedoucí ka- Prosinec byl ve znamení hasičů a jejich kon-bely schovají kontakty vidlic do zásuvek. Tady. troly ve škole. Ti zkušení a trpěliví mi rozumí.Tam. Vedle, i o patro níž už to zase po roce Ostře sledované byly dveře, nástěnky, tabulkybliká. Atmosféra je standardně jiná. Se světlem a cedulky. Papíry, papíry, papíry. A taky turnike-přichází i smíření. Tu s neochotou a očekává- ty a zabezpečení. Dokonce jsme museli vením něčeho důležitého. Tu s něčím vyšším, co čtvrtek uměle na pokyn inspektujících hasičůpřevyšuje pravidla, směrnice i zdvižené ukazo- vyvolat poplach, aby bylo vidět, že hořet klidněváčky těch, co tak činit mohou. může, protože je to v pořádku. Snad to nebudeSvětla je najednou více i v očích. tak horké a klid necháme i zásahu. Stačí, kdyžPrvním plamenem na adventních věncích se musíme světla rozsvěcovat v noci, minimálněnastartují emoce těch tradičně pozitivních a jednou týdně, když nás vyzvou bezpečnostnívnímavých, postupně chřadnou i ti otrlí. Snad i čidla ke kontrolní obhlídce. Každý týden je toTi, kteří mohou mít pod oblečením drsnější te- stejná rozcvička.tování. Odemknout, odkódovat zbytek. Zkontrolovat sSvětla jsou vůbec magickým faktorem. policií za zády. Ujistit se spíše dvakrát. Zakó-Jak často vzpomínáme na naše školní aktivity, dovat a zhasnout světla. Pak i ty doma a do-kdy jako služba (hlídka) jsme museli u vypínačů hnat spánek. Vždyť ranní rozsvícení nebudehlídat každý kilowatt. daleko.Kilowatt ke kilowattu, Ať máte Vaše světla rozsvícená o Vánocích,a máme tu megawattu. třeba i s pomocí prosvícené hvězdné oblohy.Když bude megawatt více,ochráníme naše plíce. Ať vidíte alespoň dvakrát vánoční kometu.Tak nějak jsme to měli. A asi mi z toho něco zů- U aparátu byl Pavel Janus (PjŘ)stalo. Chodím a zhasínám. I když to necítím PF 2017Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 28

GÉVÉČKO 04 – 2016/17 GLOSOVÁNÍ vybraných událostípomocí Černíkova publicistického limerikuJeště před prosincovou uzávěrkou GV jsem kolegům v redakční radě nabídnul, že v prosinci, nebonejpozději v lednu, bych rád ukončil svoji rubriku Glosování. V prosinci ji jako aktuální dárek prokolegyně může nahradit Polednice (není třeba hned myslet na Karla Jaromíra), pokud ji artdirektornevmáčkne jinam. Pro ten případ jsem pro vás vybral limericky napsané začátkem tohoto týdne atím definitivně skončit.Pokud si někdo ovšem nedokáže svůj další intelektuální život bez mých glospředstavit, stačí písknout a já mu je budu denně v 18:00 zasílat na jeho mailovou adresu, jako tojiž řadu let dělám u svých bývalých spolužáků z budějcké průmky. Na závěr snad upozornění – zarok vyprodukuji přes 700 limericků – to abyste věděli, do čeho jdete. Sokolov Prosincové glosování 2016 670.Neziskovka „Slovo 21“ má 14 zaměstnanců a dle její výroční zprávy za rok 2015 měla v onom roce výdaje 19 737 174 Kča příjmy 19 742 493 Kč. Jenom mzdové náklady činily 5 569 534 Kč. Rozpočítáme-li je mezi těch 14 lidí rovným dílem,pak každý z tohoto „neziskového“ týmu pobral měsíc co měsíc 33 152 Kč. Naprostou většinu příjmů téhle „neziskovky“,konkrétně 17 558 658 Kč, pak tvořily granty od státních institucí a Evropské unie. Jinými slovy zaplatili jsme to my, daňo-ví poplatníci. Děda neziskovku stvoří z Gévéčka, prachy zajištěny – tečka! O granty zažádá, prachy se hrnou – paráda! Z plátce daní uděláme blbečka! 