Vazba celého 1 ročníku GV

GALERIE REDAKTORŮ GÉVÉČKA Pro Gévéčko je teta Iluše jak pro Přemysla kněžna Libuše. Její zásluha je velikái díky ní se sláva Gévéčka hvězd dotýká. Dopisů dostává na nůše. Svoje nitro ji abonent stydlivě otvírá, jindy zas hnusný anonym na GV dotírá. Díky Ilonko za hafo empatie,dobře se nám s ní i s tebou v redakci žije. Zvlášť když na to Olin dozírá.

GÉVÉČKO č. 7/2016-17 – měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov – vydáno v Sokolově v MDK – 28. 3. 2017 u příležitosti Dne učitelů



Opomenuté 550. výročí. Jaké události? Dozvíte se v článku Byli jsme prvnízásluhou českého krále Jiřího z Poděbrad v rubrice Trocha historie nikoho nezabije.

GÉVÉČKO 08 – 2016/17VÁŽENÍ A MILÍ ČTENÁŘI GÉVÉČKA, nad startem oslav 60. výročí Ústavu v Horňáku. tak už jsme zase doma, tedy doma v Koruně. I když ten odskok do Horňáku Naše pražská Teta Iluše reaguje na dopis ja- stál zato. Kdy se nám zase podaří to, kési Květoslavy Lahodné. V té souvislosti siabychom byli při příchodu na kolportáž vítáni dovoluji upozornit na to, že pro nějaké agre-sklenkou šampáňa a hned vedle byly připrave- sivní feministky naše GV opravdu není určeno.ny švédské stoly. No nic, alespoň víme, coby, Žádáme vás proto o to, abyste v této době hy-kdyby. Ta druhá méně důležitá část předsunutá bridní války ideologií měli přehled o tom, že sekolportáži, se také nadmíru povedla. O tom ví- váš výtisk může také dostat do rukou, třebace v naší písmenkové, fotografické i kreslené i nějaké osobě sice lahodné, ale krajně nev-reportážní zkratce, kterou v Bazárku najdete hodné .pod titulkem Odstartováno. Do země, kde dnesuž znamená zítra, alespoň to o ní tvrdil už před Inspirován a zároveň iritován tím, že přes usi-drahně lety Julius Fučík, se vypravil StJ a jako lovnou snahu MŠMT a jeho asertivního vedení,loajální redaktor GV o tom neopomenul podat se dosud nepodařilo na základních školách do-zprávu. Už proto, že dodal i fotografie mu jistě cílit alespoň devadesáti procentního stavu dětíodpustíme to, že se chlubí tím, že je už plně s LMD, věnuji se osvětě a na poslední straněkvalifikovaný pro udílení i nevyžádaných rad v rubrice Konečník se vám svěřuji se svýmikdekomu a o kdečem. I třetí příspěvek do dneš- obavami ze syndromu vyhoření.ního Bazárku má značný rozsah. Pod taju-plným titulkem se skrývá pokus o pavědeckou Poslední rubrikou, o které je potřeba se zmínitstudii, vycházející z daru, kterým jsme byli vši- je Šejkr. Připomínají se v něm devadesátinychni na ostrém startu oslav 60. výročí Ústavu Osvobozeného divadla i narozeniny Charliehovelkoryse obdarováni. Opět jako už tolikrát opti- Chaplina. Ty využije PpR ve svém KinoTVbarumisticky a naprosto nepoučitelně předpokládá- k připomenutí jedné Chaplinovy perly z druhéme, že jako vlastníci této grafické perly, budete půli jeho života.ochotni se podílet na projektu, který má sez-nam člověčenstva, které prošlo za ta léta Ústa- Na předposlední straně dnešního Gévéčka jistěvem, dovést k naprosté dokonalosti. Dnes se zaznamenáte, že to naší ZoO na velocipeduv něm věnujeme již neexistujícímu úseku mi- sluší převelice. Dáte-li si práci, jistě ji najdetemoškolní výchovy. V dalších číslech GV bude- i na obálce.me pokračovat. Na závěr trochu chloubyPřímo výbušný text nám poslal Hubajda. Jeho Čte nás i nejčtenější současný český spisova-vítězné JEDEME je slyšet z hlouby stránek GV tel, který nám v emailu píše:až sem dopředu. Pokud nepatříte mezi dva- Díky a gratuluji, ten časopis je opravdu výtečný!cítku šťastlivců, otřete slzy zklamání. Když nic Přátelsky zdravíjiného tak se s červnovým GV na tenhle výletstoletí, jak Miloš vykřikuje, vrátíte v obsáhlé re- Vondruškaportáži. Škoda, že po Labi nejezdí kolesovéparníky jako kdysi po Misisipi. Angažovali by- From: [email protected] jako reportéra samotného Marka Twaina. Sent: Thursday, March 23, 2017 9:38 AM To: [email protected]í, již tradiční rubriky, nám nabízí řaduzajímavých článků. PpR nám všem ve své His- (KčS) torii, která nikoho nezabije, zase rozšíří obzory a připo- mene na jednom kulatém opomenutém výročí, že dě- jiny k nám mnohdy pro- mlouvají s naléhavou aktu- álností. Druhý Pavel se v oblíbe-ném Rozhlásku zamýšlí, a to velmi poeticky,Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 3

GÉVÉČKO 08 – 2016/17Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 4

GÉVÉČKO 08 – 2016/17 CO V GÉVÉČKU Č. 8 NAJDETE? Mrkněte níže na obsahBazárek opotřebených vzpomínek1 – Začínáme slavit 60 let4 (Standa Jedlička)............06 • Odstartováno (KčS).............................................................................................................06 • Také můj malý podíl k hodnocení (StJ)..............................................................................07 • Můj postřeh z učitelského mejdanu (ZoO) ........................................................................08 • Poněkud obsáhlejší fotoreportáž z místa činu (Jarmila Karolína Riesová) .......................09 • Jak jsem si doplnil kvalifikaci (StJ).....................................................................................13 • Pilgrims fathers – Otcové poutníci (KčS)...........................................................................16Jedeme na výlet3 – program a další informace (KčS - Miloš Hubáček)..................................22Trocha historie nikoho nezabije1 (Pavel P. Ries).............................................................24 • Byli jsme první zásluhou českého krále Jiřího z Poděbrad ............................................24Šejkr – jemný i ostrý kulturní mix GV1 .........................................................................27 • Moje fascinace V+W stále trvá (KčS) ...............................................................................27 • Chaplinovi by bylo v neděli 128 (KčS)...............................................................................28 • Quasiplagiát (StJ)................................................................................................................29 • Riesův samoobslužný Kinotvbar – Chaplinova zvuková perla .......................................30Zařídili jsme pro Donalda Bílý dům - reklamní divize GV Chameleon3 .....................31Máš-li cosi na duši, svěř se tetě Iluši1 – Stížnost sufražetky (Ilona Horáčková) .............32Hlášení školního rozhlasu1 – (Pavel Janus) ....................................................................33Konečník aneb na poslední straně1 (KčS) .....................................................................34 • Syndrom vyhoření ..............................................................................................................34Galerie redaktorů Gévéčka – Zuzana Onderová - 3. str. obálky..........................................35 (1)Stálé rubriky (2)Téma měsíce (3)Volné téma (4)Téma čísla TirážToto číslo GéVéčka vychází v elektronické podobě 17. 4. 2017 na internetu (http://fotovideo.ries.cz/fotogalerie/mesicnik-gv-2/) a v tento den jsou také abonenti upozorněni e-mailem na elektronické vydání. V tištěné podobě vychází pro členy rodiny a příbuzné 18. dubna 2017 a je rozdáno ve stejný v restauraci Koruna v Sokolově. Majitel, vydavatel a šéfredaktor: Karel Černík Art director: Pavel P. Ries Hlavní ilustrátorka: Zuzana Onderová Redakční rada:Karel Černík (KčS), Ilona Horáčková (IhP), Pavel Janus (PjŘ), Stanislav Jedlička (StJ), Zuzana Onderová (ZoO), Pavel P. Ries (PpR) Adresa redakce a kontakt: někde v Sokolově, [email protected] Všechny použité fotografie jsou buďto z archivů rodiny a příbuzných nebo z Wikipedie s volnou licencí.Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 5

GÉVÉČKO 08 – 2016/17 BAZÁREK OPOTŘEBENÝCH VZPOMÍNEK Standy JedličkyN abízím a doporučuji k přečtení pokus o kolektivní reportáž s rozsáhlým fotodoprovodem dnes už tak-řka exkluzivní fotoreportérky GV paní Jájiny a texty re-daktorů téhož GV, kteří byli přítomní na velkolepé osla-vě Dne učitelů Ústavu, která byla také ostrým startem do letošních oslav 60. narozenin Ústavu.I proto jsme reportáž nazvali Odstartováno. Jak je již vidět na obrázku v hlavičce dovolujeme si vám dále vnutit text, kterým dnešní Bazárek dokumentuje provázanost svého šéfa s ruskou kla- sickou literaturou. Petrohrad jím byl okouzlen. Nebo on Petrohradem? Pře- čtěte si a uvidíte Třetím textem je první seznámení s naším novým projektem Pilgrim Fat- hers. Přemýšlíme o tom, zda máme zažádat o evropský grant. Je to na- bídka i pro vás šťastné majitele seznamu pracovníků Ústavu – ty modré desky s prostřihem 1957 – 2017 a barevnou šedesátkou – jak se aktivně zapojit do tvorby Gévéčka jako externí dopisovatel. Sice jen tři příspěvky, ale každý sám o sobě dosti rozsáhlý, takže Bazárek vám dnes nabízí – použiji-li sokolovské vyjádření pro značné množství – hafo stránek kvalitního čtení. (KčS)ODSTARTOVÁNO Nebo, že ji buď překonali, nebo dovedně skrý- vají. Konec konců já jsem se také dokázal poB yl jsem tam a líbilo se mi tam. Aby ne, létech v ašské pustině vyrovnat s agyrofobií, když jsem vážil tak dlouhou cestu až která na mne zaútočila po přesunu do Sokolo- z přízemí domu 1318 v sokolovské ulici va. Také se mi líbilo, že řada kamarádů a toJednoty. Šli jsme s mamkou pěšky, neboť jsem i mladších, měla namontovanou větší pneuma-správně předpokládal, že se stěží vyvaruji alko- tiku než nosím já. A obzvlášť se mi líbilo, žeholu a nechtěl jsem riskovat ztrátu řidičského řada dam si zachovala štíhlost až na úrovniprůkazu. Nelíbilo se mi, že jsem se nevhodně lesních víl, ale líbily se mně i ty, jejichž tělesnáoblékl. Ošoupané texasky a tričko s krátkým konstituce byla korpulentnější a ony už na torukávem. Mezi něk- byly zvyklé a nic si z toho nedělaly. A nejvíc seterými ooblekovaný- mi líbila akční Jájina, kterou přivezl Pavel, a jejími a osakovanými – kamarád fotoaparát značky Canon. Sumárnědokonce i Standa do- se k problematice o tom, co se líbilo a co ne,razil ve slušivém sá- mohu vyjádřit spíše pozitivně. Moje soukroméčku – jsem si připadal vnitřní hlasování dopadlo podobně jako hlaso-jako bezdomovec. A vání lidovců o tom, jestli se mají spojit s Gaz-přitom jím nejsem. díkovci – těsné vítězství pozitiv. Možná, že taFakt, to mně můžete těsnost byla způsobena tím, že jsem si odmít-věřit. A také se mi lí- nul namontovat, z vrozené mužské ješitnosti,bilo, že se nepotvrdily naslouchadlo. I když to zase pozitivně ovlivnilomé obavy z toho, že úroveň celkové hladiny hluku, který podle do-řada vysloužilců one-mocněla antropofobií.Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 6

GÉVÉČKO 08 – 2016/17 se nám, tedy gévéčkářům, podařil dobrý mar- ketingový tah, když jsme kolportáž březnovéhosud dobře slyšících, dosahoval úrovně známé Gévéčka posunuli na tento slavnostní den. Ne-z motokrosových závodů v Lokti. jen, že jsme získali několik nových abonentů, ale po výtiscích, které byly k dispozici, se jenCo jsem obdivoval? Skvělou organizaci. Nepa- zaprášilo. Jen tak tak jsem uhájil dva výtisky.matuji si žádnou pedagogickou radu, a že jsem Jeden do svého archivu a druhý pro Maruškujich zažil a některé dokonce i vedl, kde by pří- Demuthovou, která si odskočila do Egypta.tomní dostávali při příchodu sklenku sektu, hol- Kdyby holka tušila, jak to tu bude skvělé, tak byky dokonce s jahodou. Sice jsem se musel po- jistě ráda zacálovala storno poplatek. Všimldepsat, mé oči s voperovanými čočkami z něja- jsem si, že někteří získaným číslem dokoncekých plastů jen tak tak rozeznaly, co na těch listovali a ti nejodvážnější a nejdrzejší předstí-předtištěných křídových papírech bylo. Snad rali i četbu.jsem zase nevstoupil do nějaké strany. Už bychměl mít rozum. Proti podpisu jsem dostal nejen Jediné co jsem nestihl, bylo zjistit, kam že sekartičku s předtištěnou částkou, kterou jsem poděla Vladimírovadoufal na konci pedagogické rady směnit za teroristická belgickábabišovku, což se mi nepodařilo, ale nějaké pe- pralinková bomba.níze mě vráceny byly. A ten graficky překrásně Doufám, že do pros-vypravený seznam těch davů, co prošly Ústa- toru oslav neproniklivem. Já to tušil, Pavel bude člověk na svém Chovancovi těžko-místě. Konec konců jiné do redakční rady Gé- oděnci a nezabavilivéčka neberu. A to jsem se ještě nestačil zmínit ji jako předmět do-o těch nádherných škvarcích, které mi ani po- ličný.hrdavé: „Tys to vyhodnotil jako škvarky?“ IvySochůrkové, nedokázalo znechutit. Standa do- Tak takhle jsem vi-konce ušetřeným řízečkem po přijezdu domů děl a prožil ústavnív mírně navoněném stavu, uplácel domácí kon- Den učitelů a ostrýtrolní orgán – a prošel bez ztráty květiny. Ca- start oslav 60. výročítering byl přímo famózní (ta slova jsem si našel narození Ústavu já,v Klimešovi). Děkuji pane řediteli a nejen zasebe. KčS.Poslední o čem bych rád pohovořil bylo to, že Pivničkova TBP bombaTAKÉ MŮJ MALÝ PODÍL K HODNOCENÍZ poštovní schránky mi na stůl přistála kážku obešel a již mě v předsálí vítá sám ředi- krásná pozvánka s barevnou šedesát- tel Ústavu. Připadám si jako VIP host. Tak tohle kou, zvoucí mě na setkání zaměstnanců jsem zažil poprvé (a jistě i naposled) v životě.Ústavu současných i minulých. No co, pomyslil Hned za dveřmi do sálu mě ale přepadají ob-jsem si, šedesátka to žádné zvláštní číslo není, vyklé komplexy, u prezentace mě nikdo nezná.sám se mohu pochlubit číslem o 16 větším. Musím se představit jménem. Toho jsem seA Chomutovská průmyslovka, jejíž hrdým obával. Přesto dostávám dárek, vlastně dva.odchovancem jsem, bude za pět let slavit 150. Ten se seznamem zaměstnanců by se hodil,narozeniny. Ale nevadí, když tapozvánka začínala tak hezky, po- jmen je tam hafo, ale chybí podo-děkováním za zodpovědnou a pří- bizny a já nemám brýle. Tak míjímkladnou práci, běžel jsem s ní za první tři stoly a nikoho neznám,manželkou, aby si uvědomila co to ještěže mě ředitel vítal, jinak jsemdoma má a rozhodl se, že jedu. určitě na jiné svatbě. Teprv u čtvr-Prohrabal jsem skříň a našel sako, tého stolu vidím známé tváře pos-které si schovávám do penálu. Ne- tarších chlapců a mladých kolegyň.dá se nic dělat, když mě zve ře- Po první Plzni a rumu se zbavujiditel, je společenský oděv nutnos- ostychu a vítám se se stejně za-tí. Snad ještě lépe by se hodil ža- chovalými kolegyněmi a kolegy,ket, ale nemám. Hned ve vestibulu kteří se ke mě hlásí a vysvobozujímě Černík zkritizoval a uvažoval mě z nutnosti trapných dotazů: „Azda mě dál v saku může vůbec my se známe?“ Přemlouvám Zuz-pustit. Kličkou jsem tuto první pře- ku Brychtů, abychom obnovili náš 30 let starý portrét a dokázali jakMěsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 7

