Vazba celého 1 ročníku GV

GÉVÉČKO 02 – 2016/17 Zabloudí tam, vždyť se ztratí, těžko se nám jednou vrátí.Nejsme tady na hádky, Uvědom si jasnou věc –budu ti číst pohádky. on je zvyklý na svou pec.Atˇse ti sny zdají, hají, hají, A pak, ten náš chlapeček,na peci se jen krásné zdají. vždycky býval …hodný brach.(Odvádí Honzu do domku) TÁTA (k matce)TÁTA (vrací se z domku, usedá na lavičku Zbytečně máš, mámo, strach.a čte noviny) (k Honzovi)MÁMA (vrací se, usedá na lavičku a plete) Zbytečně se máma bojí,DĚDEČEK (vystoupí z portálu) zbytečně má nahnáno,Čas rychle plynul, ubíhala léta a z Honzíka ty jsi po mně a tak máš předem vyhráno.vyrostl statný chlapík. Ty jsi přeci, Honzo, hlava,HONZA (vylézá z chaloupky, protahuje se, nevím proč se máma stará.zívá) To víš ženské, ty se bojí,Mámo, napeč koblížky! světu vůbec nerozumí.MÁMAAž si dojdeš na šišky. HONZA (ukřivděně)Už nemám čím topit synku, Ale, táto! To jsou věci –dělej něco pro maminku. tyhle vaše chytrý řeči.HONZA (vyčítavě) Máma se tak hezky snaží,Tobě se to řekne, mami, vaří, pere, řízky smaží…do té doby umřu hlady- Rodičové moji drazí,TÁTA (rozčíleně) ve světě mě ještě zkazí.Cože? Poslyš, mámo, co to mele?Vždyť jed včera! TÁTA (rázně)To je ale tedy hrozné, Tak dost, Honzo!myšlenky mám z toho zlostné. Poslyš hochu, synku, hele –HONZA (lítostivě) pošleme tě do … světa!!Vy se teda staráte…,ani jíst mi nedáte… MÁMA (vzlykne a utírá si oči)TÁTA (přemýšlivě se vztyčeným prstem) To se přece nedělá!Počkej, mámo, ještě chvíli,rozhodnutí ve mně sílí - TÁTA (nesmlouvavě)Půjde synek do světa. Přestaň, mámo, žádné strachy,MÁMA (vyděšeně vyskočí, pletení ji upadne na (pokračuje k Honzovi)zem) Přines, Honzo, domů prachy!Táto, vždyť je to hrozný popleta! Ještě jeden úkol k tomu – nevěstu nám přiveď domů. (Stranou k divákům) Ať i pro oči je potrava – s mámou už je otrava. HONZA Máte pravdu. Čas se tady hrozně vleče, ať mi něco neuteče. Vyrazím teď ku městu, přivedu si nevěstu (nejraději princeznu) Taky spoustu zlatých prachů, kůži ze tří mrtvých draků – zbavím vás těch věčných strachů! TÁTA (k matce) Tak když je takový, dej mu, mámo, buchty makový. (k Honzovi) A ty si vem, Honzo, hůl a nestůj tady jako … tvrdé YMěsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 7

GÉVÉČKO 02 – 2016/17 Hmmm…Kterou cestu vyberu? …Já se z toho… zblázním.MATKA (starostlivě)Abys neměl cestou hlad, DĚDEČEK (s povzdechem)než vyděláš první plat, Tak rád bych ti poradil,zabalím ti Honzíčku, ale nemám, synku, sil.vypečenou buchtičku. Věděl bych si zřejmě rady,Jenom jednu – jsme chudí! v břiše mi však kručí hlady. Tak si říkám, dědku, dědku,HONZA potřebuješ něco k snědku.Už mě to tu vážně nudí… (Poklepe si na hlavu)Sbohem, drahý otče, máti, Mozek začne lépe chápatna cestu se musím dáti. a dostane jistě nápad.MATKA (vzlyká) HONZA (krčí rameny)Jestli se mi ztratí syn, Jenom jednu buchtu mám,tak si asi pustím plyn… už ji z uzle vyndávám. Včera ještě plná bedna,HONZA (loučí se s rodiči a odchází směrem dnes už zbyla jenom jedna.k rozcestníku, kde sedí pohádkový dědeček) Sám mám sice z hladu křeče, nebudu však proto brečet.OBRAZ DRUHÝ Odložím si tady hůlku, dám vám, dědo, rovnou půlku.Odehrává se celý u stylizovaného rozcestníku Dělba je zde velmi nutná, ať vám, dědo, dobře chutná.HONZA (přichází znaveně k rozcestníku,utírá (Oba jedí buchtu)si pot z čela)To je dálka, běda, běda – DĚDAa hele, tady sedí děda! Ach to bylo pochutnání,Dobrého dne dědečku, už mi jde i vzpomínání.mohu-li k vám na dečku? A že nechoval ses odporně, poradím ti odborně.DĚDEČEK (sedí u rozcestníku, vlídně) (Vstane)Jen si sední, chlapče milý, Hleď – čtyři cesty tady jsou,co tu hledáš v tuhle chvíli? ty si vyber jen tu svou.A copak ten uzlíček, První, druhá, třetí cesta,není plný buchtiček? překážek je na nich ze sta. Čtvrtá, rovná jako mlat, na tu se hleď vykašlat. Přes překážky musíš k cíli, organismus bojem sílí. HONZA (vrtí hlavou) Stejně pořád nevím kudy… Touhle cestou, nebo tudy?HONZA (převelice ochotně) 8Že se ptáte dědečku,vyhnali mě z domečku.(Sedá si vedle dědečka)Na co bych si tady hrál,řekli: Přines kapitál!Velikej si, silnej, smělej,tak už klacku něco dělej!(Zadívá se na rozcestník)Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov

GÉVÉČKO 02 – 2016/17 (Honza odhaluje PC, bere do ruky telefon a telefonuje.)DĚDA (ukazuje na rozcestník) Studoval čtvrtý rok…Ať to vezmeš zleva, zprava, (Sekretářka přináší sako, kufřík, desky a velkéjedna z nich je jistě pravá. maturitní vysvědčení, Honza telefonuje.)Jen po čtvrté nesmíš chodit, A za pár let...nebo budeš slzy ronit. OBRAZ ČTVRTÝHONZA (bručí)Čtvrtá se mi nejvíc líbí, NENÍ PŘECE JENOM PRÁCEnemám totiž žádnou píli. HONZA (telefonuje)Líný jsem byl patnáct let Dodávka až z Alžíru?a teď nechci naletět.(Mávne rukou) to jsou kšefty na míru!Ale, já vám uvěřím, Dovoz, vývoz, investice,přes překážky poletím. už jsme z toho na palice!(K divákům) Ovšemže to vyřešíme,Poraďte! žádný problém, už to víme!Řemeslo, maturita, management, doprava? (Zvoní další telefon)Přemýšlet je otrava. Ano, kolik? Kamión? Máme další milión!DĚDEČEK (jde k diváků, ptá se diskutuje,diváci něco poradí).OBRAZ TŘETÍMANAGEMENTHONZA (leze přes překážky a nespokojeněžbrblá)Překážky jsou vskutku značné,už teď se mi zdají strašné.Že jsem dědu poslouchal…no to jsem si tedy dal!DĚDAA tak Honza nastoupil na ISŠTE na obormanagement a začal studovat.HONZA (usedá k psacímu stolu, kde je hroma-da učebnic a zakrytý počítač. Bere jednu knihuza druhou, listuje jimi a odkládá je.)DĚDA SEKRETÁŘKA (přináší papíry)Studoval první rok… Přišla pošta, balík celý,(Sekretářka nese Honzovi bílou košili, ten šéfe, vy jste prostě skvělý!sundává kšandy a na tričko obléká košili, čte (K divákům nadšeně)knihy.) On je vážně, vážně boží,Studoval druhý rok… lepší nežli všechno zboží!(Sekretářka přináší kravatu, Honza si ji bere Je tak chytrý, pohotový,a stále studuje v knihách.) i když je tu teprv nový. Všichni o něm už to vědí -Studoval třetí rok…Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 9

GÉVÉČKO 02 – 2016/17 OBRAZ PÁTÝna všechno zná odpovědi. Odehrává se celý u stylizovaného rozcestníku.Já mu dávám jedničku –vždyť má na to školičku. DĚDA (sedí pod rozcestníkem)(Se zdviženým prstem, významně) Ahoj Honzo, to mám radost,IN – TE – GRO – VA – NOU!! copak si to vezeš za kost?HONZA (opět telefonuje) Vidím eura, dolary, tvrdá měna,Banky, burza, kapitál, i nevěsta je ulovena!všechno zvládnem, jedem dál! Jedeš domů?(Zase zvoní telefon, Honza mluví střídavě doobou) HONZA (vesele)To jsou dobré zprávy přeci, Jedu, táta ten se bude divit,zničili jsme konkurenci! syn se pustil do aktivit.Co je? Problém? Zas a zas? Už mám velký kapitál,Žádné strachy, přijdu včas. jak si táta s mámou přál.(Utírá si čelo, pokládá telefon, sedá si za stůl, Bude se nám jistě dařit,volá na sekretářku, která sedí na židli v poza- žena umí hospodařit.dí.) Copak asi řeknou tomu,Slečno sekretářko, prosím trochu kávičky, že si ji teď vezu domů?do té větší skleničky!SEKRETÁŘKA (přináší kávu) DĚDA (přikyvuje)Kávu umím dělat skvělou, Jen jeď chlapče.to ostatní nedovedou! S krásnou ženou, s tvrdou měnou(Sedá si na kraj stolu a naklání se k Honzovi) určitě tě nevyženou!Umím také vařit, prát, (Vstává a důrazně)o muže se postarat. Počkej! Ukážu ti, ještě než mi dojde dech,Víte, pane řediteli, ta představa, co mě bolí, co by bylo, kdybys mě neposlech!takhle že vás infarkt skolí. (Změní se nasvícení scény)Do práce jste jako kat,to ví každý, to je fakt! HONZA (zvědavě)(Šeptá mu důvěrně) Copak by se na mě sneslo,Řeknu vám to ale krátce, kdybych se dal na řemeslo?není přece jenom práce.Zdraví visí na vlásku, DĚDAmyslete též na LÁSKU! Kdyby ses dal na řemeslo? Též by se ti dobře vedlo.HONZA (vstává a bere ji za ruku) Elektrikář zámečník, mechanik co spraví auto…Holka zlatá, je to dáno! Nalezl bys zlaté dno, kdybys ses dal cestouChtěl jsem vám to říct už ráno: touto!vemte si mě za může, (Kolem kutálí automechanik pneumatiku, tamlíp už to znít nemůže! a zpět, chvíli se zastaví, sune ji z podia, naObejmou se, odcházejí, společně nasednou dokulisy auta a jedou k rozcestníku)Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 10

GÉVÉČKO 02 – 2016/17 HONZA (přiopile a lítostivě) Ach dědečku přemilý,rukou má žluté rukavice, odchází, dědeček na popláču si na chvíli.něj ukazuje) Už je se mnou asi ámen,Jen se dívej - že byl pilný zdravě dravý, nemáš, dědo, mlýnský kámen?dneska každé auto spraví. Raději bych ale žil, otce s matkou potěšil!SEKRETÁŘKA Že já jsem tě neposlechHm, mistr bude, je to tak, teď abych tu bídně zdech…v kapse měl i šroubovák! DĚDA (s povzdechem) Osud divné nitě spléta,DĚDA (významně) co jsi dělal celá léta?A to ještě není všechno!Narostly mu ještě k tomu bez veliké honičky HONZAzlaté české ručičky! No, do školy jsem nechodil, po hospůdkách pivo pil.HONZA Teď už ale nikdy více,No to je věru velmi hezké, bydlím totiž na záchytce.tyhle zlaté ruce české. Nevěstu mám ale hodnou,Ale teď už bez vytáček – snáší se mnou bídu trudnou.co ta cesta bez překážek? (Sedá si, hlavu v dlaních)Co ta cesta jinačí? Avšak osud žebrákaNa tu rozum nestačí? dále mne už neláká.Ta mě láká divnou mocí, Tak si říkám na vše kašli,myslím na ni dnem i nocí! hoď si, brachu, radši mašli.Už těch záhad bylo dost! DĚDA (naštvaně)Copak je to za tajnost?! I ty kluku, s touhle duševní polohou, zasloužil bys na holou!DĚDA (mává odmítavě rukama) Co to tady stále meleš,Nechtěj se mě na to ptát, tím mě tedy... rozčiluješ.sic nebudeš v noci spát! Jednu radu přece vím,Nezahmouříš oči hrůzou, já ti, moulo, poradím.až se setkáš s touhle lůzou! Nepodléhej svému bolu, zapiš se na integrovanou školu.HONZA (tvrdě) Tvoje šance posledníJen ať se pravda nalezne, studiu je večerní!Já mám nervy železné! A ta tvoje krásná víla(Během dědovy promluvy Honza se sekretář- aspoň by se vyučila.kou odchází, mění se nasvícení scény, ponu- HONZAro.) U sta hromů, to je nápad! Už začínám všechno chápat.DĚDA Ještě nejsem tolik dobit,Já vím, že to není fér, abych nemohl hlavu školit.nebyl bys dnes manažer. (Popadne nevěstu za rukuKonec nóbl známostem, a táhne ji ve směru ISŠTE.)nocoval bys pod mostem. Děkuji dědečkuŽádný luxus, rezidence - a teď uděláme sladkou tečku.zkrachovalá existence!Jen se chlapče podívej.Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 11

GÉVÉČKO 02 – 2016/17OBRAZ ŠESTÝ HONZA (rozpřahuje ruce) Táto! Mámo! Už jsem doma,FINÁLE úkoly jsem splnil oba! Peníze mám, ženu taky,(Stejná scéna jako v prvním obraze, optimistic- marně bys však hledal draky!ky nasvícená, táta s mámou sedí před domeč- Drak v mé sbírce vážně není,kem a pozorují přijíždějící auto) místo něho – maturitní vysvědčení! (Objímá se s rodiči, všichni dávají na domečekTÁTA (znepokojeně) ceduli „GENERÁLNÍ ŘEDITELSTVÍ“.)Koho to k nám čerti nesou?Ruce se mi z toho třesou. DĚDA (mluví k divákům)Buďto zabloudili z hub, Ptáte se, co bylo dál?nebo hledaj noční klub. Honza se už jenom smál. Smál se s ženou, mámou, tátou,MÁMA (nespokojeně) firmu má dnes už pátou,To je, táto, zrádná chvíle, tučné konto, bourák druhý,zapomněla jsem si brýle. zapomněl už, že byl chudý. Z toho plyne poučení, dejte se k nám do učení. Říkáme to zas a zas, holky, kluci přijďte mezi nás!Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 12

GÉVÉČKO 02 – 2016/17 MiniCéVéčko Karel ČerníkP oučen naším dokumentaristou a artdirektorem v jedné osobě, že každou informaci jest si třeba ověřiti nejméně u dvou zdrojů, učinil jsem tak i v případě tohoto textu.Přiznávám ovšem, že prvním zdrojem byla ústní lidová slovesnost a druhým jakýsi we-bový server, jehož název jsem zapomněl.ZLATÁ SVATBA – Špeta, ač předseda ZO KSČ, zahnul do Ně- mecka. Špaček hledá nového zástupce. Proč toTakže takto teoreticky poučen dávám na- musím být právě já? Tehdy jsem se domníval, hlédnout i vám do přehledu oslavných že díky svým skvělým pedagogickým doved- svatebních výročí. Všimněte si, prosím, nostem, abych brzy pochopil, že to bylo jen aže do prvních patnácti let po svatbě je třeba jen díky tomu, že jsem byl vlastníkem tohoslavit každý rok – to jsem bohudík prošvihl – správného průkazu – rudého.poté se již to šílené slavící tempo sníží napřijatelné pětileté odskoky: Papírová (1968) svatba už po 21. srpnu – uz- nejte, že nebylo co slavit. To koženou (1969)1. bavlněná svatba - 2. papírová svatba - 3. ko- i květinovou (1970) jsem sice slavil ještě jakožená svatba - 4. květinová svatba - 5. dřevěná zástupce, ale jako zástupce, co to má čím dálsvatba - 6. železná svatba - 7. vlněná svatba - více nahnutější. Dřevěnou svatbu (1971) už8. bronzová svatba - 9. měděná (nebo hliněná) jsem slavil zase jako učitel. Dalo se to čekat,svatba - 10. cínová svatba 11. ocelová svatba - když jsem o vlastní vůli odevzdal ten průkaz, co12. hedvábná svatba - 13. krajková svatba - 14. byl podmínkou jmenování. Podivuji se, že to tr-slonovinová svatba - 15. křišťálová (skleněná) valo tak dlouho, než mi tehdejší vedoucí odbo-svatba - 20. porcelánová svatba - 25. stříbrná ru na KNV předal dárek k té dřevěné svatběsvatba - 30. perlová svatba - 35. korálová svat- v její předvečer – definitivní odvolání. Víte, žeba (nebo plátěná) - 40. rubínová svatba - 45. jsem si docela oddechl, že snad alespoň skončísafírová svatba - 50. zlatá svatba - 55. sma- to pravidelné čtvrtletní prověřování, které seragdová svatba - 60. diamantová svatba - 65. dalo přežít jen díky tomu, že pan inspektorkamenná svatba - 70. platinová svatba (někde Čech byl opravdu slušný člověk.svatba milosti) - 75. nebeská či svatba koru-novačních klenotů. A léta běžela. Kdybych býval byl slavil železnou svatbu (1972), tak to již jako hrdý otec druhéhoVzhledem k tomu, že na Ústavu jsem začal vy- syna, Honzy. Ale neslavilo se. Neslavila se aniučovat jako učitel odborných předmětů 1. září vlněná, bronzová, měděná, cínová…, ale ani1966, je jasné, že termínově je vše v pořádku a porcelánová (1986). Dokonce ani ta stříbrnáže i titulek sedí. Tím však není problémům ko- (1991), i když jsem ji mohl slavit už jako ředitelnec. Jde o svatbu, když Ústav je rodu mužské- Ústavu. A ani žádná jiná. O to usilovněji chciho? Neměl bych raději hovořit o registrovaném připomínat tu letošní zlatou (2016). A těšit se napartnerství? Faktem zůstává, že s některými ty další. Představte si, jaká to bude sláva, ažvysloužilci, abych dodržel gévéčkovskou ter- budeme my všichni slavit na stránkách Gévéč-minologii, se opravdu znám už padesát let. Vy- ka ty další. Smaragdovou a diamantovou a ka-jmenovávat je nebudu, paměť slábne a nerad mennou a … a….bych někoho vynechal. Dovedete si představit,jak by mi to dal sežrat třeba ten známý prudič, **kdybych vynechal jeho (což samozřejmě je promne nepředstavitelné)?A léta běžela. Mému nejstaršímu, Bobovi, je le-tos už také padesát. První rok pod Špačkema Špetou, zástupcem šéfa pro teoretické vyučo-vání. Místo bavlněné svatby (1967) překvapeníMěsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 13

GÉVÉČKO 02 – 2016/17 ŠKOLNÍ VÝLET Jiří SkálaVědychtivá třída zámečníků M3A zatoužila stupce velitele dozorčího útvaru vyzdobený stří- zavítat na exkurzi do Výzkumného ústa- brnými šňůrami. Ten nás provázel celým útva- vu svářečského a do vojenské školy rem. Takže kluci viděli učebny s výpočetní tech-v Bratislavě v rámci školního výletu. Sdělila vše nikou, mohli si zastřílet z malorážky na pohybli-třídnímu učiteli Skálovi. Ten byl nadšen vytří- vé cíle – makety tanků. Střelnice byla dvě hodi-beným vkusem svých oblíbenců. Obratem se ny jen naše. Všichni si mohli na trenažérechspojil s vychovatelem Milanem Kubíkem. Po vyzkoušet řízení tanku. Skutečný tank si mohlidohodě obou vedoucích budoucí výpravy pro- prohlédnout zdálky, zblízka i zevnitř. Bylo do-věřil třídní učitel připravenost účastníků a vy- voleno vše kromě startování.chovatel se telefonicky spojil s Bratislavou. Ter-míny odborných exkurzí byly potvrzeny v obou Prohlédli jsme si také pamětihodnosti Bratislavyinstitucích. Vojáci v Bratislavě z telefonického a podnikli vyhlídkovou jízdu lodí po Dunaji. Verozhovoru vydedukovali, že místo učiliště stro- zbývajícím volném čase jsme navštívili zábavníjírenského se jedná o učiliště vojenské, tedy o podnik. Přestože bylo zážitků mnoho, došlokolegy. Dokonce nám iniciativně zajistili nocleh k překvapení. Několik žáků vzneslo dotaz. Jelna jejich koleji a to za velice mírný poplatek. byste s námi do Maďarska? Třídní odpověděl,Jako dopravní prostředek zvolen rychlík ČSD že jestli je to jejich přání on jejich touhu pona trase Cheb – Bratislava. poznání podpoří. Musíme ráno vyměnit koruny za forinty. Tak se také stalo. Nasedli jsme naPoněvadž se jednalo o velkou událost, dopro- MHD a dorazili jsme téměř k hranicím. Kousekvázela mne ve stanovený den odjezdu celá jsme šli pěšky. Po odbavení na hranici ČSSR –rodina, tedy manželka, děti i náš pes. Na Horní MLR jsme zjistili odjezd vlaku do vnitrozemí.nádraží v Karlových Varech postupně přicházeli Zatím co skupina odpočívala na vlakovém ná-jednotliví účastníci výpravy bydlící ve Varech a draží, třídní vychovatel nakoupili svačinu. Na-okolí. Manželka zpozorněla: „S těmi chceš jet sedli jsme do vlaku, Skála a Kubík připravili,na tak dalekou a dlouhou cestu?“ Já říkám ano. naporcovali a rozdali svačinu. Dobře jsme po-Účastníci byli na pohled dobře vybaveni, ale svačili a dorazili jsme do Györu.pozor, byli oblečeni módně. V té době vládla Prohlídka města probíhala individuálně. Mládeždepeš móda (kůže, cvoky, řetězy). Říkám man- nakupovala ve městě ve velkém placky s em-želce: „To jsou ti klidnější, dávej pozor, až bude blémem Gorbačova. Cesta domů proběhla podpřijíždět vlak od Sokolova.“ Po příjezdu vlak za- vlivem spousty dojmů a zážitků každého jed-stavil. Zazněl velký jásot, z vagonu občas okny notlivce. Bylo o čem hovořit, bylo na co vzpo-něco vypadlo. Vystoupivší sem tam něco vy- mínat.trousili z rukou a kapes. Ale pozor, vzápětí ně-kolik mladíků odpadky rychle posbíralo a odho-dilo do odpadkových košů. Všichni jsme rychlenastoupili do rychlíku. Zamávali jsme doprová-zejícímu výpravčímu a odjíždíme směr Bratisla-va.Účastnící během jízdy hráli a zpívali. Náruživíčtenáři si četli. V Bratislavě jsme se hned uby-tovali. Další den jsme navštívili výzkumný ús-tav. Učňové byli ve svém živlu. Směli si lecosvyzkoušet, tedy i svařit. Experti ústavu byli une-seni zručností a hlavně zájmem účastníků ex-kurze. Na závěr kluci obdrželi barevné křídy naměření teplot. Ve vojenské škole jsme byli uví-táni s plnou parádou. Na vrátnici nás přivítal zá-Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 14