671.Přesto zbývá Ludvíkovi ještě osm náměstků, každý s platem 80 tisíc měsíčně a s ročními odměnami 200 tisíc. Takový jejeden z důsledků zákona o státní službě v podobě, jak ji zavedla současná vláda. Nikdy není tak špatně, aby nemohlo být hůře. Svatý Ludvík z Motola bojuje proti téhle stvůře. On snad neví, že státní služba je všech byrokratů tužba?! Co nadělá proti zákonem posvěcené struktuře. 672.Obskurnost poměrů nastolených zákonem o státní službě ilustruje jeden detail z Ludvíkova úřadu. Nový ministr ne-propustil náměstky, ale náměstkyně, které se jmenují Lenka Ptáčková Melicharová a Lenka Taie Kolaříková. I když patřído kategorie odborných náměstků, ani jedna z nich ve zdravotnictví do roku 2015 nepracovala, ale obě se na mi-nisterstvo dostaly se stranickým krytím, konkrétně lidovců a sociálních demokratů.Jako politická náměstkyně zůstalaLudvíkovi ještě Lenka Teska Arnoštová a jako místopředsedkyně ČSSD také zůstane. Pozdvihněme sklenky, připijme na Lenky! Teď už konečně tušíme, komu za své zdraví vděčíme. Nejsou to Lenky, ale rumu sklenky!Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 29

GÉVÉČKO 04 – 2016/17 673.Těžko uvěřitelný příběh o falešné ambasádě, která léta bez povšimnutí čehokoliv nekalého působila v africké Ghaně,zveřejnila o víkendu agentura Reuters. Případ je však o to zajímavější, že falešná ambasáda vydávala platná americkávíza. Nebýt Ghana trochu z ruky, navštívil bych tyhle kluky. A že nejsem lempl, do pasu chtěl štempl. A platil bych z Jablonce šmuky. 2016-12-06 ÚTERÝ 674.Chebu už nic nebrání, aby od ministerstva dopravy získal do svého majetku letiště. Evropská komise dala zelenou bez-úplatnému převodu přistávací a pojezdové plochy. Na stanovisko, zda to není nedovolená podpora, čekaly obě stranyněkolik měsíců. Dejme všichni na modlení, ať jsme zas stát suverénní! Nač máme svá ministerstva, když dopustíme tahle zvěrstva. Kdo na Brusel zuby cení? 675.Český prezident Miloš Zeman dostal od nového amerického prezidenta Donalda Trumpa pozvání do Bílého domu. V úte-rý spolu telefonicky hovořili. „Donald Trump v rozhovoru ocenil skutečnost, že prezident republiky byl jediným evropskýmprezidentem, který ho veřejně podpořil ještě před listopadovými volbami v USA,“ Kdekdo na to jenom čumí, jak to Miloš válet umí. Až sem Doník pošle Ivanku, přestanou dragounské jízdy na tanku. Jen v ČT zatím nadšení vydatně tlumí. 691.Kuba hodlá svůj vysoký dluh vůči Česku splácet neobvyklým způsobem - dodávkami svého slavného rumu. Kuba dlužíz časů Československa téměř sedm miliard korun. Pokud Česko nabídku přijme, bude mít zásobu rumu na sto let, na-psal server BBC. No to je dost, proč čekali, až Fidel odejde na věčnost? Pátek a radostná zpráva konečně, hlavně Standa se raduje až nebezpečně. Rumu není nikdy dost! Rum je alkohol a ten prý škodí a jak to v Čechách chodí, tak zákonem ho zakážeme a lidi pěkně nasereme Kdo ty poslance na špagátě vodí? **Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 30

GÉVÉČKO 04 – 2016/17 MÁŠ-LI COSI NA DUŠI, SVĚŘ SE TETĚ ILUŠI ANEB EET NEBO DDTP amatujete? Dopisy pro Sally… Máš-li cosi na duši, svěř se strýci Artuši… Dopisy čtenářů… či přelomové Volejte řediteli…Tisk je nejstarší hromadně sdělovací prostředek, nebo-li médium, a na rozdíl odněkterých mladších, jakým je třeba film, umožňuje zpětnou vazbu… Nebo-li, mů-žete mu nadávat, lát, spílat… a on se může pokoušet bránit, nebo ho můžetechválit a on si může tahat tričko…I naše zcela mimořádné médium GV hodlá možnosti zpětné vazby využít a