GÉVÉČKO 08 – 2016/17 placení účtu nebude mít celý Ústav ani na kří- du, natož na ostatní pomůcky. Jsem rozpačitý,umíme vzdorovat času. Já vypadám i po těch u nás na vsi, když někdo pozve jiného na ruma,letech stejně blbě a Zuzka je stále krásná (ne-likrásnější). Se zbytkem našeho „olympijského 1987 2017výboru\" vzpomínáme na zašlé časy v našem je nepsanou povinností rundu otočit. Tady městarém kabinetě a Ivanka s Borynou litují ne- pozval Ústav a to já otočit nemohu. Zůstávámútulnosti nové budovy. Sám pan ředitel nás zve dlužen. Zato vím jistě, že kdybych pořádal vel-na „malé\" pohoštění. Já padám psychicky na kou moravskou svatbu pro 150 lidí, komu svě-zadek. Takový raut jsem nezažil ani v Praze, řím její organizaci. Klobouk dolů (v mém přípa-když jsem byl dekorován (samozřejmě nedopa- dě čepici). Díky.třením) stříbrným J. A. K. Myslím, že po za- (StJ)MMŮŮJJ PPOOSSTTŘŘEEHH ZZ UUČČIITTEELLSSKKÉÉHHOO MMEEJJDDAANNUUD orazila jsem s mírným zpožděním díky přírůstky, tedy „učitelská batolata“, se sesedla školení, na které jsem byla vyslána, k jednomu stolu (obr. 1). a které mi záludnými tabulkami pomota-lo hlavu. Otevřela jsem dveře do hospody a div, Další stoly byly obsazeny střední věkovou ka-že mě neporazilo radostné hlaholení, výskání tegorií (obr. 2). Uvědomila jsem si, že ani sem již tak úplně ne-12a hlasité mlaskání. Okamžité mě upoutal „zase- patřím a poslušně jsem zaplula do mezikate-dací pořádek\", který se zde zcela přirozeně ut- gorie, tvořenou překročivšími padesátku. Zdevořil. Pomohl mi se rychle zorientovat a začlenit obrázek chybí.se do správné skupiny. Nejmladší pedagogické Nejspokojeněji vypadala skupina obývající roz- verný stůl géveček - viz obrázek 3 na další stra- ně.Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 8

GÉVÉČKO 08 – 2016/17 Byla natolik semknuta, že jsem mezi ně doká- zala na okamžik proniknout jen ve chvíli někte- 3 ré uvolněné židle. To abych se potěšila se Stan- dou, Jiřkou a Karlem, pro které jsme my, pade- sátky +, kdysi bývaly mladými přírůstky do pe- dagogického sboru. Takže - letošní oslavy učitele národů se nám lí- bily moc! A už dlouho se nás nesešlo tolik. Díky všem organizátorům! (ZoO)PPOONNĚĚKKUUDD OOBBSSÁÁHHLLEEJJŠŠÍÍ FFOOTTOORREEPPOORRTTÁÁŽŽ ZZ MMÍÍSSTTAAČČIINNUUF otoreportáže mám ze své práce profesio- s pomocí mé mašinky Canon, jejího objektivu nální fotografky nejraději. Můžu si jen tak a účinného blesku, který se dokonale přizpůso- plout mezi zúčastněnými, kteří si na moji buje tomu, jaké přiblížení objektivem zvolím. Apřítomnost brzy zvyknou a přestanou mne vní- nejlepší na tom je, že mé „oběti“ netuší, jakmat, protože na akci jsou přeci ze zcela jiného zblízka se k nim mohu dostat, aniž bych mu-důvodu, než aby sledovali, kdo je fotografuje sela být přímo u nich. Tak Vám nyní pár úlovkůa to zvláště dnes, kdy fotí kdekdo. A to je právě z oslavy Dne učitelů předkládám.ten nejlepší čas, abych mohla lovit obrázky Jarmila Karolína RiesováMěsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 9

GÉVÉČKO 08 – 2016/17Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 10

GÉVÉČKO 08 – 2016/17Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 11

GÉVÉČKO 08 – 2016/17Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 12

GÉVÉČKO 08 – 2016/17JAK JSEM SI DOPLNIL KVALIFIKACIC elý život (můj vlastní) se pokládám za zavazadla už vůbec ne. Tak nezbylo, než cestu člověka mírně inteligentního, až chytré- přes čtvrt Zeměkoule a 5 států přetrpět v au- ho. Proto mě vždy zamrzelo, když jsem tobuse. Byl bednami poněkud přecpán a bylose o své schopnosti chtěl nezištně podělit, že nutné vydržet dvě noci a jeden den. Zážitkyse mi dostávalo odmítnutí formou: „Neraď, není z cesty, samá nuda. Na sever od nás samá ro-ti šedesát!“. No co, dočkám se doby, kdy pokro- vina, autobusák mohl řadicí páku klidně vyhoditčilý věk a ctihodné šediny mi umožní se proje- z okna. Kolem prázdno, nebylo na co koukat,vit. Krutou ranou mě však zasáhla změna for- tak jsem většinu noci spal. Na hranicích nás ni-mule: „Neraď, není ti šedesát a v Rusku jsi taky kdo nebudil, všichni jsme v EU, žádné kontroly.nebyl!“. Co s tím?. Do toho nezestárnu. Ale ja- Teprve v polovině cesty, v Lotyšsku, máme půl-ko na zavolanou přišla najednou nominace mé denní přestávku, autobusáci mají povinný od-maličkosti do repredružstva ČR na modelářské počinek. Stavíme v lázeňském městečku JUR-mistrovství světa v Petrohradě (rusky Санкт- MALA, středisku bohatých Lotyšů (a Němců).Петербург, v českém přepisu do latinky Sankt- Kafe stojí pět dolarů, oběd raději vynechávám,Petěrburg). Znaje své schopnosti a umění, ne- domácí zásoby řízků a pečeného bůčku zatímchtěl jsem nikam jet, ostudu naší republice mů- stačí. Procházkou lázeňským lesíkem se dostá-že klidně dělat někdo jiný. Přítel Ivan, taky mo- váme na mořskou pláž. Údajně je 30 km dlou-delář, mi nadal a řekl: „Troubo, když máš tu há, samý štukový písek. Dva nezapomenutelnémožnost, sám se tam nikdy nepodíváš, jen po- zážitky. Je srpen, ale teplota vody odpovídá te-jeď!\" Ano, neomylně našel mou slabou stránku, plotě piva z devátého schodu. Na celé pláži„Bílé noci\" od F. M. Dostojevského, které jsem jsou ve vodě vidět jen dvě hlavy. Buď východníod střední školy miloval. A teď to mohu uvidět Němci, nebo lední medvědi. Zážitek č. 2 eko-na vlastní oči. Neodolal jsem. logické záchody TOI TOI. Jsou každých 500 m, ale nevyváželi je od získání samostatnostiPŘÍPRAVA (nejspíš). V pozdním odpoledni pokračujemeModelářský svaz za nás zaplatil startovné, uby- dál do Estonska a na ruské hranice. A tam vše-tování a cestu. Taky reprezentační tričko se chna sranda končí. Brzy ráno, asi ve 4, při-znakem a nápisem. Na mě zůstalo zajistit si jíždíme na ruský přechod IVANGOROD. Zná-platný pas, zaplatit si vízum a uživit se týden má hranice, dráty a strážní věže. Z věží na násv Rusku. Pas jsem svěřil kolegovi, který na míří rudoarmějci, budou to mít snadné, jsme tukonzulátu v Praze vystál příslušné fronty a po jediné vozidlo. Divný pocit. Z autobusu všichnizaplacení nemalého poplatku jsem se stal ven, se zavazadly, do budovy celnice. Vyplnitvlastníkem celostránkové samolepky s carskou celní prohlášení, předložit pasy, zavazadla doorlicí a nápisem „BU3A\" (nejsem 4%). V naší rentgenového tunelu. Snad jsme hotovi, za 40místní bance byli poněkud překvapeni, že hod- minut. Ale ne, do autobusu nesmíme, musí při-lám zakoupit 30 kusů pětidolarových bankovek, jet komandir a dát souhlas. Čekáme venku asi hodinu, sedíme na zemi, nikde ani lavička, na-pokladní musela do sklepního trezoru, ale po- tož restaurace. V půl šesté doráží velitel. Typvedlo se. nasraný RAMBO v maskáčích. Zřejmě se mu- sel nám kvůli vzbudit moc brzy po včerejší pit-CESTA ce. Nechá nás nastoupit a nařizuje vyndatDvěma slovy: žádná sranda. Svaz zaplatil au- všechny bedny z autobusu, otevřít je a vyndattobus. Do letadla by nás stejně se 30 bednami všechno z nich. Marně se oháníme pozvánímdélky jeden až tři metry nevzali a jako spolu- předsednictva ruského modelářského svazu. Nezájem. My vám holoubkové kapitalističtí uká- žeme, zač je toho loket, že jste nás opustili. Nezbývá, než pracně naložené opět vyložit, ro- zebrat a čekat. Někteří z nás přemýšlejí, že by se vrátili, ale je pozdě. Holt jsme si odvykli. V půl osmé máme vše opět naloženo a pokra- čujeme. V devět jsme na kraji Petrohradu. Jiří, který se ve městě vyzná, vede autobus do cen- trálního sportovního střediska, kde budou zá-Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 13

GÉVÉČKO 08 – 2016/17vody. Bedny znovu vyložíme, vyplníme dotaz- a závora se odsune. Vcházím do haly stanice,níky s údaji, které jsme již měsíc předem mu- snad na nástupiště. Ale nikde nic. Žádné kolej-seli zaslat, a můžeme se jet ubytovat. nice, žádné vlaky. Teprve když vlak dojede do stanice, otevře se celá stěna vrat a cestující na-UBYTOVÁNÍ stupují i vystupují. Zřejmě zde nepřejí sebevra- hům. Prostory metra jsou ale nádherně zdobné.Autobus nás veze na druhý konec města, je-deme asi hodinu. Okrajová čtvrť se jmenuje Jedna ze stanic první linky petrohradského metra z roku 1955.KUPCEVO. Bydlíme v nějaké studentské koleji, Design navržen architektem Ye. A. Levinsonem.hotel by zřejmě náš svaz nezaplatil. Vysokábudova, z venku železné orezavělé dveře (ne- Jedu půl hodinu do přestupu a pak ještě dvacetdobytné). Uvnitř vstupní hala, děžurnaja a další minut ke sportovnímu centru. Začínám se cítitdveře. Hlídáni budeme bytelně. Bydlení je hez- jako velkoměšťan.ké, dvou nebo třílůžáky, světlý nábytek, v kaž- PAMĚTIHODNOSTIdém patře jídelna a kuchyňka. Jen v koupelně Z časových důvodů (mám jen dva a půl dnestrnu, do dveří z ušlechtilého dřeva je zavrtán volna) se musím rozhodnout co uvidím a co ne.obrtlík z králíkárny, jako vnitřní závora. Ruku Ač monarchistou škrtám návštěvu carovýchbych mu urazil, umělci. Vyrážíme na obhlídku paláců (Petrodvorce) i carského sela. Konec-okolí. Blízko jsou dvě samoobsluhy a jedna piz- konců báťuška car byl moula neschopný po-za restaurace. Hurá, večeře bude. Já ale nejpr- chopit vývoj ve své říši, v tom nesahal našemuve vrážím do samošky, jmenuje se Pjaťorka a Františku J. ani po kotníky. Navíc prohlídky zla-obhlížím sortiment. Je dobrý, evropský, jen re- tých sálů, zahrad s vodotrysky, soch a obrazůgál s vodkou je největší. Mají asi 30 druhů vod- mě zas tak neberou. Já radši techniku a lodě.ky, už od padesátky za pullitr. Kolegové se zá- Po proškrtání programu mi i tak zbyla pěknásobují na večer, já se ale vrhám k mrazícímu kolekce muzeí a muzejních lodí. Taky musímpultu. Na co jsem se to těšil celou cestu, leží na plavbu po Něvě, vidět město pohledem z vo-přede mnou. Moroženoje z poctivé smetany, ne dy a hlavně plavbu po kanálech starého města.to svinstvo z rostlinného oleje, co prodávají Nejprve na Auroru. Zapomeňte na souvislostu nás. 250 g kostka mezi dvěma oplatkami, vr-hám se na ni před krámem. To blaho. Teče mi s bolševickou revolucí. Je to krásná francouz-po vousech i po tváři. Téměř se nedá sníst, jak ská válečná loď. Kamarádi mě přemlouvali,je veliká. Bojuji a vítězím. První zajímavost, abych si upravil vous (bradku), že mě budoumezi domy jsou velké drátěné ohrady, asi 3 mvysoké. V ohradách velcí psi, u vjezdu služba.Divím se, co je tu autobazarů. Ale nejsou to ba-zary, jsou to sídlištní parkoviště.MĚSTOObrovské. Asi 5 a čtvrt milionu lidí na 300 os-trovech. Praví průvodce, potvrdit nemohu, alevěřil bych mu. Silnice jsou široké, jak u nás ná-městí. Auta jezdí ve 4 pruzích tam a stejně zpá-tky. Vypozoroval jsem, že předpisy neexistují,nebo nikomu nevadí. Když se doprava někdeucpe, klidně jezdí řidiči po chodníku. Blinkry ne-používají, mezi pruhy kličkují zcela svévolně.Bůh mě chraň před takovým mumrajem. Na do-mech okapy s rourami širokými půl metru, kon-čícími skoro metr nad chodníkem. Vysvětlujími, že takový okap neucpe ani mrtvý holub.I tak bych chtěl vidět ten proud vody, jak cákápři dešti chodcům na nohy. Zajímavostí je hafo,kdybych chtěl všechny popsat, nedalo by se točíst (fandím si, že to někdo číst bude). No jinázemě, jiný mrav. Dostal jsem plán metra a ba-revně mi označili trať do sportoviště a kde mámpřestupovat. Naštěstí jen jeden přestup. Kupujikartu na 10 jízd. Přiložím ke čtečce, cvakne toMěsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 14