GÉVÉČKO 02 – 2016/17TROCHA HISTORIE NIKOHO NEZABIJE Stálá vzdělávací rubrika Pavla P. RieseP o dvě čísla GV jsme se toulali v historii mimo krajské vody a tak se nyní pojďme zase vrátit do Karlovarského kraje. Zvu vás na návštěvuzříce-niny kdysi mohutného hradu nad Karlovými Vary, který se nazývá od nepaměti AndělskáHora (německy Engelsberg, nebo Annaberg, či Engelhaus). Za těch mnohých kapitol, z historie,které jsem už do vás vpravil víte, že nemusíte mít obavu z nějaké vědecké historie, ale že se vámjí často snažím podávat spíše přes příběhy a pověsti. Stejně tak to bude u Andělské Hory.Ponechám i půvabný lidový sloh, v jakém byl příběh vyprávěn Komu by některé historické údajechyběly, tak je najde zde: http://1url.cz/ctN80.O Richardovi a Albíně, Andělské Hoře, Janovi a Jitce a Šemnické skáleKdysi dávno zachránil anglický král Tristan rčení: nekažme dobrý příběh pravdou.) To však na lovu život malému chlapci, jehož mat- krutý Richard neměl v úmyslu. Když uviděl, že ku zabil medvěd. Dítě dostalo jméno Ri-chard Medvědí pracka a bylo vychováno na Tristan se svým vojskem oblehl hrad, a že ne-královském dvoře společně s královskou dce- bude dlouho trvat, než hrad bude dobyt, rozho-rou Albínou. Když Richard vyrostl v dospělého dl se svou ženu Albínu otrávit jedem. Nalil víno,muže, zamiloval se do Albíny. Nenašel však od- jednu číši otrávil, ale ve válečné vřavě sklenicevahu požádat královské rodiče o její ruku. Pře- zaměnil, sám vypil otrávenou a padl mrtev k ze-mluvil Albínu k útěku a spolu tajně uprchli až na mi. Albína pak dala otevřít bránu Andělskéhomísto poblíž dnešních Karlových Varů, kde na hradu a vyšla vstříc svému otci. Král Tristan jívysoké, daleko viditelné skále nechal Richard ihned odpustil a spolu s jejími dětmi Albínu od-Medvědí tlapa zbudovat pevný hrad. Albína sisvou dobrotou a laskavostí brzy získala vše- Nvezl zpět do Anglie.chen lid v kraji. Přezdívalo se jí Anděl a jejímu edlouho po Tristanově a Albínině odjez-hradu dali lidé jméno Andělská Hora. Ani do- du se na hradě usadil sice mladý a po-brotou a šlechetností, kterou ve svém okolí Al- hledný, ale velmi krutý hradní pán Ro-bína šířila nemohla utišit špatné svědomí a po- den. Byl postrachem všech svých poddanýchcit beznaděje. Stále častěji ji sužovala myšlen- i krajem procházejících kupců. Jednoho dne sika na daleký domov a čím dál víc toužila po zamanul, aby mu uhlíř, který pálil v milíři v le-návratu do Anglie a smíření s opuštěným otcem sích pod hradem dřevěné uhlí poslal na hrada matkou. Richard však nechtěl o návratu a svou dceru Jitku, o jejíž kráse se vyprávělo ši-smíření ani slyšet, a proto jednal s andělskou roko daleko. Uhlíř měl kromě dcery ještě synahradní paní Albínou stále hruběji a krutěji. Jana, velmi silného a zdatného mládence, který miloval nejen svého otce, ale i svoji sestru nadePo dlouhém pátrání objevil král Tristan s pomo- vše. Když se Jitka o přání zvrhlého hradníhocí jasnovidce místo, kde oba uprchlíci přebý-vají. S početnou vojenskou družinou se vydalna cestu, aby dceru přivedl zpět do rodné An-glie. Zvědové jej zpravili o tom, že Albína si jiždlouhou dobu přála návrat a usmíření s králov-skými rodiči, avšak krutý Richard Medvědípracka jí v tom zabránil. Rozhněvaný král Tris-tan dorazil k Andělskému hradu a vyzval Ri-charda, aby se dobrovolně vzdal a Albínu pro-pustil. (Vždycky mne pobaví ta krásná naivitapověstí, které si nedělají starosti s nějakou di-plomacií, co na to třeba Přemyslovci, že se jimtady courá vojsko z Anglie, ale jak říká jednoMěsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 15

GÉVÉČKO 02 – 2016/17 slepen zlostí začal domnělou Jitku pronásle- dovat. Jan dosáhl vrcholu skály a věděl, že teďpána dověděla, věděla co ji čeká. Kvapně se se rozhodne o jeho osudu i o osudu jeho mi-rozloučila s otcem i bratrem a uprchla do lesa. lované sestry Jitky. Roden viděl, že jeho oběť je v pasti. Musí se buď nechat chytit nebo skočíV uhlířově chalupě zavládl smutek a obava z vysoké skály. Ďábelsky se zasmál, pobídlz pomsty hradního pána, kterému jeho přání svého koně ostruhami a vyrazil k vrcholu skály.nebylo splněno. Zatímco před chalupou dýmaly V tu chvíli Jan skočil. Protože však místo pře-milíře, uhlíř se synem seděli u skromné večeře dem dobře prohlédl, věděl co činí. Svými silný-a přemýšleli, jak zachránit milovanou dceru a mi pažemi se zachytil za silný keř, který vyrů-sestru Jitku a uniknout hněvu hradního pána. stal z výčnělku pod temenem skály. MnohemToho večera nic nevymysleli a s velkými obava- hůře se vedlo Rodenovi. V zuřivosti bodlmi ulehli na lože. Jitka zatím bloudila v lesích nebohého koně ostruhami do slabin tak divoce,a hlad zaháněla lesními plody. Naštěstí objevila že ten se splašil, tryskem se rozběhl ke skálejeskyni, kde mohla složit hlavu a přečkat noc. a společně s hradním pánem se mohutnýmČasně ráno řekl Jan svému otci. Hradní pán skokem zřítili do propasti.Roden se jistě vydá mou sestru hledat a jestli ji Po chvíli Jan bezpečně vylezl zpět na skálu,najde krutě naloží s ní i s námi. Mám nápad, došel do jeskyně pro svou sestru Jitku, převlékljak Jitku zachránit. Odešel do světnice své ses- se do svých šatů a společně vyrazili na Anděl-try a vybral z truhlice šaty, o kterých věděl, že ský hrad. Tam všem oznámili novinu, že ne-je měla Jitka na sobě když ji Roden viděl napo- náviděný Roden se už na hrad nevrátí. Celýsledy. Kvapně se rozloučil s otcem a spěchal kraj byl od nenáviděného hradního pána osvo-do lesa. bozen. Janův a Jitčin otec byl propuštěn z vě- zení a všichni se šťastně vrátili do chalupySotva Jan opustil chalupu, stalo se jak předpo- k milířům. Na Šemickou skálu, kde odvážnývěděl. Rozezlený Roden přijel na koni a uhodil bratr zachránil svou sestru, nechali postavitna uhlíře. Ten mu po pravdě řekl, že Jitka dřevěný kříž, který měl navždy připomínat mís-v chalupě není a že již předešlého dne utekla to, kde statečný Jan odvážným skokem zachrá-z domova. Hradní pán z Andělského hradu vse- nil svou sestru i otce.dl na koně a vyrazil směrem k lesu. Věděl, žeJitka neuprchne daleko. Biřici zatím v poutech Jak jsme tyto pověsti pojali v TV cyklu Českéodvedli starého uhlíře na hrad a uvrhli ho do televize Historické minipříběhy a kuriozity, a tonejtemnějšího vězení. v osmi minutách, se můžete podívat zde:Uběhlo několik dní, než Jan objevil svou sestru http://1url.cz/Ht1hw.v jeskyni. Věděl, že Roden, vášnivý lovec, dřívenebo později pojede okolo jeskyně na lov. .Nemohl minout ani 50 sáhů vysokou skálu, odkteré nebylo příliš daleko na Andělský hrad.Jan vysvětlil Jitce svůj plán. Ty zůstaneš tadyv jeskyni, já se převléknu do tvých šatů a půjdudo lesa směrem ke skále sbírat klestí. Pokusímse Rodena oklamat. Ty z jeskyně nevycházeja vyčkej až se vrátím zpátky.Jak řekl, tak udělal. Zanedlouho bylo slyšet lo-vecký roh, znamení, že Roden je se svou druži-nou na lovu, a že se blíží k jeskyni. Jan převle-čený do dívčích šatů začal sbírat klestí a kdyžviděl, že se Roden blíží, dal se do běhu smě-rem k vysoké skále, kterou místní nazývali Še-mická. Hradní pán spatřil povědomé šaty a za-**Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 16

GÉVÉČKO 02 – 2016/17 BAZÁREK OPOTŘEBENÝCH VZPOMÍNEK Standy JedličkyD ivadlo a kino bylo pro žáky, studenty a přiznejme si, že i pro kantory, vítanou příležitostí se fláknout.Ta-kovýto pohled by byl ale velmi zkreslený a neúplný.Vždyť pro nás, v roli dítěte, nebo studenta, to byl důležitý kontakt se světem kultury, obohacujícínaše myšlení, fantazii a názor na svět. Vzpomeňte na návštěvy divadla loutkového, kdy jsme senaučili fandit Kašpárkovi za zesměšňování hlupáků a princům dřevěnou šavličkou porážejícím dra-ky. Tak nám už v útlém věku věšeli na nos bulíky, jak dobro vítězí nad zlem a pravda nad lží, což sičlověk v životě moc neužije. Divadlo skutečné nás naučilo nechat se vtáhnout do děje a v duchuse stávat jeho součástí. Kdo z nás by se ve své fantazii nestal rytířem Des Grieux, nebo Cyranemz Bergeracu. A ta hrdost učitelská na naše žáky, když nás (a hlavně kolegy) parodovali v drobnýchpřestávkových scénkách (stáli jsme jim za to). A skutečná žákovská představení divadla na stu-pínku, nebo představení na náborových výstavách ve sportovní hale, to už byl projev skutečnéhotalentu. O tom všem je tak trochu říjnové GV. (StJ)Divadlo a škola hry naše svěřence dokázaly zaujmout. Jen zce- la výjimečně jsme museli zasáhnout a láskuDovolte pamětníku zašlých časů, aby opět k divadlu do některých jedinců vpravit (mimo zavzpomínal na dobu, kdy i Sokolov měl hlediště) lehkým násilím, popřípadě je vykázat divadlo. Myslím divadlo a ne krcálek v s kázeňskými následky. Problémem však bylo,kulturáku. Divadlo, kde se daly stavět kulisy na když se představení účastnily dívky z místní uč-jevišti, s hledištěm pro spoustu lidí, s předsá- ňovské školy. Pak pochopitelně vznikla potřebalím, s balkonem, prostě vším, co opravdové di- našich chlapců se náležitě předvést a nám sevadlo má mít. Tuto budovu, v nádražní čtvrti, si zvýšil počet pedagogických zásahů (mnohdyměsto do dnešních dní neuchovalo. Jednak ta- doslova). Někdy si ale problém způsobili hercidy chyběl stálý divadelní soubor a občasné zá- sami. Utkvěla mi v paměti úvodní scéna, kdyjezdy chebského divadla nemohly scénu dosta- v kulisách venkovské světnice zametala hereč-tečně zaplnit, snad i tmavnutí okolí způsobilo, ka podlahu a zvukový komentář to hlasitě dopl-že ani kino, které prostor divadla užívalo, se nil úvodními slovy: „Bětuška šukala po světni-neudrželo. Tehdejší otcové města měli v první ci.“ Následný výbuch řevu a pískotu jsme ne-řadě na paměti úkol od stranovlády těžit víc jak zvládali utišit. Prostě režisér nepochopil, že10 milionů tun uhlí ročně, na což bylo potřeba mládež poněkud posunula význam některýchhafo horníků a pro ně zase byty. Na jejich vý- slov.stavbu pak šla většina peněz a na údržbu aopravy divadla se nedostávalo. Škoda.V tamních dobách chodil náš Ústav (tedy uč-ňové a dozor) celkem pravidelně (a povinně) nazájezdová představení ZD Cheb. Samotná bu-dova se pak pravidelně jednou měsíčně dostalana dopoledne do našich rukou. Pro nás něcoextra, vítaná možnost, jak se vytrhnout z šediškolního režimu a prokázat organizační schop-nosti. Tehdy se ještě hrálo hlavně klasické di-vadlo v kulisách a hry se nemodernizovaly. Pro-to nebyl valný problém udržet kázeň v hledišti,Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 17

GÉVÉČKO 02 – 2016/17 váci si mohli představit zámek, skálu, les, kde se milenci odloučili, i další. Ale co my, dětinové(Poznámka k šukání po světnici, které známe pře- a naši polodětinští žáci? A bylo i hůř. Divadelnídevším z Babičky B. Němcové: http://1url.cz/SZ8b.) klasiku a podívanou nahradily moderní, psy- chologické a problémové hry, kde šlo mnohdyHezky naše divadelní návštěvy probíhaly do těžko odhadnout, zda je autor úplný psychopat,konce sedmdesátých let. Pak se objevili mladí nebo jen člověk nahlížející na svět novým mo-a pokrokoví režiséři, co se rozhodli vnést mo- derním způsobem. To rozhodně naše svěřencederní pojetí divadla i na oblast. Nejprve pod- nezaujalo a nám se dozor stal těžkou fuškou.pořili naši fantazii tím, že přestali zdobit jeviště I herci byli otráveni nezájmem hlediště a takkulisami. Tak například na Zeyerově „Raduzi a celá záležitost dost neblaze skončila. ZůstalaMahuleně“ nechal režisér jeviště vyzdobit ně- jen vzpomínka na zážitky veselé a hezké.kolika poloprůhlednými záclonami a uprostředzavěsit pět lan (pro šplh). Herci se ukrývali za (StJ)záclony a porůznu zavěšovali do lan (něco vestylu tanec u tyče, bohužel v jiném drezu). Di-Školní kinopředstavení Ale teď do pozdějších časů. Dobrý zvyk přetrval desetiletí a zachoval se do doby mé učitelskéMusí to být už dost dávno, co jakási chyt- kariéry.Nelze mi nevzpomenout na mou úlohu rá hlava vymyslela jak zabít dvě mou- pastýře vedoucího své ovečky od školy do kina chy jednou ranou. Zvýšit návštěvnost „Karpinsk“ později přejmenovaného na „Alfa“.filmů, na které se rozhodně nestály u pokladen Vidíte, nic se od let padesátých nezměnilo,fronty a udělat cosi pro uměleckou výchovumládeže. I já jsem se v útlém školním věku rád všechny dobré zvyky byly (jsou ?) zachovány.a s nadšením účastnil. Byla to vhodná změna Také výběr filmů by zaujal a překvapil snad jenstereotypu školního života, kde se nic moc ini- venkovského prosťáčka, který poprvé navštívilciativního dělat nedalo. Zato návštěva horního Ponrepův kinematograf a užasl nad pohyblivý-chebského kina „APOLO“, v létech padesátých mi obrázky. A ač mi bylo kladeno na srdce,překřtěného na „POHRANIČNÍ STRÁŽE“, to abych vhodně působil na své svěřence, byl tobylo něco jiného. V předsálí se daly nakoupit úkol podobný přelévání bazénu do sudu pomo-sladkosti, kdo urval místo na balkonu, mohl há- cí síta. Přiznávám, že jsem selhal. Jakmile sezet mince na spolužáky, nebo jim plivat na hla- v kině zhaslo, vypukla epidemie zánětů močo-vu. Ti, co měli smůlu a seděli v přízemí, využí- vých cest a jiných vyměšovacích potřeb a řadyvali sklonu podlahy kina a pouštěli při filmu v sedadel se postupně vyprazdňovaly. Nezřídkauličkách prázdné lahve, což zvukově obohatilo po konci filmu zůstali jen žáci v řadě, na jejímžmilostné scény na plátně (i takové, byť cudné konci (nejlépe na obou) seděl dozorce. Samo-se vyskytly) lépe, než výkřiky spolužáků „ta má zřejmě, že nás to štvalo, i když učně a studentyale kozy“. Umělecky jsem také nepřišel zkrátka. chápu. Ale tady šlo o mou schopnost udržet or-Shlédl jsem velkofilmy jako byly „Pád Berlína“, ganizaci a pořádek. Tak jsme hledali způsob,„Kamandir Čapajev“, „Timur i jevo kamanda“, jak únikům zabránit. Nejprve jsme nutili svěřen- ce odevzdat vrchní šat a batohy do šatny a za-atd. Prostě veledíla, na která by mě má reakci- kázaly jejich vydání před koncem. Tímto geniál-onářsky založená rodina určitě nevzala. Ještědnes si kladu otázku, proč taková díla nerepri-zují pro nás pamětníky v televizi.Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 18

GÉVÉČKO 02 – 2016/17 do kina taky mou třídu, musím si ještě něco zařídit\". A zkuste odmítnout. Jiní třídu odvedliním tahem jsme přenesli odpovědnost na ty na místo a po anglicku zmizeli. Tak nás častohodné paní. Nepovedlo se. Šatnářky pravděpo- bojovalo jen pár (troubů). Nejspíše se vše dělodobně věděly, o jaký film se jedná a tím jejich s tichým souhlasem vedení, neboť nepamatuji,pochopení pro naše děti vzrostlo. Nezbylo, než že by někdo z šéfů s námi kino navštívil, ať užvzít věci do vlastních rukou. Zavřít dveře ze sá- byl film sebeumělečtější.(Nebo už má paměťlu a hlídat je. Tím jsme se ale zavlekli do ne- slábne?)ustálých diskusí. „Já nutně musím na WC“.„Dobře, jdi ,ale bágl tady necháš.\" „Na mě če- Trochu škoda, že už se nedovím, zda popsanékají rodiče.\" „Tak ukaž jejich žádost o uvolnění!“ zvyky přetrvávají. Vzhledem ke kvalitě někte-Otravné a beznadějné. Nové a nové finty se na rých filmů, které občas zahlédnu v televizi všaknás valily a pokud měl člověk pro své svěřence věřím, že jinak, než ve školních představeníchpochopení, cítil se dost otráveně a blbě. Zřejmě si své diváky těžko najdou.jsme měli namísto Pedagogické školy studovatVězeňskou akademii v Kroměříži (vysoká škola (StJ)pro zaměstnance věznic). Podle své nátury tokolegové řešili šikovně: „Prosím tě, vzal bys miDivadelní zájezd uklidňoval svým názorem na některé umělce, přesto ale měla z představení strach. To všakV rámci zvyšování kulturní úrovně učňů nakonec proběhlo bez problémů, ani jsme pře- zaplatila mimoškolní výchova autobus a dem nemuseli našim svěřencům nic vysvětlo- čtyřicet lístků do jednoho pražského di- vat (bylo by mi trapno). Doufám, že si obě stra-vadla. Těšili jsme se, já a jedna z mladých ny odnesly svou zkušenost. Mistr, snad, že i uč-vychovatelek a sbor vybraných učňů (ovšem ňové jsou slušní lidé a já, určitě, že ani národníkaždý jak na co). Zážitkem bylo Horníčkovo umělectví nechrání člověka před tím, aby se vpředstavení „Dobře utajené housle“. Zájezd do soukromí choval jako idiot (promiňte, myslelPrahy má vždy volnější první část, procházka jsem jako hloupý Pražák).po pamětihodnostech, či po obchodech a paksraz před divadlem. (StJ)Kolegyně spoludozorkyně, snad v elánu svýchmladých let, se rozhodla před představenímnavštívit Mistra v šatně a poprosit o autogram.Aby mu udělala radost, seznámila ho, z jakédálky přijeli učňové naší školy lačni kulturníhozážitku. Výsledek ji ale vyděsil. Namísto radostina ni Mistr začal řvát, aby učně okamžitě z di-vadla odvedla, že před učni zásadně nevystu-puje, jinak, že odchází on. Vzápětí se ale uklid-nil, neb mu došlo, že zrušené představení bypadlo na jeho vrub, nemluvě o ztrátě Mistrovygáže. Výhrůžně ji sdělil, že ozve li se z hledištěběhem představení jakýkoliv šramot, neřku-lihovor, okamžitě končí své vystoupení a vedenínaší školy zaplatí za zkažené představeníplnou cenu. Uslzenou kolegyni jsem chvíli...hledá se ZLATOVLÁSKA a nejen ona aneb DIVADLO ZE STUPÍNKUMíněna jsou samozřejmě prkna, co zna- s knihou, kterou jsem dostal darem ke svým, menají svět – tedy jeviště. Jen jsem si radši nebudu prozrazovat kolikátým, letošním netroufl nazvat stupínek v učebně číslo narozeninám. Na další straně ji vidíte v celé její24 druhého podlaží budovy teoretického vyučo- kráse. Navíc uvažovaný text sliboval přesněvání Ústavu jevištěm (proč mě tehdy nenapadlo zapadnout do „divadelního pojetí“ říjnovéhonazvat soubor Divadlem na stupínku?). Vzpo- Gévéčka. Dobrý úmysl ovšem ještě nezname-mínka na tuto dávnou skutečnost přišla spolu ná dobrý výsledek. Jako již poslední dobouMěsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 19