re-agovat na vaše podněty, přání, poděkování, žádosti o dementi či pohrůžky soud-ním řízením…Redakci GéVéčka, k rukám tety IlušeVážená redakce,píšu vám ve stavu zoufalství a bezmoci. Žijeme s manželkou vcelku klidný společný život již mno-ho let. Až do 1. prosince letošního roku… Od časného rána tohoto dne se z mého života stává pe-klo… Ve 4 hodiny ráno jsem šel jako obvykle na WC, prkénko i mísa byly jako vždy čistě umyté, nato si manželka potrpí, na okraji ovšem bylo cosi přilepené izolepou… Účtenka za použití a ná-sledné vyčištění! Totéž mě čekalo vedle v koupelně – jedna na umyvadle, druhá na vaně…S pocitem bláznivého snu jsem znovu ulehl a dospal k východu slunce… Probudila mě vůně rannímelty a napečených rohlíků. Uf, něco se mi zdálo, vše je, jak má být! Sáhl jsem ke skříni a ejhle!Na každé košili připravená další účtenka! Totéž v zásuvce s trenýrkami a ponožkami… Hledámženu, jdu za vůní do kuchyně a tam jsem je našel OBĚ! Moji ženu Jiřinku a úplně novou registračnípokladnu! Žena tiskla účtenky a hned mi podala jednu za meltu a druhou za rohlík! Kdo mě zachrání? Váš zoufalý KarelMilý zoufalý Karle,Vaše situace není jednoduchá, na straně vaší manželky je Zákon 112/2016 Sb. o evidenci tržeb.V plném znění:EVIDOVANOU TRŽBOU JE JAKÁKOLI PLATBA, která není ojedinělá, a je uskutečněna prostřed-nictvím a. hotovosti (mince a bankovky, lhostejno, zda jsou české či zahraniční), b. bezhotovostního převodu peněžních prostředků, k němuž dává příkaz plátce prostřed- nictvím příjemce, kterým je poplatník, který má tržbu evidovat (typicky při platbě kartou), c. šeku, směnky nebo d. jiných forem, které jsou stranami vnímány jako prostředek placení mající charakter obdob- ný zmíněným prostředkům placení (např. stravenky, poukazy apod.)Evidentně tedy služby poskytované Vám manželkou Jiřinou nejsou ojedinělé a jsou hrazenybezhotovostním převodem na účet či jinými formami, které Vaše žena považuje za prostředekplacení. Její jednání je tak zcela v souladu s platným zákonem. Nezbývá Vám než trpět a vyčkat…Do Nového roku, do voleb… Třeba pak bude stačit plechovka DDT, třeba v kůlně. Vaše teta IlušeMěsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 31

GÉVÉČKO 04 – 2016/17TŘI KLATOVSKÉ MAJČIAANNEEBB ZZEE VVZZPPOOMMÍÍNNEEKK PPOODDUUČČIITTEELLOOVVÝÝCCHHD nes je děda starý sklerotik, Evidentně jsem se považoval po těch několika bývaly doby, kdy byl mladý platonik. odučených měsících za dostatečně zkušeného Cítí, že se zvolna blíží konec učitele, když jsem si dovoloval takovéhle žer-a tak než zazní zvonec…, tíky. A hlavně mě bylo o půl století méně než dnes a ve třídě bylo tolik krásných studentek,Doba je těžká, talentu málo a tak jsem se roz- před kterými se to tak krásně vytahovalo. Kdyžhodl, že počet řádek navýším tím způsobem, k tomu připočítáte ta zlatá šedesátá s jejich mó-že okopíruji to, co jsem dříve napsal a zveřejnil dou postavenou na co nejkratších minisukních,na webových stránkách naší skvělé třídy matu- jistě se už začínáte orientovat.rující na budějovické strojárně léta páně 1957, A jsme u titulku. Mezi ostatními studentkami vekdyž jsem vzpomínal na svůj nedostižitelný uči- třídě jasně žensky dominují tři, tři Marie, nebotelský vzor, našeho bývalého třídního Vlastu jak se tehdy v Klatovech říkalo Majči. A protožeTrčku. Takže pozor. Přecházíme přes oslí můs- veškerá školní dokumentace studentstva se tý-tek s pomocí následujícího textu: kající, je vždy řazena podle