GÉVÉČKO 08 – 2016/17vydávat za Voloďu, ale pozdě. Už před lodí byl výjezdu z řeky na moře končí.Uljanovův dvojník a za poplatek se nechal fotits turisty. Ani má velká touha vystřelit si z pří-ďového děla (ne na zimní palác, ale na Stra-kovu akademii) se mi nesplní. Hlaveň je zatlu-čená dřevem. Další mé kroky vedly k prohlídcemuzeální ponorky ŠČ. A hned je tu další po-zoruhodnost. Cizinec platí do každého muzeaa na každou loď dvojnásobné vstupné, nežRus. Za to nedostane žádného průvodce a vše-chny popisky u exponátů jsou azbukou v je-diném světovém jazyce. Hádejte v jakém? Ry-chle jsme oprášili svou maturitní ruštinu a ukaždé pokladny se zkoušeli vydávat za domácí:„Pažalsta, adin biljet.\" Marně. Vždy nás odhalili,ač jsme pilovali přízvuk jak vlk u kůzlátek. Vemje čert (Čort vazmi). I tak jsme prohlédli muze-um námořní plavby, muzeum dělostřelectva,byli se podívat na památník námořníků, nábřežíadmirality a chtěl jsem i do Ermitáže, že bychzušlechtil svou (ne)kulturní duši. Při pohledu nahodinovou frontu u pokladny, jsem se rozhodlzůstat buranem. Zato jeden celý den padl nanávštěvu lodí na den ruského námořnictva. Vo-jenské lodi zklamaly, byly to tři staré škopky za-staralé už v poslední válce. Nové ukázat nech-těli, nakonec jsme špioni a diverzanti. Potěšenínám udělal legendární ledoborec KRASIN, 100 SETKÁNÍ S DOMORODCIlet stará loď postavená v Anglii. Do osmdesá-tých let byla každoročně ve službě na severu, Jen velmi letmá. Vedoucí koleje, kde jsme uby-zmodernizovaná a udržovaná, jako kdyby prá- továni odmítla pozvání na náš večírek. Ani se jívě přivezla zachráněnou Nobileho výpravu nedivím. Zájem vybavovat se s námi neprojevilk pólu (1928). Dost popisu toho, co jsem viděl. ani nikdo z kolemjdoucích, které jsme osloviliJen musím dodat, že některé romantické před- na ulicích. Ač jsme mluvili lámanou školní rušti-stavy člověku nevydrží. Třeba bílé noci. Co by nou, zdálo se, že nám nechtějí rozumět, nanej-bylo výhodou při pozdním návratu z hospody, výš po pár slovech rychle odcházeli. Nejčas-stává se otravným. Našinec při nich nemůže tější odpověď pro nás bloudící byla „Eto něda-spát. Snad jen při atrakci otevírání mostů na leko\" a mávnutí rukou směrem. Překlad té větyNěvě, což se děje o druhé hodině ranní, je do češtiny zní: „Asi půl hodiny svižné chůze.\"hezky vidět. Celá atrakce nic moc. půl hodiny S podivem, nikdo se nás nikdy nezeptal odkudveze konvoj lodí zásoby do města, druhou jsme a co tam děláme.půlhodinu jede nazpátek konvoj s produkty aodpadky. Nechci ani pomyslet, kde odpadky po ZÁVĚR Moc se mi tam líbilo, mnoho nového člověk za humny uvidí. Sice za těch 10 000, co mě ten špás stál, jsem se mohl týden válet u teplého moře, to by mě ale nebavilo. Rozhodně to za námahu a útrapy cesty stálo. Leč hlavního úče- lu dosaženo nebylo. I když mám nyní splněné obě kvalifikační podmínky (viz úvod), není mi to k ničemu. Když se hodlám o svou těžce získa- nou moudrost podělit, žena říká: „Už nejsi ve škole\" a synové obdobně: „Tomu už nemůžeš rozumět\". Tak pěkně děkuju a radím čtenářům těchto řádek: „Vykašlete se na zvyšování kva- lifikace a plnění podmínek\". Je to pro kočku. (StJ)Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 15

GÉVÉČKO 08 – 2016/17PILGRIMS FATHERS – OTCOVÉ POUTNÍCIJ eště v úterý (21. 3.) večer, když jsem roze- /67 došlo v šedesátileté historii Ústavu k udá- sílal redakční MGV jsem byl plný obav, jak a losti světodějného významu. Z Chebu sice počím zaplníme ty desítky čistých stránek, které proudu Ohře nevyplul Mayflower, jako v zářína nás čekají ve zbývajících číslech letošního 1620 tahle slavná loď z anglického Plymouthu,ročníku Gévéčka. A to už bylo po absolvování ale nějak se ti učilištní Otcové poutníci v čeleRoubasova důchodcovského piva – tentokrát s šéfem Jaroslavem Špačkem z Chebu do tohobez kolportáže GV – v Koruně. Sokolova dostat museli. A přitom vedle mě ležel Projekt je koncipován tak, že se postupně spo- na stole prvotisk sez- lečně probereme těmi stovkami jmen, tentokrát namu jmen všech lidí, v členění podle úseků a budeme společně pá- co prošli Ústavem za trat, vyzvídat, doplňovat a sem tam i trochu po- dobu jeho existence, drbeme. A budou-li k dispozici obrázky – spo- tedy to, co by každý léháme na soukromé archivy abonentů – tím hráč pokeru nazval lépěji. přinejmenším full hand, pokud ne přímo royal A Otcové poutníci? Dorazilo jich tedy z Chebu flush. Evidentně potvr- docela hafo. O šéfovi už byla řeč. Své zástupce zení hanlivého tvrzení, vyslala jak škola: Špeta, Chamra, Jedlička, Ret, že s přibývajícím vě- Věra Zemanová, tak dílny: Vojtěch, Radoves- kem roste i délka vede- nický, Kobr, Künzel, Dušák, Novák, Bošek a toní. Nicméně nakonec to došlo i mně. Tahle da- jsem jistě na někoho zapomenul. Dnes mámetabáze pomalu půltisícovky jmen, to je přímo jednoho v redakci, kde šéfuje Bazárku – Stan-poklad pro náš, na investigaci si tak zakládající du Jedličku, další potkáváme pravidelně a dou-měsíčník. Vždyť už v Koruně jsme společně fáme, že ještě dlouho na kolportážích v Koruně:odhalovali jména, která v seznamu chybí, rado- Bedřicha Radovesnického i Vaška Reta. Stan-vali se jak malí kluci nad objevy typu malej Má- da i Vašek jsou oba Rytíři Řádu GV a na Béďura, Coloredo Mansfeld či Ruda Kupilík. Faktem tenhle titul čeká. My na zásluhy o Ústav neza-je, že nápad využit „nějak“ seznamu jmen ve pomínáme.zbývajících třech číslech GV mě zajistil klidnýcelonoční spánek, i když nepopírám, že k tomu Plánujeme, že postupně probereme jednotlivémohl přispět i v Koruně realizovaný časově úseky v pořadí duben – mimoškolní výchova,předsunutý rumový šláftruňk. Nevyužít nabídku květen – odborný výcvik, červen – škola, září –danou GV snad samou Prozřetelností by bylo provozní nepedagogičtí pracovníci. Cílem je vy-jistě trestuhodné. užít investigativních kvalit GV, vyhledat a do- plnit ty, kteří se do toho graficky kouzelného se-Předpokládáme aktivní účast všech abonentů znamu vytvořeného PjŘ nějakým nedopatře-na tomto novém projektu, který jsme, s pro nás ním nedostali, dále uvnitř jednotných kategoriítak typickou kapkou drzosti, nazvali OTCOVÉ pracovníků provést jemnější třídění – napříkladPOUTNÍCI. Chceme tím připomenout, že před u MOV uvést, kdo byl či je strojař, elektrikář,padesáti lety a zahájením školního roku 1966 zedník, chemik, případně vložit podrobnější ča- sové údaje (ZŘTV 1967-1969). Hlavně však v té méně oficiálnější části přinést to, co jména ze seznamu zhumanizuje připomenutím toho jací jsou nebo byli. Tady se otevírá prostor pro všechny abonenty stát se externími autory (skvěle honorovanými) globálně uznávaného měsíčníku GÉVĚČKO. Všichni si dozajista čte- te s chutí v darovaném seznamu a trápíte svoji paměť. Hoďte své vzpomínky na papír. Už se na vás, i ty vzpomínky, těšíme. (KčS)Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 16

GÉVÉČKO 08 – 2016/17 ÚSEK MIMOŠKOLNÍ VÝCHOVY Oficiální seznamA bychom se mohli tvářit sofistikovaně, ne- vychovateli domova mládeže (VDM), denními můžeme začít jinak, než rozborovou ta- vychovateli (VDV) a vychovateli referenty pro bulkou oficiálního seznamu, dokládající sport (VSR), kulturu (VSR) pro práci se SSMže jsme jej prozkoumali důkladně. Následuje (VSM). S ukončením činnost domova mládežekomentovaný doplněný seznam pracovníků (a denních vychovatelů byl prakticky úsek MŠVúseku, podrobený investigaci, ve kterém jsou zrušen. V Ústavu pak zůstali pracovat jen tinově zjištění označeni červeně. Zde jsme se z vychovatelů, kteří přešli do úseku teoretické-pokusili i o jemnější vnitřní členění vychovatelů. ho vyučování (Brychtová, Chladová, Roubí-Z tabulky i seznamu je zřejmé, že k výraznému nek). Za velice ochotnou podporu našich inves-navýšení vychovatelů došlo po zřízení domova tigativních redaktorů na této části projektu Otcůmládeže a ustanovením tzv. denních vycho- poutníků děkujeme především Zuzaně Brychto-vatelů (jeden vychovatel na 65 žáků). Úsek vé a Jirkovi Roubínkovi.MŠV tak byl v závěru osmdesátých let tvořen A. ROZBOROVÁ TABULKA Písmeno Seznam Z Z Doplněno Jména počet toho toho chybějící v seznamu,A ženy mužiB 0 případné opravyC 3 3D 0 - - -1 Batelková =PigelbauerováE 1 1 -F 1 1 -G 0 - -H 0 - -CH 2 1 -I 0 - 1 +1 Halberštát JiříJ 0 - -K 0 - -L 3 1 -M 0 - 2 +2 Kubík Milan, Karasová MilenaN 0 - -O 2 - - +1 Morina RamoP 0 - 2 Nagy = původně MOVR 1 1 - 1 - -S 1 +2 Rosprimová Jaroslava,T 2 1U 0 - Rozhoň VladimírV 0 - 1Z 1 - -CELKEM 1 1 - 18 10 1 - 1 Závorová-Drábková Kamila 87 B. JMENNÝ SEZNAM S PODROBNĚJŠÍM ČLENĚNÍMPoužívané zkratky:VDM – vychovatel domova mládeže, VDV - denní vychovatel, VKR - kulturní referent, VSR – sportovníreferent, VSM - referent pro SSM, ZŘMV - zástupce ředitelePísmo: černé tučné – pracovníci úseku 100% jistota, černé normál – o těchto jménech jsou pochybnosti,červené tučné – nově zařazení se 100% jistotouMěsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 17

GÉVÉČKO 08 – 2016/17BRYCHTOVÁ Zuzana Mgr. (VKR) také VDM a ZŘMVBUDAČOVÁ Blanka (VDM)DEMUTHOVÁ Marie (VDM)ECKERTOVÁ – Bradáčová Věra (VDM)HALBERŠTÁT Jiří (ZŘMV)HOLAKOVSKÁ Lenka (VDM)HORČIČKOVÁ – Zechnerová LibušeHRAZDIRA František (ZŘMV)CHLADOVÁ Krista (VSM)KIRÁLY Imrich (VSR)KARASOVÁ-Plzáková Milena (VDM)KUBÍK MilanKUČERA Ivo (VDM, VSM)KUSTKOVÁ Jana (VDMMORINA Ramo (VDV)NAGY Jan (VDM)NOVÝ Václav (ZŘMV)PIGELBAUEROVÁ - Batelková Jana (VDM)ROSPRIMOVÁ Jaroslava (VKR)ROUBÍNEK Jiří (VSR)ROZHOŇ Vladimír (VDV)SCHUBERTOVÁ Věra (VDM,V SM)STOJANOV Jan (VDM)VANĚK Vladimír (VDM)ZÁVOROVÁ – Drábkoá Kamila (VDM)C. ZÁSTUPCI ŘEDITELE PRO MIMOŠKOLNÍ VÝCHOVU HRAZDIRA František (1966 až 1971) NOVÝ Václav (1971 až 1987. ) BRYCHTOVÁ Zuzana Mgr. (1987 až 1990) HALBERŠTÁT Jiří (1990 – 199?.)Komentář k investigaci Stějně tak zůstává i vzpěrač Nagy, přestože pa- nuje přesvědčení že pracoval, před emigrací doPři první kontrole oficiálního seznamu se vy- NSR, v úseku odborného výcviku a ne na MŠV.datně zapojila Zuzana Brychtová, která naúseku MŠV pracovala od roku 1971 až do jeho Kontrola druhá, Jirkou Roubínkem provedená:konce. Připomenula, že je nadbytečné vést objevena dvě chybějící jména Kamila ZávorováJanu Pigelabauerovu dvakrát, protože Jana -Drábková a Milena Karasová-Plzáková. NaBatelková je zase Pigi, jenže za provdana. rozdíl od Zuzany Brychtové zná Jirka Stoja-Doufám, že v pozadí nebyla snaha Zuzky dos- nova, ale nezná Vaňka. Vyjasnil i zařazení Janatat se do čela pelotonu mimoškoláků. Stejně tak Nagyho, který byl původně, po odchodu zejsme nová jména doplnili i Věře Eckrtové-Bra- vzpírání, zařazen jako MOV a pak přešel dodáčové a Líbě Horčičkové-Zechnerové. Jak je MŠV.vidět z rozborové tabulky, doplnili jsme i zapo-menuté: Jiřího Halberštáta, Jarku Rosprimo- Závěrvou, Milana Kubíka a Ramo Morinu. Ty, o kte-rých Zuzana prohlásila, že je nezná a kdoví Bylo doplněno sedm nových jmen, která v ofi-jestli… Holakovskou, Kůstkovou, a Stojanova ciálním seznamu chyběla. Odtajnili jsme, až najsme zatím v seznamu nechali – čekáme na jedno, dosud utajená data u doby panovánívyjádření abonentů Roubínka a Demuthové. jednotlivých ZŘMV.Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 18

GÉVÉČKO 08 – 2016/17 NEOFICIALITYZastávka první spolu s ním po ukončení akce ve škole dobyli vinárnu jménem Henrieta. A tam pak za ra-Fotografický důkaz o tom, že Zuzana, zcela ne- dostné spolupráce Radkova škrtiče - hroznýše -dávno poklepaná hejtmankou na rameno za není třeba si hned představovat několikamet-zásluhy o stav středního školství na Karlovar- rový kus, lákali z ostatních přítomných hostůsku, nezpychla a byla ochotna spolu s investi- alkoholické nápoje, za možnost s hadem segativcem GV prohledávat kroniky Ústavu až pomazlit. Uchazečů bylo hafo. Radek na to ji- stě, tam nahoře, také vzpomíná, jako my na něj tady dole. Zastávka druhá V ústavní kronice z roku 1983 jsme objevili dů- kaz, který ve vzpomínkovém sporu Brychtová – Roubínek, dává za pravdu Jirkovi. V seznamu hrdých členů brigády socialistické práce čtemetéměř do svého úplného zhroucení. Výsledek – na posledním řádku jméno Stojanov. Tedy ne-kde nic není, ani čert nic nebere. Natož náš jen že existoval, ale rozhodně byl vychovatelemkdysi maďarsky zrzavý anděl. Mimochodem bý- úseku. Jak to, že to Zuzana zapomněla? Vždyťvaly předvánoční mejdany, kdy tato osoba měla té brigádě šéfovala. Na druhé straně je pravda,tolik drzosti, že se na nich jako anděl prezento- že dotyčná formace musela být kádrově vyz-vala. tužena. Béďa Radovesnický, Jarda Kříž, JirkaPři prohlížení kronik si, zřejmě iritována maloupozorností, kterou kronikáři věnovali v minulýchletech i jí vedenému úseku, vzpomenula na he-rpetologický závěr ústavního mejdanu, kterýovšem nedokázala časově zařadit. Hlavní roliv této paměťově ne zcela na úrovni zvládnutéstory sehrál ústavní tělocvikář a chovatel hadůRadek Malý a další pracovníci Ústavu, kteříMěsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 19

GÉVÉČKO 08 – 2016/17 složená z šéfa mimoškolky, referentů pro sport i kulturu a ještě několika osob. Zamkli a začaliPomahač či Luboš Dubový patřili přece do úse- cosi, jistě důležitého, slavit. Když tu na dveře:ku odborného výcviku. Tady mimoškolka evi- „Buch! Buch! Otevřete tady je ředitel Doležal.“dentně vytunelovala chemiky. Šéfová BSP zřej- Ztichlo vše, ale nikdo neotevřel. Šéf se spíšemě zakázala vychovatelkám Demuthové, Pigi snažil zavřít otevřené lahve. Zvítězili jsme. La-i Líbě Horčičkové účastnit se fotografování, dů- hve opět otevřeny. Nebyl ale všem dnům ko-vody si jistě dodáte sami. Škoda, že v té řadě nec. „Otevřete, víme, že jste tam. Tady předse-kronik je informací, natož obrázků dokumentu- da ZO KSČ Pinc, okamžitě otevřete!!!“ Šéfjících činnost úseku před listopadem 89 a stej- otevřel. A pointa? Přestože se vše odehrávaloně tak i potom, neuvěřitelně málo. v pracovní době, tak se nám nyc nestalo. Fakt. Většina přistižených byla totiž členy téže stranyZastávka třetí jako předseda Pinc.Viděli jste film Atentát? Ano? Tak jistě znáte slo-gan: „Vzdejte se, nyc se vam nestane!“ Cos tím tady? Čtěte dál. Bylo to někdy uprostředsedmdesátek, když se v zasedačce sešla parta ** 20Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov

GÉVÉČKO 08 – 2016/17Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 21

GÉVÉČKO 08 – 2016/17 JEDEME HHuubbaajjddaa zzaassee zzvvíítteezziill!! ČČTTĚĚTTEE!! ČČTTĚĚTTEE!! ČČTTĚĚTTEE!! ČČTTĚĚTTEE!! ČČTTĚĚTTEE!!V ěděl jsem to hned, že jen co přebere záležitost školního výletu do svých logistických drápů Miloš, ústavní Dr. Holub, že se vše rozběhne tempem nevídaným ke zdárnému konci. A stalose. Takže Hubajdo, poklonu a díky. (KčS)První školní výlet abonentů GÉVÉČKAZměna číslo jednaŠkolní výlet abonentů GV je z provozních důvodů Labské plavební společnosti přeložen z pátku12. května na pátek 2. června!! Důvodem je to, že 12. května bychom museli plavat z Litoměřic doUstí nad Labem sice po proudu, ale kraulem nebo čubičkou, neplavci na nafukovací matraci. Proč?Loď v květnové pátky nejezdí, v červnové už ano.Změna číslo dvěSpočívá v tom, že nejedeme s „Lišákem“ ale s Vyskočilem. Důvod: Vyskočilův Mercedes má 20míst, Liška 16+1. Cenově stejné, nehledě na to, že je to náš smluvní partner pro výuku řidičů!!Takže na každého zájemce bude volné místo. Platí: „Kdo dřív přijde, ten jede!!“ Místenky budezřejmě přidělovat Miloš podle věku cestujících, případně podle výše všimného. Seznam šťastlivců, kteří urvali místo Jedlička 1x - Hubáček 1x - Karafíát 2x - Roubínek 2x - Černík 2x - Jelínek 2x - Mládek 2x Heráková 2x - Demuthová 1x – Kratochvílová 1x - Vlček 2x - Janus 1x - Borská* 1x Onderová* 1x - Pitrová* 1x OBSAZENO Zapsat můžeme už jen případné náhradníky za zájemce označené*, kteří bojují o uvolnění z vyučovacího procesu (držíme jim palce).Program školního výletu abonentů GV se nemění Sokolov odjezd 8:00 od Sportovní haly Ústavu směr Karlovy Vary (zde nabíráme Kytky) Most-Terezín (museum F. J. I. + josefínská pevnost) Litoměřice (oběd) – Vláďa Rozhoň tvrdí že i Litoměřice jsou nádherné Přístav Litoměřice – nalodění (Loď odjíždí v 14:30 - na lodi je bufet) Příjezd do Ústí v 17:40 Odjezd do Sokolova kolem 18:00 Příjezd do Sokolova krátce po 20:00Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 22

GÉVÉČKO 08 – 2016/17FinanceProtože „finanční zátěž“ výletu visí na mých bedrech (musel jsem poslat závaznou objednávku),prosím všechny „účastníky zájezdu,“ aby finanční závazky splnili nejpozději na dalším setkánív Koruně v úterý 18. dubna. Záloha (víc nebudu chtít) činí 500 Kč/osobu. Po vyúčtování případnýpřeplatek vrátím (možná).A ještěVíme už určitě, že v Terezíně na nás bude čekat PpR s chotí. To je ten vysoký bělovlasý pán s čer-ným širákem a jeho paní. Vzpomeňte na tu superakční fotografku ze dne učitelů, jejíž fotografie simůžete prohlédnout v bazárku. Horáčci by snad při trošce dobré vůle … stejně jako Míša Jorová.Neleží ty Neratovice někde poblíž? A TEĎ TO NEJDŮLEŽITĚJŠÍPři setkání v Horňáku 28. 3. se mně podařil husarský kousek. Vyprodal jsem autobus!! Zatím mám „pouze“ závazné podpisy. Doufám, že nezklamete! Jistě se na tento „výlet století“ těšíte jako já!! (Já pak hlavně na konečné finanční „vyúčtování“!!) Miloš Hubajda organizátor a „velitel“ zájezdu **Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 23

GÉVÉČKO 08 – 2016/17TROCHA HISTORIE NIKOHO NEZABIJE Stálá vzdělávací rubrika Pavla P. RieseN epříjemný mrazivý únor je za námi a jistě jsme tomu všichni rádi, až možná na ty, co rajtují na lyžích dokut se neobjeví na svazích tráva. Jábych se ale rád k únoru ještě vrátil a to vzpomínkou na jedno zajímavé výročí, které proběhlomediálně zcela bez povšimnutí. Nevím totiž o tom, že by se někdo v našem mediálním světě zmí-nil, že v únoru tomu bylo 550 let, kdy se vrátila z téměř dvouleté cesty proslulá výprava poselstvačeského krále Jiřího z Poděbrad, kterou do povědomí národa zasadil Alois Jirásek svým popisemtéto cesty, nazvaným Z Čech až na konec světa. Mistr Jirásek se inspiroval dobovým popisem tétocesty. Osobně nemám cestopisy nijak v lásce, ale tento je natolik zajímavý, že ani na chvilku ne-nudí. Posuďte níže sami.BYLI JSME PRVNÍ ZÁSLUHOU ČESKÉHO KRÁLE JIŘÍHO Z PODĚBRAD„„ZZ Cách jsme potom dále jeli do města, jít a provdat se. Abatyše pozvala pana Lva a uspořádala pro něho krásný tanec v kláš-zvaného Neusse, které také náleţí biskupovi teře. Jeptišky byly ozdobeny velmi krásnými šaty a uměly nejpůvabnější tance. Kaţdá mákolínskému. Město poctilo pana Lva vínem. svého sluhu, který jí slouţí, a ţijí si po svéMají tam nádherný ţenský klášter a nej- libosti. Opravdu mohu říci, ţe jsem nikdykrásnější jeptišky, jaké jsem kdy viděl. V ko- v ţivotě neviděl tolik hezkých ţen v ţádnémstele jsme tam viděli také lebku sv. Quirina. klášteře.“Dali nám z ní píti. Do toho kláštera se při-jímají jenom šlechtičny a mohou z něho ode-Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 24

GÉVÉČKO 08 – 2016/17  sekretariát (řečeno dnešní terminologií)Ten úvodní text je určitou návnadou, abych vás projekt Jiřího dále, mimo jiné, navrhuje –hned z kraje nevyděsil suchou historií. No řek-něte, není to úţasný popis? Slyšeli jste někdy  společnou pokladnuo středověkém klášteru plném krásných jepti-šek, kde matka představená s nimi uspořádá  znak organizacekrásný tanec pro poselstvo českého krále, pijípřitom víno z lebky svatého a kde kaţdá z jep-  společnou měnu i právo pro všechnytišek tančí v krásných šatech, má sluhu a ţije si zúčastněné zeměv klášteře po své libosti, a to v polovině 15.století? Daleko spíše to připomíná nějaký jiný Není to fantastické! To je prostě zárodek EU,dům. Nebuďme ale úzkoprsí. Zřejmě se jednalo ale i OSN! Však také OSN Jiřímu prvenstvío nějaký fešácký klášter pro šlechtické dcerky, přiznala vydáním pamětní medaile jiţ v roceaby jako měly bohulibou výchovu. Naše před-stavy o temném šedivém středověku nejsou 1967. EU zatím ne. A to se dostávám k onomuzřejmě přesné. avizovanému výročí.Aha, dluţím vám vysvětlení původu textu. Ti Píše se rok 1463, kdy výše uvedený návrh po-sečtělejší z vás jej zřejmě poznali, pro ty méně sílá Jiří polskému králi jako prvnímu. Polskýsečtělé, případně historií se nebrouzdající, uvá- král Kazimír se k návrhu staví dost vlaţně a takdím, ţe se jedná o výňatek z nejstaršího české- rok nato Jiří vysílá Albrechta Kostku z Postupic s menší výpravou ke dvoru francouzského krá-ho cestopisu, který vlastní rukou sepsal slovut- le Ludvíka XI. s nadějí, ţe se tento král, kterýný rytíř Václav Šašek z Bířkova. Tento rytíř se měl nechuť k papeţi, postaví v čelo svolání ev-účastnil jedinečného poselství, vzešlého z naší ropských vladařů či nového koncilu. Ani tatozemě, které o několik století předběhlo svým iniciativa nevyšla, a to kvůli propojení některýchobsahem tehdejší dobu. Poselství českého krá- rádců francouzského krále s papeţem. Nad Ji-le Jiřího z Poděbrad, jímţ vybízel panovníky řím v té době jiţ visela papeţova klatba. Po-Evropy k mírovému řešení konfliktů u jednacího selstvo docílilo pouze podpis česko-francouz-stolu. Výpravu, která poselství vezla, vedl krá- ské smlouvy o spojenectví. I to ale nebylo málolův švagr pan Jaroslav Lev z Roţmitála. Na a Jiří tak mohl udrţet iniciativu ve svých rukou. S poukazem na tuto smlouvu pak vyslal dalšídlouhou cestu se vydává 26. 11. 1465, a to po- poselstvo v čele s panen Lvem z Roţmitála,dle Juliánského kalendáře a vrací se v r. 1467 o kterém uţ jsem se výše zmínil a od jehoţ(v kterém měsíci historické prameny neuvádí,ale druhotným výpočtem z jiných zdrojů se dá návratu uplynulo letos 550 let.určit právě cca onen únor). Na tehdejší dobu to byla výprava značně ve-Proč Jiřího poselstvo připomínat právě dnes?Jednak je zde ono kulaté výročí návratu této liká:výpravy a druhak by Jiřího mise mohla dnešníEU v její rozkymácenosti připomenout, ţe řeše- „Pan Lev vyjel z Prahy s padesáti koni,ní jiţ nabízel před více neţ pěti sty lety český a s jedním komorním vozem. Ze šlechty mělkrál. Podíváme-li se v určitém výtahu na to, co s sebou pány Jana Ţehrovského z Kolovrat,Jiří tehdy navrhoval, musíme stanout v úţasu. Buriana ze Švamberka, šlechtice Acháta Frodnara, Pětipeského, Miroše, Poláka,Jeho návrhy jednoznačně svědčí o pevném po- Knysta, Indersyze, jakoţ i tři páţata, mezilitickém postavení a významu českého krále nimi jednoho panského synka, a jiné vybra-mezi evropskými panovníky, ale také o jeho vel- né šlechtické sluţebnictvo.“kých diplomatických schopnostech. Za své ná- (píše V. Š. z B)vrhy si Jiří vyslouţí označení Conservator pacisper totum imperium – Obránce míru po celé ří- Ţe toto poselstvo, doprovázené výkvětem ry-ši. Vlastní dokument je psán latinsky. Obsahuje tířstva udělalo Českému království obrovskouúvod a 23 článků. Jiří z Poděbrad v něm sluţbu, nemluvě o navázání kontaktů politic-navrhuje zřídit organizaci států, které by mezi kých, kulturních a obchodních, je jisté. Na dalšísebou neválčily, ale všechny konflikty řešily stránce vloţím opět ukázku z pera rytíře Šaška, která myslím nepotřebuje komentáře (snad jenmírovou cestou. poznámku, ţe by celá cesta byla nádherným námětem na film).Organizace měla mít své vrcholné orgány – … „Druhého dne po těchto zápasech klál valné shromáţdění delegátů pan Lev na dvoře vévody burgundského s Janem Ţehrovským.“ (Prostě dva skvělí če- radu panovníků ští rytíři předváděli cizincům, jak v Čechách vy- mezinárodní soudMěsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 25

GÉVÉČKO 08 – 2016/17 něho, byla to prohra, jeţ do budoucnosti vešla jako vítězství lidského ducha a vroucí touhy popadá rytířské klání - P. P. R.) „Srazili se tak míru. Přesto Jiřího diplomatické snahy mu za-ţhavou myslí, ţe pan Lev zlomil své dřevce jistily takovou váţnost, ţe se například němečtío prsa pana Jana. Ale ţádný z nich nebyl kurfiřti postavili proti papeţské klatbě a i nadáletím nárazem s koně svrţen. A tu poprosil Jiřího uznávali jako českého krále.pan Jan našeho pána, aby mu dovolil zlo- Ve snaze sjednotit Evropu jsme byli první, a tomiti k poctě přihlíţejících vznešených paní a díky českému králi Jiřímu z Poděbrad. Hlubokápanen své dřevce. Kdyţ k tomu pan Lev při- poklona Vaše milosti.volil, pobodl Jan Ţehrovský koně ostruhami,namířil dřevcem do zdi, právě pod okno, Pokud by vás zajímal celý text Jiřího Mírového poselství,z něhoţ se díval vévoda s manţelkou a s ji- najdete jej zde: 1url.cz/OtkPa. Stojí za přečtení. I po vícenými vévodkyněmi, a vrazil dřevcem do zdi neţ pěti stech letech udivuje svoji aktuálností.tak prudce, ţe kůň tím nárazem dosedl nazadek. Někteří z vévodových dvořenínů hned **přiběhli a zjišťovali, není-li pan Jan přivá-zán k sedlu, protoţe tak prudkým nárazemnespadl s koně. Tu však pan Jan pobodlkoně po druhé a dřevce zlomil, vůbec nijakse při tom nezraniv. Bylo to pokládáno zaveliký div, neboť u nich je zvykem, utkávatise v kolbách vţdycky tak, ţe mezi jezdci jepostavena přehrádka. Přemnozí lidé chodilipotom denně na to místo a povídali si, ţepan Jan není z toho pokolení lidí, které teďţije na zemi, nýbrţ z pokolení dávných ob-rů.“Myslím, ţe by se s Jiřího iniciativou měli pod-robně seznámit naši přední politici a hlavněeuroposlanci, aby v EU byli více sebevědomí.Bylo by také báječné, pokud by Česká repu-blika v EU budila takovou pozornost, jako slo-vutný rytíř Jan Ţehrovský z Kolovrat. To by alenaše reprezentace musela vládnout slovem amyšlenkami, jako pan rytíř dřevcem.Jak píše Jiří Macek v článku, na který níţe uvá-dím odkaz, první mírový plán v Evropě ztros-kotal kvůli odmítnutí papeţe a katolické církve.Nezdar tohoto plánu ovšem nikterak nesniţujejeho velký význam, nepřízeň času nemůţe za-hubit velikost Jiříkovy snahy. Ztroskotal-li českýkrál ve svém obdivuhodném úsilí, byla to poráţ-ka, jeţ spíše vrhá stíny na jeho rivaly neţ naMěsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 26