GÉVÉČKO 02 – 2016/17 ani to, že Supraphon vydal desku s touto hrou v roce 1978 (ještě ji mám doma schovanou).obvykle, vzepřela se mému dobrému úmyslu Desku zmiňuji proto, že byla jediným zdrojemmá vlastní paměť. Jediné na co jsem si byl textu hry, který jsme měli k dispozici. Dalším in-schopen vzpomenout, byl zaprvé název kolek- vestigativním krokem bylo zjistit si na webutivně znásilněné hry, jejíž premiéra se u Ci- Ústavu, kdy jmenovaní žáci absolvovali a tímmrmanů odehrála 17. října 1974 – Dlouhý, Ši- vymezit i dobu, kdy se hra na stupínku reali-roký a Krátkozraký a za druhé jména dvou bý- zovala. Objevil se rok 1984. Teď ještě zjistit,valých žáků Ústavu Romana Krohy a Petra zda se to odehrálo ve druhém nebo ve třetímBoora, kteří ve hře vystupovali. Musela tedy na- ročníku a jestli na podzim nebo zjara.stoupit u GV tak oblíbená investigace. Infor-mace o vlastní hře jsem snadno našel nejen na Představitele obra - Romana jsem dostihl vesíti, ale i ve vlastní knihovně. Cimrmani jsou má středu po zářijové kolportáži GV a požádal hodávná láska a tak sbírám vše, co se jich týká; prostřednictvím nejdříve mobilu a poté mailu o spolupráci. Údajně mě v mobilu poznal poa tak nebylo problémem zjistit datum premiéry hlase a byl z toho evidentně tak překvapený, že mi přislíbil spolupráci. Snad se tak konečně dozvím kdo hrál Jasoně, kdo Drsoně, kdo Zla- tovlásku, kdo byl u téhle třídy elektrikářů před těmi více než 30 léty tím hlavním hybatelem. Zatím to tipuji na Petra Boora. Nechám se pře- kvapit. Sliby se slibují, blázni se radují. Uzávěrka byla včera a odhalení tajemství jsem se nedočkal. Tak je třeba chápat titulek. Nezahořkl jsem. Po- řídil jsem si vstupenky do divadla na 27. říjen. Sokolovské Divadlo bez zákulisí dává hru An- tonína Procházky „S tvojí dcerou ne.“ Hádejte, kdo nejen hraje, ale hru také režíruje – Petr Boor. Ano ten mnou tipovaný Petr Boor z před- chozího odstavce. (KčS)Valda novokřtěncemŽ ivot je plný paradoxů. Když v třicátých létech šestnáctého století dal katolický biskup Tome Berleng sloužit poprvé, na oslavu téměř zázračné záchrany své lodní posádky při inspekčnícestě z Panamy do Peru na jednom z ostrovů Galapág těsně pod rovníkem, sloužit na lodi slav-nostní mši, založil tak nevědomky tradici oslav přeplutí rovníku – říkalo se tomu Berlengův křest.Osvícenecké 18. století se vrátilo k antické mytologii a přivedlo pro tuto slavnostní chvíli na palububoha moří Neptuna. A tak, když dále dáme už slovo Valdovi, vidíme paradox v tom, že tenhle ce-loživotní ateista by pokřtěn na základě křesťanské tradice pohanským bohem. (KčS)Měl jsem to štěstí, asi jako jeden z mála Čech. Přípravy trvaly takřka rok, než jsme ko- z vás vysloužilců, že jsem při svém ná- nečně koncem září 1949 nastoupil na loď směr vratu z rodné Argentiny do Čech při Evropa. Přesněji Rio de Janeiro - Evropa přespřeplutí rovníku křtěn ne knězem, ale samot- Kanáry, Lisabon a Itálii.ným bohem moří Neptunem. Už z mých před-chozích vyprávění víte, že ač moji rodiče byli Na lodi bylo mezi cestujícími dost dětí, aleČeši, já jsem se jim narodil na jižní polokouli v mých tehdy vrcholících telecích letech jen je-v Argentině, kam se ještě před druhou světovou den kluk. Nemluvím o děvčatech, ta s námi ne-válkou rodina vystěhovala. pekla. Vrstevník a maminčin mazánek, si se mnou moc často hrát nesměl, s malými prckyPo roce 1948 otec rozhodl, že se vrátíme do se hra, kterou jsem si na palubě oblíbil a kterouMěsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 20

GÉVÉČKO 02 – 2016/17 ní jsme stáli na té straně bazénu, kde bylo od- straněné zábradlí a za námi v řadě námořníci.vám za chvilku popíšu, hrát také nedala a tak Lodní orchestr spustil fanfáru, najednou ránajsem hledal někoho, kdo by si ji se mnou za- jako z děla a páni námořníci nás bez milosti str-hrál. Hra spočívala v tom, že jste se měli ze čili do bazénu. Neptun nás jednoho po druhémvzdálenosti asi 7 či 8 metrů s pomocí něčeho chytil, potopil a prohlásil za pokřtěného. Děvča-podobného hokejce trefit do namalovaného ta a přítomné dámy oblečené do gala, na tomkosočtverce rozděleného na deset očíslova- byly o poznání lépe. Neptun vystoupil z bazénuných políček. Tuhle snahu hráčů nejvíce kom- a pokropil je mořskou vodu.plikovala hrací koule, která měla snad tucet plo-šek a tak se stávalo, že i při nejpečlivějším mí- Tenhle křest mně, ateistovi, vůbec nevadí, mámření se koule vydala tam, kam sama chtěla. na něj krásné vzpomínky. Buďte zdrávi, vzpo-Mým nejčastějším spoluhráčem byl dospělák – mínejte a piště do Gévéčka jako já.kněz, který se často zdržoval na palubě. Hrálijsme spolu jako dva kamarádi, přestože jsem (Valda)se s ním hned první den po vyplutí z BuenosAires při večeři dostal u stolu do kontraverze,po které on od stolu odešel. Táta mi mé chová-ní vyčetl a dnes bych to řešil jinak, ale mýchtehdejších skoro 15, to vidělo jinak. Přesto náspozději moře a hra daly dohromady.Když jsme se blížili k rovníku, tak už bylo ve-selo. Krásné počasí, teplo. Na přídi lodi byl ba-zén asi 6 x 6 metrů, kolem kterého se odehrá-vala spousta věcí. Já jsem se tam při nějakésoutěži prokousal jako první do středu koláčea vyhrál nějakého paňduláka. Dal jsem ho ně-jaké malé holčičce. I křest se tam odehrál.Uprostřed bazénu trůnil Naptun a my kluci naiv-Třikrát deset na minus sedmou NewtonaJ sem skálopevně přesvědčený, že následující text je v absolutním souladu s nově zvolenou stra- tegickou linií Gévečka pro ročník 2016/2017, neboť umně mixuje žhavou současnost se vzpo-mínkami. Ale k věci: nabízím vám emocionální reportáž ze setkání mé osoby (= bývalý třídní učitel)se studenty své úplně první třídy (3.C SPŠS Klatovy 1963/64). Stalo se v pátek poslední letošnízářijový den v salonku penzionu U parku v Klatovech.Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 21

GÉVÉČKO 02 – 2016/17 je ten, co má na Plánicku více bratranců a se- střenic než já a co ví, kde jsou Kvasetice, Šti-Takřka všechny jsem poznal, berte to jako poklasy, Skránnčice i Zavlekov, za knížku, kte- důkaz mé příčetnosti. Jen Kabourek s rou mi dal darem a o jejímž autorovi tvrdil, že je Jandou nějak dost vyrostli a zesílili. Jitka to také jeho bratranec, však se také jmenujebyla bezkonkurenčně nejkrásnější ze všech pří- Kučera i když Dušan. A to jistě netušil, stejnětomných dam. Tomáš mě zachránil od prokletí jako já, že je v knize nejen fotografie méhonejstaršího účastníka. Organizátoři Tomáš (ten otce, ale dokonce i moje. Ano ten kluk v bílé če-mladší), Jirka a Honza museli mít radost. Sešlo pici na americkém tanku v pětačtyřicátém, tose nás hafo a nic jsme nerozbili. Nepřítomní, až jsem opravdu já, majitel, vydavatel, šéfredaktorna Červeňáka, byli řádně omluveni. Největší ra- Gévéčka a také autor této reportáže. Otec vlas-dost mé elektrikářské pedagogické minulosti tenec, odbojář, plánický starosta a syn pouho-udělal plukovník v záloze Milan, který mě pře- puhý učitel, to jsou ale pády. A když už jsemkvapil dokonalou znalostí definice ampéru. Na- v tom děkování, nemohu vynechat Otu Tulačku.víc souhlasil s mým návrhem, že jako svobod- Už jsem ho chválil ve svém článku o téhle třídě,ník degradovaný těsně před odchodem do ci- který vyšel pod názvem Milosrdná paměť v zá-vilu na vojína, nebudu mít pro dnešek povin- řijovém Gévéčku. A to jsem netušil, že v době,nost se při každém příchodu či odchodu hlásit kdy jsem mu dělal třídního, tak jeho otec… díkya dožadovat se povolení vstupu či odchodu. za „Kamen“ Oto, už v sobotu odpoledne jsemKonec konců ani jeden z nás nebyl v uniformě se díky němu pohyboval v době po vítěznéma naši otcové se dobře znali. Ukázalo se to jako únoru po Kdyni, Všerubech i Myslívě. Díkyvelmi prozíravé – zapomenul jsem doma Pro- moc.stenal a pak ty časté odchody k výčepu… Děkování už snad bylo dost. Další nezbytný akt, který musím provést je omluva. Omluva zaU vědomí toho, že tenhle text budou číst pře- to, že jsem své studenty vlastně vůbec neznal.vážně penzionovaní učitelé (abonenti GV) a Kde je to bláhové mládí, kdy si myslíme, žesnad, jak optimisticky předpokládám, i někteří známe vše a snad i něco navíc a přitom vůbecz mých minulých studentů, musím se velice netušíme, že… Jak to, že se teprve teď, po ví-kontrolovat, je mi jasné, že každá nedokonalost ce jak půl století dozvídám, kolik že mých stu-dopadne jen a jen na moji hlavu. Pokud by se dentů před tím, než začali studovat průmku, užvám zdála struktura textu chaotická, musíte si absolvovali když ne úplné vyučení, tak alespoňuvědomit, že je to úmyslné a že jde o to výše nějaký ten rok v učilišti, zřejmě proto, aby zís-anoncované prolínání onoho současného TEĎa minulého BÝVÁVALO. kali ten správný a tehdy tak žádoucí nátěr děl- nického třídního původu. Dokonce i Jarda (tenZačínám tím teď. Setkání zahájil Tomáš (ten od Centrálu, co jsem ho budil, aby byl včas vemladší), který jsa slušně vychován a vysoko- škole). Jak to, že jsem až do tohohle pátku ne-školsky vzdělán přivítal nejprve paní profesorku věděl, že provozoval hodinový hotel „Pec ohni-Jitku Bradovou (bývávalo), které při jeho chva- vá.“ Jak se mi to mohlo v bývávalo hodit. Nalozpěvu další z organizátorů Jirka předával obli- druhé straně by svět přišel o ten skvělý logis-gátní kytici. Za tři přítomné bývalé profesory tický systém, který jsme se Standou vymysleliodpověděl Tomáš (ten starší), který svá slova a provozovali ve svém polosuterenním podnáj-ukonči taktol: „Nakonec vás žádám, na rozdíl mu u pana Jelínka. Papírové hodiny s nasta-od Karla, který prý už vám to přikázal, abychom veným časem vystavené v okně půl metru nadsi tykali.“ Jednohlasně přijato. Ovšem s napro-stou nedůvěrou bylo přijato tvrzení autora to-hoto reportu, že při vyučování elektrotechnikybyl při svých vědeckých výkladech o tři stránkypřed svými žáky. Jednak věděli, že tehdy žádnáučebnice nebyla k dispozici, druhak, dobře sivzpomínali na tu dobu a ochotni byli přiznat netři stránky, ale maximálně jednu a někdy ani tune. A nepomohly ani, mnohokrát během tohoskvělého odpoledne opakované výkřiky páněplukovníkovy o tom, jak jsem ho skvěle naučildefinici jednotky elektrického proudu. Nemohljsem jinak, než ocitovat tuto Milanovu znalostpřímo v titulku a tak mu nenápadně vyjádřit díkza jeho trvalou podporu mého profesorskéhostatusu. Poděkovat musím i Kájovi Kučerů, toMěsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 22

GÉVÉČKO 02 – 2016/17 krásnej. Už odjíždí i chodská parta. Zřejmě s narůstající migrační vlnou bude zase třebachodníkem informovali toho z nás, kdo nebyl vyrazit v sobotním ránu dělat ve všerubskémdoma, že je čas odebrat se na Poprdu a tam průseku záseky. Zbyli jsme s Jardou Popelíkemvydržet do hodiny hodinami určené, aby ten, sami dva a tak jsme se nechali vyhodit ze sa-kdo měl právě návštěvu, nebyl zbytečně rušen. lonku do výčepu, kde jsme (hlavně já) ještěVýhodou bylo, pro toho méně šťastného, že ten opruzovali nějaké domorodce, než nás vyhodilivíce šťastnější měl za povinnost, samozřejměpo předložení účtenky, mu ji proplatit. Dnes už úplně všechny. Mě naštěstí jen o patro víš dotak jistě nejsem přesvědčen, kde bylo to šťast- pokoje číslo 2. Ještě, že alespoň personál mělnější místo. Promiňte, za stařeckou odbočku do rozum, když už se ho hostům evidentně nedos-bývávalo, vracíme se do teď távalo. Podařilo se mi i přes dosti silnou rumo- vou mlhu, která se mnou vstoupila do pokoje,Také jsem kouřil, dokonce několikrát. Venku na vykonat potřebné předspánkové hygienickéterase jsme se spolu s dalšími neustrašenci vy- úkony, takže jsem se ráno probudil zutý a do-smáli nápadu dobroserů odstrašit kuřáky ohav- konce ve vlastním pyžamu.nými obrázky zdevastovaných kuřáckých vnitř- Ještě jednou musím všem poděkovat, bylo toností na krabičkách cigaret. Nevím už, kdo tam krásné a bylo toho dost. A jako zvláštní bonuspronesl ten skvostný vtip o tom, že on teď vždy sobotní cesta vlakem in Falkenau. Klatovy iv trafice žádá ty s tou rakovinou, protože ty s Černou věží mizí v dálce, za nimi vykukujes cirhózou jater mu tak nechutnají. Při tom jsem Šumava a mně před očima běží řada tváří bý-stihnul probrat s Vráťou (ti Chodové jsou raci- valých kolegů: profesor Hlaváček, ředitel Čer-onalita sama) neutěšený úrokový stav ve všech ný, Tonda Lávička, Standa Lener, Vašek Sim-bankách i obtíže kvalitního investování. Milan bartl, Bohouš Jiříček, Božka Knopů i s Rudou,(plukovník mimo činnou službu, kde také jinak, Jarmila Skřivanová, Hanka Matějků a samo-když mu 11. září bylo 70) si ani při těchto chví- zřejmě mnou tentokrát trochu zrazený Standalích, kdy jsme otužovali naše plíce, nedal pokoj s Majčou. Jistě se všichni znovu uvidíme, i kdyžse svými třemi ňůtny krát deset na minus sed- s některými až tam nahoře.mou. Trochu mne, bývalého ajzboňáka s dosaženou hodností starší vozba překvapilo to, že vlakemČím dál častěji jsem se s překvapením našel to z Klatov do Plzně trvá stejnou hodinu, jakou výčepního pultu. Chválím se pouze za to, že před půl stoletím, kdy jsem tuto trať absolvovaljsem se nenechal zlákat na všelijaké fernetové naposled. Mezi Točníkem a Valchou jsem pře-Jasoně či Drsoně vyžadované bývalými stu- četl řadu stránek z Ringovy Generace Beatlesdenty (že by osobitý příspěvek k padesátce Ci- 2, kterou jsem propagoval už při kuřácké sean-mrmanů) a zůstal u svého, léty prověřeného ru- ci v Klatovech. Ani jsem si nevšiml, že jsemmu (spolukabinetníku Stando, při každé další Cestou do krematoria zase o kus blíže cíli a by-skleničce jsem si na tebe opravdu vzpomenul). la tu Plzeň. Když jsem se přemístil do rychlíkuDržel jsem se, alespoň to tak s odstupem dvou Karlštejn, informoval jsem pod tlakem blížící sednů vidím, statečně. Sebekriticky ovšem přiz- ztráty svobody svoji ženu, že jsem vše ve zdra-návám, že nad itinerářem cesty jak se dostat ví přežil (nevím, zda k její radosti či zklamaní) ado Jesení, jak jej v barvách předestřel Honza, už hodinu po sobotním poledni jsem mířil zemám trochu nejasností a budu si to muset vy- sokolovského banhofu přes Ohři a kolem Ústa-gůglovat. Ještě, že jsem stihnul s Jirkou Ada- vu domů. Všude dobře, doma nejlépe.movičem probrat jeho domažlickou Bosnu apřepočítat s Vencou Hrabíkem, kolik je nám asidohromady let a společně vydolovat z rezivě-jících pamětí jméno Majči Märzové za svo-bodna, ano ve druhém ročníku byla ještě Ží-lová. Navíc jsem Vencu zmermomocnil se žá-dostí velmi pozdravovat svého spolubojovníkaz opravdu, ale opravdu elitní prostějovské jed-notky PVOS, Láďu Pelnáře.První odešla směrem k Rokycanům za mohut-ného potlesku všech přítomných pánů Jitka.Jak přibývaly další hodiny, počet přítomných sezmenšoval a zmenšoval. Trochu to zachránilMilan, kterému se podařilo přesvědčit vlastníženu, aby si pro něj z Žinkov přijela. Stav pří-tomných se na chvíli zvednul o jeden kus. AleMěsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 23

GÉVÉČKO 02 – 2016/17 MÁŠ-LI COSI NA DUŠI, SVĚŘ SE TETĚ ILUŠI aneb O OrweloviP amatujete? Dopisy pro Sally… Máš-li cosi na duši, svěř se strýci Artuši… Dopisy čtenářů… či přelomové Volejte řediteli…Tisk je nejstarší hromadně sdělovací prostředek, nebo-li médium, a na rozdíl odněkterých mladších, jakým je třeba film, umožňuje zpětnou vazbu… Nebo-li, mů-žete mu nadávat, lát, spílat… a on se může pokoušet bránit, nebo ho můžetechválit a on si může tahat tričko…I naše zcela mimořádné médium GV hodlá možnosti zpětné vazby využít a re-agovat na vaše podněty, přání, poděkování, žádosti o dementi či pohrůžky soud-ním řízením…Redakci GéVéčka, k rukám tety IlušeHele redakce,to neni žádnej Orwell, co nám vyprávěla učitelka ve škole, to mi vypočítala důchodová kalkulačkav mým novým tabletu s nakousnutým jabkem… Jo, 27. leden 2075, můj odchod do důchodu… Takto píšu vám, pač jsem si vás jednou přečetla u tety, a počítám, na to nepotřebuju kalkulačku, ževás už to netankuje, vy už si důchodu užíváte, nebo hodně brzy budete… Ale co my, dyť nás pořádstraší, jak ten pan Orwell, že na nás stejně žádný peníze nezbydou, tak si radši pustim Marťana(vo tom byste mohli napsat v tý vaší kultůře), abych věděla, kam emigrovat, až nás tady vyjí nebo ivyvraždí ty tři uprchlíci, co se k nám valí… Nebo pro mě máte ňákou lepčí motivaci k životu? Majda ze Slovanky, 13 letMilá mladá čtenářko,jsme rádi, že náš kvalitní měsíčník opakovaně neušel pozornosti mladé generace. Rádi bychom těuklidnili posledními zprávami o garantovaném fixním odchodu do důchodu ve věku 65 let, nakterém se shodla naše vláda „jednomyslně“, ach jak hezky to zní naší generaci, hned se cítíme taknějak bezpečněji, když slyšíme či čteme „jednohlasně“… A věříme, že se můžeš spolehnout, žev roce 2075 už si budeš dávno užívat svého pravidelně přicházejícího důchodu na svémmarťanském kontě a na svém nejnovějším tabletu s několika nakousnutými jablky („čím víc jablek,tím víc ajped“) pročítat twitrový účet nesmrtelného Bohuslava Sobotky.https://twitter.com/slaveksobotka?lang=cs Tvoje teta IlušeMěsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 24