abecedy, netroufám si tenhle věčný školní princip porušit ani já aPředpokládám, že se Vlastík Trčka nějakým zá- budu vzpomínat také podle abecedy.hadným způsobem dozvěděl, že jsem se stal Majča B., echt Klatovanda z mírně buržoazníučitelem elektrotechniky na klatovské strojárně klatovské rodiny, které by to více než na stro-a ihned druhý den emigroval do Rakous. I já se járně asi slušelo na konzervatoři nebo nějakémdnes divím, kde se ve mně vzala ta drzost po uměleckém oboru. V době budování socialismuvšech těch jeho poznámkách na kvalitu mých ovšem až takový výběr nebyl, natož v šumav-elektrotechnických vědomostí. A že to byly poz- ském maloměstě. A navíc ten původ. V Klato-námky nejen sršící ironií, ale veskrze zobra- vech to tehdy chodilo tak, že dívky, které chtělyzující danou realitu. Ale na druhou stranu se studovat střední školu měly jasné pořadí:musím pochlubit, že i když ta elektrotechnika jedenáctiletka (dnešní gympl), ekonomka (ob-nic moc, tak mě Vlasta naučil alespoň té ironii. chodní akademie), zdrávka, strojárna, zetéeš-Posuďte sami. ka. A pro tuhle Majču, kádrově ne zcela spo- lehlivou, zaplať pán bůh za strojárnu. Chytrá, Jaro, dívkám se zapalují lýtka, nosí se mini- pracovitá, cílevědomá. Takže odmaturovalasukně a já ve druhém járu v elektrotechnice vy- v pohodě rok poté, co jsem opustil klatovskouučuji světelné zdroje. Začínáme žárovkou. průmku a přesunul se, již ženatý, za bytem doV šedesátých ještě bez členství v EU, takže nic Sokolova. O její cílevědomosti svědčí i to, že sinelegálního. Vysvětlím princip, vzpomenu Edi- s neomylnou jistotou zkušené lovkyně vybralasona a chystám se nadiktovat to nejdůležitější za manžela mého klatovského kolegu a spolu-do sešitu. A co vidím, mé roztomilé studentky bydlícího ve skvělém podnájmu v domku panasice píší, ale na první pohled je jasné, že žá- Jelínka – inženýra Standu Míku. Asistoval jsemrovka je zrovna nebere. A tak plynule pokračuji u toho sňatku na klatovské radnici jako Standůvv diktátu: „… baňka žárovky je dřevěná…“, po- svědek. Mám radost z toho, že jsou dodnesřád píší, jen kluci se na mě nechápavě dívají a spolu, že se občas vídáme a že tahle Majča natak pokračuji: „dřevěná si podtrhněte“. Pět z os- rozdíl od těch dalších měla v životě i díkymi si podtrhlo. Probral je teprve hurónský řev Standovi štěstí. Ony Klatovy jsou maloměstempánského osazenstva třídy. dodnes a tak být manželkou pana profesora, později ředitele průmyslovky a dlouholetéhoA víte, že na srazu s touhle třídou, čtyřicet let klatovského radního ji doživotně zařadilo mezipo maturitě, mě to některé, už krásné dámy klatovských „horních deset…“ a i ten původněv nejlepších létech, připomenuly. Doufám, že to nevhodný původ prošel po listopadu v devěta-Vlastík, tam nahoře, slyšel a tu drzost s vy- osmdesátém zázračnou konverzí. Ke cti jí dnesučováním elektrotechniky na průmyslovce, byť slouží i všechny její aktivity, hudbou počínaje astrojařské, mi už dávno odpustil. láskou k Šumavě, projevující se články do čtvrt- letníku Vítaný host na Šumavě a v Českém le-Tahle příhoda s žárovkou opatřenou dřevěnoubaňkou se udála ve druhém ročníku klatovsképrůmyslovky zřejmě na jaře mého prvního uči-telského školního roku, který jsem zahájil v září1963.Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 32