GÉVÉČKO 08 – 2016/17 ŠEJKR JEMNÝ I OSTRÝ KULTURNÍ MIX GVD oufáme, že mnozí z vás jste se již stali pravidelnými čtenáři našich sice laických, ale o to upřímnějších recenzí, kterými jistě rozšíříte své kulturní obzory, popřípadě se necháteinspirovat tím, na co se jit podívat do kina, čemu v TV a jakému televiznímu kanálu dát přednostpřed informacemi z bůhvíjakých kanálů, co přečíst za knihu a s čím se radši vůbec nezahazovat,ať již jde o divadlo, film, výstavu, koncert či literaturu. Věříme, že mnozí z vás uvítali i možnost zajítsi do samoobslužného KINOTVBARU a stáhnout si zde doporučenou perlu. Přejeme vám hafotěch nejlepších zážitků (kulturních).MOJE FASCINACE V+W STÁLE TRVÁMotto: šedesátiletá známost nebyla jen literárně zpro- středkovaná. Znal jsem oba pány z jejich filmůDěda i ostatní geronti hraví, Hej rup a Svět patří nám, v padesátkách častoví, ţe Osvobozené devadesátku slaví. promítaných, neboť konvenovali mocipánům19. dubna 1927 svými plebejskými postoji .poprvé vyprodali divadelní dům. Měl jsem to štěstí, ţe mě po průmce nasměro-Hráli Vest pocket revui. vala umístěnka do řad modré armády a tím k vlastnictví volných jízdenek. A z Děčína, kde jsem působil na Elektroúseku ČSD se do Pra- hy, díky mezinárodní Vindoboně, dalo pohodlně zajíţdět a chodit na Wericha, sice bez Vos- kovce, ale s Horníčkem, do divadla ABC. Vidět je na ţivo třeba v Baladě z hadrů, na to se zapomenout fakt nedá. Nedá.Pravda jsou o pár let starší. Asi proto jsem se 27já, venkovský balík, o ně začal zajímat aţ vedruhém járu budějcké průmky. Odstartoval tospoluţák Fány, který přivezl z domovské Třebo-ně první svazek jejich her. Dodnes vidím ta pře-stávková srocení kolem jeho lavice, kdyţ před-čítal jejich slavné forbíny. Moţná symbolickyvyšel čtvrtý a poslední svazek téhle edicev mém maturitním roce 1957. Jak ten čas letí,uţ je to šedesát let, co se znám s Osvoboze-ným divadlem. Pravda je, ţe kdyţ jsem se s ni-mi seznámil, oni uţ mohli slavit třicáté výročíveleúspěšné Vestpoketky. Vlastně nemohli. Touţ byl Voskovec za Velkou louţí. Má dnes uţ Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov

GÉVÉČKO 08 – 2016/17 ţíšek a tak jsem pod stromečkem našel dvě kníţky Jiřího a Ondřeje Suchého: první se jme-Uţ jako učitel maturitní češtiny na našem Ústa-vu jsem měl svůj nejoblíbenější maturitní okruh nuje Jan Werich z Kampy a druhá Pan Vosko-České autorské divadlo (Osvobozené, Sema- vec z Manhattanu. Skvělé čtení. Doporučuji.for, Cimrmani) a neváhal zatáhnout večerňáky Pokud dostanete chuť, zajděte, rád půjčím. Jendo varského divadla, kdyţ dávali Ostrov Dyna- mě mrzí, ţe nemohu napsat to, co na přebalumit. Případně sehrát v učebně češtiny s elektri- své knihy napsal Ondřej Suchý, přestoţe prvníkáři (Boor, Kroha) Dlouhého, Širokého a Krát- souvětí platí i pro mne beze zbytku:kozrakého. Dnes uţ bych si na nic takového asinetroufl. Jen jsem, inspirován V+W, kteří se „Pan Werich mě má i po smrti ve své moci, anižoznačovali za tiskové magnáty, kdyţ vydávali by o to stál, anebo to někdy tušil. Já se hoLokálního patriota nebo Vest pocket revui, při- vlastně i trošku bál – tam, na Kampě, jsem bylvedl spolu s kamarády na svět Gévéčko. stále ve střehu, jestli mu nezačne zlobit naslou- chátko, anebo jestli nezačne hůř dýchat. Nevě-Mám doma v knihovně snad vše, co o Osvobo- děl jsem, jak se v takové chvíli zachovat. Jak-zeném a V+W u nás vyšlo. A nejen knihy. Ale i mile se mu ale udělalo lépe, najednou – jako byCD s jejich písničkami či filmy, stejně jako před- chtěl i mě odměnit – přinesl pro nás oba pivo či whisky a začal skvostně rozprávět.“scény s W+H na vinylech Supraphonu ze za-čátku devadesátek. Potěšilo mě i to, ţe jsem (KčS)darem dostal všechny tři svazky koresponden-ce mezi V+W. Čte se to jako román.Pozadu nechtěl zůstat ani poslední loňský Je-CHAPLINOVI BY BYLO V NEDĚLI 128Přiznávám, že tenhle text měl původně v ti- Hardym a řadou dalších. A v době našich studií,tulku číslovku 125 a byl uveřejněn v plátku vy- váţně uţ je to víc jak půl-dávaném trojicí spolužáků v roce 2014. Názevplátku veČERNÍK cosi naznačuje. To na vysvě- století, se tyhle groteskytlenou, proč právě taková úvodní fotografie.Myslím si, že text koresponduje s tím, co jsem hrály. A hrály se kde?výše napsal do Šejkru o V+W. Přece v budějckém kině Čas. A kino Čas byloNavíc se mi podařil nevídaný kousek. Dosud kde? Přece v budově,mě Standa vždy překvapil tím, že si na cosi kterou vidíme pod titul-vzpomenul a já na to reagoval. Tentokrát tomubylo naopak, jak dosvědčují Standovy řádky kem. A ti z nás, kterýmpřipojené za můj oprášený text. ještě jak tak slouţí zrak najdou na budově, kdeZdá se vám titulek nesmyslný a navíc nad fot- je pivnice Vatikán nápis BIO. Ne nejde o prodej biopotravin. Ten nápis upozorňuje na to, ţekou Lannovky z roku 1947? Chce to jen trochutrpělivosti a uvidíte, ţe jsem se nezbláznil. Sou- vedle hospody v baráku najdete I biograf. A bylvislosti vám předestřu obratem. Chaplinovo vý- tam I v letech 1953 aţ 1957. A dopoledne vročí jsem vyuţil, protoţe s ním máme všichni tomhle biografu promítalo uţ zmíněné kinospojenou americkou němou filmovou grotesku. Čas. Tedy kino, kde se od dopoledne do podve-Stejně jako s Busterem Keatonem, Laurelem a čera promítal stale se opakující program krát- kých filmů, jemuţ kralovaly právě jiţ zmíněné americké grotesky. Má sklerotická paměť, jako jiţ mnohokrát, tvr- došíjně odmítá vydat jméno toho biografu, stej- ně jako cenu vstupného. Zato vidím přímo v 3D paní pokladní s kotoučem vstupenek, ze které- ho trhala jednu za druhou a za obolus jistě menší neţ malý, kdyţ jsem si ho mohl pra- videlně kaţdé pondělí dopoledne dovolit i já, směňovala vstupenky za měnu, tehdy ještě po- dloţenou poctivou prací dělnické třídy, rolníků a pracující inteligence. Obrovskou výhodou Času bylo to, ţe se tam dalo za směšný peníz strávit celé dopoledne. Pokud nám tedy nevadilo dívatMěsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 28

GÉVÉČKO 08 – 2016/17 Budějc před desátou nedostanu. Dnes vím, ţe jsem udělal chybu. V rozvrhu byla v pondělí pose třeba čtyřikrát stále na stejné krátké filmy. ránu matematika. Častá absence, ţádný talentNevadilo. Pořád to bylo lepší neţ předměty a dnes s obtíţemi zvládám velkou násobilku.pondělního dopoledního rozvrhu. Ale zase jsem si rozšířil obzory v jiném směru. Jsem přesvědčen, ţe podrobná znalost hvězdA jsme u jádra pudla. V pondělí ráno jsem při- němé filmové grotesky a jejich gagů mě au-jíţděl na budějcký bánhof po víceméně pravi- tomaticky nasměrovala nejdříve k filmům a kni-delné návštěvě rodičovstva v Křiţíkově rodišti, hám V+W, později k dojíţdění z Děčína do Pra-osobákem na trati Plzeň – České Budějovice hy (dráho díky za reţijní jízdenku) do divadlapřed osmou hodinou. Ano krutí rodiče mě hnali ABC na Wericha s Horníčkem a ještě pozdějina autobus Plánice – Pačejov jiţ ve 4:20, tam do hlediště u Cimrmanů.jsem přestoupil na osobák a začal se přibliţo-vat k jihočeské metropoli. Promiňte mi nostal- Všechno krásné bohuţel končí, někdy i protigickou zkoušku paměti: Pačejov, Horaţdovice - naší vůli. Deus ex machina z Vodňan jménemBabín, Střelské Hoštice, Pracejovice, Katovice, Jaukr, náš nový matikář, přijíţděl stejným vla-Strakonice, uţ to začíná drhnout, takţe asi Ště- kem… a navíc, těsně předtím, neţ vstoupil dokeň, Raţice, Protivín, Čičenice a tady uţ se vý- naší třídy, seděl v kině Čas v pondělí dopoled-padky zvětšují – Zliv, Hluboká, Budějce. Hlubo- ne vedle mne. Na rozdíl od mého záškoláctvíce se omlouvám všem stanicím, které jsem, měl asi v pondělí po ránu v rozvrhu volno, takéopravdu neúmyslně, vynechal. To víte, ta pa- přeci dojíţděl, pravda, jenom z nepříliš vzdále-měť. ných Vodňan, kdeţto já aţ ze vzdálené Plánice.Takţe pondělní dopoledne jsem měl vyhrazeno (KčS)pro kino Čas. Přesvědčil jsem postupně všech-ny učitele, ţe moje dojíţdění nelze zajistit jinak.Ţe se prostě, díky vzdálenosti mého bydliště ajeho špatného připojení na ţelezniční síť, doQUASIPLAGIÁTKarlův článek k výročí „Věčného tuláka\" Ch. přišlo vhod. A kdyţ nebylo dost ideových filmů, zařadil promítač některou z grotesek, patrněChaplina vyhrabal v mé paměti více jak šede- z prvorepublikových zásob. Dodnes mi utkvěla v paměti první z grotesek, „Chaplin se vracísátiletou vzpomínku na první setkání s tímto fil-movým géniem (na plátně). z flámu\". Parodovala chování ovlivněné vyšším obsahem alkoholu v krvi a kouzelně vyuţívalaBylo to v roce 1955 a ku podivu za podobných předměty vybavení bytu, jako věšák a hlavněokolností. Tedy ne, ţe bych to jméno neslyšel stůl s otočnou deskou. Byl jsem nadšen a roz-uţ dříve ,ve škole se objevovalo v souvislosti hodl se, ţe si někdy musím účinky alkoholu nas naším chováním „to si myslíš, ţes nějaký Ča- sobě vyzkoušet. Coţ se mi od té doby i něko-plín\"? Ale v kině nic podobného na programu likrát podařilo. Vzhledem ke skutečně nízké ce-nebylo. Široká plejáda sovětských filmů zcela ně vstupného (0,5 kč) jsem navštěvoval kinonahradila pochybnou kvalitu němých grotesek. Čas kaţdý týden, po celou dobu svého půso-A tak teprve kdyţ jsem jak vyjukaný vesničan bení v Plzni. Bohuţel, musím přiznat, ţe tonastoupil do Plzně na první, ne zcela úspěšnýpokus o studium, mohl jsem si kulturní rozhledrozšířit. Tehdy jsem se seznámil s celodennímifilmovými programy kina „Čas\". V Plzni byla ta-ková kina hned dvě. Jedno v horní části ná-městí Republiky, druhé na hlavním (tehdy Gott-waldově) nádraţí, v suterénu. Chodil jsem dotoho prvního. Dodnes si pamatuji prosklenoupasáţ kina Čas, začínající známým bufetem.Na slepém konci, v prosklené stěně byla po-kladna a vlevo vchod. Po schodech se schá-zelo do podzemí, do sálu kina. Tam se člověkpoučil nepřetrţitou řadou krátkých filmů, kterése asi po hodině opakovaly. Většinou nuda, alei to, kdyţ venku pršelo a bylo třeba zabít čas,Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 29

GÉVÉČKO 08 – 2016/17 jednom představení zjistili, ţe o pět řad za námi sedí náš velitel roty npr. Ţďárský. Tehdy jsemnebylo moc dlouho a také mi chyběla ta Karlo- dokonale pochopil slova klasika, jak se chtělva odvaha činit tak v době vyučování. Chodil stát menším, ještě menším, aţ nejmenším najsem aţ odpoledne. Bylo li kapesné větší, šel světě. Vţdy to však nevyjde.jsem radši na operetu do Malého divadla. I tak (StJ)jsem si grotesky zamiloval a jejich obliba mivydrţela, k nepochopení mé ţeny. Jak se natakové blbosti můţeš dívat! Můţu a s chutí. A ikdyţ to nejsou kulturní skvosty, jako Vojna amír, nebo Waterloo, mám mezi nimi své favori-ty. Jako třeba jak Laurel a Hardy prodávají naVelikonoce vánoční stromečky.Mám i podobný záţitek z chycení v kině. Byloto ale v době pozdější, při základní vojenskésluţbě. Tehdy jsme s kolegou prchali kaţdoustředu na dopolední filmové představení. Sa-mo, ţe bez propustky. Stačilo, ţe k jednomukřídlu budovy bylo přistavěno lešení, po kterémjsme sešplhávali v době údajného zaměstnánína rozhlasové ústředně praporu. Z prvního pat-ra to nebylo obtíţné, tak jsem touto cestouopouštěl vojenský prostor i na vycházky. Jenţepravidelné návštěvy kina skončily, kdyţ jsme přiRIESŮV SAMOOBSLUŽNÝ KINOTVBAR ZAPOMENUTÝCH ČI NOVĚ ZÁŘÍCÍCH PERELK inotvbar je samoobslužný v tom směru, že si jej může každý z vás udělat doma a prezentované dílo si budete moci stáhnoutz internetu na této adrese: http://www.hellspy.cz/ - stačí, když sezde zaregistrujete a pomocí SMS uhradíte malý poplatek za sta-žení. Každý stažený film vás přijde na cenu cca 10 Kč, což je úžas-né.Pokud se nedá film najít či stáhnout na uvedené adrese, je zdedalší možnost na jiném webu s názvem Ulož to: https://uloz.to/.Jak Karel, tak Standa mi přímo nahráli k tomu, telem filmové hudby. Já Vám chci nabídnout skvělý snímek z jeho druhé půli ţivota a to filmabych vám v dnešním Kinotvbaru nabídl perlu, SVĚTLA RAMP o stárnoucím klaunovi. Jen sina kterou jsem se chystal jiţ delší čas a tak ten přiznejte, kdy jste tento skvělý snímek viděličas právě nastal. Oba v Šejkru vzpomínají na naposledy. Já jsem si jej zopakoval po třicetijednu z největších filmových legend geniálního letech a byl jsem z něj stejně nadšen jako te-Tuláka, Charlese Chaplina, který byl zároveň hdy. Mistr Chaplin zvládl, jak u něj bylo obvy-autorem scénářů, reţisérem, hercem i sklada- klé, u tohoto filmu natočeného v roce 1952 (to jsem se narodil) jeho reţii, hlavní roli, scénář a hudbu. Za ní získal Oscara a dále cenu filmo- vých kritiků za nejlepší reţii a nejlepšího herce. V dalších rolích si ve filmu zahrál celý Chapli- nův rodinný klan: Sydney Chaplin, Geraldine Chaplin, Michael Chaplin, Oona Chaplin, Char- les Chaplin Jr. a Josephine Chaplin. Film v anglickém znění s českými titulky si mů- ţete stáhnout zde: 1url.cz/2tk6G. Našel jsem jej jenom na webu Uloţ to. Více o filmu je zde: 1url.cz/ktk6R.Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 30

GÉVÉČKO 08 – 2016/17 REKLAMNÍ DIVIZE GÉVÉČKA aa vv ppooddzziimmnníícchh ppaarrllaammeennttnníícchh vvoollbbáácchh cchhcceemmee ooppěětt ppoommooccii vvííttěězzůůmmVážené politické strany a hnutí,jistě už cítíte to předvolební pnutí, které vás přemýšlet nutí, komu svěříte starost o vaší vo-lební kampaň. Chceme vám připomenout, že Chameleon je tady i pro vás. Stále platí nášstarý univerzální slogan: Opět je tu volební rok, udělejte k vítězství krok! Najměte si CHAMELEON agenturu, poradí jak udělat v politice inventuru! Laik se diví, odborník žasne, s CHAMELEONEM je vaše vítězství jasné! Máme pro vás přijatelné ceny, budou vás volit mladí, intelektuálové i nevzdělanci, geronti a hlavně ženy!Umíme ušít volební kampaň nejen na míru, ale především tak, aby vám slušela a abystese v ní dobře cítili. Přestože je duben, nesnažíme se vás vyvést aprílem. Za nás mluvívýsledky. Zeptejte se Donalda, ani on si nebyl jistý, když jsme v září 2016 takto vstoupili dojeho kampaně a dnes je v Bílém domě !!!!Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 31