GÉVÉČKO 02 – 2016/17PIVNIČKOVY LIMITOVANÉ INFORMACENAJDĚTE SI CHVILIČKU A ČTĚTE PIVNIČKUKdyž jsme vám posledně slibovali dvě pivničkovské stránky „limitovaných informací“ vycházeli jsme z toho, že Vašek Ret má od autora svolení sem tam uvolnit do GV ze své bohaté sbírkyVladimírových futuristických koláží nějaký ten kousek. Konec konců to vlastník tohoto listu slyšelna vlastní (nedoslýchavé) ucho při rozhovoru na pánském pisoáru restaurace Koruna. Zatím je,alespoň podle šroubkařského velitele, jak Vláďa Vaška sám tituluje, všechno jinak. Že to takopravdu, tedy jinak, bude, dokazuje i to, že Vladimír již zřejmě znovu ulehl k zimnímu spánku, kterýjak víme trvá až do přelomu jara a léta. V této době se setkání v Koruně nezúčastňuje a komu-nikuje se svým velitelem přes Kytkovu flaškovou poštu. (KčS)KKoolláážž vv ppřřeeddssttiihhuu K oláž, kterou vidíte vlevo byla Václavem doručena v předstihu již před prázdni- nami a vlastník listu jejím reprintem vyjadřuje autorovi do jeho lázeňského atelié- ru dík za to, že ho přiřadil mezi takové veli- kány, jako byl sám Otec vlasti, nebo je Bož- ský Kája. Ne, že by si takové zařazení, při vší své příslovečné skromnosti nezasloužil, ale je příjemně překvapený, že si toho po- všiml i Vladimír a proto mu ještě jednou dě- kuje. Že čas běží u Pivničků poněkud jinak, než u většiny z nás, toho dokladem je i další Vlá- ďova koláž doprovázená břitkým veršem a doručená Kytkou v den zářijové kolportáže. Její tématem je brexit, tedy záležitost, která se odehrála už před měsíci. Jejím základem je obálka dvojčísla Reflexu a to je ten důvod, proč ji, pokud s tímto týdeníkem nechceme absolvovat soudní spor o autorská práva, nemůžeme otisknout. Verše, dokazující neutuchající autorův zájem o události globálního dění, jsou ovšem vlast- nictvím Vladimírovým, tak ty vám nabídnout můžeme a také tak neprodleně níže činíme jako důkaz nebývalé šíře kulturních zájmů této renesanční esemeskové osobnosti.BBrreexxiitt ooppoožždděěnněě Drahý Vašku veliteli / Evropa je zas v bruseli ? Kdo ji vlastně kočíruje / a co Merklin naznačuje? V Británii nové heslo / pro ty chudší lepší křeslo!Blahosklonně kyne mistr Bean / je teď šofér královnin? Ty postavy v pozadí / s Evropou si poradí.Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 25

GÉVÉČKO 02 – 2016/17 MINULOST A PŘÍTOMNOST DDvvaakkrráátt MMiilloošš HHuubbááččeekk kkee šškkoollssttvvííR edakce se omlouvá autorovi, který nám svůj text zaslal již před koncem minulého školního roku za to, že jej zveřejňujeme až nyní. Chtěli jsme, aby naši abonenti strávili prázdninyv po-hodě a klidu. Ovšem nyní, kdy se rýsuje možnost, že pokud autor uspěje ve volební vřavě(psáno před uzávěrkou krajských voleb) by mohl zaujmout v krajské vládě třeba místi radního proškolství, už otálet nemůžeme. Navíc naše strategie pro tento ročník GV – mixovat vzpomínkys přítomností, přímo volá po tom, aby naši abonenti odpověděli na autorovu výzvu. Takže nyní máslovo Miloš Hubáček.Poprvé: TŘÍĎASK amarádi, kamarádky, přátelé důchodového věku, ústavní vysloužilci, abonenti GV. Nejdříve jsem se rozhodl, že skončím v našem GV jako stálý dopisovatel. Důvodem je pasivita ně-kterých mých kolegů. Položil jsem si řečnickou otázku: Čte to ještě někdo? Zajímá ještě někoho,co jsem prožíval jako kantor? Nakonec na naléhání Karla, pokračuji v této činnosti externíhodopisovatele. Moje příspěvky budou nejen vzpomínkami z minulosti, ale budou řešit i problémypřítomnosti. A to se týká již mého dnešního příspěvku.S tartovacím impulzem se stal článek Jana soudruh v době mého studia na plzeňské prů- Kellera (Právo 5. října) Myslet na zadní myslovce mým třídním a učitelem češtiny, tak- kolečka. Hovoří o tom, že dnešním mla- že jsem si velice dobře pamatoval jeho zají-dým lékařům se nebude započítávat doba stu- mavý přístup k žákům i způsob výuky.dia do důchodu, kdežto například vězňům ano.V době, kdy jsem nastupoval do Ústavu jsem Netrvalo dlouho a soudruh Štembera mě tele-tento problém neřešil. Řešit jsem ale chtěl su- fonicky kontaktoval a žádal vysvětlení. Vysvět-mu peněz, které jsem ve škole dostával – moji loval jsem mu, že vlastně jako tancmistr prová-mzdu. Ta se odvíjela od mého vzdělání a mé dím v odpoledních hodinách další pedagogic-předchozí praxe. Délka denního vysokoškols- kou činnost. Nechtěl to chápat a trval na tom,kého studia se tam nepočítala. A tak jsem si abych taneční kurzy ukončil. To ovšem v jižpřivydělával v odpoledních hodinách a o svát- rozjetých kurzech nebylo možné. A tehdy jsemcích jako kvalifikovaný učitel tance. A tady na- v rozčílení pronesl do telefonu neuváženoustaly problémy. větu: „Vám se to mluví, vy to jako vedoucí od- boru řídíte od zeleného stolu z Plzně, kdežtoJak jsem již řekl, učil jsem jako absolvent lidové my tady na Sokolovsku pracujeme v terénu!taneční konzervatoře v několika střediskových A to jsem neměl dělat. Okamžitě jsem muselobcích dospívající mládež tančit. A už tu byl odjet do Plzně „na kobereček“. Zde došlo k dal-problém. K této moji činnosti jsem musel mít ší hádce, kdy jsem mu připomenul jeho „kva-povolení od své tehdejší vrchnosti a tou tehdy litní“ působení na průmyslovce. A závěr? Za-byl pro učitele učilišť, na rozdíl od mistrů od- stavený platový postup na dva roky bez nárokůborného výcviku, odbor školství ZKNV (pro tymladší Západočeský krajský národní výbor)v Plzni. Po ponižující žádosti jsem na příslušnýškolní rok povolení se značným zpožděním zí-skal. Ale pouze pro město Sokolov v rozsahu 2až 3 hodin týdně. Ale já potřeboval pro dalšíkulturní zařízení povolení v rozsahu 10 hodintýdně. Co s tím? Tak se jednoduše toto povo-lení od mého chlebodárce falšovalo!!! A právětato moje „nelegální“ činnost se přes komunis-tické donašeče na škole dostala k inspektorovia přes něj k vedoucímu odboru školství Vác-lavu Štemberovi. Shodou okolností byl tentoMěsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 26

GÉVÉČKO 02 – 2016/17 městnání na živnostenský list nebo na různé pracovní dohody.na odměny a osobní hodnocení. Ano i tak tovypadalo za komančů! *Co říci závěrem? Vše se dá přežít. A dnešní Porovnejte s dneškem! A nic se nedělo, ales-mladí kolegové by si měli vážit, že mohou (bez poň k nám neproudily davy dělníků z Ukrajiny,povolení zřizovatele) pracovat v dalším za- a jiných zemí. Vím, že vzdělanost se za 50 let musela nutně zvýšit, ale za jakou cenu? DnešníPodruhé: QUO VADIS? studijní úmrtnost v maturitních třídách je ne- únosná. A hlavně – technické znalostí se blížíA no, kam kráčíš naše základní, střední a k bodu mrazu! Rád bych otevřel diskusi – co vysoké školství? K napsání tohoto textu s tím?! Zatím snižujeme nároky. Je toto řešení? mě vedly výsledky přijímacích zkoušek Napište svůj názor na uvedeou problematiku.na střední školy, které se konaly v dubnu toho-to roku. Zkoušky absolvovali žáci 9. tříd základ- Snad nás za naše názory na řešení tohoto pro-ních škol. Citují z Práva slova ředitele Cermatu blému nebudou lynčovat. Nejhorší vlastnostíJiřího Ziky: „Každá druhá úloha byla špatně mnoha našich současných studentů je totiž ne-vypracována, trápila je procenta, žáci nedoká- zájem a lenost.zali odvodit část z celku a podobně.“ A uvádíkonkrétní příklad: Petr měl třicet korun, utratil30% z této částky, kolik mu zbylo? Jedna třeti-na žáků odpověděla špatně.Zkusil jsem stejný příklad ve 2. ročníku maturit-ního oboru, kde učím základy elektrotechniky adopadl jsem obdobně. Žáci neumí procenta,neumí vyjádřit neznámou z matematického vý-razu! Jak mám učit látku, která mě nutí použí-vat limity funkcí, derivace a integrály, exponen-ciální funkce, komplexní čísla ve složkovém,goniometrickém a exponenciálním tvaru? A up-ravovat výrazy, řešit rovnice? To je přímo kata-strofa! Studenti neumějí řešit příklady majícíslovní zadání! Co s tím mám dělat? Při slovníchvyjádřeních neznají základy pravopisu, pletousi i/y, mě/mně, s/z. Došel jsem k závěru, že nalátku střední školy prostě někteří studenti ne-mají! Ale mohu to veřejně říci? Raději ne.Vzpomínám si na svoje přijímací zkoušky, kteréjsem dělal přesně před padesáti léty. Nastřední školu se tehdy nemohli hlásit žáci, kteříměli na základní škole trojku. Střední školaoboru elektro byla pouze v Plzni, Chomutově,Budějovicích a určitě v Praze. Převis u přijíma-ček byl minimálně 200%, takže se na školudostali jen ti nejlepší. Letos máme setkání poletech. Studijní úmrtnost minimální, bohužel teďuž nás začíná kosit úmrtnost přirozená.V šedesátých letech bylo asi 9% vysokoško-láků, 20% středoškoláků, zbytek vyučen a hlav-ně celá řada lidí měla pouze základní vzdělání.**Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 27

GÉVÉČKO 02 – 2016/17 ŠEJKRJEMNÝ I OSTRÝ KULTURNÍ MIX GVV ěříme, že vás v minulém čísle GV zaujala naše nová rubrika a že se stanete pravidelnými čtenáři našich sice laických, ale o to upřímnějších recenzí, kterými jistě rozšíříte své kulturníobzory, popřípadě se necháte inspirovat tím, na co se jit podívat do kina, čemu v TV a jakémuteleviznímu kanálu dát přednost před informacemi z bůhvíjakých kanálů, co přečíst za knihu as čím se radši vůbec nezahazovat, ať již jde o divadlo, film, výstavu, koncert či literaturu. Přejemevám hafo těch nejlepších zážitků (kulturních). (KčS)Kdybych to měl zopakovat, udělal bych to v červnu...Sully: Zázrak na řece Hudson lucí. Osobní hrdinství a neuvěřitelně rychlá a USA, 2016, režie Clint Eastwood, hlavní role profesionální reakce jsou zpochybňovány a vy Tom Hanks už opravdu nevěříte, že se vše v dobré obrátí… Při naší první návštěvě New Yorku byly Profesionalita se ale projevuje na všech fron-všechny trajektové lodě kroužící kolem Man- tách, na předobrazech postav i na práci všechhattanu ověšeny poutači – „Dostaneme vás ze členů filmového štábu, jehož členy se stali ivšeho“ s fotografií letadla nořícího se do řeky mnozí autentičtí účastníci této události z 15.Hudson… ledna 2009. Váš čas ani peníze za vstupenku rozhodně ne-Byly to právě posádky těchto trajektů, které budou ztracené!významně přispěly k záchraně 155 pasažérůletadla Airbus 320-214, jehož motory byly krát- Více o filmu zde: http://1url.cz/vtNYrce po startu z letiště La Guardia zasaženy pta- (IhP)čím hejnem a vyřazeny z provozu.Tohle vše, včetně průběhu i výsledku akce víte,nebo můžete vědět, dávno před vstupem do ki-na. Proč tedy ztratit 96 minut koukáním na ně-co předem známého? To by se tématu nesmělchopit doslova ostřílený kovboj Clint Eastwood,abyste se unudili k smrti… Přes předem známéskutečnosti si okoušete nehty nervozitou a na-pětím, jak to dopadne s kapitánem ChesleymSullenbergerem, přezdívaným Sully.Vyšetřovací komise nám připomene historkyo takzvaných „potratových“ komisích před revo-Ringo podruhé Tak takto jsem se prsil ve své životní recen- zentské premiéře, když jsem vám v září dopo-František Ringo Čech ručoval knížku Františka Ringo Čecha. Nejdříve Generace Beatles aneb Rok musím přiznat, že na Cestou do krematoria stárnoucího rockera jsem si zatím netroufnul a současně si poklepat Ikar 2012 na rameno, protože Rok stárnoucího rockera mám úspěšně za sebou. Abych byl přesný: ze„…nebylo ani slovo o tom, že recenzent musí strany 105 jsem dorazil na stranu 442 a splnilknihu dočíst celou. Já ji ovšem rozhodně dočtu, tak polovinu svého závazku, 477 stránek dru-pouze momentálně došlo ke střetu termínů hého dílu na mne ještě čeká. Protože teď jižuzávěrky zářijového Gévéčka a moji připrave-nosti recenzovat. Dokonce se takto veřejně vím, že recenze nemá být příliš dlouhá (vizzavazuji k tomu, že si přečtu i Generaci Beatles poslední dva řádky té minulé), vynasnažím se2 hlavně kvůli pro mne tak lákavému podtitulu -Cestou do krematoria…“.Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 28

GÉVÉČKO 02 – 2016/17 jídlo pro potomka, teda vydatné, chutné mléko ze dvou krásných trojek nebo čtyřek, zadruhéi o toto, přestože si tím zkrátím příjem. Hodlám potěšení pro manžela nebo pro přítele, milen-zdůraznit především ty pasáže knihy, kdy jsem ce, jak kdo chce; zatřetí i potěšení pro dotyč-s Ringem ideově takříkajíc na jedné lodi. Jako nou, to sebeuspokojení, když se podívá dopříslušníkům jedné generace se nám to přiho- zrcadla a má co dělat, aby udržela rovnováhu,dilo dokonce několikrát. aby se nepřekotila dopředu. Co krásnějšího mohl bůh vytvořit.“ Nejdříve (už na straně 153) jsem zjistil, že mám A ještě než skončím doporučením, abyste si s Ringem stejný názor knihu přečetli: už samotný přebal knihy (mrk- na tetování a jeho ter- něte laskavě) musí zaujmout každého pravo- mín, který používá pro věrného slávistu a což teprve čtení textu, kdy výsledek této činnosti, se autor mnohokrát ke Slávii hlásí. totiž „nechat si zhovnit Skončím tak jak Ringo oslovuje Shortyho v kaž- tělo“ mě připadne nejen dičkém dopise, který mu adresuje do nebe: jazykově velmi výstižný. „Předem mého dopisu přijmi ode mne srdečný Jako obvykle použiji ci- pozdrav. Dnes jsme měli k obědu maso, všech- tát, kterým Ringo tento no jsem to snědl a ještě jsem si přidal.“ svůj názor na tetováníuzavírá: „Je to strašný, když to vidím. Něco tak (KčS)neevropskýho. Jedině zločinci se můžou ne-chat tetovat. To je jejich doména a svaté právo, soudního lékařství v nemocnici Sokolov, byl do-bylo to jejich výsadou už v minulým století. tlačen svým okolím.Označuje to příslušnost k určitý vrstvě. Ale nor- Na prvních dvacetimální člověk, kterej se nechá tetovat je kretén. z celkových sto pat-Promiňte mi tu upřímnost, milý čtenáři a milá nácti stran nám autorčtenářko, kteří teď mimoděk zakrýváte vyteto- nejdříve vysvětlí roz-vanou píčovinu na svém nyní už žel nevratně díl mezi patologií azkurveném těle!“ Já už se omlouvat nemusím, soudním lékařstvím,Ringo to udělal za mne. přidá i stručnou his- torii forézní medicínyPotěšilo mě nadmíru, že Ringo je s námi „hor- u nás, aby tuto úvod-ňáky“ na jedné ideové palubě, když jsem na- ní část zakončil při-razil na tyto jeho řádky: „Musím říct, opakovat a pomenutím dvacetile-znovu opakovat, že prsa jsou trojnásobné po- té historie soudníhotěšení. Jejich smysluplnost naplňuje zaprvé lékařství v Sokolově. A pak se již jak v ka-Autorské čtení leidoskopu střídají je- dnotlivé případy, se kterými se autor běhemRudolf Macháček: své praxe setkal. Hubajda by měl jistě radost, Střípky z práce soudního lékaře 2015V minulém Šejkru jsem se drze dopustil svéhoprvního pokusu o recenzi knihy, dnes to budeznovu o něčem pro mne poprvé. Poprvé jsemabsolvoval „autorské čtení“ v sokolovské kni-hovně. Neděste se! Ne jako autor, ale jako po-sluchač. Důvodem pro mne byla osoba autora,se kterým se znám a kterého si vážím. Stejnějako si vážím každého, u koho jsem se osobněpřesvědčil o tom, že něco opravdu zná a umía v životě nedělá věci jenom jako, ale vážněa doopravdy. Pan primář mne (opět) nezklamal.Se skromností a upřímností sobě vlastní začaltím, že přítomným oznámil, že „autorsky“ čtepoprvé a to na přání paní ředitelky knihovny aže i do sepsání knížky s podtitulkem Dvacet letMěsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 29

GÉVÉČKO 02 – 2016/17 četou, Svíčky, Studna, Konec vraha… abych jmenoval alespoň některé. Odlehčení z nepřílišže v jednom z nich figuruje i „jeho“ Bochov. Já optimistické reality jednotlivých příběhů si mů-osobně nejsem daleko od toho domnívat se, že žete, stejně jako autor, dopřát v Perličkách –v něm mohl Miloš osobně figurovat – ne ovšem extra pro Vladimíra z nich cituji: Popis zraňují-jako mumie. Elektrikáři si mohou vychutnat cího nástroje, tak jak ho uvedl poškozený při„Vraždu elektrickým proudem“. Mne zase oslo- výpovědi – „Byl to takový jehlan ve tvaru komo-vila „Krypta“ připomenutím doby, kdy jsem se, lého kužele.“ Ve skutečnosti se jednalo o ba-podobně jako autor ke své první knize, nechal seballovou pálku.dotlačit k přesunu z Ústavu na sokolovskouradnici. Nevím jestli jsem tehdy panu primáři Jak mě autor potěšil, když mi do knihy vepsal –poděkoval dost, pokud ne, činím tak doda-tečně. Snad bych si jen dovolil připomenout, že Jednomu z nejlepších starostů p. Černíkovi –silným hybatelem v akci Krypta byl tehdejší tak mi zklamal, když jsem o stránku dál nalezlpředseda kulturní komise, kolega učitel Pepa doma motto: „Soudní lékaři nejsou cynici, v prá-Bolen. ci nepijí rum a mají smysl pro humor.“ PříčinouUž z následujícího výčtu kapitol si jistě učiníte je prostřední věta uvedeného souřadného sou-závěr, že své si v knížce může najít každý: Ta-kový slušný pán, Veteráni, Loket, Vražda ma- větí. Tohle si rum nezaslouží. (KčS)Poněkud pozdní recenze středisková Jiřího Menzela. Ten byl na Oskara nominován ve stejném roce jako Babettina ho-Babettina hostina stina, ale Oskara může získat každý rok jen je- Dánsko, 1987 den nejlepší cizojazyčný film. Babetinna hosti- Režie: Gabriel Axel na je geniálním převedením knižní předlohy na Předloha: Karen Blixen (kniha) filmové plátno. Karen Blixen je slavná dánská spisovatelka a podle její knižní předlohy 2 rokyK napsání této o 29 let opožděné recenze mnevedly dva důvody. Ten první je nabíledni - nikdo před Babettino hostinou byl realizován další os-zde přeci netvrdí, že v Šejkru by se mělo psát karový snímek, Vzpomínky na Afriku s Meryljen o dílech nově vzniklých o premiérách či Streep a Robertem Redfordem v hlavních ro-horkých novinkách. Proč tedy občas neupozor- lích. Babettina hostina je např. nejoblíbenějšímnit na dílo, které je staršího data, ale někomu filmem současného papeže Františka. A co jetřeba mohlo uniknout? Druhý důvod se váže na tomhle filmu tak výjimečného?k jedné knize. Možná vám přišla do rukou kniha1001 filmů, které musíte vidět, než zemřete od Jsou knižní předlohy, které se zdají být nezfil-Stevena Jay Schneidera a kolektivu. Její inter- movatelné a mne vždy znovu a znovu udivuje,netová verze s odkazy jednotlivých doporuče- když se to podaří. To že film může být výsost-ných filmů na ČSFD najdete zde: http://1url.cz/rtN6u. ným uměním vím dávno, ale že jím může býtJá knihu získal před několika lety a vždy mě na i vaření je pro mne novým zjištěním a to pře-ní vadilo to, že je sice hezké, že nám autor devším díky tomuto dílu. Samozřejmě, dílo nenís kolektivem říká, jaké filmy musíme vidět, než jen o jídle. Je do něj vnořeno mnoho poloh,zemřeme, ale už nám neřekne, jak to mámeudělat u těch, které jsme neviděli a které jsoutřeba naprosto nedostupné, protože vznikly vefilmové prehistorii. Jenže my žijeme v době int-ernetu a tam najdeme skoro všechno. Pídiljsem se tedy po tom, zda se třeba některé do-poručované filmy nedají na síti najít. Samo-zřejmě že ne všechny z těch 1001 (zatím), aleněkteré ano. Díky tomu vás tady nyní můžuupozornit na naprostou perlu, u které jsem pře-svědčen, že většině z vás unikla a nikdy jsteo ní neslyšeli, stejně jako já. Jedná se o dánskýfilm Babetina hostina. A není to film jen tak le-dajaký. V roce 1988 získal Oskara za nejlepšícizojazyčný film a z největší pravděpodobnostío toho Oskara připravil náš film Vesničko máMěsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 30