GÉVÉČKO 04 – 2016/17 že z toho nic nebylo. Snad si do své kremace ještě vzpomenu. Dnes je Majča vdovou, žije vese, konče. Jsem rád, že pro mne tenhle časo- Kdyni a já ji naposledy viděl někdy na přelomupis objevila a přeju ji hezké chvíle na chatě tisíciletí, když mě v Domažlicích vedla do butikuv údolí Pstružné nad Velharticemi. dcery mé bývalé kolegyně, ruštinářky z klatov-My, co jsme v šedesátých letech začínali napl- ské průmky. Vzpomenul jsem si: platonická.no si užívat života dobře víme, co znamenaly Zlatá šedesátá a pro mne učitelská léta učed-tyto zkratky: BB, CC a já přidávám MM, tedy nická. Jako tolikrát jsem měl v životě štěstí narozepsáno Majča M., která to do školy měla, co dobré lidi. Ředitelem zvaným Tygr v teniskáchby kamenem dohodil, krasavice, která být osm- počínaje, přes moudrého pana profesora Hla-náctkou v dnešní době, tak by se jistě prohá- váčka v roli ředitelova zástupce, po všechny tyněla po přehlídkových molech nejen v našem kolegy, kteří mě přijali jako sobě rovného, přes-státečku. Moc toho o ní nevím. Jen to, že se tože jsem měl v té době snad jediné pozitivumbrzy vdala za Pavla Červeného, samozřejmě – bylo mě necelých čtyřiadvacet.rovněž studenta klatovské strojárny a samo- Na obrázku, který pochází z loňského srazu třídzřejmě, jak jinak, z třídy, které jsem dělal tříd- o kterých se výše hovořilo, se mezi jinými usmí-ního při svém nástupu do Klatov. Dnes bohužel vají i dvě z těch tří Marií inzerovaných v titulku.vím, že tahle Majča už je po smrti a tak méposlední setkání s touhle klatovskou Lolobrid- Zkuste si tipnout, které to jsou, i když to po těchgidou bylo to, při kterém jsem ji někdy na za- více než padesáti letech není nic lehkého. Předčátku devadesátých let čirou náhodou objevil tím půlstoletím také rozhodně nebylo mezi pá-jako vedoucí prodejny nábytku v jedné z kla- ny tolik „blonďáků“, kolik jich pózuje na fotogra-tovských ulic pod náměstím. Na její dlouhé fii.krásné nohy v kratičké minisukni se ovšem za-pomenout nedá. Snad je v nebi zase uvidím... (KčS)Majča Ž., reprezentantka chodské Kdyně v la-vicích klatovské strojárny. A že tam v té prvnípolovině šedesátých bylo těch chodských ko-zinů požehnaně, včetně jejího staršího bráchyo dva ročníky výš. Ale Majča byla jen jedna.Vzpomínám na bramborovou brigádu, kdyžjsem byl k její třídě nadirigován jako pedago-gický dozor. Nedalo se koukat na to, jak tahledrobná blondýnka zápasí s vědrem plným kob-zolí a mé srdce gentlemana zavelelo. Prostějsem několik dnů dřel jako mezek, nosil jednoplné vědro za druhým a mám dojem, že jsem sito s ostatními studentkami rozházel nejménědo vánoc. Chci napsat, že šlo o jasný případ lá-sky… a za živého boha si nemohu vzpomenoutna to prokleté cizí slovo, které česky znamená,**Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 33

GÉVÉČKO 04 – 2016/17 KONEČNÍK aneb NA POSLEDNÍ STRANĚ vyhrazeno pro pana šéfredaktoraRestrukturalizace rubrikS lyšíte jak ten titulek krásně drnčí, jak je zvukoma- ník (tady se pro změnu pravidelně „vyplakává“ majitel lebný?. Že jste si nechali doma naslouchadlo a listu) a u Glosování (je to nemlich to samé, i když ve tak… Nevadí. Nejdříve, jak už bývá mým zvykem verších). Záměrně až úplně na konec jsem si nechal Ba-nahlédneme do Klimeše(1981), abychom zjistili,že tam zárek, což není specializovaná rubrika, ale spíše uni-o prvním slově nezjistíme nic a o druhém (str. 624), že verzální popelnice netříděných textů, jen sem tam svýmv novinách a časopisech (to je náš případ) jde o zavedený autorům vnucující hrubým nátlakem monotematičnost.oddíl s ustáleným