GÉVÉČKO 08 – 2016/17MÁŠ-LI COSI NA DUŠI, SVĚŘ SE TETĚ ILUŠI ANEB APLIKACE NA ŽIVOTPamatujete? Dopisy pro Sally… Máš-li cosi na duši, svěř se strýci Artuši… Dopisy čtenářů…či přelomové Volejte řediteli…Tisk je nejstarší hromadně sdělovací prostředek, nebo-li médium, a na rozdíl od některýchmladších, jakým je třeba film, umožňuje zpětnou vazbu… Nebo-li, můžete mu nadávat, lát,spílat… a on se může pokoušet bránit, nebo ho můžete chválit a on si může tahat tričko…I naše zcela mimořádné médium GV hodlá možnosti zpětné vazby využít a reagovat na vašepodněty, přání, poděkování, žádosti o dementi či pohrůžky soudním řízením…Redakci GéVéčka, k rukám tety IlušeVelmi nevážená redakce,do vašeho narcisovsky vychvalovaného měsíčníku občas nahlédnu, protože se kolegovi válí každý měsíc na stole. Mu-sím ale konstatovat, že poslední dvě čísla, tedy konkrétně č. 6 a 7, mně váš časopis naprosto zhnusily! Je otřesné, jakjste klesli k šovinistickému machismu, který ze stránek tohoto plátku vyčuhuje jak sláma z bot. Ve své stařecké samoli-bosti jste zřejmě vůbec nepostřehli, kam se svět ve vyváženosti přístupu k ženám posunul. V šestém čísle se rozplýváteperem jakéhosi Jana Runda, nad novou budovou ISŠTE. Proč jste si k posouzení nepozvali architektku? Ta by rozhodněnechválila projekt budovy, která, ač nově postavená, má stále rozdělená WC dle pohlaví a nedosti na tom, machistickýarchitekt je ještě rozdělil řvoucími barvami!!! Opravdu nechutné!Za absolutní vrchol mužského machismu považuji článek vašeho redaktora StJ v č. 7 Protivní dědci. Jeho myšlení zůsta-lo někde v šedesátých letech minulého století a ještě je sprostý! Právě on by potřeboval to, co navrhuje skvělá ScarletWilková, ony výchovné kurzy pro muže.Je smutné číst vyjádření dvou redaktorek vašeho týmu v jejich odpovědích na anketu v č. 7, jak se devótně vyjadřujík ředitelování a dalším vlastnostem Karla Černíka, jakoby se po roce 1989 nenašla žádná žena, která by jistě vedlaÚstav stejně dobře a ne-li lépe. Za tyto ženy se stydím.Jediný člen vaší redakce artdirector PpR je schopen se nad bojem žen za svobodu a sebeurčení vyváženě zamyslet.Jeho článek Rovnost svornost bratrství v č. 7 je toho krásným příkladem. Je jen škoda, že není ženou, nebo alespoňSkotem.Žádám vás proto, a to velmi důrazně, abyste váš časopis neprojevoval takto nevyváženě. Možná by takovému přístupuv psaní pomohlo zastoupení redaktorů a redaktorek ve vaší redakci 50 : 50. Květoslava LahodnáVážená čtenářko,děkujeme za více než aktuální podnět, ze stejných důvodů jsme se již stali i objektem sledování ze strany Rady vládypro rovné příležitosti žen a mužů, která shledala obsah našeho časopisu v rozporu se svou Strategií pro rovnost pohlavív ČR. Přestože jsme ihned zaslali odporné posudky vypracované MUDr. Vojtěchem Správkou, emeritním primářem gy-nekologicko-porodnického oddělení nemocnice v Sokolově, z nichž zcela explicitně a exaktně vyplývá, že ani jedno zmi-ňované pohlaví není ve své podstatě „rovné“, byla nám oznámena plánovaná návštěva vedoucí Oddělení rovnosti žena mužů JUDr. Lucie Zachariášové v doprovodu dalších členů a členek Sekretariátu Rady tak, aby byla návštěva gende-rově vyrovnaná.Následně jsme předali podnět rovněž řediteli Ústavu, který již započal nápravu objednáním nových WC prkének, kterájsou jasně deklarována jako koedukovaná: „WC záchod koedukované Women Men“.Po tomto upgradu budou všechnaWC v budově zpřístupněna, bez ohledu na barvu stěn a vybavení, nejen oběma pohlavím, ale také nově uznanému po-hlaví třetímu. Tak se zařadíme za nejvyspělejší země světa, které toto třetí pohlaví, tedy „unisex“, neboli „nemuž – ne-žena“, oficiálně uznaly.Věříme, že tato odpověď plně uspokojí i vás, nadprůměrně informovanou čtenářku. Teta IlušeMěsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 32

GÉVÉČKO 08 – 2016/17 HLÁŠENÍ ŠKOLNÍHO ROZHLASU aneb „kdo chce vidět Idiota, ať se dostaví do ředitelny“JJaakkoo LLaabbee ss VVllttaavvoouu protiproudem, jako Plaváčka, vyvrhla na břeh Lobezského potoka. Tak jako se mísí vody na-J ako u Mělníka to v onen výroční den J. A. šich dvou ze tří velkých řek a jedna z nich si K. v MDK vypadalo. Setkala se klidná a nechává svou převládající povahu, tak i naše vybouřená pedagogická síla, plná zkuše- setkání mělo podobný průběh. Vltavské vlnyností a bezbřehosti s onou mladší, která se blí- splynuly s břehem a meandry Krušnohoří omí-že k moři stane také takovou. Sledovat toto se laly pouze proudy, které převzaly zodpovědnostzámeckého vrchu s Ludmilou po ruce bylo im- toku a pokračují dál. Trochu bouřlivě, mnohdypozantní. Pomalu a jistě tekoucí matka (i otec) nešťastně, ale ono se to podá. Přijde moře se-středoevropského vodstva, která své bouřlivé verní. Tam se ona pororoka, podobná té ama-začátky nechala v poklidných jižních svazích, zonské, ve snaze vrátit se po proudu, a ke ko-dotýkajících se v příhraničí opatrně něčeho „ji- řenům, setká s něčím novým. Příběh bude po-ného“. Seznamující se na své pouti s pořádkem kračovat. Znáte přeci tu pohádku o kapce vody.břehů a překážkami přehrad, která skok za sko- Kapka si klidně z mraku ukápla kamsi, tam sekem, rok za rokem, překonávala a uklidňovala s jinou kapkou a dalšími, spojila v potůček av mase hlubokých stojatých vod. Důstojné hla- pak potok, řeku a … frrr, šup, šplouch, zpátkyzení břehů Libušina vysněného města, plné ne- do moře. Tam se nám zase kapka vypaří. Takzapomenutelného a obdivovaného. Plna změn jako jsem se vypařil z mejdanu já. Ale druhýa proměn, tragických i komických. Vzpomeňme den jsem zase skápnul zpátky na zem a hledalVrchlického Alenu, páže na Karlově Týnu, od- své další spolukapky. Už zase tečeme. Pohodlaně porušující pravidla s jasným posláním. proudu omíláme břehy i názory. Hledáme ně-Jako Diana na lovu stíhající štvanou zvěř, v po- jakou přehradu bez překážek, trochu klidusledním čase před splynutím s věčností Labe prázdnin. Alespoň den, dva, tři.vydávající ze sebe jen to nejlepší. Silně. Obdi-vuhodné. Přichystaná předat všechnu nasbíra- Před třemi dny psali maturanti písemnou matu-nou sílu jako pověstnou štafetu na stále ještě ritní práci z Českého jazyka a literatury a já teď,dlouho cestě k naplnění. Zprava přichází plná když si to po sobě čtu, což obvykle nedělám,energie severního pohoří, popohánějícího po přemýšlím, co jsem to spáchal za útvar. Vy-strmých svazích tu životodárnou sloučeninu no- právění? Úvaha? Epilog? Zpráva ČHMÚ, kdevého i očekávaného. Počáteční strmá upjatost chybí snad jen teplota a rosný bod?padající síly a života, rozplácnutím se v nížiněo samotnou realitu života, hlídá si své břehy a Chtěl jsem jen pár řádky říct, byť slova vyřčenásytí žíznivá pole vědění. Ony pískové pláně ča- nahlas a bez ostychu, jsou lepším prostředkem,sto propouštějící vláhu v piniových nížinách. že jsem ten letošní 28. březen měl moc rád.S výhledem, jaký měli Pšované před tisícem A víte proč? Protože nebýt svých kolegů, těžkolet. Trochu obav ze setkání, ale očekávání plné bych byl tím, čím jsem.rozumu a tolerance. A ejhle, svahy vinné. Jsmetady správně. Chtělo by se zvolat po vzoru Kar- A nezapomeňte:la Hynka a uvítat všechny naráz. Já však nej- Červen, přepisujeme historii neformálníhosem Mácha. Jen opisuji a volám Marku, Jaro- setkávání. Účast? Povinná.slave, Lucie, … Alexandro, Jano. Mísení se, Září, u zápisu všichni povinně. Po šedesáté.klokotání, šplouchání, v rozích nesmělé zurče- Říjen, všichni povinně na ples. I s rodinami. Aťní. Karel z Malých Svatoňovic by to jistě popsal vidí, jak jsme slušná společnost.lépe. Nám stačí ten z Plánice. Toho ta jižní vo-da, jakousi oklikou, snad mělnicko-litoměřickým U aparátu byl Pavel Janus (PjŘ)Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 33

GÉVÉČKO 08 – 2016/17 KONEČNÍK aneb NA POSLEDNÍ STRANĚ vyhrazeno pro pana šéfredaktora …vyhořel, původně měl bílé vlasy a díky vyhoření je má černé jako uhel.SYNDROM VYHOŘENÍJ eden se nikdy nemá radovat předčasně. Vloni na podzim při své sedmasedmdesátce jsem si blahopřál k tomu štěstí, čím jsem si ho vlastně zasloužil, že mě minuly všelijaké ty syndromy. A že nabídka byla velice široká. Jen tak namátkou: Downův, Turnerův, Edwardsův či Patanuův– to jsou takové ty obyčejnější. Mohu nabídnout ovšem i onačejší. Co třeba Fish Odur syndrom,nebo Jumping Frenchmen of Maine? Přiznávám, že jen tak tak mě kdysi minul syndrom modré ků-že (vzpomínáte na „Modrá je dobrá!?“) A ještě blíže jsem byl zkáze v době, kdy PpR vzal do rukydesing Gévéčka – to už mě takřka držel pod krkem Stendhalův syndrom. Ale ubránil jsem se a sto-jím tady dnes v dubnu 2017 bez syndromů. Ovšem, pokud to není, jak už jsem v první větě tohototextu prozradil, jen předčasná radost.V odborné literatuře jsem si nastudoval, že se syndromem vyhoření se setkávají ti, kteří intenzivněpracují s lidmi a přispívají k němu sklony k perfekcionismu. A já bloud si založím časopis, pracujiintenzivně s lidmi v redakci a povzbuzován jinými perfekcionisty (PpR + StJ) se nekontrolovatelněřítím k vyhoření. Trochu mě utěšilo, že za to asi mohou rodiče moji chybnou výchovou, když měutvrzovali v tom, že důležitý je výkon a dosažené výsledky (to to absolvování Baťovy škola práce)A i výchova prováděná po dobu více jak 50 let mojí ženou Jiřinou se ubírala stejně chybnou cestouorientovanou na výkon, přestože jde o graduovanou pedagožku, kdysi dokonce působící ve funkcivýchovné poradkyně.Může se mi pak někdo divit, že se snažím, aby GV bylo perfektní, že se snažím vyhnout chybám,protože je, jako každý perfekcionista, považuji za selhání. Tím se ale připravuji o možnost sez nich poučit a vyhoření předejít. Psychologové tvrdí, že je důležité nebát se vlastních chyb. Pokudse je naučím přijmout, tak si prý upevním sebevědomí. A navíc – trvat na své dokonalosti a na to,že nesmím udělat chybu, je přece tak svazující! Postupné odstraňování tlaku na bezchybný výkonje cesta, která nabízí šanci vyhoření předejít.RRoozzhhooddll jjsseemmssee,,žžee:: 1. začnu chybovat (nejsnazší to bude v interpunkci – tam už mi to jde docela slušně), 2. pro pocit jistoty a absolutního bezpečí, budu při redakční práci mít vedle PC vždy hasicí přístroj, kdyby to vyhoření... jen musím zjistit, jaký by byl nejlepší (líbil by se mi, vzhledem ke globálnímu oteplování, sněhový), 3. budu více sebevědomý s cílem dopracovat se až k aroganci Standova typu.Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 34

GALERIE REDAKTORŮ GÉVÉČKA Překonali jsme všemožné strázně a vyňali jsme Zuzanu z lázně a že kolo mistrně ovládá, hned se ji zlepšila nálada. Pohádky nám vypráví beze vší bázně. Pižďuch je v Gévéčku doma, Honzo pospěš si, máma chce být oma. Ozdoby redakce i kolportáží si naši abonenti velice váží.Na stránkách Gévečka jsou její obrázky doma.

GÉVÉČKO č. 8/2016-17 – měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov – vydáno v Sokolově v restauraci Koruna – 18. 4. 2017 V 15:00 SEČ



Kolorovaná fotografie z počátku 20. stoletíJAK TO BYLO SE VZNIKEM SVATOŠSKÝCH SKAL SE DOZVÍTE V RUBRICE TROCHA HISTORIE NIKOHO NEZABIJE Kreslená pohlednice z konce 19. století

GÉVÉČKO 09 – 2016/17VÁŽENÍ A MILÍ ČTENÁŘI neslaví jenom náš Ústav, ale i moje maturita na GÉVÉČKA budějcké průmce, věřím, že mi prominete, že věřím, že jste zaznamenali změnu barvy jsem trochu neorganicky vnutil Standovi do Bazárku i poděkování svým tehdejším spolužá-písma tradičního úvodníkového oslovení i rá- kům. Někteří z nich totiž patří také mezi našemečku nad také tradiční grafikou vpravo. Sna- abonenty. Jeden si čte Gévéčko až v dalekéžím se svěží zelenou povzbudit jaro, aby se už Kalifornii. Jmenuje se Jirka Filípek, říkáme mudefinitivně zbavilo ostychu a konečně dorazilo Filda. Tak jsme oslovovali i Standova Filipa vetam, kde už dávno mělo být. Vždyť ze své výše zmiňovaných prvomájových procházkách.zimní lázeňské nory se vynořil už i Vladimír, Vidíte jak je ten svět malej. Nebo snad zgloba-což je jasným důkazem toho, že zima už (měla) lizovanej?skončila. Tohle jaro je opravdu plné překvapení. Nechybí samozřejmě pravidelně obhospodařo-Frantíci si v něm zvolili prezidenta, Slávie vede vané rubriky. Dvěma velí buštěhradský Pavel.fotbalovou ligu, Sobotka ukazuje Babišovi svaly Ve své Historii, která nikoho nezabije, nás ten-a sám podává demisi, aby ji na konec nepodal, tokrát zve za malebnou pověstí do Svatošskýchmanželka hradního pána začala se sběrem skal. Neodolal jsem Pavlově nabídce a trasupodpisů pro prezidentskou volbu, sám hradní jsem si virtuálně projel na kole z Varů až dopán si zkusil amatérsky zrežírovat frašku a StJ Lokte - úžasné. V druhé rubrice – Šejkru – jejížnapsal vše, co slíbil dávno před termínem. Pro- součástí je osvěžující KinoTVbar – nezapo-stě jedna anomálie druhou stíhá. meňte se podívat – nám nabídne jednu poza-Pojďme spořádaně k dnešnímu číslu Gévéčka. pomenutou perlu naší kinematografie z rokuNašli jste se na titulce v davu májových demon- 1972. Já jsem si dovolil doporučit k přečtenístrantů, tak jak je zachytila ZoO? Nepatříte také prostřednictví Šejkru knížečku Praga Piccolo,mezi květnové Býky či Blížence, kterým blaho- sokolovského to rodáka Miloše Urbana.přejeme k narozeninám? Ani jedno, ani druhé? Teta Iluše řeší s přehledm (jak v jejím případěNevadí. Snad se tedy zařadíte mezi ty, kteří si jinak) dopis jakéhosi mediálního podnikatele,přečtou alespoň některý z dnes nabízených tedy vlastně kolegy. Kdyby se obklopil tak kva-textů. Projekt Otcové poutníci postoupil do dru- litními redaktory jako já, tak by takovéhle pro-hého kola a snaží se nabídnout víc než oficiální blémy rozhodně neměl.seznam lidí Ústavu. Tentokrát je řeč o úseku I ten druhý Pavel, ten sokolovský, dnes veodborného výcviku. Měli jsme rozsáhlejší plány. vysílání školního rozhlasu otevírá zajímavéTy se ovšem bez aktivity vás, abonentů, těžko téma.dají zrealizovat. Snad příště. V červnu budeme Mé jarní obavy jen telegraficky popsané v Ko-řešit školu. Tam se těch aktivně vzpomínajících nečníku, jako světaznalí lidé, jistě chápete.snad najde více. Jak na to naznačuje StJ, taktošéf rubriky Bazárek, ve svých dnešních Májo- **vých oslavách. Navíc přidává Filipa. Ti z nej-starších ví, že tenhle překrásný černý pudl, sesnad jako jediný z nás, těšil na každoroční pr-vomájové průvody. Možná i proto, že romadúrbyl za pár šupů.Kytkův Knižní veletrh i Hubajdovy Exkurze do-svědčují, že naše kulturní i vzdělávací aktivyčasto překračovaly katastr Sokolova. Tihle našidva nejaktivnější externí autoři si vůbec za- slouží veřejnou pochva- lu. Milošovi tak trochu pochvalně klepeme na rameno v rubrice Klidný kaČer, díky generalissi- me. Na Milana budeme muset také něco vymy- slet. Díky tomu, že šedesátkuMěsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 3