GÉVÉČKO 02 – 2016/17 mžitě, prvním záběrem, vás tak film vtáhne do Dánské vesničky v 19. století a vy si tam po-které postupně rozkrýváte, ale jsem přesvěd- budete až do konce filmu. Jen si myslím, že pročen o tom, že k rozkrytí všech, vám nepostačí ty holky z pražského metra nebude tenhle filmjen jedno shlédnutí filmu, zvláště, pokud jste dost debilní, takže žádná prdel.nečetli předlohu. Zbývá jen dodat, když jsem vás takto navnadil, kde můžete film shlédnout. V české verzi si jejJel jsem tuhle v Praze metrem, kde nádherná můžete stáhnout (za mírný poplatek rovnajícíholka, jako obrázek pravila ke své kamarádce: se asi desetině vstupného na některý současný„Neser mi a pojď s náma, bude to debilní, ale je film) na tomto webu: http://www.hellspy.cz/ sta-to prdel.\" Bože, jak jiný, zřejmě dávno zaniklý, čí, když se zde zaregistrujete a pomocí SMSsvět mladých dívek je možný vidět v tomto uhradíte poplatek za stažení.skvělém snímku, kde dokonale souzní vše, ka-mera, hudba, střih, kostýmy, herecké výkony a Více informací k filmu najdete zde:hlavně režie. A funguje to, dle mého názoru, http://1url.cz/gtN6Kpředevším proto, že pan režisér a zároveň scé-nárista si nemyslel, že je lepší, než autorka (PpR)předlohy a dokonale předlohu ctil, tedy samo-zřejmě, že ne lopaticky, ale jejího ducha. Oka- ujmout vhodnou polohu. Předpokládejme však, že alespoň jeden loket a jedno koleno lze po-O stáří užít. V tu chvíli přichází jako problém otázka oněch klasických pohybů. Příliš pomalé by mo-Při prohrabávání starých novin jsem ob- hly ohrozit beztak křehkou erekci, příliš rychlé jevil rozhovor s panem profesorem Milo- pohyby hrozí infarktem. Mám však zkušenost, šem Hoznauerem, který mě velmi zaujal. že při správné frekvenci nastane s velkou prav-Rozhovor byl zřejmě reakcí na vydání jeho kni- děpodobností takzvaný orgasmus. Přesvědči-hy Stařec na čekané a protože se mi zdá doko- vým důkazem je i náhlá ztráta erekce, kterounale odpovídající požadavkům různých mla- doprovází pocit velké úlevy. Tedy hlavně u part-dých intelektuálů a také Hubajdově touze po nerky, která už ví, že bude mít nějaký čas po-tématech současnosti (nebo i budoucnosti), koj. Ale ještě nemáte vyhráno, protože po mi-rozhodl jsem se, i za cenu vykrádání cizích my- lostném aktu není snadné se zase postavit na nohy, vinou křeče, která je mimochodem mno- šlenek, sezná- hem intenzivnější, než ta předešlá. Tolik pan mit s ním čte- profesor. náře GV. DOVĚTEK. Různé brožurky nás poučují jak Vážený pane profesore! stárnout. Napří- Ač se neznáme a nikdy nesetkáme, bych se klad „Cesta do chtěl omluvit za nestydatou krádež vašeho du- stáří“, „Stárnout ševního vlastnictví. Omluvou mi budiž snad jen pomalu“ a jiné to, že se vaše myšlenky dokonale kryjí s mými. podobné. Ex- Zprvu jsem byl na vás naštvaný, že jste se, bez perti nám radí pozvání, díval oknem do naší ložnice a pak na- jak je nutné udr- še nejintimnější tajemství prodal za mrzký pe- žovat psychic- níz redaktoru MFD. Následně jsem však pocho- ký, intelektuální pil, že i jiní zápasí s podobnými problémy a a sexuální život sdílená starost je poloviční starostí. Obdivuji až do vysokého Vaši schopnost popisu problému a odvahu jít věku. Ale jak to s kůží na trh. Smekám svůj pomyslný kloboukmáme dělat? Hlavně k tomu třetímu životu in- a klaním se.struktáž chybí. A tady pan profesor doplňuje.Nejdůležitější je zajistit si vhodného partnera, (StJ)ideálně citlivou a trpělivou manželku. Při devas-taci kyčlí, pokročilé artróze horních i dolníchkončetin, havarijním stavu krční páteře a chro-nické bolesti v zádech není vůbec snadné za-**Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 31

GÉVÉČKO 02 – 2016/17 GLOSOVÁNÍ vybraných událostípomocí Černíkova publicistického limerikuNový školní rok jsem zahájil glosou číslo 478 a zářijovou produkci limeriků skončil na položce čí- slo 554 v dnešním Glosování vám jich ze zářijových 76 nabízím jen 8, mám totiž oprávněnéobavy, že větší příděl by se mohl podepsat na vašem duševním zdraví. Sokolov Záříjové glosování 2016 478. Dnes v kalendáři nastaveno je 1. září. Prvňáčci se radují, na cestu za vzděláním startují. Tak děti i kantoři ať se vám daří. 481.Bída českých škol: chybí tisíce učitelů. V příštích letech bude situace ještě horší. To aby se děda exhumace obával, přestože s ním už věk zamával. Kdyby do toho šel i Standa, mohla by to bejt zase sranda. Vůbec by se toho děda neobával. 492.Snaha udělat ze škol ideologickou nalejvárnu pro děti a mládež – to není, že slyším trávu růst, ne-bo že trend je takový nebo makový. Současní vládci rezortu, dle pokynů svých evropských a nezis-kových „nadřízených“ do toho jdou skutečně prsama. Tahle školní GRTéčka, zdravá jsou jak v jídle éčka. Koordinátor pro školu naší servíruje je jak sladkou kaši. Máme splněno. Tečka! V každej správnej nalejvárně norimberskej trychtýř slouží zdárně. K hlavám se jen přiloží a dětem místo paroží evropské myšlení vyraší primárně.Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 32

GÉVÉČKO 02 – 2016/17 501.Devizové rezervy ČNB v srpnu stouply o dalších 2,1 miliardy eur. Suma zahrnuje nákupy na trhui příliv peněz z EU. V červenci centrální banka na boj proti posílení koruny vydala 8,3 miliardy ko-run. V srpnu to podle všeho bylo výrazně více, zřejmě kolem 30 miliard. Jen za poslední rok „v sej-fech“ ČNB přibylo 16 miliard eur a rezervy v součtu činí 70 miliard eur. To bude na konci průšvih! Děda eura na koruny přepočítává, nul se mu na kalkulačce nedostává. Rusnok na bilionech sedí k zářné budoucnosti hledí. A penzista dvacky přepočítává. 515.Ředitel elitního pražského gymnázia: Valachová má tolik návrhů, až se mi točí hlava. Prostě ví, coje správné, a dostane to do nás, i kdyby se nám to nelíbilo. I Diensbierův kůn bílý však na ministerstvu bude jenom chvíli. Životnost ministra školství je 20 měsíců v průměru a k tomuto číslu můžete mít důvěru. Tenhle kůň bílý chvílemi fakt šílí. 531.Překážka se dá přeskočit či přelézt, zkrátka překonat. Nebo čekat až vám ji odnesou, odstraní.Vzdělávání, tedy příprava na úspěšné začlenění (mladých) lidí do společnosti je v jádru založenona překonávání překážek. Vaškův „učitelský pondělník“ pro vysloužilce čtení jako fík. Škola už nepožaduje výkony, produkuje všelijaké dysklony. Se vším co napsáno souhlasí Černík. 537. Dnes od dvou v Koruně Gévečka kolportáž, děda se chystá o tom napsat reportáž. O tom jak tam bylo živo a jak proudem tekl rum i pivo. Dobře tam bude, žádná kamufláž. 538.Za prokrastinaci u velmi inteligentních a kreativních lidí může dle odborníků často nejasně defino-vaná pracovní doba a svoboda, kterou tito lidé při organizaci svého času mají. Včera v Koruně téma diskutováno, Standou i Pavlem obhajováno. Další důkaz jak ve firmě GV svoboda škodí, redaktoři dělají jen to, co se jim hodí. Ruším prokrastinaci a je vymalováno! **Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 33

GÉVÉČKO 02 – 2016/17 HLÁŠENÍ ŠKOLNÍHO ROZHLASU aneb „kdo chce vidět Idiota, ať se dostaví do ředitelny“PPoosslleeddnníí ddoobboouu mmíívváámm ssnnyyNe, že bych je neměl dříve a netěšil se na něja- Kulturní vzorce jsou odvislé od vzorů, od vý-ké další, ale mám je. Barevné a až příliš kon- chovy. Kultura řeči jde ruku v ruce s kulturoukrétní. Například dnes jsem byl ve snu v Brně. oblékání. Klobouky našich dědečků nahradilyOno to nebylo zase úplně Brno, ale vešel jsem vytahané a špinavé tepláky. Kam až to půjde?do dveří jakési brněnské akademie múzických Jak daleko chceme kulturu posouvat? Až naumění. Tam byl nějaký saxofonista a hrál jenom okraj? Pak jistě přepadne. Dolů. Možná na za-pro mne. Pak jsem dopsal v tamní kavárně člá- čátek.nek a na skateboardu se pokusil dojet po D1domů. Netuším, jestli to byla služební cesta, Aby bylo i dobrým kulturním novinkám učiněnonebo výlet, nebo cokoliv jiného. za dost, pak rychlost komunikace, je předností přenosu kulturních schémat. Technologie umíTak nějak to teď vypadá se školstvím, a tam ne- zkulturnit i nekulturní prostředí. Umí jej samo-vím, jestli sním, či bdím. Barevné obrazy, iluze, zřejmě i převážit na citlivé společenské váze naplány, slepé uličky, žádné uličky. Žádné plány. stranu odvrácenou. Ale to je v rukou těch s kul-Alegorie všehochuti. Jestliže nevím, kde je sku- turou zacházejících.tečnost. Zda sen není jen prodlouženým přes- Vím, proč bychom měli žáky lákat do divadel,časem času mého, pak bych měl možná vyka- koncertních síní a slušných restaurací. Musízovat přesčasovou práci. Jestli ne, pak obrazo- tam vnímat pokoru všeho lidského, protože na-tvornosti a nápodoby jsou kulturou mého jsou- učit se být kulturním člověkem, to dá spoustycna. Výpotkem mysli, která hledá, koho by os- práce. V divadlech je to slovo, gesta, emotivnílovila a dostala na tu „svou stranu“. Stejně tak kouzlo okamžiku, schopnost prezentace i re-se chová i ta velká kultura, reprezentovaná lite- prezentace témat. Koncertní zázemí učí násraturou čehokoliv, divadlem, expandujícími fil- malé i velké naslouchat. Učí nás pokorné tr-movými žánry a obrazy bobtnajícími až k třetí pělivosti k něčemu, co nás přesahuje. Tichodimenzi. Kultura, kterou všichni školou povinní uvnitř nás nahradit něčím, co rezonuje lidskouznají. Učitelé ji berou jako tyčku, která pomáhá duší. A jak je to se slušnými restauracemi?rostlince vyrůst a žákovi dospět v sociálně zod- Chceme tam, často. Máme i tam příležitost re-povědného, pokorného a vzdělaného absolven- prezentovat zejména sebe. Mít v ruce jen tyta. Žáci berou kulturní návaly a apendixy jako správné nástroje, sklo i porcelán. Komunikovatvytržení ze schémat rozvrhu. Co potěší žáka ví- s obsluhou a cítit se jako partner. Prožít si tolikce, než návštěva kina. Dříve byla na druhé očekávaný okamžik, kdy na konci nemusí býtstraně soudružka dojička a soudruh soustruž- třeba … utěrka. Učení nápodobou je důležité.ník, ruku v ruce a zády k ostnatému drátu od- U nás post opů je to základ utváření se. Dejmedělujícího špatný svět kapitalismu. Prošli jsme si záležet na tom, aby nás kultura v jakémkolivna představením dobou Mementa i Kolji. Vy- množství, obklopovala. Třeba i ve snu. Radějislechli jsme Kryla i Mozarta. Dnes objevujeme však v životě. Kniha přeci není jen knihou, jeThe Beatles a spousty revivalů Kultura je mnohdy darem. Procesem, kdy prostřednictvímprostě červenou nitkou školy a vzdělávání vů- NÍ, umíme i mluvit. Někdy i mezi jejími řádky.bec. Třeba i já a teď mluvím mezi řádky. Třeba i tro- chu nekulturně. Probrat to můžeme pátého dneI ta kultura obecná, terminus technicus pro vý- letošního listopadu za mírně pochodového tem-tvor výhradně člověčí. Kultura projevu. Psané- pa někde mezi Nejdkem a Kraslicemi. Rozhod-ho i verbálního. Pozdrav „dobrý den“ vytlačuje ně nám při tom nevyschne v ústech. Slibuji.obecně oblíbené „dobrej“. Co mi to dá práceučit správnému tvaru žáky. Někdy i dospělé. U aparátu byl Pavel Janus (PjŘ)Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 34

GÉVÉČKO 02 – 2016/17 KONEČNÍK aneb NA POSLEDNÍ STRANĚ vyhrazeno pro pana šéfredaktoraJak nám to nevyšloPtáte se co? Přece krajské volby. V nezří- pravovaný model: nepustit Andreje k lizu, se zené touze sáhnout si na peníze voleb- v našem minikraji s osmi stranami v zastupi- ních stran, se náš Chameleon nechal telstvu bude realizovat obtížně. Vše nasvědčujezlákat a vyrobil několik volebních spotů. Dnes tomu, že mnohem reálnější je místní kopieuž ví, že tudy cesta nevede, proto se provinile současné vládní koalice. Počítejte se mnou:krčí vpravo dole a slibuje a slibuje. Evidentně to ANO má 13 hlasů, ČSSD 8, což dává dohro-pochytil při nadměrném sledování předvoleb- mady už 21 a navíc uchovává pro současnéhoních debat. GV je ovšem seriózní tiskovina, a hejtmana a dva jeho náměstky možnost podr-tak, když už jsme se smočili, musíme věc do- žet si svá dobře placená křesla uvolněných čle-táhnout do konce. Pokročíme tím i v plnění nů rady kraje a nehledat si nové zaměstnání.strategického cíle letošního ročníku (jsem zvě- Potřebné dva hlasy může dodat kterákoli zedav, jestli nás Miloš pochválí) o postupném pro- zbývajících stran a čím jich může přinést více,nikání současnosti do zatím ryze vzpomínkové tím bude vřeleji přivítána. Nechám se překvapit,tématiky našich rubrik.(I když letošní krajské uvidím jak dobrý jsem prognostik.volby jsou už také jen vzpomínka.) A to ne- A překvapení karlovarských krajských voleb?mluvím o tom, že jsme i my měli i svá želízka Překvapivý sešup KSČM, vítěze minulých vo-v ohni a to jak z řad redaktorů, tak i abonentů. leb, která přišla o více jak 50% mandátů. TřiAsi jsme pod ten oheň málo přikládali. Pryč mandáty Okamurovců a tři mandáty pro Pirátyjsou naše naděje na čtyři dopisovatele GV, kteří (ti za ně vděčí především Mariánským Lázním)jako členové zastupitelstva budou mít přístup potvrzují fragmentaci zastupitelstva obdobnoui k těm superutajovaným informacím. i v jiných krajích. Závěr: Gévéčko by se mělo vrátit domů z van-Na druhé straně se teď, když nám to nevyšlo, dru do přítomnosti, přinejmenším do té politic-mohu vydávat za naprosto objektivního, nikomu ké. Vzpomínky jsou spojené s dobou, kdy jsmenestranícímu komentátora. Ukázalo se, jak do- byli mladší a to, jak jistě uznáte …bré bylo nasadit na kandidátku ty, kteří patřímezi současné starosty či místostarosty. Vždyť **třeba široká koalice v čele s karlovarským pri-mátorem má svých 5 mandátů obsazených ze100% takovými lidmi. Totéž platí i pro výsadekašského výběžku, kde 2 ze 3 mandátů obsadilistarostové Aše a Krásné a tím třetím do mariá-še z této kandidátky je místostarosta Chodova.A nejinak jsou na tom i ostatní: u Pirátů 2 ze třízvolených, u komunistů 3 z 6 a i socialistéposadí do svých lavic starosty Chebu, Sokolo-va i Ostrova.Má-li se někdo ujmout krajské vlády, potřebujemít v pětačtyřicetičlenném zastupitelstvu nej-méně 23 hlasů. Takže ten, v mnoha krajích při-Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 35

CO TAKHLE ZAJÍT SI DO DIVADLA? Hlediště Karlovarského divadla a exteriér Západočeského divadla v ChebuGÉVÉČKO č. 2/2016-17 – měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov – vydáno v Sokolově v restauraci Koruna – 18. 10. 2016 v 15:00 SEČ





GÉVÉČKO 03 – 2016/17VÁŽENÍ A MILÍ ČTENÁŘI GÉVÉČKA, vysloužilcům z řad abonentů, jak přistupovat po říjnovém „divadelním“ čísle GV, jehož k případné pozvánce na sraz bývalých absol- dozvuky zaslechnete ještě i v dnešním ventů. A že jich za těch půl století sokolovského Šejkru, budete dnes listovat v čísle ins- působení Ústavu je více než hafo.pirovaném řadou výročí spjatých s podunajskoumonarchií. Jak obtížné je, jak k bývalému sou- Poslední povinností úvodníkáře je připomenoutstátí rakousko-uherskému přistupovat, to doklá- ještě rubriku Blahopřání, tentokrát vyvolávajícídají i dva citáty, jejichž autorem je Otec národa dojem smíšené čtyřhry. Na pomyslném kurtu– František Palacký: „Kdyby nebylo Rakouska, totiž narazíte na 2 dámy a na 2 pány.museli bychom ho vytvořit“, ale také „Byli jsmepřed Rakouskem, budeme i po něm.“ Naštěstí Končíme, jak jinak, Konečníkem. Doufáme, žemá jasno zarputile monarchistický člen naší re- vás nepřekvapí, že se po prvních dvou rytíříchdakce Standa Jedlička (StJ). Jak jasno, pozná- řádu GV, stali na návrh majitele a s potřebnoute z jeho chvalozpěvu na Franziho, jak famili- kontrasignací Velmistra Řádu GV všichni re-érně nazývá Jeho Apoštolské Veličenstvo císa- daktoři GV nositeli této pocty. Takže na Hradře Františka Josefa I., od jehož smrti uplyne 26. nebo na Staromák mohli pořadatelé klidně po-listopadu rovných 100 let. Toto pietní výročí ni- zvat čtyři rytíře GV a dvě dámy Řádu GV.jak nebrání našemu znalci historie (PpR), abynostalgické vzpomínání na France Josefa ne- Poznámka pod čaroudoplnil svým dokumentaristickým pohledem. napsaná v neděli 13. listopadu poté, co jsemNavíc nám ve své rubrice připomene dva vý- měl poprvé možnost vidět toto číslo komplet.znamné vojevůdce monarchie a to Radeckéhoa Laudona a aby toho nebylo dost, pozve vás Opět 36 stran, proboha ještě si na to abonenti(KčS) k návštěvě Zemské jubilejní výstavy z ro- zvyknou, ale o tom žádná. Chci vás jen upo-ku 1891 (pěkně kulatých 125 let), která cosi vy- zornit na to, že pokud máte možnost „číst si“povídá o tom, že to s tím „žalářem národů“ asi v digitální variantě GV, poslechněte si Radec-nebylo až tak hrozné. Takže jsme nelhali, když kého marš prostřednictvím You Tube. Nabízí sejsme abonenty prostřednictvím MeziGévéčka vám v řadě variant. Valdu jistě potěší ta chilskáinformovali, že Bazárek bude v listopadu pota- komentovaná španělsky. Až si zítra přečtete di-žen rakousko-uherským suknem. gitální GV jsem přesvědčen, že poklepete PpR na rameno stejně jako já (jemně, ať mu nena-Pod tajuplným názvem „V+V=VICTORIA“ naj- skočí hematomy jako Václavovi, prvnímu rytířidete virtuální trialog (když spolu hovoří dva, jde GV).o dialog, takže, když si vzájemně skáčou do ře-či tři, musí jít logicky o trialog, jak si snadno zji- (KčS)stíte u Klimeše na straně 744) mezi šéfredakto-rem GV a Václavem rytířem Retem a Valdourytířem Virtem, prvními v Koruně pasovanýmirytíři GV. Snímky z této veleakce dodal prom-ptně a velkoryse zdarma fotoateliér JARI z Buš-těhradu, jejichž pořízení se ujala majitelka ate-liéru osobně. Od FVS Jari je i dárek pro abo-nenty na poslední straně obálky GV. Předevšímtento text se strefuje do záměru nežít jen vevzpomínkách, ale věnovat se také žhavé sou-časnosti.A současnosti rozhodně patří i 42. ročník Stu-dentského pochodu. Pozvánka na něj vyvolala u StJ, když je ten týden ne- klidu, celkem logicky určitý neklid. Jeho Antivýzva ov- šem míří zase do minulosti, jen to pruzení je současné. StJ dodal do tohoto GV i nadčasovou studii, která ji- stě pomůže zorientovat seMěsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 3

GÉVÉČKO 03 – 2016/17Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 4

GÉVÉČKO 03 – 2016/17 CO V GÉVÉČKU Č. 3 NAJDETE? Mrkněte níže na obsahBazar opotřebených vzpomínek1, 4 – V rakouských barvách (Standa Jedlička) .............06 ♦ O císaři a králi Franci Josefovi I. (StJ)...............................................................................06 ♦ Bývali Čechové (KčS) .........................................................................................................10 ♦ Hudební vzpomínky na monarchii (StJ) ............................................................................13Šejkr – jemný i ostrý kulturní mix GV1 .........................................................................16 ♦ Jakub Zindulka – Manželský čtyřúhelník (KčS) ...............................................................16 ♦ Lépe pozdě, než nikdy(KčS) ..............................................................................................17V+V=viktoria – trialog s rytíři Řádu GV 3(KčS)...............................................................19Trocha historie nikoho nezabije1 (Pavel P. Ries).............................................................22 ♦ Laudon a Radecký ............................................................................................................22Setkávání s bývalými žáky3 (StJ) ..................................................................................25Hlášení školního rozhlasu1 (Pavel Janus) ........................................................................27Antivýzva aneb jak prudič pochodovával3 (StJ) ..........................................................29Glosování1 (Karel Černík) ..................................................................................................30Máš-li cosi na duši, svěř se tetě Iluši – definice ampéru1 (Ilona Horáčková) ..................32Okno do historie OU HDB3 (Václav Ret)...........................................................................33Konečník aneb na poslední straně1 (KčS) .....................................................................34 ♦ O nepravidelníku ...............................................................................................................34Okno do budoucnosti – stoletý Karel1 (StJ)....................................................................................35 (1)Stálé rubriky (2)Téma měsíce (3)Volné téma (4)Téma čísla Tiráž Toto číslo GéVéčka vychází v elektronické podobě 14. 11. 2016 na internetu (http://fotovideo.ries.cz/fotogalerie/mesicnik-gv-2/) a v tento den jsou také abonenti upozorněni e-mailem na elektronické vydání. V tištěné podobě vychází pro členy rodiny a příbuzné 15. listopadu 2016 a je rozdáno ve stejný den v restauraci Koruna v Sokolově. Majitel, vydavatel a šéfredaktor: Karel Černík Artdirektor: Pavel P. Ries Hlavní ilustrátorka: Zuzana Onderová Redakční rada:Karel Černík (KčS), Ilona Horáčková (IhP), Pavel Janus (PjŘ), Stanislav Jedlička (StJ), Zuzana Onderová (ZoO), Pavel P. Ries (PpR) Adresa redakce a kontakt: někde v Sokolově, [email protected]ěsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 5