záhlavím vyhrazený pro články z urči- Tady má šanci opravdu každý. Já sám sem rád umisťujitého oboru. My, geronti si ovšem poradíme i v případě své články, poté, co na redakční radě nejsou prohlášenyprvním. Nesnížíme se k nahlédnutí do slovníku, který nám za tak kvalitní, aby mohly být otištěny v ostatních rubri-nabízí webová síť – musíme namáhat mozek (prevence kách. Původně jsem si po vzoru pana premiéra chtělproti Altzeheimerovi). Vzdáleně tušíme, že se má cosi dít předvolat šéfa rubriky na hodnotící pohovor, ale včasse strukturou, předpona re (Klimeš str. 588) obměňuje v jsem si to rozmyslel. Ještě bych musel přiznat, že rubrikapřejatých slovech význam základu (nově, znovu). A už patřila mezi nejlepší a to bych po té, co mě její šéf StJjsme doma. Půjde o změnu struktury rubrik. V tuto chvíli si v listopadovém čísle drze proháněl po sokolovském hřbi-dovolím připomenout, že v 1. čísle Gévečka z října 2015 tově, dělal opravdu, ale opravdu velice nerad.jste se v článku Rubrikujeme mohli dočíst, že GV budemít celou řadu rubrik. Vycházel jsem z toho, že abonenti Jistě jste si všimnuli, že jako klasický konzervativec maxi-GV budou nejen čtenáři, ale také velice aktivními ex- malizuji to tradiční, co bylo úspěšné a nehovořím o tomterními autory. Já naiva. Zřejmě jsem se nechal ovlivnit co, co se … A protože všechny výše jmenované rubrikyznámým Špidlovým: „Zdroje jsou.“ Čas oponou trhnul jsou serióznost sama, jsem přesvědčen, že potřebná ru-a změněn je, ne svět, ale můj přílišný optimismus. Gé- briková inovace musí zamířit do oblasti s opačným zna-véčko je přírodní úkaz a vztahují se na něj zákony evo- ménkem. Ustálená záhlaví tradičních rubrik znáte, nabízí-luce a navíc je permanentně ohrožováno revolučním in- me vám záhlaví nové rubriky, KLIDNÝ KaČer, pod kterýmženýrstvím redaktorů. najdete první informace již v tomto čísle.Poučen vývojem, rozhodl jsem následovně (jsem přece Vzdělanci mezi námi samozřejmě ví, proč právě kachna –majitel, vydavatel a šéfredaktor). Počínaje lednovým čí- vydavatelé novin dříve označovali senzační či kuriózníslem GV, najdete v něm tyto specializované rubriky: Edi- neověřené informace latinskou zkratkou N.T. (Non tes-torial (měsíčník bez úvodníku, navíc od šéfa, to by tatum = neověřeno). Foneticky zkratku čteme jako „enté“,rozhodně nešlo), Blahopřání (furt je co slavit), Trocha což se zvukově podobá německému die Ente a jak byhistorie nikoho nezabije (kdybychom ji artdirectorovi vám StJ rád potvrdil, česky se jedna o kachnu. A kačer, tozrušili, museli bychom zcela jistě hledat nového a ten by chápe snad většina, je samec od kachny. Po právě ukon-byl rozhodně horší než PpR), Šejkr (kde jinde dokazovat, čené prezidentské kampani v USA jsme před kačeraže jsme kulturně na výši a skorointoši). Hlášení školního předsadili slovíčko klidný, když už obrázek připomíná tro-rozhlasu (propojuje nostalgické vzpomínání s drsnou rea- chu neklidného Donalda. Omlouvám se za tu mnoho-litou současné inkluzivní pedagogiky a to nemluvíme o tis- mluvnost a stručně uzavírám. V téhle rubrice budou texty,kařských schopnostech PjŘ). Máš-li smutek na duší, jejichž fakticitu musíte brát se značnou rezervou (budemesvěř se tetě Iluši (kde jinde by se mohli anonymní pisa- lhát, jako když tiskne) Takže čtěte zrána, v poledne i zve-telé vyplakat, než u naší redakční matky Terezy). Koneč- čera Klidného kačera.Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 34