GÉVÉČKO 09 – 2016/17Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 4

GÉVÉČKO 09 – 2016/2017 CO V GÉVÉČKU Č. 9 NAJDETE? Mrkněte níže na obsahBazar opotřebených vzpomínek1 – květnový pel-mel (Standa Jedlička) ...........................6 ♦ Malá vzpomínka na přítele (StJ) .......................................................................................... 6 ♦ Májová výročí (StJ) ............................................................................................................... 8 ♦ Knižní veletrh (Milan Karafiát) ........................................................................................ 9 ♦ Moje exkurze z minulého století (Miloš Hubáček)......................................................... 10 ♦ Vysloužilci na cestách (Valda Virt a Maruška Demuthová) .............................................. 12 ♦ Dobří spolužáci jsou stejně důležití jako dobří učitelé (KčS) ....................................... 13Pilgrims fathers – otcové poutníci – 2. část3 (KčS).......................................................15 ♦ Úsek odborného výcviku....................................................................................................16 ♦ Neoficiality ................................................................................................................. 18Trocha historie nikoho nezabije1 (Pavel P. Ries).............................................................24 ♦ Příběh Hanse Heilinga alias Jana Svatoše a víly Egerie čili Ohře ................................21Šejkr – jemný i ostrý kulturní mix GV1 ........................................................................23 ♦ Praga Piccola – kniha Miloše Urbana (KčS) ...................................................................23 ♦ Pantomima namísto taragikomedie ........................................................................... 24 ♦ Riesův samoobslužný kinoTVbar – film Akce Bororo ................................................ 25Klidný kaČer1 (Karel Černík) .............................................................................................26 ♦ Investigativní pátrání po spolumajiteli Grandhotelu Pupp .......................................... 26Máš-li cosi na duši, svěř se tetě Iluši1 (Ilona Horáčková)..................................................28Hlášení školního rozhlasu1 (Pavel Janus) ........................................................................29Konečník aneb na poslední straně1 (Karel Černík)..........................................................30 ♦ Nebezpečí jara ...................................................................................................................30Galerie redaktorů GéVéčka3 – Pavel Janus (KčS) ........................................................31 (1)Stálé rubriky (2)Téma měsíce (3)Volné téma (4)Téma číslaTirážToto číslo GéVéčka vychází v elektronické podobě 15. 5. 2017 na internetu (http://fotovideo.ries.cz/fotogalerie/mesicnik-gv-2/) a v tento den jsou také abonenti upozorněni e-mailem na elektronické vydání. V tištěné podobě vychází pro členy rodiny a příbuzné 16. května 2017 a je rozdáno ve stejný den v restauraci Koruna v Sokolově. Majitel, vydavatel a šéfredaktor: Karel Černík Art director: Pavel P. Ries Hlavní ilustrátorka: Zuzana Onderová Redakční rada:Karel Černík (KčS), Ilona Horáčková (IhP), Pavel Janus (PjŘ), Stanislav Jedlička (StJ), Zuzana Onderová (ZoO), Pavel P. Ries (PpR) Adresa redakce a kontakt: někde v Sokolově, [email protected]ěsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 5

GÉVÉČKO 09 – 2016/2017 BAZAROPOTŘEBENÝCH VZPOMÍNEK Standy JedličkyM áj je ze všech měsíců školního roku ten nejkrásnější. Před námi leží celé dlouhé prázdniny, ale ještě jich neubývá. Práce bývá z valné části již hotova, tedy existují i výjimky, Miloš začí-ná dohánět látku prvního pololetí, ale my ostatní se začínáme vzpamatovávat, plánujeme výlety azávěrečné mejdany. Za výlohami obchodů se objevují tabla s fotografiemi. Řady nadějných mla-dých mužů i krásných dívek, hlásí svůj nástup do skutečného života. I tvrdí odpůrci, co pokládali ta-blo za hloupost, měknou a prolézají kabinety hledajíc raritní předměty k ozdobě tabla, dolézají zaředitelem a učiteli s žádostí o vhodné fotografie. Maturanti zpytují svědomí a marně dohání dávnoztracený čas. Jejich učitelé se zoufalstvím v duši spoléhají, že to jako každý rok, tak nějak zas do-padne. Takový je běh školního života už od nepaměti. Jen redaktor Bazárku, jsa zastydlým roman-tikem, marně čeká na příspěvky odpovídající květnové atmosféře. Samozřejmě platí, že co si ne-uděláš sám ... Ale občas se žebrání a prosby o článeček přece jen vyplatí. Tentokrát, jak Miloš, takMilan, obnovili v mé paměti dávno zaniklé vzpomínky. A jejich zásluhou se čtenáři Bazárku doz-vědí, jak se Milošovy exkurze staraly o doplnění učebních pomůcek, ne zrovna legálním způso-bem, a jak Milanův zájezd na Lipský veletrh rozšířil kulturní rozhled účastníků i v jiných směrech.Valda a Maruška D. doplnili obsah méně opotřebovanými vzpomínkami z cest. Nepoučitelný re-daktor, bazírující na romantických vzpomínkách, píše o oslavách 7. května, na které si ovšem,krom něho, již nikdo nevzpomíná. Doplníme-li i jeho vzpomínku na přítele Filipa, která tak zcelamájová není, máme celý obsah letošního květnového Bazárku, k jehož čtení přeju příjemnou zába-vu. (StJ)Malá vzpomínka na přítelePřed rokem jsem do květnového GV vzpo- mínal na průvody a manifestace. Teď se- dím nad papírem a okusuju tužku, co dokvětnového letos. Pravda, mohl bych začít tím,čím jsem loni končil. Ale když mrknu z okna,musela by to být parafráze, něco jako: „Už je zas zpátky ta pitomá zima, ptáci si zalezli, šeříky zmrzly ...“a to, jak jistě uznáte, není ani trochu jarní. Alepři pohledu na fotku z prvomájového pohledumě to konečně trklo, vždyť to mám před očima.Kdo to byl vždy absolutně nadšen z každéhoprůvodu i manifestace, když my ostatní jsmenadávali a remcali? Přece můj přítel a kamarádFilip. Musel bych se hanbou propadnout, kdy-bych mu nevěnoval vzpomínku. Vždyť mu vdě-čím za víc, než si dovedu představit. Ač jsmese setkali zcela náhodně, pořídila si ho má že-na (tvrdíc, že aby ji měl někdo rád), nakonecpřátelství mezi chlapy je nejvíc, bez ohledu naMěsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 6

počet nohou. Tak mi Filip zachránil manželství GÉVÉČKO 09 – 2016/2017a naučil mě zodpovědnosti a tomu, co je láska.Vždy byl nadšen z mého návratu domů (ať to na svačinu.bylo kdykoli), vždy byl ochoten si se mnou zaz-pívat (zavýt), vždy mě políbil a ochotně se se Filipovou zásluhou jsem se nakrátko dostal i domnou účastnil každé lumpárny. Chápal mé roz- lepší společnosti. Jak rostl a krásněl se ukáza-položení, naučil se rozumět lidské řeči. Nechtěl lo, že bude psem první třídy. Tak jsme se, pý-jsem se nechat zahanbit a časem jsem i já po- cho nepěkná, pokusili pro něj získat titul Mezi-chopil, co mi říká. národní šampion krásy (CACIB). Když už ne já, tak aspoň on. K tomu je zapotřebí ve dvou le- tech získat ve třech státech tři první, nebo dru- há místa na mezinárodních výstavách. To stálo spoustu času a peněz. Většina konkurentů byla z lepších kruhů. Milostivá paní, paní doktorová, paní inženýrová, velký výkvět pražských chova- telů psů, běhaly s námi v kruhu, se svými mi- láčky, pokud si rozhodčí nevybral. Nakonec to nevyšlo. V Praze 2. místo, v Brně první, v Bu- dapešti 2. místo, tak rozhodla výstava v Lipsku. Tam nám baba germánská dala až 4. místo a byl šlus. Nevadí, stejně to byl nejkrásnější pes, to mi nikdo nevymluví! Všechna sláva pol-Proto jsem vždy bojoval za rovnoprávnost psů ní tráva. Jde o charakter. Ten měl Filip lepší,a lidí a odmítal debilní ruské teorie, že pes ne- než já. Bylo mu to jedno.myslí, že žije jen v první signální soustavě. (Nomožná, že jen ten Pavlovův, ten uměl jen slin- Jedna ukázka. Žena šla s Filipem nakoupit dotat, když slyšel zvonek). Těžce nesu, že se po Gastráku (průchozí, několik obchodů). Nechalaněm v Praze jmenuje náměstí. Proto jsem na ho za dveřmi s pokynem „Zůstaň a čekej\". Ně-školení Marxismu-Leninismu seřval přednášejí- jak na něho zapomněla a odešla jinými dveřmicího, když se opovážil o psy otřít. Nebyla to pro domů. To bylo v půl druhé. Ve čtyři jsem sepsy snadná doba. Nesměli do restaurací, vyka- vrátil domů, nikdo mě nevítal, nevrhl se na mězovali je z obchodů, ani do škol nesměli. Jak si a neoblízal. „Kde je Filip?\" „On tady není?\" Takvzpomínám, nechtěla mě baba vrátná (čert, asi zůstal u krámu. Běžím jako o život, s nej-aby jí po poli honil), pustit do věžáku na mej- horšími představami, co se všechno mohlo stát.dan. No to si mohla zkusit. Poté, co jsem ji vy- U dveří mě vítá Filip a naznačuje „že to alesvětlil, že ten pes je čistotnější, než ona, že se dneska trvalo!\". Copak ho člověk může nemilo-určitě častěji myje, téměř omdlela a oněměla. vat?My s Filipem jsme pronikli do výtahu. Pocho-pitelně, že si na mě ředitelství stěžovala, ale Ale i nejdokonalejší člověk (pes) má své chyby.pozdě. Ostatně Filip chodil do kanceláře školy Ta první byla, že jak rostl a mohutněl, začal měkaždý den s mojí ženou, ležel celý den pod vystrkávat z postele. Opřel se nohama o zeďjejím stolem a choval se vzorně. Občas navští- a udělal si místo. Tak jsme se museli rozloučitvil i náš Ústav. V kabinetu (Čk-Je) spokojeně se společným ložem. Ta druhá chyba souviselačekal a když mě skrz nastevřené dveře slyšel, s kladným vztahem k jídlu. Miloval buchty, ko-byl jako doma. Jen občas způsobil rozruch ve láče a každé pečivo. V tom se musel hlídat.třídě, když mezi dveřmi nahlédl a co jiného V nouzi mu udělal radost obyčejný rohlík, kterýmohlo naše žáky napadnout, lákali ho dovnitř, si nesl od obchodu až domů. Třetí chybou byla jeho vášeň v kopání děr. Když byl na louceMěsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 7

a nebyl včas zaražen, zmizel postupně pod ze- GÉVÉČKO 09 – 2016/2017mí. Na povrchu zbyly zadní nohy a ocas. To, žepak vypadal jak horník, bylo příčinou, že mu se nemohu smířit s tím, že se už nikdy nesejde-moje žena tuhle vášeň nedovolovala. Když šel me a že coby ateista nemohu věřit na svůj ráj,se mnou, nebylo nic, co bych mu nedopřál. Jen kde na mě čeká.Májová výročí (StJ)Při ponoru do dávné květnové minulosti ných dokumentů lze odvodit, kdy a kde se akce Ústavu, by nám nemělo uniknout dosud konala, potažmo, kdo se zúčastnil. neuvedené významné výročí, zpravidla Oslava se obvykle konala v kabinetě 24/25, ov-slavené každého 7. května. Už proto ne, že se šem zaznamenaná je i ve třídě a kabinetu kole-týkalo, při vší skromnosti, mé osoby. Tento den gy Nováka. Někdy v nepřítomnosti šéfa školyse slaví svátek sv. Stanislava, jméno, které probíhala i v kanceláři sekretářky (hospodářky).jsem zdědil, coby prvorozený, po svém otci. Ač Materiál oslav se měnil od piva, vermutu až popřesně vím, že jsem žádný termín nevynechal, tvrdý alkohol. Časem se ustálil na kombinaci(patřilo k mé pýše kolegy pozvat), s podivem Kofola/Rum v různém poměru směsi. Dnešníhozjišťuji, že vzpomínky na jednotlivé oslavy mi čtenáře asi překvapí ten vermut, ovšem dámychybí. Konkrétním důkazem, že se zmíněné os- nebylo možno nutit do rumu. Navíc vzhledemlavy skutečně konaly, jsou ručně psané a kolo- k šetrnosti oslavencově to nemohlo být Cinza-rované pozvánky, občas doplněné neumělými no, stačil jeho bulharský plagiát prodávaný 1 litrveršíky.Doktor Beran, námi vysmívaný, měl zřejmě vel- za tři pětky pod názvem Ciociosan. V kombi-kou pravdu, když nás ve své zdravotní před- naci s ledem a citronem se těšil stejné oblibě.nášce varoval, že každá opilost ničí v mozku 30 Oslavy byly vždy bujaré, pamatuji na divoké jíz-až 40 tisíc synapsí mezi neurony a zřejmě i mé dy vozíku z „buštěhradské\" dráhy po celé délcevzpomínky připadly na zničené spoje. Což ov- chodby v prvním patře. Došlo i k drobnémušem neznamená, že se nemám pokusit o re- úrazu kotníku. O co méně si pamatuji z oslav,konstrukci, vždyť i na smazaném harddisku se o to více uchovává má paměť z návratu domů.nechá řada dat obnovit. Rozborem dochova- Samozřejmě, zatím co místně příslušní kolego-Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 8