GÉVÉČKO 03 – 2016/17 BAZÁREK OPOTŘEBENÝCH VZPOMÍNEK Standy JedličkyA si bych měl opravdu vysvětlit, proč jsem zabrousil do vod naší starší historie, kde po pravdě nemámco dělat. Tuto část má v gesci Pavel (PpR), který je ne-pochybně v této oblasti vzdělanější než já. Ale možná právě to je ten důvod. Znaje jeho negativnívztah k domu habsbursko-lotrinskému, přišlo mi líto, že by se i GV mohlo eventuálně přidat k ha-nobitelům1) naší historie. Vyžádal jsem si jeho souhlas, který mi velkoryse udělil, sedl jsem a vy-psal se ze své úcty, náklonnosti a respektu, kteréžto pocity k našim2) posledním císařům chovám.To bylo v září. Kdybych byl tušil, že se rakousk-uherská historie stane tak populární, že nelzeotevřít noviny, časopisy, neřku-li televizi, aby na člověka nevypadl Franz, či Alžběta, asi bych seneopovážil. Připadá mi, jak se tak historie opakuje, že je to podobné jako v době nedávné, kdylistopadovému období vévodila všude oslava VŘSR. No a já chtěl jen Pavlovi vzít ani ne tak vítrz plachet, jako spíše plochu stránek GV a teď to mám. Čtěte mé další stránky v dnešním Bazárku,a nejen, v něm se shovívavostí. (StJ)A no mohu potvrdit, že jsme se se Standou dohodli tak, jak píše výše. Upozornil jsem jej ale na to, že některá jeho polemická tvrzení (budou-li se vyskytovat) budu svými poznámkamiuvádět na pravou míru. S tím zase souhlasil on. Samozřejmě, že by mi etika nedovolovala cpátsvé poz-námky přímo do Standovo textu a tak je profesionálně vsouvám jako očíslovanépoznámky pod ča-rou. Těm z vás, kteří budete případně naladěni na stejnou notu jako Standa,tedy na nekritický ob-div k habsbursko-lotrinskému domu, bude tak umožněno ignorovat mépoznámky a nenechat si tak kazit svůj idylický pohled na naše 300leté hebké spočinutí v náručítéto dynastie. (PpR)O císaři a králi Franci Josefovi I. Takový náhled na historii ovšem bývá zřídkakdy pravdivý, natož spravedlivý. Každý člověk máShodou náhod vychází na letošní rok kula- ve svém jednání své světlé i horší stránky. Po- té výročí dvou panovníků na našem úze- chopitelně, že se u císaře Karla nebude v jeho mí. 700 let od narození prvního, 100 let jubilejním roce zdůrazňovat řada jeho ne zrov-od úmrtí toho druhého. V obou případech císa- na „košer“ činů. To, jak se elegantně zbavilřů, v prvním toho římského, ve druhém pouze svých dluhů, které měl u Židů (konec konců vol-císaře rakouského. Toho prvního obdařili leto- ba císařem něco stojí a korupce není vynálezpisci přídomkem „Otec vlasti“, případně „Nej- naší doby) a povolil německým měšťanům po-větší Čech“ a zobrazovali jej jako statného mu- grom na Židy, ač je měl mít pod svou ochranou.že v nejlepším věku, pro toho druhého mají jen Po jejich povraždění a rozchvácení jejich majet-podobiznu stařičkého pána s licousy a přívlas- ku nebylo věřitelů a městu mohla být uloženatek „Starej Procházka“. Jak se to historikům a pokuta. Po svém závažném zmrzačení v rytířs-jejich chlebodárcům hodilo do krámu (do učeb- kém turnaji, ze kterého si odnesl trvalé poraně-nic). ní páteře i dolní čelisti, zabránil (cenzurou?) ja- koukoliv zmínku o incidentu a zobrazování své skutečné podoby, atd. Vše ovšem překrývají je- ho nezpochybnitelné zásluhy. U císaře Františ- ka letopisci vyzdvihují právě ty stránky horší.Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 6

GÉVÉČKO 03 – 2016/17 pracovny nepronikly moderní vynálezy, jako psací stroj a telefon (jak sympatické). Bohužel,Jistě, nebyl to žádný Alexandr, ani Napoleon, ani koupelna, jako vynález poslední doby, ne-jako vojevůdce se neosvědčil3). Ale jako panov- pronikla do císařského paláce. Myl se v umy-ník byl podle mě příkladný. Rád uvedu proč je vadle. Není známo (alespoň mě), že by semi on sám, stejně tak jako řada jeho vlastností, v době svého vládnutí, jakkoliv osobně oboha-sympatickými a proč jej pokládám za nejdů- til, nebo užil peníze pro svůj prospěch (s výjim-věryhodnějšího šéfa státu, jakého jsme kdy mě- kou peněz užitých na libůstky císařovny).li. S mými názory nemusíte souhlasit, ale jak by Život se s ním rozhodně nemazlil, vládu na-řekl klasik (JC), to je jediné, co proti nim mů- stoupil v turbulentních časech revolucí a vzpouržete dělat. Miklós Barabás, portrét mladého císaře Františka Josefa I., 1853,Tak začneme. Na svou úlohu vladaře, kterou olej na plátně, Maďarské národní muzeum, Budapešť.pokládal za danou od Boha, se F. J. velmi dů-kladně připravoval. Už od 6 let měl pevný stu- (Vzhledem k tomu, že se narodil roku 1830, bylo mu při tomtodijní program 18 hodin týdně, ve 13 letech to už portrétování 23 let - PpR)bylo 55 hodin týdně. Pod dohledem soukromé-ho učitele a ctižádostivé matky se těžko mohl jako osmnáctiletý mladík, zažil násilnou smrtflákat. Aby se mohl ve své monarchii domluvit svého bratra, svého syna, manželky, i synovce.bez prostředníků, naučil se dalších pět jazyků. I na něho byl spáchán atentát, po bodnutí zeFrancouzky, maďarsky, česky, italsky a řecky. zadu do krku krátkodobě oslepl, ale zotavil se.Absolvoval vojenskou přípravu, naučil se velmi Ačkoliv chtěl vládnout jako laskavý a chápajícídobře jezdit na koni. Miloval svou armádu (jak autokrat, dobře chápal, že pro klid v zemi se(by také ne, vždyť potlačením vzpour a povstá- bude muset rozdělit o vládu s volenými orgány.ní v roce 1848 mu umožnila nástup na trůn). Monarchii změnit na konstituční. To sice zabrá-Důstojnický sbor pokládal za elitu, za šiřitele nilo vzpourám a revolucím, ale přineslo ne-kultury po celé říši. Zakázal nacionální symboly končící politické potíže. Císař musel udržovatv armádě. Byla to bez ohledu na nacionalitu ar- rovnováhu mezi národnostmi, aby ani jednamáda císařova. Důstojník musel mít velmi do- z nich neměla pocit, že druhá má postavení vý-bré vzdělání (minimálně maturitu), vzorné cho- hodnější. To byl úkol prakticky neřešitelný. Ra-vání a vzhled. Nadevše miloval dodržování pra- kousko, Maďarsko, Čechy a Morava, Halič,videl a disciplinu. V oblasti konfliktů a válek se Slezsko, Slovensko, Transylvánie, Bukovina,spoléhal na názor generálního štábu, ale vždy Chorvatsko, Slovinsko, Gorice, Istrie, Dalmácie,se snažil konfliktům vyhýbat a monarchii udržet Lombardie a Benátsko, co jméno, to nároky.v míru. Někdy i za cenu ztráty osobní prestižea územních ztrát. Byl skvělým tanečníkem, do-držoval vždy historické a panovnické zvyky. Vesvé funkci byl neskutečně pracovitý a oddanýsvým povinnostem. Vstával po čtvrté hodině rá-no a po celý den se věnoval panování. Až třihodiny denně pročítal všechny dokumenty (ná-vrhy, petice, rozpočty, dopisy). Na každý denměl podrobný časový rozvrh audiencí, porad seštábem, s ministry a hodnostáři. Každý doku-ment musel projít jeho rukama a být opatřen je-ho komentářem. Schvaloval všechny rozsudkysmrti všech soudů v monarchii a velmi častouděloval milosti4).Osobně byl císař neobyčejně skromný. Spal naobyčejné vojenské posteli přikryt dekou z vel-bloudí srsti. Též skromně jedl - k snídani mléko,rohlíky, máslo. Dopoledne nic, oběd mu serví-rovali na podnose na jeho pracovní stůl, abymohl pokračovat v práci. Nikdy neprojevovalžádné přání, jedl co mu předložili. Alkohol, mi-mo rakouské víno, nepil. Mezi 17. a 19. hodi-nou povečeřel s rodinou, nebo hosty. Vyhovo-val mu stereotyp a jak jsem už uvedl, pravidla.Všechna rozhodnutí vydával písemně. Do jehoMěsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 7

GÉVÉČKO 03 – 2016/17 podářství. Osobní svoboda jednotlivce, vyma- hatelnost práva a spravedlnosti může být vzo-Prostě taková malá evropská unie. A my dobře rem, až do dnešní doby. Jak zkráceně řečeno,víme, jak i po sto létech, v době, o které si dě- byla to doba, kdy zákon vládl nad státem, neláme iluze modernosti, se taková vláda dá těž- jako dnes, kdy stát vládne nad zákonem. Kdyžko zvládnout. K tomu navíc problémy vnější. se mu nehodí, tak ho prostě novelizuje, změní,Srbové a jejich „Velikja Serbija“ (dodnes jsou nebo nahradí jiným.příčinou válek), carské Rusko toužící rozšířitsvé území na Balkán, pruská rozpínavost a Já končím. Mohl bych ještě psát o spoustěsnaha o sjednocení německých států a totéž argumentů dokazujících, že císař F. J. I. bylv Itálii. To šlo jen velmi těžko zvládnout. Franzi člověkem, na kterého může být naše historiedělal co mohl a tančil mezi syrovými vejci. Kdo hrdá, který mnoho let (68) usiloval o udrženíby mu co vyčítal? No přece Maďaři, co chtějí míru, pořádku a spravedlnosti. Ironií osudu navlastní stát, Němci, co vyčítají, že nadržuje Če- sklonku svého života podepsal dokument způ-chům, když chtěl zrovnoprávnit češtinu, jako sobující vznik světové války. To mu sice mů-úřední jazyk, Češi, že se nenechal korunovat, žeme vyčítat, ale naše dějinná úloha je takétaky Poláci, co chtějí to stejné jako Maďaři, atd. vše jiné, než zářná. Rozpad monarchie našíStačí?5) zásluhou8) nechal ve střední Evropě místo, které pak postupně zaplnily nejprve Německo,Ani v osobním životě neměl moc štěstí. Matka pak Rusko. Tím jsme zničili evropskou stabilitu.Sofie byla velmi ctižádostivá. Zasahovala do je- Churchil prohlásil, že druhá světová válka byho vlády i do rodiny a organizovala chod na cí- nevypukla, kdyby pod tlakem Ameriky nebylisařském dvoře. Za manželku si vybral tu ne- z Rakouska-Uherska vypuzeni Habsburkové...správnou ze dvou sester. Alžběta byla velmi Ale kdyby neplatí v historii pranic. Franz Xaver Winterhalter: Císařovna Alžběta ve věku 27 let Franc Josef I. * 18. 8. 1830 - +21. 11. 1916krásná, ale tvrdohlavý rebel. Odmítala se cho- Resumé: Mám Franziho rád. Nejen proto, ževat podle pravidel, často dělala jen to, co se jí můj děda bojoval za něj (a jeho rodinu) nazachtělo. Nedokázala plnit své povinnosti císa- italské frontě. Byl tam těžce raněn a nedočkalřovny, matky, a nakonec i manželky, raději mu se vděku. Naopak. Kdyby byl zběhnul a přidalodsouhlasila a podporovala známost s hereč-kou Schrattovou. Měla štěstí, že v císaři našlashovívavého, ochotného a milujícího manžela,který plnil její rozmary a povoloval její stálécesty po světě. On měl smůlu, že si vybral své-hlavou a sebestřednou manželku.6)Přes všechny potíže a problémy byla CaK mo-narchie ostrovem svobody a stability7) umožňu-jícím nebývalý rozvoj dopravy průmyslu a hos-Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 8

GÉVÉČKO 03 – 2016/17 lím. Jako on jsem i já přesvědčen, že res pu- blica není nejvhodnější formou státního uspo-se k vítězné straně, výhody by ho neminuly9). řádání10) Pro to všechno i pro další jsem se roz-Ale to není náš styl. Mám ho rád i pro vlast- hodl k jeho výročí na něj vzpomenout.nosti, o kterých si domýšlivě myslím, že jsou imé. Jistě jste z mého článku vytušili, které mys-Poznámky pod čarou (PpR)1) No, nevím, zda se dají fakta a nic, než doložitelná fakta, deklasovat na hanobení. Podobně odmítali komunisté kritikupoukazem na pomluvy imperialistických centrál, placených za mrzký dolar.2) Nebyli to naši císaři! Nebyli císaři de jure vůbec. Byli samozvanci a na císaře nebyli nikdy korunováni. Proč tomu takbylo, jsem vysvětloval v prvním čísle tohoto ročníku GV (září 2016) na str. 17.3) To tedy opravdu ne! Pokud by měl někdo z čtenářů zájem o podrobnosti italského maléru France Josefa a utopeníboje Italů za svobodu v krvi, tady je podrobný popis. Nemusíte jej ani číst, známou rozhlasovou relaci Toulky českou mi-nulostí můžete poslouchat: http://1url.cz/ct2Rr.4) No, fakta hovoří poněkud jinak. Při potlačení maďarského povstání v r. 1848 bylo celkem vykonáno 114 rozsudků smr-ti a 1765 vzbouřenců bylo uvězněno. V průběhu pouhých pěti let 1848 – 53 František Josef I. podepsal a potvrdil vícrozsudků smrti, než kterýkoliv evropský vládce během celého 19. století. Připadá mi tedy poněkud úsměvný Standůvvýčet negativ u Karla IV. v porovnání s Františkem Josefem I. (s tímto porovnáním neporovnatelného mi Standa krásněnahrál, což jsem graficky vyjádřil na obálce tohoto čísla). Ona ta neobliba Starého Procházky jak u nás, tak u Italů,Maďarů a dalších národů měla jisté konsekvence. Nedá se totiž říci, že by si ve stáří dělal s podpisy rozsudků smrtinějaké výčitky. Bez mrknutí oka podepsal trest smrti nad Masarykem, Kramářem a dalšími českými politiky, kteří si narozdíl od něj mysleli, že každý národ má právo na sebeurčení a svobodu, kterou v laskavé náruči mocnáře jaksi ne-nacházeli. Nebylo mu ani cizí uplatňovat kolektivní vinu a tak ve vězení skončila Masarykova dcera Alice. Žena Ma-saryka byla věznění ušetřena pro špatný psychický stav (věčné pronásledování, odsouzení manžela k smrti a uvězněnídcery jí samozřejmě na zdraví nepřidalo). Představuji si, jak laskavý a pracovitý císař někdy v půl páté ráno krasopisněpodepíše uvěznění Masarykovy dcery s dovětkem jejího převezení z Prahy do Vídně a je spokojen s vyřízením dalšíholejstra.5) Ano, stačí. Standovo vzdychání nad starostmi mocnáře mi přijde stejné, jako když se někdo dnes a denně přežírá apak si stěžuje na zdravotní potíže. Takhle přežraní byly Habsburkové, pod jejichž vládu se od středověku dostalo (ve-směs násilnou cestou) tolik národů. Vzpomeňme jen, jak křesťansky naložili s vůdci českého povstání po Bílé Hoře, Jaksi bezostyšně podmaňovali Itálii a při trojím dělení Polska (http://1url.cz/et2Zj) si také přišli na své sousto. Jistě, FrancJosef toto vše zdědil, ale ani píď území nepustil dobrovolně. Strážil jako oko v hlavě takzvané dědictví svých předků zís-kané často podvody a krvavě. Konečně choval se jako nejkatoličtější veličenstvo s příkladem církve: co církev schvátí, jižnenavrátí.6) No, já bych to viděl tak, že nádherná a romantická Alžběta měla smůlu, že si jí tenhle suchar vybral.7) Jak to bylo se svobodou a stabilitou - viz poznámka č. 4. Na svobodu v Rakousku by měl jistě zcela jiný názor Havlí-ček, Neruda, Kościuszko, Garibaldi a mnozí další.8) Ale kdeže! Rozpad monarchie nebyl vůbec naší zásluhou, ale dokonale na něm pracovala monarchie sama pod ve-dením právě France Josefa, takže docílila toho, že tato podunajská monarchie přestala být vnímána pozitivně – pokudtak kdy vůbec většinově vnímána byla – a stala se tím pověstným „Žalářem národů“! Škoda, že se k moci nedostal KarelI. dříve. Možná mohlo být vše jinak.9) No, považovat 50 000 legionářů za zběhy – to je velmi odvážné tvrzení. Jen bych připomenul tu skutečnost, že vítěz-nými mocnostmi I. sv. války byly prohlášeny za regulérní armádu uznaného nového státu a to právem. To nebyli lidé, kte-ří se chtěli vyhnout boji! Bojovali dále a umírali za samostatný český stát. Prostě nechtěli umírat za samozvaného císařea jeho rodinu.10) Tak tady se se Standou naprosto shoduji, neboť i já považuji monarchii – tedy tu konstituční – za lepší zřízení, než jerepublika a rád bych se dožil toho, že bychom se k ní vrátili – ne ale pod vládou habsbursko-lotrinské dynastie.Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 9

GÉVÉČKO 03 – 2016/17Bývali ČechovéS tandův nápad věnovat listopadový Bazárek staré monarchii, známé pod zkratkou R-U, především proto, že před 100 lety v listopadu zemřel jeho oblíbenec František Josef I. měpřinutil podívat se na to, jaká ještě kulatá výročí spojená s R-U by se dala v letošním podzimuvyužít. Zjistil jsem, že hned z počátku listopadu, tedy přesněji druhého, by se dalo připomenout250 let od narození maršálka Radeckého. To by samozřejmě bylo ještě před vznikem R-U v roce1872, ale alespoň to Rakousko by tam bylo. A pak ten krásný marš, také ho slyšíte? A nášartdirektor by ho jistě dokázal přilepit k digitálnímu vydání listopadového GV. Ještě kdyby to taknapsal, třeba do té své Historie, která snad ani jeho nezabije. Protože já se chci věnovat výročí125., v kteréžto akci se v roce 1891 angažoval i můj plánický krajan František Křižík.A proč ten titulek, když má být řeč o R-U, Chtělo by se mi k titulku článku dodat vedle případně Starým Procházkovi (promiň statní jonáci také rychlí stavebníci a výborní Stando)? Mám totiž doma svázaný roč- podnikatelé (ale to bych všechno prozradil přílišník Světozoru z roku 1891. Když jsem ho vydo-loval z nejspodnějšího fochu knihovny a začal brzy). Nebo že by za to mohlo to R-U a jeho,jsem jím listovat, nestačil jsem zírat. Ona totiž tehdy ještě relativně neoražený úřední šiml? Nav tom roce 1891 byla otevřena nejen Zemská druhé straně pokrok nezadržíš, a proto my sijubilejní výstava, o které chci psát, ale slavnost- přeci můžeme dovolit násobně více byrokratů,ně otevřena i rozhledna na Petříně včetně lano- než byl ochoten živit Starej Procházka (promiň Stando). A to není řeč o současném tak tran- sparentním právním systému, že už se v něm nevyzná vůbec nikdo, natož právníci. Ovšem kritika má být, zvlášť v době politické korekt- nosti, konstruktivní. A nevadí, že takhle to říkali už soudruzi. Takže srovnáváme Přítomnost: dnes jsme schopni postavit 9 km dálnice od zahájení stavby po dokončení za tři roky (viz D8 v úseku Zdiby – Úžice) a to ne- mluvíme o projektové a jiné přípravě. Tedy v průměru za rok celičké 3 kilasy.vé dráhy dolů na Malou Stranu, další pozemní Minulost - nejdříve na Petřín (opisuji z webu):lanovka od Vltavy na Letnou a dokonce takéI historická budova Národního nahoře na Vác- Psal se rok 1889, když se 363 členů Klubulaváku. A to všechno ani ne rok poté, co v září českých turistů vypravilo na Světovou výstavubyla v Praze velká povodeň, která pochroumala v Paříži. Paříž pro ně byla nezapomenutelnými Karlův most. Řeknete si, to je toho, však dnes- zážitkem a největší dojem na ně samozřejměka se také staví. Já vám to neberu. Ale pojďte učinila Eiffelova věž. Možná to byl na počátkuse mnou porovnat dobu výstavby tehdy a dnes. vtip nebo probuzená hrdost národní, ale ještě při cestě domů se ve vlaku smluvili, že Praze dají pocítit stejnou závrať, kterou zažili sami. Sen českých turistů byl na světě. Na první schůzi vybrali pro stavbu nejvyšší pražský vrch Petřín, odkud se dala přehlédnout větší část českého království, a do společné pokladny vložili 1031 zlatých. Stavba monumentu ale byla odhadnuta na celých 32 000 zlatých a tak byl mezi turisty vybrán ten nejvýmluvnější, Dr. Kurz, aby oslovil českou veřejnost a dostatečně ji pro rozhlednu nadchl. Dr. Kurz tedy sepsal vizionářský článek, který vyšel v předním ně- meckém listě Der Politik, pod titulkem „Roz- hledna na Petříně, obrázek z blízké budouc-Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 10

GÉVÉČKO 03 – 2016/17 Jdeme na fakta. Výstava byla slavnostně otev- řena 15. května a trvala do 18. října 1981. Zanosti Prahy.“ Ve futuristickém tónu v něm Prahu těch pět měsíců ji navštívilo více jak 2 500 000vylíčil jako moderní město, jehož obyvatelé se diváků. Jubilejní měla v názvu proto, že bylabudou procházet po vlastní velké české vý- uspořádána na oslavu jubilea první průmyslovéstavě, načež si volným krokem moderních lidí výstavy v Praze v roce 1781. Protektorát nadzajdou na Petřínskou rozhlednu. Ve svém vi- výstavou převzal v květnu 1890 císař Františekzionářství se dal strhnout natolik, že Praze Josef I., který také přislíbil výstavu navštívit.předpověděl i vlastní lanovku, která by je k roz- Negativem byl bojkot výstavy německými pod- nikateli, což na druhou stranu přesvědčilo o téhledně měla dopravovat a nakonec připojil skutečnosti, že český průmysl a česká podnika-I ďábelský termín: pouhý jeden rok! Dne 16. vost se nemá v Evropě za co stydět.března roku 1891 byl učiněn první výkop a za- Návštěvníci jubilejní výstavy měli možnost sez-čal boj s časem. Pomocníci pod rozhlednou námit se uceleně se stavem české průmyslové,např. nahřívali nýty k sesazování dílů a házeli zemědělské a lesnické výroby, s ovocnářstvím,je nahoru konstruktérům, kteří je zachycovali vinařstvím, pivovarnictvím, včelařstvím a další-kleštěmi. Práce byly ukončeny už 2. července, mi odvětvími českého hospodářství. Expozicetedy za necelé čtyři měsíce. Porovnáno s dvě- obsahovala řady průmyslových odvětví: strojí-ma roky, které zabrala stavba Eiffelovy věže, je renství, sklářství, průmyslovou chemii i hornic-to úctyhodný výkon. A to ani nesrovnáváme tví. Byla zde ovšem i výstava umění a výstavamoderní elevátor s plynovým pohonem použitý retrospektivní. Pokusíme se vás alespoň zhru-na rozhledně s tehdy docela všedními hydra- ba provést přední částí výstavního areálu. Dru-ulickými výtahy, které fádně pumpovaly na hou polovinu už necháme na vás samotných.pařížském kolosu. Rozhledna byla slavnostně Vstoupíme, jak se na řádně platícího návštěv-otevřena 20. srpna roku 1891. Celý Petřín byl níka sluší samozřejmě hlavní branou s his-zahalen v národních barvách a na špičce roz- torickým 125 let starým plánem výstavy v ruce.hledny zavlál červenobílý prapor. O celých se-dmnáct nadmořských metrů výše, než u Pa- Ilustrativně máte plánek k dispozici na dalšířížské konkurentky! Sen českých turistů se na- straně (a tady si ho případně můžete zvětšit:plnil. Spolu s rozhlednou byla dokončena i la- http://1url.cz/Ct2TT, aby byl čitelnější i pro ge-nová dráha na vodní pohon a o rok později bylo rontický zrak - doporučujeme). Přímo před námina petřínský vrch instalováno magické zrca- se v dálce tyčí Průmyslový palác. Přišli jsme vedlové bludiště. Ano, počítáte dobře – necelé vhodnou dobu, největší nával návštěvníku uždva roky od nápadu po uvedení do provozu. na výstaviště vstoupil před námi.Myslím, že tenhle důkaz stačí. Takže jdeme! Hned za branou je na pravé stra-Začínám mít obavy, že mi následující text o ně budova administrativy a proti ní na levé stra-Zemské jubilejní výstavě 1891 zabere více mís- ně budova pošty, telegrafu a telefonu a policie.ta, než mně bude Standa v Bazárku ochoten Při pohledu na plánek je vám jistě jasné, že ab-uvolnit. Zkusím to. Když nám může Václav solvovat na dvou či třech stránkách Gévéčkadlouhodobě slibovat svůj výlet do dějin pros- vše, co nám výstava nabízí je zhola nemožné.tituce (už to má dnes stejnou rychlost jako D8), Vždyť na rubu plánku je seznam více jak stovkytak využiji jím uvolněný prostor a případně mo- budov, pavilonů, prodejen či ochutnáváren. Tak-hu udělat z dokončení vánoční dárek pro abo- že nyní vám nabízíme to, co bychom mohli na-nenty v prosincovém čísle. zvat pohledem z dronu na přední část výstavy,Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 11

GÉVÉČKO 03 – 2016/17 před průmyslovým palácem minout s pavilonem Akciového pivovaru Smíchov. Kdyby vám pokterý můžete konfrontovat se zvětšeným plán- pivních návštěvách docházely many, mátekem a prověřit tak své orientační schopnosti. hned naproti Smíchovu pavilon Živnostenské banky. Že už vás bolí nohy? To nejste příliš zdatní turisté. A zrovna ve chvíli, kdy jsme vám chtěli navrhnout, abyste se prosmekli podél vý- chodní strany průmyslového paláce k pavilonu Klubu českých turistů.Takže již jsme minuli menší budovy administra-tivy a pošty a pokračujeme dál. Po levé straněje komplex určený pro výstavu umění (dnesRestaurátorská škola AVU) a proti němu pak Tam si odpočineme a pořádně se rozmyslímepavilon retrospektivní výstavy (dnes známé co dál. Že vám to spíše připomíná pohádkovýLapidárium Národního muzea). Cestou k prů- zámek? Nevíme, kde se turisté inspirovali, alemyslovému paláci míjíme vlevo pavilony zem- faktem je, že co pavilon, to výron fantazie jehoského výboru, vpravo pak pavilon Prahy. Pokud tvůrců (inspirace u pavilonu KČT je známá, jed-se už cítíte znaveni, dovolíme si vám doporučit ná se o kopii gotické brány Vyšehradu, které sepavilon, který na plánku vidíte zcela vlevo před říkalo Špička - po skončení výstavy byl pavilonprůmyslovým palácem. Nebudete litovat, je to přenesen na Petřín a instalováno do něj známépavilon Měšťanského pivovaru v Plzni. Pokud zrcadlové bludiště, které velmi baví turisty do-by se vám chtělo ochutnat i jiné než plzeňské, dnes - PpR). Věžičky asi před těmi 125 roky le-můžete vlevo od Křižíkovy fontány snadno ob- těly. Dokladem jsou i další pavilony, jejichž do-jevit Třeboňskou pivnici pivovaru knížete Jana bové snímky vám nabízíme na další straně.Adolfa Schwarzenberga. Pokud vás to táhne, I když pavilony. Dnes bychom pavilon Národ-nejen politicky, doprava, nemůžete se ještě ních listů nazvali nejspíše kioskem. Mohu vás ujistit, že podobných fotografií je v již výše zmí- něném ročníku časopisu Světozor z r. 1891, abych se vyjádřil echt sokolovsky, opravdu ha- fo. Mám tedy za mnohem rozumnější, než vás ho- nit od pavilonu k pavilonu, i když jen virtuálně, jak také po těch 125 letech jinak, vám prozraditMěsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 12

GÉVÉČKO 03 – 2016/17 vu, spatřují v ní teprve korunu podniku, jenž povolán jest, aby představil výkony širých kruhůinternetovou adresu, na které si můžete vyhle- na poli duševním i hmotném. A jako návštěvadat i ty nejpodrobnější informace. Pokud bude- Vašeho Veličenství jest nejvyšší odměnou zate mít zájem, samozřejmě. Na adrese najdete to, co dosud bylo vykonáno, tak budiž i po- bídkou ku další práci duševní.“ Výstavní pavilony, vpravo pavilon Národních listů Posvátná osoba Jeho Veličenství, Starého Procházky, přichází na výstavu, čím dává tomuto podniku korunu.celou třídílnou monografii nazvanou Sto let prá-ce, podávající detailní zprávu o výstavě, která Českou ale zřejmě ne, tou se korunovat odmítl.byla ukončena 18. října 1891, tedy přesně 125let předtím, než jsme pasovali v Koruně první Tolik pronesl řečník česky, aby v podobnýchdva rytíře Řádu GV. Zde je ona adresa pro di- chvalozpěvech pokračoval německy a projevgitální verzi GV: http://1url.cz/It2aX. ukončil zvoláním: „Dávaje výrazu citům nesko- nalé vděčnosti, nezlomné věrnosti a oddanostiA jako třešničku na pomyslném dortu si přeč- k posvátné osobě Vašeho Veličenství jménemtěte jakými slovy byl přivítán Starej Procházka veškerých vystavovatelův a generálního výboru(promiň Stando): volám: Bůh žehnej, Bůh ochraňuj, Bůh zacho- vej Vaše veličenství!“„Vaše Veličenstvo, nejmilostivější císaři a králi!Se srdcem plesajícím vítají Vaše Veličenstvo Vidíte, že rituální tance kolem celebrit, nejsoutisícové věrných poddaných na prahu výstavy. nějakým současným fenoménem. Pravda, majíVšichni, kdož spolupůsobili při velikém to díle, trochu jiný jazyk, ale podstata se zase až takstojícím pod protektorátem nejvznešenějším, nezměnila.hluboce jsou naplněni pocity nezlomné věrnostia oddanosti k milovanému panovníkovi svému. (KčS)Nejuctivější dík vzdávajíce za nejvyšší návště-Hudební vzpomínky na monarchii třetí generace od doby našeho Kaisera, stále se setkáváme po hospodách se zlidovělýmiM oc se mi líbilo, jak přítel Pavel (PpR) písněmi z té doby a každý z nás ví, kdo to jel uvedl svůj historický exkurs o prusko - skrz vesnici a co jsme museli vybojovat za rakouské válce zlidovělou písní o sta- císaře pána a jeho rodinu. Kdo z nás, co jsmetečném kanonýru Jabůrkovi. Také můj oblíbený si kazili mladý život občasným pobytem v res-komentátor Kechlibar (tak nějak se ten čert na- tauracích IV. skupiny, by neslyšel od harmoni-zývá) ve Psovi končí své úvahy hudební teč- káře jak „Náš císař pán nás svolává a zlá vojnakou. I řekl jsem si, co bys chlapče neopisoval, nám nastává“? O tohle všechno naši potomcivždyť tvému článku o Francjosefu by nějaký vysedávající u počitačů a tabletů přijdou. Měhudební nápad taky prospěl. Opisují všichni, ten opsaný nápad navíc umožní ohřát si ještětenhle nesmrtelný školní sport živí i některé sla- jednou svou monarchistickou polívčičku. (StJ)víky, co si využíváním cizích nápadů založilisvou slávu, o politicích ani nemluvě. A nemusí- Standy si velmi Vážím v mnoha ohledech a ce-me chodit daleko, hudba naší rakousko-uher- ním si stále toho, že jsem ho mohl mít kdysi zaské hymny slouží, byť s jiným textem naším učitele, pak kolegu a dnes kamaráda a vlastněvelkým sousedům dodnes, také za státní hym-nu. O tom později. Je s podivem, že ač už jsmeMěsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 13

GÉVÉČKO 03 – 2016/17opět za kolegu v redakční radě tohoto světo- Gott erhalte Franz, der Kaiser, unser guten Kaiser Franz.vého měsíčníku. Mé dokumentaristické srdce, Bože zachovej France císaře, našeho dobrého císařeale opět nemůže jinak, než se ozvat k některým France.idealistickým představám Standy o rakouské, Jaký rozdíl, když porovnáme s první verzípozději, rakousko-uherské monarchii. Opět to německé hymny, platné do roku 1945. Hudbabudu řešit číslovanými poznámkami na konci je stejná.Standovo textu. Doufám, že i poté zůstaneme Deutschland, Deutschland, ueber alles, ueber alles aufse Standou kamarádi. (PpR) der welt.Jako na první skvost se zaměříme na naši bý- Německo, Německo nade všechno, nade všechno navalou hymnu. Hudbu slýcháváme dost často, tusi pamatujem. Horší je to s textem, většina (mě světě.nevyjímajíc) zná jen začátek první věty, sluší sejejí slova uvést. Ostatně nestyďme se, kdo Myslím, že sami cítíte rozdíl mezi námi a Němciz nás zná dobře text hymny současné, kdo ví (námi myslím Čechy a Rakušany).a umí obě její sloky? Tak tedy naše1) c. a k.hymna zněla: A teď nemohu nevzpomenout na to blažené Rakousko - viz poslední věta hymny. Ještě Zachovej nám Hospodine císaře a naši zem. blaženější jsme mohli, jako jeho součást, býtDej ať z víry moc mu plyne, ať je moudrým vladařem. my (Češi), že jsme byli jeho částí. I když jsem jednou napsal, že v historii kdyby pranic ne- Hajme věrně trůnu jeho proti nepřátelům všem. platí, zkusme si představit, co by bylo kdyby. Osud trůnu habsburského Rakousku je osudem. Kdyby před Vídní nebylo zastavené turecké vojsko, tak už jsme mohli skoro 400 let mluvit Čeho nabyl občan pilný, vojín zbraní zastávej. turecky a dvakrát denně klečet na koberečkuUměním i vědou silný duch se vzmáhej, jasně skvěj. hlavou k východu. Jiná možnost, mohli jsme už 200 let mluvit německy, k tomu by postačila Bože ráčej přízeň míti, žehnej vlasti milené. místo Turků rozpínavost západního souseda.Slunce tvé nechť v míru svítí na Rakousko blažené. To, že jsme stále Češi, je zásluhou habsburské monarchie, která byla tolerantní k různým ná-Docela hezké, že. Když si odmyslíme církevní boženstvím, zastávala se různých národníchfráze, nebude problém ani pro ateisty. Druhou jazyků a kultur. Nejen tolerance, ale i podporasloku by mohl schválit i PpR2). Český text se českého školství, vydávání českých knih a tis-v zásadě neodlišuje od německého. Viz jeho ků, souhlas s provozováním českého divad-počátek. la.To vše z nás udělalo to, co jsme. (Snad by se dalo říci, že si hřáli hada na prsou.) Za to jsme Rakousko otitulovali jako „Žalář národů“3). Ale zpět k písním té doby. Většinou jsou to texty dosti neumělé, jistě lidové, hospodské a líbivé. Někdy se prohřešují proti logice – Hercegovina je lautr rovina, což nevadí, aby v další sloce dole pod strání uháněl šnelcuk a schovávali se v ní mohamedáni http://1url.cz/pt24M. Na jedné straně umožňují používání sprostých výrazů - viz výslech patroly - na straně druhé jsou plné citů. Dost populármí píseň „Náš Císař pán\" přetrvala po malé úpravě i dobu násle- dující. Drobnou úpravou se z ní stala píseň le- gionářská. Náš Císař pán už nás svolává Masaryk nás svolává rozkazy nám vydává pojďte vy sem moje drahé děti vstávejte vy čeští legionáři vojna nám nastává. zlá vojna nám nastává. Moji drazí rodiče nespatříte mne více já zde ležím na bojišti, mám prostřelené srdce.Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 14

GÉVÉČKO 03 – 2016/17 Aby Standa neřekl, že jen šťourám v jeho tex- tech, tak tady přidávám ještě pár pěkných vo-A je to. A další sloky už plynou beze změn až k jenských písniček z R-U, které se zachovaly até nejpopulárnější (o matičce): dodnes zpívají. Myslím, že v podání skupiny Šlapeto jsou obzvláště působivé a to i po obra- Každá česká matička zové stránce (doporučuji sledovat, ne jen po- má na vojně synečka, slouchat) Mě se samozřejmě nejvíce, coby ro- ta se musí každičkého rána dilému Plzeňákovi, líbí ta o plzeňském legen- podívat do sluníčka. dárním regimentu č. 35. No a na konci si dejte i tu hymnu R-U, o které byla řeč na začátku: Když je slunko červený, synáček je raněný, Válka na Itálii - http://1url.cz/Ht2dP ale když to slunce jasně svítí Dopis ze zákopu - ttp://1url.cz/Zt2dc synáček je veselý (zpívalo se ožralý).Celou píseň najdete spolu s dalšími na YouTu- Kde je moje máma - http://1url.cz/Et2dYbe např. v tomto podání: http://1url.cz/Vt2d0.Případným čtenářům děkuji za trpělivost a sli- Pětatřicátníci - http://1url.cz/kt2dxbuji, že se příště budu krotit. Jen ještě poznám-ka - slovo vojna mělo před 100 lety význam vál- Hymna R-U: http://1url.cz/ut2cQka.Poznámky pod čarou (PpR)1) Nebyla to žádná naše hymna a nikdy tak většinově nebyla vnímána! Národ si ji nahradil písní ze hry Fidlovačka od J.K Tyla a to od jejího prvního uvedení 21. 12. 1834, jejíž první sloka se stala po roce 1918 i hymnou České republiky a její dodnes. Poznámka Standy o nejrůznějším opisování, ale platí i u melodie naší hymny. Kde se František Škroup inspi-roval, je více než zřejmé: https://youtu.be/3Skf2f9lBrc.2) Ano, tady se Standou souhlasím, proti druhé sloce bych nic neměl, až na to Rakousko blažené!3) Je až neuvěřitelné kolik nemožných tvrzení dokázal v tak krátkém odstavci Standa zplodit. Rozeberme si je popořádku. 1. Kdybychom si připadali pod Rakouskem blažení, jen těžko by dal Masaryk dohromady padesátitisícovou armá- du těch, kteří si přáli obnovu samostatnosti českého státu a s nimi mnohem více dalších Čechů, Moravanů a Slezanů a také Slováků, které ta druhá část dualistické monarchie nepovažovala ani za národ, ale za Uhry z Horního Uherska. Lze jen litovat, že se nerozhodli pro samostatnou monarchii. Tu jim ale zhnusili právě Habsburkové a lví podíl na tomto znechucení měl právě Starej Procházka, který korunovaci českým králem starobylou Svatováclavskou korunou odmítal, ale samozvaný titul císaře rakouského mu nevadil. 2. Kdyby nebylo před Vídní zastaveno turecké vojsko, jistě by si s ním tehdy silná křesťanská Evropa dokázala poradit jinde a jinak. Konečně i samostatné české království svojí vojenskou mocí často proti Turkům účinně za- sáhlo. 3. S rozpínavostí západního souseda si naši Přemyslovci vždy dokázali nějak poradit a český jazyk začal být silně ohrožen až pod Habsbur- ky. Za to, že jsme stále Češi, nevděčíme habsburské monarchii, ale našemu národnímu obrození, které se naopak muselo vymezit proti totální snaze Habsburků nás poněmčit. 4. A že byla tato monarchie tolerantní vůči náboženstvím? Až, když k tomu byla přinucena staletým tlakem a vývojem. Staroměstská exekuce byla zajisté dokonalou ukázkou náboženské tolerantnosti, stejně tak jako násilná rekatolizace českých zemí po Bílé Hoře a 30 let války katolíků (na jejichž straně byli Habsburkové) s protestant- skou Evropou. 5. Podpora českého školství a knih (ovšem těch nezávadných), také přišla až po pádu Metternichova a Bachova absolutismu a týká se až druhé poloviny 19. století a to se značnými omezeními. Josef Hlávka si zažil své, když chtěl ještě v roce 1889 založit Českou akademii pro vědu slovesnost a umění. Dva roky musel poníženě škemrat a prosit ve Vídni a kdyby na její založení nevěnoval desítky svých miliónů a nevsunul do jejího názvu jméno France Josefa, nikdy by povolení k založení České akademie nezískal! 6. Uvědomuje si vůbec Standa, co napsal jako klad habsburské monar- chie? Považte, dala nám souhlas s provozováním českého divadla!!! Copak to není hrozné, že Češi, kteří žili na svém území od dávných dob, kdy o Habsburcích nebylo ještě ani vidu ani slechu, museli mít milostivý souhlas Starého Procházky s použitím vlastního jazyka v divadle? Fuj! Opravdu úžasná velkorysost.Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 15

GÉVÉČKO 03 – 2016/17 ŠEJKRJEMNÝ I OSTRÝ KULTURNÍ MIX GVV ěříme, že mnozí z vás jste se již stali pravidelnými čtenáři našich sice laických, ale o to upří- mnějších recenzí, kterými jistě rozšíříte své kulturní obzory, popřípadě se necháte inspirovattím, na co se jit podívat do kina, čemu v TV a jakému televiznímu kanálu dát přednost před infor-macemi z bůhvíjakých kanálů, co přečíst za knihu a s čím se radši vůbec nezahazovat, ať již jdeo divadlo, film, výstavu, koncert či literaturu. Přejeme vám hafo těch nejlepších zážitků (kulturních).Jakub Zindulka – Manželský čtyřúhelníkV pořadí už druhé představení divadelní- dobře známé marginálie: kam jsme dali lístky – ho předplatného pro sezonu 2016-2017 zase přijdeme pozdě, ač inženýři nejsou schop- v MDK v Sokolově. ni zvítězit nad pračkou, prkýnko na WC – na- hoře nebo dole? Jsem přesvědčen, že všichniSokolovský hlad po dobrém divadle dokumen- jak v hledišti, tak i ti aktivní na jevišti se skvěletuje i to, že každé z 10 představení je bezna- bavili. Konce neberoucí závěrečný potlesk jedějně vyprodáno. Hra mladého Zindulky, reží- toho jasným důkazem.rovaná autorem, nabídla skvělou konfrontacimužského a ženského světa. Typická macha – Autor a režisér v jedné osobě dokázal, že ja-inženýři Jukl (Daniel Rous) a Tupý (Martin Kra- blko nepadlo daleko od stromu a jako typickýus) schopní debatovat o zakřivení času v blíz- zidulkovský gentleman nechal z této konfron-kosti vesmírných černých děr, ale naprosto ne- tace vyjít vítězně krásnější polovinu lidstva.použitelní v běžném provozu domácnosti a je-jich protějšky, učitelky mateřské školy, Vlasta Poznámka recenzenta na závěr: musím přes-(Dana Homolová) a Růženka (Michaela Badín- vědčit Helenu Heráků, že z té první řady to máková) si představení očividně užívali. Stejně tak k hercům podstatně blíže než já ze sedmé a žei vyprodaný sál. by od ní tedy bylo ušlechtilé ujmout se í diva- delní kritiky pro GV osobně.K dokonalosti konfrontace všech myslitelnýchmužských i ženských nectností výborně napo- (KčS)máhala sice jednoduchá, ale promyšlená scénaumožňující v podstatě filmové střihy do oboutak rozdílných světů. Navíc k základní konfron-tační linii ženy versus muži nabídl autor i mo-žnost porovnání rozdílných přístupů k řešenímanželského provozu na lince staří – mladí.Neřešily se žádné kruciální manželské otázky,ale jen všem (zvláště pak sezdaným párům)Lépe pozdě, než nikdyT itulek prosím chápejte jako moji omluvu Divadlu bez zákulisí za to, že jsem jejich první premi- éru viděl až ke konci října letošního roku, přestože soubor existuje už více jak 13 let. Omluvyje třeba o to více, že v souboru působí absolventi Ústavu nejen jako herci, ale dokonce jako reži-séři, že zakladatele a šéfa souboru Martina Volného přivedla na svět Eva, patřící mezi vysloužilcea že jednou z hereckých hvězd je s Ústavem rovněž spjatá Pavlína Šponiarová. Vazby na Ústava tím i na Gévečko jsou jistě patrné i pro toho, kdo trpí šedým zákalem. Neberte hned do rukoupistoli. Za mou mnohaletou absenci v hledišti při premiérách Bezzákulisníků je zodpovědný můj(náš) nezodpovědný exodus směrem na západ, ke kterému došlo na samém počátku tohototisíciletí. Jako vždy jsem(jsme) v tom úplně nevinně.Už si asi nevzpomenete na můj článeček kem Hledá se Zlatovláska a nejen ona, vyhlásil z říjnového GV, ve kterém jsem pod titul- celostátní pátrání po hercích „Divadla ze stu-Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 16