GÉVÉČKO 09 – 2016/2017vé jen přešli ulici, nebo obešli pár domovníchbloků, já musel nastoupit svízelnou cestu vla-kem a dát tak alkoholu šanci značně se roz-vinout ve svých účincích. A další půlhodinovápěší túra od nádraží, dala mému žaludku dostčasu na rozhodnutí, zda si svůj obsah ponechá.Bývaly to těžké chvíle. Postupně jsme se všakspolu dohodli, že mi bude tolerovat 4 až 5 rumův kombinaci s Kofolou. Tuto dohodu dodržuje-me dodnes. (StJ)Knižní veletrh cialistickým univerzitním městem. Panelák – náměstí - zavřená hospoda – panelák.Bývaly doby v Ústavu, kdy v rámci osvěty chtěl budoucí Dr., znalec českého jazy- Pád do peří. ka, otevřít žákům knižní svět. Kniha je Ráno vše vyřeší.otevíráním uzavřené duše každého člověka ze Budíček v 8 hod, konečně cesta za knihou.světa snů do běžných realit. Zajištěním zájezduna knižní veletrh v NDR pověřil znalce z řad Leipzig, město s letitou historií. I mnozí moudříučitelů Čechové v něm žili. Prohlídka města, hladový bockvurst, krásné náměstí. Budovy odkrývající Lipsko bylo středem moudrosti staletou architekturu putovního města. Koneč- středoevropského vzdělání a dění. ně dům plný knih. Průlet okolo starých výtisků,Náročná organizace. Kontrola pasů, vypsaných novinek socialistické kultury. Nálet do krámů pl- nějších, než v ČSSR. Těžké nákupy chuťovek - celních prohlášení. sýrů, olejovek, alkoholických pobliónů a hlavně vína s romantickým názvem ,,Feuer tanz“. 5 li-Pár nezodpovědných žáků nemělo nic. Autobus trů autobus uveze. Ten se trochu kymácel podmusel být zaplněn - nevadí pojedem! Na celnici náporem zboží a trochu ztěžklých účastníků.je pár našich žáků. Odjezd ze Sokolova směr Odjezd! Chvilkový zpěv, pak postupné umlkáníCheb a Vojtanov. Celní prostor. Přísná unifor- - snění.movaná soudružka kyrysnice - celnice. Před-ložte pasy! Na hrudi č. 5 měla udělátko s ra-zítkem. Její kolega procházel autobusem. Tě-kavý zrak, zda něco nepašuje některý žák anedej soudruh Bůh i učitel. UF-odjezd. To saména spřátelené straně v NDR. Abfahrt!! Drkotání po předválečných dálnicích v autobusu smích.Někteří učitelé a žáci si vezli antistres ve skle.Příjezd kousek od Lipska do studentského mě-stečka Halle. Bydlení na pokojích střední školy- lůžkové palandy. Pro někoho těžký horole-zecký výlez po požití antistresu. Procházka so-Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 9

50 km před hranicemi stručný povel: GÉVÉČKO 09 – 2016/2017 ,,Musíme zastavit!“ Maso bylo v krásné kvalitě, Známého řezníka je třeba navštívit. osazenstvo autobusu na ,,huntě“. Ostatní si musí vypsat celní prohlášení, Celnice – plně spací autobus. Ti už tu byli vče- co vezou, co je navíc musí jít k proclení? ra. Zvedněte závory, ať jsou fuč. Knižní veletrh, nebo-li krásné otevření duší.Á kruci!!! Vezu 5 l vína, povolené jsou jen 3, 2 lňákýho rumu (povolen jen jeden). Co s tím? Jen žaludek slyší-li ,,Feuer tanz“ a rum obrací vzhůru celý svůj ,,dům“. Vylít přebytek do kanálu, nebo ho nalít do ,,chřtánu“? (Vzpomínky jsou trochu zastřeny ohnivým tancem). Chřtán zvítězil. Feur tanz a rum se rozohnil. Milan KarafiátMoje exkurze z minulého stoletíP o nějaké době nám v redakčním mailu přistal opět příspěvek od Hubajdy. Přesně v duchu zná- mého: „Když člověk zná, slova přijdou sama.” Jak již napověděl titulek, jde o oblast, kterou Mi-loš opravdu ovládá, ovládal a bude ovládat. I proto na něj padla jednomyslná redakční volba, jakona toho, kdo je schopen zvládnout výpravu abonentů GV k soutoku „naší” Ohře s Labem. NavícMiloš dodržel i vzpomínkový charakter našeho měsíčníku. Vzpomíná na exkurze, kterých se zú-častnil jako student plzeňské průmyslovky i na ty, které už sám organizoval jako pedagog Ústavu –Jto vše v minulém století. elikož se blíží zájezd „vysloužilých“ kanto- nátech nebo levných ubytovnách spali. Vždy rů do Terezína, Litoměřic a Ústí nad La- před exkurzi vyslal dva studenty, vlastníky re- bem, chtěl bych zavzpomínat a všem čte- žijní jízdenky a ti jeli předem vše zařídit. „Ne-nářům Gévéčka připomenou, jak jsem organi- řádi“, říkával Čvaňha „večer se budete nudit, šlizoval odborné exkurze pro naše učedníky za byste do hospody chlastat, tak si raději předemminulého totalitního režimu. Začnu tam, kde zařiďte večírek s děvčaty a pro mě nějakou pě-jsem se s exkurzemi setkal poprvé v podobě, knou kantorku!” Pro nás to nebyl problém. Mělikterá mi náramně zachutnala. jsme ve třídě soubor Mládí, který měl připrave- ný program písniček, scének, mluveného slova a tanců. Do kufříku jsme přibalili několik LPČVAŇHA NEDOSTIŽNÝ VZOR desek a jelo se! O zážitcích bych mohl napsat celé články. Ale to vás, kamarádi jistě nezajímá.Ještě jako student na plzeňské průmyslovce Snad ještě maličkost, ale důležitá. Peníze najsem několikrát „zažil“ vícedenní exkurze – do- tyto exkurze jsme získávali tím, že jsme dva i třikonce i třítýdenní. Vysvětlím. Na energetiku měsíce chodili po vyučování ve svém volnémjsme měli profesora Ottu Boháče (nezaměňo- čase do Škodovky (ETD) tahat kabely. Taktovat s Honzou Boháčem). Veliký odborník, ale vydělané peníze šly na naše třídní konto!! Totaké do určité míry „šuk“. Miloval exkurze, zvlá- vždy Čvaňha zařídil!! Dokonce i třítýdenní po-ště ty, které trvaly více dní. Tento kantor, ma- byt v Budapešti, kde jsme čtrnáct dní pracovalijetník přezdívky Čvaňha (huhňal a prskal) za- v elektrotechnickém závodě a potom jsme se týden „váleli“ u Balatonu.řizoval prostřednictvím študáků exkurze tak, že NIKDY VÍCEpověřil několik žáků ze třídy, aby exkurzi za-řídili, včetně ubytování. A hlavně společenské Takže i já jsem se jednou, vzor Čvaňha, pokusilvečírky v různých městech, kde jsme na inter- zorganizovat vícedenní exkurzi na Moravu a do východních Čech. A pohořel jsem. Proč? Tak za prvé. Vše jsem musel zařizovat sám: minimálně tři exkurze na každý den, dopravu i ubytování. Druhak: neuvědomil jsem si, že naši učedníci se budou večer nudit a i když jim to zakážu, tak stejně půjdou do hospody. A tam budou „balit“ místní děvy, aniž si je předem „objednali“ tak, jako my kdysi na průmce. I stalo se. V Němči- cích na Moravě se po večerní pijatice servaliMěsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 10

s místními chalany tak, že tekla krev a celý inci- GÉVÉČKO 09 – 2016/2017dent vyšetřovali příslušníci SNB. A průser byl objednávku) zajistit obědy!! Problém byl vždyna světě. Samozřejmě jsem to odnesl já, jako ve velkých městech, jako je Plzeň, Praha, Klad-vedoucí zájezdu. Do našeho učiliště přišla stíž- no a to zvláště tehdy, když na exkurzi vyjelonost až z Moravy. Díky solidní sekretářce, která více tříd - 2 autobusy! Dnes se to zdá nemož-dopis „stopila“ se tato stížnost nedostala k na- né, ale měli jsme i tři třídy elektrikářů v ročníku!!šemu řediteli!! A to mě zachránilo! Byl jsem Ale vše se zajistilo. A žáci si toho někdy nevá-mladej a blbej, ale poučitelnej. Takže žádné žili, protože i autobusy od ČSAD byly zdarma.další vícedenní exkurze jsem dále nepořádal. A tady někdy vznikaly problémy.JEDEN DEN MUSÍ STAČITŽivotem poučen jsem nadále odborné exkurze Uvedu pár příkladů: Elektropřístroj v Modřa-organizoval jako exkurze jednodenní. Důvod nech kluci zcizili nějaké svorky, šroubky, matič-byl jasný. Nechtěl jsem mít zodpovědnost za ky, svorkovnice. Průšvih na vrátnici. Vedenížáky hlavně ve večerních a nočních hodinách. závodu nám na příštích 5 let zakázalo exkurze!!Moravská zkušenost a vzpomínka na ni, měvždy odradila, pokud jsem jen začal uvažovat, Elektroporcelán Louny. Po příjezdu do Lounže tentokrát … Takže jednodenní exkurze. Mís- jsem zjistil, že v zadní části autobusu se po-ta: Elektropřístroj Modřany, Elektropřístroj Pí- píjely alkoholické nápoje, takže jsem čtvrtinusek, Elektrotechnický závod Plzeň – Doudlevce žáků nemohl vzít na exkurzi!(trafa, malé stejnosměrné motory, velké turbo-alternátory), školící středisko Přeštice, elektrár- Další problémy často vznikaly při zpáteční ces-ny Prunéřov, Tušimice, rozvodny Hradec u Ka- tě do Sokolova, kdy se musely dělat časté „čů-daně, elektrárna Nechranice, Kablo Kladno rací“ přestávky. Zato v autobuse nechyběla ky-a další. Exkurze se konaly také v regionu So- tara a zpívalo se. Největší průšvih nastal přikolov: Tisová, Vítkov, Chemička, Vřesová, důlní jedné exkurzi do Prahy, kdy se 2 žáci ani do půlprovozy. hodině po plánovaném odjezdu nedostaviliZásada byla taková, že exkurze nebyla pouze k autobusu, takže jsem odjel bez nich! Tenkrátna jedno místo, ale na dvě, tři, i čtyři místa. Na- nebyly mobily. Přijeli nočním „courákem“ z Pra-příklad: Prunéřov, Hradec, Nechranice, a oběd hy a to na občanský průkaz! To by byl dneskav Kadani, nebo Škodovka, Přeštice a oběd v průser!! A tyto a další problémy jsem často mu-plzeňském pivovaře. sel řešit po exkurzi s vedením učiliště. Brr … je- ště po letech mi běhá mráz po zádech. ZNOVU TO RISKNU Věřím, že náš červnový výlet – exkurze – zá- jezd (vyber jak sám rozumíš) dopadne dobře a že nebudeme muset nějakého výletníka za-CO JE ZADARMO, STOJÍ ZA ... chraňovat pomocí záchranného kola ze špina- vé labské vody. Všimněte si, že záležitost jeZnámý to bonmot Standy Jedličky si nedovoluji pojata jako jednodenní (viz Morava výše) a ne-v tomto solidním měsíčníku doříci, asertivně si ní zadarmo (viz Standa o něco nížeji než výše).to poslední slůvko doplňte sami. Vysvětlím.Žáci - učedníci dostávali zdarma svačiny, které Milošse roznášely o velké přestávce. A když se jelona exkurzi, svačiny se odhlásily a já musel (na** **Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 11

GÉVÉČKO 09 – 2016/2017Vysloužilci na cestáchS otva jsem dočetl na webu Klausovy Poznámky z konferenční cesty na Maltu a už mě zvonek nutí zvednout vchodový mikrotelefon a vpustit do našeho elektronicky opevněného hraduValdu. Přináší, tenhle rytíř Řádu GV a vytrvalý dopisovatel GV, příspěvek, který slíbil. Zvu ho dál,nejde, má nějaké nákupní povinnosti v nedaleké Bille. Děkuji a omlouvám se, že článek bude mocivyjít až v květnovém GV. Valdova odpověď: „To je dobře, to stihnu dodat ještě druhou zbývajícíčást. Je to o tom jak jsem se vypravil do Francie.“ Už vidím ten titulek Gaučo ve Francii a bezkoně. A o pár dnů později mi Maruška Demuthů předává své egyptské zápisky. Jsem přesvědčen,že ani jeden ze zmíněných autorů se Klausem neinspiroval, přestože ten je zvyklý psát zápiskyo každé své cestě. To víte, o kom se nepíše, ten jako by nebyl. A píárko je třeba, že? (KčS)FRANCIE - ZÁPISKY RYTÍŘE GV VALDY VIRTAPřátelé, nezlobte se, že začnu příslovím, středisko, kde dostanete potřebné informace, které často zdůrazňoval Masaryk: „Kolik mapy a kde nám, nevím zda díky té španělštině řečí znáš, tolikrát jsi člověkem.“ O jeho nebo mému osobnímu šarmu, doporučili i místopravdivosti jsem se přesvědčil, když jsem na nocleh. Dcera tam zaplatila nocleh, ale takénavštívil Francii. Už je to řada let. Přesněji, je to večeři a snídani. Ubytování hrůzostrašné. Jestlivíce jak patnáct let. A úplně přesně, šlo o rok takové bude i stravování, tak to potěš bůh. Sice2001. Původně jsme se domlouvali, že si udě- se říká, že nikdy není tak špatně, aby nemohloláme výlet do Španělska. Ovšem jestli si vzpo- být ještě hůř, ale to tady naštěstí neplatilo. O comenete, tak v té době vrcholily akce organizace horší nocleh o to lepší jídlo. Večeře i následujícíETA a Španělsko nebylo zrovna nejbezpečněj- snídaně, obojí skvělé o pěti chodech. No, ne-ší. Proto jsme se rozhodli pro Francii. Nelitovali berte to.jsme. Kdybychom dnes zvažovali bezpečnost,tak by to bylo tak na výlet do Citic. Neměli jsme předem daný žádný pevný cíl. Chtěli jsme se po Francii toulat. Někde zůstatOpravdu jsme termín odjezdu tedy 21. srpen den, jinde dva, chodili po památkách, všímali si2001 nezvolili z nostalgie, jako oslavu vstupu krás přírody, prostě si užívali. To ovšem zna-spřátelených armád v osmašedesátem, to mi menalo nejezdit po dálnicích, to bychom tohomůžete věřit. Čtyři lidé sedli ve tři hodiny ráno příliš neviděli, ale po okreskách. To se zeťáko-do auta: zeťák, jeho žena Jarmila, z logiky věci vu Peugotu příliš nelíbilo. Stejně jako mně,tedy moje dcera, vnučka Šárka – proboha ta už který jsem s vnučkou a spoustou bagáže sdílelje dnes o šestnáct let starší, a moje maličkost zadní sedadlo.(muži nestárnou). Naložili jsme předtím vzorněočesanou zahradu, tedy okurky, rajčata, ked-lubny a další a už o hodinu později vyrážímesměr Francie.Zvolili jsme trasu přes Německo - těžko také ji-nudy - a Švýcarsko. Až do Ženevy hlavně podálnicích. Hranice do Francie jsme přejížděliasi v půl páté odpoledne místního času. Blížilse večer a my neměli zajištěný žádný nocleh.Počítali jsme s ubytováním v takzvané Formuli1 (175 franků), ale bylo obsazeno. A tak poprvépřišla ke slovu moje španělština. Na francouz-ském venkově je v každé větší obci informačníEGYPT - ZÁPISKY CESTOVATELKY MARUŠKY DEMUTHOVÉVítejte v severní Africe, v Egyptě. Dovole- Zemi jsem v minulých letech postupně proces- ná v této zemi představuje a nabízí plno tovala. Od Alexandrie po Kahiru. Byly to cesty zážitků, od archeologických památek, py- vlakem, autokarem i plavbou po Nilu. Vidělaramid, chrámů, po potápění, či výlety do pouš- jsem v Egyptském muzeu Tutamchámonův po-tě. klad, mumie faraonů i pyramidy v Gíze, samo-Měsíčník vysloužilců a zasloužilců ISŠTE Sokolov 12