GÉVÉČKO 03 – 2016/17 novaný absolvent Ústavu tuhle náročnou dvojí roli zvládl rozhodně na výbornou. Tu jedničkupínku“ Dovolím si vám ho drze připomenout jsem mu napsal nejen já osobně, ale vyproda-citací posledního odstavce: „Sliby se slibují, né sokolovské divadlo, potleskem, co potles-blázni se radují. Uzávěrka byla včera a odha- kem, šlo přece o standing ovation. Znáte mne,lení tajemství jsem se nedočkal. Tak je třeba já přeháním jen výjimečně a tentokrát to oprav-chápat titulek. Nezahořkl jsem. Pořídil jsem si du není ten případ. Ovace patřily nejen Petrovi,vstupenky do divadla na 27. říjen. Sokolovské ale samozřejmě celému souboru. Bavil jsem seDivadlo bez zákulisí dává hru Antonína Pro- stejně dobře, ne-li lépe, něž před čtrnácti dnycházky „S tvojí dcerou ne.“ Hádejte, kdo nejen na Zindulkovi.hraje, ale hru také režíruje – Petr Boor. Ano ten Šejkr máme v GV proto, abychom svým abo-mnou tipovaný Petr Boor z předchozího odstav- nentům doporučili dobrou knihu, nebo návštěvuce.“ koncertu či divadla, pokud jsme přesvědčení,Dnes, den po premiéře mohu říci, že výše jme- že si takové doporučení zaslouží. A Procház- kova komedie v režii Petra Boora si to ZAS- LOUŽÍ. Víc prozrazovat netřeba. Snad jen to, že příležitost budete mít zhruba za měsíc, přesněji v pátek 25. listopadu, kdy se hra v So- kolově poprvé reprizuje. A pro lístky si pospěš- te, dlouho v Horňáku ležet nebudou. Navíc má- te naději, že u vstupu vám, stejně jako mě vče- ra, tentokrát ne v roli herce či režiséra, ale bile- táře, utrhne vstupenku s nonšalantní elegancí další z absolventů Ústavu Franta Faust. (KčS)Poněkud zvláštní internetová recenze na anonymní dílkoD o šejkru se může nalévat ledacos a je-li barman dobrý, pak vám z něj nalije třeba i něco zcela nečekaného, ale velmi, velmi chutného. Jistě vám po internetu chodí různé blbůstky, kterýmivás chtějí přátele potěšit. Probíral jsem se zuhle mým elektronickým archlívem, abych jej, v marnésnaze, poněkud utřídil a vypadla na mě jedna taková blbůstka, kterou mi kdysi poslal jeden můj ka-marád, tehdy pracující v USA. Je to nádherné humoristické literární dílko - korespondence, kterouprý zaznamenali v jednom New Yorském hotelu a po několika letech zveřejnili. Dost mě to pobaviloa ke konci jsem už slzel smíchy a po připomenutí si tohoto textu po letech jsem se opět bavil.Vzhledem k tomu, že se tu nejedná o recenzi na dílo, které si můžete koupit v knihkupectví čishlédnout, tak vám je sem umístím celé. Dobrou zábavu a náladu. A při čtení nejezte, ať vámJnezaskočí. istý pan S. Berman, host jednoho nejme- nepřekážela. Dala jsem je na krabici s papí- novaného New Yorského hotelu, takto za- rovými kapesníčky, pro případ, že byste změnil čal svoji korespondenci s personálem ne- názor. Přidala jsem pouze 3 nova mýdla, proto-tuše, co nastane, když odmítne hotelová mýdla. že mám pokyny od vedeni nechávat na každém pokoji 3 nová mýdla denně. Doufám, že nyní jeVážena slečno pokojská, prosím nenechávejte vše v pořádku. Kathy, pokojská.v mé koupelně žádná hotelová mýdla. Přivezljsem si své vlastni toaletní mýdlo zn. Dial. Od- Vážená slečno pokojská – doufám, že jste mojeneste, prosím, těch šest nepoužitých mýdel pravidelná pokojská. Zřejmě Vám Kathy neřek-z poličky pod lékárničkou a také ta tři mýdla ze la o mém upozorněni ohledně hotelových mý-sprchového koutu. Překážejí mi. Děkuji, S. Ber- del. Když jsem se včera večer vrátil do svéhoman. pokoje, zjistil jsem, že jste přidala 3 malá mýdla Camay na poličku pod lékárničkou. Budu zde vVážený pokoji 635, nejsem Vaše pravidelná hotelu bydlet 14 dní a přivezl jsem si své vlastnipokojská. Vaše pokojská má dnes volno a bude toaletní mýdlo zn. Dial. Nebudu tedy potřebovatzpátky ve čtvrtek. Odnesla jsem 3 hotelová mý- těch 6 malých mýdel na poličce. Překážejí mi,dla ze sprchového koutu, jak jste požadoval. když se holím, čistím si zuby atd. Odneste je,Těch 6 mýdel jsem odnesla z poličky, aby Vám prosím. S. Berman.Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 17

GÉVÉČKO 03 – 2016/17 mnoho mýdla ve Vašem pokoji, takže jsem je nechala odnést. Pak jste si stěžoval panu Ken-Vážený pane Bermane, můj vedoucí, pan Ken- sedderovi, že nemáte žádné mýdlo, takže jsemsedder, mě dnes ráno informoval, že jste mu je osobně vrátila. To znamená 24 hotelovýchvčera večer telefonoval a nebyl jste spokojen mýdel Camay, která byla odnesena a 3 novas hotelovým servisem na svém pokoji. Přidělila mýdla, která máte dostávat každý den. Nevímjsem Vašemu pokoji novou pokojskou. Přijměte nic o 4 mýdlech Cashmere Bouquet. Vaše po-mou omluvu za způsobené nepříjemnosti. kojská, Kathy, zřejmě nevěděla, že jsem VašeV případě dalších problému mě, prosím, kon- mýdla již vrátila a také přinesla 24 hotelovýchtaktujte, osobně vše vyřeším. Volejte linku 1108 mýdel Camay + 3 nová mýdla. Nevím, jak jstemezi 8:00 a 17:00. Děkuji. Elaine Carmen, pro- přišel na to, že náš hotel dává na pokoje velkávozní. mýdla zn. Dial. Podařilo se mi najit jedno velké mýdlo Ivory, které jsem nechala ve Vašem po-Vážená pani Carmen, není možné Vás telefo- koji. Elaine Carmen, provozní.nicky kontaktovat, protože odcházím z hoteluráno v 7:45 a vracím se v 17:30 nebo 18:00. Vážena pani Carmen, rád bych Vás krátce in-Proto jsem včera večer volal panu Kensedde- formoval o nejnovějším stavu zásob mýdla narovi. Vy jste již odešla. Jen jsem pana Kensed- mém pokoji. K dnešnímu dni eviduji: na poličcedera požádal, zda by mohl něco udělat s těmi pod lékárničkou – 18 mýdel Camay ve čtyřechhotelovými mýdly. Ta nova pokojská, kterou jste sloupečcích po čtyřech a jednom sloupečku pomi přidělila, si musela myslet, že jsem nový dvou; na krabici s papírovými kapesníčky – 11host, protože přidala 3 nová mýdla do lékárnič- mýdel Camay ve sloupečcích po čtyřech a je-ky, spolu s pravidelnou dodávkou 3 mýdel do dnom po třech; na koši na prádlo – jeden slou-sprchového koutu. Za pouhých 5 dní zde jsem peček se třemi mýdly Cashmere Bouquet, je-již nashromáždil 24 hotelových mýdel. Proč mi den sloupeček se čtyřmi hotelovými mýdly Ivoryto děláte?! S. Berman. a 8 mýdel Camay ve dvou sloupečcích po čty- řech; v lékárničce – 14 mýdel Camay ve třechVážený pane Bermane, Vaší pokojské, Kathy, sloupečcích po čtyřech a jednom sloupečku pobylo nařízeno, aby přestala dávat mýdlo do Va- dvou; ve sprchovém koutě – 6 mýdel Camay,šeho pokoje a všechna přebytečně mýdla od- velmi vlhkých; na severovýchodním rohu vanynesla. V případě dalších dotazů, prosím, volejte – 1 mýdlo Cashmere Bouquet, lehce použité;linku 1108 mezi 8:00 a 17:00. Děkuji, Elaine na severozápadním rohu vany – 6 mýdel Ca-Carmen, provozní. may ve dvou sloupečcích po třech. Až bude Kathy uklízet můj pokoj, požádejte ji, prosím,Vážený pane Kenseddere, moje toaletní mýdlo aby všechny sloupečky mýdel byly pěkně vy-zn. Dial chybí! Všechna mýdla byla odnesena rovnané a pečlivě oprášené. Dále ji upozorně-z mého pokoje, včetně mého vlastního toaletní- te, že sloupečky s více než čtyřmi mýdly majího mýdla zn. Dial! Včera večer jsem se vrátil tendenci se kácet. Dovoluji si navrhnout, že pa-později a musel jsem volat hotelového sluhu, rapet okna v ložnici je nevyužitý a může tedyaby mi přinesl 4 malá mýdla Cashmere Bou- být skvělým místem pro budoucí dodávky mý-quet. S. Berman. dla. A ještě jedna věc – obstaral jsem si nové velké toaletní mýdlo zn. Dial, které nyní ucho-Vážený pane Bermane, informoval jsem naši vávám v hotelovém trezoru, aby nedošlo k dal-provozní, Elaine Carmen, o Vašem problému ším nedorozuměním. S. Berman.s mýdly. Nechápu, proč nebylo žádné mýdlo veVašem pokoji, protože naše pokojské mají (PpR)každý den nechávat 3 hotelová mýdla v kaž-dém pokoji. Situaci okamžitě napravíme. Přij-měte, prosím, mou omluvu za způsobené ne-příjemnosti. Martin L. Kensedder, vedoucí od-děleni.Vážená pani Carmen, kdo proboha dal 54 ma-lých mýdel Camay do mého pokoje? Když jsemse včera večer vrátil, našel jsem 54 mýdel! Ne-chci 54 hotelových mýdel Camay. Chci mé vla-stni jedno toaletní mýdlo zn. Dial! Uvědomujetesi, že tu mám 54 mýdel?!! Jediné, co chci, jemé mýdlo zn. Dial. Prosím, vraťte mi mé mýdloDial!!! S. Berman.Važený pane Bermane, stěžoval jste si na přílišMěsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 18

GÉVÉČKO 03 – 2016/17 V + V = VIKTORIAGGéévvééččkkoo rroozzmmlloouuvváá ss pprrvvnníímmii rryyttíířřii ŘŘáádduu GGVV VVááccllaavveemm RReetteemm aa VVaallddoouu VViirrtteemmM usím se přiznat, podtitulek utajuje skutečnost, že naše rozmlouvání se neodehrává v pra- covně vydavatele GV, obložené tmavým dřevem, že se nerozvalujeme v pohodlných kože-ných lenoškách a ani nepopíjíme žádné alkoholické nápoje. I když, pravda, by se to jistě nejenmně, ale i Václavovi a Valdovi jistě líbilo více, než tenhle virtuální rozhovor realizovaný díky tele-mostu pomocí satelitních komunikačních družic. Na druhé straně, protože nejen stát, ale i GV sedá řídit jako firma, tlačíme dolů výdajovou část našeho rozpočtu seč nám síly stačí (nemáme tedyžádnou dřevem obloženou a koženými lenoškami vybavenou pracovnu vydavatele a alkohol v pra-covní době za firemní peníze už teprve ne). (KčS)GV: Pánové, dovolte abych vám znovu pobla- jsem pozoroval Velmistra, který byl v nejlepšíhopřál k vašemu životnímu úspěchu. Na celém náladě: pohrával si s mečem, usmíval se nasvětě ještě nikdo před vámi nebyl pasován na přihlížející panny a ženy a provokován přihlí-rytíře GV. Musel to být povznášející pocit, když žejícími dělal různé opičky. Vtom přišla druhájste byli dekorováni poté, co jste tak odvážně rána. To se mi už značně podlomila kolenavkročili do druhé poloviny svého života. a okamžitě jsem ztratil cit v ruce. Dav šílel. Při- padal jsem si jak lapka, odsouzený k postup-Valda: Díky za vyznamenání. Je skvělé a ještě nému zpřerážení kostí. S nadlidským úsilím –krásnější je, že mi dáváte šanci, prožít ještě je- hodným budoucího rytíře GV – jsem to ustáldnou tolik. To se máte lidi na co těšit. Asi je dr- a neupadl. Byl jsem zalitý potem, košile se mizé, ale především krásné dožít se 81, konečně lepila na chvějící se tělo, které nebylo nikdyjsem plnoletý (když si ta čísla čtu v obráceném utužováno sportem.pořadí) a v hospodě už mi nedělají potíže a ne-chtěj občanku, když si poručím plzeňský. I když Valda: A ty tvé oči Václave. Stál jsem těsněpopravdě jsem v Koruně díky známostem ne- proti tobě a viděl jsem, co se v nich zračí: ra-měl ani před plnoletostí žádné problémy. dost z toho, že ještě vůbec žiješ i obavy, co s tebou udělá poslední Velmistrův poklep.Václav: Pocit je to tak nádherný, že se nedápopsat, ale dá se o něm hodiny a hodiny mluvit. Václav: Rána přišla jako blesk z čistého nebePřiznám se, že jsem předem oprášil své zna- a jako gigantický časostroj mě přenesla do stře-losti o tom jak historické dokumenty a středo- dověku. Viděl jsem vytřeštěné oči a řvoucí ote-věké kroniky popisují tento akt. Technologický vřená ústa davu, který se těšil na další – koneč-postup spočívá v tom, že pasující – obvykle nou fázi velkolepé podívané. Dav skládající sekrál – uhodí lehce mečem pasovaného do obou z bohabojných měšťanů, podkoních, podomků,ramen. služtiček, ale i kapsářů lovících v míšcích zvě- davců, uprchlých vězňů i vždypřítomných čumi-GV: Pedagog se nezapře. Bez pečlivé přípravy lů. Ti všichni uzavírali sázky, jestli mě Velmis-ani ránu. A jaká byla realita slavnostního aktu? trova třetí rána složí či nikoliv. Na okamžik jsem zřejmě ztratil vědomí. Chvíli jsem se klátil,Václav: V mém případě byl pasujícím Velmis- abych získal ztracenou rovnováhu. Začal jsemtrem Řádu GV Pavel Přemysl rytíř Ries, kterýpřed tímto aktem, jak jsem se později dozvěděl,popíjel v hodovní síni Koruny místo tradiční sta-ročeské medoviny, jak káže mrav a tradice,rum. Tím pádem měl značně těžší ruku, nežbylo záhodno, a tím i snížený cit pro úder me-če.GV: Jen klidně jdi do podrobností Václave, ať tico do Koruny nepřišli, vidí, o co přišli.Václav: Hned po prvním poklepu jsem mírněpoklesl v kolenou a lehce se mi orosilo čelo.Značně znepokojen jsem se zatnutými zuby če-kal další ránu do druhého ramene. ÚkosemMěsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 19

GÉVÉČKO 03 – 2016/17 s výřečností mi vlastní - jsem uvedl věci na pra- vou míru. Rytíři GV jsou pasováni i v 21. století.jasněji vnímat, řev středověkého davu se ply- Společně jsme se zasmáli. Dostal jsem receptnule změnil v uznalý potlesk přítomných vy- na mast na hematomy a slíbil jsem, že mu při-sloužilců. Hřálo mě vědomí že jsem již navždy nesu další nové číslo Gévéčka.úplně prvním rytířem Řádu GV.GV: Valdo a jak jsi to prožíval ty, poté co ti Vá- GV: Jsem rád, že jsi zmínil to, že Gévéčku zřej-clav posloužil jako předjezdec. Tebe zocelené- mě přibude další čtenář. Oba patříte přímo me-ho životem s indiány na argentinské pampě asi zi vzorné abonenty a externí autory, kteří více-nějaké pasování nemohlo rozhodit jako veskrze méně pravidelně do GV přispívají a kteří majíměstského Václava, který už dávno zapomenul 100% účast na kolportážních útercích, které sena sílu svých chodských předků. nám tak unikátně podařilo spojit s RoubasovýmValda: Měl jsem tu výhodu, že Vašek začínal. důchodcovským pivem. Vstoupilo vám GV doTak jsem si řekl, když to přežil takovej osmde- života pozitivně nebo spíš naopak?sátiletej smrad, tak ty Valdo, trenovanej gaučo,navíc už plnoletej, to dáš. A dal jsem to. I když Václav: Na třetí úterý v měsíci se těším celýjsem byl trochu naměko. měsíc jako mimino na láhev sunaru. Také pro- to, že věřím na setkání ve zdraví s celým osa-GV: Pánové. Nerad to připomínám, ale neměli zenstvem. A GV? Mám ho za trenažér s jehožbychom zapomenout, že jsem se ptal i na to, pomocí se snažím prohánět své šedé mozkovéjak se vám žije ve druhé polovině života. Valdo, buňky.máš přednost, ty jsi byl na té osmdesátkovécílové pásce přece jen dříve, než Václav. Valda: Gévéčko je moc dobrá věc, člověk seValda: Nikdy není tak dobře, aby nemohlo být dozví od lidí, které dobře zná, docela zajímavélíp. Jsem plnoletej, svéprávnej, ovšem kdybych věci. Myslím, že nás to více seznamuje. Vy-byl třeba prezident, tak bych mohl byt i za nic držte a pokračujte redaktoři! Vždy se těším nazodpovědnej. to třetí úterý v měsíci, na další setkání s přáteli,GV: A co ty Václave? co nového bude v Gévéčku, co nového se u ka-Václav: Mám se výborně. To je vzkaz i pro dal- ždého stalo.ší kandidáty na osmdesátku a budoucí rytířeGV. Nemáte se čeho obávat. Přiznávám ov- GV: Slavnostně jste slíbili na Právo Ústavu mi-šem, že po pasování jsem se cítil zmlácený mo jiné i to, že budete doživotně přispívat svý-jako po bitce s opilci. Druhý den jsem navštívil mi texty do GV. Prozradíte nám, co se chystátechirurgickou ambulanci, kde lékař konstatoval, napsat ještě v tomto kalendářním roce?že oba ramenní klouby jsou značně zhmoždě-né, ale funkční a klíční kosti jsou v pořádku. Václav: Dávám ti za pravdu v tom, že první po-Jen udiveně pozoroval hematomy na mých ra- lovina života je za mnou. I když by ti jistě nicmenou. „Od čeho to máte“, zeptal se lékař. „Pa- neudělalo, kdybys mluvil o první třetině. Valdane doktore, byl jsem pasován na rytíře Řádu opravdu velmi podrobně, přímo umělecky vylíčilGV. Ty hematomy vznikly po úderu mečem.“ své CV. No a já, vzhledem ke zbývající druhéZamyšleně si mě mlčky prohlížel, načež mi za- polovině života, si materiál šetřím, abych mělčal klást zajímavé otázky: řekněte mi celý da- o čem psát. Další části svého CV budu odmě-tum vašeho narození - jaké je roční období - co řovat pomocí pipety postupně, ale nepravidel-je dnes za den atd. Pochopil jsem. Lékař nabyl ně. S tím se holt budeš muset, vážený šéf-dojmu, že má co do činění s bláznem. Co jej redaktore, smířit.mátlo, byly moje bezchybné odpovědi. Abychučinil přítrž této eskapádě, stručně a jasně - Valda: Pokud můj stále menší mozeček to bu- de schopen plnit a pokud mi bude chutnat ten slavný český chmelový nápoj, tak jsem připra- ven svému slibu dostát. Zároveň doufám, že ti lenoši, kteří zatím nedodali ani řádku, se pro- budí. Protože, když někdy slyším, jak vypráví s pivem před sebou, tak je budu muset popích- nout, že mám teprve osmnáct a ještě mě učili v mládí psát jen španělsky a co už jsem toho do GV dodal. Mám v hlavě asi dvě další pří- hody, taky jsem chodil na zemědělský brigády a něco jsem tam zažil. Redakční radě bych chtěl vzkázat, ať pokračuje dál, tak jako doteď. Cestopisné články, historie i všelijaké úvahy jsou zajímavé. Každý si z Gé-Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 20